Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Silence

15.11.2016
09.12.2016
11.04.2019
kompatibilní
73
16 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Volné pokračování předcházející hry The Whispered World, které je moderní příběhovou adventurou lákající na melancholický příběh i inovativní zpracování. V tomto případě je hra vytvořena ve 3D grafice, překrytí dvěma rozměry pak vyvolává dojem poctivého ručního zpracování.

Vývojáři se vyhnuli použití inventáře, přičemž řešení puzzlů je přítomno na samotné obrazovce. Hádanky jsou navíc umně naroubovány do děje tak, že nepůsobí nikterak rušivým dojmem a jsou součástí příběhové linky samotné. Navíc jsou zde přítomné dvě hratelné postavy, které hráči v průběhu hry střídají a využívají jejich unikátní vlastnosti.

Příběh vás zavede do fantastického světa v doprovodu šestnáctiletého Noaha a jeho o deset let mladší sestry Renie. Během válečných hrůz se děti schovají do bunkru, který je ochrání před jistou smrtí, zde však nacházejí vstup do snového světa Silence, kde se malá Renie ztratí. I tento svět je však nebezpečný, skupina rebelů zde hájí svoje města před útoky monster, která Silence hodlají zničit. Nakonec to budou právě oba sourozenci, kteří fantastický svět pomohou zachránit.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Silence je voľným pokračovaním ručne kreslenej adventúry The Whispered World. Tvorcovia z Daedalicu sa ku značke vrátili po 7 rokoch a novú hru z tohoto sveta spravili tak, že si ju užijú aj hráči nedotknutí prvým dielom.

Znovu sa jedná o rozprávkový svet, v ktorom cítiť inšpiráciu hlavne Miyazakiho filmom Spirited Away alebo nemeckou fantasy klasikou The NeverEnding Story. Na Silence pracoval Marco Hüllen, ktorý bol hlavným dizajnérom a ilustrátorom aj pri The Whispered World. Príbeh sa odohráva o pár rokov neskôr a ponúka nové postavy, ale vracajú sa aj tie hlavné a dobre známe (malá formovacia kreatúra Spot alebo klaun Sadwick).

V príbehu sa chopíte súrodeneckej dvojice, malého dievčaťa Renie a skoro dospelého chlapca Noaha. Obe postavy majú rozličné povahy a ich príbehy sa odohrávajú buď na tých istých miestach ale trochu inak alebo v úplne iných lokáciách. Spracovanie príbehu je moderné a plné filmových animácií. Inšpiráciu tvorbou štúdia Telltale je vidieť, ale dovolím si tvrdiť, že Daedalic ide tentokrát v prepracovanosti animácií ešte o kus kvality ďalej. Perfektná mimika postáv, veľa detailov, plynulé rozpohybovanie postáv a žiadne kolízie textúr (narozdiel od Telltale).

Vizuálna stránka hry je krásna a jedná sa celkovo o jednu z najkrajších adventúr, ktorá má asi tie najprepracovanejšie animácie postáv, aké som v tomto žánri videl. Obrazovky sú namaľované do posledných detailov, všade sa niečo hýbe, má to pekné farby a vidieť za tým kus veľkej roboty. Vidieť, že sa na tejto hre pracovalo dlho a tvorcovia ju nechceli vydať, kým si neboli istý, že každú jednu časť spravili najlepšie ako vedeli.

Prejdenie príbehu mi trvalo 7 hodín, čo mi príde trochu málo. Vadili mi aj dlhšie a časté nahrávacie časy alebo oproti predchodcovi výraznejšie jednoduché hádanky (ten ich mal ale niektoré naozaj ťažké). To je však asi všetko čo mi na hre vadilo. Inak sa jedná o dobre napísanú, krásnu a zaujímavú hru. Za mňa jedna z najlepších adventúr a príjemné prekvapenie roka. Dúfam, že za ten investovaný čas, inovatívne nápady a kopec roboty, ktorú na hre vidieť, bude Daedalic náležite odmenený. Dúfam, že to bude po komerčnej stránke úspešná hra a inšpiruje do budúcna aj iné herné štúdiá. Bojím sa však, že tento herný klenot ostane vo veľkej miere neobjavený a oproti masovým predajom Telltale hier to bude neúspech. To by bola veľká škoda.

Pro: Nádherný vizuál, animácie postáv, humor, príbeh, postavy, Spot, záver

Proti: Trochu kratšie ako by som si želal, dlhšie nahrávacie časy, jednoduchšie hádanky

+16
  • PC 90
Daedalic Entertainment jsou regulérní adventurní borci! V době, kdy se o mně, výjimečně vzhledem k jistým okolnostem, vánoční atmosféra ani neotírá, přišli s neotřelým příběhem a zavedli mě do pohádkového světa, ze kterého jsem za žádných okolností nechtěl odejít!

