Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 50
Jakožto velký fanoušek serie MOH jsem netrpělivě čekal na den, až mi nový díl přijde pod ruku. Minulé díly mě bavily, včetně restartu z roku 2010, trailery se mi líbily a tak jsem neviděl důvod proč se na nový díl netěšit. O to větší šok nastal po cca 3 hodinách hraní.

To, že je to jen klasická koridorovka s příběhem rádoby citovým, nechám stranou. To, že inovace v podobě honičky v autě a možnostmi vykopávání dvěří jsou zábavné jen napůl, to všechno bych přežil. Ale co jsem fakt nebyl schopen strávit, je šílená zabugovanost titulu !! Takový hnus jsem dlouho nezažil, skoro žádnou misi jsem neodhrál bez toho, aniž by se mi někde v půlce spolubojovníci nezasekli a já tak nemusel restartovat celou hru. Že nejsem jediný kdo má tenhle problém ilustrují četná videa na youtube s několika ukázkami zabugovaných misí. Např. : v misi s honičkou autem se mi stalo, že po jednom checkpointu mnou pronáslednové auto prostě zajelo do zdi, zmizelo, a konec. I po několikátem restartu hry furt to samé a tak jsem si musel dát misi od znova. Nejhorší to však je v momentech, kdy už jste na konci mise a vaši parťáci se seknou, a vy se dál nedostanete, jelikož dveře v další místnosti musejí vykopnout oni. Prostě paráda. Vrcholem pak je mise, ve které ulehnete za odstřelovačku, jednou (!) zmáčknete spoušť, spustí se animačka se zabitím nepřítele a konec. No tak to je fakt něco. Třešničkou na dortu jsou nerealistické zbraně, neuvěřitelně rychlí a neunavitelní vojáci (tím myslím nás, hráče, a naše spolubojovníky), a až přehnaně odolní soupeři, když do jednoho člověka v pohodě vyprázdníte zásobník než konečně zemře. Singl je tak záležitostí o nervy a opravdu si ho nikdy nezopakuji.

Co se MP týká, to je vydatné zlepšení. Bugy se taky najdou, např. když se všem na mapě seknou zbraně a přestanou se pohybovat. Ale budiž, neni to první hra s tímhle nešvarem. Mapy jsou hezké, grafika taky, možnost upgradu zbraní rozmanitá a volení si z několika sepciálních jednotek s možností jednotlivé národy porovnávat v žebříčcích je také vítána. I když ani v tomhle ohledu není MOH kdovíjak nápaditý, přeci jen se jedná o solidní zábavu.

Když to vše shrnu, lituji toho, co EA dokázala udělat, a jakým způsobem zprasila kdysi věhlasnou značku. Odradila mě tak od toho, abych s touhle serií pokračoval dál.
Připomínám, že jsem zaritým fandou MOH serie, mam rád i COD a BF a v žádném případě hry neporovnávám.

Pro: grafika, možnosti v multiplayeru, snaha o alespoň nějaké inovace v žánru (honičky, možnosti vykopávání dvěří)

Proti: neuvěřitelná zabugovanost, demence spolubojovníků

+23
  • PC 50
No, takže jen ve zkratce. Od nového MoH jsem vlastně ani moc nečekal. A bohužel ani nedostal. O příběhu tady nic psát nebudu, neboť není co. Byl divný, nepřehledný a oproti předchozímu dílu o dost slabší. Námět je v dnešní době už velmi ohraný, boj s teroristy je prakticky v každé druhé akční hře. Mise byly často nudné, občas i docela nelogické. Co mě vážně dostalo, je skutečnost, že máte prakticky neomezenou munici. Do sekundární zbraně máte nekonečně zásobníků, do primární zbraně vám vždy doplní munici vaši spolubojovníci. Nemluvě o spoustě bugů a nedodělků, které hru doprovází. Strašné AI, mizející textury, teleportující se nepřátelé nebo například skutečnost, že primárním cílem všech nepřátel jste prakticky pořád jen vy, i když jsou vaši kolegové nepřátelům mnohem blíž a jsou pro ně i „dosažitelnější“.
Ale abych jen nehanobil. Grafika byla hodně pěkná a docela dobře optimalizovaná, neboť i na mém obstarožním PC mi to jelo 40 – 60 fps při „high“ nastavení. Jako poslední bych ještě zmínil, že jedna mise byla docela i zábavná, přesněji honička v autech přes celé město.
Ke konci ve mně vlastně převládal pocit, jako bych hrál nějaké novější Call of Duty v odlišném a o něco hezčím kabátku, hratelností a zábavností však rozhodně za CoD zaostávající.
Za to všechno hře nemůžu udělit více než slabých 50% a zařadit mezi ty horší, které jsem ve své „kariéře“ hrál.

Pro: +Grafika +Některé mise

Proti: -příběh -námět -nudné a nelogické mise -bugy a nedodělky -neomezená munice

+14
  • PC 50
Tohle je jedním slovem PARADOX. Osobně nevím, co si mám o tom myslet. Začnu třeba od "motoru". Engine je tu použitý z BF3 neboli FrostBite 2 a přesto jsem neměl takový audiovizuální zážitek jako v BF3 (mluvím teď samozřejmě o Singlu), zvuky v novém MoH jsou lepší než v CoD sérii, ale na BF3 to opravdu nemá. Pak je tu nedodělaná fyzika kdy neprostřelíte překližkou udělanou zeď ale plotek z masivu prostřelíte jak nic.

