Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Limbo je jedna z mála her, která v sobě spojuje snad všechny lidské emoce. Strach, úzkost, radost, šok, okouzlení, nadšení, zděšení...Je krásná svým zpracováním, ale děsivá v momentech překvapení, ve vyprávění příběhu. Je to jako spojení Hitchcocka a Kinga. Nikdy si nejste jistí tím, co vidíte, co děláte, proč to děláte a kam to vede. U Limba není smrt trestem, ale je to součást hratelnosti. Nejdřív musíte zemřít, abyste zjistili, jak dál. Navíc zde smrt přichází velmi nečekaně a je okamžitá. Neexistuje něco jako zranění a příprava na smrt jako třeba ve střílečkách. Zde smrt působí šok. A zpracování smrti ten šok ještě umocňuje. Je to brutální, živé a pokaždé mě to dostalo.

Zpracování od animací postavy, zvukového doprovodu přes ovládání je majstrštyk. Neruší vás interface, jste tam pouze vy a smrt číhající za rohem. Jen pojď, pojď maličký, ale dávej pozor kam šlapeš. Takhle nějak si představuji vizuální zpracování Erbenovy Kytice. Člověk ví, že ho nečeká nic dobrého, ale jde stále dál, protože je to tak krásné, až melancholické. Říká se, že kdo se bojí tmy, nesmí do lesa. U Limba to ale úplně neplatí.

Proti: Jediné drobné mínusko je příběh a konec hry. Čekal jsem trochu něco...osvícenějšího.

+63
  • PC 90
Limbo je krásné.

Ani ne grafikou, ale stylizací a prostorem, který dostane hráčova fantazie. Zaujme na první pohled, dobře to ví, a tak si na začátku může dovolit nechat hráče v naprosté nevědomosti bez sebemenších obav, že by o něj přišlo. S hlavním hrdinou totiž chcete jít vpřed, prozkoumávat a nechat se unášet skvělou atmosférou. A že někdy musíte vpřed zatraceně rychle... Limbo totiž dokáže být i děsivé, hra světla a stínu je místy opravdu působivá a k tomu, abyste se báli nepotřebujete ani nic vidět, spíše naopak. Stejně jako ve skutečnosti.

Smrt je na denním pořádku, ale zvyknout si na strach z ní tak snadno nejde. A že způsobů jak přijít o život autoři vymysleli požehnaně. Díky skvěle rozmístěným checkpointům však jde spíše než o otravnou záležitost o takové non-verbální sdělení autorů "takhle by to nešlo, zkus to jinak". Jiná hra by na to použila nápis / zvuk / vyskakovací help obrazovku, tady by to působilo nepatřičně. A tak trochu jde i o výsměch dnešním začátkům her ve stylu "pro pohyb vpřed použijte klávesu W, pro střelbu levé tlačítko myši...".

Limbo má hádanky, nejčastěji založené na fyzikálních principech (světlo, elektřina, gravitace, magnetismus...), ale není založeno primárně na nich, byť jsou často opravdu originální a pěkně vymyšlené. Limbo je hlavně o zážitcích, které vám nabídne každá obrazovka, a i když celá hra trvá jen kolem 3-4 hodin, zažijete jich nespočet. A to je herní vlastnost, za kterou jsem já osobně ochoten zaplatit bez váhání. Více takových her.

EDIT: Po druhém dohrání zvýšeno hodnocení na 90%, ta hra má prostě všechno. :-)
+51
  • PC 85
Limbo je, i přes pouhé jediné dohrání, mou srdcovkou. A možná i právě proto se opakování vyhýbám. Stručně řečeno jde o jeden z mých nejoblíbenějších videoherních zážitků, s nimiž jsem zatím měla tu čest. Ta atmosféra, ta atmosféra... Ta zkrátka dělá divy! A co za ní stojí? Výborně uchopená výtvarná stránka. Ta už od prvního spuštění naznačuje, že tohle nebude jen prostá hra, ale jistým způsobem i umělecké dílo.

Hra vypadá opravdu nádherně, bez debat. Minimalistický vzhled umocňuje černá a šedá barva, představivost pracuje, fantazie tká. Pomalu se propadáme atmosférou do působivého zážitku, za nímž nestojí samozřejmě jen grafika. Zvuková stránka hry je opravdu perfektní, což je důležité zmínit, protože při řešení hádanek je mnohdy nutné se kromě zraku spolehnout i na sluch. Ovládání je velmi prosté, pouze šipky a Ctrl k vykonání určité akce, jednoduché, ale účinné a dostačující. Obtížnost však stále stoupá, už na začátku je hra plná nebezpečí. Možná dojde na smrt už během prvních hádanek. To je ovšem pouhý začátek, zemřít se dá nedopatřením ještě mnohokrát! Časté umírání může být skutečně frustrující, ale je nutno ocenit vynalézavost autorů, kteří připravili mnoho způsobů smrti, které i zajímavě vypadají... Je libo se utopit, nechat zavalit, rozsekat, probodnout nebo jen tak se zabít skokem z velké výšky? Není problém!
Ne vždy je to o rychlých reakcích a rychlých prstech, je třeba vše správně načasovat a hlavně prozkoumat, co se dá, a neustále zkoušet a hledat řešení, které nemusí být hned jasné. Dostali jste se přes jeden problém? Hurá! Jenom je škoda, že jste tam dole měli udělat něco, díky čemu by vás tahle železná potvora teď nerozsekala na kousíčky! Smůla, musíte znovu... Ignorování i těch nejmenších detailů a změn zvuku dost často (pokud nemáte zrovna štěstí) pošle vaši ubohou postavičku vstříc kruté a hrůzyplné smrti...

