Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Spolu s Call of Duty patrí séria Medal of Honor k najvýznamnejším vojnovým FPS aj keď takmer vždy tento mikrosúboj prehráva, minimálne čo sa týka releasov vydaných pre PC. Nový prírastok do série po vzore Modern Warfare opustil bojiská druhej svetovej vojny a zasadzuje dianie do Afganistanu, čo je rozhodne plus. Čo ale plusom nie je, je že pozvoľná inšpirácia Modern Warfare občas až priveľmi nápadne prechádza do obyčajného vykrádania. Tvorcom síce chvíľami nemožno uprieť istú snahu o niečo svoje ale väčšinu času im buď chýba odvaha experimentovať alebo im skrátka len príliš skoro vyschla studňa inšpirácie a tak vsádzajú výhradne na osvedčený koncept. Čo má za následok, že hráč sa síce baví, ale vzhľadom k tomu, že takmer všetko už bolo k videniu inde a spracované o niečo lepšie nový Medal of Honor príliš v pamäti neutkvie a nemá reálnu šancu zaradiť sa medzi legendy žánru.

Pribehovo nejde o nič výnimočné, jednotlivé postavy až do záveru skôr splývajú ale hlavný účel to i tak plní. Graficky ide o slušný štandard, je však škoda, že hre mimo iné chýba aj kvalitnejšia hudba ktorý by podporovala vypätejšie momenty. (Djawadi na Giacchina, ktorého soundtracky k sérii sú počúvateľné aj samostatne naozaj nemá) Audiovizuálne ale ani tak nejde o žiadnu blamáž, z herného hľadiska možno pochváliť aj slušné tempo, ktoré má pritom ďaleko od slova zbesilé a nájde sa v ňom priestor aj na vydarené stealth momenty. V akčnejších pasážach až do splnenia primárneho cieľa dochádza aj na nepopulárne respawnovanie presily nepriateľov, ale fakt, že každá guľka vystrelená z hocijakého miesta vás môže stáť život, len podporuje hustnúcu atmosféru. Dizajn levelov taktiež obstojí, ale sem tam prílišná linearita dokáže zamrzieť, hlavne keď vás hra nepustí ďalej po rovnej ploche, len preto že tadiaľ skrátka ísť nemáte. Nepochopiteľné je aj že hráč ako člen špeciálnych jednotiek nedokáže vyšplhať na väčšiu prekážku bez cudzej pomoci, zatiaľ čo ostatní s tým prevažne problém nemajú. Kooperácia so zvyškom ale zase patrí k svetlejším stránkam hry, chváliteľné je aj dopĺňanie munície od vašich parťákov. Výsledok ale ešte zhadzujú menšie či väčšie bugy a nie práve najlepšia inteligencia nepriateľov, ale s odstupom času našťastie nejde o nič, čo by výrazne kazilo herný zážitok.

Čo dodať záverom - vzhľadom na vysoké očakávania ide o mierne sklamanie ale odhliadnuc od toho nám EA naservírovali nadpriemernú atmosferickú strieľačku, ktorá si hanbu nerobí. Akurát mohla a mala byť ešte lepšia.

Pro: Atmosféra Afganistanu, rozmanitá a kvalitne zvládnutá akcia

Proti: neoriginalita, bugy, AI

+42
  • PC 40
Nemůžu říct, že bych od MoH měl velká očekávání, ale i tak se cítím zklamaný. Ještě pořád jsem na žánr válečných FPS nezanevřel a pořád věřím, že i tam mohou vznikat kvalitní hry.

Jenže MoH není jedna z nich. Grafiku má hezkou dost a na spoušť, kterou na Afgánských pahorcích dokáže způsobit letecká podpora je radost se dívat. Celé prostředí je poměrně pěkné, proto je škoda, že zůstalo tak trestuhodně nevyužito. O to víc frustrující ale se všemi svými pahorky i vzdálenými horami je. Jste prostě uvízlí v několikametrovém koridoru a nelze z něj sejít. Do cesty napatlat pár překážek, trochu větší prostory pro prestřelky, hotovo. Škoda.
Pochválit lze ještě zvuky. Zbraně, svist kulek, výbuchy, to všechno zní dobře. V audiovizuální prezentaci prostě takové Black Ops 2 nelítostně drtí.

Jenže zbytek je prostě hrůza. Příběh nestojí za zmínku, neexistuje. Hrajete za příslušníka Rangers, který se svými kamarády střílí Talibánce na kopci , za pilota (přesně jedna mise) a hlavně za příslušníka Navy Seals, který se svým kamarádem Danem Vávrou a dalšími škodí nepříteli ze zálohy. Všechny postavy jsou jen schránky na všechna vojenská klišé a blbé hlášky. Je to trapné a bolí to.

Kromě těch pár navádění raket, odstřelování, ježdění na čtyřkolce a podobných srand je hra prostě tupá. Bezmyšlenkovité a nezáživné střílení nepřátel bez inteligence. Ti jsou totiž opravdu, ale opravdu tupí, až je to neuvěřitelné. Ve vesnicích a údolíčkách si stačí si vzít nějaký lehký kulomet do rukou, držet klávesu pro postup dopředu, střílet po všem co se hne. Úspěch zaručen, Tálibán je na lopatkách.
Munice není nikdy nedostatek, kamarád po boku vám jí dá, když vám dojde. Oproti konkurentům větší zranitelnost vaší postavy vás nutí trochu se krýt, ale to jen sporadicky.

Hrůza jsou i bugy. Jednou nejde kulometné hnízdo potlačit palbou, i když do něj vystřílíte roční zásobu munice, jindy po zabití kulometčíka na vás stále kam se hnete střílí textura plechu. Jindy vás nepřítel náhodně objeví. Otravní jsou i nesmrtelní nepřátelé. Vy byste sice toho kripla s RPG mohli trefit a zabránit mu, aby trefil váš vrtulník, ale dokud vás netrefí, je nesmrtelný. To je už hodně starý a laciný trik. Hnus.

MoH aspoň neuráží tak hrozně hráčovu inteligenci jako Black Ops 2. Ale zábavnější taky není. Ještěže to trvá jen 4 hodiny.

Pro: prostředí, grafika, zvuky, některé oživující části

Proti: tupý koridor, demence nepřátel, stereotyp, bugy, nudná hratelnost, nic navíc

+29
  • PC 70
MoH vůbec není tak špatnou hrou, jak se všude píše! Ano, na špičku ztrácí, ale na druhou stranu by byla chyba se ji vyhnout kvůli "nízkým" hodnocením či dalším předsudkům. Ani nevím proč, ale hře jsem tak nějak věřil a předobjednal, když tu byla ta možnost, že ji budu mít za poloviční cenu. Možná to bylo i přídavkem MoH: Frontline HD a snad nadějný MP. Hra mne rozhodně nezklamala. O žádné slasti a hráčských orgiích to také ovšem nebylo. Na MW2 ztrácí tu neskutečnou a šílenou jízdu. Na Bad Company zase to vyhrání si s destrukcí a celková zabavnost. Je to taky tím, že hra staví na vážnosti situace a tvrdých podmínkách zdejšího konfliktu. Vždyť už Rusáci si na zdejších horách vylámali zuby a jejich invaze byla tehdá neúspěšná. To platí i u nynější operace, která se zrovna dvakrát nevyvedla.

