Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Herní výzva 2021 - 6. Jménem zákona

Původní Mafia byla ve své době naprostá bomba a status kultu jí (minimálně v našich končinách) vydržel až dodnes. I já ji tenkrát zbožňoval a dohrál několikrát. Je to ale už pořádná řádka let, a proto přišli borci z Hangar 13, aby nám nabídli remake/remaster/reskin/rewhatever. Zkrátka nazývejte si to jak chcete, důležité je, že se do města Lost Heaven můžeme podívat znovu, navíc v parádní grafice, na jakou jsme už dnes u nových her zvyklí.

Ta je jedním slovem parádní a při projíždění města jsem si užíval každý kousek. Složení misí doznalo několik drobných změn, ale upřímně už je to tolik let, že úplně přesně nedokážu poznat, co v původní verzi bylo a co ne. Důležité je, že jsem se bavil celou dobu. V tomhle ohledu bych snad jen vytknul příliš rychlé tempo, přišlo mi, že ta hra skončila až moc rychle oproti originálu. Audio rovněž povedené. Potěšil opět český dabing od pánů Vašuta, Rychlého a dalších, nepotěšila naopak absence původního soundtracku, který do původní verze sedl jako prdel na hrnec, tento nový sice není špatný, ale už to prostě není ono.

Celkově bylo příjemné připomenou si původní příběh, nad kterým jsme tenkrát všichni tak slintali. Hratelnost byla skvělá, i když občas něco trochu zaskřípalo. Přestřelek je až příliš a AI zrovna moc nezáří, jízdní model je jak z arkády a celé město je vlastně až sprostě nevyužité (žádné vedlejší mise nebo aktivity). I tak jsem se ale bavil a nostalgicky zavzpomínal. Hangar 13 rozhodně stvořili kvalitní hru, za kterou se vůbec nemusí stydět.

Pro: Grafika; český dabing; hratelnost.

Proti: Příliš rychlé tempo; absence původního soundtracku; AI.

+30
  • PC --
Hangar 13 se k tomu postavili čelem a vrhli se do vele-citlivých vod předělávky kultovní Mafie, která rozhodně nedopadla blbě. U nás to nikdy nebude mít jednoduché, vzhledem k fanatické základně uctívačů. O tom, že původní hra nezestárla zrovna s grácií jsem se zmiňoval ve svém komentáři, což ale nemění nic na tom, že minimálně ve své době to bylo zjevení.

Remake si jde tak trochu vlastní cestou a i když se v základu drží originálu, přidává nebo naopak ubírá tam, kde to bylo i nebylo potřeba. Upravené rozhovory a videosekvence, rychlejší tempo, zkrácené mise, cover-based a stealth mechaniky nebo arkádovější jízdní model. Není to dobře ani špatně, je to tak akorát. Důležité je, že to frejmuje v šedesáti a víc, nejsou tam žádné šílené glitche (narozdíl např. od Definitivní Edice pro Mafia II) a nemusíme čekat dalších x měsíců, než někdo opraví rozbitou hru. V dnešní době je to tak trochu zázrak.

Hrál jsem s kancelářským ovladačem (klávesnice, myš) na Classic, takže, jsem neměl potřebu přepínat obtížnost během náročnějších pasáží, jako lidé s gamepadem. Problémy mohou způsobovat naskriptované naháněčky nebo závod, ale s trochou cviku to není nic frustrujícího. Co naopak frustrující je a co musím zkritizovat, je Extrémní jízda.

Nyní je součástí Free Ride a při jejím plnění budete vzpomínat na ty nejtěžší úseky hry jako na piknik s babičkou. A to mluvím o nejlehčí obtížnosti, protože pokud si necháte Classic, zažijete virtuální torturu. V původní hře mi Extrémní jízda zabrala více času, než celá příběhová kampaň a tady to nebude jiné. Problém je v tom, že s obtížností se mění i drahocenný čas, který dostáváte na jednotlivé úkoly a není nic neobvyklého, že od zadavatele pomalu ani nestihnu doběhnout na místo mise a musím si tak nacvičit každý centimetr pohybu. Při závodních částech zase dostanu jen polovinu času oproti Easy, takže opět velká nevýhoda k už tak těžkému jízdnímu modelu.

To ale nic nemění na tom, že mě tenhle Remake příjemně překvapil. Extrémní jízdu si nechám ujít, ale příběh si časem rád zahraju znova.

Hodnocení: ✰✰✰✰
Obtížnost: Classic
Herní doba: 15hod
+30 +33 −3
  • PC 75
Príde mi celkom vtipné, aké zmiešané pocity nakoniec tento remake vyvolal. To, že pôvodná hra naozaj po 20 rokoch zostarla príbehovo i hrateľnostne je samozrejme logické. Ak si na pôvodnú hru človek dobre pamätá, tak mu to zostarnutie remake pripomenie práve príbehom - Tommy mal tak bohatý život, že eskapády, ktoré stihol za pár rokov zažiť sa rovnajú tomu, ako keby jeden vojak v Medal of Honor vybojoval postupne bitky na 5 frontoch druhej svetovej.

Čo však remake robí so cťou a dovolím si tvrdiť, že upgraduje sú postavy a dialógy. Cítiť to silno nielen na Sarah, ktorá má konečne nejakú osobnosť, ale napr. aj na Samovi, s ktorým som mal v pôvodnej hre obrovský problém. V originálnej Mafii veľmi cítiť kamarátstvo, ktoré si Tom vybudoval s Pauliem, Sam tam však pôsobí ako taký ten mlčanlivý typ, ktorý sa tam niekde bokom pravidelne vyskytoval a to je tak všetko. Za 20 misii vlastne nevidíme žiadne prejavy kamarástva alebo vzájomnej ľudskosti, o to absurdnejšie potom vyznie finále, kde obaja vyplakávajú jeden nad druhým, akí boli kamaráti a aká je to zrada. V remaku má Sam konečne nejakú osobnosť, hoci k dokonalosti by to chcelo stále odstrániť pár wtf momentov, ktoré potom ku koncu príbehu nedávajú úplne zmysel. Páčilo sa mi aj o kúsok menej romantizované vykreslenie mafie a Salieriho. Je to predsalen stále mafia, podvodníci, hrdlorezi a vydierači. Na čo Vávra tak trochu pred 20 rokmi pri tvorbe zabudol a tak trochu temnejší tón pri Salierim a niektorých ďalších postavách v čiernobielej pôvodnej rozprávke chýbal.

Dialógy mi prídu veľmi fajn napísané, odohrané a svojou väčšou kadenciou a rozšírením dokážu občas podať aj nejakú tú zmysluplnejšiu myšlienku než len zajazdíme, zastrieľame, uvidíme.

No a práve tu sa dostávam k tomu rozporu - k zajazdeniu, zastrieľaniu a uvideniu. Všetky misie prebehnú strašne rýchlo. Nie je to tým, že pred 20 rokmi som bol až tak veľmi slabý hráč. Samozrejme náročnosť išla určite nižšie, ale to je dané aj tým, že ovládanie je lepšie, AI nie je tak zlá a hra hráča nevytrestá tak ľahko "stepovaním smrti" (v pôvodnej hre, ak Toma nepriateľ zasiahol, tak on začal častokrát na mieste stepovať, kým nepriateľ strieľal a nedalo sa ísť ukryť alebo paľbu opätovať, kým strieľanie neprestalo alebo nepriateľ netrafil). Tým, že dialógy sú bohatšie, ale misie odsýpajú rýchlo a odpadlo nekonečné opäťovné vracanie sa do Salieriho baru autom v každej misii, tak to celé ubehne strašne rýchlo. A to je pre mňa ten problém - misie v hre sú, ako som písal kompilátom známych mafiánskych filmov, odsýpajú s dejom však tak rýchlo, že som ich ako "hráč" nestíhal vstrebať, napriek tomu, že dobre poznám originál. A keď som sa do toho začal dostávať, zrazu bol koniec. Aj keď sa mi páčilo, že Tommy bol o čosi menej naivný hlupák. :)

P.S.: Pozeralo sa na to celé dobre.

Pro: hlbšie postavy, lepšie dialógy, menej rozprávkové čiernobiele podanie príbehu, zábavná náplň, dobrý audiovizuál

Proti: veľmi zosekané misie a prirýchle tempo, daň za vernosť originálu v niektorých ohľadoch

+27
  • PC 75
Čekáte-li prosté CTRL+C CTRL+V původní hry, jste mimo. Tady zůstala jen naprostá kostra příběhu o "drožkáři", který ke štěstí i neštěstí přišel, a všechno ostatní je jiné, ať už se to týká děje, postav, hratelnosti, dialogů, hlášek či soundtracku. A ačkoliv se člověk často chtě nechtě neubrání srovnání, snažila jsem se k remaku přistupovat s čistou hlavou, jako by se jednalo o úplně novou hru. V komentáři mi ovšem lehké srovnání dovolte.