Nehledala jsem v tom, kupodivu, ani tak příběh, jde hlavně o navození atmosféry a dopad na pocity hráče, což se tvůrcům opravdu povedlo, alespoň tak jsem to vnímala já osobně. Tato hra je opravdu ukázková – přenádherný vizuál, zvuky, které hráče neustále nechávají v nejistotě, celkově pak promyšlenost hádanek, jež se opravdu povedly.
Je to dle mého názoru zkrátka skvělá hra, kterou byste rozhodně měli zahrát, pokud máte rádi plošinovky, adventury, či atmosférické hry.

A já bych si ji patrně měla po čtyřech letech zopakovat, zda-li na mě bude působit i teď právě takto...

Pro: audiovizuální stránka a atmosféra, promyšlené hádanky

Proti: některé skutečně až příliš frustrující části

+41
  • PC 70
O existenci tohoto dílka jsem se dozvěděl zde na DH, a jak už tu podotklo mnoho lidí přede mnou, Limbo je v podstatě umělecké dílo. Střídání bílé a černé barvy a v mnoha případech i světla a tmy, ve které jsou vidět jen svítící oči The Boye, totiž utváří neskutečně temnou atmosféru předpeklí, kde celá hra probíhá.

Pavouků se tu podle mě začne bát i ten, co je ve skutečnosti bere do holých rukou a hraje si s nimi. Zde je totiž velikost pavouka mnohonásobně větší, než velikost hlavního protagonisty, takže dochází k tomu, že si tento malý klučina nehraje s osminohou potvorou, ale naopak ona s ním.

Při získání deseti světýlek se mi otevřela nová úroveň DING!, kde je velká nouze o světlo, a musel jsem se tak spoléhat pouze na svůj sluch a videonávod. Překvapilo mě, že existuje také achievement No Point in Dying, k jehož získání je potřeba hru dokončit s maximálně pěti úmrtími, což je zrovna v Limbu skoro nemožné. Někdy jsem totiž z frustrace panáčka zabil sám úmyslně za to, že se mi moc dobře nevedlo, ale i bez toho by to byl obdivuhodný výkon.

Herní doba mi na plošinovku přišla tak akorát a i když jsem nevěděl, co je cílem hry a ani závěrečná animace se slečnou mi to neosvětlila, bavil jsem se náramně. I když pár zbytečně frustrujících pasáží v čele s nápisem HOTEL, který je asi tou nejhorší překážkou, si mohli vývojáři odpustit.

Pro: The Boy, atmosféra, pavouk, DING!, herní doba

Proti: neznámý cíl hry, frustrující pasáže (hlavně nápis HOTEL)

+38
  • PC 80
Plošinovky a skákačky nejsou mým oblíbeným žánrem, a tak mi trvalo pár let, než jsem se odhodlala si Limbo zahrát, byť vizuální stránky hry mě zaujala hned, jak jsem ji poprvé viděla. Moc jsem o té hře nevěděla, takže jsem v podstatě ani nic neočekávala od ní.

Ladění hry bylo depresivní a hra působila stísněným dojmem, což podtrhávalo neobvyklé černobílé zobrazení s minimalistickými zvuky a výjimečně zahrála i hudba. Hlavní postava, které se hráč ujme, cestuje tímto bezútěšným světem sama a naráží občas pouze na nepřátele, ať už jde o lidi, lesní havěť či mechanické stroje. Že smrt číhá na každém rohu, to jsem poznala záhy a že budu umírat častěji než v Dark Souls, to mi došlo poté, kdy jsem nebyla pomalu schopná odehrát minutu souvislého hraní bez smrti (berte s nadsázkou).

O postavičku "malého lida", jak jsem si ho pojmenovala, jsem se často bála a i přes častou smrt mě neopouštěla lítost, když z jeho očí vyhasl život. Nejsmutnější okamžiky pak pro mě byly, když se "infikoval" svítící housenkou (?), přestal mít kontrolu nad sebou a odevzdaně šel pouze jedním směrem, což často končilo jeho smrtí.

Cestu k cíli znepříjemňovaly různé hádanky. U některých jsem strávila více času, než bych očekávala, zatímco u jiných mi řešení bylo vcelku jasné, jen jeho provedení, tedy správné a přesné načasování, bylo obtížné. Herní doba se tak z očekávaných dvou hodin protáhla na pět.