Další věcí co mě osobně kazí herní zážitek je to, co by ho podle vývojářů mělo spíš nabudit: řízené scenérie. Už první mise mě neskutečně nasr*la, hned na začátku vás hra stopne a požaduje, abyste zmáčkli tlačítko pro střelbu a někoho zastřelili, PROBOHA PROČ?? Hned po tom následuje rádoby epická scéna s výbuchem, kde vás hra nutí se na to dívat - opravdu realistické, místo toho abych se kryl, se na to budu dívat…
Hned po tom scéna s vrtulníkem, tam se vám lockne zaměření na tu heli, ale hýbat se můžete, tohle už ani nekomentuju.

Další na řadě je fakt, že podle reklamy a trailerů se jedná o realisticky pojatou střílečku s moderními taktickými prvky jako například pevné uchopení pistole oběma rukama, breaching, můžete nést jen 2+1 zbraně (vždy budete mít 2 původní a jednu k tomu můžete sebrat po mrtvolách, ale nedostáváte do ní munici a jakmile si budete chtít zbraň přehodit tak ji vlastně zahodíte), taktické dvojité zaměřovače (např: M4 s ACOGem, ale i Iron Sightama na boku), tactical reload u brokovnice ale už ne u M4 a pak nastává ten paradox: Celé tohle snažení padá na tom, že vždycky máte do sidearm weapon nekonečno munice a prakticky máte nekonečno munice i do hlavní zbraně (prostě je to střílečka jako CoD, jenže CoD si na nic takového už dávno nehraje :D). Dále je tu šíleně nepoužitelné AI spolubojovníků – vy střílíte po nepřátelích a váš team je často desítky metrů za vámi. Další pro mě dost brutální zjištění je účinnost některých zbraní – párkrát jsem zkusil CoD styl vletět na ně, tak sem vzal USAS a šel dávat hedky. A tady jsem narazil – stojím před teroristou 30cm, dávám mu hedky, ale on pořád stojí (a ne nebyl to ten obrněný), občas má USAS takový rozptyl, že na 3 metry nedá ani jednou DMG do 3 teráčů stojících krásně v řadě. Leaning je vám tu k ničemu, neboť nepřátelská AI o vás téměř vždy ví a tak jako v CoD sérii jde vyloženě po vás – v některých situacích, když už byl teda můj team předemnou, jsem si hledal lepší pozici a dostával sem hity od teráča který předtím útočil na jednoho mého spojence, který mu byl blíž než já. Navíc má AI dost dobré reakce a ani rychlý lean mi nepomohl se vyhýbat hitům.

Některé mise mě vyloženě nudily, jiné mě bavily. Asi nejvíc mě bavily mise v autě. Jakoby si vypůjčili jízdní model a modely aut ze hry NFS: The Run (tady to beru jako obří + jelikož když se podíváte na jízdu v autě v CoD tak je to něco strašně směšného :D). A pak zvrat o 180° - akčnost tu má přednost před realitou a tak ve druhé auto misi zdemolujete půl města, jakoby jste byli hlavní protagonisti seriálu Kobra 11.
Já vím co je to za hru a kam směřuje, navíc mě tyhle mise bavili, ale přesto to zkritizuju, protože si hra hraje na něco, co nikdy nebyla, není a asi nikdy nebude.

Celkové pojetí m hodně připomíná Medal of Honor: Underground, tenhle díl byl na PSX a zezačátku se to tvářilo jako seriózní hra, kde jste stáli sami proti celé německé armádě a k tomu s naprostým hendikepem: můžete jen střílet a chodit, němci se můžou krýt, střílet z poza rohu, můžou odkopnout/zalehnout granát nebo ho chytit a hodit vám ho z5. Ale na konci najdete tančící psy se samopalama, psi s raketometem, psi coby řidiči transportéru a roboti. Prostě mám dojem, že je to stejně rádoby reálný díl jako teď Warfighter.
Když nový Wafighter srovnám s BF3, což nebylo nějak ultra-epické dílo, tak z toho vyjde MoH jako hodně špatné. Když ho srovnám s GR:FS tak z toho MoH:W vyjde taky jako poražený, i přes fakt že Future Soldier je graficky nepěkný, místy až hnusný, zvukově normální a co se týče optimalizace tak odfláklý titul. Jedním z důvodů proč je FS lepší je samozřejmě funkční AI spolubojovníků a celkové průběhy misemi (teda až na poslední ta celou hru shodila na dno mého zájmu).

Právě proto že to je paradoxní hra ji ani nemůžu hodnotit, na jednu stranu se mi líbí a na druhou stranu je zase ubohá a nudná.

Pro: Grafika, Taktické možnosti, Válka proti teroristům

Proti: Taktické možnosti, zvuky horší než v BF3, hra si hraje na něco co není, AI

+11 +15 −4
  • PC 70
Když jsem si tuhle hru kupoval. Tak jsem čekal, že to bude pecka, ale moje očekáváni se změnilo.Hra Medal of Honor: Warfighter mě velmi zklamala. Proč ? To se dozvíte právě ted‘.

