Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Pro mě osobně velké překvapení, a jelikož jsem předchozí dobrodružství nejznámějšího detektiva ani nezaznamenal, nevěděl jsem, co mě čeká. Sherlock Holmes: Crimes & Punishments je chytrá hra, která mě díky dobře nastavené obtížnosti nefrustrovala, tak jak to u dnešních adventur bývá zvykem. Zajímavé případy se řeší metodou někam dojdi, promluv si, vyzpovídej, prohledej. Občas se tu objeví nějaká ta hádanka či minihra a opět jsem byl já, a má seschlá šedá kůra mozková, mile překvapení přístupností. Dobře vymyšlené mi připadalo odemykání zámků. Moc se mi líbí zvraty, které do případů vrhnou nové světlo, což vás nutí měnit úhel pohledu. Též se vás pachatel také může snažit navést na falešnou stopu. Jak se střípky pomalu skládají dohromady, pomalu a jistě před sebou uvidíte jeden velký "obraz" a vše do sebe krásně zapadne.
Vyslýchání postav je jednoduché, ale opět jsem si nepřipadal jako idiot. Když mi osoba zalhala zaregistroval jsem to téměř v okamžiku.
Největším tahákem je však nelineárnost postupu, a možnost odsoudit nevinného. Což hru naprosto odděluje od té hromady průměrných, lineárních adventur. Řešení je několik. K výsledku, at už správnému či nesprávnému, se lze dopracovat mnoha způsoby, a jak jsem psal výše, nikdy to není tak, jak to ve může ve skutečnosti vypadat. Fakt, že se vám podaří pachatele dopadnout a udat je velmi uspokojující.

Většina dialogů je napsaná chytře. Watson mi občas připadal jako vůl, ale to asi proto, aby vynikl kontrast mezi normálníma lidma a samotným Sherlockem, který je po vzoru správného Angličana suchý jako škvarková placka na saharské poušti.

Grafika je zcela dostačující. Unreal engine ukazuje svůj standard, grafici a designéři zase své dostatečné výtvarné nadání. Pravda, mapy jsou malé, a všude je spousta "neviditelných zdí". Což mi ve výsledku zase tolik nevadilo.

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments: Inteligentní, zábavná, smysluplná adventura, která se z hráče nesnaží dělat blbečka. Což zrovna ode mě zní dost divně. Tak či onak toto jest překvapení roku! Velký dík Frogwares Game.


Pro: Nelineárnost případů, dopad vašich voleb, možnost odsoudit nevinného, smysluplné činnosti, dobře napsané postavy a případy, vtipný Sherlock.

Proti: Malé mapy, neviditelné zdi, jinak nic zásadního.

+29
  • PC 85
Asi nebudu první ani poslední koho tato hra velmi příjemně překvapí. "Koupil" jsem si ji teď zadarmo na Epic store a dohrál na jeden zátah (s jednou 7 hodinovou pauzou na spánek). Trochu mě mrzí, že jsem se k ní nedostal už dávno.
Zcela nepopíratelné kořeny v Point&Click adventurách, hra obsahuje spoustu jejich prvků, zachovává si jejich kouzlo, ale také některé neduhy. Nejsem ani tak fanoušek Holmse, jako dávný nadšenec žánru.

Rozdělení na několik povídek je naprosto perfektní. V každém segmentu potkáte několik nových postav, z nichž zpravidla všichni mají motiv k tomu, aby zločin spáchali. Vaším úkolem tak je nejen najít všechny důkazy, ale následně je také správně interpretovat. Hra vám dovolí každý případ vyřešit špatně, což se v tomto herním žánru moc nevidí. Aby toho nebylo málo, poté co přijdete k nějakému závěru (ať už je správný či ne) máte ještě možnost morálního rozhodnutí o tom, jak s dotyčným naložit. A tady už žádné správně nebo špatně neexistuje. V některých případech může nastat vyhrocená reakce některé z postav a vy budete muset nárazově jednat. Po konci každé povídky dostanete možnost jestli si chcete zvolit jiný závěr nebo jste spokojeni s tím co máte teď. A máte i možnost si nechat prozradit, jestli jste případ vyřešili správně.

Jednotlivé případy a s nimi provázané příběhy jsou na opravdu dobré úrovní. Případy obvykle začnou velmi jednoduše a postupně se komplikují a hráč musí začít zapojovat mozek, aby se v tom neztratil. Nebyla by to správná adventura, kdyby vám jednou za čas pod nos nedala nějaké puzzle. Ty určitě nejsou nejdůmyslnější, ale v rámci žánru patří k silnému nadprůměru a nelze je ani v nejmenším brát jako pokus vývojáře urazit inteligenci hráče, tak jak to bohužel v mnoha adventurách dopadá.

Pro někoho to bude radost, pro někoho zase boj, hra vám, co se týče závěrů, v podstatě nijak aktivně neradí. Prostě seš detektiv a vyřeš si to. Skrz přehledné rozhraní vám budou vyložena všechna fakta, a pak je na vás si je správně vyložit a spojit do nějakého finálního rozuzlení. Tohle je v některých případech opravdu těžké, případy jsou konstruované tak, že o správnosti nebo nesprávnosti nějaké domněnky svědčí jen nějaký menší detail. Musíte přemýšlet nejen nad tím, co vám kdo řekl nebo co je kde napsané, ale také nad tím, kde a za jakých okolností jste důkazy objevili.

Trošičku polopečený je prvek oponování svědkům a podezřelým. Spočívá v tom, že vám během dialogu vyskočí akční tlačítko a po jeho stisknutí musíte určit, proč je dané tvrzení nesprávné. Když vyberete špatně, tak část dialogu děláte znovu, jinak to nemá vůbec žádný dopad. I když jste tedy bezradní, prostě proklikáte všechny možnosti a dřív nebo později se trefíte.

Občas se stane, že někdy zakysnete jednoduše proto, že jste nedali "lupu" na nějaký hůř viditelný předmět nebo dokonce jenom jeho část. V pár výjimečných případech je dokonce potřeba důkazy objevit v nějakém konkrétním pořadí. Zrovna tak se dá vytknout, že je občas nutné opakovaně přeskakovat mezi lokacemi tam a zpátky.

Za mě vynikající adventura a velmi příjemný zážitek. Kdybych měl představu o tom, jak mě to bude bavit, koupil bych už dávno.
+24
  • PC 85
S hrami se Sherlockem Holmesem jsem doposud neměl žádné zkušenosti. Pozitivní recenze na herních webech, dobré ohlasy hráčů a moje vlastní zvědavost mě ale nakonec donutili dát britskému detektivnímu králi šanci i na poli videoherní zábavy.

Už při vyšetřování prvního případu jsem byl nadšen herními možnostmi, z nichž některé brali inspiraci přímo ze seriálu Sherlock. Mám na mysli především sestavování profilu podezřelého prostřednictvím jakési retrospektivní zpomalovačky. Užíval jsem si také "nachytávání" podezřelých při lživých výpovědích, při nichž lze podezřelému v časovém limitu předhazovat usvědčující důkazy. Spojování nalezených vodítek a vytváření dedukcí a rozhodovacích bodů je už jen takovou třešničkou na vyšetřovacím procesu. Obecně jsou herní mechanismy a návyky intuitivní a když jsem například našel notýsek s vytrženou stránkou, tak mě hned napadl onen známý trik s tužkou a "objevujícím se" textem. A ejhle - hra mi tento prvek v zápětí opravdu nabídla.

Samotný Sherlock má stejnou rétoriku a chování, jako ten seriálový. Watson je zde spíš do počtu (ikdyž jedna mise je na jeho přítomnosti přímo závislá) a celou dobu působí jako glosátor Sherlockových netradičních postupů. Originální dabing všech postav je velmi povedený.

