Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Mass Effect 3
Mass Effect 3
85

Komentáře

Všechny PC PS3 PS4 PS5 X360 XOne XboxX/S WiiU
Napsat vlastní komentář
VictorVictor
Dohráno
  • PC 85
Hrál jsem za Šeprdku kolem 25 hodin a bavil jsem se dobře.

Třídu Vanguard, kterou jsem si vybral byla dost akčí a její schopnost Biotic Charge, která se mi rychle nabíjela dělala s kombinací brokovnice, nebo sniperky/assaul rifle mezi nepřáteli velkou paseku.

Na souboje sem si zvykal celkem dlouho, ale jakmile jsem všechno pobral, tak byla radost taktizovat a kombinovat schopnosti celého týmu s explozivními výsledky.

Příběh je o tom že zachraňujete celou galaxii před Reapery. V praxi to znamená, že plníte menší či větší úkoly a za ty sbíráte "War assets". Tenhle systém sem moc nepochopil a ve finále to má význam asi jen pro počet možností konců hry. Líbilo se mi, že řešíte velké témata Mass Effectího universa (vzpomínám si jen na dvě), což je dost epické.

Co se parťáků týče, tak sem měl ve finále na výběr jenom ze čtyř. Dva parťáci jsou nový a nezajímavý a dva staří dobří známí, který sem měl po boku téměř pořád.

Ohledně rpg prvku.
Schopnosti můžete naštěstí všem vyresetovat a rozdělit znovu. Zbraně se odemykají buď nakupováním, nebo hledáním. Zbraně maj dva custom sloty pro různé zakoupené nebo nalezené mody. Volby v rozhovorech jsou snad ještě menší a "jednodušší" než v předchozích dílech. Případů kdy jsem se moh z něčeho vykecat bylo hodně málo.

Hru sem hrál na PS 3, takže sem měl hodně technických nedostatků přes strašný framerate, časté a dlouhé loadingy, hnusné textury, divné úhly kamery, různé grafické bugy a konzole dokonce i jednou zamrzla.
I přes všechny tyhle neduhy má hra pořád svůj unikátní a líbivý audiovizuál. Dabing je špička, zvuky efektů sou supr a hra má moc pěkné barvy a design je cool.

Multiplayer mě u téhle hry nezajímá a mám pocit, že sem nepatří.

Další díl si rád zahraju, ale očekávám nový engine, který mi vyrazí dech při rozhovorech, bude si jistý svou akční složkou a přepracovaným stromem možností dialogu. Chtěl bych všechno propracované do detailu a né abych měl pocit, že jím dort od pejska a kočičky.

Pro: audiovizuál, velká rozhodnutí, akce, emoce, obtížnost, filmovost, scifi téma

Proti: málo parťáku, dost zjednodušené, starý engine, opakující se malé vedlejší mise, nedotaženosti, dlcčka, hra téměř nutí použít staré savy, deník na nic.

+14 +16 −2
PhoenixPhoenix
Dohráno
  • PC 75
Mass Effect 3 je velmi dobrá příběhová sci-fi střílečka. Má určité nedostatky, které jsou vyvažovány přidanou hodnotou ve formě droboučkého vývoje postavy, dialogů, vylepšování zbraní a podobných záležitostí.

Z akčního hlediska se trojka hraje lépe než dvojka, variabilita zbraní je díky modifikacím a vylepšování výrazně vyšší. Ačkoli se z hlediska samotných misí (myšleno pochopitelně mimo Citadelu) jedná o koridor s minimem interakce, tak se díky dobře fungujícímu systému krytí a variabilitě nepřátel a prostředí hra neomrzí. Akční pasáže střídají pasáže kecací (zejména na Citadele), případně pasáže poletování vesmírem (hledání artefaktů, peněz, paliva atd.), což jsou asi další záležitosti, které úspěsně brání stereotypu. Jediná vážnější výtka, kterou bych měl k akční části, je systém "mezerník na všechno" - krytí/skákání/úskok/běh. Samozřejmě se díky tomu stane, že se hlavní hrdina občas rozběhne v momentě, kdy se chcete krýt, nebo kryje v momentě, kdy potřebujete utéct. Na normal většinou akce není tak hektická, aby to vadilo neustále, nicméně nepříjemná chyba to rozhodně je.

Tam, kde tvůrci z Bioware chápali, že se nejedná o nic jiného, než o béčkovou akční scifárnu, není problém. Člověk se u některých sympatických dialogů a scén dobře pobaví, často i zasměje, víc od příběhu podobného typu nečekám (například výborná střelecká scéna s Garrusem, plná sympatického chlapského popichování). V momentě, kdy se autoři snaží o hluboké filozofické poselství, tak hra sklouzává do šílené patetičnosti a jedna idiotská scéna střídá druhou. To se týká zejména začátku a konce příběhu (o samotném konci toho bylo napsáno tolik, že už to tady nebudu opakovat). Kamera pomalu za znění epické hudbičky najíždí na děcko, které to koupí, aby i největší ignorant pochopil, že má teď prožívat děsné emoce a být tak hrozně sociální (jak je tomu dnes ve hrách často španým zvykem viz zbláznivší se Peter Molyneux a jeho přesvědčení, že dobré RPG dělá možnost prdění v průběhu dialogu). Je také možné navázat romanci, (dokonce i homosexuální, v Bioware asi zastávají názor, že hra bez gayů není hra), opět s nulovým dopadem na cokoli. Plus některé opravdu tupoučké repliky typu "Když to nezvládneme, spousta lidí umře". A podobně.

Systém Paragon/Renegade funguje značně naivně a černobíle ("Válčíme spolu 300 let, je třeba zničit nepřítele za každou cenu" "Hoši, nechte toho a přidejte se k mé flotile" "Tak jo"). Chození se dvěmi osobami současně je Paragon volba (protože jsme nikoho neurazili), zastřelení záporáka v animaci je Renegade volba (protože střílení lidí je špatné, áno). Jakékoli volby v průběhu trilogie mají na hru minimální až nulový vliv, včetně konce (na konci sice hra jakž takž počítá s tím, kolik civilizací a jejich jednotek jste spojili pod svá křídla, ale závěr se díky tomu liší opravdu minimálně).

Přístup Bioware k hráčům je taky dost silné kafe. DLC vytržená ze hry, nutnost přihlašování se k Originu, nutnost hraní multiplayeru pro dosažení nejlepšího možného konce (a v neposlední řadě vydání Collectors Edice všech tří dílů bez většiny DLC, to je opravdu těžká prasárna i na poměry EA).

Autoři si nadělali na hlavu velkohubými prohlášeními o úžasném vyvrcholení série a div ne nejlepším RPG všech dob, zatímco vyrobili velmi dobrou koridorovou střílečku.

Pro: variabilita zbraní, prostředí a činností, úspěšně maskující, že se jedná o koridorovou střílečku

Proti: přístup bioware, nulový dopad libovolného rozhodnutí, nadměrné množství patosu, naivity a blboučkých replik

+25 +27 −2
SinisterSinister
Dohráno
  • PC 95
Je to už přes dva týdny, co jsem hru dohrál, a celou dobu jsem si v hlavě utřiďoval myšlenky a srovnával zážitky s jinými skvělými hrami (tedy ne celou dobu, když jsem si čas od času vylezl na balkon na cigárko).
Jde o to, že herní série Mass Effect přinesla do videoherního průmyslu pravděpodobně zcela novou veličinu - stala se interaktivním seriálem. Je něčím, co jsem si podvědomě chtěl zahrát a zažít, jak už jsem koneckonců psal u komentáře prvního dílu. Z toho vyplývá, že nelze třetí díl hodnotit jako samostatnou hru, přijde mi hloupé jen o tom uvažovat (a od srdce se vysmívám uvedení třetího dílu na Wii U, aniž by předělali ostatní).

Pokud jste hráli poctivě od jedničky a importovali si postavu, rozhodně pro vás nezačne trojka nejlépe - pro začátek zjistíte, že tvar a barva vlasů i částí obličeje jsou zcela jinak, než jak jste je koncem druhého dílu zanechali. Jakmile všechno upravíte alespoň zhruba do původní podoby, vydáte se na dobrodružství.
Dalším nepříjemným překvapením je, že začátek docela dost skřípe - přesněji řečeno se vám zdá, že neodpovídá volbám, které jste v průběhu série udělali. Za to může z velké části kampaň, která obsahovala knihy a komiksy, které jste třeba nečetli. Většina těchto nesrovnalostí je krátce vysvětlena v kodexu, což vcelku postačuje (radost jsem však neměl).
Poměrně záhy zjišťuju, že stáhnout si všechna DLC do dvojky byl správný krok, protože nejenže hra reaguje na jejich dění (ať už v nich byla nějaká možnost volby či nikoli), ale setkávám se i postavami z nich - předpokládám, že kdo DLC nehrál, udělal poměrně závažnou chybu, a při hraní trojky může být ochuzen ne sice o nějak extra významné momenty, ale o momenty dotvářející atmosféru a kompaktnost určitě.
Jen těžko teď naznačit, co se ve hře děje, a nenasázet do komentáře tucty spoilerů, ale alespoň se o to pokusím - Země (a potažmo celá galaxie) je konečně napadena Smrťáky a začíná největší válka v dějinách lidstva i ostatních ras galaxie. Na Sheparda/ovou tak opět padá zodpovědnost a jeho hlavním úkolem je sjednocení všech ras proti Smrťákům.
Aby se to stalo osobnějším, pojali autoři celé to verbířství jako nutnost pro záchranu Země, což mi až tak pod nos nešlo mj. z logického hlediska, ale nemůžu říct, že by mě to nějak štvalo.
Třetí díl se velice schopně chopil úlohy závěru trilogie a nese se především ve znamení nápravy chyb našich předků (a předků jiných ras atd.), konečně se tak prostřednictvím Sheparda můžeme skutečně naplno vyjádřit k nejpodstatnějším galaktickým údalostem a samozřejmě je vyřešit způsobem, který považujeme za nejvhodnější, k čemuž hra přispívá neustálými argumenty pro všechny možné strany mince. Palce nahoru za tohle! O to větší, že princip sjednocování a řešení potíží tak, jak byl nasucho a jaksi bez minulosti a bez duše udělán v Dragon Age, tady působí přirozeně, přestože se může zdát úplně stejně debilní - jde o to, že série vám dala čas si na všechno a všechny vytvořit názor, a pokud jste jí jen trochu skočili na špek, rozhodnutí rozhodně nebudete brát na lehkou váhu.
Pro Mass Effect příznačný filmový způsob vyprávění zůstal zachován, ba se dokonce dostává do vyšších levelů vyprávění - osobně se musím přiznat, že se mi dvakrát klepala brada a měl jsem nakrajíčku. Změna autora hudby přinesla větší epičnost v klíčových momentech, klubovější hudbu v klubech a zároveň taky asi nejpříšernější ozvučení soukromé kajuty kapitána. Střihy, záběry a scenérie budou podle mého názoru metou autorů, kteří budou chtít své příběhy vyprávět podobným způsobem.

Dále opět jen o herních prvcích:
Hráče určitě potěší, že nemusí znovu Sheparda učit všechny dovednosti, protože ty byly zachovány a rozšířeny kvůli dalšímu vývoji ve hře - mnou chválená svěžest druhého dílu tak v této části rozhodně zůstala zachována.
Co maximálně chválím, že hra neobsahuje prázdná místa vyhrazená DLCčkům, jako tomu bylo u druhého dílu, a DLC tak skutečně jen rozšiřují zážitek, namísto toho, aby zalepovala díry (více o tom v komentářích k DLCčkům).
Oproti druhému dílu se nám smrsklo množství parťáků, což samo o sobě není nikterak špatné, bohužel loď působí místy až příliš prázdně.
V galaxii zuří válka a tak je subquestů celkově méně a téměř vždy se přímo vztahují k válečnému úsilí - to je symbolizováno čísličkem a v zásadě představuje milník, který je nutné překonat, aby se Shepard/ová mohl vydat na finální misi.
K válečnému úsilí se váže jedna z největších výtek, kterou ke hře mám - provázanost singleplayeru s multiplayerem. To je samozřejmě zásadní chyba! Nejde o to, že by se EA nestarala o multiplayer - týden co týden jsou různé akce, měsíc co měsíc vychází zdarma multiplayerové DLC a to si určitě zaslouží obrovskou pochvalu. Jenže vy bohužel musíte multiplayer hrát, abyste se dostali ke kompletnímu obsahu hry (já bohužel nevím, o co bych přišel, kdybych mulťák nehrál - respektive si nestáhl trainer). Hnusné. Navíc Mass Effect je pro mě singleplayerovou hrou, místy i docela intimní záležitostí a to v kombinaci s mou nepřízní pro multiplayer vedlo k odporu a v podstatě i cheatování. Neříkám, že u dalšího dílu bych si mulťák nezkusil, ale takhle tedy ne.
Dále také zmizely těžké zbraně (respektive je nemůžeme mít neustále u sebe, ale občas se jen vyskytnou) a byly nahrazeny granáty.
Nutnost nabíjet zůstává, ale tentokrát má každý typ zbraně svou munici.
Vrací se možnost modifikovat zbraně, což je mnohdy řešeno dost nepřehledně, ale možnost upgradovat jsem jednoznačně vítal.
Příjemné je, že zase konečně můžeme nakupovat přímo z Normandie (tentokrát kompletní nákupy - ne jen vybrané kusy jako v jedničce).
Subquesty, pokud je nezískáte nějakým rozhovorem, najdete zase na konkrétních planetách formou anomálie. Ta je vám nahlášena včas a tak se nemusíte uklikávat jen proto, abyste našli každý quest - navíc procenta u galaxií tentokrát nehlásí, zda jste navštívili každou planetku v soustavě, ale zda jste nalezli všechny anomálie. Příjemné, a když už nemusím těžit suroviny, i navýsost vítané.
Přestřelky mají tentokrát o něco větší spawn, ale nenechte se vyděsit jako já Sayovým komentářem (který, ač se s ním neshodnu, považuji za opravdu kvalitní, tak si ho přečtěte, pokud jste to ještě neudělali), kvůli kterému jsem si stáhl obtížnost na normální - dají se normálně zvládnout na stejnou obtížnost jako u dvojky.