Co se mi líbilo?
- Audiovizuál (samozřejmě)
- Příběh (pořád velmi solidní)
- Postavy (Sára už není jen ta nafukovací panna na jednu misi/noc, Frank už není ten hodný strýček, který je tam dohromady 5 minut, aby rozdával otcovské rady, takový Salvator ... je hroznej vocas a dokonce i ten parchant Carlo dostal víc prostoru)
- Provázaní na zbytek série (logicky)
- Nové lokace (velice mě potěšilo už jen třeba to, že jdete s Pauliem a Samem vybírat výkupné namísto čekání v autě)
- Nastavení obtížnosti (hallelujah)
- Humor (hlášky jsou sice úplně jiné, logicky kvůli překladu, ale stejně jsem se dobře nasmála a Paulie pořád perlí)
- Dabing (hlavní trio původních českých dabérů)

Co se mi nelíbilo?
- Přestřelky. Všude přestřelky. V každé misi na vás naběhne půlka města, ať už jsou to gangsteři nebo policajti a musíte se s nimi mlít, ať už to do děje sedí či nesedí. A i když se třeba nějaká mise na začátku tváří jako stealth (např. vila nebo vězení), vždycky nakonec dojde na obří krveprolití, což ve výsledku znamená, že zhruba tak od půlky se začne dostavovat celkem brutální hratelnostní stereotyp a ve druhé části už jsem se místy i nudila.
- Cutcény. Kvůli každému prdu musí být cuscéna. Potřebují si postavy vyměnit dvě věty? Cutscéna. Má k vám někdo nastoupit do auta? Cutscéna. Ano, tohle je obecně problém dnešních her, ale občas to pak působí, že ani nehrajete hru, ale jen se díváte na film.
- Občasné nelogické chování postav. Třeba Tommy je už od začátku krvežíznivý zabiják kosící nepřátele zleva zprava, takže jeho váhání o zastřelení borce v autě v "Radši si zvykej" pak nepůsobí přirozené. A nového Sama upřímně nechápu vůbec (v původní hře byl odtažitý a mlčenlivý, tady je z něho kecka, která vás prosí, ať mu nezabíjíte prostitutku, aby vám ji na konci předhodil jako vaši vlastní slabost??)
- Dementní policie. Máte 5 hvězdiček sledování, zahnete za roh a vysílačka vyhlásí "ztratili jsme ho, konec pronásledování" a je to. Vůbec je těch policajtů ve hře nějak moc. Opravdu by na poslali na jednoho snipera 50 policejních vozů?
- Epilog. To je kapitola sama pro sebe. Na jednu stranu chápu, o co se tvůrci snažili, ale kruh se neuzavřel zcela tak zdařile a hladce. Ten původní cynický konec byl prostě příliš ikonický na to, aby ho změnili a pronést mi takový proslov můj otec na mé svatbě, tak ho vydědím..
- Další drobnosti, jako třeba rádio, které prakticky vždycky hraje nekonečně dlouhé zprávy namísto hudby.

Sečteno, podtrženo, na začátku se mi to líbilo hodně, potom nadšení pomalu začalo vyprchávat a dohrávala jsem to už jen s hořkostí v puse. Třeba to napodruhé bude lepší.

Pro: HUMOR, příběh, postavy, dabing, audiovizuál, vhodné pro neznalce původní hry

Proti: jednotvárnost hratelnosti, přehnaně moc cutscenes, občas nelogické chování postav a policie, epilog

+41
  • PC 65
Byť jsem dostal přesně to, co jsem čekal - tedy nesrovnatelně pohlednější reskin třetí Mafie bez odporného grindu - stejně se nemůžu ubránit jisté závisti všem těm, kteří to buď nemají problém hrát a užívat jako samostatné dílo bez většího ohledu na originál, nebo jim ke štěstí stačí zmodernizované Ztracené Nebe, nebo něco mezi a kolem. S rostoucím věkem jsem, zdá se, čím dál větší snílek, a navzdory jasně vymezeným očekáváním jsem si stejně troufal doufat, že i já si v tom nějaké kouzlo najdu.

Když ale vono je to fakt víc DLCčkem pro trojku, než pořádným remakem. Pořádný remake si představuju jako něco, co bez pádných debat uctí celou hru, ne jen některé její části. Za dobrý příklad pořádného remaku považuji třeba takový Tomb Raider: Anniversary. Co se týče předělání příběhu, jsem celkově spíše spokojen. Scénář je nezpochybnitelně na vyšší úrovni, než na jaké mohl v původní Mafii být, leckteré původně nijaké postavy zde nabírají nový rozměr, trochu do hloubky zde toho je zpracováno více, než jen Tomův milostný život, a mnohé postavy jsou po méně či více ostrém přepisu diametrálně odlišné, a v konečném důsledku i více zajímavé a uvěřitelné, Toma nevyjímaje. A když si odmyslím úplně poslední větu hry, která je tedy naprosto prvotřídní cringefest, tak celý závěr je tu natolik obohacen, že výsledné doznění celého příběhu má naprosto revitalizovanou sílu. Jenomže...při všem tom přepisování někdo autorům zapomněl vysvětlit, že pro kompletní požitek z příběhu je jeho tempo naprosto kruciální. Tady si vypůjčím Syndromovo srovnání v diskuzi, neb sám bych to neřekl líp - všechno se děje a střídá nezdravě rychle a je to celé přirozeně neučesané jak v nějakém seriálu, nicméně i u dobrého seriálu člověk čeká nějaké dramaturgické zpomalování a zrychlování. To přesně zde bolestivě chybí, výsledkem čehož děj nemá žádnou gradaci a stupňování, a bez znalosti originálu člověk nemá sebemenší šanci odhadnout, že se blíží k finiši.

Co se týče předělání hratelnosti, tady není moc o čem, jádro je čistý copy/paste kódu ze trojky. Jízdní model identický, střelba skoro stejná, pohyb postavy stejný, kontaktní souboje stejně dementní. Napříč každou misí Vás překouřená naskriptovanost drží pevně za packu, málokdy máte možnost si už jen zasprintovat, na volné vstupování do aut mimo body jasně vymezené pro jízdy autem rovnou zapomeňte. Samozřejmě, nejen příběh se dočkal razantních změn, a tak i leckterá mise je výrazně odlišná od svého původu (ten zdaleka nejostřejší rozdíl jsem zaznamenal v misi Jen Tak Pro Radost, nicméně i zde je to mise značně otravná. Ovšem zatímco v původním díle člověka otravovala pasáž nakládání beden, zde Vás bude otravovat laciný nucený stealth). Nicméně de facto každá mise vždycky stejně končí v jedné a té samé přestřelce, jak podle šablony. Apropos, doporučuji hrát na obtížnost Classic, a následně průběžně přepínat na Easy v momentech, kdy musíte hlídat zdraví svého vozidla. Jinak je to na posrání.

Můj vztah k původní Mafii už dávno není tím, čím kdysi býval, ale dodnes a již navždy bude minimálně platit ta skutečnost, že ve své době to byl herní unikát, který zkrátka neměl skutečné obdoby. Tento remake je naproti tomu již nyní akutně prostoduchý, zaměnitelný, obyčejný, a za rok si ho bude pamatovat jen málokdo. Vlastně ve finále klobouček, bejt v jejich pozici, tak bych určitě neměl koule se do takového remaku vůbec pouštět.

Pro: Audiovizuál; atmosféra; scénář; vůči originálu mnoho dobrých změn; samo o sobě naprosto adekvátní dílo

Proti: Samo o sobě to ale zhodnotit nedokážu; nudná nová hudba; příběh silně trpí naprosto absentujícím tempem; jisté změny, zejména v rámci režie filmečků, jsou dosti na přesdržku

+44 +48 −4
  • PC 80
Ačkoliv jsem si remake Mafie dlouhodobě přál, byla to v podstatě záležitost z říše snů. Nikdy jsem nepředpokládal, že by ho Take2 skutečně greenlitnuli. Když unikly první screenshoty, nevěřil jsem vlastním očím. Ono to opravdu vzniká a ještě to vypadá fakt nádherně! Remake se hned zařadil za Cyberpunk k mým nejočekávanějším hrám.

Po dohrání je ale potřeba uvést jednu věc na pravou míru.

Mafia: Definitive Edition není definitivní edicí Mafie. Tou je PC verze originálu z roku 2002. Dokonce bych se i zdráhal nazývat ji remakem. Přesnější pojem by byl spíše "reimaginace".
Autoři vzali základní kostru misí, příběhu, zasazení a postav, a vybudovali kolem nich kompletně novou hru. Gameplay mechaniky jsou víceméně převzaty z Mafie 2 a 3, postavy mají mírně pozměněnou charakterizaci, většina dialogů byla napsána nově (a až na výjimky slušně), soundtrack je až na main theme také kompletně jiný (a zde to bohužel dost drhne), následkem čehož má M:DE i zcela jinou atmosféru. Původní Mafii tedy remake v žádném případě nenahrazuje. Místo toho nabízí "nový pohled na starý příběh" a to v naprosto špičkovém vizuálním zpracování. Skutečně, Lost Heaven je radost procházet a projíždět a i po dohrání si plánuji město pořádně prozkoumat a najít skrytá auta, případně i mini-mise. Stejně tak postavy vypadají a zní skvěle, i na Tommyho jsem si rychle zvykl, přestože mi občas jeho úsměv připomínal Edgara. Za to ale Salieri, Frank, Sarah či Sam jsou zpracováni fantasticky. Rozvinutí jejich vztahů, víc scén Tommyho a Sarah..vše změny k lepšímu.

Kde bohužel M:DE pro mě trochu selhává je (možná paradoxně) příliš rychlé tempo, přišlo mi že vystřižením těch "nudných" pasáží a přejezdů městem hra pádí tak svižně do cíle, že pak nedává příliš prostoru si ty události a skvěle napsané dialogy vychutnat..stejně tak zamrzí absence jakýchkoliv sidemisí, i těch pro Lucase (možná tu nějak jsou, ale asi spíš pro free ride). Dává to smysl z hlediska šibeničního dvouletého vývoje, ale zážitku ta zkratkovitost neprospívá. Bohužel z emocionálního hlediska je též vražedná absence původního soundtracku, Mafie prostě na svém závěru potřebuje Fate, to ať se na mě H13 nezlobí. Přepsání scénáře v závěrečné scéně také nekvituji s povděkem, Haden Blackman zničil pointu díla a nahradil ji banalitou.

Co ještě dodat? Snad jen, že pokud hrajete s gamepadem a nechcete dvacetkrát opakovat některé pasáže, tak nehrajte na "classic" obtížnost. Já to podstoupil a občas to bylo snad víc o nervy než před osmnácti lety. Souboje jsou na tuto obtížnost výhradně o cover systému a whack-a-mole snaze střelit nepřátele do hlavy, protože do těla vydrží klidně pět kulek z 1911. Tommy přitom padá k zemi velmi rychle. Jo a závody. Ty jsou naopak na classic skvělé, obtížnost tak akorát.

Tuto novou Mafii jsem si užil, rozhodně ji nedohrál naposledy a uvítal bych, kdyby H13 vydali nějaká příběhová rozšíření. A samozřejmě je potřeba přidat možnost úprav rozhraní, ten kosočtverec je zlo.
+62
  • PC 85
Jakožto velký fanda druhého dílu jsem Definitive Edition přijal s povděkem a nadějí, že první díl konečně dostane prvky a kvality dvojky. A nutno uznat, že jsem se dočkal.