Za nejlepší případy považuji zmizení vlaku, vraždu v lázních (s prvky Tomb Raidera) a poslední vraždu na Half Moon Street. Některé případy mi nepřišly složité na řešení ani na finální morální rozhodnutí, ale přiznám se, že u tří případů jsem si nebyl jistý finálním výrokem, jelikož důkazní materiály, výpovědi svědků a motivy více podezřelých byly opravdu přesvědčivé. Moje bilance nakonec je: čtyři správně usvědčení a dva jsem neodhadl a obvinil nesprávně, ikdyž jen částečně.

Herní Sherlock mě bavil a na všech případech bylo něco zajímavého nebo mysteriózního. Herní doba je přívětivá i pro ty, kteří nehýří volným časem. Jeden případ zabere zkušenému detektivovi 2-3 hodiny, ikdyž při rychlém sbírání a skladávání vodítek dohromady se dá jistě dostat k finálnímu rozhodnutí dříve, ale to potom zavání nesprávným usvědčením nebo přehlídnutím zásadního důkazu. Každopádnědoporučuji, protože podobně zábavných adventur, při kterých můžete být i kreativní, není až zase tolik.



Pro: herní mechanismy vyšetřování, rozmanité příběhy a lokace, dabing, scénář a dialogy, vlastní kreativita a postupy

Proti: menší mapy lokací a další nepodstatné drobnosti

+23
  • PC 90
Sherlocka Holmese od Frogwares mám v hledáčku už nějakou dobu (lépe řečeno mi na celou kolekci několik měsíců sedá virtuální prach ve Steam knihovně), ale protože evidentně trpím nevyléčitelnou nemocí poslušného konzumenta, který zvrácenou logikou předpokládá, že čím dražší, tím lepší, tak mě k instalaci a hraní navnadil až nejnovější díl. Protentokrát se mi ta touha po novém a hezkém vyplatila a hra za to opravdu stála.

Že mě něco baví poznám jednoduše: nechci, aby to skončilo. Tady jsem po dořešení prvního případu velrybáře zapíchnutého vlastní harpunou věděla, že mě prohlížení okolí, vyslýchání svědků, sbírání důkazů a spojování dedukcí nadmíru baví a že doufám, že mě čekají minimálně dva další případy. K mému nadšení jich bylo ještě pět, každý jiný a jinak zajímavý. Trochu slabší snad byl jen čtvrtý – ale na druhou stranu v něm poprvé ovládáte čenichajícího baseta Tobyho, takže beru zpět. Při řešení na první pohled nevysvětlitelných vražd, na které je Scotland Yard pochopitelně slabý, prozkoumáme železniční stanice, staré římské lázně, venkovské sídlo, botanickou zahradu a nostalgicky se vrátíme i do nechvalně proslulé čtvrti Whitechapel. Autoři jsou možná trochu předpojatí vůči námořníkům a zahradníkům, ale přiznejme si, ona to vesměs jsou podivná individua.

Hra má skvělou atmosféru: její tvůrci totiž již před lety pochopili to, co je na příbězích o Sherlocku Holmesovi klíčové – že se odehrávají právě na sklonku 19. století, v té napůl vysněné době, kdy jste si analýzu důkazů mohli provést doma na koleni, kdy jste si mohli prohlédnout předmět doličný a zodpovědně prohlásit, že musí pocházet přesně z jednoho určitého místa a ne z anonymní továrny v Číně a kdy vrahy ještě bavilo zákeřně plánovat komplikované zločiny podle toho či onoho mýtu a pak na vás gentlemansky počkat nedaleko místa činu, případně přímo na něm. Na vás pak zbývá vplout do středu dění a všechny oslnit svou racionalitou a chladnou rozvahou a případně je trochu uvést do rozpaků tím, že si nepamatujete, kdy má narozeniny královna Viktorie, protože to přece není relevantní fakt. A nejen to – ve Zločinech a trestech máte i možnost vynést nad provinilcem svůj vlastní morální rozsudek, který je dnes tak v kurzu, což vás leckdy přiměje k většímu zamyšlení než samotné spojování důkazů. Teoreticky je ve hře asi i možné odsoudit nevinného člověka, ale toho podle mě dosáhnete jen lajdáctvím, protože když všechno důkladně projdete, dedukční schéma vás navede samo, co a jak.

Kdybych chtěla, jistě ke hře pár výtek najdu – v životě by mě nenapadlo, že tolik času strávím jízdou ve drožce, novinové články a dopisy, které čtete, by mohly být delší, realističtější, velikost lokací je opravdu zkrouhnutá na minimum a když uděláte krok nesprávným směrem, hned na vás otravně vyskakuje mapa, také hlavolamy by mohly být zapeklitější a nespočívat jen ve spojování čárek, no a taky nějaká ta grafická chybička se občas vloudí – ale to už to jen rozpíchávám zpětně, při samotném hraní mi to nevadilo. Při hraní v rozvrhu jeden případ za večer mě hra ani chvilku nenudila, navíc se mi zamlouval i její typ humoru a zpracování hlavních postav – v tom mají Frogwares ostatně už dlouholetou praxi.

Pro: skvělá detektivní hra

Proti: maličkosti; možná chvílemi až moc zjednodušené

+23
  • PC 90
Tak tenhle díl Sherlocka se opravdu povedl, a to hodně. Žádné dlouhosáhlé vyšetřování naroubované na občas trochu za vlasy přitažený příběh (že, The Testament..?), ale několik vzájemně nesouvisejících příběhů a záhad, které zvlášť vyšetřujete, a ke kterým můžete určit různorodé závěry. Tenhle přístup se mi opravdu líbí, dává hře novou dimenzi a jelikož se s každým příběhem posouváte jinam, nedostavuje se okoukanost a nuda.

Další prvky, kdy používáte Sherlockovy představy, kombinujete důkazy do logických celků, a střípek po střípku skládáte, hru obohacují. Navíc by velice snadno teď šel naroubovat datadisk, který by prostě přidal nové případy. Těch je ale i v aktuální hře celkem dost se slušnou herní dobou. Potěší i odkazy na knižní příběhy.

Grafika hry postavená na Unreal Enginu vypadá opravdu skvěle, prostředí je vykreslené parádně a přesto náročnost na HW není tragická. Zvuky jsou skvělé, tam není co vytknout.

Celkově se jedná o velice povedenou hru, občas se drobně zaseknete a pobíháte po okolí, co se kde zapomnělo aby šlo pokračovat, ale to už k adventurnímu stylu hry asi patří.

A druhé menší mínus je to, že hra nemá moc co nabídnout pro druhé hraní, když už člověk ví, k čemu směřuje a jaký je výsledek.

Každopádně jestli aspoň trochu rádi adventury, a nehráli jste tuto hru, rozhodně ji zkuste.

Pro: Grafika, zábava, nejednotvárnost, herní detektivní prvky

Proti: Občas zdlouhavější hledání přehlédnutého kousku, nemá moc co nabídnout pro opakované hraní

+21
  • PC 80
Za mě rozhodně nejlepší hra ze série a jedna z nejlepších herních detektivek vůbec. Dost jsem ocenil že oproti předchozím dílům jako Jack rozparovač a nebo Testament se ve hře neřeší jeden konkrétní případ, ale hra se skládá z více na sebe nenavazujících případů. Díky tomu jsem měl pocit že hra nabízí pořád něco nového a musím přiznat že jsem se často těšil až dokončím stávající případ a uvidím jakou zápletku si hra připravila v dalším případu. Všechny případy mě přišli, že mají hlavu a patu a bavilo mě sledovat jejich příběh a vývoj. Navíc opravdu jedna z mála her kde rozhodnutí a dedukce mají nějaký dopad na hru a v konečném důsledku je klidně možné že hráč odsoudí nevinou osobu. Ve hře se navíc vyskytují minihry, které neomrzí protože je zde několik typů a hlavně se neopakují až tak často aby se hráč začal jimi nudit. Všechny činnosti kolem řešení případu jako je hledání stop, výslech, dedukce a následný verdikt jsou jednoduše udělané a přesto velmi zábavné.