Když jsem hru poprvé zapl. Tak se mi zdála v poho. Dám si příběh, a chci si vybrat obtížnost. Chci si dát těžkou obtížnost, a tady mě to hnedka vytočilo. Když ono si to musím odemknout za projetí celé kampaně na střední obtížnost. Jako já nechápu, že u některých her se musí odemykat obtížnost. Mě se to zdá zbytečná ztráta, ale někomu to nevadí, a někomu jo. Také zaleží zda-li by sté tu hru chtěli hrát dva krát. Dále když jsem pokračoval. Tak první cutscene mě překvapil tím cinematikem, který byl nádherný, ale každou cutscenu tam nemáte cinematiky, ale i normální cutsnceny ze hry. Z herní grafikou. Hratelnost je dobrá. Teda mě se zdála dobrá, i když hratelnost je přenesená z BF3. Nebot‘ jsem to hrál na xboxu 360, a nevím jaká hratelnost je na PC. Příběhová linka. No, na to fakt nevím co bych řekl. Příběh se mi zdál celkem obyčejný. Jako je v BF3. Celkem jsem si myslel, že je to fakt jako BF3 až na to, že jste tam neovládali tanky, stíhačky, lodě atd. Jediné co jste tam ovladali je auto, a to tam celkem bylo dobré. Dále se mi na příběhu líbilo změna prostředni np: poušt‘, městě a na moři. Což se mi tam líbilo. Potom bych dále schrnul arzenál zbraní. Zbraní bylo dost. Od kulometu až po odtřelovaci pušky. Byly tam skoro všechny druhy zbraní, ale až na to. Menší nedostatek nábojů, které sté si mohli doplnit u kamoše. Sice jste měli druhou zbraň. Kde jste měli neomezeně nábojů, ale ta zbraň. Vám byla na nic. Úplně se zní blbě střílí (jedná se o kulomet nebo pistol). Dále jste si na zbrani mohli nastavit. Zdali chcete střílet po jedné kulce nebo neomezeně, a to se mi na to líbilo. Na delší vzdálenost po jedné, a na krátkou po více. Konečně jsme se dostali na inteligenci kámošu a nepřátel. Inteligence nepřátel byla dobrá, a inteligence kámošu blbá. Zase se neuměli trefit do nepřítele, který byl půl metru před ním. Tak jste na to zase sami.

Dále se dostáváme na shrnuti grafické a zvukové. Hra jede na vylepšenem enginu BF3. Takže to na PC vypadá velmí úžasně, ale na PS3 a xboxu 360 už ne, protože jak jsem to hrál na tom xboxu. Tak jsem tam měl malé grafické bugy. Berte to tak, že ty konzole už jsou staré, ale zachvili je nahradí nové. Zvuky ve hře. Mi připadají v pořádku. Hlavně u zbraní. Tam mi to připadalo skoro reálné. Sice ji u aut a exploze. Zvuky byly dobré.

Finálové hodnocení. Hra byla dobrá až na to blbe střílení a příběh nebyl úplně dokonaly. I to, že to bylo skoro jako BF3. Jinak bylo tam zase dobré změna prostředí, a velký arzenál zbraní, a ovládaní vozidel Ještě tam byly dobré cinematiky, které se mi líbili, protože mi připadali reálné. Potom ještě se mi nelíbilo to, že jste si museli odemknout obtížnost. Tak proto hře dávám 70%
+11 +14 −3
  • PC 95
Možná si řeknete že jsem blázen ale sérii Medal of Honor jsem ze všech stříleček měl nejradši na PS2 jsem vlastnil všechny díly a na PC jsem hrál všechny a nejlepší mi přijde Warfighter a dokonce o trošku lepší než Allied Assault ale o malinko. No vrátím se k Warfighteru strašně se mi na něm líbí že mise jsou inspirovaný podle skutečnosti, třeba hlavní padouch fakt existoval, jako další klad jsou zvuky a grafika, taky jako klad bych bral že na rozdíl od Battlefieldu mě tu bavily všechny mise i ty ve kterých jsem řídil auto a nebo člun. O proti Battlefieldu je tu menší destrukce prostředí ale to nevadí ale hudba v titulcích od Linkin Park je skvělá a když jsem hru dohrál tak jsem se pohodlně posadil a vychutnával jsem si písničku. Tak a menší varování když si hru koupíte dejte si pozor na třetí misi když jdete odstřelovat je tam bug který ale lehce obejdete tím že nahrajete poslední uloženou pozici. Tak a celkové hodnocení hru jsem si užil a můžu jí doporučit mé vysoké hodnocení nemusíte brát vážně ale já jsem na teto serii vyrostl hra se mi moc líbila a je to moje srdcovka proto 95%.

Pro: příběh, grafika, zvuky, hratelnost, mise jsou inspirovaný skutečnými událostmi, možnosti vykopávaní dveříí, hudba od Linkin Park.

Proti: par drobností.

+11 +12 −1
  • PC 30
Zase pro jednou si musím napsat komentář, ke hře, která mě celkem znechutila. Neberte to nijak špatně, jde pouze o můj osobní názor.

Sérii Medal of Honor, jsem příliš nehrál, ale měl jsem za sebou asi nejlepší díl Medal of Honor: Allied Assault. Na svém tehdy starém pc jsem už další díly nerozjel, a tak jsem se pokochal pouze obrázky z Medal of Honor: Pacific Assault. Poté přišlo na PS 2 celkem solidní Medal of Honor: Rising Sun, ale já a střílečky s ovladačem prostě nejdou k sobě (kdyby to bylo na kompu s klávesnicí a myší, celkem bych si to užil).

K vánocům jsem dostal Medal of Honor: Warfighter a ihned jsem musel vyzkoušet. Byla to ta nejhezčí hra, kterou jsem do té doby hrál.

Všechno to začalo, tak pěkně. První 3-4 mise byly opravdu bombové, především zajímavý byl výcvik teroristy v letadle. Jenomže potom se to celé zlomilo. Mise začaly být šedivé a nezáživné. Začal jsem se do hraní nutit, a to už je velice špatné.

Ke všemu tomu jsem začal objevovat nepříliš chytrou umělou inteligenci a bugy, kdy do mě nepřátele stříleli, i když jsem byl schovaný za nějakou překážkou. Tím se mi hra ještě více znelíbila.

Zajímavou věcí byly možnosti otevírání dveří, které jste získávali za počet headshotů, které jste udělili nepřátelům (nechápu, proč hra po každém headshotu ukazovala lebku, to mě celkem přišlo nerealistické, když se vývojáři snaží udělat hru, co nejvíce realistickou). Zpět k otevírání zamčených dveří. K tomu máte několik možností od použití tomahavku až po výbušninu. Celkový efekt je skvělý.