Závěrem bych chtěl napsat pár slov, o nichž jsem přesvědčen, že by zaznít měla.
Nejdříve o kontroverzním závěru - hrál jsem jen a pouze s Extended Cutem (tedy bezplatné DLC rozšiřující závěr o několik animací, vysvětlujících pasáží a především o férový epilog). S tímto jsem byl zcela spokojen (zvolil jsem modrý konec), dokonce jsem rozhodováním strávil téměř deset minut, závěrečné animace mi sdělily vše, co jsem chtěl, a přesto ponechaly dost prostoru k interpretaci několika událostí za použití vlastní fantasie. Po závěru jsem rozhodně netrpěl pocitem neúplnosti.
Také, jak už jsem napsal, si nemyslím, že je možné o Mass Effectu uvažovat jako o dílčích hrách, mé hodnocení, které vidíte, tedy patří celé sérii - tak vysoké je proto, že jen jedna jediná hra předtím mě nechala uvažovat o některých spolubojovnících jako o přátelích, jen jedna jediná hra ve mě vzbudila dojem, že na tom, co dělám a co si myslím, skutečně záleží. Právě této hře (Planescape: Torment) se série Mass Effect dost přiblížila, i když jinými prostředky (tak třeba délka, rozdělení na díly s importováním rozhodnutí atd.). Pokud jste stejní hráči jako já a hrajete emotivně a umíte prožívat, rozhodně budete se sérií spokojeni.

Pro: Vynikající závěr trilogie, jak jsem si jej představoval, naprostá špička ve filmovém vyprávění, místy až neuvěřitelné množství rozhodnutí z předchozích dílů, na jejichž důsledky můžete narazit.

Proti: Místy možná až zbytečně moc aktivit a rozvláčné tempo.

+35 +36 −1
AugustynAugustyn
Dohráno
  • PC 70
Hned zkraje ze sebe musím vybrečet strašnej žal, totiž že trojka mě zklamala a nudila. Jedničku jsem dohrál vcelku rychle a s nadšením, dvojka mě už tolik nerajcovala, za to u posledního dílu jsem se natrápil strašlivě dlouho a hrál vlastně jen proto, abych celou trilogii konečně uzavřel. Nakonec se zadařilo, ale je mi z toho pěkně divně po těle.

Co se příběhu týče, měl jsem třičtvrtiny hry dojem, jako kdybych sledoval VKVéčka v nejlepší formě, aby se to ke konci všechno zvrtlo do jakéhosi nadčasově filozofického eposu o věčném koloběhu vesmíru a kdesi cosi. Přesto je pro mě příběh a divácký zážitek vůbec, povedenější než samotné herní mechanismy.

U jedničky musel člověk alespoň občas trošičku pošpekulovat co udělat, jak udělat, smysluplně rozdělit nějaké ty zkušenostní bodíky. Trojka přeje všem stádovejm ovcím, prostě běžet koridorem a vše okolo rozstřílet a no... hotovo. Naštěstí je mezi touto “duchapovznášející” činností mnoho kvalitní vaty v podobě cutscének. Každej to ví, každej o tom mluví, stejně to musím zopakovat: "Lépe vypadající příběhový scénky, jsem v jiné hře prostě neviděl!”

Závěr trilogie chce mít všechna nej, ale v honbě za epičností zapomíná na obyčejnou herní duši.
+13 +16 −3
fakfak
Dohráno
  • PC 85
Předvčírem jsem završil tuhle třídílnou vesmírnou ságu, tak to teda okomentujem.. Opět jen v krátkosti, vy už jste klasicky všechno vyžvanili předemnou..


Hned ze startu hry mě zamrzel hyperrychlý přílet Reaperů na naši matičku Zemi, anóbrž započetí galaktického holokaustu. Trochu by se to dalo rozvést, přišlo mi to prostě trochu křečovitý a násilný..

Příběh nám konečně vygradoval do velkého finále, musím říct, že mě poutal po celou dobu hraní (myslím 28 hodin). V podstatě hra nemá hluchého místa, jede na stejné notě celou dobu. Nepovinné mise jsou/nejsou příběhově důležité, záleží jak se na to podíváte. Sice jsem prošmejdil co se dalo a nasbíral milion jednotek, ale ve výsledku by se to určitě neprojevilo, pokud bych teda nešel do hlavní bitky "nepřipraven" (což si myslím, že by mě hra stejně nepustila).


Nebudeme si nic nalhávat přátelé, třetí díl je kopie toho druhého a ten druhý je kopií toho prvního. Samozřejmě s menšími kosmetickými i herními úpravami. V ME jde zejména o příběh, takže to vůbec nevadí, ba právě naopak jsem rád, že se hra v zásadě nezměnila. Proto komentovat herní mechanismy, dialogy, charaktery, bojový systém, "RPG" systém a vesmír nemá moc smysl, pokud jste četli předchozí komentáře k prvnímu a druhému dílu.

Co samozřejmě vyzdvihnu jsou dobré zvukové efekty, ale rozhodně poplivu celkové lajdácké komplexní nazvučení, kdy se zvuky rázem useknou, hudba taktéž, něco je potlačeno do pozadí, ikdyž je ten raketoplán přímo předemnou (pro hnidopichy - není to mými sluchátky VS. nastavení zvuku apod.) Samovolně tak hra působí hrozně kostrbatě jako C3PO ze Star Wars, zejména v kombinaci s někdy velice úsměvnými "akčními" animacemi v enginu. Připadalo mi to, jako by je dělali dva lidé zároveň na střídačku, protože po trapných "rádoby akčních" scénách to vystřídá parádní podívaná.

Nenechte se zmást chladným komentářem, já se opravdu dobře bavil celou dobu a byl jsem zvědavej jak to dopadne - čekám na to už od prvního dílu. Tak nějak jsem předpokládal, že můj milovaný komandér pojde nevyhnutelně bídnou smrtí a obětuje se pro Lidstvo.. Ale kdo ne. :-) Trochu toho patosu na závěr nesmí chybět.. Jsem spokojen, dám si dva roky odklad a zahraju to všechno po sobě od prvního dílu.


Multiplayer nehraju, takže nemohu hodnotit, Gears Of War v jiném balení mě opravdu neláká.

Pro: Vylepšená grafika a zvukové efekty, renderované filmečky, ukončení celé ságy.

Proti: Celkový zvuk, občas animace

+8 +10 −2
Blue.SharkBlue.Shark
Dohráno
  • PC 90
Zvláštní. Tak dlouho jsem různě po internetu četl o tom, jak je celý Mass Effect 3 na prd, že jsem se i docela bál začínat hrát. Trochu mě naštvalo, že jsem jej pořídil dohrát za 31 hodin, což je tedy nejméně z celé trilogie; tuhle šmouhu ale výrazně převyšuje smršť pocitů, jež ve mně dokázaly vzbudit situace, kterým jsem čelil.

Už od prvních vteřin je jasné, že v tomhle dílu jdou všechny naděje na lepší zítřek stranou. Několik let na hrozbu Reaperů všichni z vysoka kálili a teď se diví, když si jim přilétli sednout do obýváku...skrz strop. Naprosto mě uzemnila atmosféra, ze které sálá ten kolosální průser a to, jak si každý snaží zachránit holý zadek.

Trochu mě naštvalo, že interiér Normandie teď místy vypadá jako vybydlený kontejner na kovový šrot či směsný odpad. Minimálně jsem čekal, že alespoň půjde vylepšit, aby nevypadal tak ponorkově...nešel. Nakonec to ale přispělo k všeobecné bezútěšné atmosféře, takže mlčím.

Setkání snad se všemi všemi spolubojovníky, co jsem kdy měl, mě hodně potěšilo a to přesto, že jsem spoustu z nich neměl nijak rád...asi nejsem ten správný morous. O to horší potom bylo, když mi zařvala Miranda, Thane a málem Grunt. S klidným srdcem můžu říct, že mi jich bylo líto - a to je pro hru moc dobře.

Snad ze všech dílů je ME3 nejvíce zaměřen na tu hlavní příběhovou linku, což mě nesmírně potěšilo. Je hezké, když se člověk postupně přehrabuje v reáliích světa, ale chce to motor. A ten tu je, ať už jsou to Reapeři nebo The Illusive Man, kterému už jsem chtěl vrazit tu cigaretu do oka.

Mise jsou zábavné, tak akorát dlouhé a mnohdy krásně velkolepé. Samostatnou kapitolou je finální souboj na zemi, který má neskutečné koule, ale na druhou stranu je na má očekávání dost krátký. Noví nepřátelé jsou povedení (granáty bych zakázal), nové zbraně jsem si postupně vyzkoušel všechny (vítám návrat modifikací) a nové lokace obecně (hlavně ty na Citadele) mě překvapily, protože opět vypadaly docela uvěřitelně. Také se mi líbila spousta materiálu na čtení - ať už v tradičně skvěle zpracovaném kodexu nebo v popisech válečných zdrojů.

A teď to, co mě odrovnalo na pár dní: konec. Hrál jsem s Extended Cut, takže nevím, co narozdíl od originálu přibylo, ale takovýhle konec měl fakt koule. Nemohu říct, že jsem nečekal něco trochu jiného, ale "prostřední" konec, který jsem si vybral, mě navzdory očekávání šťastného konce chytil za srdce a těch patnáct minut videí a obrázků mě přikovalo k židli až do závěru titulek. Dobrou knihu poznám tak, že o ní ještě dlouho po dočtení přemýšlím. S hrami to bude podobné, protože o Mass Effectu přemýšlím už několik dní v kuse...a přestože to pro někoho byla splácanina žánrových klišé a berliček, pro mě to byl prvotřídní herní zážitek hraničící s extra dobrou knihou či filmem. Na to se jen tak nezapomíná.

Pro: Příběh, modifikace zbraní, atmosféra, zábavné mise, naprosto odzbrojující zakončení, vyvedení nepřátelé, kodex, staří známí z minulých dílů, hodně příběhových animací

Proti: Poněkud vyšší výskyt hrdinských keců, bugy, kratší herní doba,

+27 +28 −1
WalomeWalome
Dohráno
  • PC 85
Kdysi jsem snil o herní trilogii, ve které by šly přenášet savy z dílu do dílu a kde by rozhodnutí z dílu prvního ovlivňovalo díly další. Byl jsem zklamán, když s tímto konceptem přišla zrovna scifi hra, k tomu všemu můj nejméně oblíbený subžánr. Ale aspoň něco. Splnil se mi sen.

Sen, který má své mouchy. Dopady rozhodnutí by mohly být větší, ale stačí to. Dialogy souvisí s událostmi, až se člověk musí zamyslet nad tím, kolik času dábeři strávili u mikrofonu.

Za celou sérií je vidět práce a snaha posunout hry někam dál. Máme tu dynamické dialogy, které nám od jakési alfa verze v díle prvním, přes dokonalost v díle druhém, až po křečovitost v díle třetím ukázaly, že je možné neusínat u sáhodlouhých debat.
Dostali jsme volnost a mohli jsme být teplí, hetero či fetišisti toužící po jiné rase. Mohli jsme být zlí i hodní.

Ale to vše jen v náznacích. Škoda toho.

ME3 bych velice rád pochválil za dynamiku děje, za rouzlení mnoha narážek a za krásné finále, které se vyhlo typickému boss fightu a tím u mě stouplo o hodně výš, než kdyby tam nějaký byl.
Epičnost a patost je pro sérii typický, ale jednička stále vede. Ve trojce si užijeme pár keců o tom, jak musím Zemi zachránit a bla bla, ale dá se to snést.
S každou z vedlejších postav se rozloučíme, s každou uzavřeme náš příběh s ní. Plnohodnotně.

Hra má samozřejmě chyby. Nudnější akční složka, kdy na nejtěžší úroveň je to opravdu nudné peklo, kde enemáci mají nekonečno hitpointů. Nevadilo by to, kdyby Shepard dělal/a to, co chceme. Bohužel však jednou klávesou utíkáme, kryjeme se, skáčeme přes překážky a kotoulujeme. Velice špatné rozhodnutí, které mohlo za několik Shperdových smrtí.