Jediné co bych mohl zmínit jako mínus jsou neviditelné zdi, kdy prostě konec mapy mohl být vyřešen trošku elegantnějším způsobem. Navíc mi občas přišlo že postavy mají trošku "prkenný" pohyb. Ale to už jsou jen detaily.

Naprosto parádní detektivka, která dokáže překvapit dějem a zápletkou jednotlivých případů i řešením případu (hledání stop, výslech atd....). Ve hře se vyskytuje celkem dost miniher, které zapadají do hry a působí naprosto logicky. Za mě rozhodně palec nahoru a přál bych si víc takových her.

Pro: Zápletky případů, minihry, zábavné vyšetřování, zpracování Sherlocka a Watsona.

Proti: Neviditelné zdi.

+21
  • PC 80
Zvládnout udělat hru o Sherlocku Holmesovi považuju za těžší, než se na první pohled zdá. Obtíž tkví v tom, že jeho geniální mysl se musí snížit na úroveň běžného hráče, zároveň ale musí ve hře stále působit brilantně. V důsledku toho se musí snížit intelekt okolních postav, ovšem nesmí se z nich udělat úplní idioti. Hra musí být zábavná, ale ne předvídatelná a herní mechanismy v jednotlivých dobrodružstvích musí fungovat. A to už může být oříšek. Ve Frogwares už mají naštěstí s panem Holmesem letité zkušenosti a tenhle díl se jim povedl výtečně.

Šest na sobě nezávislých příběhů tvořících hru dobře odpovídá klasickému knižnímu pojetí A. C. Doyla, několik z nich je přímou předělávkou a ke chvále autorů slouží, že se nesnažili chytračit nebo vylepšovat a příběhy opravdu odpovídají svým dějem literární předloze. Průběh každého případu je potom prakticky stejný a spočívá v prozkoumávání místa činu, výslechu, shromažďování důkazů, usvědčování ze lži a nakonec obvinění jednoho z podezřelých coby viníka. Přestože je postup ve všech případech stejný, ani jeden z nich není nudný - každý případ je vybrán tak, aby se motivem nebo místem nepodobal některému z těch předešlých.

Podobně jako v předchozích hrách od Frogwares i zde hraje důležitou roli Sherlockova myšlenková mapa, ve které si skládá získané myšlenky do dedukcí vedoucích ke konečnému řešení. To ale nemusí být vždy správné, pokud hráči uniknou důležité detaily, může dojít k mylným dedukcím a ve výsledku odsoudit nevinného člověka. V tomto ohledu mi ale Crimes & Punishment přišel jednodušší než novější The Devil's Daughter a ani jednou jsem neměl o skutečném pachateli na konci vážnější pochyby.

Za negativum lze považovat nepříjemně dlouhé loadingy, během kterých je sice možné procházet si poznámky z případu, přesunů mezi malými lokacemi je ale celá řada a při několikátém přejezdu už opravdu není nad čím koumat. Hlavní vada hry je ovšem její délka - chci víc! Kdyby každý díl měl rozsah Crimes & Punishments a The Devil's Daughter dohromady, vůbec bych se nezlobil. Nezpracovaných povídek je na to ještě dost.
+21
  • PC 80
Na hru jsem šel s přesvědčením, že aktuálně není na škodu zahrát si něco ze světa Sherlocka Holmese. Během úvodních titulků na mě kvákala žába v podobě loga studia Frogwares a to ve mně okamžitě vyvolalo nostalgické vzpomínky na léta minulá, kdy jsem hrál jejich hry (ale ne zrovna ty s anglickým gentlemanem). Po dohrání této hry ale už vím, že na Sherlocka Holmese nemohou být větší profesionálové než právě ti z Frogwares.

Sherlock Holmes: Crimes and Punishments je pro mě totiž první hra z jejich mnohačetné série her z tohoto světa. První a věřím, že ne poslední. Lákala mě jak atmosféra 19. století, tak i prostředí. Těšil jsem se na adventurní prvky a k tomu jsem měl chuť na nějakou tu hutnou vyšetřovačku. To všechno jsem tu, musím říct, dostal mírou vrchovatou. A nutno dodat, že vlastně ještě víc, než bych vůbec tušil.

Hra totiž neotevírá jeden příběh, ale rovnou šest. Kdyby tohle věděl třeba zrovna John Cormack, který příběh ve hře porovnává s příběhem v pornu a mluví o tom, jak je vlastně zbytečný, tak by ho asi klepla pepka. Tvůrci tu jasně v úvodu představí charaktery (což vlastně není ani nutné, protože jistě každý z nás ví, kdo je to Sherlock Holmes a Doktor Watson) a než se nadějete, rozjíždí se první pátračka. Ta o chlapovi se zapíchnout harpunou v jeho střevech.

Těch příběhů je ale šest, takže počítejte s poměrně dlouhou herní trvanlivostí. A přitom, musím uznat, mi vůbec nevadilo epizodické hraní, ba naopak. Já jsem třeba s herní dobou osciloval někde mezi 16 - 18 hodinami. Užíval jsem si super dialogy, parádní atmosféru stařičkého Londýna, která ožívá už jen na papíře ve filmech nebo, zde, ve hrách, ale i minihry, kterých je ve hře požehnaně. Jednou odemykáte zámky, po druhé po okolí pobíháte s psím parťákem Tobym, po třetí si ve vyšetřovatelské mapě propojujete stopy, na které jste dosud narazili. Pak třeba pro změnu pod lupou zkoumáte chlup nebo různě mícháte lektvary, abyste vytvořili nějakou tu směsku, která Vás přiblíží v příběhu dál. Každý z šesti příběhů má třeba i takové unikum, na které je Sherlock machr. A to, že si pár věcí potvrzuje v praxi. Takže jsem si třeba zaházel s harpunou do mrtvého prasete nebo jsem umělě zkonstruoval dění tak, jak asi v momentě vraždy mohlo probíhat. Musím říct, že tvůrci si tady s tou různorodostí podporující hratelnost vyhráli opravdu nad míru. A to ani nemluvím o tom, že každé vyšetřování má různé konce, což je super!

Na hře se těžce hledají negativa, byť i zde nějaká jsou. Musím říct, že se mi třeba moc líbila vykonstruovaná prostředí, ve kterých se hra odehrává. Nejvíce snad u druhého případu, který evokuje Indiana Jonese a pak u šestého, který pro změnu dotváří atmosféru starého Londýna. Sympatické ale je, že co případ, to originalita. Nic se neopakuje. Jen v každém z nich nemáte jako hráč volné pole pohybu, ale omezené cestičky, takže si ty detaily neužijete dopodrobna, jak by si třeba i zasloužily. To, že nemůžu jít kamkoliv třeba způsobovalo i to, že Doktor Watson, který tu je v podstatě tak trošku navíc (což je vlastně také negativum), mě akorát rozčiloval, protože mě bránil v jakémkoliv pohybu. No a když už jsme u toho prostředí, tak třeba atmosféra, jak úžasná byla a například deštěm dotvářela dění na obrazovce, tak až hanebně nevyužívala stránku hudební, která byla...no prostě průměrná.

To jsou všechno ale přehlédnutelné detaily na adventuře, která nabízí herní vyžití z pohledu TPS, ale i FPS (což jsem obratně moc rád využíval) a k tomu nabízí přesně to, v co jsem doufal a ještě to dokládá sérií neotřelých nápadů, se kterými jsem se v podobném žánru dosud nesetkal. Tenhle Sherlock Holmes (který mi vzhledem mimochodem nejvíc připomíná Jeremy Bretta z filmových adaptací 80. let) se prostě zkrátka povedl. Je přesně tou akční adventurou s množstvím vychytávek, které na Vás bude valit ze všech směrů a vy se nezbavíte dojmu, že se tu nic neopakuje. Možná teda až na páčení zámků, u kterého jsem ke konci hry měl až pocit, že jsem spíš kasař a ne slavný detektiv džentlmen. To je ale detail. Komplexně je hra vydařená a rozhodně stojí za zkoušku. Věřte, že Vás nezklame.