Nyní k příběhu. Zde se autoři nezaměřili pouze na život vojáka ve válce, ale i v rodině. To se jim příliš nepovedlo, a tak příběh zapadne do béčkových šedých průměrů.

Ještě jsou zde mise ve vozidlech, které se snaží o nějaké zpestření, což se jim celkem povedlo. Jízdní model sice není nijak skvělý, ale nejedná se o závodní hru a na těch pár misí vůbec neurazí.

Nehodnotím multiplayer, protože jsem ho nehrál, a většinou ho ani nehraji. Pro mě je prostě důležitý singleplayer, s příběhem.

Pro: Prvních pár misí, vykopávání dveří

Proti: Většina misí, bugy, slabé AI nepřátel, příběh

+10
  • PC 65
Musím na začátek říct, že jsem fanoušek tohoto typu her. Mám hrozně rád sérii Battlefield. I přes spoustu kritiky se mi celkem líbil předešlý díl Medal of Honor. Ale tento nový, s podtitulem Warfighter je pro mě obrovským zklamáním. Musím upozornit, že hodnotím jen MP, protože tyto hry si kupuji převážně kvůli MP. SP jsem zkusil jednu misi a došel k názoru, že v tomto ohledu se nic nemění a tím pádem nemá smysl zkoušet něco, co mě nebavilo už dřív.
Když začnu od toho nejlepšího, tak je to grafika. Všem známý Frostbite 2 opět ukázal co dovede a hře rozhodně sedí. Jenže to nebyla žádná extra práce pro vývojáře. Pracovat s takovýmto enginem je radost, zvlášť, když už je vše zaběhnuté a vyzkoušené na BF3 :).
Vše další, co bych mohl hodnotit už je bohužel horší. Tato hra má obrovký potenciál, který se ale autorům vůbec nedaří využít. Jako loni, tak letos jsem u vývoje slyšel, že si zvou na spolupráci vojáky, co se účastnili různých misí atd... ale ono to na té hře nějak není vidět. Spíš, než aby se to snažili pořádně využít ve hřem, tak to celé využívají jen na propagandu a slova typu "Děkujeme všem vojákům, co za nás válčí v Afghánistánu".
Ovládání hry mě přijde opravdu hodně chaotické, zvláštní a nedodělané. Menu či levlování jsou hrozně chaotické, stejně tak expení a herní mechanismy ve hře obecně.
Celá tahle hra je šitá dost hrokou jehlou a celé mi to přijde, jako kdyby vydali hru v nějakém ranném vývoji.
Takže shrnutí je bohužel takové, že celá tato série s obrovským potenciálem je mařena narychlo ušitými tituly jako Warfighter. Tato hra má rozhodně na víc, ale musel by se toho asi ujmout někdo jiný a vzít to úplně z gruntu znovu.

Pro: grafika

Proti: polotovar, chaotické, nudné

+9 +10 −1
  • PC 60
Překvapení. Velké překvapení v tom, o co rozporuplnější dokáže hra být i oproti své starší sestřičce Medal of Honor (2010). Patriotičtější, filmovější, konzolovitější, koridorovější a místy nevhodně oldschoolovější.

Mezi PLUSY rozhodně zařadím grafiku, její plynulost, netrhání moc pěkně hra vypadá. Příjemným zpestřením nakonec bylo i vnikání do budov a prostor vykopnutím či odstřelením dveří, vhozením flashbang a zpomaleným vtrhnutím či využití efektu balistické křivky, kdy na dlouhou vzdálenost např. odstřelovačkou musíte počítat s tím, že kulka dělá oblouk a tedy + na hlavě nepřítele znamená, že kulka nepříteli neřekne ani "bonjoure", natož aby ho byť jen skřábla. Autoři i ukázali, že by dokázali možná i otevřenější hru za využití řízení vozidel. Vlastně celá hra je mnohem filmovější, útočí ještě více na patriotismus, pouto k rodině a filmové zvraty, záběry a kamerové pohledy. Tím se už ale dostáváme k....