Silence pokračuje v portfoliu vývojářů coby volné pokračování adventury The Whispered World. A tam, kde jsem se se šišlavým klaunem Sadwickem navztekal, se jednoduše poučili a udělali všechno líp. VŠECHNO!

Dlouho se mi totiž nestalo, aby mě adventura takto pohltila. Ano, vlastně stalo, naposled u State of Mind od stejných tvůrců, což jenom dokazuje, jak si v rámci adventurního žánru stojí. Silence totiž příběhem spolu s Noahem a Renie utíká ze smutného, válkou zdrásaného světa, do světa snového, pohádkového, byť výrazně melancholického...což mi v kontrastu s mojí povahou jednoznačně sedí. Odkazů na původní hru tu pár je, ale hrát se to dá i bez nich. Tvůrci navíc potvrdili to, že ve studiu nabízí jedny z nejgeniálnějších grafiků a tak tu ze snového světa opět udělali pastvu pro oči. Tak nádherně a pohádkově nasnímanou hru jsem zatraceně dlouho neviděl. A musím se přiznat, že sice nemám počítač, který by mým očím dopřál grafické hody, ale tady ta kombinace kresleného pozadí a 3D postaviček rozhodně padla na úrodnou půdu. Navíc...a to jsem starším adventurám od Daedelicu sem tam vyčítal, zamakali i na animaci postav a tak tu konečně jsou postavy, které si od prvního pohledu zamilujete. Smutného Noaha (potažmo Sadwicka), jeho neuvěřitelně roztomilou sestru Renie, ale i jejich parťáka Spota, který nejednou svým zploštěním, ale i nafouknutím této sourozenecké dvojce pomůže v příběhovém postupu. O vedlejších postavách ani nemluvě. Všichni tu mají své opodstatnění, všichni se hráči zaryjí pod kůži.

A to ani nemluvím o originálních mechanikách, se kterými v této hře tvůrci přišli. Úplně vynechali inventář, což je nezvyk a veškerou interakci vložili do jednoho kurzoru, který najetím na konkrétní věc nabídne konkrétní činnost. Je to určité usnadnění, uznávám. Nicméně posouvání kurzoru pro určitý pohyb s daným předmětem je opět dalším bodem, který jsem v adventurách příliš nezažil a musím říct, že má něco do sebe.

Záměrně tu nic o příběhu neříkám, myslím si, že by byla obrovská škoda Vás všech, kteří se na hru chystáte, abyste o něm cokoliv věděli. Síla totiž tkví v nevědomosti a stejně tak je to i se závěrem, který je stejně silný, jako u předchozího The Whispered World. Byť uznávám, mohl by být víc doslovný. I tak se ale jedná o krásný adventurní zážitek, který je na té pomyslné hranici s herním interaktivním filmem...ale pořád zůstává adventurou. Děkuji za tento zážitek. Vrátil mi do mé duše kouzlo pohádkových Vánoc, které jsem tak potřeboval.

Odkaz na překrásný soundtrack ze hry, který je inspirovaný původní hrou, ale přesto přináší něco nového, co stojí za to si poslechnout.

Pro: Melancholický, neotřelý námět, krásně nasnímané postavy, ještě krásněji nasnímané prostředí, překrásná hudba...mám pokračovat?

Proti: Pro někoho může být mínus absence inventáře, posun směrem k Telltale hrám, ale u mě to tak nebylo. Jediné minimální mínus vidím v poměrně rychlém závěru.

+12
  • PC 55
Nenapadlo by mne, že zrovna u této hry, kterou jsem již vyhlížel delší dobu opět zaujmu pozici kontrariána, který si Silence pořídil pro Maximusův kladný komentář. Dělám to vždy velmi nerad. Lépe se mi hry chválí, ale na druhou stranu jsem upřímný jedinec, který mluví a píše o věcech jasně. Když vidím problém, musím ho vyzdvihnout. A Silence má těch problémů žel bohu nemálo. Kolega Maximus se již rozepsal v jeho prvních dvou odstavcích o světě a konceptu hry, proto tedy tento aspekt taktně přejdu a hupsnu na samotné jádro.

Silence je opravdu pěkná a nenáročná hra, kterou rozjedete i klíčící bramboře. To, jak se pánům z Německa povedlo elegantně propojit trojrozměrné objekty s dvojrozměrným, ručně malovaným prostředím je nic než fascinující a oku lahodící. Animace jsou navíc vytvořeny z velkou pečlivostí a důrazem na plynulost. Kupříkladu postava, jenž ovládáte může konverzovat, komentovat či popisovat objekty nez toho, aniž by jste čekali na ukončení animace, takže postavy na sebe začnou mluvit i bez toho, aniž by si stáli přímo pod nosem nebo i byli zcela statičtí, což je moc fajn překvapení. Ambientní ozvučení prostředí a hudba jsou též vyvedeny velmi dobře, tedy dělají dobrou atmosféru dané lokace.