Hra mě příjemně překvapila a jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala ji zkusit.

Pro: atmosféra, hádanky, malý lid a obava o něj, stísněný pocit při hraní,

Proti: monotónní prostředí ke konci

+36
  • PC 60
Předem je třeba říci, že Limbo se ke mně dostalo coby součást bundlu a že bych si ho jinak nejspíš nepořídil. Vlastně jsem ani netušil, do čeho jdu. Spíše než hopsačku jsem dostal logickou hru.

Zpočátku udělá hra samozřejmě dojem. Stylizace je perfektní a měl jsem tendenci se trochu bát (hlavně velkých pavouků). Během hraní ale člověk dost otupí a ke konci se nedá o nějaké atmosféře vůbec mluvit. Trochu mě vadilo ono "vrstevnaté" pojetí prostoru, kdy člověk na první pohled nevěděl, co je v "mé vrstvě" a co je kdesi v dálce.

Samotné hraní mě bavilo. Tedy minimálně tak do půlky hry. Pak mi to ale začalo připadat poněkud dlouhé. Mít hra nějaký příběh, možná by to takhle nedopadlo, ale ke konci jsem to už zkrátka chtěl mít za sebou. Dokonce jsem i kouknul do návodu, což je na jednu stranu ostudné, na druhou je to jediný způsob, jak proplout hrou, jejíž hratelnost postupně klesá kamsi do hlubin.

Já nejsem pro Limbo ta správná cílová skupina. K plošinovkám mám obecně averzi a logickým hrám taky moc nedám. Netroufám si hodnotit, jak moc je hra povedená v rámci žánru, ale z mého pohledu je to jen lehce nadprůměrná záležitost.

Pro: Stylizace, snadné ovládání, atmosféra

Proti: Zdlouhavé, některé úkoly pekelně těžké (já vím, je to relativní), hodně úkolů je třeba dělat metodou pokus-omyl

+35 +36 −1
  • PC 90
Tma. Samota. Touha. To je Limbo…

Tahle hra byla můj veliký rest, vnímal jsem její pozitivní hodnocení od té doby co vyšla, ale náš společný čas měl teprve přijít. Po dlouhých 10 letech, od té doby co hra Limbo vyšla, jsme se konečně potkali. 

Svět plný černobílých scén, svět plný nepochopení. Svět ve kterém jsem se cítil tak sám. A přesto. Když už jsme v dálce zahlédli jinou lidskou bytost, ozval se strach. Jaká past na cestě čeká tentokrát? Proč ho chtějí zabít? Proč? Proč!?

Utíkal. Snažil se dostat dál. Ale kam? Za sestrou? Kde vlastně je? 

Umíral jsem. Ze začátku často, později méně. Ke konci pravidelně. Umíral jsem a přesto jsem věděl, že jsme si sedli. Já a on. Stali jsme se součástí jedné bytosti. On utíkal, reagoval bezchybně na každý stisk mé klávesy. Já ho vedl. Věděl jsem, že na mě záleží, jestli on dosáhne svého cíle. Přesto jsem umíral. My oba…

Silné pasti na medvědy, cirkulárky, elektrický proud, magnety, gravitace, pavouk, zlé děti. Z čeho měl on větší strach? A z čeho já? Pavouk, který nás oba opakovaně zabíjel, než jsem přišel jak se ho zbavit? Cirkulárky, ke kterým se přiblížit znamenalo bolestivou smrt? Pasti na medvědy, umně skryté v trávě? Smrt byla všude. Nejen ta naše. Zmar a zkáza ruku v ruce.

Zlověstné ticho na popředí zvuků vzdáleného města. Temný hukot továrny. Ticho… Zvuky jsou obecně silná stránka Limba. Znepokojivé, dokonale vystihující prostředí. Bylo jedno, jestli jsme stáli v temné jeskyni a vnímali tíživou samotu, jenž nás temným a znepokojivým hukotem nutila vnímat zoufalost naší situace, nebo v dešti, který vytrvale smáčel vše odkryté, včetně jeho chlapecké duše.

Dosáhne svého cíle? Najde svojí sestru? Překoná všechny pasti? Hádanky? Bude dostatečně rychlý? Myslím, že bude. Cesta to není dlouhá. Ale je dokonale podaná. A kdo jí s ním ještě nešel, měl by. Protože on čeká, až ho někdo povede. A pomůže mu.

Pro: Atmosféra, audiovizuální podání celé hry, smysluplné hádanky, HW nenáročnost, precizní ovládání

Proti: Konec je... zvláštní

+34
  • PC 85
Limbo je skutečně atmosférická hra. Už samotný začátek, kdy se hlavní hrdina (chlapec) probudí v temném lese v sobě něco má. Postupně pak člověk prochází světem Limba, kde musí čelit živým i neživým nepřátelům, ale hlavně všudypřítomným pastím. Vlastně ani neví jak se tam hlavní hrdina dostal a kde je (i když název Limbo - předpeklí, neboli místo kam po smrti přicházejí nepokřtěné děti). Teprve konec vytváří prostor pro určité interpretace.