Facelift Ashley byl komický a ničemu nepomohl, stejně to byla nudná cuchta. Některé scény byly vyloženě laciné, některé homo narážky zrovna tak. Je dobře, že se hra snaží bourat "tabu", ale pořád mi to přijde hrozně násilné. Hlavně NPC nejsou nijak defaultně nastavení, takže všichni jsou pro jistotu bi, aby si mohl hráč zasouložit s kým se mu zlíbí.

Jsem zvědav na DLC, ale povyk kvůli konci je naprosto zbytečný a komický. Pokud někdo od ME čekal jakési filosofické rozhřešení či co, byl naivní. Hra je od začátku přímočará jak řádka brambor. A stačí to. Já se bavil po celé tři díly.

Děkuji.

Pro: příběh (hlavně ten v pozadí, sváry mezi rasami apod.), finále, dynamické dialogy

Proti: akční složka není nic extra, některé prvky mohly být dotaženější, hnusné textury

+30
MartinezZMartinezZ
Dohráno
  • PC 55
Pozor! Komentář je plný spoilerů a nejsou označeny!

Těžké po dohrání cokoliv popisovat. Hra je to dlouhá a plno vzpomínek se tak vytrácí, v paměti tak zůstává hlavně konec, ke kterému se dostanu ale později... Nejprve ale pár vysvětlujících poznámek:

1) Až do příchodu ságy Mass Effectu jsem od Bioware nikdy nic nehrál.
2) Knížky Mass Effectu jsem nečetl a nejsem tedy nijak ovlivněn případným popisem jakéhokoliv dění ve světě ME v nich popsaných.
3) Jsem hlavně "singlplejař", u her mě MP netáhne (vyjma dvou tří jiných striktně MP stříleček)
4) Všechny tři díly ME byly hrány na PC, které u třetího dílu již bylo pod minimálními HW požadavky

Tak, a teď tedy už k věci:

Bylo nebylo... Mass Effect, první a druhý díl. Oba měly své bugy, oba měli své nedomyšlenosti, ale oba byly napříč tomu zábavné, něco se v nich dělo, byl daný zloun a cesta k jeho zadku, nevědomky prahnoucím po nakopání Shepardovou Hanne-Kadar okovanou botou. Byl dán vesmír a množství poměrně složitých a promyšlených zákonitostí tohoto vesmíru a ras v něm žijících. Hra a dění v ní žilo, bylo tu mnohé co objevovat, napříč světy a galaxiemi. To se mi velmi líbilo, protože si nepamatuji, kdy bych u střílečky s RPG prvky (ano, ME je pro mě jednoduchá střílečka s RGP prvky, byť ty jsou zde důležitější než u jiných podobných her) prahnul chtít najít nějaký artefakt nebo pomoci někomu v nouzi kdesi na zablešené planetě s nedýchatelným vzduchem. Bavilo mě zkoumat, cestovat a bojovat. Bylo i zajímavé mít vývojáři danou moc ovlivnit rozhodováním dění budoucí. Bylo to místy už zdlouhavé a někdy až zbytečné a jen natahovalo hrací dobu, ale 85% a 80% U MĚ znamená spokojenost (s výhradami, ale spokojenost). A poté přichází díl třetí, finální. Díl, ve kterém má přijít vyvrcholení, díl, který má zajistit, že si znovu nainstaluji ME1 a znovu začnu vše od začátku tak, abych mohl v ME3 pozorovat, co za změny jsem svými skutky a slovy změnil, když budu hrát a konat jinak, než jsem konal doposud.

Hra začala překvapením, kdy i na mé "kalkulačce" fungovala a hýbala se poměrně hbitě. Překvapení nad tím, že mohu pokračovat ve hře a postupovat dál, bylo záhy vystřídáno méně hezkým překvapením nad tím, kde jsem se to vzal a proč. Ano, dohrál jsem ME2 DLC Arrival (Příchod), který sice vysvětluje proč, ale jak? Kdy? Na jak že dlouho? Mezi ME2 Arrival a ME3 je někde půl roku, Nevysvětlených šest měsíců, kdy byl "Shepy" zbaven velení, posazen na postel a zíral do zdi, vědouc, co se blíží, vědouc, že je ignorován. Hráč je ale najednou prsknut do hry a zvrat, který měl být šokující, začne hned na začátku hry. Prostě tu je, vy víte proč, ale zaskočení lidstva nerovná se zaskočení hráče. Vstup Reperů na zemskou scénu nemá žádné kouzlo. V podstatě mi to bylo jedno. Následuje poměrně trapné uvádění hráče do tajů ovládání ála Medal of Honor: Airborne. Ona vlastně celá hra připomíná ostatní hry od EA. MoHA, Gears of War.. Možná tak vypadá hromada dalších her a nikomu to nepřijde už zvláštní, ale já zase tolik her nehraji a tak, když mi hra přijde jen jako přeskinování něčeho dalšího, nadšení se jaksi nedostavuje. Navíc, u třetího pokračování jedná hry mi přijde poněkud trapné a zbytečné učit hráče hrát hru. Výrobce sice chce zpřístupnit hru i těm, kteří předchozí díly nehráli, těm ale stejně bude smysl hra dávat asi stejný, jako kdyby si pustili jen Pána Prstenů: Návrat krále, aniž by cokoliv věděli o dílech předchozích. Stejný hloupý postup se poté táhne celou hrou, kdy jsou setkání postav provázena "Připomeň mi, o co tenkrát šlo", přičemž někdy je minulost popisována podrobněji, jindy se odbude jen jednou větou, takže nováček se ve hře stejně ztratí a nepochopí, jaký smysl má která postava a co ty věty, které mezi nimi plynou, mají za smysl. Zrovna u ME takováto přístupnost nedává smysl a jen působí hloupě.

Obecně vůbec je tu hodně postav z minulosti, ale... zbytečně. Jsou tu JEN proto, že byly v dílech minulých, přežili a měli se Shepym něco společného. Takováhle rozlučková přehlídka mi ale zase připadala jen zbytečná, obýt se to dalo jedním mailem na soukromém terminálu a basta. Tady šlo o miliardy a miliardy životů, tady neměl být moc prostor pro uklidnění, tady mělo jít o systematický postup za zničením Reaperů. A přesto hra připomínala natahovanou, jen pro údaj "koukněte, jak dlouhou máme hrací dobu". Ano, máte. Bez tak minimálně třetiny věcí a blábolů bychom také ale v pohodě mohli žít. Přesto, budiž. Úlitba nováčkům, sice hloupá a nesednoucí, ale ještě jakž takž pochopitelná.

Méně pochopitelné už byly některé dějové zvraty, které vám do ksichtu házely zjištění, že vaše rozhodování v obou minulých dílech bylo k ničemu. Udinu jsem do Rady v ME1 nedal právě proto, že to byl už od začátku jen vychcaný politik. Ve trojce zjistíte, že je to jedno, protože se členem Rady stejně stal. A to jen proto, že někoho napadl pitomý nápad s jeho zradou a útokem Cerbera na Citadelu, kam si evidentně každý chodí zastřílet na cvičné terče. Ani následná vylepšení Citadely nemají žádný vliv na její ocitnutí na Zemi. Ono vlastně drtivé množství rozhodnutí v minulých hrách má minimální vliv na dění v ME3. O to hůř, že nemá absolutně žádný vliv na konec. Ano, Je jedno, jestli hrajete za anděla nebo ďábla, je jedno, koho necháte na Virmiru umřít, je jedno, jestli Wrex zdechne nebo vyhladíte Gethy. Konec máte stejný, stejně blbý, stejně zdlouhavý, stejně zbytečný.

Navíc nevím, jak velký hlas a rozhodovací práva mělo EA a Bioware, který z nich za to může, ale příklon více k "filmovému zážitku" jaksi odpovědné osoby nepochopili. Filmem si totiž představují hrané sekvence, které vám vypráví nějaký příběh a do kterého nemůžete zasáhnout. Bohužel ale inspiraci čerpaly jen z céčkových šaškáren a tak jsem u mnoha a mnoha proslovů a dialogů trpěl tím, že je nešlo přeskakovat. Tak patetické žvásty se slyší málokde a já byl svědkem genocidy nikoliv miliard bytostí na planetách vnitřních i vnějších systémů galaxie, ale miliard mozkových buněk, které v agónii páchaly sebevraždu při neinteraktivních video sekvencích. Znovu, v tomhle ohledu byl nejhorší konec, celá finální mise. Příliš mnoho videí, příliš patetických keců, kdy jsem se už chytal za hlavu, protože neměli konce, další proslovy... áááach, to bylo utrpení. Právě tohle utrpení hře zajistilo to, že po výběru jednoho konce už další konce zkoušet ani nebudu. Nechci. Nechci se zase šourat po centimetrech takovou dobu. Na to už nemám nervy, navíc, když vím, že to nemá ani smysl. Scénáristé totiž zajistili Mass Effectu výhru v nepsané soutěži "O nejpitomější/nejzbytečnější konec". S přehledem vyhráli. Snažili se nastolit hluboce filozofickou otázku, která při rozhodnutích má zřejmě nějak hráče naplňovat a otevírat mu nový pohled na skutečnost, život, jeho smysl a to, zda se Liaře skutečně někdy chapadélka na hlavě pochybují, ale vyznělo to po tom, co jste se hrou prožili, úplně debilně. WTFaktor 100%. Každému musí být jasné, že tvůrci NIJAK nikdy nebudou konec předělávat. Pouze nadhodili, že vytvoří DLC, které bude konce více rozebírat, vysvětlovat a snažit se hráče donutit, aby pochopil PROČ se tak stalo. Na to už ale tvůrcům s**u. Já zdechnul, NĚCO se změnilo, ale pořádně nevím co přesně a pachuť ze "zabité" hry mi za několik měsíců (nebo kdo ví kdy) žádné vysvětlení z huby nevypláchne. Nemyslím, že bylo skutečně nutné být za každou cenu kontroverzní, Jak rád bych byl např. za standardní "pitomý" konec, kdy by došlo k porážce Reaperů a tečka. Ano, nijak objevný konec, konec bez nápadu, ale alespoň by mě bavilo zahrát si hru znovu a nakopávat jim znovu zadky, nově trochu jinak, ale nakopat. Takhle ale přišlo v niveč všechno, co jsem do té doby ve třech hrách provedl. Z konce je mi smutno a teď už i z celé ME ságy.

A přitom nemuselo. Hra má nehorázně moc problémů, které ale ve stínu konce připadají mi poněkud... řekněme druhotné. Jedničku i dvojku jsem místy poplivával za bugy. Trojka je ale bez problémů šoupne do kapsy. Ve trojce některé bugy nedovolovaly postupovat hrou a tak jsem musel opakovaně nahrávat pozice a zkoušet a zkoušet, až se mi třeba snad na podvacáté podařilo sjet ze žebříku. Některé postavy v některých video dialozích prostě chybí. Koukáte na zeď a kecáte s ní a zeď vám hlasem Garra odpovídá. Animace ve hře by taky stála za betatest. Některé totiž připomínají horor, když se snažíte utěšit Liaru nebo povzbudit Tali a postavám se kroutí hlava do pozic, kdy čekáte prasknutí a zlomený vaz. Vyvrácené ruce, nohy, Garus pobíhající prostorem bez nohou, postavy, které chodí skrze ostatní nebo i skrze vás, nereagující dveře nebo reagující, ale s takovou prodlevou, že si můžete jít nejen kávu uvařit, ale zasadit, vypěstovat, sklidit a i vypražit. Interaktivní postavy, postrádající svoji interaktivitu - rád bych předal šifrovací kódy Cerbera postavě, která je potřebuje, ale ona je nechce, odmítá je převzít a tak se musíte vrátit na Normandii a zpět na Citadelu, aby se nahrál nějaký script (přejít jen na jiné podlaží Citadely nepomáhá). Navíc se lze mnohdy, tvůrci neplánovaně, vyhnout šarvátce s nepřáteli, např. když máte stáhnout nějaká data, konzole je v místnosti nad vámi a vám stačí si jen vylézt na bednu a data stáhnout skrze strop/podlahu. Červené kolečko, značící aktivní prvek, prosvítá skrz strop, někdy lékárničky skrz zdi...
Naskriptovaná UI je taky perla sama o sobě. Postavy někdy neumí přeskočit malé překážky, která Shepard přeskočí. A tak tam stojí jak tvrdé Y a buď se nechají pozvolna zmasakrovat a nebo mě prostě opustí a přidají se až poté, co se od nich poměrně hodně vzdálím (v ME2 stačí svolat partu k sobě a opozdilci se vám objeví za zády, tady zdaleka ne vždycky). Nejlepší snad byla část v misi na konci hry, kdy moji dva parťáci nebyly shopní seskočit z nízkého patra budovy a zůstali jen čumět, jak já sám se snažím probít celkem velkým bitevním polem přes přesilu "Gears of War zrůd", aby se ke mě přidali až poté, co se přehraje nějaká krátká animačka.
A hromady a hromady dalších problémů, na které jsem už zapomněl a screenshoty jsem si nedělal. Těžko říct, do jaké míry byly tyhle excesy způsobeny "nevyhovujícím" HW počítače, ale přesto nemyslím, že by na to měly nějaký extra významný vliv dvě procesorová jádra namísto jednoho. Obzvlášť, když i jiné, podobně HW náročné hry, takovýmito chybami netrpí, byť by mi dle doporučení neměly jít ani spustit.