Začal bych podle očekávání grafickým kabátem, na který remaster vsadil nejvíc, a ten se vskutku povedl a na výbornou, zvláště pak grimasy postav, které mi přišly povedenější než ve dvojce.

Asi největší obava byla z českého dabingu, jelikož ten byl na jedničce jedinečný. Naštěstí tvůrce napadla spásná myšlenka ponechat nejen Tomův hlas Marku Vašutovi, jehož případné nahrazení by byl opravdu špatným nápadem, a tak jediná zásadnější změna hlasu nastala u Salieriho, jehož hlas byl propůjčen Marcelu Vašinkovi, který Salieriho ztvárnil naprosto bezchybně.

Podle očekávání šla Definitivě Edition více ve stopách dvojky, takže např. systém krytí, který jednička postrádala, a díky němuž pro mě byly přestřelky často poměrně hardcore, byl jedním z prvků, který jsem určitě uvítal a přestřelky si tak víc užíval. Když už jsem zabrousil na ně, trochu jsem doufal v autoheal z dvojky. Ten se nakonec nekonal, a tak jsem si aspoň při soubojích dával mnohem větší pozor, kdy z úkrytu vypálím a nezasáhne mě někdy až přehnaně přesná kulka nepřítele.

Co mě trochu zklamalo, byly krádeže aut, které se omezily na použití jedné klávesy na rozdíl od dvojky, kde se při odemykání hráč musel alespoň trochu snažit. Pravdou ovšem je, že u jedničky krádeže aut nebyly tak časté a nutné jako u dvojky, kde auta moc nevydržela a jejich "obměna" byla nutná.

Co dodat? Dát jedničce nový kabát a pár prvků druhého dílu a přitom si připomenout jedinečný herní příběh jedničky byl z mého pohledu skvělý nápad a pro mě tak největším důvodem, proč se k jedničce vrátit a trošku se v ní cítit jako v milované dvojce. Moje nemalá finanční investice se mi tak vrátila ve velmi dobrém herním prožitku, který si určitě ještě někdy velmi rád zopakuji.
+28 +30 −2
  • PC 90
Kolik to je ... 18 let? Mafia: Definitive Edition je jedním ze splněných přání, zahrát si tuhle dnes už se dá říct klasiku v novém moderním kabátku. Dalo se toho podělat asi hodně, ale Hangar 13 se s tím popasoval na výbornou skoro ve všech směrech. Technické stránce nejde vytknout nic, vypadá to skvěle, běží to krásně a já osobně jsem se za celou dobu nesetkal s žádným bugem ani jiným technickým problémem.

Vývojáři se drželi původní předlohy hodně, takže kostra příběhu je v podstatě stejná a pro mě jako pamětníka tak nepřišlo nějaké zásadní překvapení a o to víc jsem se těšil na všechno co bylo nově přidáno, případně poupraveno oproti originálu. Celkově je atmosféra hry dospělejší, jsou více vykreslovány pohnutky motivy jednání jednotlivých postav a pozadí téhle mafiánské story.

Ježdění mě přišlo ok, systém střelby převzatý ze trojky mě bavil stejně jako ve trojce a proti originálu jde určitě o vylepšení. Lost Heaven vypadalo úžasně, mnohem víc z něj dýchalo to, že to město žije. S povděkem jsem kvitoval možnost vypnout si dojíždění zpět po splnění některých misí a také to, že jsem nemusel řešit mise pro Lucase (i když se přiznám, že nevím jestli i v původní Mafii nebyly jen dobrovolné). Prostě jsem si chtěl jen užít známý příběh v koncentrované podobě.

Pro: Grafika, systém střleby, propracovanější vyprávění celého příběhu

Proti: Ani nevím ...

+17 +21 −4
  • PC 85
Původní Mafia je díky svým kvalitám mnoha lidmi považována za jednu z nejlepších her vůbec. Vznik remaku tak vyvolává velká očekávání, ale také obavy z toho, že to prostě už nebude ono. Že se vytratí ta skvělá atmosféra, která z Mafie udělala legendu. Podařilo se očekávání naplnit?

Začnu příběhem. Ten se pochopitelně drží původní předlohy, ale přesto si jde v určitých věcech vlastní cestou. Možná to bude znít až kacířsky, ale v určitých aspektech mě tu příběh bavil více než originál. Možná to bylo tím, že základní kostru příběhu mám z originálu velmi dobře zažitou a tak se nyní chytám spíše na další detaily, kterých je zde hromada. Ať už jsou to texty v dopisech nebo rozhovory mezi postavami. Celkově se mi líbí, že postavy více mluví, dozvídáme se tak mnohem více detailů "ze života". Některé postavy již nemají jen epizodickou roli ve "své" kapitole, ale setkáváme se s nimi častěji (Sára, Carlo). Jiné postavy jsou zase úplně jiné než v předloze (ze staříka Vincenza starajícího se o zbraně se stal gangster ve středních letech, který chodí i do akce) a o některých se toho bohužel ani teď moc nedozvíme (Ralph, Lucas). U Ralpha mě to asi štve nejvíc, protože po jeho epickém stěru Paulieho jsem čekal, že se jeho příběhová linka ještě rozjede a kromě fair play jsem se nedočkal skoro ničeho, ani neukazuje, jak se dostat do aut. Samotný Tom mi také připadá trošku jiný. Působí mnohem více jako darebák, který se v práci pro Dona Salieriho našel a ne jako postavička noblesního elegána z filmů z 30. let, která je jen tak mimochodem gangstrem.

To, z čeho jsem měl opravdu velký strach, byl nový český dabing. V hlasech je velmi dobře slyšet, že jsou herci o 18 let starší, ale naštěstí jsem si rychle zvykl. Popravdě, nedokážu si ani představit, že by všechny postavy namlouvali mladší dabéři, prostě by to už nebylo ono. Ve výsledku jsem byl spokojený i z hlasu Marcela Vašinky, který převzal roli Dona Salieriho. Dabing se tedy za mě povedl.

Celkem jsem spokojený i s hlavními misemi. Některé se drží předlohy, i když sem tam vynechají některé části, ale některé mise jsou komplet předělané. U některých se pak i trochu pozměnil význam k příběhu jako celku (Např. v misi Kněz Sam Toma nabádá, aby holku ušetřil, nebo v Jen tak pro radost se od začátku počítá s diamanty a ve skutečnosti se s doutníky pašují drogy). Chybí mi však mise pro Lucase Bertoneho. Při hraní původní hry, to byl vždy příjemný oddech od hlavního příběhu (zde je u něj akorát hledání aut v Jízdě).

Hrál jsem na klasickou obtížnost a musím říct, že je v některých případech až přehnaně obtížná a hlavně nefér k hráči. Zcela běžně se mi stalo, že když jsem vykoukl a dostal dvě tři rány, tak jsem byl tuhej. To beru. Ale že já musím buď velmi dobře trefit nepřítele do hlavy a nebo do něho vysypat půlku zásobníku, to už je horší. Nehledě na to, že si tam Sam a Paulie chodí bez problému bez krytí a nic se jim nestane (až na výjimky jsou nesmrtelní). Pak jsem úplně nepochopil, proč mi nepřátelé hlásí, že hází molotov asi tak hodinu před tím, než jej hodí. Možná, abych se stihl přemístit jinam.

Každopádně s vysokou obtížností se dá celkem snadno vyrovnat hlavně díky častějším checkpointům, takže nebylo třeba při neúspěchu opakovat skoro celou misi jako u předlohy. Na druhou stranu, nevýhodou checkpointů je fakt, že po nahrání hry zmizí mrtvoly, předměty a resetují se lékárničky a bedny s náboji. Bohužel se mi v poslední misi stalo to, že se mi nahrála hra do situace, kdy mám u sebe jen 3 náboje do brokovnice a když jsem se chtěl vrátit zpět k dříve zabitým gangstrům a pobrat zbraně, tak jsem měl prostě smůlu. Zůstala tam jen resetovaná krabice s několika molotovy. Ve výsledku ale musím říct, že jsem se se vším dokázal nějak vyrovnat a tak mi klasická obtížnost působila problémy pouze u závodů a výletu do přírody (bránění Sama a hlavně útěk před obrněným vozem, kde bylo potřeba opravdu velmi dobře mířit v krátkém časovém intervalu). Zbytek byl relativně v pohodě.

Ze změn v herním světě mám spíše rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbí zjednodušení a spojení venkova, dává to jako celek mnohem větší smysl. Co ale úplně nechápu je přejmenování čtvrtí. Celkově jsou ulice mnohem živější, což vítám. Co ale hodně zamrzí je absence původní hudby ve čtvrtích. Je pravda, že poslouchání rádia je přirozenější, ale já měl tu původní hudbu k tomuto městu tak zažitou, že to prostě bez ní není ono. Výběr hudby v rádiu mě ničím nenadchnul, ale také neurazil.

Co se týče jízdy v dopravních prostředcích, tak bych řekl, že jejich fyzika je oproti původní hře taková podivná. Evidentně neměla moc vysokou prioritu při vývoji. Výběr aut trochu kazí přítomnost modernějších aut hned od začátku (asi jsou to nějaké bonusy ve formě aut z ostatních dílů Mafie). To měli zpřístupnit spíše jako bonus po dohrání nebo tak něco. Na první pohled potěší novinka v podobě motorek, ale po první jízdě jsem si řekl, že se jim raději budu vyhýbat, protože mi moc nevyhovuje jejich ovládání (asi to chce zvyk). Naštěstí nejsou až na pár výjimek pro hru moc důležité.

Co se mi ale moc nezamlouvá je AI policie. Policisté jsou totiž doslova idioti. Jeden příklad za všechny. Je po mně vyhlášeno pátrání, protože jsem ukradl auto. Po dlouhé honičce jsem vystoupil z auta a zaběhl na molo v přístavu. Policisté mě tam nevidí, skončí pátrání. Já se následně vracím a nastupuji do toho ukradeného vozidla, vedle kterého stojí asi 3 auta policistů a vesele odjíždím.