Hratelnost je skutečně povedená. Hráč musí řešit logické hádanky a vyhýbat se pastím, kterých je tu požehnaně. V první polovině jsou i živí nepřátelé. Co možná někomu bude vadit, je skutečnost, že na většině míst musíte napřed zemřít, abyste si uvědomili kudy vede cesta dál.

Technické zpracování je velmi dobré a vše pracuje perfektně jak má. Animace jsou perfektní a stejně tak i fyzika, bez toho by Limbo ani nefungovalo

Pro: Atmosféra, hratelnost, technické zpracování

Proti: Od poloviny mě přišlo trošku slabši prostředí

+32
  • PC 85
Už jsem pomalu přestával věřit, že se k téhle hře jednou vrátím a konečně jí dojedu. Můj odpor k návodům dlouho smažil mou tupohlavou hlavu. Stejně jsem to nakonec nevydržel a dvakrát jsem se na ten návod podíval. No, jednou to bylo tak, jak jsem to i zamýšlel.

Ano, druhou polovinu téhle hry jsem hrál nějaký rok a půl. Nechat uležet každou druhou hádanku byla pro mě jediná volba, protože bych pak akorát chytal deprese z toho, jak jsem blbej. Překážky jsou skvěle vymyšleny. Všechny dávají smysl. Z tohoto důvodu jsem byl nakonec i rád, že hra nebyla nějak moc natahovaná a držela si svou kvalitu po celou dobu. Musím ale říct, že první půlka byla na tom s atmosférou o dost lépe. Alespoň mi to tak přišlo.

Prostředí a celková stylizace. Je to stylové. Ponurá atmosféra. Skvělé ozvučení. Jo, zvuky brutální smrti malého chlapečka jsou super. Nevydá u toho ani hlásku. Jako, kdyby s tím byl smířený. Jednoduché rozhraní, ovládání. Funkční fyzika. To by se mohlo zdát, že je to bezchybná hra. Bohužel ale není.

A to díky naprosto odfláknutému a debilnímu zakončení, které u mě zabilo všechny emoce. Ani jsem neměl náladu pak na ty titulky. Tady už tvůrcům opravdu došla fantazie. Ono by možná jenom stačilo trochu nastínit, jak se ten chlapeček do toho předpeklí dostal a jaký je jeho přibližný cíl. Určitě by to pak chytlo trochu jiný rozměr. Ta osůbka na konci. To byla jeho máma, sestra, holka? Alespoň, že nezůstal sám.

17.9. 2015 - Po nastudování co je to Limbo a jak se tam chlapec mohl dostat, mi dává konec mnohem větší smysl. Vlastně mě došlo, že to snad nešlo udělat líp. Příště by to ale chtělo nějaké vysvětlení pro neznalé burany.

Pro: perfektně funkční hádanky, stylizace, nápad, melancholická atmosféra, ozvučení

Proti: slabší atmosféra v druhé půli

+32
  • PC 80
Limbo mě zaujal už z gameplay videí, což je u plošinovky docela ojedinělá záležitost. V jádru se jedná o obyčejnou skákačku, která navíc není moc dlouhá. Proč je ale Limbo tak ojedinělé a úžasné?

Díky vynikající grafické stylizaci do černobílé barvy a úžasným animacím. Limbo je zářivým důkazem, že tento kultovní žánr nevyhynul a má stále co nabídnout. První dvě třetiny hry jsou úžasné, atmosféra by se dala krájet a průchod hrou je relaxační a nenáročný. Jakmile se ale v poslední třetině hra přesunula do podzemí, už to nebylo ono. Hádanky začaly být o dost těžší a tempo hry se trochu zpomalilo. Mě naprosto vyhovovala ta nenáročná atmosférická zábava a je trošku škoda, že se to ke konci takhle změnilo. Tím ale nechci říct, že je poslední třetina špatná. To ne! Jen je trochu... jiná.

Ve hře není praktický žádný text, snad jen jednoduché menu. Ovládání je intuitivní, ale hra na mě nehoukla, že se dá použít ještě „akční“ klávesa CTRL, díky čemuž jsem na začátku zakysl, než mi napadlo juknout se do nastavení. Absence jakéhokoli HUDu jinak beru jako veliké pozitivum (on vlastně není ani potřeba), protože nekazí atmosféru.

Díky výborné fyzice a animacím je velice zábavná i samotná hratelnost. Grafika je zvláštní, ne moc složitá, na HW nenáročná a přesto velmi efektní.