Pro: Překrásná návštěva Baker Street se Sherlockem Holmesem a jeho přáteli v čele. Epizodická, atmosférická, neopakující se a neotřelá.

Proti: Pár detailů by se našlo. Hudební podkres je slabšího charakteru a pohyb hlavní postavy je v krásně zkonstruovaných mapách bohužel omezený. Věřte, že to jsou ale opravdu detaily na jinak silně komplexní hře.

+21
  • PC 85
Ukrajinští Frogwares se Sherlocku Holmesovi věnují již delší dobu a s každým dílem se pokouší o posouvání všech složek na vyšší úroveň. Nejinak je tomu i s nejnovějším dílem inspirovaným Dostojevského románem Zločin a trest. Největším rozdílem oproti předchozím dílům je využití enginu Unreal 3, takže se po grafické stránce Sherlock posunul opět o stupeň dále.

Ovšem i herní náplň doznala výrazných změn. Opět najdeme různorodé puzzly, detailní zkoumání míst činu či alchymistické pokusy. Hra je rozkouskována do celkem šesti příběhů, které jsou na sobě více-méně nezávislé. V každém z nich pátrá Sherlock za pomoci Watsona, Tobyho a dalších přátel po jednotlivých zločinech.

Téměř úplně vymizely adventurní operace s inventářem či různým kombinováním předmětů. Nyní se vše soustředí na hledání stop, logickou úvahu a hledání souvislostí mezi zjištěnými důkazy. Ještě více se jde do hloubky psychologie jednotlivých účastníků případu, Sherlock si navíc před rozhovorem s každou postavou udělá o dané osobě vlastní názor, podle čehož je pak možné na ni různým způsobem nahlížet.

Jednotlivé případy jsou velice dobře promyšlené a jednotlivé stopy do sebe skutečně zapadají. Hráč navíc nemusí odhalit všechny dostupné stopy a stejně tak se nemusí dobrat k odhalení správného zločince. Každá z kapitol má několik různých konců a je jen na hráči, zda se podaří odhalit správného vraha a jak s ním bude naloženo.

Nejnovější Sherlock Holmes se opět kvalitativně posunul dál a patří k nejlepším adventurám roku 2014. Stále si zachovává tu správnou viktoriánskou atmosféru i průběh vyšetřování tak typický pro Sherlocka Holmese.

P.S. Hra je opatřena českými titulky. Je vidět, že se na hře podílel dobrý překladatel, protože jeho kvalita je na vysoké úrovni. Bohužel, s postupujícím dějem je vidět, že autorovi buď docházel dech, mnohem pravděpodobněji však čas. Čím více se člověk dostává do průběhu hry, tím častěji se objevují gramatické i faktické chyby, které zamrzí.

(text byl napsán již v roce 2014, tedy v roce vydání)
+21
  • PC 85
So Sherlockom Holmesom som sa zatial stretla iba vo filmovej/seriálovej podobe, ktorá ma oslovila natoľko, že som si skúsila aj jednu z hier, v ktorej som mala možnosť riešiť zapeklité prípady.
Samotná hra sa skladala zo 6tich prípadov, ktoré mi prišli zaujímavé, nápadité a v ktorých som navštívila pestré množstvo oblastí. Počas ich riešenia ma zaujali postupy, ktoré som mala k dispozícii. Rôzne menšie minihry alebo už len samotný fakt, že mi hra ponúkla systém úvah, ktoré som mala spájať do teórií, ma veľmi potešil. Celý prípad teda závisel na mne a mojom porozumení dôkazov a ich správnom napojení na seba. Mohlo sa tak teda stať, že moja dedukcia nemusela byť správna a na konci som určila nesprávneho páchateľa. ( čo sa mi aj v jednom prípade stalo :) ) Takáto sloboda v rozhodovaní bola pre mňa novinkou a veľmi sa mi páčila. Mám rada ten pocit, že svojím rozhodnutím môžem ovplyvniť dianie v hre. Hoci ma tento systém rozhodovania rozhodne veľmi potešil, mala som dojem, že v niektorých prípadoch konečné rozhodnutie nevyznelo tak ako by som si priala, aj napriek tomu, že som našla všetky indície. Myslela som, že som prišla na vraha, ale jeho motív, tak ako bol vykreslený v závere, mi nedával zmysel a preto mi niekedy trvalo dlhšie rozhodnúť sa správne.

Čo ma celkom mrzelo bolo to, že môj pomocník doktor Watson bol len také, väčšinou zavadzajúce mi v ceste, NPC. Čakala som, že bude viac charizmatickejší a v prípadoch bude hrať väčšiu rolu. To jeho občasné zapojenie do príbehu mi rozhodne nestačilo. Naopak prítomnosť a využitie Tobyho bolo prekvapením a aj keď som ho nepotrebovala použiť veľakrát, prišlo mi to ako milé spestrenie.

Vo všeobecnosti však nemám veľke výtky k tejto hre. Párkrát sa mi síce sekla, no nakoniec sa vždy rozhýbala a pokračovala som ďalej. 

Toto bola moja prvá hra za Sherlocka Holmesa, ktorá ma uprímne veľmi nadchla a navnadila na to, aby som skúsila aj iné časti.
+18
  • PC 70
Sherlocku Holmesovi jsem kvůli moderním filmovým zpracováním příliš nevěřil a začátek hry, kdy jsem se za Watsona skrýval za nábytek před na slepo střílejícím Holmesem moje obavy potvrzoval. Naštěstí po tomhle úvodu přišel první případ a já jsem si uvědomil, že takovou hru jsem si chtěl vždycky zahrát. Připomenulo mi to, jak dobrý by bylo L.A. Noire, kdyby nebylo ředěno akčními pasážemi a open world balastem. Řešíte tu několik po sobě jdoucích případů, každý s několika menšími lokacemi plnými unikátního obsahu.

Lokace a možná tím i spojená atmosféra místa a doby jsou opravdu perfektní. Je tu spousta detailů a i když interaktivita a grafika nejsou závratné, tak mě bavilo lokaci zkoumat, už jen kvůli nasávávání dobové atmosféry. Je nesmírně osvěžující po delší době vidět historické 3D prostředí, kde je každý stůl jiný. Nemáte tu ani nějaký tísnivý pocit sevřenosti, jednak jsou mnohé lokace velké, druhak můžete většinou svobodně odjet pátrat zase někam jinam. Trochu nepříjemné byly nahrávací časy, kdy sice máte na nahrávací obrazovce v dostavníku možnost si revidovat jednotlivé důkazy, ale stejně byly mnohem delší, než bylo záhodno. Možná i kvůli tomu si ze zvuků a hudby pamatuju jen zvuk kodrcajícího se dostavníku.

Hru jsem si dal do herní výzvy i kvůli minihrám a ty mě nezklamaly. Jsou tu jednoduché puzzly i akčnější experimenty. I jinak je hratelnost je fajn, jsou tu moje oblíbené rutinní postupy typu všechno prošmejděte, všechny prokecejte (rozhovory jsou dobře udělaný, ale LA Noire to není), naberte důkazy a... vaše zjištění se zapisují do jakési myšlenkové mapy. Z ní vlastně spojujete jednotlivá zjištění a indicie odemykají se vám další teorie. Jedná se o mechaniku, ve které jsem zezačátku plaval. Stejně jako s nutností výzkumu doma v Baker Street. Ale jako u nedávno hraného Technobabylon se jedná spíše o to, si si na tu mechaniku a její zákonitosti zvyknout a potom to jde jako po másle a vůbec bych se nezlobil, kdyby to měly i další díly.