Co se dalších chyb týče, tak kromě občas haprujícímu ovládání, kdy nešlo vylézt na bednu, se mi nic významného nestalo. Maximálně stojí za zmínku drobné logické nepřesnosti jako např. v misi Fair Play, kde se klade důraz na to, aby se kradený závoďák včas vrátil, než přijde druhá směna. Ale když dorazím k bráně, tak najednou není třeba spěchat a do garáže můžu jet klidně hodinu. Auto pak klidně můžu zaparkovat obráceně, to taky nikomu nevadí.. Ale jak říkám, to jsou už jen drobnosti.

Nedílnou součástí původní Mafie byla Extrémní jízda. Zde máme pouze obyčejnou jízdu, s několika misemi. Některé z nich jsou inspirovány právě extrémní jízdou (sledování ufa nebo docházející benzin). Celkem mě bavilo hledání aut na základě indicií od Lucase, ale původní Extrémní jízda byla pro mě zábavnější.

Co říci závěrem? V prvé řadě se mi úplně nelíbí označení hry jako definitivní edice. Definitivní hru totiž beru takovou, která je dokončená přesně tak, jak se původně zamýšlelo plus všechna možná rozšíření. Tady mám vlastně úplně jinou hru, která bude svým označením zastiňovat tu původní a to je tak trochu škoda. Jinak musím říct, že se remake celkem povedl. Je v mnoha ohledech jiný a původní hru rozhodně nepřekonává. Má však svoje kvality ve vyprávění svého pojetí příběhu, dialozích a dabingu. Hra často působí až filmovým dojmem. Trošku do pozadí šla jízda ve městě, které je tu mnohem míň, prostě mi chybí ty následné cesty domů. Ve výsledku jsem se hrou spokojen a věřím, že si ji někdy ještě jednou zahraji.

Pro: Příběh, dialogy, dabing

Proti: AI

+24
  • PC 85
Hra se objevila jako blesk z čistého nebe. Všichni jsme s napětím čekali co z toho bude. Já jsem se rozhodl trošku počkat a hrát hru později, po nějakém tom opravném patchi a dobře jsem udělal - například zmizel kosočtverec při klasické obtížnosti. Na klasickou obtížnost jsem dohrál celý příběh. I jízdu se snažím, ale ta je pekelně těžká. Mnohé úkoly jsou těžší než příběh.

První co mě oslovilo je grafika a atmosféra města, potažmo herního světa. Lidé si na ulici povídají, je zde velký provoz, lidé využívají i MHD a celkově je město krásné. Autoři si s městem krásně prohráli. Dívat se na město z venkova, kdy kouří komíny a jde vidět ten život, je skvělé. Kolikrát jsem se při hraní jen kochal.

Další důležitou věcí je samozřejmě příběh. Příběh, který známe snad všichni. Zde byl lehce rozšířen, upraven a vůbec mi to nevadilo. Některé otazníky z původní hry byly zde vyjasněny. Jsem rád, že některé postavy měli více prostoru. Bohužel protiklad tohoto bylo, že některé postavy kompletně chybí, nebo měli méně prostoru. Dabink se výborný. Já jsem rád za původní obsazení postav, jsem rád, že se to u většiny povedlo. Nový hlas Salieriho je taky výborný.

Co se týče samotného hraní, osobně jsem se zasekl u závodu a Výletu do přírody. Ale vidím, že vás je tu většina :)
Jednotlivé mise jsou fajné. Musím ocenit možnost krytí. Taky oceňuji, že si může člověk i Vinnyho vzít libovolné zbraně před misí. Takový GTA styl, ale nevadilo to ničemu. GTA styl je i u policie - systém hvězdiček. Člověk by čekal, že při páté po vás půjde i ten obrněný transportér, jako ekvivalent k tanku u GTA a ono nic. Policii se dá poměrně lehce ujet, což je mínus.

Vozidla jsou propracována a řízení je občas těžkopádné. Počet vozidel je taky skvělý. Co bych vynechal je možnost jezdit s autem z Mafia III. Další výtku mám na tramvaje a nadzemku. Nelze je použít ani po posledním upgrade. A jelikož se objevili zprávy, že se chystá Mafia IV, tak pochybuji, že nějaký upgrade pro M1:DE ještě bude.
MHD lze použít pouze při jízdě, kdy vás u zastávky portne přímo na dvůr Salieriho baru.

Ještě jedna poznámka k obtížnosti. I kdy jsem si vše nastavil tak, abych měl nejvíce hardcore hru, i bez navigace, přesto tam byly různí pomocníci. Ať už jde o rampy proti policii, ukazatele kam hodím granát/molotov, nebo které dveře jsou zrovna aktivní. Nebo zbraně, které leží na zemi si můžu vzít (problikávají).

Pro: Obtížnost, grafika a celková atmosféra města, počet vozidel, volná jízda zůstala. Příběh, dabink, krytí při střelbě

Proti: GTA styl hvězdiček u policie, nemožnost používat MHD jako v původní hře. Různé ukazatelé i při nejvíce hardcore obtížnosti.

+15
  • PC --
Za mě osobně skvělý remake, který se dost povedl. Nic moc jsem od toho nečekal, ale bylo to skoro jako zopakovat si znovu původní Mafii s nějakou přidanou hodnotou navíc. Dost jsem si to užil a bylo to fajn!

Co se týče změn v dialozích, postavách a příběhu, celkem jsem to vítal. Myslím, že spoustu postav jsou komplexnější, osobitější a děj funguje o chlup lépe. Samozřejmě neříkám, že jsem vítal každou změnu a nenašel jsem pár, nad kterýma jsem ohrnul nos. V mnoha ohledech mi připadá, že příběh vyznívá téměř stejně a popravdě jsem očekával mnohem větší změny - zvláště pak po tom, co Vávra tvrdil, že tomu "chybí ta hlavní pointa původní Mafie". 

Trochu se mi nelíbila změna u Pauliho, protože byl ze začátku prezentován jako úplný kokot (šikanuje Ralpha atd.), což trochu vedlo k tomu, že jsem ho měl jakožto postavu méně rád, ale hlavně to z hlediska příběhu nic moc nepřineslo (čekal jsem, že to bude mít nějakou dohru později, ale později už Pauli prostě takový kokot nebyl). Zato jsem docela rád za změnu u Sáry. Jasně, někdo řekne, že je to typický "wokeism" ve hrách, ale... Původně působila jako tichá domácí puťka, ale nově byla spíše ostřejší, s proříznutou pusou a celkově prostě velice emancipovaná žena. :))

Trochu mě překvapilo, že tu docela ubylo svobody. Původní Mafia taky nebyla moc svobodná a nutila hráče hrát určitým stylem, ale tady je to ještě horší. Dokonce i vrátit se v nějaké misi kousek zpátky, třeba jen abyste sebrali nějakou lékárničku a munici, hned vyhodí dialog, který vám začne odpočtem hrozit, že bude game over.

Když už jsem zmínil vracení se pro munici... často mi přišlo, že je jí podivně málo. Jasně, i původní Mafia nebyla bůh ví jak štědrá, co se týče munice, ale... Musel jsem neustále okrádat mrtvoly a tak. Například v misi "Kněz", kde je velká přestřelka v kostele jsem musel jednoho týpka ubít pěstmi, sebrat mu bouchačku a teprve teď jsem mohl zastřelit dalšího. Tomu dalšímu jsem mohl sebrat víc munice a tak dále.

Neštěstí je hra štědrá teprve až zařvete. Když totiž umřete a načte se poslední checkpoint, nějaká munice se vám doplní, stejně jako zdraví. Tak aspoň něco.

Taky je trochu divné, jak nepřátelé furt hází molotovy, nebo vyřvávají věci, které moc nedávají smysl, třeba "Zrovna přebíjí!" (Když jsem nic nepřebíjel) "Mám ho na mušce!" (Když mě nikdo nemohl mít na mušce, protože jsem byl někde ukrytý) "Došly mu náboje!" (Když mi nedošly náboje) nebo "Už ho vidím!" (Když mě nikdo nemohl vidět). Moc mě také nepotěšil větší důraz na stealth, např. v misi s doutníky.

Moc nechápu, proč je tu úplně nová hudba. Ta původní byla velice ikonická a myslím, že když tvůrci měli licenci dělat Mafii, měli určitě i licenční práva použít původní hudbu. Kromě toho ji občas i použili (např. v závěrečných titulcích), takže kde je problém? Samozřejmě neříkám, že ta nová je vyloženě špatná, ale žádný track mi vyloženě neuvízl v hlavě...

Za mě tedy povedená věc. Pro fanoušky původní hry to bude podle mě dobrý zážitek, který jim připomene starý dobrý časy. Pro lidi, co nikdy Mafii nehráli je to dobrý způsob, jak se dostat do nové série. Za mě dobrý. Samozřejmě chápu lidi, kterým se třeba nemusí Definitive Edition z různých důvodů líbit, protože rozumím tomu, že fanoušci původní hry můžou být na celou řadu různých detailů citliví... :)
+5
  • PC 80
To je tak, když po hodně dlouhé době jdete ke kámošovi, cestou se stavíte v hospodě pro pár čepovaných PETek a při příchodu k němu domluveně zapnete Mafia: Definitive Edition s tím, že ji po sérii hodin dohrajete rozbouraní, ale šťastní, že se jednalo o opravdu velký a intenzivní zážitek. Samozřejmě s obrovským důrazem na nostalgii, s čímž jsme ostatně i počítali.

Když jsem zjistil, že něco takového, jako je remake k původní Mafii vzniká, byl jsem jak na ostří nože. To, že ho mají na starosti jak Češi, tak Amíci, mě už trošku uklidnilo. To, že v tom ale nemá prsty Dan Vávra ve mně vyvolávalo jisté emoce, které hraničily se schizofrenií. Radovat se z návratu legendy nebo být v depresi z toho, že na legendu někdo šáhne a udělá si ji znova...po svém. Volil jsem variantu absolutního šílenství a během exkluzivního hraní jsem se nezřízeně smál a brečel. Nicméně níže bych rád popsal pár konkrétních důvodů, proč tomu tak...