Verdikt: Nedivím se, že je Limbo tak oblíbené. Já ho dohrál na jeden zátah, protože jednoduše jsem chtěl vědět, co bude dál a skvěle jsem se u něj bavil. Někdy si ho určitě střihnu znova. 80%

Pro: atmosféra, krásná grafická stylizace, moc pěkné animace, vhodně rozmístěné checkpointy, fyzikální hrátky, zvuky

Proti: ke konci to trošku ztrácí atmosféru; škoda, že to nebylo trošičku delší...

+31
  • PC 90
O hře jsem se dozvěděl celkem náhodou, když se nás při hodině prográmka učitel ptal, co zrovna hrají "grafici". Kámoš řekl že hru Limbo. Samozřejmě jsem jí musel vyzkoušet. Hra mě chytla a opravdu ne jenom kvůli grafice...

Limbo je 2D logická skákačka s hororovým nádechem. Hrajete v ní za bezejmenného kluka, který se ocitá v tajemném světě, který by se dal přirovnat leda tak k jeho nočním můrám. Hlavní hrdina navíc ani pořádně neví kdo je, natožpak kam má jít. Už po prvních pár minutách vám bude jasné, že tento svět se s vámi ale rozhodně mazlit nebude. Potulují se v něm dost nebezpečná monstra a ani místní obyvatelé k vám zrovna moc naklonění nebudou. Navíc na vás bude každou chvíli něco padat, nebo vám jinak komplikovat cestu dál.

Ale v čem má tato 2D skákačka opravdu navrch? Určitě vás hned nadchne grafika hry. Celý svět a vlastně úplně všechno je černobílé. Ale nevypadá to vůbec špatně. Naopak, hra přichází s něčím novým, na co nejsme zvyklí a celému zážitku z hraní to jen a jen přidá. Prostředí celkově je zpracováno nádherně a bude na vás dýchat skvělou atmosférou. Druhou zajímavostí je, že hrajete za kluka, kterému se může stát opravdu cokoliv. Ani useknutá hlava není žádnou vyjímkou.

Jak už jsem psal, v Limbu se musíte dostat snad až na konec ponurého světa. Cestou budete muset vyřešit spoustu logických hádanek nebo naopak uplatnit svůj vytrénovaný postřeh... a někdy oboje. Obtížnost je nastavená tak akorát. Ovládaní je pak velice jednoduché.

Co víc k této hře napsat. Snad jen, že pokud chcete vyzkoušet něco nového, zkuste Limbo. Hru bohužel sfouknete asi za 4 hodiny, tak nezbývá než doufat, že bude pokračování...

Pro: Neokoukaná grafika, perfektně zpracované prostředí, hlavní hrdina, atmosféra

Proti: Herní doba, chybí nastavení hlasitosti

+31
  • PC 80
Co to je vlastně to Limbo? Nehledě na to, že slovo limbo pro mě znamená jiný význam pro kómat, jsem vlastně vůbec netušil, do čeho jdu. A přitom...Limbo se během vteřin ukázalo naprosto impozantně a tak jsem po něm okamžitě skočil. Rozhodně radši, než po blížícím se kómatu vzhledem k předcházejícímu alkoholovému dýchánku :)

Skočil jsem po hře, která je klasickou skákačkou a ta mě naprosto okamžitě pohltila. No fakt, zkuste to. Kam se hrabe roztomilý Super Mario. Limbo je naprosto brutální, depresivní, atmosferická jízda, kde není nic hezké, roztomilé a milé. Ba naopak. Je tu neuvěřitelně zlý černobílý svět a Vy jste ta poslední pozitivní stránka tohoto světa.

Těch pár hodinek, co jsem si s hrou vyhrál, jsem si maximálně užil. Tak atmosferickou hru nepotkáte každý den. Takže zavřít rolety, zhasnout, nasadit sluchátka a šup do Limba, protože to Vás sejme okamžitě. A to i přesto, že celou hru se nedozvíte vůbec nic a ani konec to nezachrání. Ten tu atmosféru možná ještě víc zhutní a Vás donutí přemýšlet. Proč? To se dozvíte až na samotném konci :)

Pro: Geniální nápad atmosferické černobilé obrazovky, která Vás pohltí.

+30
  • PC 80
Tak takové to je umírat. Limbo je lítostivé, ponuré, nemilosrdné a melancholické. Kam ten chlapeček běží a kde se tu vzal? A proč se ho všichni a všechno snaží zabít? Můžeme mu nějak pomoct? Nedá vám to, abyste tím krásně atmosférickým krutým světem neběželi dál, protože naděje umírá poslední. Nakonec přes ty všechny zkoušky a příkoří, kterým jste panáčka vystavili, zase skončíte na začátku, protože z limba není úniku.