K příběhu jednotlivých případů mám takový ambivalentní vztah. Na jedné straně mě už ve hrách unavuje důraz na epická melodramata a tak jsem bral menší komornější případy všemi deseti. Na druhou stranu by to pro mě mnohem víc fungovalo, kdyby případů bylo víc. Vlastně asi by tomu seděla ta seriálová podoba jako má teď Hitman a případy by přibývaly jako DLC... Jauvajs! Kdo po mě hodil tím kamenem?!? JAU! Možná jsem to měl jenom hrát méně intenzivně. Každopádně protagonisté mi moc sympatičtí nebyli a ani mezi podezřelými tu nebylo nic, na co bych po měsících vzpomínal. Případy mají některé zvraty, ale s kombinací množství detektivek, které jsem četl a viděl (tenhle člověk je podezřele nenápadný a sympatický...) a dnešní korektní dobou (aha on je psychicky nemocný, tak to vrah nebude) jsem většinou zůstal v té myšlenkové mapě s tím, jak to dotyčnému dokázat. Je tu i jakýsi nadpříběh související s Holmesovým bratrem, který se projevuje především na začátku a na konci a je tam i nějaká hlubší myšlenka a závěrečná volba, ale můj dojem byl "meh, radši mi dejte další případ".

Pro: Dobře udělané případy a dialogy, minihry, myšlenková mapa, pěkné dobové unikatní lokace

Proti: Dlouhé seance v kodrcajícím se dostavníku, žádný hluboký dojem z příběhu

+17
  • PS5 80
Asi bych hru neoznačil přímo za překvapení, ale nevelká očekávání rozhodně předčila. Crimes and Punishment hráče postaví v kůži snad nejslavnějšího detektiva všech dob (sorry Batmane) před šestici záhad s hned několika rozuzleními. Hra vás přitom klidně nechá případ vyřešit "blbě" a poslat za mříže nebo rovnou na šibenici nevinného. Lahůdka!

Právě systémem dedukcí, z nichž následně plynou jednotlivá řešení, je hra unikátní a působí velmi svěže. Zatímco v otázce hratelnosti jste poměrně dost vedeni za ručičku (nejde o zápor, na tuhé adventurní hrátky nemám trpělivost), možnost označit jako pachatele nesprávnou osobu hráče neustále udržuje ve střehu a napětí.

Osobně jsem se "trefil" v pěti z šesti případů a s tím souvisí i jedna výtka. Ukrajinským autorům se nepovedlo vyvarovat pár logickým přešlapům a některé dílky skládačky do sebe úplně nezapadají. Já osobně špatně vyřešil třetí Sherlockův případ a dle internetu nejsem zdaleka sám. Správné řešení jednoduše nepamatovalo na všechny indicie a autoři tak po sobě zanechali nejednu nesrovnalost. To v menší míře ostatně platí i pro případ The Kew Gardens Drama. Naštěstí nejde o nic, co by zážitek ze hry vyloženě kazilo a ty "zamotanější" případy jsou v konečném důsledku vlastně těmi nejnapínavějšími.

Sherlock nabízí příjemné hádanky, které se zbytečně neopakují (snad až na odemykání zámků). Po celou hru se navíc tu a tam ozvláštní dosud neviděnou minihrou, což výslednému zážitku jen prospívá. Jádro hry sice spočívá v pobíhání mezi lokacemi, ty však nejsou zbytečně veliké a procházky po místě činu se tak nestávají otravnými.

Po příběhové stránce není hra úplně dokonale vyvážena, ale vyloženě mizerný není žádný z případů. Je skvělé vytvářet si postupně teorie, jak se události vlastně udály, přičemž s každým dalším střípkem příběhu se hráčovy domněnky malinko mění. Snad jen  The Abbey Grange Affair působí trochu moc jako "výplňovka", která příliš nepřekvapuje.

První setkání se Sherlockem v herní podobě tak bylo i přes již celkem znatelný věk hry velmi příjemným zážitkem, který mne okamžitě navnadil na některé z pokračování. Jen doufám, že v dalších dílech nebude Watson jen neskutečně otravný "idiot", který v lepším případě opakuje jednu tupou větu, a v těch horších vám profesionálně zavazí ve dveřích.

Hráno jako součást Herní výzvy 2022 – " 6. Svaz spokojeného hraní: Dohraj hru, jejíž vývojáři pochází z některé země bývalého Sovětského svazu (mimo Ruska). – Hardcore varianta

Hodnocení na DH v době dohrání: 82 %; 135. hodnotící; fyzická kopie na disku

Pro: Parádní systém dedukcí; za katr lze poslat nevinného; napětí; náměty případů; občasné oživení hratelnosti; fajn hádanky

Proti: Dr. Watson je otravný idiot; menší logické kiksy; méně zajímavý čtvrtý případ

+17
  • PC 90
Tak tohle je úplná špička žánru adventur.
Na kravaťáky ,detektivy, policajty jsem nikdy nebyl, ale styl který hře dokázali vtisknout je neodolatelný. Hlavní postava má charisma, vědomosti, humor, vybraný jazyk, odvahu a skvělou vnímavost a dedukci, superhrdina vzdělanosti.Třeba harpunování vepřové kýty pro vědecké účely je láska na první pohled :)
Nejen že hra běží na UT3 enginu = pastva pro oči. Ale herní mechaniky byli dotažené k dokonalosti. V rozhovorech můžete usvědčovat ze lži. Prohlížet si podezřelé a utvářet jejich profil (chybí knoflík, levné šaty = chudý, hlína za nehty = zřejmě se hrabal v zemi). Třídit si v mozku myšlenky, tak že zakončit případ můžete obvykle 6ti způsoby, včetně obvinění nevinných či odpuštění viníkovi. Při vyšetřování máte jistou míru volnosti s cestováním po mapě. Spojování stop v mozkovém menu je taky super. Sherlock má doma zhruba padesátisvazkový archiv ve kterém je možné neznámé předměty dešifrovat kliknutím na správný svazek (př. hledat svazek chemické reakce, pro ověření neznámé sloučeniny)
Nejenže tyto mechaniky jsou neokoukané, ale zároven jsou skvěle komfortní a intuitivní.
A jako bonus sem tam drobná akční mezihra.
Každá postava ve hře je luxusně nadabovaná a vymodelovaná, že na ty tváře snad měli živé herce...
Co chtít od adventury více? Možná více ohrožení na životě? :)

Zápory těžko hledat. Leda tak kolize s objekty :)

Čaj o páté s tímto Shrerlockem mohu vřele doporučit.

Pro: vše

Proti: nic

+16
  • PS4 85
Upřímně jsem se k Sherlockovi dostal úplnou náhodou. Věděl jsem o existenci nového Sherlock Holmes Chapter One a až díky tomu, když jsem teď na konci prosince hledal poslední hru do letošní Herní výzvy, objevil jsem tuto sérii, kterou mají na svědomí vývojáři z Ukrajinského studia Frogwares. Pro PS4 pak byl tento díl, plus pokračování ve velké slevě a tak jsem se do hry pustil.

Na mojí největší výtce se možná podepisuje pouze PS4 verze, kterou jsem hrál na PS5. Těžko říct, jestli je to portem, nebo tím hra trpí obecně, ale - přišlo mi, že většinu času hra běží sotva ve 30 snímcích za sekundu a občas i méně, hratelnostně mi pak optimalizace na ovladač nepřišla úplně nejšťastnější, věřím, že s myší a klávesnicí se hra ovládá na PC lépe.