To, že se jedná o herní zážitek, o tom netřeba dlouze polemizovat. Mafia byla geniální příběhem a ten si tento remake naprosto adekvátně přebral. V něm něco oproti originálu přibral, něco ale také ubral. Skvělé dialogy tu na jednu stranu působí tak, že každá z postav Vám každou z vět řekne něco, co prostě dává smysl. Není to žádné tlachání a u Sáry a Franka toho je kupodivu víc, než bylo v původní hře. Paulie a Tommy tu ale pro změnu vypadají jak vagabundi a dokud na sebe nenahodí pěkný sako, nevěřili byste jim, že umí víc jak do pěti počítat. Příběhem to ale přímé srovnání s původní hrou začíná a končí. Vše ostatní si totiž Hangar 13 vytvořil po svém, včetně všech misí a hlavně světa, jako takového...

Lost Heaven je ale opět nádherný. Je nádherný jinak, než to bylo v originále, ale v porovnání s dnešními hrami je prostě skvostný. Měl jsem neustálou chuť pořád otáčet kamerou a koukat jak na západy slunce, tak jak kapky deště dopadají na asfalt. Mise také mají svojí kostru jasnou, i když je v nich pár vychytávek a věcí, které jsou navíc a jsou super. Třeba to, že během výkupného můžete vstoupit do krámů, stejně tak, jako i diskuze s obyčejnými lidmi jsou takové živější. U původní Mafie to bylo možná až moc ploché a kladlo to moc důraz na hlavní a hlavně vedlejší postavy příběhu. Největší problém ale u města jako takového vidím to, že hra mě vůbec nevybízí k tomu, abych měl chuť prozkoumat město. To, co bylo devizou původní hry, tady vlastně absolutně chybí. Navíc je i město podle mě výrazně menší, než u původní hry. Tam, kde jsem autem jel bůhví kolik minut, jsem v této hře vyřídil za dvě minuty čistého času. Nepamatuju si, že bych z Holbrooku do Little Italy dojel za tak krátkou chvíli, jako je tomu zde. Ty dlouhé jízdy na původní Mafii byly právě to zábavné. Dostalo Vám to to město pod kůži. Tady to jaksi chybí. Chybí vedlejší mise, chybí jakýkoliv prostor k tomu si jen tak vzít auto od koktavýho Ralpha a někam vyrazit. Tahle definitivní edice je prostě taková přímočařejší, možná víc, než bych vůbec chtěl.

Navíc i chybí jakýkoliv soundtrack. V rádiu se spíš kecá, než že se hraje. To dokonce, musím říct, vnímám asi jako nejzásadnější problém celé hry. Soundtrack je totiž na původní Mafii tak geniální, že si ho i dnes pustím. Je to zároveň asi jediná hudba, kterou jsem kdy poslouchal z období 30. let 20. století a musím říct, že si pobrukuju tóny některých skladeb i dnes. Tady ale žalostně chybí a když už nějaká hudba zní, je to spíš jenom jako vhodný doplněk k době. Uvědomil jsem si, že k těm dlouhým jízdám městem mezi misemi ta hudba zatraceně patřila a jednoznačně vytvářela absolutní a jedinečnou atmosféru hry, která tady jaksi chybí.

Dalším výrazným bodem jsou mise. To, že přesouvačky jsou v rozmezí dvou až tří minut jsem zmiňoval již výše. Pro hráče původní hry je to poměrně šok, ale jelikož Vám v rádiu spíš kecají (byť poměrně aktuálně, když třeba zrovna vyvedete nějakej průser a novináři se to dozví dřív než policie nebo když místní basketbalovej klub vyhraje zápas), tak tam ta výraznější hudba prostě chybí. Samotné mise jsou fajn, ale jsou fajn především proto, že víte, co se v nich bude dít dál. Jinak, jak tu již několikrát bylo zmíněno, vše je hlavně o střílení. A to u původní Mafie taky bylo trošku jinak, že? Mise jsou krásně nasnímané, nenajde se moment, který by nudil (přeci jen druhá mise Mafie jako taxikářský šoférek byla trošku vopruz, co si budeme), děj se perfektně odvíjí, každá mise dává smysl, ale nakonec zjistíte, že je to všechno pořád dokola. Když jsem tenkrát hrál Mafii, měl jsem pocit, že každá mise je absolutní, jedinečný zážitek. Tady to mám taky, ale s takovou trošku kverulantskou pachutí stereotypu.

Když tento remake porovnám s dnešní dobou, tak musím říct, že kombinace vizuální stránky a příběhu vytváří jedinečný herní zážitek. Navíc pro hráče, který původní hru nezná, to musí být něco totálně nepopsatelného. Sice je hra tedy lineární víc, než je dnes zvykem, ale zase Vás totálně vtáhne do děje a Vy prostě musíte hrát, dokud se nedobéřete konce. Já, jakožto divák a hráč původního kousku, mám mnoho důvodů, proč říct ale. Těch mnoho důvodů ale pořád stačí k tomu, aby si tato hra vysloužila úctyhodných 80 procentuélních stupňů. Někdo by mohl říci hodně, někdo by klidně řekl i málo, já musím říct, že to je přesně tak, jak bych si představoval hodnotit hru, která je remakem titulu, který mi navždy zůstane v srdci. A jelikož remaky ve filmovém průmyslu poměrně nesnáším, musím říct, že to je z mé stránky věci docela slušné hodnocení a já tímto za něj autorům děkuji. Po těch letech jsem si to užil...opravdu užil. A to se počítá!

Pro: Nostalgický návrat k nejlepším létům našeho života, jen s novou grafikou, pár příběhových dovětků a momentek, které jsou lepší,

Proti: ale i horší, než v originále. Navíc ten soundtrack! Ten je prachsprostě nevyužit!

+30
  • PC 85
První Mafia z roku 2002 patří dodnes k českým herním klenotům. V době jejího vydání šlo o přelomovou hru v rámci českého herního průmyslu. Poprvé totiž byl použitý engine s technologií Motion Capture, zachycující pohyby v reálném čase. A nutno podotknout, že v tehdejším enginu vypadaly velmi dobře. Roky však uplynuly a prvotní verze s léty samozřejmě zestárla, zejména po grafické stránce. O to víc byla fanouškovská základna navnaděna, když Hangar 13 oznámil vydání remaku.

Rozepisovat se zde o příběhu nemá cenu, jelikož jej téměř všichni znají od A až do Z. Spíš se zaměřím na rozdíly mezi verzemi z pohledu Definitivní Edice a co je v ní lépe zachyceno. Už v úvodu si můžeme všimnout, že u srazu v restauraci si Tommy vyměnil roli s detektivem Normanem co se týče příjezdu. Poté, co je druhý den Tommy přepaden Morellovými gorilami je těmto před Salieriho barem vyhrožováno, ale přežijí. Dále v mezihře a vyprávění je viníkem nehody s jiným řidičem Morello, při úniku z farmy vás pronásleduje hromada policistů, zrádce Carla zabije Salieri, Sergio Morello je zabit výbuchem ve kladu, jeho bratr zemře po pádu letadla, doutníky kradete ze skladu federálů a podobně. Podrobněji jsou probádány postavy a jejich vztah s Tomem. Například Sam není tolik uzavřený a partnerství se Sárou je rozvinutější díky řadě animací během celého příběhu. Rovněž rozhovor s Normanem je propracovanější a ve hře je lépe zpracovaný i samotný Salieri. V originále byl takovým hodným strejdou, zde je drsnější a jde z něj víc strach. Prostor je dán i například osobnímu strážci Dona Carlovi, který s vámi jede i na misi.

Všeobecně chování lidí ve hře je realističtější a uvěřitelnější, město žije. Lidé se shlukují, povídají si, chodí sem a tam. V Malé Itálii je tržiště, kde lidé prodávají ovoce, zeleninu nebo maso. Město je mnohem lépe vykresleno. Nejde jen o lepší grafický kabátek. Město se vykresluje na větší vzdálenost, je detailněji zpracované co se týče například billboardů, cedulí, baráky jsou detailněji propracované, parky taktéž. Lze navštěvovat více míst a nejen v rámci misí. Hrát se dá i na více obtížností, aby byli uspokojeni jak veteráni série, tak i noví hráči. Velmi se povedlo zakomponovat nové dabéry, kteří propůjčili hlasy Vinniemu, Raphovi, Luigimu, Carlovi a také Salierimu a Morellovi. Marcel Vašinka se role Salieriho zhostil víc než důstojně a troufnusi říct, že Antonína Molčíka i překonal. Spokojeni budou i příznivci sběratelství díky několika sadám karet nebo například novin, které můžete číst v baru nebo v misích. Stejně tak i různé papíry s informacemi, které můžete využít v samotných misích.

Hře vytýkám zejména přehnanou rychlost. Originálka odsýpala takovým pohodovým tempem 30. let, zde mám dojem, že hraju spíš hru z let 80.. Toto je vidět zejména na úniku z farmy v misi Výlet do přírody, kde se na vás vrhají ve velkém policejní auta a musíte jich zničit opravdu hodně. No a ve finále na vás nastoupí obrněný policejní transportér a než přijdete na to, jak se jej zbavit, několikrát skončíte rozstřílení jako řešeto. Vůbec v téměř všech misích od té v hotelu Corleone se na vás vždy nahrne snad celý policejní sbor z Lost Heaven, často i za podpory konkurenčního Morellova gangu. Nebo mise, kde musíte odstřelit radního Gilottiho a poté vystřílet celý zbytek snad dvaceti ozbrojenců, dále přestřelka ve vile prokurátora, jatka při útěku z vězení a podobně. Ze hry se vytratila původní realističtější atmosféra a zařadila se v tomto po boku dnešních moderních generických her ala GTA série. Rovněž mi chybí vynechané vedlejší mise pro Lucase Bertoneho, bonusová auta by se rozhodně šikla. Závěrečný epilog jsem také přijal s rezervou. Chápu, co jím chtěli autoři říct, ale mohli se více držet originálu a vykašlat se na morální zásady. I tak jsem se ale u hry víc než bavil a patří k tomu lepšímu, co jsem v posledních letech v tomto žánru hrál.