Co se mi zatraceně líbilo:
Co si všimnete na první pohled je superšmakózní grafika, kterou jsem si opravdu zamiloval.Unreal Engine je opravdu k nepoznání. MP grafika jede na Frostbite od DICE, tam žádná velká změna není. Grafika má nejlepší grády v horách, horských průsmicích a cestičkách, to je vůbec to nejnádnernější ve hře. Skály, sníh, sluníčko a krásná obloha, občas(nebo vlastně velmi často) jsem zastavil a kochal se okolím. První 2 mise jsou docela nuda, ale pak příjde 3tí stealth mise(stealth mise jsou opravdu podařené), která je opravdu dobrá a dostáváte se do hor, kde si to prostě zamilovat musíte :). Když jsme u té grafiky tak výborně jsou vymodelovány postavy - obličeje, oblečení, vousy! :D To je vůbec pro mne takový trademark této hry. Vousy kam se podíváš. Mají ho Talibánci, Amíci a vůbec se nehraje na nějaké navoněné vyžehlené frajírky, co skládají jednoho nepřátele za druhým. Voják ma smrdět a být zarostlý! :). Dusty je borec!!!

Tato hra má nejlepší zvuk AK-47, co jsem kdy slyšel! Opravdu vynikající a jde z něj strach. Vůbec zbraně protistrany jsou dobře promakané a pěkně kopou, jako má oblibená G3, která je tady o5 nástroj smrtící zkázy:). Ano, MoH hodně kopíruje konkurenci, ale má i své vlastní skvělé nápady. Pamatujete na skvělé skluzy do krytu Natana Drakea? Tak to je tady stejně skvělé, akorátže je to v FPS! Běžíte a pěkně si to zaslejdujete za skálu. Navíc pro mne revoluční systém vyklánění, který je opravdu chytlavý. A jde to i vrchem. Když jste v krytu, tak se jen krásně odlupují částečky skály, občas o kryt příjdete uplně. Hra má pár skvělých momentů, kdy vám teče opravdu do bot, nepřátelé jsou všude kolem a vy nevíte, co bude dál. Pocit bezmoci, to tu chtěli prezentovat. Pěkně se dívá jak sundáváte nepřátelé a ti se sunou k zemi a navíc "výstřiky krve" jsou tu dobré. Ustřelovat končetiny bohužel nejde, ale možná si aspoň spravíte chuť při sniperování, kdy aspoň hlavu rozprášíte do okolí. S takovým kanonem taky proč ne? :) Sniperovací části jsou fajn. Let ve vrtulníku vytrhne trochu ze stereotypu. Výborně jsou taky udělány airstriky na které se pěkně dívá. Navíc po zásahu nevidíte na metr a všudypřítomný prach je vážně nepříjemný(v dobrém slova smyslu). Konečně je v nějaké hře tma, takže se dá využít noční vidění. Když vejdete do tmy je úplná, pak si na tmu zvykne a už vidíte obrysy - jak v realu když přecházíte ze světla do tmy nice :). Ve hře se nesetkáte jen s Talibáncí ale taky s dobře vyzbrojenými Čečenci, kteří dovedou potrápit. AI spojenců je dobrá, dobře kooperují a jsou k užitku,třeba tím, že vám dávají munici či hlásí pozici nepřítele. Ve hře toho patosu a patriotismu zase tak moc není, čekal sem víc hučení do makovice. Na poměry FPS má MoH docela obstojný příběh s kancelářskýmkreténem, který v tom vidí jen prachy....klasická politická krysa. Postavy jsou dobré, moc námahy by to ale nedalo postavy a příběh trochu více rozvinout. Linkin Park - The Catalyst v titulkách! :P

Věci, z kterých jsem tedy nadšen rozhodně nebyl:
MoH nemá koule, má takové psí kouličky. Když už je to kopie úspěšných titulů, mělo by si jít trochu více svou vlastní cestou. Trochu více experimetovat a riskovat. Rozhodně bych uvítal novátorství, něco bylo fajn, ale rozhodně toho bylo málo! Hra má docela málo skriptů, což si myslím ji naopak neprospělo. Chybí nějaké ty epické momenty. Z MW2 si taky převzalo zpomalení času, ale ve hře je toho minimálně. Docela průser byla mise, kde ste jeli na ATV. Připomínalo to jízdu na vodě - hrůza a děs. Když najedu na šutr, měla se obrazovka aspoň naklonit. Na nějakou fyziku úplně zapoměli. Čekal jsem více pouště, navíc vůbec tam není to pasáž jak ve videu byli v tom hangáru na letišti, to byl MP či co?? :( Granáty jsou hodně slabé, navíc animace výbuchu je směšná :(. Ona vůbec destrukce mne hooodně zklamala. Z Bad Company jsem byl rozmlsaný(a to ve 2jce je to prý ještě větší maso) a tady jde zničit málo co, spíš nic než něco málo. K FPS nepochybně patří zbraně a to je další a hodně velký průser hry. Nepřátelské kvéry jsou relativně dobré, kopou a mají skvělý zvuk. Za to americké kvéry stojí zapikaču. Pocit ze zbraní veškerý žádný. Skáče leda brokovnice a zbraně vůbec nebudí respekt, jako ty opoziční. Připadlo mi, že oni mají pravé a já mám airsoftku. Zoom(většinou ve formě ACOGu) je tak oddálený, že je to v podstatě, jakoby jste vůbec nepřibližovali a regulovat se nedá. AI protivníků je relativně špatná, občas nabíhají jako ovečky na popravu. Hra je občas hodně zmatečná a není jednoznačně určeno kam mám jít, případně u airstriku na jaké cíle navádět. Občas jsem tedy nevěděl kam jít, či několikrát zkončil misi, že jsem nenavedl tam kam jsem měl či ve vrtulníku nestrefil to či ono. Hru jsem hrál na MEDIUM a bylo to tedy hrozně jednoduché, musím to rozjet znovu na HARD, fakt žádná výzva, vše se tak nechutně zjednodušuje :(. Říkal jsem si, že nějaké ty překážky na které nepude vyšplhat a různé podobné zahrazování cesty budu ignorovat, ale opravdu to štve...Na začátku párkrát došlo k poklesu frameratu a občas mi jakoby vypadly textury a chvili trvalo, než se "doostřili". Hře chybí opravdu dobrý a zapamatovatelný hudební podkres. Hold Zimmer je prostě génius své doby. Hra je opravdu krátká. Konec mohl být o hodně těžší a hlavně epičtější! Opravdu nic-moc. A vůbec jsem si nemyslel, že už je konec ani to tak nevypadalo, ale prostě byl tam, z toho sem byl lehce šokován, že se to tak "useklo". Den 2 byl totiž super, ale strašně krátky :(.

Z MP jsem zatím nadšen! Tady jsou zase skvělé US zbraně a pocit ze zbraní je parádní, navíc lepší výbuchy a zvuky - HUA :).