To byly chyby, vrátím se ale ještě k nedomyšlenostem. Některé dějové zvraty jsou vycucané z prstu tak okatě, že tvůrce musel mít, po dopsání děje a scénáře k ME3, namísto prstu už jen holou kost. Celou hru se snažím dát dohromady co největší armádu tak, aby všichni spolupracovali, celou dobu mi jakási bitevní mapa ukazuje, kolik jednotek mám a kolik jich alespoň pro pokus o útok potřebuji, ale jak na začátku s nulou, tak na konci s jakými si 7000+ body mám stále připravenost armády 50%. Stejně tak mi mapa s přehledem, jak je na tom který sektor galaxie, hlásí, že je offline a nemůže tedy informace zobrazit. Nechápu, pátrám a zjišťuji, že se musím připojit k EA serverům a hrát MP či si pořídit iPhone a nějakou jeho aplikaci. S**U! Já hraju singleplayer kampaň, nemám zájem střílet cokoliv v nějakém MP, nemám zájem se v menu hry připojovat k nějakému zbytečného serveru. Já chci hrát hru. Nikde ve hře navíc o takové potřebě MP není ani slovo, žádné vysvětlení, proč je mapa stále "offline". Ani nevíte, jaký na postup hrou by mělo smysl, kdyby byla připravenost armády třeba 100% namísto pouhých 50%. Na konec rozhodně žádný, ten bude blbý, ať už budete připraveni nebo ne.
Normandie samotná mi už začala připadat prázdná. Hra běží na Unreal Enginu, vypadá skutečně moc hezky a narozdíl od ME1 je engine vyladěný, přesto je celá Normandie totálně vylidněná. Ano, někde stojí celou hru nějaké postavy, asi dvě tři na každém podlaží, ale takhle prázdná bitevní loď? Sklep, kde přebývala ve dvojce Jack, je, až na jedno setkání s Jaavikem, stále prázdný. Ubikace, kde sedával Thane, je po CELOU hru přístupná, ale nikdy jsem v ní nikoho neviděl. všechno je hrozně prázdné a probíhat lodí, abych si pokusil pokecat s postavami, je zdlouhavě nudné. Stejně jako přítomnost novinářky, která v podstatě nemá žádný smysl. Ano, pár bodu a navyšování počtů bytostí v armádě, ale stejně mám furt 50% a konec to neovlivní.
Nápad dát EDI tělo se mi taky nezamlouval. Sice je využita jako člen posádky, ale... přišlo mi to příliš vycucávané teď už rovnou z kostní dřeně. Romantickou linku s Jokerem napadlo někoho už asi pod vlivem drog. Proti "jiným" orientacím taky vesměs nic nemám, ale nemusel by to ME s tou kontroverzí tak přehánět (ála "I ty, Kaidane?").
Skenování planet už bylo zbytečné, navíc dost pomalé. K tomu pronásledování Reapery a doplňování paliva bylo zase jen protahováním hrací doby bez smyslu a zábavy.

Prostě po dohrání i během hry nejsem vůbec nadšen a spíš si hru už nezahraji než ano. Je plno jiných her, u kterých mám resty,a plno dalších bude. Proč bych měl nadále ztrácet čas u něčeho, co ve výsledku nemá žádný význam.

Potěšilo mě tak jen pár drobností, jako zjednodušení cestování výtahem po lodi, možnost cestovat napříč světy, shánět podporu válečnému úsilí, bojovat (a zbytečně nekecat). Hra vypadala nádherně a běžela mi. A kdyby byla hra více jako konečná mise, míněno ovšem pouze z té části bojů v rozpadlém městě, které ovšem hrozně moc připomínalo Gears of War díky nepřátelským jednotkám. Hudba se povedla. Rozhovory s Liarou o malých modrých dětičkách se povedly (:D). Dokonce i oběti známých postav se povedly, nerušili a měli smysl. Navíc jsem se zase mohl projít po Citadele, i když škoda, že ne tak volně, jako v ME1. Tak, jak perfektní byl DLC Liar of Shadow Broker pro ME2, byl moc pěkný začátek mise s útokem na Gethskou válečnou loď. jenže víc mě toho nenapadá.

Některé věci se povedly, oproti tomu ostatnímu jsou ale ve stopovém množství a ME3 je tak ve výsledku konec (konec i Konec), který si ME1 a ME2 nezasloužilo. Tohle už nezachrání žádné DLC. Celkově tedy zklamání.

Dodatek: Když jsem umřel a už byl konec, proč jsem se objevil zase na Normandii před útokem na Carberus? Ta "vysvětlující DLC" tedy budou stejný průser jako to s Jaavikem? To sice ještě navíc bylo od začátku jasně součástí hry (bylo, to mi nikdo nevykecá, hra s tím prostě v příběhu naprosto jasně počítá), navíc ale bylo nutné hru s DLC hrát, protože po dohrání nedává DLC smysl. S vysvětlujícím DLC tedy zase budu muset hru hrát? Byť třebas jen neuvěřitelně protahovaný a nudně dlouhý konec? Ne, děkuji. Na ME3 mělo příliš velkou moc samotné EA, Bioware asi byla jen námezdní silou a logem na obalu.

Pro: Grafika, akce, shánění podpory a "politické kličkování", hudba, Liara :), části některých misí

Proti: Céčková patetičnost dialogů, příliš velké množství video sekvencí, kopce bugů, někdy hra odsýpá, někdy se neuvěřitelně táhne, ignorace předcozích dějových rozhodnutí, konec, ignorující snad veškeré předchozí dění ála "pocit zmaru a zbytečnosti"

+7 +12 −5
MATADORMATADOR
Dohráno
  • PC 80
This is it! Really, BioWare? Really?

Ohledně BioWare jsem nikdy neměl svůj názor, jejich hry mě míjely, ale změnil to až příchod Mass Effect – perfektně načrtnuté a napsané sci-fi ságy. První dva díly ve mě zanechali rozporuplné pocity a dlouho jsem nevěděl, jak je popsat (v pozitivním smyslu). Názor na ně jsem si v sobě utvrzoval opravdu dlouho, stejně obtížně jsem se odhodlával k napsání komentářů. U trojky mám poměrně ulehčenou práci, jelikož trojka už prostě není to, co jsem očekával. Ale popořadě.

U předchozích dvou dílů jsem začínal pozititivy, takže ... ("je to vážně těžké!"). No, každopádně trojka má opravdu parádní rozjezd, dle mého názoru asi nejlepší z celé trilogie a filmovost, kterou je příběh odvypravován se mi opravdu líbil a pokud k tomu přidáte slibnou hudbu, která podtrhuje už tak kvalitní momenty, nejde nic jiného, než si mlasknout (ano, hudba se mi líbila)!

Stejně dobře na mne působila akčnost počátečních misí, u kterých jsem si jen spokojeně otevřel hubu a hrál. Efekt na oko je opravdu dobrý a je fajn, že se v BioWare přiučili na úkor spousty dalších vlastností, bohužel!

Nevím, jak definovat pocit, který ve mě totiž dřímá. Na jednu stranu se mi líbí, že se hra vydala filmovější atmosférou, na stranu druhou "Proč, sakra, vypustili veškeré hackování a celkově mám pocit, že hraju odnoš Gears of War ve vesmíru?". Tak například hackování pro mě bylo především ve dvojce určitou zásluhou, nejzábavnější minihrou. Tuhle vlastnost jsem si vážně zamiloval, nejenom proto že mě nutila prozkoumat i ten kout támhle, ale protože to bylo příjemné zpestření!

Vážně je pro mě překvapení, že se tohle řadí do RPG žánru, co Mass Effect 3 má s tímhle žánrem společného? Zjednoduššení je tolik, že tohle už je jen vážně akce, akce, rozhovor a akce! Akce přitom ani není tak hrozná, jen na mě v některých momentech vychrlila tolik silných nepřátel, že jsem mnohdy ani nevěděl, z čeho dříve střílet. Nejhorší na tom je, že na vás tvůrci vyhazují nové nepřátelé, aniž byste vlastně věděli, co jsou zač a proč po vás jdou. Tohle se mi celkově na sérii nelíbilo, že se spousta věcí děje, aniž byste o nich měli sebemenší tušení!

This is it! Je věta, která u mě vstoupí do dějin v tom nejnegativnější smyslu! Touhle větou mě všichni povzbuzovali v závěrečné fázi hry a čekat pořádné finále je opravdu opodstatněné. Jenže ... víme, jak to nakonec dopadlo, že? Mělo to být nabité, silné, emotivní a nakonec. Je to jen tuctový konec, který si taková série nezasloužila

Cítím hořkost! Ano, konec přijít musel, ale neměl být tak zvláštně fantasmagorický. Potenciál na uzavření trilogie tu byl! Byly tu perfetkní postavy, kvalitně rozpletený/propletený příběh a spousta rozhodnutí, která měla dát motivaci pro zpětné hraní. V BioWare si asi ale řekli, že jsou ve stavu, kdy si mohou dovolit cokoliv a já jim to snad sežeru! Hm, možná je někdo držel za koule (EA?), nebo vážně měli důvod z toho udělat takovou frašku (sračku, chcete-li)! Mass Effect pro i přesto znamená opravdu dobrou záležitost, která vyčnívá prvním a druhým dílem. Třetí nabírá na síle v jiných vlastnostech, ale ve výsledku trojka není ani tak potřeba, škoda!

Celkový čas ve vesmíru Mass Effect: 65h
Nejoblíbenější postava: Garrus Vakarian
Nejoblíbenější rasa: Krogani
Oblíbená lokace: Tuchanka
Nejzbytečnější záporák: Kai Leng (vážně tam byl potřeba?)
Největší zklamání: závěr hry, který nebere v potaz vaše rozhodnutí!

Pro: začátek perfektně jede, akčnější a filmovější pasáže, staří známí,

Proti: hackování vymizelo, zbytečné nové postavy (James Vega, Kai Leng), nejhorší žávěr, který se časem pravděpodobně rozvine, ale nyní opravdu zklamání!

+13 +15 −2
TulareanusTulareanus
Dohráno
  • PC 75
"S veľkou mocou prichádza veľká zodpovednosť."

Predaje, zisky i fanúšikovská základňa Mass Effect série, boli už pred vydaním tretej časti dôkazom toho, že finále trilógie budú ľudia čakať s veľkými očakávaniami a nepôjde o nič malé. Neviem čo si mysleli vývojári v BioWare alebo či je možné zhadzovať vinu na "zlých kravaťákov z EA", no ME 3 sa rozhodlo zhodiť zo stola takmer všetko, čo prvé dve časti vybudovali. Nechcem teraz tvrdiť, že prvé dve časti boli úžasné a tretí diel patrí do kanalizácie, ale....

"S veľkou epickosťou prichádza veľká patetickosť..."

... a množstvo nelogickostí. Ak hráč považuje Michaela Baya za výborného režiséra a nad postelou má vylepený plagát transformers, nemá byť prečo sklamaný. Veď reaperi sú obrie robotické hnusoby a hráčova úloha je nakopať im nejakým spôsobom zadky - čo viac si priať, že? Lenže ak hráč pasívne nehlce aj s navijákom všetko, čo mu ujovia a tety z BioWare predkladajú, začne si klásť otázky ako napríklad: Ako je možné, že na konci prvej časti sa jedna obrovská flotila nedokázala vyrovnať jednému Reaperovi a poraziť ho? Prečo teda trvá reaperské dobíjanie Zeme tak dlho? Keď si reaperi na konci v Londýne všimli, že ľudia sa snažia dostať k transportačnému lúču doslova do kuchyne citadely, prečo ho jednoducho nevypli? Ak sú reaperi tak megasilní a inteligentní, prečo úplne netakticky napádajú rôzne planéty "po troškách" a svoje vojsko len tak neefektívne roztrúsia po galaxii, že už len pri pomyslení na to musí Napoleon rotovať v hrobe rýchlejšie ako Mass Relay? Prečo nenapadli citadelu oveľa skôr, ak mala pre nich význam a ak vedeli, že tam sú vodcovia rás, ale vzali si ju v štýle "len tak mimochodom" pred koncom hry?
Stačí jedna-dve takéto otázky, aby človek zistil, že tu čosi smrdí. Veď ono je to celé veľmi blbé a 90% vecí je účelovo nelogických a poplatných "že-vraj-príbehu".

S veľkou povrchnosťou prichádzajú lacné emócie.