...MÍNUSŮM. MoHW by byl skvělý renderovaný filmeček, klidně i renderovaný krátký seriál, ale nemá moc společného se hrou. Je to ve skutečnosti jen interaktivní film, který vás provází akčními pasážemi, které vyplňují automatické renderované animace s moc pěkně vymodelovanými vojáky a odporně vymodelovanými obličeji veškerých žen (obě drahé polovičky našich hrdinů se tvůrcům skutečně sakra nepovedly).´Navíc v rámci filmovosti se snaží autoři předkládat lidský příběh rozpadající se rodiny a vůbec života manželek speciálních operativců na bitevních polích. Ano, je to filmovější, ale zabíjí to hru. Budu-li chtít na film, zajdu si do kina. Animací a rodinných filmečků je až přílišné množství a nelze je přeskočit. Ano, hra je provázána s dějem MoH 2010, ale že by to mělo nějaký hlubší smysl v rámci herního zážitku, krom toho, že zase jeden z hrdinů ke konci zemře a znovu si přečtete dlouhé poděkování hrdinům, to nemá. Navíc, znovu v rámci filmovějšího zážitku, hra vám natvrdo určuje, co máte kdy a kde vidět a jak. To činí poměrně nevhodným přebíráním ovládání vaší postavy, Takže zničehonic se začnete dívat tu nahoru, doprava, doleva, střílíte, otevíráte dveře, jedete apod., aniž byste měli ruce na klávesnici nebo myši. Hra hraje hru za vás a snaží se vám ukázat právě ty filmové záběry a efekty, které bystě měli vidět. Mnohokrát jsem seč ale podivil, proč mi nereaguje klávesnice ani myš, než mi během dalších vteřin došlo, že bych zase měl něco vidět nebo dělat a namísto, aby mi to hra řekla, raději převezme iniciativu a nascriptovanou sekvenci odehraje za mě. "Skvelé". Stejně tak mi moc do hry nesedělo ježdění autem, které si taky užijete. Je hezké, že koukáte na svět přímo zpoza volantu, ale osobně si raději zahraji FPS právě kvůli tomu F, P a S. V opačném případě vezmu za vděk některým z dílů Battlefieldu. Nějak jsem ani nepřišel na smysl těchto automobilových "oddychovek". V prvním případě honíte auto, ale dohonit ho stejně můžete jen na jednom místě, takže jediné, co můžete, je auto ztratit z dohledu, kdy hra končí. Ale dohonit ho kdekoliv dříve prostě nelze. Taková minihra mě spíš štvala, než abych si užil inovátorského nápadu autorů. Druhá honička si hrála na jakousi variantu Drivera, kdy jsem se musel skrývat, abych nebyl načapán. Stejně mě ale předscriptovaně nalezli na místě a ve chvíli, kdy a kde mě nalézt měli, a ačkoliv jsem měl dost karambolů, nikdy jsem po nárazu nezemřel, auto nesešrotoval a hru tak takovou chybou neukončil. Tak když jsem nesmrtelný a zase mohu být lapen jen na jednom předem daném místě (mimochodem zase video sekvence, nad kterou nemáte vliv, takže to rovnou mohla odehrát hra sama), jaký to auto-moto-stíhačské intermezzo mělo smysl? Aha, filmovější zážitek..
Krom vykopávání dveří, následného zpomaleného headshotování (za které sbíráte další a další možnosti, jak dveře pootevírat - které ale také nemají žádný smysl, postup nijak neurychlí ani otevírání dveří nezjednoduší, když je stejně vždycky můžete jen jednou nohou vykopnout), automobilových honiček a onoho "filmovějšího looku a příběhu", se vlastně jedná o celkem dosti konzoloidní oldschoolovku. Tím mám hlavně na mysli fakt, že mezi videosekvencemi s příběhem stejně neděláte nic jiného, než jdete koridorem z místa A na místo B a cestou vše vždy musíte postřílet. Některé koridory jsou až klaustrofobické (uličky v Pákistánu, Bosně, na palubě lodi), jiné jsou sice rozměrnější (náměstí, volné prostranství mezi domy), ale vždy je okolí zaházené šrotem a rozbořeninami, takže dů, stejně neobejdete, zatímco vaši kámoši zaměstnávají jeho zlořádské osazenstvo. Musím uznat, že jsem si u hry mnohokráte vzpomněl na Call of Duty 1:
- vaši parťáci by vám měli stát po boku, mnohdy ale čekají vzadu, až "co to s vámi udělá", zřejmě jste totiž nespustili nějaký potřebný script
- v jiných chvílích vám zase stojí po boku až příliš těsně, takže vás doslova vytlačí z úkrytu pro jednu osobu (třeba za šutrem) a vy hned pár kulek schytáte
- vaši parťáci vám řeknou, co máte dělat. Ale jen jednou, takže když to ve válečné vřavě nezachytíte, musíte na záměr autorů přijít sami. To znamená, že musíte spustit script přejitím neviditelné čáry přesně tam, kde se zamýšlelo. V opačném případě se prostě nehnete, protože nepřátelé se respawnují stále dokola na stejných místech a dokonce i ti stejní nepřátelé, stejné postavy ve stejném oblečení se stejnými zbraněmi. Parťáci mezi tím čekají na místech, dokud vám to nedocvakne. Ne abyste tedy využili zřejmě zjevného budu, kdy se pokusíte nepřátele obejít a napadnout z boku, stejně se musíte vrátit zpět ke skupině a jít přímo. A nebo stačí třeba použít dalekohled k navedení střel. Do té chvíle můžete kosit nepřátelé po stovkách a stále ty stejné klony budete vteřinu po vteřině nacházet na stejných místech. Ale aby vám parťák řekl něco ve smyslu "Na co čekáš, vždy jsem říkal sleduj mě" nebo "vem dalekohled"... kdepak.
- vaši parťáci mají s nepřáteli domluveno, že dokud se nedostavíte na bojiště, nebudou po sobě střílet. Dochází tak k situaci právě z onoho CoD1, kdy jste zákopem doběhli ke spolubojovníkům, schovaným za mrtvými kravami a čekajícím na útok na železniční stanici. Tady doběhnete koridorovou uličkou k čekajícím parťákům, čumícím na dům, po střechu napěchovaný turbany. Jakmile k nim doběhnete, všichni si toho všimnou a započnou, asi nacvičenou, přestřelku. Do té doby, jen sedí a čumí jedni na druhé => nepřekročili jste neviditelnou čáru.
- vaši parťáci jsou nakriptovaná telata. Z nějaké malé výšky nad vámi nebo klidně i za vámi to šije "turban" pažbou nebo vyprazdňuje zásobník a váš parťák na to jen čumí ze vzdálenosti dvou metrů. Párkrát na vás sice zakřičí, z jaké strany vám někdo dělá virtuální modřiny, ale aby toho hajzla zastřelil, to ne. Občas se parťák dokonce dostane k nepříteli tváří v tvář. Nevystřelí, nezakuchne. Čumí. Enemák vystřelí, jednou, Par%ťák je nesmrtelný, stojí a čumí. Enemák tomu nechce věřit, tak taky stojí a čumí. Dlouhé upřené pohledy a všichni ostatní postupují s klidem dál a já jen žasnu do chvíle, než šokovaného nepřítele pošlu za jeho dvanácti pannami.

