Komentáře

Nabízí se zmínit, že Papers, Please je hra pro všechny ty mladé a nadějné komunisty, kteří nezažili období teroru a myslí si, že v sociální kultuře s komunistickým základem je budoucnost. Není. Originální textová adventura s grafickými prvky 2D adventur devadesátých let Vás o tom má šanci přesvědčit. A pokud ne, tak shořte navždy zatraceni za řekou Styx, protože jestli tato adventura něco umí, tak vyvolat strach a respekt z doby, ve které jsem se naštěstí jen narodil.

Rád bych tvůrcům této hry sklonil pomyslné pukrle, kdyby ji neměl na svědomí jeden jediný člověk – Lucas Pope. To si náhle zaslouží nejen respekt dvojitý, ale rovnou trojitý. Přišel s něčím, pro mě, originálním, jedinečným a ještě mi do herní místnosti (kterou odborně nazývám kočičárna, protože v ní přeci jen víc žijí kočky, než já hraju hry) přinesl depresi z let minulých. Originalita přichází především v myšlence. Váš příběh začíná v zemi, kterou nelze pořádně ani vyslovit, ale vládne jí podvratný komunistický živel. Vy, coby státní zaměstnanec, jste vyslán na hraniční přechod, kde máte kontrolovat pasy nově příchozím. Příběhová linie se odehrává v 31 dnech a každý den si na Vás národní velmoc nachystá nějakou tu specialitku, aby Vám tu kontrolu notně ztížila. No a čím více pasů správně zkontrolujete, tak podle toho bude vypadat Vaše výplata, kterou musíte poplatit plyn do kotle, abyste se měli u čeho ohřát a nějaké to jídlo, abyste neumřeli hladem. Pokud peníze nevyděláte tak, jak máte, dokážete si sami představit, co se v dalších dnech pravděpodobně bude dít.

A teď si vezměte, že hraniční přechod není úplně nejklidnější místo pro život. Naopak. Čekají Vás tu série teroristických útoků, úplatky, smutné lidské příběhy, ale i setkání s hyenami, kteří se na smutku druhých živí. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout ani na tajnou organizaci, která chce komunisty svrhnout a doufá, že jim s tím tak nějak, jako správný nestranný straník, pomůžete.

To vše, prosím pěkně, v 31 dnech, během kterých se můžete setkat s 20ti různými konci. Od těch hodně smutných, přes ty méně smutné, až po těch pár nadějných. Podle mě nápad, jako stehno. Navíc, pokud se sejdete dva a otevřete si flašku kyanidu, můžete si docela obstojně užít společné nekonečné hraní mimo příběh. Ale to asi jenom v případě, že jste masochista a nebo chcete tamní zemi co nejdříve zachránit/zničit.

Papers, Please je jedinečná adventura v průzoru jednoho okna, ve kterém se toho může dít více, než si dovedete představit. Výbuchy, střelba, emoce nad lidskými příběhy…to všechno hra nabízí. A pokud máte pocit, že je té deprese docela hodně, tak vězte, že i na srandu dojde. Jakmile totiž dorazí týpek ze země Kobrastán a bude Vás přemlouvat o vpuštění do země, tak věřím, že i běžný necita se zamyslí a třeba mu zrovna bude mít chuť udělat dobrý den. I to se Vám totiž v budoucnu bude moci vrátit. Ostatně, stejně jako v životě.