Zem je napadnutá, všetko vyzerá byť takmer v prdeli. Ideme zachraňovať, čo sa dá. A tancovať v bare, chodiť na gay rande, voziť sa krížom-krážom galaxiou, tak ako keď čas nebol problém. Tomu sa vraví napätie a intenzita konfliktu! No veru, čo spravíme, ak bez ohľadu na to, čo sa snažíme príbehom povedať, používame rovnakú hernú šablónu? No predsa "telefonáty" zo Zeme! Čo na tom, že reaperi sú obrovskí, konvenčne nezničiteľní a Anderson má akurát tak otcovské reči a novú šiltovku, aj tak sa im darí udržiavať na Zemi nejaký odpor. No a samozrejme sú tu hlúpe sny o malom decku, ktoré sa taktiež snažia tlačiť na pílu. Je to úsmevné nielen vo svetle toho, že sa to snaží (dosť lacno) emocionálne vydierať hráča, ale vo svetle toho, koľko ľudí zmasakroval sám Shepard bez výčitiek počas troch dielov, je to aj pomerne pokrytecké. Nehovoriac o tom, že v takto koncipovanej hre to pôsobí ako päsť na oko, nielen pre absenciu nejakej hlbšej pointy. A nezabudnime na to, že Shepard ako správny "do-it-all" si nájde čas nielen na romance, ale i na vtipkovanie. Je pravda, že dialógy Javika s inými postavami, flirtovanie s Tali a podobne dokážu pobaviť. No v kontexte napadnutej Zeme/galaxie a "emotívnych" sníčkov, je ešte viac vidieť celková povrchnosť.

Absencia hlbšej pointy je bohužiaľ jednou z hlavných čŕt tejto hry, minulé diely mali nejaké tie plotholes, ale nikdy to nebol takýto ementál a učelové využívanie postáv. Autori sľúbili, že v trojke sa objaví každý člen družiny z dvojky, čo aj splnili, lenže väčšina z nich nemá nielen priestor, ale ani vierohodné zdôvodnenie, prečo sa tam vôbec objavili. Samozrejme je tu pár postáv, ktoré sa podarilo veľmi dobre implementovať do deja (Mordin, Legion, Jack), prípadne malo ich krátke pôsobenie nejakú logiku (Thane, Grunt), ale zvyšok pôsobí do počtu (Zaeed, Kasumi, Jacob a Miranda priam ako päsť na oko) a ich argumenty na nepridanie sa do tímu, sú absurdné. Už len slová nového člena posádky Jamesa Vegu "Najradšej by som ostal na Zemi, ale viem, že na Normandy budem efektívnejší/užitočnejší." porážajú logikou ktorúkoľvek z tých výhovoriek.

"A prečo tomu vlastne dávaš toľko percent, ak si venoval tak veľký priestor kritike?"

Vo svetle predošlých slov to možno bude pôsobiť ako sarkazmus - ale Mass Effect má aj silné momenty. Neviem či ich autori vôbec vedeli odlíšiť od tých slabých a nejedná sa len o náhody v tejto "sheer epic awesomeness" (toto už je sarkazmus), ale momenty ako Genophage cure a dialógy Eve, Mordina alebo Wrexa, prvé skutočné videnie reaperskej skazy na mesiaci nad Palavenom, Quariansko-gethský konflikt, asarijský chrám na Thessii, v prípade že má hráč so sebou Javika, dialógy niektorých postáv, atmosféra konkrétnych lokácii a v pár momentoch i epickosť Thresher Maw vedeli zaujať i pobaviť. Zároveň ale ME3 obsahuje aj množstvo absurdných zvratov, len aby nejaké zvraty boli: Cerberus dokázal len tak mimochodom napadnúť a ovládnuť citadelu? Miesto najväčšej bezpečnosti? Bez toho, aby si to vlastne niekto všimol, kým nebolo neskoro? Illusive man ako ufňukaný záporák len preto, že môže, len preto, aby tam bol nejaký záporák s xichtom, lebo čo by to bolo za hru, ak by nemala "poriadneho" záporáka. Catalyst ako deus ex machina, ktorej na všetko Shepard poslušne prikyvuje a dovádza "tri farby a dosť" ad absurdum?.

Dávať headshoty je zábava, zbrane sú dostatočne pestré (opäť majú určitu individuálnosť, ktorá v predošlých dieloch a najmä jednotke absentovala), boje s reaperskými jednotkami zábavné (za to boje s jednotkami Cerberus dokážu byť otravné už pri treťom stretnutí), no lokáciam chýba častokrát rasová individualita.

Problém celej hry nespočíva v tom, že by zlyhávala na všetkých frontoch, stále je hrateľná, má svoje svetlé momenty, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna hra. No nenapadá ma jediná situácia z celej hry, pri ktorej by sa scenáristi nerozhodli ísť tou najjednoduchšou cestou. Veľkohubé prehlásenia o tom, ako budú rozhodnutia naprieč trilógiou tvarovať podobu záverečnej časti a pritom sa celý koniec odvíja od počtu nejakých bodov, sa rovnajú rande naslepo so ženskou, ktorá o sebe tvrdí že je krásna, vtipná a inteligentná, pričom v realite nie je ani jedno z toho, ale vie dobre variť. To má byť útecha?

Pro: momenty, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna hra, akcia proti reaperom, niektoré postavy a dialógy

Proti: momenty, za ktoré by sa mala hanbiť každá slušná hra, akcia proti Cerberus, množstvo nelogickostí pre účelovosť

+30 +32 −2
NateLoganNateLogan
Dohráno
  • PC 65
Takže je to tady.

Mass Effect 3 je z herního hlediska vyšperkovaná dvojka. V mnoha ohledech kvalitní záležitost a pokud se vám ME2 líbilo, ME3 se v tomhle ohledu bude líbit také. Většina hlavních událostí patří mezi to nejlepší, co tato trilogie nabízí. Třeba Tuchanka je naprosto fenomenální a BioWare má moje uznání za ukočírování všech těch proměnných z předchozích dílů... A takových misí je tu hodně, ale jen do určitého okamžiku a ne, nemyslím tím posledních 10 minut hry.

Tady končím s vychvalováním, ať tu nejsem i zítra. V jádru je to totiž sakra dobrá hra. Jenže... Jen podotýkám, že na celé hře mi vadí fakt hodně věcí (i když většinou jde o prkotiny či mé osobní preference), které tu nebudu vůbec vypisovat, už takhle to bude román.

Nejdřív drobnosti, které lze klidně zcela ignorovat:
Graficky je trojka horší než dvojka, od textur až po některé prvky level designu. Do hry také vstupuje enormní, skoro bethesďácké množství bugů, z nichž většina je kosmetických, ale pár jich je vyloženě "gamebreaking", třeba pády hry, záseky postavy, nepřístupné volby v rozhovorech. Vedlejších misí je minimum, respektive většina z nich se maskuje jako "skenování planet". No a na questlogu se šíleně šetřilo, málo textů a děsný bordel je nové moto. Pak je tu spousta drobností, u kterých záleží na každém jedinci (Ashley, snové sekvence, malý základní tým, ne tak hluboké postavy).

Teď trochu obecnější příběhová rovina:
ME1 a ME2 obsahuje spousto nepatrných náznaků, kam příběh směřuje. Spoustu z nich jsem postřehl třeba až při čtvrtém zahrání a bývají zahrabané v na první pohled nevýznamných informacích, textech a rozhovorech. I ME3 v nich z části pokračuje. Jenže se něco stalo, pravděpodobně ono přepsání scénáře na poslední chvíli, a struktura příběhu trilogie se začala bortit jako domeček z karet. Týká se to hlavně temné energie, opoždění cyklu sklizně a roli lidstva v plánu Reaperů. Ale příběh ME3 sám o sobě drží relativně pohromadě, jen už nezapadá do té grandiózní trilogie.

To také nejspíš způsobilo pár (řadu?) dalších problémů. Postava Kai Lenga mi z příběhového hlediska přišla naprosto zbytečná a nezajímavá, v EA asi někdo chtěl cool záporáka schopného se v boji postavit samotnému Shepardovi. Pak taky Crucible je příliš nahodilý vynález zavánějící nějakou super mega maxi vesmírnou magií, o kterém měl vědět už Vigil na Illosu v ME1. Jeho nasazení jako nástroje na ukončení příběhu je poměrně lacinou berličkou, jak zakončit příběh s jednou z nejvíc záporných entit napříč všemi médii, nejen ME a hry obecně. To jsou ale taky relativně drobnosti, jenže potom...

Vše to začne na Asari Homeworld, kde až po nalezení funkční protheanského majáku/databáze, což je mimochodem výborné vysvětlení vyspělosti civilizace Asari, je všechno v pořádku, pak ale hra násilně postaví hráče před souboj s nesmrtelným nepřítelem s předem připraveným výsledkem a navíc nejde o první takovou situaci ve hře (viz Mars a ten kyborg). To považuji za hodně lacinou scenáristickou berličku. Od té chvíle to jde z kopce, pak zase do kopce, z kopce... Máme tu Antiklimatický vstup do kanceláře TIMa, dechberoucí přílet flotily, zklamání z nulového ovlivnění vesmírného boje přípravami, výborné ticho před bouří v základně na Zemi, nijak neovlivnitelný a přímočarý útok na conduit BEZ asistence té armády Kroganů a Turianů sedících v transportních lodích, dlouho očekávaný přílet Harbingera a... WTF.

Teď ten závěr:
V tuhle chvíli už Bioware i hodně recykluje grafické prvky z ME1&2, porušuje zákony univerza, porušuje kontinuitu příběhu, dělají faktické chyby a vymyslí nejhorší deus ex machina závěr všech dob (v mém měřítku). Ten závěr je špatný, o tom se nedá moc pochybovat (nepopírám ale, že se někomu může líbit). Trochu to rozepíši v následujícím spoileru, ale jen velice zběžně, přes měsíc jsem si totiž formuloval názor a dokázal bych na toto téma hovořit dlouhé hodiny.

Dlouho očekávaný střet (rozhovor?) s Harbingerem se nekoná, vlastně opustí scénu a již jej nikdy nespatříme. A kupodivu ani jednotky aliance po jeho ústupu nic nepodniknou, tedy vlastně taky ustoupí (kam se podělo to "This is it"?). Shepard příhodně dostane zbraň s neomezenou municí. Conduit vede příhodně před ovládací centrum Citadely, kde se z ničeho nic objeví Anderson (nesmysl) s TIMem, Rozhovor s TIMem a Andersonem je poslední dobrá věc na celé hře, odtud už je všechno špatně.

Neměl jsem sílu tu hru dohrát, ve scéně se StarChild a jeho 14 řádkami textu jsem se zasekl asi na 90 minut (fakt, po chvíli jsem nevěřícně nahodil Origin Overlay a nonSpoiler Bioware fórum), pak stěží zvolil červený konec, sledoval zničení galaxie (tedy asi, EDI to nezabilo, takže Reapery asi taky ne) a ME3 tím pro mne nadobro končí.

Co říct závěrem?
ME3 je nedodělaná hra, které uškodila změna scénáře a dost pravděpodobně u nemalého počtu hráčů totálně zničila pověst BioWare. A přitom jde v jádru o hodně dobrou hru s velmi silnými momenty. Multiplayer je OK, kdyby tam ale nebyl, vůbec ničemu by to nevadilo.

A hodnocení?
Pokud hodnotím jen ME3 (tedy neberu v potaz ME1&2), máme tu výbornou hru s technickými chybami a s příšerným závěrem... cca 7/10.
Pokud to beru jako fanoušek žánru, prvních dvou dílů, beru v potaz sliby BioWare a jejich přístup (mimo jiné DLC praktiky) a příběh ME1&2... Řeknu to takhle - Nikdy mě žádná hra tak moc nezklamala v tak rekordním čase. A to jsem k ME3 přistupoval hodně skepticky.

Pro: spousta věcí

Proti: jedno tlačítko pro všechno, bugy, příběh s ohledem na trilogii, konec, spousta drobností

+28 +31 −3
JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 95
Třídílná vesmírná sága je u konce a moje dojmy jsou značně rozporuplné. Každému, kdo ME3 dohrál, je nejspíš jasné proč: konec. O něm ale až později.

Teď hlavně, co se mi na hře líbilo a že toho bylo požehnaně. Za prvé mistrovská provázanost sejvů. Mnoho detailů, ať už větších či menších, se odvíjí od hráčových předchozích činů a ač přímý dopad na hlavní dějovou linku to má minimální, působí to ve všech ohledech věrohodně a komplexně. Zejména, co se chování postav vůči Shepardovi týče.

Trailery slibovaly epickou jízdou a díky tomu jsem ze hry trošku zklamaný. Přestřelky jsou spíše komorního rázu, v BioWare se stále pořádně nenaučili designovat prostředí určené pro akci. U jiné hry by to byl závažný nedostatek, ale díky mnoha jiným silným stránkám ME to lze přehlédnout. Hlavním tahounem jsou, jak už je u série Mass Effect zvykem, postavy, výborné dialogy a maximální možná filmovost. To je v třetím dílem dotaženo k takřka dokonalosti a nebojím se přiznat, že jsem každou scénu hltal s nadšením a bavil se více, než u jakéhokoli střílení.

Hra opět obsahuje velmi rozsáhlý kodex, jehož největší vadou je, že se v mnohém opakuje. Jinak je ale velice přehledně zpracovaný. Zbraní je o trochu více, než ve dvojce. Ty se dají navíc upgradovat, takže tu jistá variabilita je.