No a abych si ulevil i ve zbytku, tak jen ve zkratce:
- hra je dosti temná a postavy nepřátel mnohdy nejde od pozadí vůbec poznat. Sice jsem ochoten připustit, že se jedná o autentičtější stav, ale tohle je zase hra. V šeru nebo po tmě bez nočního vidění vlastně jen čekáte, odkud na vás někdo vystřelí, abyste věděli, kam máte pustit olověnou odpověď.
- zbytečné mise, ve kterých jen usednete za zbraň, jednou zmáčknete kohoutek a objeví se animace a úspěšný konec mise. WTF?
- místy divná fyzika, kdy nepřítele těsně před sebou zastřelíte, ale on odletí vzduchem pryč jak kdyby šlápl na minu nebo dostal ťafku od Kapitána Ameriky. Stejně tak, když někoho zastřelíte a vlivem toho se tělo nebožáka prolne s kamenem nebo zdí, na resp. do které upadl.
- vystřílíte s parťák halu enemáků a kolegové běží ke dveřím, tam si stoupnou a čekají, až je doběhnete. OK. Když k nim běžíte, z poza rohu, který by měli mít kolegové zajištěn a kde se nemají nepřátele kde schovat, aniž by je kolegové neviděli, vyběhne trojice turbanů s předsevzetím, že mi prostě musí zkrášlit účes. Kolegové fascinovaně čumí na kliku u dveří ze shnilého dřeva tak zapáleně, že ignorují svět kolem sebe ("Takovou kliku kdybych přinesl ženě, třeba by pak neměla ksicht chlapa s dlouhými vlasy a prsama", říká si v duchu 'Mother'. V tu samou chvíli si krvácejí a přebíjející Preacher, v obležení třech tatarů, co nikdy nečetli Válku a mír, představuje, jak onu skvostnou kliku i se dveřmi a celým barákem rve 'Mother' do řiti, zatímco se jeho žena s krátkým sestřihem a plnovousem, aby byla svému choti co nejvíce podobná, rve hamburgerem pro čtyři osoby. AAARGH! - tohle pochopíte po dohrání hry)

Za mě: Ubrat videosekvence, ubrat ovládání hry hrou a ne hráčem, zbavit se automobilových honiček a přidat více rozměrnější akce klidně i ve spolupráci dalšími jednotkami (když už je tu spolupráce s GROMem). Osobně se chci u hry bavit a odpočinout si u ní po práci, u FPS si chci speciálně zastřílet. V takovém případě si mile rád znovu nainstalují COD1 a COD2, hrát interaktivní film mě ale nijak zvlášť nebaví. Hra totiž nejednou ukáže, že by to zvládla i sama a klidně i líp. Je to škoda, zábavnost hry je totiž "slušná" sinusoida, nahoru, dolů, nahoru, dolů... Jo, kdyby součástí Warfightera byl i samotný MoH 2010 (ti, co ho chtěli už ho stejně mají), byť jen třeba s aktualizovanými texturami, aby byla rovnou patrná návaznost obou dílů, nějaká ta procenta by nahoru šla. Takhle obě hry hodnotím stejně - novinky tu jsou, ale jejich význam je nepatrný.

Zase škoda, tak snad příště.

Pro: Jednoznačně grafika, ještě filmovější zážitek, prostředí, Raminova hudba

Proti: AI parťáků, přílišná nascriptovaná koridirovost, rozervanost hry filmovějšími videi a animacemi na úkor hratelnosti, hra se místy vlastně hraje sama, rodinná dějová linka, autoři nikdy neviděli ženskou tvář, jinak by nemohli vymodelovat "tohle".

+8
  • PC 80
Když jsem četl recenzi s hodnocením 5/10, nevěřil jsem, že by pod značkou "Medal of Honor" mohl vzniknout takový herní paskvil. A nevěřil jsem správně.

První věc, která srážela hodnocení recenze (a později i hodnocení samotných hráčů) Warfightera byla zabugovanost. Osobně jsem neměl s hrou výraznější technický problém. Nepočítám to, když se mi dvakrát hra minimalizovala do Windows, přičemž nápravu zajistil obyčejný dvojhmat Alt+Tab a asi u dvou misí občasné problémy se zvukem - tzv. echo sound. Naštěstí závažné bugy a padání hry, které byly sáhodlouze popisovány na herních fórech mě naštěstí minuly. Žádný technický ani herní zásek nenastal.

Taky nevím, co je špatného na obyčejném příběhu podle zažitého formátu: hrdina je povolán do služby poté, co se objeví hrozba teroristického útoku a vydá se po stopách organizace, která má v držení nebezpečný materiál. Příběhově tedy sice nic nového pod sluncem, ale zároveň si kladu otázku: je potřeba pro potřeby takovéto akční hry vymýšlet komplikovanější příběh? Není.

Pokud jde o samotnou hratelnost, je to v podstatě princip Battlefieldu či CoD a když něco funguje u nejlepších akčních her, proč zase vymýšlet něco nového. Nechybí tedy vyrážení dveří (tentokrát i s volbou, jestli to chceme provést postaru prostým vykopnutím, páčidlem a nebo třeba brokovnicí), zpomalovačky, filmové sekvence a režisérské triky typu "one hour ago". Tedy opět nic, co by mělo fanoušky tohoto herního žánru zklamat.

Ano, parťáci vám občas znepříjemní situaci nevhodným chováním (například když jsem se v přestřelce schoval za předmět/dveře a parťák se zrovna rozhodl, že by se mu pro krytí líbilo přesně to samé místo a vytlačil mě tak z úkrytu do smršti nepřátelských kulek), ale pokud si jdete svou cestou a parťáky berete jako občasnou pomoc například v situaci, kdy vám dojdou náboje a na vás se řítí fanatický terorista, není moc co řešit a nad čím se zbytečně vztekat.