To je ale z výtek asi všechno, a jinak mě hra velmi překvapila. Je to první hra po dlouhé době, co jsem jistým způsobem hrál s přítelkyní. Ta, jak je to dnes obvyklé, hltá true crime podcasty a tak ji bavilo mi celou dobu hledat indicie k případům a spojování těchto indícií. Případy jsou různorodé, jen párkrát jsem se na chvíli zasekli, kdy mi nebylo úplně jasné kam pokračovat, ale většinou se dalo logicky dojít ke správným závěrům, v jednom nebo ve dvou případech pak i s nalezením všech indícií musel člověk hodně zapřemýšlet nad souvislostmi daného případu, aby obvinil správného pachatele.

Graficky už hra taky lehce pokulhává, i díky možná ne úplně povedenému konzolovému portu, s přihlédnutím ale k faktu, že je z roku 2014, nevypadá tak špatně, stylizovaná je dobře a pěkně ukazuje Londýn a okolí na konci 19. století.

Bavil jsem se při jejím hraní ale moc, a určitě si plánuju zahrát i další pokračování této série.

Pro: zajímavý příběh, ne každé rozhodnutí je správné, příjemné dialogy, poměrně velké množství lokací, rozmanitost případů

Proti: už trochu zastaralé grafické zpracování, hratelnost PS4 verze na PS5 mi subjektivně přišla trochu horší

+16
  • PC 80
Předem chci říct, že je to má první Holmesovka, kterou jsem hrál a tak nějak nevím o provázanosti jednotlivých dílů a tak hodnotím pouze tento díl jakožto sirotka bez rodiny.

Staré dobré náročné adventury typu: Musím na net, tohle už nedám, jsou pryč, stačí zmáčknout přeskočit...


Jelikož v poslední době opět brouzdám zpět do svých starých adventurových kolejí a snažím se vyzkoušet nové adventury, které lidi zaujali, nesměl v mé sbírce chybět ani tento kousek.
Hned jak zapnete hru, vybafne na vás cosi tak krásně propracovaného a vaše sympatie si díky motivu Sherlocka Holmese získavajícího, takže je vám jasné, že se dalších pár hodin nehnete od pc. Sherlock je prostě skvělý Sherlock - Hlášky, vyšetřovací techniky, i případy jsou naprosto skvěle detailně promyšlené a je fajn vidět jednou všechno opravdu z hlavy samotného detektiva.
Chválit budu také u deníků mechanismů s ním spojených, opravdu paráda v tom brouzdat a spojovat Sherlockovy neurony do detailního obrazu u kterého si nejste (alespoň v prvních čtyřech případech) nikdy úplně jisti správnou volbou.
Zároveň mě ale nalnil pocit zklamání a to hned ze dvou faktorů - Atmosféra a hudba. Já jakožto hráč adventur od nich očekávám dobrý příběh a skvělou atmosféru, jinak pro mě adventury nemjí smysl hrát. Sherlock má příběh opravdu fajn, případy jsou opravdu dobré, ale hudba je holt prostě nevýrazná, grafika na dobu také nepůsobí nijak extra vábivě a lokace stejně jako hudba prostě nevyvolávají ten správný pocit, který by měly.
Prostě jsme v jiné době než byla před pár lety a Sherlock je důlazem, že i "náročné" minihry mohou být tak jednoduché, že si člověk říká, proč tam vůbec jsou a tlačítko přeskočit mi proto přišlo někdy až nemístné, aneb - Kdyby to náhodou hrálo nějaké dítě.
Každopádně pro fanoušky Sherlocka jak filmového, knižního tak jakéhokoliv jistě nadmíru skvělá volba, pro fanouška adventur hra, která nenadchne, ale rozhodně neurazí. Detailně propracovaná hra tak postrádá dle mě některé základní faktory, které mi mnohem více přinesl například ve stejném roce vydaný The Vanishing of Ethan Carter.

Pro: Do detailu propracovaná hratelnost, fajn případy, deník, volby na konci případu, množství miniher

Proti: Nízká obtážnost, přespřílišné "vození za ručičku", nevýrazný soundtrack a atmosféra

+14 +15 −1
  • PC 90
Dohráno v rámci Herní Výzva 2020

K Sherlockovi mám pozitivní vztah už dlouho. Ač jsem toho tolik nečetl, seriál od BBC jsem viděl a dokonce jsem navštívil reálnou adresu 22B Baker Street, zároveň jsem navštívil i seriálovou adresu tohoto místa.

Sherlock od Frogwares je skvělá detektivní hra a nedivím se se, že vyhrála některá ocenění,
Ve hře je 6 případů, každý se nějak odlišuje od ostatních. Zejména druhý, třetí a pátý jsou hodně dlě mě povedené.
Za Sherlocka procházíte místy činu, odhalujete tajemství. V rozhovorech se můžete zaměřit na detailní průzkum rysů osobnosti - z nehtů zjistíte, že pracuje manuálně, z náramku zjistíte, že má rodinu atd. Dále můžete používat Sherlockovu předtuchu, všimnout si detailů, kterých by si nikdo nevšimnul. A v neposlední řadě máte k dispozici Sherlockův "Mind palace", ve kterém můžete spojovat jednotlivé důkazy a dělat závěry. Ale ne vždy je ten závěr správný. Vždy si musíte vybrat viníka (někdy i dokonce jeho komplice či jeho zbraň) a máte tak možnost odsoudit nevinného - vše záleží jen na vás. Občas je to jednodušší, občas se ale můžete pěkně zaseknout a musíte přemýšlet. Krom odsouzení viníka si vybíráte i zda na něj budete přísní (většinou to znamená poslat ho do vězení) nebo zda budete milejší (poslat ho do ústavu či ho nechat jít).
Hra nabízí spousty zajímavých postav, skvělé hádanky a skvěle vypadající prostředí - grafika neuchvátí, ale ani nezklame, ale k tomuto stylu hry se opravdu hodí.
Na rozdíl od pokračování Sherlock Holmes: The Devil's Daughter mohu jednoznačně doporučit!

Pro: druhý, třetí a pátý případ, opravdové vcítění se do Sherlocka

Proti: krátkost čtvrtého případu, jednoduchost šestého případu.

+14
  • PC 60
Sherlock Holmes je letos už druhá hrá, která má na DH velice dobré hodnocení i komentáře, ale já jí bohužel musím dát jen lehce nadprůměrné hodnocení. Asi bych se nad sebou měl více zamyslet, nebo si vybírat žánrově jiné hry do Herní výzvy, ale lepší známku jsem udělit asi nemohl.

I přes to jsou zde věci, které bych pochválil. Lokalizace do češtiny je naprosto perfektní, ani náznakem jsem neměl pocit, že by něco nesedělo nebo nebylo přeloženo. Hádanky jsou celkem fajn i když se některé opakují jako je otevírání zámků, ale například skládání fotky či minihra se zkumavkami mě donutila trochu přemýšlet, ale dávala mi smysl a byla chytře navržená. Co je skvělé, že když si s nějakou nevíte rady, můžete jí prostě přeskočit a hra jí vyřeší za vás, ale já se snažil většinu hádanek vyřešit sám, ale ta možnost je plus.

Jako dobrý nápad mi přišlo i to, že pokud na dané obrazovce s nějakými předměty máte ještě co zkoumat, hra na ní zůstane a až když prozkoumáte všechny možnosti, vrátí vás hra sama zase k Sherlockovi a vy víte, že už máte prozkoumáno vše. A ještě bych vyzdvihl druhou polovinu hry, kde už jsem tolik netápal a asi jsem už pochopil co po mě hra vlastně chce. Zvlášť čtvrtý případ mi přišel skvělý a podle mě to měl být začátek hry, není zde tolik možností, ani cestování, prostě trochu lehčí případ na úvod.