Prostředí je vyvedeno na jedničku a nebýt rozporuplného designu některých lokací, dalo by se považovat za naprostou špičku. Engine hry je sice sám o sobě sice lehce zastaralý, ale to vůbec nebrání tomu, aby z něho tvůrci vytáhli naprosté maximum. Hrozně pěkně se na to dívá a ještě lépe se to hýbe. Dokonce ještě lépe než předchozí dva díly, což mě, jakožto majitele ne zrovna nejmodernějšího herního stroje, nesmírně potěšilo, protože jsem si mohl tento nevšední zážitek užít na úplné maximum se stabilními 50 fps.

Soundtrack sice nádhernou hudbu prvního dílu nepřekonal, ale zároveň mi přišel o kus osobitější, než u dílu druhého. I když samostatně se moc poslouchat nedá.

A co teda ten mnohými kritizovaný závěr? První verze mě zklamala fakt hodně a proto jsem tehdy hře udělil "pouze" 85%. Nicméně Extended Cut, ač ve výsledku toho moc nemění, si u mě konec docela vyžehlil. Nepůsobil tak usekle, věci dovysvětlil a nakonec i dojal. Zvyšuji hodnocení na 90%.

Pro: velice propracované postavy, dialogy, filmová kamera, zábavné střílení, atmosférická hudba, velké množství detailů obohacujících hraní, bravurní optimalizace, moc pěkná grafika, Citadela

Proti: arénovité vedlejší mise převzaté z multiplayerových map, fetch questy

+27 +29 −2
SaySay
Dohráno
  • PC 70
Nejslabší díl nejlepší trilogie, jakou jsem hrál...

• Základní principy jsou stejné, jako u předchůdců, zpracováním spíš u druhého dílu. Stejná struktura hratelnosti, princip dialogů, plnění misí, profesionální dabing, grafické prostředí (ačkoliv mohlo jít s dobou), stejné universium, i když...
• Po ME2 se vrací manuální úpravy zbraní. Mírně se rozšiřují i schopnosti - větší variabilita výběru.
• Konverze a optimalizace nejlepší ze všech dílů. Těžko říct, jestli za to můžou chabé textury.
• Několik charakterů, které jsou mimořádně povedené a u mě vesměs táhly celý příběh a chuť ke hře (více ve výpisu dole).
• Zvuková stránka. Dle mého asi tak 59x lepší jak ta hudební. Mnohem víc variabilnější a věrohodnější.
• Samotný gameplay. Engine konečně získal jakýsi odér plnohodnotné TPS, kde to fungovalo, dobře se to ovládalo a pěkně snipovalo.
• Citadela. Jako centrum dění ideální místo a stejně dobře vykreslené. Tím se váže i její zasazení do příběhu.

∙ Nápaditost questů. Je fajn, že občas bylo potřeba splnit i něco jiného (Citadela, Gethský kód), než jen eliminovat spawnující NPC. Ale chtělo by to něčeho takového víc.
∙ Děj. Není tak propracovaný, jako v předchozích dílech. Ale jako uzavření tuctové trilogie je dostatečný. Základní chod universia zdejší galaxie je dodržen a nijak porušen. Do momentu, kdy polomrtvý Shepard vyjede a doplazí se k deus ex machine.... Jedná se naštěstí o posledních 5 minut hry, na které prostě zapomenu.

◦ Epičnost na úkor logických děr v příběhu a jistých situací. Jen jako příklad uvedu záhadné znovu-zachránění společníka, který byl před chvílí roztrhán na kusy reaperem vedle Sheparda na Zemi a pak si vesele pobíhá v samotném závěru. A to je jen drobnost, oproti nesmyslnému vyvražďování vojáků Cerbera, kteří Shepardovi neustále chodili na zavolanou. Fakt, že Shepard sebou může brát jen 2 členy, je v některých momentech příběhu hodně překážející. A upravovat kvůli tomu samotný děj...? A tak je to v polovině celé hry.
◦ Přístup BioWare. Ke všemu, co se tu v příběhu dělo jsem přihlížel k ohledu na okolnosti kolem vývoje. Bug v importu obličeje (a příchod opravy po měsící vydání) je pro mě jasný důkaz toho, že by autoři raději ukázali veškerou svou práci a příběh se všemi NPC. Ale protože je tu stále ta možnost importu, smrt či jen okrajové zmínky o oblíbených NPC beru jako nejlevnější řešení na zpracování. A Rachni se předpokládám objeví bez rozdílu, jestli jste ji v ME1 nechali žít, či nikoli. Chlubilstvím si autoři akorát ničí znovu-hratelenost.
◦ Implementace multiplayeru. Zoufalá snaha omezení pirátství, a ještě zoufalejší dopad do singleplayeru, na kterém je celý Mass Effect postavený. Tohle BioWare nikdy neodpustím. Řešení tu ale stále bude. Uložená hra na HDD je hromadou dat, které vždycky půjde upravovat (mocný Gibbed's Editor) a tak jsem i já, nepolíben MP, dohrál hru s "nejlepším" možným koncem. Moment...
◦ Nakonec vliv připravenosti (EMS) na závěr hry stejně moc markantní dopad nemá. Hm... Už to chápu. SWTOR dohnal BioWare k dluhům, takže zkouší štěstí u multiplayeru jiného produktu. Ok. Nevím co je zoufalejší.
◦ Závěr hry. Špatný. Tady si na sebe BioWare ušili past. Rozhodně není tak úžasný, jak jej prezentovali před vydáním, kde několikrát a opakovaně zmiňovali, jak bude důležitý dopad rozhodnutí z předchozích dílů, atd. Nic z toho. Berlička bezmocným scénáristům přišla právě v momentě, kdy si uvědomili, co naslibovali a po závěrečném rozjetí crucible tam nacpali ony volby barevnosti epilogů (3 varianty, které se liší barvou závěrečných videí, nedělám si srandu). K tomu všemu porušení základního pravidla - nový charakter na konci příběhu. Dítě jako deus ex machina, doslovně. Joker se sestává Adamem. Evu ve většině případech představuje postava, se kterou jste rozvinuli romanci. Nabízí se otázka, jestli by méně okaté zakončení nebylo na úkor celého příběhu?
◦ Bugy. V ME2 jsem nenarazil na žádný, opravdu. Což nelze říct o ME3. Překrucování krků, levitace NPC, propustnost mesche modelů, vypadávání očních bulv a zubů (to mě položilo pod stůl), pády hry, záseky v diloazích, výpadky zvuku (polovinu jedné mise jsem musel hrát bez jediného ozvučení)... Výpis na stránku by nestačil.
◦ Level design a spawn nepřátel. Většina misí se odehrává na 10m² a hráč se jen vrací tam a zpět. Tohle nikdy v žádné TPS fungovat nebude. Zabití hratelnosti na bod mrazu.
◦ Hudba. Vážně by si zachránce galaxie pustil do repráků to, co si pouští puberťáci při cestě do školy? Změna interpreta je bohužel dost viditelná.
◦ Ani tady se autoři nepřekonali a zkopírovali mo-cap animací Sheparda i pro Shepardovou. Výsledkem je pobíhající hokejistka s nohama do O. Humus.
◦ Amerika propadá "homofilii"? Proč mám sakra polovinu posádky přihřátou a rádoby ožralou? Obyčejná Ashley (kterou jsem si v ME1 opravdu oblíbil) najednou představuje jakýsi mokrý sen geeka. A EDI je zřejmě nějakým obrazem cyber-panny. Úroveň upadá do sfér teenagerovských blockbusterů.

Uzavřením trilogie bych se ještě vyjádřil k jednotlivým charakterům (seřazeno podle preferencí, hodnocení podle chronologie dílů):
∙ Thane Krios: Bojovník víry řídící se kodexem. U mě vítěz mezi mužskými charaktery. Škoda malého prostoru v třetím díle. n/a | 100% | 95%
∙ Legion: Osamělí pastýři bojující rozumem za své přesvědčení mě vždy zaujmou. Stejně jako celá rasa gethů. Nejlepší "UI" ve hře. n/a | 90% | 95%
∙ Kasumi Goto: Zjev z čistého nebe. Mě naprosto vyhovující a sympatický ženský charakter. Tajemná, vizuálně střízlivá, Japonské prvky... Bohužel v ME3 jsem zřejmě kvůli bugu nemohl dokončit její úkol, což mě dost zklamalo. n/a | 100% | 20%
∙ Garrus Vakarian: Nejdůvěrnější přítel Sheparda. A navíc "rebel", který ví, co chce. 85% | 90% | 90%
∙ Liara T'Soni: V prvním díle jsem ji nevěnoval příliš pozornosti. Nejspíš mě odradil vzhled. Pak ale přišlo DLC Shadow Broker a elegance charakteru nešla přehlédnout. Až v díle třetím se pro mě stala jednou z nejzajímavějších žen Mass Effectu. Krása zraje, platí to i tu. 70% | 80% | 95%
∙ Illusive Man: Zatímco ve druhém díle představoval tajemného spolupracovíka, o kterém si hráč utvářel názor po celou dobu hraní, v díle třetím jde hráči jen o jedno. Potkat ho osobně a minimálně mu rozbít držku. A charakterní záporák je základem pro zajímavou zápletku. Což se povedlo na výbornou. n/a | 80% | 95%
∙ Kelly Chambers: Upřímně. Spolu s Kasumi jediný normální ženský charakter. A navíc hezky vymodelovaný. n/a | 90% | 70%
∙ Joker: Komediální složka příběhu. Bohužel snad jediná povedená. Konfrontace s EDI je vážně vtipná. Prostě Joker, kterého si oblíbí snad každý. 80% | 90% | 75%
∙ Ashley Williams: Vojanda, která potřebuje upnutí na vzor a důvěru v něj. Ideální způsob, jak hráče přitáhnout k dialogům s ní. Kosmetickou změnou a méně upnutými / idealistickými názory se můj zájem o vývoj charakteru v třetím díle značně snížil. 90% | 40% | 60%
∙ Admiral Hackett: Právem respektovaný admirál bez zbytečné omáčky kolem. n/a | 80% | 90%
∙ Mordin Solus: Chodící bedna, s úžasným namluvením. Podobně, jako Legion... Bojovník rozumem. n/a | 80% | 80%
∙ Zaeed Massani: Hajzl s mozkem a ještě lepším hlasem. V ME3 jsem ho bohužel nepotkal. n/a | 85% | n/a
∙ Shepard: Projevuje ke konci trilogie víc emocí, dle mého úměrně. Na druhou stranu díky špatnému scénáři působil místy celkem komicky. 70% | 80% | 65%
∙ Wrex: Bojovník za svou rasu, plný ideálů. 70% | 70% | 80%
∙ Tali'Zorah: V prvním díle její vzhled a povaha opravdu něco skrývá, díl druhý to pohřbívá návštěvou lodi, kde jsou všechny quarinaky na chlup stejné. Nakonec autoři výjimku charakteru zabili totálně. Buď její obličej odhalí fotografii nějaké arabky, nebo kameru nechají natočenou zezadu. Když už, tak už a nebo vůbec. 70% | 75% | 65%
∙ Samara: Jakási náhrada za Liaru v druhém díle. Elegantní, nad věcí, zásadová... n/a | 80% | n/a
∙ Morinth: Temná strana biotiky. Její schopnost ji u mě zachránila. Bánší z ní ale dělat nemuseli. n/a | 75% | 10%
∙ David Anderson: Pravičák, správný hrdina a vůdce. 70% | n/a | 80%
∙ Karin Chakwas: Rozumná žena ve zralých letech. Místy mi přišlo, že dělala takovou Shepardovu mámu. 65% | 70% | 65%
∙ EDI: Ve dvojce hlavně plní funkci výborné dramaturgie, kdy si hráč stále není jistý, do jaké míry může UI věřit a jak se zachovat. Vtělení do cybernetického (/cybersexuálního) těla beru jako levné lákadlo. n/a | 70% | 30%
∙ Miranda Lawson: Dokonalá po všech stránkách, až to bolí. Čím víc ji ale Shepard odporuje, tím rozumnější dialogy jsou. n/a | 60% | 40%
∙ Donnel Udina: Zkorumpovatelný politik, ideální pro tento post. Proto jsem ho taky zvolil jako vůdce Citadely. 60% | n/a | 70%
∙ Saren Arterius: Vypočítavý záporák. Nijak zvlášť zajímavý. Zaujatá nenávist Sheparda vůči němu mě moc nepřesvědčila. 60% | n/a | n/a
∙ Grunt: Něco jako James v třetím díle. Hrubá síla. Nic pro mě. n/a | 60% | 50%
∙ Jack: Představitelka punkové kategorie. Nerozumím ji = můj zájem není příliš velký. n/a | 50% | 55%
∙ Javik: Prothean, jako člen Shepardova týmu, který má mít IQ 7x vyšší jak kde jaká lidská bytost. Ovšem naplácané kecy o evoluci, vystupování barbarského válečníka a vůbec nelogické zastrčení do děje z něj dělá zase jen lákadlo pro koupení sběratelské edice. Zoufalé a jak pěst na oko. n/a | n/a | 50%
∙ Kaidan Alenko: Nechal jsem ho umřít. Pro mě obyčejný voják. Ashley byla jednoznačnou volbou. 50% | n/a | n/a
∙ Kai Leng: Tupý nepřítel se zajímavým grafickým zpracováním. n/a | n/a | 50%
∙ James Vega: Podobně jako Grunt. Hrubá síla, která u mě svou horou svalů nijak neuspěla. Vizuálně stejný účel, jako předělaná Ashley. n/a | n/a | 40%
∙ Jacob Taylor: Nejslabší charakter vůbec. Absolutní nezájem. n/a | 30% | 20%

Galerie screenshotů (132, spoilery, 18+)

Statistiky: 27h:40m, 57 lvl, hardcore obtížnost, infiltrátor, 100% renegard, import uložené hry z ME1 a ME2 (všechna NPC přežila), romance s Ashley, spojení gethů s quariany, EMS na konci ME3 okolo 11480 bodů - bez hraní MP.

