Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Secret Files 2: Puritas Cordis

71
36 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
07.05.2009 WiiDS
08.05.2009 PC
20.06.2019 Switch
Vývojáři:
Fusionsphere Systems, Animation Arts (sekundární)
Oficiální stránky:
http://www.animationarts.de/sites/games/ga2.html
Secret Files 2: Puritas Cordis je pokračování úspěšné adventury Secret Files: Tunguska. Setkáte se zde z postavami, které znáte z minulého dílu, s Ninou Kalenkowovou a jejím bývalým přítelem Maxem Gruberem. Oba jsou však na jiné části planety. Nina si užívá dovolenou na luxusní zaoceánské lodi, zatímco Max je kdesi v indonéské džungli, kde je při výzkumu starověkých chrámů svědkem nevysvětlitelných přírodních katastrof. Co za tím stojí? Podaří se jim odvrátit konec světa?

Ve hře budete hrát celkem za čtyři charaktery. Žánrově se jedná o klasickou point & click adventuru provedenou v 2.5D perspektivě (předrenderované prostředí s 3D postavami). Hratelnost osvěžují i různé logické hádanky, stejně jako tomu bylo u jeho předchůdce.

Třetí díl uzřel světlo adventurního světa v roku 2012.


Poslední diskuzní příspěvek

No tyvole! Pařím, pařím a najednou hra z ničeho nic při cutscéně spadne a několik hodin hraní je v čudu. Copak tu nemůže být nějaké…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Secret Files Tunguska byla slušnou adventurou a tak jsem se pustil do jejího pokračování. Bohužel si dvojka nese většinu chyb z jedničky. Za prvé pomalé tempo příběhu a za druhé časté nelogické postupy (koho by napadlo ucpávat dudlíkem trysku ve fontáně). Překvapil mě zcela nový dabing postav a a Garretova věta "Nina je tentokrát dabována ženou s hlasem sladkým jako med" tu opravdu platí. Někdy mi přišla příjemná až moc a tak to platí i u ostatních postav. Jak byly v jedničce hlasy občas protivné, tak u dvojky jsou zase takové hodně klidné, ale jsem za to rád. Příběh dvojky mi přišel slabší, ale nádech mysteriózna to mělo. Jen co jsem uviděl "Sama Fischera" jsem si řekl, že tohle bude fakt dobrý. No, nebylo. Jak už jsem říkal, tempo odhalování je pomalé a zvraty jsou takové, řekněme očekávané. Atmosféricky nadupaná byla animace, kdy Shelton odhaloval své plány Nině. Kdyby takových momentů bylo ve hře víc, byl bych spokojen. Takhle to je jen lehce nadprůmerná hra, u které jsem v 3/3 hry nakukoval do návodu více, než je zdrávo, protože jsem občas pozapomněl, co mám vlastně dělat. Přesto jsem se ale solidně bavil. 70%

Pro: krásná grafika - obzvláště Francie byla nádherná, mysteriozní nádech, pár skvělých momentů, dabing, český překlad

Proti: pomalé tempo a pár hluchých míst, nelogické postupy, klišé konec

+12
  • PC --
Při hraní jsem se nad svá očkávání velmi dobře bavil a i když jsem občas musel použít řešení "všeho na všechno", stávalo se to jen sporadicky, nebo díky mé nepozornosti. Secret Files 2 je rozhodně povedenější adventurka než první díl, a nebýt hloupého zakončení (eh, pokolikáté už?), které ve mě zanechalo hořkou pachuť zkaženého zážitku, nebyla by to "jen" dobrá, ale skvělá hra! S hádankami jsem byl spokojený a díky systému nápověd bych ji zařadil mezi ty lehčí adventury, což jí ale rozhodně nic neubírá na přitažlivosti - právě naopak. Jezdit zoufale po obrazovce a hledat přehlédnuté mikropředměty nepatří mezi mé oblíbené kratochvíle při hraní, což není případ SF2.

Nina je tentokrát dabována ženou s hlasem sladkým jako med, který má tak trochu uspávající účinky a místama dost přehrává, ale to je problém i dalších postav ve hře. Snad jen toho malého klučinu mohl dabovat skutečný mladý chlapec a ne veverka Dale z Rychlé Roty.
+7 +8 −1
  • PC 70
Jsem na DH asi jediny, kdo nehral Secret Files, ale Geheimakte. Jsem celkem pysny na to, ze jsem byl schopny hrat nemeckou hru v nemcine, i kdyz to jedine, co mi to krome dobreho pocitu prineslo, byla skutecnost, ze oba hlavni protagonisty dabuji v originale ti sami lide, jako v jednicce.

Celkem me zarazilo, jak moc si serie Geheimakte bere ze sveho predchudce, totiz serie Broken Sword. Jestli je tu neco opravdu odlisneho, tak je to asi pouzity humor, protoze Geheimakte daleko vic sklouzava k (sebe)parodii a ustredni postavy (a predevsim Nina) jsou si vetsinou dobre vedomi, ze jsou postavami v pocitacove hre.

Nakonec me potesil "certifikat", ziskany uspesnym dokoncenim hry, ktery uvadi, jak dlouho vam dohrani trvalo, ale i kolik kilometru vasi sverenci nabehali ci kolik napoved bylo pouzito. Neco takoveho jsem u PC her videl naposledy u serie Might and Magic...
+4