Takže ať se určitě kutí další díl. Ať odstraní zmíněné chyby, trochu se více odvážou a bude to fajn.

btw opravdu si myslíte, že je inteligentní střílet v jeskyní, popřípadě házet tam granáty? to jde asi jen opravdu ve hrách! AU! :D Aspoň moje uši by udělaly to, co podle fyziologie mají dělat ;).

SP 6/10, MP 8/10 - 72% za mě.
+26
  • PC 75
V poslední době FPS moc nehraji (od dohrání Cryostasis už uběhl rok a čtvrt), ale když se do nějaké střílečky z vlastního pohledu pustím, mám, až na výjimky v podobě třetího Soldier of Fortune, šťastnou ruku a bavím se podobně, jako před lety. I Medal of Honor z roku 2010 byl pro mě vítanou odpočinkovou zábavou. Novější akce většinou rozehrávám na nejtěžší obtížnost, a naštěstí jsem ji zvolil i zde. Naštěstí proto, že ani na Hard nešlo o nějakou exrta výzvu, a tak by mě nižší obtížnosti akorát zkracovaly už tak nikterak dlouhou herní dobu.

Celkem jsem hrál za čtveřici charakterů ze čtyř různých jednotek. Nejvíce jsem si oblíbil Rabbita, za nějž jsem hrál nejčastěji a příběh se točí především kolem něj a jeho jednotky. Mise za Deuce spolupracujícího s Dustym také nebyly špatné, pilot vrtulníku Brad Hawkins se ve hře mihl jen na chvilku a Dante Adams mi tolik nesedl.

Vrtulník mě až tolik nebral, střílení z vozidel také ne, ale jízda na čtyřkolce mě celkem bavila, i když to spíše vypadalo, jako jízda na vodním skútru. Skvělé byly stealth mise, které se sice stejně nakonec zvrhly v přestřelku, ale většinou to mělo jasný důvod a i zaměřování cílů pro leteckou podporu bylo zajímavým ozvláštněním hratelnosti.

Nekonečné množství nepřátel, kteří na některých místech neustále obsazovali stejné pozice, dokud jsem nepřekročil neviditelnou linii, mě hodně štvalo, ale po chvíli jsem si na to zvykl a už to tolik nevnímal. Jelikož mi nikdy nemohli dojít náboje, protože jsem si o ně mohl říci komukoli z mého týmu, tak šlo vytvořit obrovskou hromadu těl. Kvůli zmíněným liniím jsem musel v poslední misi v jeskyni několikrát nahrát uloženou pozici, protože jsem postřílel ustupující nepřátele dříve, než hra počítala, můj parťák se zasekl a já nemohl pokračovat. Až YouTube mi ukázal, kde přesně mám stát, aby se vše podařilo.

Je vidět, že Medal of Honor byl vydán současně i na nejrozšířenější konzole své doby, čemuž je přizpůsobeno třeba menu či ukládání pomocí chceckpointů. Ovládání na PC je ale bezproblémové, což je hlavní. Příběh podle skutečných událostí, předpokládám značně upravený, mi na klasickou střílečku přišel dost nadprůměrný a zakončení pro mě bylo vcelku překvapivé a netradiční. Hrát to znovu ale nejspíše nebudu, není důvod.

Pro: Rabbit, čtyřkolka, stealth mise, zaměřování cílů pro leteckou podporu, příběh

Proti: množení nepřátel, neviditelné linie, bugy

+23
  • PC --
Už je to doba, kdy jsem hrál naposledy nějakou válečnou střílečku z pohledu první osoby. Ale herní výzva 2018 míní a hráč pak činí.

Medal od Honor je hra krátká (což je plus). Je hra neoriginální (což je minus). Ačkoliv se autoři snažili o pestrost, což znamená mise za snipera, střelce ve vrtulníku či obyčejného pěšáka, vždy se to smrsklo v obyčejné " vystřílej vše co ti přiběhne před tvůj zaměřovač zbraně".
AI nepřátel je tu taková nijaká. Prostě před hrače nabíhají talibánci s jediným cílem, a to nechat se zabít. V tom je asi podle mě největší kámen urázu. Nepřátelé před vás nabíhají, nechávají se prostřílet, a vy nemáte ani ždibec pocit, že by měli alespoň trošku inteligence.

Lokace jsou lineární, koridorové. Prostě jdete z bodu A do budu B a střílíte vše, co vám přijde do cesty. A to stále dokola, v nezajímavém příběhu.

Ale abych jen nekřivdil, tak musím kladně zhodnotit vizuál, hudební podkres, a abych byl zcela upřímný, tak i ten pocit ze střílení nepřátel.

Jako by to jen sloužilo jako prolog pro multiplayer. Ten jsem ale nehrál, tudíž se zdráhám hru celkově ohodnotit nějakým číslem. Takže na závěr snad jen jednu poznámku. Pořizovat si tuhle hru jen kvůli singleplayeru se nevyplatí.



+21
  • PC --
Musel jsem počkat na ten správný akční čmuch. Přeci jen mě slabší začátek nejprve odradil a teprve až po misi na hřbitově letadel (která byla asi nejmizernější ze všech) jsem se začal opravdu bavit. Akce se pěkně střídá mezi několik postav a při troše pozornosti nemám problém s rozeznáním kde-kdo-s kým-co-proč. Na chvilku si užiju pocitu nepřemožitelnosti v bitevníku Apache, nechybí ani trocha arkádového snajpření, jeden hajzl-generál a dva silné momenty podkreslené hudbou akorát tak padnoucí na kousek toho zdravého amerického patosu.

Celá hra díky reálnému konfliktu působí uvěřitelněji, než napadení Ameriky Ruskem v MW2, ale trocha bugů, slabší rozjezd a velmi krátká herní doba (tak na dva večery) celkový dojem trochu kazí.

Celkově ale spokojenost. Afghánské hory mají něco do sebe. A taky bych se měl naučit něco o vojenské terminologii - ta fofrová komunikace přes vysílačky je pro civilistu neznajícího všechny ty zkratky a technické názvy celkem problém.

***/5
+19
  • PC 60
Medal of Honor, odehrávající se v prostředí válkou s Talibanem zkoušeném Afghánistánu, vypadá na první pohled velice atraktivně. Horské vesnice, typicky afghánská městská zástavba a slibné přestřelky uvnitř malých domků plných Talibánců.

Grafika je zajímavá a prostředí a atmosféru vystihuje velice trefně. Zajímavé bylo taky zničitelné prostředí, kdy nebylo možné se před palbou moc dlouho schovávat za jedno malou zídkou, protože byla za chvíli rozstřílená.

Co se týká hratelnosti, je to už o něco horší. Medal of Honor je klasická střílečka, která mě nenechala uhnout z vyznačené cesty ani o píď. Předdefinovanost prostředí a trasy pohybu mi občas lezly pořádně na nervy. Když jsem nemohl přeskočit strom, který by snad v každé jiné hře přeskočit šel, musel jsem ho podlézt, tak jak mi hra nakázala. Vyskočit na menší zídku jsem nemohl, musel jsem počkat až vyskočí kolega a pak mi podá ruku. Proč on vyskočit může a já ne, to jsem nepochopil. Asi jsem nebyl takový geroj jako on.