Vše výše zmiňované se týká pouze základní hry a DLC From Ashes, nikoliv Extended Cut.

"Hackett out."

Pro: Několik výborných charakterů | Optimalizace | Gameplay TPS

Proti: Bugy | Prezentace BioWare | Implementace multiplayeru | Nesmysly | Spawn

+42 +47 −5
redhawkredhawk
Dohráno
  • PC 95
Takze ja sa k ME3 vyjadrujem az po 2hom dohrani. 1x sa mi nepodaril import postavy s ME1+2. A dobre robim.
Takze strucne, nesie sa v jasnom duchu ME s tym ze bohuzial este zjednodusili RPG cast a hra viac skonzolovatela.
Pekne sa dokresluje pribeh na zaklade mojich akcii v 1 a 2 dieli (kralovna Rachni, vztahy s milenkami a td.)

Zvlastny koniec ma nerozladil ale prekvapil, bohuzial v podstate ostal otvoreny (kedze Shepard na konci hovori chlapcovi ze mu este jeden pribeh povie)

Pro: Komplexne riesenie podla akcii v 1 a 2 diely. Dostatok dialogov

Proti: Az privelka konzolovitost, malo moznosti v dialogoch, v podstate linearne riesenie

-3 +6 −9
LihkanLihkan
Dohráno
  • PC 75
Svoji recenzi jsem se rozhodl rozdělit do několika segmentů postupuně rozpitvávavjící celí příběh. Jsou ve Spoilerech, odhalte co chcete.

První ovšem technická stránka:

A) Grafika: Stejně jako vše ostatní, není důležitá jen forma, ale i obsah. K čemu High res textury když je krajina nudná. ME3 jede opačným stylem. Grafika nic moc, ale scenérie úchvatné. Suma summárum: Na zadek z ní nepadnete, ale ani nebudete pohoršeni.

B) Zvuk a Hudba: Tady už je to horší. Člověk by řekl že tak zvučné jméno jako Clint Mansell, to nemůže dopadnout špatně. Může. Respektive, nemůže, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí že? Nevybavuji si žádný pořádný hudební podkres, kromě hudby z minulých dílů a té pomalé piánové skladby co byla už v demu. Obzvlášť tristní to bylo v jedné scéně ke které se ještě vrátím. Jinak zvuky zbraní celkem ok, a dabing opět kvalitní.

C) Gameplay: Je opět víc střílečkovitý alá dvojka, ale s návratem některých prvků jedničky (neregenerující se životy, mody na zbraně, atd.) V jedničce byli tuny zbraní, ale lišily se jen statistikami. Ve dvojce jich bylo málo, ale byli diametrálně odlišné. Ve trojce jsou opět odlišné, ale jsou jich hromady. Tady naprostá spokojenost.

Příběh:

Prolog: Reapeři vthrnou ze vší parádou na Zemi. Okamžik kterého jsme se děsili od samého začátku...a je to pěkná nuda. Hudební podkres naprosto absentuje, město vypadá pusté. Bioware by si měli povině zhlédnout válku světů ať ví jak má vypadat děsivá invaze. A Clint Mansell by si měl povině pustit soundtrack výše zmíněného filmu aby věděl jak to má znít. Podle mě zkrátka propásnutá příležitost pro historický moment. Mise na Marsu tak žádná sláva. Ale budiž, Bioware nikdy nebyli experti na kulervoucí prology. 60%

Akt první - Maenae: Obrat o 180°. Perfektní prostředí měsíce jenž obýhá decimovanou planetu. Člověk si konečně uvědomí že Reapeři jsou tu. Začne chápat tu skázu. Mise jsou velice zábavné a surové. Konečně válka světů. Hra téměř z ničeho nic nabere brutální obrátky a nenechá vás vydechnout 100%

Akt druhý - Genophage: Mise na Sur'Keshi nic moc, ale potkáme opět Mordina a začne se rozvíjet zápletka s vyléčením Genofágu. Mise na Tuchance jsou pak opět brilantní. Ta s bombou mi spíš připomínala válečnou vřavu z nějaké FPS z dnešní doby. Vyléčení Genofágu je pak skutečně dojemné a dostal jsem přesně to na co jsem se těšil. Mordinova smrt byla "krásná". 90%

Akt třetí - Puč na Citadele: Tohle už mě tolik nenadchlo. Z Cerberu, který byl ve dvojce tajná organizace balancující na hranici dobra se zlem se stává ekvivalent Luthorcorpu, nebo jiné komixové zlé organizace. Zmutovaní super vojáci a Ninjové? Na jednu stranu kvituju Kai Lenga z knižek, na druhou stranu, udělali z něj Ninju. Duel s Thanem ovšem skvělí a jeho konec velmi dojemný. 70%

Akt čtvrtý - Rachni: To že se některá paragonská rozhodnutí vymstí jsem čekal. Ovšem hořká pachuť mi zůstala po tom, co jsem zjistil že i když královnu zabiju, stejně tam je. Ale vrátil se Grunt. A obětovat ho ve prospěch galaxie bylo těžké rozhodnutí. V jeho umírací scéně mi i slza ukápla. O to víc mě pak Bioware potěšili když vyšel ven. 75%

Akt pátý - Rannoch: To na co mnoho z nás čekalo jako na zlatý hřeb hry konečně přišlo. Vyvrcholení konfliktu mezi Gethy a Quariany. Situace je ještě méně černobílá než byla: Gethi se nechali ovládnout Reapery, ale jen proto aby přežili. Quariani zase do války ani nechcou a přinutily je do ní politické machinace admirálů. Mise na Rannochu nám poví víc o Gethech. A finále, stejně jako u Genophage, důstojně završuje příběh Gethsko-Quarianské války. Oběť Legiona opět dojemná, a sjednání míru bylo opravdu krásné. 100%

Akt šestý - Thessia: Trošku slabší, ale stále zábavná a s obrátkami. Spokojenost, ale nic užasného. 80%

Akt sedmý - Cerberus: Moje již nakousnuté rozčarování z Cerberu pokračuje. Zlá korporace co dělá pokusy na neviných civilistech už dneska nikoho nešokuje, spíš působí jako těžké klišé. Hlavní báze Cerberu je sice už lepší, ale stále nic moc. Souboj s Ninjou byl celkem směšný. Ale u opilé Tali jsem se skvěle pobavil 70%

Akt osmý - Take Earth Back: Opět začíná luxusní jízda. Sice jsem podle reklamní kampaně čekal MNOHEM víc misí na Zemi, ale budiž, stály za to. Atmosféra perfektní...Prostě perfektně vygradované finále 100%

Epilog: Ta skutečná hrůza ME3 pichází až na Citadele. Každý fanda by dokázal vymyslet lepší konec (důkazem budiž fanficy ktere se už rojí jako houby po dešti a jsou o dost lepší) PROSTĚ HRŮZA! Hra se tváří že má více konců, ale liší se akorát barvou paprsku. Pak je tu pitomá AI ketrá mele nesmysly, a konce které absolutně nezávisí na vašem stylu hraní a rozodnutích. A nejhorší je že se nedozvíme nic. Přežili to mí parťáci? Vždiť to zničilo Mass Relays! Obří multirasová flotila je tím pádem uvěžněná na Zemi a umřou hlady. A důvod proč Reapeři vznikly? Bože takový kec... Konec ME3 je jasná ukázka jak vám může desetiminutoví konec skazit zážitek z celé hry, ba dokonce z celé trilogie. Člověk tak už nějak nemá chuť jí znova hrát když ví že všechna ta "super důležitá" rozhodnutí nemají sebemneší význam a že se na konci stejně nic nedozvíme. 5% (Za Andersona)

ME3 je ukázka jak vám může stupidní konec skazit celí jinak úžasný zážitek. Po dohráti jsem měl sto chutí fláknout hře 0% a vyhodit ji z harddisku, ale po uklidnění jsem si uvědomil, že přece jen dobrých zážitků bylo opravdu hodně. Obecně bych hru asi aspíš doporučil, ale hořká pachuť zůstane...

Pro: Vyřešení příběhu s Gethy a Genofágem, atmosféra, výběr zbraní

Proti: Konec, který zabil celou sérii

+8 +21 −13
Pr4d3dPr4d3d
Dohráno
  • PC 95
Musím se hned na začátku přiznat, že se mé hodnocení snad ani nedá brát moc vážně, jako fanoušek tohoto univerza jsem nemohl hodnotit jinak. Všechny díly, jsem poctivě prozkoumal do posledního koutku a opakovaně rozehrával. Vždy, když jsem jakýkoliv díl hrál znovu, tak mě vždy něčím překvapil, nebo znovu nadchl. A jelikož nejen hrami je svět Mass Effectu živen, tak jsem i nemalé množství času věnoval knihám, které, již tak propracovaný vesmír, ucelovaly, doplňovaly a do nejmenších detailů utvářely tento úžasný vesmír. Takže, ano, jsem fanoušek vesmíru Mass Effectu a nejlepší je na tom, že se za to nemusím stydět.

Právě ona propracovanost celého vesmíru, dává hráčovi možnost se ponořit do příběhu, který se táhne po několik dlouhých let a možná stovky odehraných hodin. I když mají všechny díly této trilogie spoustu chyb, tak je to právě příběh člověka na pouti nehostinným vesmírem, jenž přiková hráče k sedačce/židli a nedá mu spát dokuď nevyřeší všechny problémy všech podivuhodných i podivných forem života nacházejících v nejzazších koutech galaxie.

Teď už se konečně dostanu k tomu, proč jsem dal třetímu dílu skoro maximální hodnocení, i když v žádném případě nedosahuje kvalit dílu prvního. Hlavní roli na tom samozřejmě sehrál již zmíněný vesmír a vše co s ním souvisí. Vesmír uvěřitelný a nastolující určitou představu budoucnosti, ve které by každý z nám chtěl žít. Prostory ve kterých se hráč pohybuje a uceluje příběh, jehož vyprávění by těžko ve videoherním světě hledalo konkurenci, se jen težko popisují a nad jeních architekturou zůstává často pusa otevřená. Dalším stavebním kamenem dobré sci-fi jsou rasy, které v rozlehlém vesmíru budou nebozí lidé objevovat. Turiané, Asarijky nebo Krogani mají skvěle propracovanou historii a jejím odhalování si často člověk užije více zábavy, než střílením, střílením a střílením. Nakonec zjistíte, že lidstvo je velice nezajímavá rasa, která přežila jen shodou náhod. Avšak chuť lidí vládnout všemu a umění přežít nakonec zachránilo spousty životů.

Po výrazném odklonu od prvního dílu k mnohem jednodušší dvojce, se závěrečný díl drží celkem pevně ve stopách dílu druhého. Inventář nebo podrobnější statistiky byste hledali těžko. Je to více akce než RPG, vlastně je to střílečka s výborně propracovaným příběhem a úžasnými dialogy. Ale to nikomu nemůže nevadit, protože jak jinak by měl Shepard zachránit celou galaxii než postřílením všech Reaperů. Nijak tento odklon od střídmější jedničky přes velkolepější dvojku až po monumentální závěr nebrání vyprávět pohlcující příběh první lidské Spektry a jejích spolubojovníků od vyšetřování zrady k záchraně vesmíru. A každý kdo alespoň jeden díl hrál, ví, že to nejdůležitější na celé hře jsou členové posádky, které při své cestě naverbujete. Někteří vám nesednou, ale jiní si získají nejen vaši pozornost, ale i možná vaše srdce. Kdo by nechtěl taky mít jako nejlepšího kamaráda Garruse, nebo Wrexe.

To bude asi ode mne vše. Jak je vidět, Mass Effect 3 nelze brát jako samostatnou hru, ale musí se hodnotit celá trilogie jako celek a ten obstál na výbornou. Osobně mi vesmír Mass Effectu přinesl tolik skvělých zážitků, hodin zábavy, radosti, smutku nebo třeba probdělých nocí jako žádná jiná hra, film či kniha. A co se týče Mass Effectu jako vesmíru, tak kam se hrabou Star Wars.

Berte tedy prosím mé hodnocení trochu s rezervou. Hra samotná si v žádném případě takhle vysoké hodnocení nezaslouží. Jenže ona to není jen jedna hra, je to trilogie, která tady zase dlouho nebude. Třetí díl předčí dnešní konkurenci s klidem a nadhledem i když budete hrát jen něj, ale to musíte být blázni.

PS: po přečtení vlny nesouhlasu a protestů s koncem hry, jsem si odvodil, že jsem asi měl jiný konec, neboť já byl spokojen i s tím trochu kontroverzním závěrem.