Řekněme, že herní doba patří k žánrovému průměru a mě osobně připadla nastavená tak akorát. Tedy že se vystřídaly za sebou všechny myslitelné zajímavé lokace (ano, nechybí ani klasická mise na lodi) a šlo se do finále. Nutno říct, že některé lokace díky enginu Frostbite 2 vypadají opravdu úžasně, a to i se sníženými detaily.

Přiznávám, že narozdíl od spousty hráčů mě Warfighter nepotrápil závažnými bugy a už vůbec žádnými fatálními pády a možná to nejvíc přispělo ke spokojenosti s konečným výsledkem tohoto produktu.

Pro: grafika, hratelnost, přiměřená herní doba, zábavnost a atraktivnost většiny misí

Proti: echo sound, AI parťáků, nepovedený vzhled manželky a dítěte hrdiny, bugy

+8
  • PC 90
Tahle hra mě dovedla k jednomu velkému zjištění!

Zachránil jsem svět... už zase. Fuck yeah! Jenomže tentokrát to nebylo CoD, dokonce ani MoH. Byl to upgrade třetího Battlefieldu založenej na skutečnejch událostech, kterej svojí strhující formou prezentuje něco, co Call of Duty nikdy mít nebude. Protože stejně jako nám mnohý strachuplný hry nahánějí husí kůži, Warfighter vám, stejně jako předchozí díl, dost možná vžene slzy do očí (rejpalům spíš hrůzou, než nadšením).

Omlouvam se, že se neubráním srovnání právě s CoD a že v komentáři zazní tolikrát, jenomže tyhle dvě série od sebe tolik opisujou, že tomu nelze odolat. Codko je už delší dobu pořád stejný, stejná grafika, stejně špatnej zvuk, stejný pořád dokola omílaný script scény, stejně nudná akce a vlastně jenom běžíte nebo odněkud padáte. Když vás sejmou je to většinou fuk a předem můžete hádat co vám kde bouchne před ksichtem.

Jenomže takovej novej Medal neni a ani předchozí díl nebyl. Že je hra prostoupená skrz naskrz chybama je vedlejší, pakliže je nehledáte. Skutečnej fanda boje, války a strhující akce totiž nad nějakým tím nedodělkem umí mávnou rukou (kdo by měl proboha čas ty chyby v tý vřavě hledat).

Jak jsem již zmínil, nepřipadá mi to ani tolik jako MoH, jako spíš Battlefield 3 na steroidech. Graficky je to hodně podobný, nebál bych se říct, že místy i lepší. Zvukově naprosto fenomenální (tahle hra otestuje vaše domácí kina jako ještě žádná jiná) a i když je hra opět krátká, pot z vás bude cákat ještě dlouho po dohrání. Velký plus je i to, že se vám tvůrci snaží narvat charaktery do hlav tak, že když náhodou někdo umře, obklopí vaše tělo stísněnej pocit smutku (stejně jako v prvním díle). A to je právě to! Medal of Honor neprezentuje válku jenom skrze výbuchy, ale i skrze emoce. Upřímně, kdo z vás uronil slzu u CoD? Já u toho sice nahlas řval na celej barák, ale s úsměvem na tváři.

Takže asi tak: Novej Medal zase o trochu zvednul laťku a za pomocí hutný dynamiky, strhujícího soudtracku a situací, kdy máte slzu na krajíčku už zase pokořil ono pověstné CoD. Paradoxem pak je, že pokořil dokonce i Need for Speed.

Zjištěním je, že CoD je vlastně strašná, leč akční a zábavná blbost. :D

Pro: dynamická akce, zvuk, hudba, mise ve vozidlech, grafika, emoce

Proti: halda chyb, krátkost

+7 +12 −5
  • PC 90
Nevím o co se vývojáři z Danger Close snažili, jestli o titul, který vydělá hodně milionů(né- li miliard) nebo o očistu série, která už tak dopadla na herní krematorium.
Tak či tak se to vývojářům povedlo.

Takže bych začal o této hře něco vyprávět, teda psát:

Bohužel engin hře ani při nejmenším nesedl(podle mě ne), několikrát se mi hra sekla a to ještě na konzoli, kde utáhla minulý rok 16 hodinové hraní Battla 3. Lagovalo se to několikrát a to jsem nebyl ani v úvodu hry!!
Musím ještě rozpitvat mise. Vše začíná hratelným úvodem, který jsem nepochopil, vše okolo padá a maminka doma peče koláčky! Ani jsem si nevystřelil :'( Počkat, ano, jenom z raketometu na vrtulník, který celý úvod jenom zdržoval a jeden pohyb znamenal jednu kulku do těla.

Až skončí trapný hratelný úvod, tak vše už jede jako po másle, příběh, mise, vše je dokonale zpracované a co nejlíp? Postavy v cutscénách. Několikrát jsem měl pocit, že se koukám na americký film než na herní ukázky!
Příběh rozebírat nebudu, vše je napsané na netu(postavy taktéž ne - nejvíc jsem si oblíbil Mothera, bohužel, nemohl jsem zabránit jeho smrti, což mě přivádí k nápadu, že nejde ani ovlivnit příběh a to je škoda, určitě by se to na hře projevilo a pasovalo).

Mise nejsou ani zdaleka lineární, jednou jezdíte Need for Speed po městě, podruhé Forever Alone na velké lodi. Prostě skvělé. Lokace se pěkně střídají a vše mi připadlo tak reálné a v hloubi duše hry jsem si připadal jako právě ten voják co bojuje za "matičku" Ameriku.