Na hře mi vyhovovalo, že přesně seděla mému poměru inteligence a trpělivosti, takže hádanky byly vyřešitelné, sice možná ne hned, ale zkoušením všemožných logicky vyplývajících kroků se po chvíli dalo dobrat postupu. Ono když vás hra příliš netrápí a nenutí poníženě a uraženě vyhledávát walkthrough, tak to tomu zážitku taky přidá. Také chválím fakt, že skoky nevyžadují absolutní přesnost a panáček poslušně dělá to, co chcete. Chválím vlastně úplně všechno, Limbo pro mě představovalo uceleně kvalitní zážitek. Snad jen byla chyba, že vývojáři ty nejděsivější karty (pavouk a zlé děti) vyčerpali hned v první půlce a v té druhé jste zabíjeni mechanikou, což je taky bezcitné, ale ne proto, že by to tak chtěla, ale že to jinak neumí.

Pro: atmosféra, hratelnost, řešitelnost

Proti: nevyváženost způsobů smrti, ke konci už se ty magnetické plošiny zdají dlouhé

+30
  • PC 90
V jednoduchosti je krása a Limbo je toho dôkazom. Jednoduchá grafická čiernobiela štylizácia, ktorá perfektne vytvára atmosféru. Žiadne zložité herné mechanizmy, len jedna cesta, niekoľko prekážok a niekoľko desiatok všemožných úmrtí.

Tajuplná atmosféra je dokonalá, putovanie lesom plným pascí, boj so skupinkou chlapcov alebo nezabudnuteľné scény s obrovským pavúkom patria k tomu najlepšiemu, čo v žánri plošinoviek vzniklo. Dokonca boj s prerasteným pavúkom patrí k tým najlepším scénam, aké som vôbec v hrách zažil. Trochu ma sklamala druhá polovica hry, kde mi chýbala vačšia fantázia v interiérových lokáciách.

Celkovo mi ale Limbo učaroval. Je to jedna z najlepších hier aké som kedy hral, jeden z vrcholov svojho žánru a zážitok na ktorý nezabudnem až kým sa o to nepostará Alzheimer.

Pro: atmosféra, podarená grafická štylizácia, veľa dobrých nápadov, scény s pavúkom!

Proti: tak trochu druhá polovica hry plná interiérov

+30
  • PC 95
Do limba jsem se dostal díky akci na Steamu kde ho autoři uvedli na víkend zdarma ke stažení. Limbo není nějak dlouhá hra, je krátký, vyjde vás přibližně na jednu až čtyři hodiny. To ale vůbec nevadí protože to bohatě stačí, proč?

Protože Limbo vlastně není ani tak hrou jako spíše takovou uměleckou jednohubkou. Celá hra se odehrává v černobílém spektru barev a její název odpovídá i zpracování. Hra je rozkošně až děsivě brutální, smrt zde nehraje nějak velkou roli jelikož se objevíte o pár kroků pozadu ale způsoby smrti vašeho malého dítěte kterého ovládáte jsou tak děsivé že vás to odradí od zbrklého chování vedoucí ke smrti. Hudba je zde klaustrofobní ale zároveň se doplňuje s úmyslně prázdným světem plným ozvěn a strachu.
Postupem dál se dostanete z lesa do podzemních prostor, továren nebo špinavého města za deště, ale nepočítejte s tím že narazíte na přátelskou tvář. Postup hrou spočívá v řešení dynamických hádanek jež se často musí i dobře načasovat, přiznám se že ke konci jsem už trochu tápal.

Limbo je hnusné, odpudivé, smradlavé a kruté ale přesně to je na tomto dílu to krásné, více než o hru se jedná o umělecké dílo. Doporučuji si zahrát při dešti v osamělém bytě.

Pro: Umělecký a emocionální dojem, Dvoubarevná grafika, Plynulost a odladěnost, Jednoduchost, V tomto případě i krátkost, Zvuky.

Proti: Krutost k hlavní postavě, Negativní vjem emocí.

+30
  • PC 90
Limbo je taková vzpomínková hra. Tehdy někde mezi 2011/2012 jsem pomalu přestával hrát hry, ale čas od času si zašel do knihovny vypůjčit Scorečka, přelouskat recenze a podívat se na to, co si na své dosluhující šunce nezahraji. A mezi nimi byla nadšená recenze na Limbo, naprosto prastaře vypadají černobílou plošinovku, která prakticky nastartovala vlnu retro, indie a pixel art her. Zaujala mě, vypadala, že bych ji mohl rozjet.

A tak jsem si tehdy Limbo sehnal, dohrál ho a zanechalo ve mě nesmazatelný, mystický zážitek. Tak silný, že jsem hledal v hlubinách internetu odpovědi, vysvětlení. Příběhy o životě po smrti mě totiž vždycky fascinovaly. Po letech, při nostalgickém projíždění her z té doby jsem si řekl, že bych to mohl zkusit znovu. Zážitek už se neopakoval (což je mnou, ne hrou), ale vynikající plošinovka zůstala.

Limbo je totiž zjednodušené až na kost. Žádné menu, intra, nastavování, dialogy, složité herní principy, dokonce skoro žádná hudba a zvuky a jen jednoduchá (leč působivá) černobílá grafika. Prostě sednete ke hře, šipkami ovládáte pohyb, nahoru je skok a Ctrl slouží k tomu něco posunout, nebo přepnout. A to je celé, nic víc po vás hra nechce, během 10 sekund můžete hrát, podobně jako kdysi u starých hopsaček na Nintendu.