Pro: výrazně lepší grafika, propracovanější interakce s jinými postavami, větší volnost v pohybu po baru, čtení novin, papírů, méně munice vyžaduje přesnější střelbu

Proti: přehnaná rychlost, atmosféra jako z 80. let, od 8. mise přehnaná jatka, chybějící vedlejší mise, moralistický epilog

+26
  • PC 65
Upřímě jsem od nové Mafie neměl velká očekávání. Ale i tak mě v několika aspektech potešila a v hodně věcí zklamala. Začneme tím co se mi líbilo a to je grafika. Také některé herní aspekty, které převzali z dvojky a trojky jako třeba krytí. To je na hře to dobré.
A teď to špatné. Tak za prvé je to děj. Ve většině kapitol je hodně uříznutý možnost přejezd městem a možnost si vychutnat město. Například v misi Omerta po rozmluvě s Frankem střih do banky. Získáš účetní knihy další střih následuje další kapitola. Za druhé když už jsi v tom městě tak kromě aut tam jiná doprava není. V nadzemce budeš jenom v ukázke v misi Meloch jinak po celou hru bude nazdemka zavřená a do tramvaje se nedá nasoupit. Což je oproti originálu velké zklamání. Policie ve hře naprosto jalová a za celou hru mě při průjezdu městem honila jen jednou (pokud to nebylo součástí mise) a to jsem do ní ještě naboural. Nejhorší je naprostá změna charakterů postav oproti původní Mafii. Sára,Saliéri,Sam. Sáru místo poslušné manželky je spíše zarytá feministka, což neodpovídá původní Mafii. Nejhorší je asi změna Saliéryho a důvodu proč Tommy a Sam se rozhodnout Saliéryho zradit v misi Melouch. Nechápu proč diamanty zaměnili za drogy a ze Saliériho udělali pokrytce.
Vedlejší mise tam žádné nejsou. Takže si hru tak nevychutnáte jako když jse dělali questy v původní misi pro Lucase

Celkově mám pocit, že si autoři vůbec nedali se hrou práci a spoustu věcí, které byli v původní hře do hry nedali a hru zbytečně uspěchali. Narozdíl od původní hry nemám vůbec chuť si hru znovu zahrát a celkově u mě převládá zklamání.

Pro: Grafika,možnost krytí,

Proti: žádné vedlejší mise,příliš rychlý děj,policie a inteligence AI,změna charakteru postav,chybí možnost jezdit nadzemkou a tramvají

+5 +8 −3
  • PC 90
Mafia je český poklad, který je pro mnohé nedotknutelný, tudíž to remake samozřejmě neměl úplně jednoduché. Když si to takhle vezmete, je Mafia průměrná hra, ale takový byl i originál, pokud z něj vystřihneme příběh. Jasně, byly tu nějaké mechaniky, které nikdo jiný neměl, ale na druhou stranu ta hra vlastně neměla moc co nabídnout. Mafii tedy můžeme nazvat klasickou příběhovkou, která má akorát dodělané velké město jako kulisu a nejde tak o městskou akci v pravém slova smyslu.

Co se týče nové verze Lost Heaven, je město samozřejmě opravdu nádherné a stejně tak modely aut vypadají špičkově. Příběh si vzal základní kostru a obalil jí takovou tou omáčkou, která patří k dnešnímu standartu, tedy že postavy nejsou tak ploché jako v devadesátkách, ale mají rozličné osobnosti, nějaké ty motivace a podobně. Sam tak není bezcharakterní kokot, Paulie pouze komická postavička apod., ale působí jako obyčejní a uvěřitelní lidé. Ona obecně původní Mafia měla postavy napsané všechny pomalu tak trochu vychytralé a házející kolem sebe filosofické hlášky, až to kolikrát nepůsobilo přirozeně a občas to bylo i dost cringe. V tomhle se ale doba posunula a nová Mafia je příběhově naprosto špičková. Je to opravdu, jakoby někdo napsal scénář, dal ho na x let do šuplíku, pak ho vytáhl a dopsal do něj detaily navíc. Třeba velmi kladně vnímám úpravu děje s diamanty, což mi nikdy předtím nedávalo moc smysl, ale nyní po přepsání to hezky šlape a působí to i reálně.

Samotné zpracování misí je pak hodně rozličné. Některé jsou lepší, jiné zase horší. Občas mi třeba vadilo, jak některé pasáže možná až moc akčně přehání, tedy třeba hned úvod, kdy si na partu na mostě počkají další auta nebo policejní tank v pozdější části hry. Jinde na extrémnosti ale naopak ubrali, třeba v galerii, kde fakt nedávalo smysl, aby si Sam vzal pomalu celou Salieriho armádu jako doprovod. Tady samozřejmě má lidí taky hodně, ale nepůsobilo to na mě tak přehnaně. Závody, parník, útok na politika... všechny tyhle mise byly například krásně vylepšeny, byť ty naskriptované pasáže v závodu mohly někomu vadit.

Co mi zde ale například chybělo, bylo nošení beden a podobné blbosti, čímž se Mafia odlišovala od jiných her, podobně jako Gothic trháním tuřínů od ostatních RPG. Prostě takové ty detaily nabité klasiky. Některé tyto blbosti sice hra vykompenzuje jinými maličkostmi, jako jsou třeba fotka Ralphovy mámy atd. což opět posouvá titul někam jinam a málokdo takové věci dělá, ale pořád by to chtělo i něco málo přímo v herních mechanikách. Absence jízdy tramvají nebo nadzemkou pak taky zamrzí, ale jak jsem již zmínil, nejde o městskou akci a i předtím to tu bylo tak maximálně k projížďce města. Stejně to však k Mafii patřilo. A stejně jsem pak četl, že hru museli tvůrci uspěchat, takže tu máme klasické prokletí, které sérku jaksi provází.

S jízdním modelem a gunplayem jsem na rozdíl od ostatních žádný problém neměl, ale to je i možná tím, že jsem měl docela dost nahranou Mafii 3, z níž tvůrci z části vycházeli a došlo akorát k nějakým úpravám a modernizaci. Je to tak asi i o zvyku.

Obecně by se teď dalo říct, že tahle Mafia je opravdu definitivní a spadá do kánonu, který následně rozvedla dvojka a trojka. Klasickou jedničku tak z této trilogie můžeme v klidu vyškrtnout, brát jako zcela samostatný titul, jenž máme všichni rádi a tato nová a konzistentnější Mafia bude součástí oné stále rozšiřující se série. A asi tak k tomu i budu přistupovat. Hangar odvedl opravdu slušnou práci a představil nám remake, který si hra opravdu zasloužila a takoví Blizzardi by se měli se svým Reforged stydět. Teď ještě, aby podobně dopadl i remake Gothicu, kde už v samotném prototypu působil Diego jako uvěřitelnější charakter, podobně jako to Mafia udělala s postavami jako jsou Paulie a ostatní.

Pro: Vylepšený příběh, detailní a dopilované postavy, konzistentnost, grafika, dabing, nový soundtrack

Proti: Některé až moc hollywoodské pasáže, občas zkratkovitost, absence klasických detailů

+23 +25 −2
  • PC 75
Tohle je těžký... Tady se nám šahá na klenot a mnohým (včetně mě) i na dětství. No jednoduše videoherní Nagano. Každej ví KDE Mafii poprvé hrál, každej ví KDY ji hrál a každej ví který mise mu dělali největší peklo. Všichni maj svoje způsoby a taktiky jak projít jednotlivé mise. Moderská komunita snad 100x přečetla každý řádek kódu. Kdo má doma manuál k originálu má v podstatě ve vlastnictví písmo svaté. Prostě šílená banda okultistů co nechceš naštvat. (Tak mě prosím neserte, patřím k nim)

No a do tohoto prostředí přijde studio Hangar 13, které nám před 4 lety nadělilo otevřené rány se svým přírůstkem do Čechy obdivované série a najednou řekne že sáhne na samotnou svátost a jeho veličenstvo. To udělá buďto blázen, šílenec a nebo odvážný blázen s pořádnýma...ehm...ehm. Což znamená že je nehorázně složité nebýt přehnaně kritický a jako O.G. veterán mafie nebýt hnidopich při každé změněné hlášce či misi. Upřímně to vlastně ani nejde, přece se jen jedná o Remake. To co lidi přitahovalo na originálu musí do určité míry zůstat zachováno.

Z první mise to moc vidět nejde, ale v průběhu hry jde poznat že si toho autoři byli vědomi. To dokazuje i český dabing, který pokud může, zachovává originální hlasy našich dabéru. Musím uznat že většina misí drží původní strukturu a ty v první polovině hry ji téměř bezvýhradně rozvíjí dobře a dodávají originálu větší hloubku. Některé postavy jsou vlivem rozšíření příběhu jiné a jejich charakter je značně pozměněn. U mě většina těchto charakterových změn nepadla na úrodnou půdu ale nejsou nesmyslné a z původních postav rozhodně vycházejí.

V druhé půlce už dle mě hra moc často odbíhá od původní myšlenky a mise se z mě nepochopitelných důvodů dost mění. Což ale stále dokážu přijmout. Pravý problém je rychlost. Téměř každý úkol v druhé půlce je uspěchaný, snaží se sám sebe přeskočit a co nejdříve načíst nový. To ale ubírá příběhu na váze. Nestíháte vnímat postup. V každém novém roce originální hry, šla cítit váha času. Teď to připadá jen jako čísla co sprintují před obrazovkou. Přitom by stačilo nechat na konci mise Tomáše zase zajet domů, či je s Paulem a Samem nechat zajít na jedno. Prostě je nehnat instantně z akce do akce.