Pak tady byly chyby technického charakteru. Jedna ze srandovních, kdy po výbuchu zůstal jen tak ve vzduchu viset samopal. Druhá z kritických, kdy jsem sestřelil kulometčíka na korbě džípu, ale kulomet střílel jak o život dál, a to mu musely minimálně dojít náboje. No a já nemohl kvůli tomu projít dál po předem vyznačené trase. Tohle se mi stalo minimálně dvakrát.

Co se týká hratelnosti, tak snad ve všech hrách mě štvou mezihry typu: budou na tebe nabíhat vojáci a ty je musíš vydržet co nejdéle likvidovat, nejlépe do té doby než ti dojdou náboje a budeš se z toho moct zbláznit. Tento způsob umělého prodlužování hratelnosti mě štval už v Half-Life 2 a nejinak je tomu tady. Tady ale byla výhoda v tom, že střelivo mi nikdy nedošlo, vždycky stačilo požádat libovolného kolegu a on vytáhl ze své bezedné kapsy dvěstě třista nábojů. Občas sem si připadal jak na střelnici, kdy všelijak vykukovali talibánci a já je trefoval mezi oči.

Zajímavé souboje tak byly opravdu jen na začátku, kdy jsem s nočním viděním šel z místnosti do místnosti s brokovnicí a měl aspoň trochu adrenalinu v krvi.

Příběh hra nemá, nebo aspoň jsem si ho nevšiml. Prostě jsem šel z mise do mise a až ke konci se objevil nějaký náznak motivace, proč vlastně mám jít plenit další talibánskou základnu.

Multiplayer kupodivu i po letech od vydání ještě někdo hraje. Nicméně mě už moc nechytl, po desítkách hodin strávených v Call of Duty 4 a několika posledních týdnech v Titanfallu mi už nic ani říct nemůže.

Obecně nemám nic proti koridorovkám ala Call of Duty, ale tady mi opravdu chyběla motivace. Nakonec jsem to dohrál tak nějak ze setrvačnosti. Ani mi nevadilo, že hra je poměrně krátká. Času už moc na hry nemám a tady jsem to aspoň měl rychle z krku.

Pro: prostředí, grafika, zničitelné prostředí

Proti: technické chyby, hodně úzký koridor, není téměř žádná motivace proč hrát dál

+19
  • PC 70
Na nového Medala jsem se dost těšil. Byla to jedna z her, do kterých jsem se chtěl pustit hned, co mi přijde vyreklamovaná grafárna. A konečně jsem se dočkal. Předem chci upozornit, že hodnotím pouze singleplayer, multiplayer mě neláká…

První co zaujme je prostředí. Zasněžené oblasti Afganistánských hor působí neotřele. Po grafické stránce není co vytknout. Pokud pominu občas rozmázlejší textury, prostředí působí opravdu nádherně. Nasvícení v některých lokacích dělá opravdové divy a kolikrát jsem zapomněl střílet a jen tak jsem se kochal. Prostředí jsou navržena dobře, ale něco mi tam vadilo. Přestřelky fungují, animace jsou výborné, ale něco mi tam prostě chybělo. Bylo to takové trošku, no, monotóní. Nejspíš to bylo dáno tím, že je to hra šíleně, ale šíleně lineární. Hráče nenechá udělat jedinou odbočku. Všude jsou neviditelné stěny a místy mi to až připomínalo jakýsi interaktivní film, kdy hra řídí hráče co má kde, kdy a jak udělat. A přesto nedokázala vyčarovat tak kulervoucí atmosféru jako poslední díly Call of Duty. Přesto ale jde o slušné postříleníčko.

Zvuky jsou na skvělé úrovni. Líbilo se mi cvakání zbraně, jakmile bylo v zásobníku málo nábojů. Rozhovory mezi vojáky jsou profesionálně pojaty a byl jsem rád za češtinu. Jinak bych se asi moc nechytal. Nakonec hře vytknu jistou nepřehlednost. Kolikrát jsem v té přehršli kamenů nevěděl, kudy mě hra pustí dál atp. Mezi světlé momenty řadím sniperské pasáže a střílení z helikoptéry. Dále vyzdvihnu našláplé filmečky mezi misemi.

Suma sumárum to vidím na takových 70%. Přesto lehké zklamání. Čekal jsem víc.

Pro: zajímavé prostředí, dialogy mezi vojáky během akce, výborné přestřelky a stealth pasáže, luxusní animace mezi misemi, nádherná grafika a dohlednost na kilometry...

Proti: ... přesto šíleně, ale šíleně lineární, velmi krátká herní doba, málo skriptů a proto to není tak intenzivní jako konkurence, místy monotóní = jednoduše SP působí až odflákle

+18 +19 −1
  • PC 65
Vizuálně velmi podařená hra, avšak s velmi krátkou herní dobou a tupými protivníky. Tak bych ve zkratce zhodnotil MoH. Časový posun do období válek v Afghánistánu hře nijak neublížil, naopak takovou změnu vítám. Střílení z vrtulníku, sniper mise, autentické chování us vojáků v akci se mi taky líbilo. ALE. Hlavní zádrhel se projevil už v první misi a to naprosto hloupí a neuvažující Tálibánci, kteří běhají sami pod mušku a je jim to šuma fuk. Ježdění se čtyřkolkama bylo oukej... ale no.. nějak bych je klidně oželel. Zbrojní arzenál taky není bůhvíjaká bomba, na výběr máte pouze pár zbraní amerických a pak akáčka. Celkově mě MoH nijak nenadchnul a nebudu se k němu vracet.

Pro: grafika je i po letech na úrovni, autenticita

Proti: AI, krátká herní doba, slabý zbrojní arzenál, úzké koridory, stereotypní mise

+17
  • PC 80
Popravdě řečeno jsem vždycky více holdoval CoD sérii než MoH. Allied Assault jsem samozřejmě hrál, ale poté přišlo Airborne a dlouhá odmlka. Jak vidím pokus EA znovu dobýt nebo alespoň podělit se o trůn FPS?

Vyrovnat se současným trendům v FPS žánru a zároveň nekopírovat Call of Duty je bezpochyby velice těžké. Proto jsem se s neoriginalitou nápadů ve hře smířil a snažil se ji vychutnat jako celek a popravdě řečeno jsem se skvěle bavil.

Afganistán není ideální místo pro hru, ale o to více mě překvapilo. Nadchlo mě zpracování různorodé přírody a bojišť. Jak už jsme vlastně zvyklí, mise se odehrávají všude, čím více jsou kontrastní tím lépe, tudíž navštívíte horské lesy, útesy ve vichřici, savany nebo vesničky domorodců.

Příběh začíná velice rozporuplně, prostředí je tmavé a monotonní, mise nijak kulervoucí. Ale pokud překousnete začátek, hra se rozvine velice zajímavě. Uchvátilo mě prolínání herních postav - kropíte afgánce hezky z helikoptéry, když najednou vám jakýsi neznámý sniper takříkajíc zachrání vrtuli když odstřelí skrytého útočníka s RPG a hned se ocitáte v kůži onoho snipera a pokračujete v jeho misi. Celkově se příběh s emocemi v FPS moc neočekává, ale mile překvapil, přirovnal bych ho k něčemu mezi Bad Company a Call of Duty, protože zhruba natolik mi ostatní postavy za těch slabých 6 hodin herního času přirostly k srdci.
Myslím, že skvělý konec a všeobecně příběhové pasáže nepotřebují dalšího komentáře, jednoduše to vyzkoušejte.