A teď k tomu horšímu, hlavní příčinou toho proč mě hra tak trápila byly záseky. V prvních třech epizodách jsem jich měl spoustu a doufám, že to nebylo jen mojí neschopností. První zásek nastal v tom, že pokud mám prozkoumat nějaký dokument, nějak mě nenapadlo, že se musím vrátit do Baker street a zde najít v poličce nějaký článek k danému předmětu či události. Další problém byl v tom, že jsem si nevšiml některých zákoutí v dané lokaci, například stejně vypadající plot, kde jde jedna část otevřít, nebo dveře schované tak, že po vstupu do lokace nemáte možnost je vidět pokud se nejdřív nerozhlédnete.

Je pravda, že později takových záseků ubylo, ale ten záčátek byl pro mě občas nad moje síly. Nebo mi nedošlo, že na voze kterým jsem přijel musím v jedné části prozkoumat předmět, to jsem našel až na jiném videu jinak bych se tam snad plácal do dnes. Co mi dost vadilo bylo cestování sem a tam a zase tam a zpět. Kromě již zmiňovaného čvrtého případu jsem si připadal jako blázen co neví kam má skočit. Škoda že jsem si nestopnul čas v kočáře, určitě by to bylo zajímavé číslo.

Už bych zmínil jen pár maličkostí jako je ne příliš pěkná grafika, občastné problikávání textur některých předmětů či postav. Dr. Watsona, který mě celou hru jen otravoval a až na dvě epizodky mi byl naprosto k ničemu. Bludiště v podzemí, kde jsem se ztrácel a prošel ho ani nevím jak. A ještě za mě ne přiliš šťastný postup sestavování správných a špatných dedukcí, který jsem třeba u prvního případu vůbec nepochytal a tak jsem obvinil i člověka, kterého jsem měl za nevinného, protože jsem to lépe sestavit nedokázal. To se časem dost zlepšilo a je to vidět i na tom, že první tři případy jsem vyřešil špatně a zbylé tři už jsem našel správného viníka.

Kvalitu a dobré nápady hra zajisté má už tím hodnocením ostatních a kdybych hrál jen druhou polovinu hry asi bych byl i já spokojenější, ale musím brát hru jako celek a v tom případě jsem nemohl udělit víc jak těch 60%.
+14
  • PC --
Šest případů zpracovaných do polovičního interaktivního filmu. Hra hráče zřetelně vodí za ruku a nic moc po něm nechce, jen aby si užil příběh. Čili jako adventura a hra to je slabý kus. Ale pokud to hráči vyhovuje, pak naopak vývojáři odvedli skvělou práci. Interakce se člověku nabízí včas, není přítomný pixelhunting. Čili stačí projít se po lokaci a hned si hráč všimne všech interakcí. Do toho Holmes využívá šestý smysl a představivost. Obojí také na hráče vyskočí, když je má použít, takže nemusí dumat, kde je má použít. Každá interakce také sama skončí ve chvíli, kdy je plně využitá. Nehrozí tedy situace, kdy hráč něco přehlédne, ani situace, kdy hráč něco prohlíží ze všech stran, jestli tam náhodou ještě není něco skrytého. Stejně fungují dialogy. Hráč prokliká nabídku dialogů. Když má nachytat osobu při lži, zobrazí se nabídka možností, která dotyčného usvědčí. Když hráč zvolí špatnou, prostě vybere znovu. Dialogy může odklikávat po větách, takže může sekvenci pouštět opakovaně bez zdržení. Když se objeví nová možnost dialogu, zjistí to ve svém deníku. Stejně to funguje v situacích, kdy má Sherlock prohledat svůj archiv či provést chemický pokus. S tím souvisí minihry. Pokusy či páčení zámku a pár dalších situací jsou formou jednoduchých miniher, které je ale možné přeskočit. Perfektní řešení od vývojářů. Vše se navíc ukládá, tak není problém hru kdykoliv vypnout. Přechody mezi lokacemi jsou řešeny výletem drožkou, kdy se za oknem míhá dotyčná lokace a během načítání může hráč procházet deník či myšlenkové konstrukce. Myšlenkové konstrukce pak slouží ke složení důkazů a vytvoření obvinění. Hra nabízí obvinit nevinného a hráč i vybírá, jak se vůči dotyčnému zachovat (třeba útěk či oprátka). A i když hráč něco zvolí, může volbu zrušit a zvolit jinak. Při pohybu stačí přijít k postavě (Watsonovi) a ona ustoupí, aby Holmes mohl projít. Takže gameplay je zpracován bezchybně a dosud jsem nenarazil na hru, která by byla tak vstřícná k hráči. Toto by měl být vzor pro všechny hry. Akorát tu chybí save-systém, což nevadí vzhledem k délce jednotlivých případů.
Akorát samotné detektivování trpí. Hráč sám nic nevymýšlí, protože kliká podle toho, jak ho vede hra. I samotné určení viníka je tím poznamenáno. Často je znát, co se stalo i třeba jen z formulací myšlenkových konstrukcí.

Pro: Perfektní gameplay, žádná buzerace hráče.

Proti: Málo detektivní práce.

+10
  • PC 95
HRÁNO NA XBOX360

K sérii Sherlocka Holmese jsem přišel jako slepý k houslím (nechápu, proč se to říká, protože když jsem slepý, tak asi housle nepoznám tak lehce), takže celá hra pro mě byla poprvé a celé dění ve hře vlastně španělská vesnice. Ale zvládl jsem to dohrát!

Před samotným hraním jsem viděl nějaké trailery a obrázky a zdálo se mi to hezké. Už od mala jsem chtěl být detektiv a tak jsem si musel pořídit L.A. Noire, nebo sérii Polda, u které jsem strávil v podstatě měsíce. No bohužel série SH se mi dostala pod ruku teprve nedávno (rok zpátky??? Ani nepamatuji), takže o tom musím blahosklonně něco napsat.

Přiznávám, že jsem k tomuhle českou lokalizaci neměl a přesto jsem pochopil děj (moje angličtina je na úrovni studenta čtvrtého ročníku střední školy - madafukazzz), takže můžu říct, že jsem se jednak přiučil i nové slovíčka, které jsem si zapamatoval a dle možností dohledal v překladačích.

Jsem hráč, který má rád akční hry. Nevyhledávám záměrně žádné puzzles, ale jsou hry, kde mě nečekaně bavily (třeba v GTA 4, když jsem se musel rozhodnout, koho zabít...) a Sherlock je jedna z nich. Nebyly nikterak pekelné, občas jsem se u nich zasekl a musel jsem 2x prohledávat místo činu a další lokace. Tudíž jsem u prohledávání něčeho, co by mě posunulo dále ve hře strávil cca 2 hodiny, než mně napadlo, že se kouknu na Youtube. Tady se zastavíte a řeknete si, jaký jsem N00B, a.k.a gamer a celkově looser, ale než si to řeknete, řekněte si, kdo to z vás kdy dělal nebo dělá taky. Nejde o to, že to neumím, ale spíše o mou lenost, kdy se mi u her nechce moc přemýšlet.

Na hře se mi líbilo celé pojetí. Vyšetřování případů probíhá rychle a když se do toho hráč vžije, může z něj být pravý detektiv. Bavilo mě vyslýchání osob, jejich "identifikace" a hlavně kladení otázek nebo přednesení důkazů, v čemž mi hra přišla příliš podobná L.A. Noire s tím rozdílem, že zde nemůžete střílet (což by hře slušelo, jako takový dodatek při chytání pachatelů - no jen si to představte! Máte pachatele, který vám celou dobu lže, přijdete na pravdu a snaží se utéct, střílí po vás. Nakonec ho střelíte do nohy a máte ho. Nebo řešení případů pomocí střelných zbraní, to by taky nebylo na škodu).
Na můj vkus se řešily příliš bizarní případy zmizelý vlak, katakomby, ale bavilo mě to, mělo to svůj styl a hodně puzzles.

