Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC 95
Fallout 2 je opravdovým zjevením v mé „herní kariéře“.
Nikdy bych nečekal, že mě hra, která je jen o pár let mladší než já, vrátí do dob, kdy jsem dokázal dlouhé hodiny v kuse a bez přestávky civět do monitoru a hltat každou její pasáž. To se mi už opravdu dlouho nestalo.

Po dlouhou dobu jsem se úvodním dvěma dílům série vyhýbal, jelikož mě odrazovalo izometrické zobrazení. Když jsem se konečně překonal, obrovský svět Falloutu 2 mě totálně zahltil. Musel jsem ale přestat a nejdřív odehrát díl první, abych byl více v obraze a druhý díl si tak mohl ještě více vychutnat.

Již první díl je vynikající počin, druhý však vyšperkovává všechny náležitosti a s přidaným Restoration projektem se jedná takřka o dokonalé dílo a rozhodně o jednu z nejlepších her, kterou jsem měl tu čest hrát. Proč? Tolik volnosti, možností, jak řešit úkoly, úžasných dialogů a humoru jsem doposud v jiné hře neviděl, ač teď už chápu, kde mnoho novějších her bralo inspiraci.

Svět Falloutu (2) dává smysl, postavy reagují zhruba tak, jak by člověk čekal, že reagovat v jejich pozici a postavení budou. Navíc reagují na hráčovy činy a málokdy se mi stalo, že by bylo něco nelogického nebo vyloženě nesmyslného.

Často mě hra překvapila v tom, že v sobě zahrnovala i prvky, které bych opravdu nečekal. Za všechno můžu vyzdvihnout například můj geniální nápad, jak se stát boxerským šampionem - přesně mířenou trefou do koulí přece nemůžu neobstát. A co na to hra? Oponenti na zemi volající maminku a já se snadno stávám vítězem. Stejná taktika zafungovala i v San Franciscu. Už mi chybělo jen to, aby mě hra korunovala titulem balls smasher a byla by to dokonalost.

Jedinou výtku bych tak měl, když opomenu některé technické problémy, pouze k samotnému závěru hry a to konkrétně k oblasti sídla Enklávy. Zde mi přišlo, že už autoři dost spěchali s ukončením, byla zde minimální interakce, spousta v této fázi již nepotřebného lootu a já se tady poprvé za celou dobu přistihl s myšlenkou, že už to chci mít dohrané. Vrcholem pak bylo bludiště, které mi sem vůbec nezapadlo a vnímam jej jako jednu z mála nelogických věcí.

Na jednu stranu jsem rád, že jsem přemohl svůj původní odpor k izometrickému zobrazení a otevřel si tak cestu k dalším skvělým hrám, a že jich tedy alespoň podle zdejší databáze je.
Na druhou stranu beru tuto zkušenost i jako takovou ukázku úpadku celého herního průmyslu za posledních 20 let z určitého pohledu. Hry se sice výrazně posunuly ve velikosti, technickém zpracování, jejich dosahu a vůbec celkovém vlivu na společnost. Nedošlo dle mě ale k posunu v těch bodech, ve kterých je třeba zrovna Fallout tak skvělý a výjimečný. Čest všem výjimkám, ale je jich zatraceně málo. Zařazení videoher do mainstreamu si zkrátka vybralo svoji daň.

Pro: svět, svoboda, dialogy, rpg systém, soubojový systém, kult

Proti: technické problémy, závěr hry

+38 +39 −1
  • PC 90
V recenzích k této hře se superlativy rozhodně nešetří. V době svého vydání to opravdu muselo být zjevení, ale dokáže tato hra něco nabídnout i po více než dvaceti letech od svého vydání? Jelikož jsem ji nyní dohrál prvně, a nejsem odchován takovými kousky jako je Baldur's Gate, Planescape či jakýkoliv jiný Fallout, myslím, že jsem schopen na to odpovědět aniž bych byl zatížen nostalgií. A protože už jste nejspíše viděli mé hodnocení, je Vám jasná má odpověď. Ano, Fallout 2 má rozhodně co nabídnout i po tak dlouhé době.

Průzkum a objevování, takhle bych definoval tuto hru. Žádné otazníky na mapě, žádné indicie vysvětlující daný úkol krok po kroku, žádné nápovědy. Zkraje se jen dozvíte, co je třeba vesnici donést a pak hurá do světa. Stalo se mi, že jsem minul důležité NPC, stalo se mi, že jsem bloudil od města k městu a nevěděl jak se pohnout v příběhu dále, stalo se mi, že jsem úkolový předmět omylem prodal nějakému obchodníkovi a pak hledal který že to byl, a dokonce se mi stalo, že jsem v New Renu objevil ještě jednu jeho část až skoro ke konci hry. A mám takový pocit, že jsem minul další věci, o kterých nemám ani ponětí. Což je celkem nezvyk oproti dnešnímu skoro až zautomatizovanému plnění úkolů v moderních hrách. Navíc zde ani není rozdělení na vedlejší a hlavní úkoly, tudíž člověk netuší zda vyřešení toho či onoho ho může posunout v příběhu dále či ne. Nakonec jsem se nevyhnul tomu, že jsem se musel podívat do návodu (věc, kterou jsem neudělal už hodně dlouho).