Kapitolou samostatnou je určitě multiplayer. Ač jsem měl čest ho ochutnat jen v betaverzi, fungoval pěkně plynule, trochu mne zamrzela nevyrovnanost hodností - na nízkých úrovních máte slabé zbraně a malý výběr vlastně všeho a každý o pár levlů výš si vás hned dá (prakticky máte malou šanci ho zabít). Zde tedy MoH na CoD dost ztrácí, i když se tvůrci jak se patří inspirovali kde to šlo.

Finální verdikt je následující - kdyby MoH vyšlo současně s CoD4, bylo by asi jedničkou jen škoda těch neoriginalit, tzn. hra je to skvělá, ale na CoD nemá.

Pro: příběh, grafika, podobné s CoD

Proti: monotónnost na začátku kampaně, podobné s CoD

+16 +17 −1
  • PC 70
pekna grafika, tym ale pre mna klady koncia. vsetko ostatne je horsie ako predosly Airborne (hral som aj Allied Assault, ale odvtedy uz ubehlo vela casu, porovnavat nebudem). prilis vela nudnych videosekvencii na ukor radosti z akcie. pocas hry sustavne jeden/viaceri z clenov timu keca a vydava casto zle postrehnutelne rozkazy (nebyt titulkov, tak sa stratim a to hovorim dobre anglicky, ale zial pre rychlost samotnej hry nestiham sledovat), velmi zle mierenie, casto zla orientacia, velakrat mam pocit, ze neviem co prv...a kym sa rozhodnem, daneho protivnika da dole muoj partak. napriek spomenutemu mozno oznacit samotnu narocnost ako velmi nizku, staci si ktorykolvek obtiaznejsi moment jeden/dvakrat zopakovat a je to v suchu, bez nutnosti nejakeho premysleneho taktizovania. cakal som od tohto dielu vela, som sklamany. dufam, ze pokracovanie, ktore je uz istu dobu vonku, bude podstatne lepsie. ok, mozno by sa dalo za pozitivum oznacit aj snaha odlisit hru od predoslych dielov (jazda na stvorkolke, prvky stealth, prvykrat mimo WW), viaceri vsak uz spomenuli, ze ide skuor o vykradanie inych titulov, co zasa na druhej strane mne neprekaza. podstatna je hratelnost. je mozne, ze po dokonceni hodnotenie mierne upravim smerom hore.

Pro: pekna grafika, snaha tvorcov priniest do hry nieco, cim sa odlisi od predoslych dielov

Proti: nizka narocnost, privela nudnych videosekvencii na ukor hry, hra je prilis coop

+15 +17 −2
  • PC 60
Hru jsem měl v hledáčku docela dlouho. Když se mi konečně dostala domů, začínala mi zrovna týdenní dovolená, kterou jsem hodlal strávit hezky doma před monitorem. Po delším dni "zásobování" jsem se večer konečně dostal domů. Nasypal jsem si brambůrky, nalil Kofolu a začal hrát.
Kampaň bych popsal následovně:
Stíhal jsem střílet nepřátele, jíst brambůrky a místy usrkávat kofolu. Připadal jsem si trochu jako na kolotoči, kde si nemůžu vybrat, na kterou atrakci půjdu. Jakoby mě hra pokaždé někam přesunula a řekla, tady pět minut střílej do nepřátel. Bylo to zvláštní, ale popravdě, docela mě to bavilo, hlavně teda v druhé půlce, kdy se hra začínala rozjíždět... Jo, když se hra začala rozjíždět, schylovalo se už ke konci, ale to jsem ještě nevěděl. Když jsem ještě ani nedopil půlku Kofoly a hra skončila, vzal jsem prázdnou krabičku a hodil ji z otevřeného okna za barák rovnou do průmyslové zóny. Byla to úplně první hra, u které jsem si dopředu neověřil, jak dlouho trvá kampaň a naštvalo mě to opravdu maximálně. Méně jak čtyřhodinová kampaň by měla být zcela neakceptovatelným jevem (Vždycky si vybavím Angry Joea a jeho legendární slow-mo "F-O-U-R H-O-U-R-S!")

No tak jsem sedl k multiplayeru, abych zjistil, že to nemá tak dobrou grafiku a že je to v podstatě Battlefield bez vozidel, s naprosto šílenými killstreaky. Jednou se mi takhle podařilo sejmout úplně celý tým hned na spawnu třikrát po sobě během několika vteřin, jenom tím, že jsem tam posílal řízenou raketu. Hra celý tým spawnovala na jednom a tom samém místě, zcela ingorujíce fakt, že jsem se na toto místo díval a laserem ukazoval přiblížné místo, kam chci poslat raketu.
Multiplayer však nepostrádal onen skvělý zvuk, který byl v singleplayeru, což byl důvod, proč jsem u hry strávil asi týden. Zvuková stránka hry se prostě povedla.
Jinak bych ale mohl psát nekonečné řádky o tom, proč stál multiplayer jako celek za starou belu. Nemělo by cenu ho opravovat, nic by to neměnilo na tom, že to bylo něco, co DICE ukuchtili na koleni během pár měsíců.

Leč multiplayer trochu zabavil, hru jsem prostě považoval za vyhozené peníze.

Pro: Zvuk, grafika singleplayer

Proti: Kdo by se s tím psal.

+15 +16 −1
  • PC 80
Medal of Honor si vždycky šel svou vlastní cestou. A jeho starší díly nepotřebovali skoro žádné inovace - jednoduše to byla válka, která všechny bavila a bavila nás dokonale. Pak ale přišla hektická konkurence a rázem se MoH ocitl na rozcestí, snažící se zaujmout něčím zajímavým, což se mu moc nepodařilo (Airborne). A tak se MoH jako starý válečný pardál vydal v podobných šlépějích jako konkurence. Je to chyba, ta nemožnost nekopírovat a neopičit se, to jednoduše není nic lehkého. Takže nám je už po několikáté předhazovaný moderní konflikt - opět s eRPGéčky a různými vyznavači.