Pro: Vesmír, postavy, příběh, dialogy

Proti: Rozhodnutí během všech tří dílů nemají žádný vliv na konec

+13 +18 −5
Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 90
Jeden z nejvíce očekávaných titulů letošní roku pro mě, byl dneska v noci dohrán. Uzavření trilogie space opery která ve svém žánru a stylu nemá srovnatelného protivníka, hlavně díky rukopisu Bioware. Přesto nadšení ze hry trochu kazí několik nedodělků, ale o nich později.

První věc než hráč se pustí do válkou zmítané galaxie, je nutnost mít savy z dvojky a importovat si postavu, hlavně kvůli svým rozhodnutím, parťákům a volbám které během předchozího hraní učinil. Ruku na srdce, nemít ty savy, tak to výrazně ochudí zážitek a skvělý pocit z hraní. Setkání se s postavami z minula, dodává hře neskutečný pocit, vidíte a řešíte své rozhodnutí, charaktery které jste měli rádi mohou i zemřít a máte o ně obavy. Hlavní parta se sice oproti dvojce smrskla, ale mě to ani tolik nevadilo, aspoň jsem tolik neřešil dilema koho vzít do akce.

Spíše to co mě zamrzelo, je že po postupné gradaci kdy Shepard sbírá spojence a pomáhá ostatním rasám a lidem, přijde závěr, od kterého by hráč přeci jen čekal více. Tudíž Země se pro mě stala velkým zklamáním a chybělo grandfinále ve stylu dvojky, obavy o tým a jeho připravenost. Stejně tak omezení vedlejších misí jsem nesl těžce, kdy spoustu zajímavých událostí a možností autoři prostě upozadili do textu. Ale co vnímám pozitivně, je že konečně dochází k více poznání ras a sledování jejich bojů za holé přežití. I když já osobně bych to chtěl vidět více do hloubky, ale to je taky mé zbožné přání.

Průzkum hvězdných soustav se nyní obešel bez těžby surovin a dalších miniher, což není na škodu. Jinak nahánění se s Reapry, je jako sledovat malou rybičku kterou honí hejno piraň. Ohledně rozhodnutí, těch tolik zase zásadních nepadne jen pár, zde bych taky rád uvítal více možností a voleb a začlenil je častěji.

Přesto hře nelze vytknout že by špatně hrála, od začátku mě strhla a celý víkend jsem jí obětoval. Hratelnost se nese v duchu výborné dvojky. Další pochvala míří k organizaci Cerberus. Je zajímavé sledovat jak v první díle byla prezentována jako okrajová teroristická organizace, v druhém díle už se člověk stal její součástí, aby mu byla představena jako spása lidstva, a nyní konečně zjišťujeme co je skryto pod ideály zájmu lidstva kterými se zaštiťuje.

Třetí Mass Effect proto hodnotím jakou součást trilogie, pohlížet na ni jako na samostatnou hru nelze, už kvůli vynikající provázanosti savů, přesto do dokonalosti něco schází hlavně pasáž na Zemi, menší množství rozhodnutí a upozadění vedlejších úkolů. Ale všechny tyto výtky jdou stranou pokud jste si tuto sérii oblíbily, stejně po ní sáhnete abyste dokončili Shepardovu oddyseu.

Pro: Viz. komentář

Proti: Viz. komentář

+20 +22 −2
Mr.StuMr.Stu
Dohráno
  • PC 100
100%. Tak hodnotím. Myslím, že jsem měl tu čest dohrát něco vskutku velkolepého. Opravdu se celá série nádherně uzavřela a všechny otázky byly zodpovězeny. Mass Effect 3 je bezesporu nejlepší díl série. Přijde mi, že jsem právě dokoukal 21 hodinový film. 21 hodinový epos o jednom muži, jehož tíží břímě vskutku galaktických rozměrů. Shepard dospěl. Dospěl a jednoznačně zvážněl. Je až vcelku neuvěřitelné, jak dospělá hra je. Věřím, že mladší hráči tento skvost nemůžou plně docenit, ale to není jejich vinou. Prostě jenom ještě nedospěli do věku, kdy nad věcmi uvažují trochu jinak.

Marně se snažím najít chybu či nedostatek, který by mě nutil snížit z absolutního hodnocení. Opravdu vše mi naprosto sedlo. Příběh je výtečně podán přes naprosto parádní in-game filmečky. Renderovaná videa jsou taktéž vysoce kvalitní. Atmosféra beznaděje vás pohltí. Rozhodnutí jsou tvrdá, ale o to víc pro vás budou znamenat a zaryjí se hluboko pod kůži. Gameplay je dobře vyvážený a nestane se, že by začal nudit. A ten konec? Asi jsem měl jiný konec než většina hráčské populace. Mě naprosto dostal a po shlédnutí závěrečných titulků jsem se ještě nějakou dobu vzpamatovával. Vlastně...stále se vzpamatovávám. Na tuto hru se bude ještě dlouho vzpomínat. Díky BioWare.

Pro: Atmosféra, příběh, Shepard, grafický design a celková ucelenost hry

Proti: Opravdu nepřicházím na jedinou věc, která by mě při hraní vadila.

-1 +19 −20
pipboypipboy
Dohráno
  • PC 80
Ohh, tohle opravdu víc střílečka, než jsem čekal. Což platilo asi pro každý díl ME. Akce je asi taky to jediné, co se napříč sérií zlepšuje.

Příběh je.... lineární. Nezajímavý. Nakonec je všechno jen o tom přiletět, vystřílet, ve jménu shromažďování prostředků k boji proti Reaperům. Místní poměry, okolnosti... ustupují do pozadí, v podstatě na nich nezáleží, stejně se nikde dlouho nezdržíte. Bez projetí DLC mám pocit, že mi chybí jisté informace. Bez savu z ME2 mám pocit, že okolnosti řešené v předchozích dílech... věci prostě nejsou tak, jak si je pamatuju já. A sralo mě to nějak víc, než v případě dvojky.. asi logicky z toho že je těch rozhodnutí teď prostě víc, ale byl by takovej problém mi na začátku jebnout dotazník? Jediné, co si můžu vybrat, je, kdo seděl u bomby v jedničce.

Najde se sice pár emotivnějších momentů, kdy jsem si říkal, že se blýská na lepší časy, ale celkově to prostě všechno vyznělo tak nějak... prázdně. Dialogy jsou nezajímavé, vyloženě omáčka kolem akce, se společníky toho taky dohromady moc nenakecáte, opravdu podstatných rozhodnutí uděláte za celou hru jen pár. Nevím jak je to s koncema, co-opem, atd., ale já měl na konci výběr ze dvou možností a rozdíl mezi nima byl v podstatě jen v barvě paprsků. (Až na dva buglé vedlejšáky jsem snad splnil a posbíral všechno, takže to asi byly i bez co-opu ty top konce.)

I graficky je ME3 spíš zklamání - dvojka měla prezentaci perfektní, tady člověk civí na rozplizlé textury a filmové podání taky nějak nedělá ten dojem. Že samotná hra je tak nějak o hovně tomu taky moc nepomáhá.

Takže zbývá jen to střílení. To je docela fajn. Ustřelování hlav dovede být dost uspokojivé. Zbraně si můžete vybrat sami, jejich množství taky - čím víc toho táhnete, tím pomaleji se vám dobíjejí štíty (jestli jsem to pochopil dobře :)) - eventuelně dostanete na výběr pro každý typ zbraně cca 7 kousků s různýma vlastnostma a každý si najde tu ideální. Moje oblíbená pistole střílela granáty, které po cca 3 vteřinách explodovaly. Vylepšování se pak děje několika způsoby, a i když je celkově dost jednoduché, funguje.

Celkově ale prostě ME3 zklamal. Dalo se to čekat, ukázky ze hry ostatně nebyly zrovna inspirativní, ale i tak jsem nečekal, že to bude až takovéhle zbla. Asi za to ale hodně může skutečnost, že save s rozhodnutíma z předchozích her prostě nemám a default mi vážně moc nesedne. Ale i to považuju za chybu na straně Bioware, mohli se mě ne začátku hry jednoduše zeptat. Příběhová střílečka, zdaleka ne tak dobrá, jako ME2. I když jsem ME3 projel komplet za 33 hodin, přijde mi obsahově mnohem slabší, než předchozí díly - je to prostě příliš stejné a lineární.

Až mám nutkání zvážit přehodnocení ME1 k lepšímu, ale to bych ho musel hrát znova a upřímně řečeno Bioware hry ve mě tohle nutkání opravdu nevzbuzují..
+16 +22 −6
MinatoryMinatory
Dohráno
  • PC 90
Počkal jsem si na napsání komentáře hezky po tom, co celou hru dohraju, což bylo asi před deseti minutami, takže pojďme to zhodnotit, dokud jsou dojmy čerstvé.

Začátek hry, kdy Reapeři napadnou Zemi je působivý. Nicméně hra vás rozhodně nevyvolá dojem, že na vás závisí osud celé galaxie, protože krom vás to tak ve hře nikdo nevidí. Přiletíte na Citadelu (hlavní město galaxie) a všem je hej a problémy na Zemi jsou jim nějak tak ukradené, takže je to opět o tom, všechny přesvědčovat, že boj s Reapery je opravdu tím nejdůležitějším úkolem. Navíc rada argumentuje tím, že nemá žádné informace, jak boj na Zemi probíhá, což je v roce 21xx docela sranda. To nikdo nemohl vytáhnout svůj iPhone xx, natočit jim rozboření New Yorku a ukázat jim zač je toho loket? Člověk si říká, zda na Citadele mají internet.

Bohužel hra se nějak nedostává do hloubky a více než na osobní vztahy se soustředí na masivní boje plné výbuchů, efektních záběrů kamery apod. Všechno kolem vybuchuje jak v Kobře 11. Neříkám, že to je obecně špatně, ale můj šálek kávy to není.

Co se samotné zápletky týče, ta je asi nejslabším článkem celé hry. Je tak šílená a nelogická a prolezlá kouzly a hitech technologií, že v ní žádnou logiku ani hlubší smysl či poselství nenajdete. Je to jenom o tom zničit ty velké stroje ještě větším strojem jehož náčrt nám tu nechali ti hodní Protheané.

Samotný Gameplay a boj je udělán skvěle, pochopíte vše ihned a ani ten multifunkční mezerník díky kterému se skrýváte, mačkáte čudly nebo skáčete, a to všechno naráz, mi nevadí. Je řešen kontextově a rychle si na něj zvyknete.

Co mě naopak mrzí je fakt, že jsem se nebyl schopen orientovat v různých nabídkách. Především úkolech. Ve dvojce byly všechny úkoly vidět na galaktické mapě a věděli jste tedy hned, co kde můžete dělat za misi a na co se soustředit. V tomto dílu jsou některé z nich schované a zobrazují se až po najetí kurzorem na určité místo na mapce a ono projíždět myší celou galaxii je docela otrava, takže jich velmi mnoho přehlédnete.

Dále mě štval spam. Neustále mi někdo psal do velitelského mailu. Ve dvojce šlo o menší kratochvíli si tu poštu pročítat, zde se k tomu ale v podstatě vracet nebudete, protože po každé misi, vám přibude 15 mailů a jejich pročtení vám zabere drahocený čas, který byste mohli trávit děláním některé mise či flirtováním s poddůstojnicemi. Ona bohatost korespondence pak dokonce dopadla tak paradoxně, že jsem zabil jednu osobu a když jsem se pak odhodlal si po delší době mail přečíst, měl jsem tam od něj jeden zapomenutý, kde mi vyhrožoval, že až se setkáme, tak mi dá na zadek.

Vím že moje hodnocení teď vypadá jak neuctivá kritika, protože se nesoustředím na nic dobrého a Mass Effect je v současné době jedna z velmi mála poctivých, dlouhých her, které člověka skutečně baví. Důvod toho je jednoduchý. Všechno ostatní je zvládnuté se skvělou bravurností a místo toho, abych se vám to snažil trapně popisovat, bude lepší vás na onu hru přímo odkázat. Prostě: Zahrajte si to!

Po prvotním nadšení dávám 90% (dvojce jsem dal 95%). Čekal jsem lepší zápletku s větším překvapením a s něčím víc, než jen s výbuchy na každém kroku. Navíc trojka na dvojku přímo nenavazuje, takže najednou začínáte s aliancí a snažíte se zabít Illusive Mana a to i přesto, že jste ve dvojce pracovali pro Cerberus.

Pro: bojový systém, délka, rozmanitost misí

Proti: béčková zápletka, která si neláme hlavu s tím, že nedává smysl

+13 +19 −6
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 546 85
  • PS3 9 86
  • PS4 9 84
  • PS5 4 90
  • X360 4 79
  • XOne 2 80
  • XboxX/S 2 87
  • WiiU 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
5387
Odkaz:
http://dbher.cz/h5387
Přidána:
17.02.2012
12 let a 77 dní
Hodnocení:
576 (0-100 %)
Komentářů:
45
Oblíbenost:
Sledovat 54 Chci si zahrát 68
Rozehráno 26 Dohráno 573
Návštěvnost:
154900× (celkem)
1677× (poslední měsíc)
671× (poslední týden)
25× (dnes)
Více