Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Tales from the Borderlands: Episode One - Zer0 Sum

79
57 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > akční adventura *
adventura > interaktivní film
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
25.11.2014 PCPS3PS4
26.11.2014 XOne
03.12.2014 X360
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.telltalegames.com/talesfromtheb…
Jak už sám název hry napovídá, další epizodická adventura z dílny Telltale Games nás zavede do světa akční střílečky Borderlands. Příběh se odehrává po skončení událostí Borderlands 2, na než velmi volně navazuje. Hráč se v něm vžije do role dvou postav, které se v pozdější fázi hry potkají. Jednou z nich je zaměstnanec společnosti Hyperion Rhys, druhou pak známá podvodnice Fiona.

V první epizodě jsou Rhys s Fionou přepadeni a zajati tajuplnou postavou v masce, která je začne vyslýchat. Musí mu poskytnout svou vlastní verzi příběhu. Po smrti Handsome Jacka má společnost Hyperion nového šéfa, od kterého se Rhys místo povýšení dočká degradace a chce se mu proto pomstít. Za tímto účelem se vydává na Pandoru zakoupit klíč k legendami opředenému Vaultu. Protože se mu ho přes svou spojku snaží prodat právě Fiona, je klíč pochopitelně falešný. Když je následně obchodní jednání přepadeno bandou hrdlořezů, jejich společné dobrodružství začíná.

Příběh je vyprávěn retrospektivně a díky dvěma hratelným charakterům je možné stejné události vidět z jiného úhlu pohledu. Herní koncept se nijak neliší od předchozích počinů Telltale Games. Vzhledem k tématu Borderlands je v něm však zakomponováno více interaktivních akčních scén.


Poslední diskuzní příspěvek

StriderCZ: Já Borderlands nesnáším, a taky mě mile překvapila :) (nejlepší hra od TellTale spolu s WD S1).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
K dnešnímu dni nejlepší hra co Telltale vyprodukovali.

Zatímco Walking Dead ve druhé sérii ztratili dech a Wolf Among Us byl pro mě nakonec po slibném prvním dílu spíše zklamáním, z první epizody TftB jsem nadšený.

Ano, je to pořád stejná pakárna, kde hráč nemusí ani jednou použít mozek a definitivně bychom měli začít zařazovat profil hry pod primární žánr "interaktivní film" a ne "akční adventura", protože tu dostaneme přímou kontrolu nad postavou asi 3x za celou hru a jinak sledujeme cut-scény, vybíráme odpovědi v dialogu a snažíme se přežít v QTE sekvencích, po všech těch vážných dílech z jiných sérií tu ale konečně máme hru, která je vtipná a dokáže si dělat srandu sama ze sebe i z klasických klišé.

Pandora je nebezpečné místo, ostatně kdo hrál nějakou hru ze série Borderlands, tak ví a užije si hru daleko více, protože narážky tu jsou na každém kroku (zaznamenal jsem i poctu sérii Space Quest). Telltale se povedlo dát dohromady v podstatě akční hru prezentovanou přes QTE sekvence, ve kterých zde strávíme opravdu hodně času. Důležité také je, že příběh tu je prezentován zajímavou formou z pohledu dvou postav, kdy ne vždy se jejich verze shodují ;o)

Přiznám se, že jsem nechával svoje postavy schválně umírat, abych viděl všechny nápadité způsoby jejich zhouby a výborně jsem se u toho bavil. Mám velkou chuť hru pustit znovu a zkusit jiné volby, protože ve mě opravdu hra vzbudila pocit, že na nich záleží a že jsem něco ovlivnil (jak by to dopadlo, kdybych vybavil mecha jinými zbraněmi? Nebo kdybych nezastřelil Felixe na konci?), ale raději to neudělám, protože tuším, že bych byl (opět) zklamaný.
+12
  • PC 85
Dva roky po zjevení adventurního mesiáše přicházejí Telltale Games s dalším epochálním veledílem, které má šanci stát se vůbec nejlepší hrou z jejich dílny vzešlou. Zatímco v druhé sérii The Walking Dead se i přes vysoké kvality projevila jistá míra stagnace, tak první epizoda Tales from the Borderlands opět hrdě kráčí na čele revoluce.

A stačilo k tomu málo. Dvě průběžně se střídající a vzájemně se doplňující hratelné postavy plus retrospektivně vyprávěný příběh. Věc nevídaná. TT vytvořili zcela nový vesmír a posunuli herní průmysl do dimenze, v které ještě nikdy předtím nebyl.

Zpočátku mě sice vyděsila přítomnost inventoráře, ale vzápětí mi TT ukázali, že inventář se v jejich hrách rozhodně nebude používat obstarožním způsobem. V první čtvrthodince probíhá nesmělé seznamování, aby se hra následně jako mávnutím kouzelného proutku změnila v dvouhodinové orgie plné akce, nečekaných zvratů, napětí a border humoru.

Pokud stále ještě někdo pochybuje o vůdčí roli na adventurním poli, tak TftB ho definitivně přesvědčí o tom, že Bůh může být jenom jeden.

+8(9-1)
  • PC 80
Nerad bych tuhle hru hodnotil epizodicky, i přes to že epizodicky vycházela. Všude bych musel psát to samé až na poslední epizodu, která je – ehm - tak trochu jiná a taky k ní najdete můj komentář zvlášť.