Singleplayer: tahle část je patvar nejhoršího kalibru. Nepočítejte s reálným chováním zbraní, nepočítejte s vypiplanou hratelností. Tohle je skript jako čuně a navíc to lidé z Danger Close neumí tak, jako Infinity Ward a tak se mnohokrát stane, že se prostě něco zasekne a vy musíte restartovat úroveň, protože to jinak nejde. O lineárnosti mluvit nebudu, ta byla jasná už předem. Co mě ale překvapilo byl zajímavý "příběh", který alespoň měl nějaké rozumné vysvětlení a mise dávaly význam a nebyly jen nějakou bohapustým vyplněním herního času. Hra nabízí pohled na jednu událost z více úhlů pohledu a nutno podotknout, že se mi to zamlouvalo více, než u CoD. Zkrátka abych řekl pravdu, tak se singleplayer nepovedl, má sice několik momentů, které donutí k WOOOW efektu, ale takových chvilek je několik a především to je jeden a ten samý, akorát obměněný! 65%

Multiplayer: MoH měl tu čest, že jsem poprvé v životě zkusil beta verzi a i když jsem věděl, že se nic nezmění, hratelnost mě zaujala a právě proto teďka běhám po serverech a rozsévám smrt :D MP je totiž poměrně slušně vymazlený a právě z bety jsem čekal podobnou hratelnost i v SP, ale dělalo to jiné studio a já jsem si nedokázal uvědomit, že by tam mohl být tak propastný rozdíl! MP stránka je totiž to, za co nový Medal stojí, jestli máte problém s hektickým CoDčkem, nebo naopak s otevřeným BF, myslím si, že MoH je zlatá střední cesta. Vylepšování zbraní máme sice i zde, ale konečně jsou pryč prasečinky, které dělali z MP hráčů v CoD terminátory a Usainy Bolty. A podobné reálné zpracování zbraní jsem čekal i u SP stránky. Tohle se prostě Digital Illusions CE povedlo, i když se mi ani nechtělo věřit, že tohle mají na starost, timhle mulitplayerem si u mě získali respekt a už konečně vím, že oni jako jedni z mála MP umí! 90%

Medal of Honor: nabízí dvě naprosto odlišné hry za stejné peníze. U prvních části Vám musí být předem jasné, že nemáte nic čekat. Kdežto od druhé čekejte zábavu prodlouženou o pár desítek hodin, možná dáte i tu stovku ;-)

Pro: multiplayer, enginy SP i MP, zajímavé momenty v singleplayeru, propletenost misí, soundtrack SP i MP,

Proti: chyby jen u SP - je krátká bída, minimum novinek, rychlý 2. den, chování zbraní , lineárnost, bugy

+14
  • PC 65
Upřímně řečeno, restart série je přesně takový, jaký jsem čekal. Žádná velká pecka, nic přehnaného, velkolepého, spíše sázka na klidnější notu. Singleplayer má pár velmi dobrých momentů, které ale kazí neuvěřitelná koridorovost, ve které navíc není problém se zaseknout kvůli nespuštění skriptů. Kdyby vše běželo po másle, tak jak má, nebylo by kromě nezajímavého příběhu a pár hluchých míst v designu misí příliš co vytknout.

Multiplayer je vyloženě sázka na jistotu. Jednoduché mapy, které mají navíc na některých místech tak špatný design, že jedna strana nemá šanci se do hry pořádně dostat a zůstává stále na jednom místě. Je to hodně o spamování granáty a náhodných killech. MP část hry je podle mého horší než singl, protože jí chybí šmrnc a hlavně pocit při hraní je ten, že se člověk cítí jako v kleci, nemá příliš možností kam jít, jak nepřítele obejít. Je to spíš hra na kočku a myš v aréně a to v dnešní době nemůže stačit.

Celkově jako restart série to zase tak špatně nedopadlo. Aspoň je co vylepšovat a příští díl může jít zase o krok dále.
+13
  • PC 55
O hraní prvního Medal of Honor odehrávajícího se během současných konfliktů v Afghánistánu mě přesvědčilo nejenom zasazení, ale také emotivní Trailer. Bohužel... na to, čeho jsem se nabažil v Traileru, jsem už v samotné hře nenarazil.

Recenze Singel Playeru:
Jak bylo zmíněno, hra se odehrává v Afghánistánu a jednotlivé mise jsou inspirovány skutečnými operacemi, které proběhli. Během hraní se dostanete do kůže několika postav, jejichž linie se postupně spojují. Příběh samotný je ovšem dost nezajímavý a až na celkem povedený a dojemný konec můžete na jakékoli emoce zapomenout. Hratelnost na tom není o moc lépe. Pocit ze střelby není dvakrát uspokojující, a i přes to že je hra občas oživena např. jízdou na čtyřkolce nebo střílením z helikoptéry, přetrvávajícímu stereotypu a nudě se nevyhnete.

Téměř všude funguje automatický respawn nepřátel, takže jen kosíte stovky tupých nabíhajících npcček. Umělá inteligence v této hře vážně moc inteligence nepobrala, a to platí i pro vaše spolubojovníky, kteří vás v bojích budou spíše jen zdržovat, než aby byli nějak užiteční. Přidejme k tomu nepříliš povedené stealth mise a všudepřítomné neviditelné zdi. Hratelnost mohla alespoň ztížit nouze o munici, ta zde ale prakticky neexistuje. Stačí přijít k parťákovy který vám v mžiku vysolí pět zásobníků a rubete dál. Tempo hry se rapidně zlepší až v závěru hry, přesněji v posledních dvou misích, u kterých jsem pořádně ani nedýchal. Napětí každou odehranou minutou stoupalo, vše doprovázel skvělý Soundtrack a KONEČNĚ zde došlo i na pár emocí, především co se závěru týče.

Nedočkáte se tu žádných grafických orgií, ovšem audiovizuálně se hra povedla, ať už jde o brutalitu, výbuchy, kouř, nebo ozvučení společně se Soundtrackem. Co ovšem technickou stránku hry snižuje jsou bugy... hodně bugů. Několikrát průchodem hrou jsem narazil na levitující stromy, v sekundě mizející kouřové clony, parťáky procházející objekty a texturami, nebo dokonce na nespuštěný script, kvůli kterému jsem musel misi opakovat.

Medal of Honor je bohužel velkým zklamáním. Ze hry se vyklubala průměrná nudná střílečka, která končí zrovna v momentě kdy se teprve nějak rozjíždí. Emocí slibovaných Trailery se téměř nedočkáme. Pokud se chce ovšem někdo odreagovat u stereotypního střílení nabíhajících vln Talibánských bojovníků a užít si sem tam světlé momenty hry, dlouho nepřemýšlejte. Máte totiž o cca 6 hodin hraní postaráno.

Pro: Závěr hry, grafika, brutalita, Soundtrack

Proti: Stereotyp, příběh, respawn nepřátel, umělá inteligence, stealth, neviditelné zdi, žádná nouze o munici, bugy, scripty

+13
  • PC 65
Tak jo. Potřetí jsem s vrtulníkem narval pytel raket do blbého obdélníčku a výsledkem mi bylo mission failed. A tohle nebylo poprvé. Orientace v podobných situacích v MoH je otřesná. Aby to nebylo málo, skriptovanost celé hry dosahuje absurdních rozměrů - situace, kdy nelze někam jít nebo něco udělat jen proto, že jste se k tomu dostali o pár vteřin dřív, než "designér" zamýšlel, se tu objevují jak na běžícím páse a poštěstilo se mi i zůstat trčet za neviditelnou zdí, zatímco zbytek týmu odbíhal kamsi v dál.

Ty skripty navíc ani nejsou bůhvíjak zajímavé, nebo alespoň líbivé, navíc graficky je hra vyloženě hnusná - třebaže mám všechno na maximu, výsledkem je cosi, čemu by se nízká nastavení detailů v dnešních hrách mohla škodolibě vysmívat. Prostředí je většinou tak jako tak docela neatraktivní a když už se náhodou objeví nějaká ta zajímavá lokace (svítání v horách má určitě potenciál), jednoduše ji pohřbí mizerná úroveň detailů čehokoliv. Animace - důležitá to složka her stojících na skriptovaných momentech, jsou vedle Modern Warfare směšně ubohé: Vzdálenější nepřátelé se občas na nějaké běhání vybodnou úplně a mezi kameny vesele slajdují, panák na začátku hratelné části nevytáhne zbraň "někde z dola", ale prostě se najednou objeví ve výhledu. Grafické stránce hry prostě kompletně chybí smysl pro detail, nehledě na to, že v podstatě není na co valit oči. Je to nuda. Je to nepřehledné. Je to zabugované, je to hnusné, protože je to odfláknuté.