Tato krása má ale pár jizev a bradavic. Předně, lokace jsou malé, působí velice stísněně až klaustrofobicky. Přechod mezi nimi je taky rafanec do zadku, jelikož každá tato pidi lokace má loadscreen, který trvá od 5-10 vteřin. Nechápu proč tak malé obrazovky, které jsou z větší části 2D mají tolik dlouhých loadingů! Proč?? Opravdu to vyšlo koncem roku 2016? Velice mě to ke konci iritovalo a ve výsledku mám pocit, že jsem strávil menší porci času řešením "hádanek" než u nahrávacích obrazovek.

Dalším stěžejním bodem je zjednodušení konceptu pro přístupnější uvedení na konzole. Ve výsledku autoři zcela vyškrtli inventář a zaměřili se na filmověji laděné zpracování. Hádanky zde vám mozek rozhodně neunaví, vlastně u nich nemusíte vůbec užívat svou centrální nervovou soustavu. V podstatě klikáte na věci kolem vás a čekáte co se stane. Sem tam se objeví nějaký puzzle, který vyžaduje více než jen 20 vteřin času, ale i tak je vše neuvěřitelně triviální a dost často i ne zcela logické. Nejednou jsem si z údivu škrábal čelo nad tím co to sakra ty Helmuty napadlo za blbost. To mi osobně vůbec nečinilo problém za předpokladu, že.

Má hra dobrý scénář, dabing, postavy a dostatek interaktivních prvků jako dialogový strom či interakci s prostředím a dobré budování světa. Ústřední dvojce sourozenců tu samozřejmě dostává spolu s magickou housenkou nejvíce prostoru a povětšinou jsou napsáni dobře, ovšem zbytek osob, které budete na své krátké pouti potkávat jsou naprosto, neuvěřitelně nevyužité. Dohromady tu těch celkem pět osob, které potkáte (ano, tak málo, nedělám si srandu) dostanou dohromady jen pár minut dialogů, což je až nenuceně srandovní. Z toho vyplývá naprostá ignorace budování světa, který je v základu nejen krásný a mystický, ale naprosto PRÁZDNÝ. V průběhu těch cca 4,5 h jsem se nedozvěděl absolutně nic zajímavého. Jediná věc, kterou mi postavy neustále metali do obličeje, že tady je nějaká zlá královna, která posílá potvory hledat část zrcadla. Údajně proti ní stojí odpor, který proti těmto potvorám, tedy i královně bojuje. Prý je tu velké, krásné město. Jo. Nic z toho tu neuvidíte. Všechno tu je prázdné, bez života a vysvětlení. celé to působí jen jako barevná kulisa pro příběh, který je fádní a stejně jako celý svět a postavy nedodělaný. Jediný zajímavý tvor, ke kterému jsem si vypěstoval menší virtuální pouto byl Spoty, nemluvící, podobu měnící housenka.

Anglický dabing je po většinu času spíše lehce podprůměrný, ovšem ke konci, kdy to celé nabere temnější náboj vyjde najevo amatérismus herců, kteří jen čtou písmenka na papíře a neschopné režie, jenž nebyla schopna poskytnout jakékoliv informace o scéně. Nejhorší ze všech je Renie, tedy hlavní postava, která celou dobu bez ohledu na to v jaké situaci se nachází působí naprosto apaticky. A pokud má projevit nějakou emoci, tedy fňukání je neskutečně fake. A to je pro hlavní postavu vždy skvělá vlastnost, že? Jediný přesvědčivý výkon jsem dostal od bratří kamenů, kteří stejně jako ostatní vedlejší postavy dostanou jen pár vět. Čas od času dostanete možnost vybrat si ze dvou možností ovlivnit dialog, ale tyto chvíle napočítáte na prstech jedné ruky.

Tedy shrneme si to. Pěkná Klick and point adventura s naprosto pustým světem bez inventáře a primitivními hádankami, špatným dabingem, nevyužitými postavami a omezené interakce s nimi. Tuna, přehršel nahrávacích obrazovek, malé lokace a pár...opravdu pár zajímavých nápadů. Možná jsem už již moc starý na to, aby můj úsudek ovlivňovalo hezoučké vizuálno. Silence není dobrá adventura, protože je mechanicky jednoduchá a není to ani dobrá filmová hra. Je to pěkný obrázek s pěknými animacemi. Pokud vám toto stačí ke spokojenosti a 90% tak vám opravdu závidím :)

+6 +7 −1