Po dohrání The Wolf Among Us jsem byl z tohoto žánru interaktivních animovaných seriálů zklamaný. To ta hra ještě dostala převážně skvělé recenze. Potom vyšly další a další podobné hry, které oproti ní schytaly plnou dávku z kulometu kritiky. To byl jeden důvod, proč jsem se dalším adventurám od Telltale lidí vyhýbal. Tales from the Borderlands jsem se vyhýbal i z toho důvodu, že jsem samotné Borderlands nehrál, nainstaloval jsem ho až po dohrání komentované adventury. Musím říct, že moje obavy byly naprosto mylné. Nepotřebujete znát samotné Borderlands, protože všechno potřebné vám hra řekne buď už v intru, nebo v rámci příběhu. Hlavně je ale so much better than The Wolf Among Us.

Ještě než vás hra pustí ke slovu, pochopíte, že to bude prča a ona opravdu je. Vtipnými situacemi se hra jen hemží a občas si dokonce vystřelí ze samotného hráče. Přesto v této hře záleží na každém rozhodnutí. Scénář hlavních dvou postav je sice daný, ale i rozhodnutí, či jedna věta, které se zdají naprosto triviální a že nemohou nic změnit, často mívají fatální následky. Správná slova mohou zachránit život. Zmizelo klasické, rozhodni se, koho z těch dvou zachráníš, místo toho tu je příčina a následek. Hra je odvyprávěna pomocí dvou postav, které vyprávějí svou verzi příběhu, což znamená, že ne vše co poví je úplná pravda. Příběh je plný překvapujících zjištění, a když se něco zvrtne, dost často se to zvrtne úplně. Konec každé epizody vypadá jak velké finále. Bohužel kvůli epizodickému vydávání se v těchto hrách stále objevuje ona chyba, kdy v „příště uvidíte“ narazíte na věci, které se díky vašemu rozhodnutí vůbec nestanou.

Základní hratelnost zůstala stejná tak, jak jí známe z prvního The Walking Dead. Tedy výběr věty, kterou postava řekne v časovém limitu. V případě akce mačkání té či oné klávesy. Přibyly ale i další možnosti. Za jednu postavu například vybíráte arzenál Loader Botovi, za druhou sbíráte peníze, za které si můžete v určitých místech hry něco nakoupit, nebo je shromažďovat na závěr hry. Hratelnost, která by někomu mohla připadat stereotypní je tím rozříznuta.

Stejně tak musím pochválit provedení stylizace. Borderlands styl prostě a jednoduše do tohoto typu her sedí.

Pokud vás bavil alespoň první The Walking Dead. Pak si tohle zahrajte. Well done Telltale, well done.

Pro: upravená hratelnost, vtipně odvyprávěný příběh, soundtrack

Proti: není to hra pro netrpělivé, často skutečně dlouho jen sedíte a díváte se

+7
  • PC --
Po odehrání první epizody.
Mám odehrány obě série Walking Dead, Wolfa i Game of Thrones. U všech jsem pronášel slova chvály. Tentokrát poprvé tato slova nenacházím.

Často se na TT nadává, že hráč hru nehraje. Ten pocit nikomu neberu, ale fakt je, že tvůrci připravili gameplay založený na dialozích a prožívání situací. Na Pandoře počet interakcí, kdy hráč něco vybírá klesl mnohonásobně. Tentokrát opravdu můžu počítat na prstech, kdy jsem na něco klikl. U minulých jsme pořád něco dělal.

Prožívání se tu také nekoná. Člověk necítí žádné napětí (ani při QTE), protože celý ten svět je prostě jen o násilí a zabíjení - masově. Vůbec není o co se snažit.
Není se o co snažit ani kvůli prostředí. Celý ten svět je tak cizí, není tam nic, co by člověka lákalo. A ne, není to tím, že jsem nehrál Borderlands. Hru o trůny jsem nečetl ani nesledoval, přesto se hra velmi povedla a v Západozemi jsem se snadno zabydlel.

Hra člověku předestírá, že se o nic nemusím starat, jen si dělat, co chci. Že hraju za namyšleného floutka. Na floutkovství si člověk rád zvykne. Přece jen je fajn v odpovědích nepřemýšlet a vybírat tu nejvtipnější odpověď. Vybírat možnost "zabít", místo "ušetřit". Ale právě proto, že o nic nejde, jen jsem si odehrál epizodu a zasmál se pár vtípkům. Ničím mě to nezaujalo. Lépe to zpracoval Wolf, kde jsem mohl hrát drsňáka nebo se krotit. A v daném prostředí to působilo. Tady ani nemám možnost přizpůsobit svůj charakter. To je to, co Leeho, Clem, Wolfa a Forrestery tolik přibližovalo hráči. Hráč tvořil charakter postavy. Tady si své postavy přizpůsobit nemohu.

Také jsme zaslechl, že narazím na dvě podání jednoho příběhu. V první epizodě toto nebylo. Akorát to, že příběh postavy vyprávějí, nabízí možnost představit postavami smyšlenou scénu.

Prostě jsem sledoval blbý film.
U Walking Dead, Wolfa i Game of Thrones měl hráč pocit, že na jeho rozhodnutích záleží. Stál si za svou postavou. Nic z toho Pandora nenabízí.

Pro: Uvolněná hra za vtipkujícího frajírka, kdy mohu postavu hrát nezodpovědně

Proti: Nezajímavý příběh, nezajímavé prostředí, oproti ostatním titulům Telltale minimální interakce hráče (dialogy i QTE), žádné ztotožnění s postavou, žádná tvorba charakteru podle sebe, žádný pocit ovlivnění příběhu

+3