Hudba. Ta orchestrální je ok, ale mnohem víc jsem si všímal jakéhosi srance poslepovaného z rocku, rapu a bůhvíčeho vlastně, prostě doprovod ve stylu "America, Fuck Yeah!" a to od tvůrců považuju jen za další formu týrání.

Vybavuju si jen dvě pozitiva: Nemusel jsem sáhnout na defaultní rozložení kláves (blbost, ale výjimečná). Druhým pozitivem je pak situace herní, kdy se skupinka vojáků uvnitř opuštěného domku brání nekonečným přívalům Talibánců, zatímco jí pomalu dochází munice a zdi - to byl pro mě jediný kvalitní moment v novém Medal of Honor.

Kdyby tohle byla ruská budgetovka, moc bych toho nekritizoval, možná bych i něco pochválil. Jenže - bavíme se tu o EA, značce Medal of Honor a rádoby AAA hře/konkurenci Modern Warfare. A v tomhle kontextu je MoH jednoduše naprostý fail.

Pro: jeden památný moment, jedna celkem pěkná lokace, díky bohu je to aspoň krátké

Proti: bugy spojené s mizerným skriptováním, zastaralá grafika, často nepřehledné, nechtuně lineární - hra vám občas nutí i kam se dívat, nebo jak rychle běžet, prostě odfláknutý šmejd je to

+12 +16 −4
  • PC 60
Ta hra je prostě průser. Všichni čekali jak nakope řiť CoD a místo toho vedle ní vypadá jak beta nějaký budgetovky.

Grafika je na dnešní poměry hnus. Všemožný blur už dneska vážně nikoho neohromí a v první misi jsem několikrát vlezl do nastavení, jestli jsem opravdu nepřehlídl high nastavení. Pravda, slušně se to hýbe, ale grafiky je to možná ještě pod první MW.

Ovládání stojí za prd, postava chvilu chodí pomalu, chvilu rychle, celkově je nějaká neohrabaná a míření připomíná hraní fps po třech a více pivech. Je možné, že se autoři snažili nějak nasimulovat váhu zbraně, nicméně mi to celé přijde optimalizované pro gamepad. Nechápu třeba, jak může být při normálním držení manipulace se zbraní pomalá, ale při pohledu přes mířidla se to celé zrychlí, že má člověk problém zamířit. Vrcholem pak je, když vám hra kecá do toho, kam se můžete dívat zaměřovačem velkorážové sniperky nebo laserovým značkovačem. Pokud se podíváte kousek od protivníků, tak vám pohled sám sjede zpátky na Afgánce.

Nejen grafika, ale i prostředí je nějaké hnusné. Furt ten samej Afganistán rozhodně není žádnou pastvou pro oči a nějaká změna prostředí by rozhodně nevadila. Rychle se okouká. Užší tunel jsem ve hrách snad ještě neviděl. Přjde mi, že se hra ani nesnaží alespoň o iluzi prostoru, co je širší než to tří metrový údolí, ve kterém se hraje. Zbraně jsou docela fajn na jejich modely se dá dívat a chovají se uplně stejně jako v MW1 a MW2. Nepřátelé připomínají nabuzené Japonce z druhé světové. Respawnou se a ve stylu banzai si běží pro kulku. Hra se navíc nějak nesere s jejich spawnováním a párkrát jsem byl svědkem toho, jak se ve vzduchu zhmotňuje jeden Talibanec za druhým. Nicméně MoH to zvládá i opačně. V jedné misi jsem těsně před příletem záchraného vrtulníku mířil na nepřítele a než jsem stihl zmáčknout spoušť, tak se pustil vrtulníkový skript a Talibanec zmizel.

Zpestření ve formě použití techiky je spíš na obtíž. Člověk je vytrženej z kontextu a než zjistí co a jak, tak zbytečně chytá kulky. Slavné čtyřkolky si mohli odpustit úplně. Ostřelovaní Barrettem pak místo reálné střelby připomíná spíš Moorhuhn, balistika je tam zhruba na stejné úrovni. Stealth mise stály za prd. Autoři si všimli Černobylské mise v CoD4 a tak tu podobný postup narvali skoro do půlky hry. Připadal jsem si jak nesvéprávný, když mi furt kdosi kecal do toho kdy se hýbat, kdy stát, kdy střílet, kdy si můžu prdnout... Stejně tak snaha o filmový feeling MoH moc nejde. Až příliš často se avatar potácí omráčený z nějaké exploze, kdy je zachraňovaný a buzený NPCčkem, který mu rve do ruky samopal s tím, že se okolí hemží nepřáteli a ať pomáhá s obranou. Když k tomu připočtu to, že hráče musí NPCčka tahat na každej druhej šutr... no musí z něj mít v týmu opravdu radost (ale tak alespoň mají nějakou zábavu, vzhledem k tomu, že jsou nesmrtelní, si té srandy moc neužijou).

Co mě totálně dostalo, tak muzika. Klasický ambient mi nevadil, na podkreslení atmosféry dobrý, ale když mi začali behěm akce hrát nějací Linkin Park like šmejdi, tak jsem jen čuměl s otevřenou hubou, jestli to myslí vážně.

Jak jsem říkal na začátku, když přihlédnu k tomu, co se od hry čekalo, tak výsledkem bude zklamání. Pokud od toho ale člověk nečeká nic super a MW zná nazpaměť, tak to klidně prubnout může, na chvilku to zabaví a akcí odehrávajících se v součastnosti zase tolik není. Navíc jde o docela nenáročnou zábavu, která ani na nejtěžší obtížnost nepřínáší žádnou výzvu.
+12 +16 −4
  • PC 75
V zásadě jsem s novým dílem spokojen, nepřinesl sice žádné převratné změny ale ani ničím nezklamal. Nové prostředí v Afghánistánu je příjemnou změnou prostředí a nabízí pěkné scenerie zasněžených hor a nepřístupných oblastí.

Zajímavostí je že mě začátek hry příliš neohromil a říkal si jestli se hra ponese v tomto duchu že to nebude ono. Naštěstí zážitek z hraní se postupně zlepšuje až graduje ke svému konci který bohužel přijde příliš brzy a hra je tedy relativně krátká. Krom klasických US Rangerů se dostaneme do kůže speciálních jednotek jako je ta která se stala tváří nového dílu Tier 1. Tyto pasáže a mise jsou velmi zajímavé a přináší trochu jiný pohled na konflikt, ale nijak dramaticky.

Příjemným zpestřením je možnost být střelcem ve vrtulníku Apache, je to sice nenáročný úsek hry ale působí dobře. Všechny dobře známé situace z trailerů si přožijeme a hra nyní více hraje na atmosféru a sled situací podobně jako série Modern Warfare. Tento příklon byl nutný a nepůsobí nijak nepatřičně. Grafika hry se mi velmi líbila a některé scenérie které se mi během misí naskytly působili uvěřitelně v rámci hry kdy se hráč může touto situací pokochat pokud ho nezastřelí.