Příběh tu je a není. Je to takové to domyslete si... což mě u 99% her, filmů či seriálů příšerně sere, ale Limbo je ta 1% výjimka potvrzující pravidlo. Takže máme klučinu, který pravděpodobně nějak tragicky zahynul a ocitá se v očistci. A musí se dostat pryč (?) a přežít. Černobílá grafika dodává děsivou atmosféru, procházíte jeskyně plné mrtvol a oběšenců, rozpadající se střechy města či továrny. A všechno Vás chce zabít. Elektrické podlahy, ozubené pily, kulometné věže, balvany, pasti na medvědy, pár místních obyvatel. Nic z toho se nevyrovná naprosto odpudivému monstr pavoukovi, který na Vás přes veškerou újmu znovu a znovu útočí... pro arachnofobika dokonalý zážitek.

Klučina je šikovný, umí lézt po lanech, skákat (skoky jsou přesné) a přitahovat se. Občas něco přesune, aktivuje a většinou řeší puzzle spočívající v tom, jak dál. Řešení je většinou vykoupeno pár brutálními úmrtími, než ho pochopíte a postoupíte dále. Možná jsem si to i po těch letech příliš pamatoval, ale v porovnání s různými nelidskými hopsačkami z devadesátek mi Limbo přišel i přes množství úmrtí celkem jednoduchý. Frustraci brání i hustě rozeseté checkpointy, lehce přituhlo až na konci, ale i tak za necelé tři hodiny bylo hotovo.

A tak sem skočil poslední skok, shlédl kratičké "outro" a v hlavě mám zase otázky. Co udělalo malé dítě tak strašného, že skončilo v Očistci (či předpeklí)? Proč ho tam všechno a všichni chtějí zabít a proč vůbec duše v očistci může umřít (a pěkně krvavě)? Co znamenal ten konec? Limbo je každopádně výjimečná, naprosto jiná hra a to i pro někoho, kterého celá tahle moderní retro/indie vlna minula obrovským obloukem.
+29
  • PC 75
Psát tady asi popadesáté, čím hra vyniká, je už nošením dříví do lesa. Nehledě na to, že se tady k tomu jiní vyjádřili lépe, než bych byl sám schopný. Stylizace, hratelnost, solidní puzzly, mechaniky... to vše je fakt na jedničku a díky tomu hra nepřestane bavit. Budu se však zabývat věcí, se kterou s ostatními nesouhlasím. A je to právě příběh.

I díky názvu jsem si ještě jakžtakž dokázal vyvodit, že je hlavní hrdina asi mrtev a že se vše snad odehrává v očistci? (je to jen má teorie, proto to ani nedávám do spoilerů) Tam to ale končí. Nechápal jsem kam jdu, co je mým cílem a proč se mě jiní lidé snaží zabít. Měl jsem jen kupu neuspokojivých, nesouvisejících teorií. A to mi nestačí. Jsem totiž hráč, co potřebuje najít vysvětlení. Nechápejte mě špatně, nemám nic proti hrám, kde je potřeba si řadu věcí domýšlet, u takových her je ale asi nezbytné, aby byl hráč naladěn na stejnou vlnu jako tvůrci, což však zde nebyl můj případ. Mezi mnou a hrou jsem cítil jakousi propast.

Je ale dost možné, že až budu o pár let starší a zkušenější, najednou mi vše "docvakne" a konečně pochopím tu skrytou hloubku hry. Do té doby ale u mě bude Limbo jen výborná logická plošinovka bez smysluplné cesty a cíle.

9. bod herní výzvy 2017 (za tip a trpělivost děkuji uživatelce Lauroně :) )
+28
  • PC 95
Jak bych popsala LIMBO? Shodnu se s ostatními na tom, že je to intenzivní zážitek.

Je to plné emocí, ačkoli o nějaké výpravnosti se mluvit nedá. Hra světla a stínu spolu s vynikajícím ozvučením, ježí se vám chlupy na rukou a na krku.. Váš chlapeček bude umírat všemi možnými způsoby, morbidními, smutnými, v případě některých až nepříjemně do detailu vyvedenými. Nebudete chtít umírat, ale abyste přišli na to, jak dále, neobejdete se bez toho. Atmosféra je opravdu silná, nejvíce vystupňovaná někde kolem poloviny hry, později už vám pak připadá, že ani s každou další hádankou nejste blíž cíli, vaše úsilí je marné. Všechno se vás snaží zabít a nezbývá, než se stále hnát dopředu. Ke konci se některé hádanky "technického rázu" komplikují, vyložená frustrace se však nedostavila. Po několika pokusech a občasné nápovědě všechno nakonec šlo. Rozhodně ale nedoporučuju hrát v kuse.

Nedokážu popsat, co ve mě vzbudil konec. Tíseň nijak nepominula, ba naopak. Točíme se v kruhu a přes smrtící nástrahy stále vpřed.