Jedno z toho co se opravdu povedlo zachovat dobře je Lost Heaven. Je trochu jiné ale osvěžující a stále krásné. Jakožto správní taxikáři poznáte všechna známá místa předlohy a zároveň si budete moct projít úplně nový venkov. Ten funguje a rozšiřuje mapu tak, že to nejspíš nebude vadit nikomu. Je bohužel sprostě nevyužitý a pořádně si ho projdete až ve volné jízdě. Ta toho sama osobě nenabízí moc. Jen několik mísí co mají nahrazovat extrémní jízdu. Zato v ní nejlépe funguje efekt nostalgie. Bavilo mě pojíždět po městě, objevovat ho a hledat spešl auta. Bylo to skoro jako kdysi, když jsem volnou jízdu zapnul poprvé.

Mnozí nebudou souhlasit. Z dostupných záběrů z preview bych nesouhlasil taky, ale jízdní model se povedl zpracovat věrně. Je to kostra z třetí Mafie a jde to na ní znát. Není to nýbrž pouhá kopírka. Nejspíš to dělají pomalejší auta, možná taky lehké přepracování jízdy, ale jde cítit že najednou auta mají váhu a trakci oproti trojce. Jízda je rázem krásná a jediné co mi výrazně připomíná trojku jsou kolize, i ty už jsou nyní uvěřitelnější. Bohužel je znatelně znát Lincoln v kostře Tomáše. Kdykoliv kdy se pohnete, máte pocit že se hýbá hora svalů. No ale vidíte jen běžně stavěného Itala. Střelba působí jako kopírka, což by mi nevadilo, protože to byla jedna z mála věcí co mi na trojce sedla. Bohužel jsem se rozhodl hrát remake na Klasickou obtížnost a na té jde vidět jak to nefunguje. Máte hodně omezené zdraví a u toho poznáte že střelba není responzivní. NPC je terminátor kterej neregistruje že do jeho těla vběhlo pět kusu olova. Občas ani neudělá žádnou animaci a zareaguje, až když mu HP dojdou na nulu. Dá se s tím pracovat ale je to nesmírně frustrující s minimem zdravý.

Poslední výtkou...Ta mi přijde jako největší výsměch. JSOU TY GIGANTICKÝ MARKERY! Prosím Hangáre, nechte nás to vypnout komplet. Kdykoliv kdy hrajete jinou než klasickou obtížnost, tak se vám jak při jízdě zobrazují směrový cedule. To prosím ještě vedle máte běžnou minimapu na který je TUČNE vyznačený kam máte jet. Na klasický jsou i obří žlutý kosočtverce. Jo a když pronásledujete auto, tak marker je vetší něž to samotný auto. Prosím, nedělejte z nás takový degeneráty. Pokud to někomu takhle vyhovuje tak dobrá. Nás ostatní to nechte vypnout.

Když to vezmu kolem a kolem, až na poslední bod mi tu nic vyloženě netrhá žíly. Příběh se drží, auta jezdí, zbraně střílí. Není to masterpiece, ale ani odpad. Když se podívám na originál, jsem vlastně rád že to vzniklo. Koukám se dnes na sebe a přemýšlím, zda bych Mafii byl v dnešní době a věku schopný zahrát bez předchozích znalostí. Odpověď je jednoznačné ne. Mafii jsem poprvé hrál v 8 letech a tehdy jsem měl úplně jinou trpělivost a zkušenost s videohrami. Pro mě už to není, ale je to důstojný nástupce a noví hráči si ho mohou naplno užít.

Pro: Město, Vozidla, Volná jízda, Cutscény, Stále je to mafia

Proti: Občas zvláštní změny, Animace z Lincolna, Uspěchanost, MARKERY

+28 +29 −1
  • PC 75
Vždycky jsem snil o remaku druhého dílu, protože ten byl nejvíc očesaný, a tím pádem by si nejvíc zasloužil vydání v plné podobě. Dočkal jsem se ale (zatím) jen jedničky. A kdybych snil o remaku jedničky, můj sen by vypadal trochu jinak, než Mafia Definitive Edition...

Grafika super, hratelnost dobrá, příběh v celku pořád podobný. Co mě ale nejvíc zklamalo byl rozsah hry. Čekal bych, že hlavním zlepšením bude propracovanější open world a mnohem víc vedlejších misí. Opak je pravdou. Remake je v konečném důsledku ještě méně otevřený a obsahově chudší, než původní hra. Je to škoda, protože Lost Heaven vypadá pěkně a více obsahu by si zasloužilo.

Hráče původního dílu novinka asi moc nezaujme. Možná zůstala až moc podobná originálu a vlastně krom grafiky nepřináší vůbec nic navíc. Novou generaci asi osloví lépe, i když spíš jen vyznavače dobře zpracovaného přímočarého filmového příběhu.

Pro: Grafika a město, čeština

Proti: Málo obsahu, minimum vedlejších aktivit, žádné "wow" se nekoná, nenašel jsem casino

+17 +18 −1
  • PC 50
RO-DI-NA PI-ČO. A to ten finální monolog byl docela pěkně rozvíjenej. RO-DI-NA. Řekl to jak když zatloukáte hřebíky do rakve.

Remake Mafie měl dvě možnosti, aby to byl úspěch (kvalitativní). Buď tech remaster, který byl měl mnohem větší smysl než u dvojky, ale zapadal by s ní a trojkou do balíčku. Hůř by se to propagovalo, ale produkce by byla mnohem míň náročná (finančně) a fandové by zaplesali. Druhá možnost byla udělat z toho ultimátní kreativní reimaginaci a nenechat kámen na kameni. Rozhodli se pro to druhý a dali to na tak 50-60 procent.

Stručnost je vtipem duše. Povídal Bill (Shakespeare) a měl recht.

Scénáristi remaku na to šli chytře. Má to úplně jiný styl a de facto je stejně dobrý jako předloha. Většina keců pobaví, zaujme, je to vtipný, herecky skvěle propracovaný, dabing se po prvních pár misích chytne a už nepustí (oprava 2021 - dabing stojí za hovno; mechanicky odříkávaný věty, když byl herec ve studiu v úterý a pak v pátek při jedný odpovědi postavy; že 10 procent z toho funguje je samozřejmě strašná bilance, oproti originálu je to Fénix ProDabing vs. Pulp Fiction). Postavy jsou civilnější (Jak Paulie zchladí Ralpha, že ON si jako nebude dělat prdel z NĚJ, mi až zatrnulo jak je to jiný než pohodovej originál, kdy sou v podstatě všichni sympaťáci a moudrý strejcové od vedle). Struktura je vychcaná a místo vysvětlování, uvozování příběhem Tommyho retroperspektivou, se tady předpokládá, že si to domyslíte nebo znáte jedničku; že přirozeně nechcete to samé a naopak chcete být překvapeni; čili je to permanentně in medias res. Žádná expozice, žádný dojezd. ("Myslíš, že o nás ví" říká Tommy Sáře, když by se měli teprve roztomile seznamovat; "Tak co tady děláme" říká Salieri, když mu představujou Tommyho bez důvodu, "- Takže pojedem do Samova Baru? x Jo, teď tam nikdo nebude.", když se Tommy a Paulie baví o azylu po loupeži.). Žádná mise se neplánuje a když už, tak extrémně věcně a svižně nebo Tommy už je uprostřed dění - prostě in medias res. Na můj vkus sou ty postavy moc hipstersky uvědomělý, ale to je holt daň doby. Co se týče dialogů - charakterů (obzvlášť cool Sára - když se na něj usměje, potom co sama jednoho z chuligánů kopne do koulí, tak se mi postavil) - příběhu (klíčové události sou dost pozměněné, ale logicky důsledné, takže dobrá práce) Hangar uspěl.

V kontrastu s tím ale až školácky chybuje (kromě herců) v režii scén (atmosféra skrz střih, kameru, hudbu a technickou dramaturgii). Je to úplně trapný jak to maj blbě. OST je neurážející průměr, ale protože hraje dokola ve smyčkách a na naprosto nevhodných místech, od druhý půlky už sem hudbu v nastavení dával radši na nulu. Vona má diegetická (= hudba pouze v rámci fikčního světa) docela dobrý pravidlo, že málo je ve skutečnosti hrozně moc. To znamená rádio nebo gramofon, SFX (nikdy nezapomenu na troubení parníků a krákání racků v přístavu v M1) a kecy NPC fungujou obzvlášť pro realistickej set Mafie mnohem líp než podělaný pa pa pa pa tam tam tidlitidlitidlitidli do zblbnutí. Nechá prostředí pro hráče v tichu (třeba legendárně v Dark Souls ticho prostředí funguje na výbornou). Stačí samotnej děj, prostředí a kontext. Pro realismus stěžejní. A pro emoce. V tomhle videu je to pěkně popsáno. Přímo s tim souvisí střih - dramaturgie. Hrozně rychle ty situace useknou, že sotva dabér stihne říct repliku a VŠECHNY předěly sou dělaný tim úderným bum střihem a temno. Konec kapitoly. To nejde takhle jednoduše do háje zelenýho! (Koukněte se třeba na scénu z filmu Django od Tarantina, jak má SLJ padoušskej monolog a všechno je pro hrdinu v hajzlu a pak DUM. To je perfektní příklad jak se to dělá.) Musí tam být různý nájezdy, !ZMĚNY TEMPA!, různý zatmívačky, přechody atd. Přitom kameru v původní Mafii dělal taky Tomáš Hřebíček jako oficiálně tady a třeba v akčních pasážích nebo v konverzačkách to není vůbec špatný a v úvodech a dojezdech (Tvl to nemůže Frank s Tommym ani do toho auta nastoupit? Až komický to je když se Salieri v misi Dobrou chuť úplně na Tommyho vyřítí, že Carlo je nemocnej, takže mě odvezeš žejo a pak mě zradíš a ty doutníky nejsou doutníky a jedéééééééééééééém booooooooombyyyyyyyyyyyyyyyyy) by to taky nebylo špatný, ale to by tu nějaký prostě a jednoduše musely bejt.

Kams dala level design?

