Super Meat Boy

Pojetím má Super Meat Boy nejblíž asi k jinému letošnímu hitu - VVVVVV. Obě hry totiž kladou podobně nehorázné nároky na přesnost ovládání. Meatboy naštěstí není až tak nehorázně těžký jako VVVVVV, a to hlavně ze začátku - SMB má totiž na rozdíl od 6V úrovně lineárně poskládané a tak alespoň v první polovině hry hráče až tolik nedrtí. S každým novým světem ale obtížnost znatelně poskočí. Když jsem se proskákal do pekla, opravdu ve mě hrklo a o jeden svět dál (ve kterém prozatím trčím) už jsem si říkal, jestli si autoři ze mě nedělají prdel - tohle že má jít zdolat?! Ale lze. Všechno lze, jen je třeba to provést s dostatečnou přesností.

Úkolem Meatboye v každé lokaci je proskákat se skrz rozličné překážky ke své milované. Smrt na této cestě může přivodit ledacos a pro hráče to bude znamenat start úrovně od začátku (zdravím hráče Demons Souls). Když už ale všechny překážky zdárně překonáte, můžete si v replayi prohlédnout všechny vaše marné pokusy a sledovat jak se předchozí inkaranace Meatboyů postupně rozprskávají v obláčky krve, aby nakonec ten jeden vyvolený dosáhnul cíle. Obzvlášť u delších a složitějších úrovní je opravdu radost na ty jatka koukat, o to víc mě ale zklamalo zjištění, že při soubojích s bossy replay k dispozici není.

Úrovní je docela hodně (20+1 na každý svět) a hlavně v první polovině hry není problém řadu z nich překonat na první pokus. Nicméně i přes jejich množství neztrácejí jednotlivé levely na originalitě a tvůrci vám průběžně předhazují nové koncepty, stejně tak nové světy s sebou přinášejí nové fičury. Řada úrovní vám také dá jistě vzpomenout na různé herní klasiky, ale i na novější kousky.

Grafické ztvárnění je velmi pěkné a jednoduché tu a tam s náznaky retra, celá hra je navíc roztomile morbidní a těch několik cut-scén snadno vykouzlí úsměv na tváři - hlavně mimika postav je vyloženě geniální - však se podívejte na místní cover :o) Taktéž výtečná hudba skvěle dokresluje herní tempo a nutnost maximálního soustředění.

Když jsem k SMB přistupoval, říkal jsem si něco jako "Ježiš, to zas bude nějaká primitviní odskool hopsačka čistě o skillu" ... No a měl jsem v podstatě pravdu, ale ani zdaleka to není takový vopruz, jak jsem očekával a už při intru jsem se přiblble usmíval, takže nakonec vlastně všechno dobrý. Akorát teda po pár hodinách vždycky dostanu z drcení tlačítek křeč do ruky :)