Pro: atmosféra, stylizace, hádanky

Proti: až téměř depresivní

+28
  • PC 95
Limbo je hra principálně prostá, prostinká (stejně tak ovládání - šipky plus mezerník), leč neskutečně originální, co se zpracování a myšlenky týče, a hlubší než by se na první pohled mohlo zdát.

Hlavní postavou je malý černý klučina se svítícíma očima (viz moje profilovka :D), který se jednoho krásného rána (oprava: jednoho krásného neidentifikovatelného okamžiku v časoprostoru) probudí uprostřed tajemného lesa, a to lesa zdaleka ne pohádkově idylického.

S jakousi tichou naléhavostí se bez meškání odhodlaně vydává na nebezpečnou cestu ve snaze najít svoji ztracenou sestřičku... Kam přesně? No, technicky vzato stále doprava dle možností 2D světa.

Tím se dostávám k samotnému zpracování. Na první pohled (screenshoty) snad Limbo může působit jednoduše, až dětsky (tedy až na výrazně depresivně laděné scenérie), na ten druhý (první spuštění hry) si již začneme uvědomovat, že to nebude jen tak.

Malý hrdina se chrabře prodírá marasem snového, tajemného a děsivého světa, který je jakoby stínem světa našeho, s tím rozdílem, že příliš neoplývá barvami (setkáme se s přehlubokou depresivní černí, poskrovnu se vyskytující optimističtější bílou, nejčastěji v podobě tenkých paprsků světla odněkud shora či tajemné záře na pozadí, a tolika odstíny šedé, že název jistého populárního bestselleru pro ženy je pro Limbo eufesmismem).

Kromě toho se také jedná o koncentrovanou noční můru plnou důmyslných a smrtonosných pastí, do kterých nesčetněkrát upadnete a brutálně tak ukončíte život malého protagonisty. Způsobů, jak se odebrat k věčnému odpočinku (rozumějte, restartování checkpointu), je zde vskutku nesčetně, tvůrci s krutou vynalézavostí dali hernímu světu opravdu nekompromisní a temný nádech, který umocňuje atmosféru.

Co se týče jednotlivých lokací a rébusů, ty jsou vytvořeny s velkou kreativitou a naplno využívají až překvapivě realistický fyzikální model hry. Hra vás až do konce bude překvapovat a kolikrát se docela slušně zapotíte než projdete tu či onu úroveň. Celý příběh limba je dosti nejednoznačný, a jak tomu často bývá, otevřený mnoha interpretacím.

Hratelnost je vynikající, ještě bych asi zmínil i kvalitní zvuky okolního prostředí (šumění lesa atd.), Soundtrack příliš výrazný není, vybavuje se mi vlastně pouze skladba z hlavní nabídky. Atmosféru hry ale doplnuje skvěle.

Pro: vynikající hratelnost, vizuální zpracování, zvuky, příběh

Proti: poněkud málo indicií ohledně příběhu

+27
  • PC 80
Hru som dohral v rámci Hernej výzvy 2016 a zvolil som si ju do kategórie "najneobľúbenejší žáner" preto, lebo nie som moc na logické hry.

Celý prechod hrou bol plný logických hádaniek, ktoré neboli až tak ťažké ako som si myslel, len v poslednej štvrtine hry sa mi začal zavarovať mozog. Preto som občas použil k nápovede Youtube. Celkovo sa mi hádanky docela páčili a pri niektorých som sa aj bavil. Hlavnou postavou bol malý chlapec o ktorom som nevedel že čo?, prečo?, ako?, ale páčil sa mi.

Príbeh mala hra zaujímavý, ale nie moc výrazný. Pre mňa to bol skôr len prechod hrou plnou nástrah a hádaniek. Týmto nechcem hru odsudzovať, ale keďže som neni fanúšikom tohto typu hier, tak sa mi to zdalo "nudné". Ale nie vždy, hra mi poskytovala všetky pocity ako pocit strachu (len na začiatku, keď tam bol ten pavúk), radosti, smútku, prekvapenia a veľa ďalších. Najviac sa mi páčili pasáže s larvou na hlave, kedy som musel prežiť a dostať sa k larvožrútom. A keď som bol po 3 hodinách hrania na konci príbehu, dostal som pocit šťastia nie len kvôli dohraniu hry, ale aj z pekného happy endu.

Grafika bola obutá do pekného čiernobieleho kabátu. Na atmosféru sa kládol asi najväčší dôraz a hra ju mala fantastickú. Hudba v pozadí len dodávala jemné melódie pri priebehu hrou.

Ako som už spomínal nie som fanúšikom logických hier, ale Limbu sa malé hodnotenie dať nedá a preto má od môjho srdca a prekypeného mozgu krásnych 80%.

Pro: Hádanky, grafika, atmosféra, chlapec, rôzne pocity pri hraní

Proti: Záverečné hádanky

+27