Von to teda právě je víc level design v pravém slova smyslu než otevřenost M1, ale všechno je tak zjednodušený (zvlášť od druhé poloviny) a arkádový, že si vůbec nepřipadáte že ste něco prožili. Nejvíc je to vidět asi v misi Všechno nejlepší. Oni to ozvláštní nápadem s ohňostrojem, ale to co si producenti myslí, že by dnešní hráče iritovalo (motání se na lodi a shánění klíčů; nošení beden, vracení se do Salieriho baru) je ona kýžená "nudná" expozice, která vás vcucne do fiktivního světa a o to víc pak ty akční, thrill pasáže vyzní. Tady se rovnou ve vyprávění sní kořist aniž by se musela hledat a to baví málo lidí. Nemá to žádný napětí - pro žánrovej kus z krimi prostředí esenciální. Abych jen nepíčoval: Volební kampaň měla parádní psycho atmosféru; jezdil sem po Lost Heaven na motorce! A u závodu, kde vyjimečně použili padnoucí hudební doprovod to bylo jak z filmu s Harry Potterem. S tim komentářem hlasatele to bylo jak "Harry Potter chytil Zlatonku. Nebelvír vítězí! :)"

Grafika pěkná. Bavilo mě to. Já sem spokojen.

Míň vodovkama rozplizlá trojka, lepší barvy (furt s moc velkym nádechem hnědý) a moc světla, ale ve 4k na velkym monitoru se na to dívá pěkně. Sranda ale je, že když dáte všechno na low moc velkej rozdíl to neni :D
Doufám, že peče časem odstraní naprosto nesmyslný Vrať se do zóny; markery, sbírej sběratelský pitominy featury, který jdou totálně proti myšlence reál story - driven her. Jízda horší než M1 i M2 protože není realistická ani na Klasickou obtížnost a ani nemá suprovej model poškození jako auta v Empire Bay. Bohužel ale stejně jako ve dvojce (a ve trojce), když nemáte zapnutej omezovač rychlosti, auto při rozjezdu přetočí otáčky, místo aby se normálně postupně rozjelo (správně to maj udělaný jen na gamepadech). Gunplay horší než M1, ale zábavnější než přestřelky ve dvojce (horší než ve trojce... šmarjá pano) - nelze se krýt tak snadno. Pěkná fyzika krve a zónovej damage na npc.

5/6 jak vyšitá. Na kterou za pár měsíců každej zapomene.

Pro: Scénář. Vedení herců. Na pohled živé město. Doufám v příslib vedlejších úkolů a zaplnění obsahem.

Proti: Zásadní aspekty technické režie a narace. Vedení za pindíky jak máte hrát, což by v tomhle žánru mělo být tabu. Závěrečný poselství jak z filmu Sám doma.

+24 +27 −3
  • PC 90
Herní výzva 2024 – 10. V záři reflektorů (Hardcore)
Remake původní hry Mafia: The City of Lost Heaven byl z mého pohledu dlouho pouze nepravděpodobný sen. Jednoho dne k oznámení však skutečně došlo a po prvních screenshotech ze hry, jsem nevěřil vlastním očím. Jak nakonec remake české herní legendy dopadl?

Pokud hru lze shrnout jedním slovem tak: nezklamala. Alespoň tedy mě. Příběh zůstává velmi věrný. I tak ale došlo k několika úpravám, které dávají více či méně smysl, například zaměnit krádež diamantů za krádež drog, je dle mého názoru skvělý a reálnější nápad, který se do série více hodí.  Další změny možná malinko upravily vyznění celého příběhu. I to ale nemusí být nutně špatně. Alespoň nemáme příběh založený čistě na způsobu copy/paste.

Druhou věcí, která se dle mého povedla skvěle je obecně grafické zpracování. Měl jsem od výsledku trochu obavy, především po posledním třetím díle. Zde ale město, auta a obecně snad vše dokonale prokouklo. To vše se velmi pozitivně podepsalo i na atmosféře hry, která opravdu na hráče dýchne obdobím 30. let.

Co už je však trochu na pováženou, je bohužel samotná hratelnost. Ta bohužel drží partu s dnešním „tradičním“ stylem: „běž, skryj se, střílej“. Vím, ono co jiného přidat. Ani původní hra nepůsobila kdoví jak komplexně v oblasti hratelnost, ale ten rozdíl bezmála 20 let by mohl být znát. Kde bylo však ublíženo nejvíce jsou vozidla. Tam zkrátka ten pocit, kdy v původní hře byla cítit nejen hmotnost auta, ale i nedostatečný výkon tehdejších vozidel, opravdu chybí. Pryč jsou okamžiky, kdy minimálně ze začátku hry mohla padnout otázka, jestli tam člověk rychleji nedojde pěšky. A působilo to přeci jen poněkud reálněji, ačkoliv se zábavností to často nemělo zase tolik co dělat. Naštěstí nejvyšší obtížnost alespoň zachovala nebezpečí v podobě pozornosti policie, která stále vyžaduje dodržování dopravních předpisů, ačkoliv ve značně zjednodušené formě.

Zamrzí také někdy až výrazné zkrácení některých misí a opravdu za hřích považuji absenci úkolů pro Lucase Bertoneho. Hledání několika aut v rámci Volné jízdy opravdu nepočítám. Přibyly také sběratelské předěmty, z nichž některé mohou příběh ještě mírně rozšířit. Ostatní předměty donutí alespoň poměrně zajímavý svět včetně venkova lépe poznat. Úkoly Volné jízdy bych stavěl asi na stejnou úroveň, jako Extrémní jízdu v původní hře. Nenaštve, ale ani nenadchne. Spousta úkolů Volné jízdy je dokonce z původní Extrémní jízdě převzata takřka 1 ku 1.

Dabing je pro hru samostatnou kapitolou a dle mého se opět opravdu povedl. Zachování několika původních dabérů je opravdu skvělé a některé povedené, avšak často i nové, hlášky určitě lze nalézt i zde. Zvuk a Soundtrack také ostudu původní hře nedělá, ačkoliv těch zapamatovatelných songů a melodií mohlo být přeci jen více.

Remake určitě bezchybný není. Nedostatků je zde dost, ale jedná se dle mého stále o velmi povedený kousek a je vidět, že pokud mají vývojáří ze studia Hangar 13 danou kostru hry, umí také připravit něco velmi pěkného. Vím, že se najde spousta lidí, kteří remake odsoudí se slovy, že dělá akorát tak ostudu původní hře. Ale řekněme si to na rovninu, mohlo to dopadnout daleko hůře a já, který původní hru projde dnes takřka po slepu si známý příběh v nových barvách velmi rád projde znovu. A v tom sám určitě nebudu.

Hodnocení: 90 %

Pro: Mírné příběhově ragulace, grafická stránka, svět, atmosféra, český dabing.

Proti: Poměrně jednoduchá hratelnost, některé mise jsou výrazně zkráceny, soundtrack mohl být přeci jen zajímavější.

+24
  • PC 85
Vím, že budu jeden z mála českých hráčů, ale původní Mafii jsem nikdy nehrál. V době jejího vydání jsem na ni neměl počítač a ani následně jsem se k ní nějak nedostal. Na druhou stranu mě to ani nelákalo a veškerý ten hype a glorifikace hry mě od ní spíš od odrazovaly. Zato jsem pořád dokola hrál Hidden & Dangerous 2, který se mi do vkusu trefil daleko víc. Ale o tom teď psát nebudu. Zkrátka, jak šel čas, pustit se do Mafie už se mi s přibývajícím časem moc nechtělo a upřímně už bych ji asi ani nikdy nezkusil. Proč to ale píšu – jsem asi jeden z mála, který Remaster neporovnával s původní hrou, co bylo jinak, co bylo lepší, ale mohl se na celý Remaster podívat jako na zcela novou hru, která stojí sama o sobě.

Oznámení Remasteru jsem uvítal celkem s radostí, protože mi dal možnost si tuto legendární hru i po letech zahrát. Se zájmem jsem sledoval i situaci ohledně vznikající češtiny a vůbec celý vývoj.

Teď po dohrátí ve mně převládají veskrze pozitivní pocity. Hra je opravdu zaměřená na postavy a příběh, který je zajímavý, dospělý a ucelený. Bez předchozích znalostí mi sám o sobě dává smysl a asi ve mně bude i tak dlouho rezonovat.

Co se týče hratelnosti, tak ta byla poměrně standardní, ale chytlavá, příjemná. Ovládání mi přišlo lehce konzoloidní, ale to mi přijde dneska dneska u většiny herní produkce. Hrál jsem klasicky na PC s klávesnicí a myší.

Co se mi líbilo, byla i atmosféra města, tehdejší doby a vlastně i celé hry. Dobové automobily se proti dnešním autům řídí trochu jinak, což bylo fajn. Naopak mi moc neseděla až přílišná zaměřenost na příběh a nemožnost si užívat samotného města, jen tak se toulat nebo plnit vedlejší úkoly. To se ale tenkrát kritizovalo už u první Mafie, pokud vím.

Hodně se mi líbil i dabing, jeho přítomnost potěšila. Chybky by se asi našly, ale jelikož jsem rád, že dneska u něčeho vůbec vznikne, jsem ochoten mu hodně odpustit.

Závěrem bych zmínil, že k původní Mafii se už asi ani vracet nebudu, abych něco porovnával. Myslím, že mě Remaster zasáhl i v dobrou dobu, těžko říct, jak bych vnímal původní Mafii tenkrát před lety, přece jen je člověk někde jinde a po těch 20 let hraní na některé věci reaguje jinak. Když to tak ale zpětně hodnotím, asi jsem rád, že jsem tenkrát dal přednost Hidden & Dangerous 2, což byla čistě vojenská akce, navíc se zlepšováním charakteristik postav a inventářem. To mi u Mafie docela chybělo. Taky by mě zajímalo, jak tenkrát fungovala ta volná jízda, při které mohl Tommy dostat pokutu. Ve hře nejsou žádné vedlejší úkoly ani jiné aktivity, kterými by se vydělávaly peníze. Jejich absence, jako nákup a prodej a věcí by byly fajn.

Remaster jsem si ale užil, bavil mě a hodnotím ho jako velmi povedenou zdařilou hru. 85%.

Pro: Příběh, postavy, atmosféra, dabing

Proti: Žádná volnost, žádné aktivity ve městě navíc

+21