Herní doba se pohybuje okolo 7-9 hodin, taky jde o to jak to hrajete, já jsem to na normální obtížnost dohrál za 7 hodin, ale když se flákáte, sem tam něco prohledáte, díváte se po nádherné krajině plné širokých aspektů, tak to může trošku trvat - nejvíc se mi líbila lokace Yemenu a Bosny! :)

Ještě bych dodal, že nízké hodnocení hře neprospěje, každý má většinou svoje názory, ale většinou hra ukáže mnoho dobrého než mnoho špatného, stačí jen hledat(jsem fanoušek série a tento díl mě nezklamal).

Hře uděluji 90%

Pro: Postavy a příběh(samozřejmost), nádherná krajina(místy až realisticky zpracované a hodně vživání se do hl.hrdiny hry), rozmanitost misí, nelineárnost

Proti: Bugy - lagy a trhání hry, hratelný úvod hry, hodně krátká herní doba

+6
  • PC 80
HRÁNO NA XBOX360
Medl of Ánr: Vorfajtr je opravdu skvělý díl. Hodně recenzí jen kritizovalo, ale asi by mě za pozitivní recenzi kousli hráči do ucha. Ano, i tuhle má 64% a to není taky pozitivní!

Navzdory všem kritikám a neúspěchům jsem do toho šel. Možná to má své chyby,ale zaznamenal jsem jen ty nejobvyklejší, ale když si jich nebudute všímat, tak vás stejně brzy budou nutit, abyste na ně brali ohled!

První spuštení přišlo s velkým zasekáváním, ba dokonce to nešlo ani spustit, poté jsem to chtěl prodat dál, ale překonal jsem se a nakonec jsem to spustil a přežil! Když už jsem hrál, sekání se neobjevovalo. Hodně mě to bavilo. Tak třeba taková projížďka autem po dálnici byla fascinující a ještě to řídit a vyhýbat se v protisměru ostatním autům a za zády mít benga je adrenalin jako něco, pákrát mé auto skončilo na šrot, ale dá se to přežít :D

Když ale spustíte hru, můžete hrát hned od začátku, to je u EA zvykem. První poznatky ovladatelnosti a hurá do příběhu!

Přiběh se mi líbil, má to dost realičnosti, třeba grafika taky není k zahození, ale nejsou moc vyladěné některé textury.Honička v autech, sledování pachatele a jeho polapení atd.. Nádhera, prostě to má vlastní realičnosti, krajina hry je skvělá, místa Ománu taky!

Bugy jsem samozřejmě zaznamenal. To se dá ale přežít, ale co se přežít nedá, tak je demence vašich kolegů. Došly mi náboje a tak klečím za pultem a vedle mě je kolega, a co neudělá, střílí stále na samé místo a neumí se trefit, takže trvalo i 5 minut než sejmuli jednoho teráče! Hlavně proto jsem si hlídal záda, ačkoliv chodím stále předposlední, tak člověk by se s takovými kolegy i bál vyčůrat. Kolikrát ani nestříleli, viděli nepřítele, ale byl klid, a já marně hledal, proč se nemůžu pohnout dál, arggh!

Verdikt:
Zásádní chyby tu jsou, taky že to není čistých 100%, ale nevím proč by bylo divné tomu dávat vysoké hodnocení. Já jsem to rád poznal, projížďka s robotem v Afgánu stála za to a samotný Medl of Ánr má něco do sebe, takovou tu kouzelnou realičnost!
80% a to ještě s odřenýma ušima!

Pro: realičnost, grafika, kouzlo, příběh, mise, honičky.

Proti: na jedno použití,pokažený engin, bugy, UI kolegů i nekolegů(nepřátel).

+6 +8 −2
  • PC 55
Stále trvá to, že nechápu, proč se série Medal of Honor přesunula do éry moderních akcí. Přesto jsem si před dvěma lety bez očekávání zasedl k reinkarnaci a tzv. restartu série. Danger Close neumí udělat hru, která by chytla, kromě několika momentů! O tom jsem se přesvědčil už u singleplayeru předešlého dílu. S Warfighterem je to přesně tak, jak jsem počítal.

Mě se totiž ani pořádně nezdá, že by za tenhle titul mohlo Danger Close. V některých momentech mi totiž přišlo, že hraji zase nějakou déčkovou hru od City Interactive, protože některé pasáže, včetně té úvodní jsou opravdu hrozné a ani po dohrání nechápu, čím jsem byl doveden do konce. Akční scény totiž postrádají jakoukoliv zajímavost a gradace příběhu je na bodu mrazu. Samozřejmě poznáte, která mise je závěrečná, ale něco, co by vás motitovala ve hraní prostě Warfighter postrádá.

I tak je ve hře několik rozporuplných pozitiv - grafika a jízda auty. V obou případech jde o to, jak se k nim hráč postaví. Frostbite 2 klasicky odvádí kvalitní práci, v některých momentech je ale hra tak nechutně hnusná, že se na to ani nedá dívat! Podobně mi do hry nejdou jízdní vlastnosti s řízením aut a desetiminutovými naháněčkami, ale je to zajímavé zpestření. Třeba na začátku mi to lehce potěšilo a říkal jsem si, že přišlo něco zajímavého po špatné první misi.

Dost mě mrzí, že se série Medal of Honor vydala tímhle směrem. Danger Close dejte na starost dětské hry, vraťte sérii kam patří a vyhoďte ty nadité hlavy co tohle dokázali schválit! Tuhle rozporuplnost už nechci vidět!

Pro: možná grafika, možná jízda autem, závěrečné pasáže

Proti: možná grafika, možná jízda autem, divné střílení,

+5 +6 −1