Taky se mi líbila možnost dedukce a vyřešeni případu více konci. Ve skutečnosti se přiznám, že jsem hru dohrál dvakrát. Poprvé s jedním správně vyřešeným případem (noob) a podruhé už se všemi (expert). Většinou jsem do případu zamotal tak, že jsem nevěděl pro co se rozhodnout a někdy jsem byl nepečlivý v prohledávání místa činu, což mi zhatilo otevření další dedukce. Někdy mi právě chyběla ona pečlivost k dohrání případu nebo celé hry. Povedené na hře je i rozhodnutí pro milosrdný nebo nemilosrdný trest.

Hře vytknu možná jen loading, protože mě užíralo se koukat pořád na to, jak jedu v tom vozítku a kouřím dýmku nebo něco jiného. Více by se mi líbil klasický loading s radami do hry nebo minihra, třeba PacMan. Každý má na to svůj názor a proto toto považuji za irelevantní.
Taky je hra velice otravná pro okolní lidi. To si takhle hrajete a přijde vaše přítelkyně a říká:
"To nemáš jinou hru než tuhle kravinu?"
Thundeus: "Ne, a pojď se dívat jak mi to jde"
Thundeusova přítelkyně: "To si radši zahraji Counter Strike, tohle je pro mě oddechovka"
Pokud můžu říct, tak přítelkyni obtěžovalo to, že jsem se snažil hru dohrát (což je při koupi hry vcelku logické), navíc mě bavila a jelikož jsem se zasekl u pár případů a procházel jednu a tu samou lokaci v době, kdy mi NÁHODNĚ vstoupila do pokoje a začala uklízet (vám přítelkyně neuklízí?), tak si myslela, že nedělám nic jiného a jen hraji tu samou mapu!
Nemám přítelkyni, ale stávají se obdobné případy NESMĚJTE SE MI, ŽE NEMÁM PŘÍTELKYNI! Beztak nemáte přítelkyni taky..

Časově náročná hra úplně není, ale nebudu prozrazovat, kolik má případů k vyřešení.

95%

Pro: dedukce, lokace, Baker Street, pes, řešení případů, puzzles, prostě všechno kromě kolonky proti!

Proti: loading, otravujete tím okolí, zasekávání se u případů.

+9 +10 −1
  • PC 80
I když je Sherlock Holmes: Crimes & Punishments mojí první Sherlockovskou hrou, rozhodně jsem od ní neměla malá očekávání. Sice se asi nezařadí do mých nejoblíbenějších her, ale určitě nejsem zklamaná.

Hned po spuštění jsem byla překvapená, jak hezky hra vypadá. Samozřejmě měli autoři výhodu, že se nejedná o otevřený svět, ale „pouze“ několik lokací, se kterými si mohli vyhrát.

Rozhodnutí rozdělit hru do několika samostatných příběhu mi přijde jako skvělý nápad. Každý příběh přináší něco nového. Nové lokace (některé se samozřejmě opakují, jako byt Sherlocka a Scotland Yard), nové postavy, nové důkazy. Výhodou toho je, že hra nabídne větší množství lokací, ale nestane se vám, že pokud nevíte, jak postupovat dál a chybí vám nějaký podstatný důkaz, budete muset procházet desítky lokací a znovu je prohledávat, což by u jednoho složitějšího případu mohlo nastat.

Herní mechaniky, díky nímž provádíte detektivní práci, jsou hezky zpracované. Pro mě jako hráče, který chce plynuje procházet příběhem a moc se nikde nezasekávat, jsou zcela ideální. Myslím ale, že ti, kteří opravdu touží po tom vžít se do kůže detektiva bez jakéhokoli ulehčení, by u hry ocenily nastavení obtížnosti. Hra v mnoha ohledech hráči pomáhá, ale možná by bylo dobré mít možnost některé nápovědy vypnout. Když přijdete k místu, kde jsou důkazy, např. polička, potvrdíte, že chcete prohlížet věci na poličce a obrazovka se na ní přiblíží. Pak hledáte důkazy. Když je všechny najdete, automaticky vyskočíte z přiblížení na poličku a lupa u poličky zezelená. To vám dává jasně najevo, že zde už máte všechno objeveno.

Že už jste objevily všechny důkazy, můžete také zjistit v dedukcích. Spojování jednotlivých důkazů v dedukce je skvělá myšlenka. Vždy vyberete 1 důkaz a ten můžete spojovat s ostatními. Zde je také usnadnění. Když se pokusíte spojit důkazy, které spolu nic netvoří, takový důkaz zčervená a tím víte, že jej už s vybraným důkazem nemáte spojovat. Má líná hlava toho využila tak, že jsem bezhlavě spojovala všechno, dokud nenašla spojení. Každý důkaz může být součástí pouze 1 dedukce. Když najdete správný pár, oba důkazy zmizí. Zde by se rozhodně nabízelo ztížení, že by jeden důkaz šel kombinovat s více jinými důkazy a nic by nečervenalo. Pak by člověk opravdu musel nad kombinacemi přemýšlet.

Dále je tu vyslýchání. Kladete otázky a někdy při odpovědích máte možnost osobu přistihnout při lži. Musíte vybrat důkaz, který je ze lži usvědčuje. Pokud vyberete důkaz špatně, jen se vrátíte zpět a danou otázku můžete zopakovat. Nepřináší to žádné znevýhodnění. Pokud tedy opravdu nevíte, jen postupně vyberete všechny důkazy a dřív nebo později dáte ten správný (pokud ho máte objevený). Možnost vybrat jen jeden by správnou volbu při výslechu mohla udělat významnější. Podobně jak to bylo v L.A. Noire.

Já sama za sebe jsem ráda, že to autoři udělali takto, protože jsem nebyla frustrovaná z toho, že by mi něco chybělo k vyřešení případu. I tak jsem se musela párkrát zamyslet, abych se rozhodla pro konkrétního viníka (a ne vždy jsem byla úspěšná).

Hra nabízí několik různých hlavolamů a puzzle hádanek. Pokud byste se na nich nějak zásadně zasekli (což je nepravděpodobné), hra vám velmi rychle nabídne jejich přeskočení. Možná až moc brzy. Jediný problém jsem měla s prvním sestavováním obrazu z dýmu, kdy jsem nepochopila, že s určitými částmi dá posouvat. Přeskakování tedy nebylo potřeba.

Super možností je to, že když cestujete mezi lokacemi a probíhá načítání, můžete si během toho prohlížet deník, procházet důkazy, nebo tvořit dedukce. Čas čekání je tedy produktivně využit. Také je možné si zpětně pročítat dialogy jednotlivých výslechů. Toho můžete využít, když něco přeslechnete, zapomenete, jak to bylo přesně řečeno, nebo si to můžete přeložit, pokud se zrovna vyskytne mezera ve vaší znalosti angličtiny.

Ještě bych se možná vrátila k jednotlivým případům a jejich obtížnosti. Z některých jsem měla pocit, že jsou dosti jednoznačné a téměř nikdo (což myslím potvrdily i statistiky na konci kapitoly) je nemůže vyřešit špatně. Rozdíly pak jsou jen v rozhodnutí, jak lidé k případu postavili. Ale minimálně 2 případy byly opravdu komplexní a umožnily spojit dedukce k několika různým výsledkům, kdy všechny měly smysl a byly podpořeny některými důkazy. Samozřejmě správná varianta byla podpořena pár detaily, které ale mohou být přehlédnuty.

Každý případ má svůj správný výsledek, který je možné zjistit po dohraní kapitoly. Je zde také možnost vrátit se zpět a svou volbu dle výsledku opravit. Těžko říct, jestli takovéto opravování není spíše ke škodě. Bez něj by hráči mohli být spíše motivování hru si zopakovat celou.

Pro: Grafika, vyšetřovací metody, více kratších příběhů

+9