Co ke hře více dodat, pokud od hry nečekáte revoluci v sérii budete spokojeni.

Pro: Nové prostředí, fajnová hratelnost, starý dobrý Medal

Proti: Slabší začátek, krátkost hry

+12 +13 −1
  • PC 90
Tento díl přenáší starou známou sérii, po vzoru konkurence do přítomnosti. Nutno uznat že 2. sv. války už bylo opravdu dost a poslední Airborne zřejmě vymáčkl z tématu i to poslední. Myslel jsem, že tento skok v čase mi bude stejně jako u CoD série trochu bolet. Díky bohu nestalo se! MoH 2010 je totiž skvělou hrou!

Bál jsem se nízkého hodnocení a komentářů o paskvilní kampani pro jednoho hráče, naštěstí zbytečně. Nechci předstírat, že mě nenaštvala herní doba okolo 4 hodin, to je opravdu, noo k smíchu. Mysleli jste si že kratší hra za plnou cenu, než bylo Airborne snad nemůže EA projít? No opět nám pánové bohužel dokázali, že tímto směrem se jim bariéry lámou snadno. To se v mém hodnocení musí projevit.

Ale světe div se, já kromě nepochopitelné krátkosti nenarazil na jedinou chybu! Bugy ... ? Asi jsem jediný člověk na světě co je neměl, mile mě to překvapilo. Nudné první mise ? Ale kdepak, jen se nám to pomaleji rozjíždí (Což je ovšem chyba vzhledem k herní době). Ještě pochopím, že někomu může vadit koridor a s ním spojené vedení za ručičku. Stačí se ale kouknout na souseda vedla, CoD se přece právě tímto proslavilo. Je možné že skriptování je v CoD lepší a nápaditější, ale u MoH jsem alespoň neměl pocit jakobych byl pouhým hercem ve filmu. Za mě prostě moc skriptů škodí, zde jich bylo tak akorát. Obtížnost už raději nekomentuji, protože u nových her nic jiného než průchod bez smrti na "normální" obtížnost už snad ani nečekám. Což je po pravdě ... Smutné.

Medal opět dominuje na svém, léty prověřeném písečku. Grafika na jedničku, zvuky a atmosféra na jedničku. Tentokrát i příběh na jedničku, oproti Airborne příjemná změna. Kompletně celý interface mě bavil, konečně správně neoholení muži! I doplňkové mise byli fajn, pěkné využití moderní techniky, bylo jich tak akorát. MoH 2010 opět oproti Airborne působí jako dospělá kompaktní hra. Stačilo aby si z nás vývojáři přestali dělat srandu délkou herní doby a mohl jsem jít s hodnocením ještě víš. Takhle za 90% Hezký pokus o oživení skvělé série. Ale jsem zvědavý na Warfighter, protože na další takhle krátkou hru už bych nemusel být tak hodný.

Pro: Grafika, atmosféra, uvěřitelnost hry, interface, příběh.

Proti: Koridor a neskutečně krátká kampaň!

+12 +13 −1
  • PC 60
Tunák započnem duchovný prequel k môjmu nedávnemu komentáru pre Battlefield 3. Ktorý Medal of Honor máme na stole? No Medal of Honor. Ten prosto nazvaný reštart historicky dôležitej, prevažne historickej série FPS z roku 2010, ktorý žiaľ nový dych sérii nepriniesol, a to už vtedajší next-gen klopal na dvere. Do tohto vlaku vraj nenastúpil ani Warfighter a odvtedy je to už dekáda, čo nie je po plnohodnotnom pokračovaní ani chýru.

2010 Medal of Honor ukončil jednu éru, aj keď sa silou mocou snaží tváriť, že začína niečo nové. Dokonca až tak, že hra uvádza Frostbite engine (ten je použitý iba v multiplayeri, ktorého servery v roku 2024 už nefungujú, takže si tieto dve verzie hry neporovnám) pred úvodným introm, napriek tomu, že hru poháňa zo všetkých uhlov videný UE3 doplnený o dobové moderné fičrs. UE3 nezvláda otvorené svety ani ich ilúziu. Statické veľkolepé pozadia sú silno nepresvedčivou kulisou, a to jediné čo hrá hre do karát je fakt, že blízky východ vie byť napriek priestrannosti docela prázdny a jednotvárny. Je mi jasné, že hra nebola nijako zamýšľaná, ako open-world, od MoH sa pochopiteľne očakáva čistokrvná FPS, no stiesnenosť možností pohybu je tu abnormálne skľučujúca v kontraste s otvorenými scenériami a dychberúcmi horizontami. Tie dychberúce horizonty som zrnko prehnal, no pár výhľadov a pohľadov ma pristihlo sa pár sekúnd kochať. Grafika nie je zlá, virtuálne slnko i mesiac vrhajú na Afganistan dobré svetlo, no starší engine je poznať a nezreje nijako do krásy.

Štruktúra hry, v ktorej misie nasledujú po sebe chronologicky a dej rozložený do dvoch dní (+ prológ) je prima. Sledovanie deja a hranie za rôzne postavy je tiež ok. Trochu ma zmiatol výber misii v menu, kedy som si myslel, že hrám stále prológ, i keď som už bol asi v polovici kampane. Až tak fluidne po sebe misie nasledujú. Pači sa mi minimalistický, miznúci HUD, kedy na obrazovke nie je žiaden rušivý prvok, minimapa, ukazovateľ munície a to, že vidíte badge headshotu mi príde až zbytočné. Uznávam, že ma hra začala baviť, a keď skončila (deň 2. má iba dve misie, deň 1. šesť + dve spomínaný prológ), tak som len kukal, že to už je koniec? Rozjazd nie je najlepší a je hlavným dôvodom prečo som hru začal hrať v minulosti aspoň 5x a zakaždým ju vzdal pre iné, pútavejšie tituly. Prvá misia je mdlá, druhá tiež suchá a tu niekde som už možno nie len ja stratil interest a nadšenie. To by však bola napokon škoda, lebo hra sa rozbehne a sám seba som prichytil pri tom ako dobre som si zapoľoval na zástupy samovražedných nepriateľov. Oni by asi nemali byť samovražední, no vždy si poslušne dobehnú do ranu a veľmi sa vašim guľkám nesnažia skryť. Neviditeľné zóny, po ktorých dosiahnutí sa enemáci prestanú generovať mi silno vrátili PTSD flashbacks z World at War a pevne verím, že sa s týmto fenoménom budem stretávať v hrách už len menej. Príbeh je suchársko realistický s podareným záverom. Zbrane sú priemerné ako aj pocit zo streľby, sniper misie zaujímavé. Hudba je úplne parádna.

Máte radi FPS v reálnych kulisách a hry z éry 2005-2010? Pridajte si 10% k môjmu hodnoteniu, tu už to začína byť cítiť nostalgiou.

Pro: Afganistan v rámci možností enginu, hudba, čistokrvná a zároveň uveriteľná FPS

Proti: zhrnuté v komentári

+12