S Hi-Res patchem je hra velice pěkná i dnes (nevím jak vypadá bez něj, instaloval jsem ho ještě před spuštěním), a některé lokace působí přímo "velkolepě". Jeden příklad za všechny je elektrárna v Gecku, která mě dokázala ohromit na první dobrou. Holt jasný důkaz toho, že izometrické hry stárnou pomaleji. Každé město je originální a jiné. Vždy to byla radost se dostat na nové neobjevené místo a začít ho kousek po kousku prozkoumávat a poznávat. Tak jak každé město vypadá jinak, tak se liší i jejich politika a způsob přežívání v postapokalyptické éře. Tady se autoři opravdu vyřádili a nabídli zajímavé pohledy na věc. K tomu si přidejte ještě jejich smysl pro humor a lásku k odkazům na jiné hry, filmy, knihy a kdo ví co ještě vůbec a dostanete titul, který byl rozhodně připravován s pořádným zápalem. O hratelnosti se asi moc velký smysl zmiňovat nemá, pode mnou tu je 40 komentářů a myslím že tam je zmíněné vše podstatné. Řeknu jen toto - moc mě baví, když mi dá hra několik způsobů řešení situace, a teď nemyslím tu formu zvol za a), za b) nebo za c). Myslím tím tu formu, kdy čím víc člověk prozkoumává, čím víc se snaží, tím víc pak i zcela odlišných způsobů mu hra poskytne.

Jediná má výtka směřuje k parťákům. Z čeho jsem měl po celou dobu hraní hrůzu bylo to, že se mi při průzkumu postaví někam do dveří (či úzké chodby) a zablokují mi tak cestu. Člověk pak pořád mění rozestupy, případně je někdy i nechává na místě, ale je to celkem zdlouhavý proces vedený přes rozhovory (ke konci mi to rozhodně už dlouhé přišlo). To je i co se týče kontroly jejich vybavení, předávání předmětů či zadávání příkazů v boji. Tady bych ocenil nějaké rozhraní, ve kterém bych to vše mohl spravovat současně pro všechny. Výtku bych měl i k jejich inteligenci. Ačkoliv měl Marcus zadáno, že má střílet jen až si bude jistý že mě netrefí, s rozstřílením Vica na cucky si hlavu nedělal. Stane se.

Fallout 2 je legenda, a já už chápu proč. Ano, má to dobrou a chytlavou hratelnost, ale to hlavní, co tuhle hru dělá něčím víc, je její svět. Ten velmi živě působící (i přes pustošící jadernou válku) smysl dávající a částečně satirizující svět. Těch 50 hodin ve hře mi uteklo ani nevím jak. A přemýšlím, zda ty výkřiky o tom, že dnešní hry nejsou už tím čím bývaly hry dříve, jsou opravdu jen výkřiky nostalgiků či zda je na tom něco pravdy. Takže, jakou další herní legendu si dám příště?
+35 +36 −1
  • PC 100
Omlouvám se předem ze megadlouhý komentář, ale tahle hra si ho zaslouží.

Fallout 2 vyšel rok po prvním dílem a hned po prvním dohrání se pro mě stal symbolem absolutní dokonalosti. Ano jednička je také dokonalá hra, které jsem dal 100% a dvojka je zdánlivě jen "datadisk", který nepřináší nic nového. Vypadá, ovládá se, hraje se a funguje úplně totožně jako první díl. Je to ale jen zdání.

Fallout 2 ponechává veškeré principy z prvního dílu, takže se nebudu zdržovat jejich zdlouhavým popisováním. Opět tedy budete putovat městy, základnami, plnit rozličné questy od těch nejjednodušších až po ty mega složité, bojovat, levelovat, vylepšovat statisky, zabíjet spoustu nestvůr. A především se snažit o to nejlepší, řekněme Picardovsky diplomatické řešení.

Příběh se odehrává 80 let po událostech prvního dílu. To není dlouhá doba, ale ve světě bez technologií se z příběhu boje Zakladatele s Vůdcem a jeho Jednotou stala pomalu báje. Samotný Zakladatel po svém trpkém vyhoštění z Vaultu 13 založil malou vesničku Arroyo, která ale díky neúrodě pomalu umírá. Hrdina, který dostává titul Vyvolený tak projde chrámem zkoušek a po pár lehkých questech ve vsi se vybaven kopím a léčivými prášky vydává do světa najít G.E.C.K - prastarý přístroj, který umí z neúrodné pustiny stvořit rajskou zahradu.

Opět stejně jako v jedničce platí, že hlavní příběh je Vám dávkován velmi pomalu a nic kromě pár snů Vám nebrání prožívat ty příběhy lokální a poznávat zákonitosti okolního světa. Jak jsem říkal, hratelnost zůstala prakticky stejná, ale tvůrci zahrnuli pár vylepšení. Je tu tlačítko sebrat vše, peníze už nemusíte naklikávat po 999 jednotkách, tlačítkem Shift si zobrazíte často neviditelné věci na zemi. Je tu spousta nových zbraní (mimo jiné Gauss pušky či jakési disruptory), lokací je dvakrát tolik a celá hra je obrovská! Mám nemocenskou, takže jsem hrál prakticky 16 hodin denně a i tak mi to zabralo skoro týden.

Jedinou chybou hry jsou opět parťáci, kteří jsou na zabití. Ve druhém díle jich můžete mít až pět a ti bez ohledu na spoustu nastavení střílí jeden druhému do zad, vrhají se vstříc nepříteli či naopak stojí, koukají a nedělají nic. Mimo boj se průzkum malé místnosti stane peklem, protože parťáci se Vám pletou pod nohy a nepomůžou ani funkční tlačítka na jejich odtlačení ani příkaz "kšáá" jak jsem si ho pojmenoval z Restoration projektu.

Jinak ale můžu jen chválit, protože opravdu málokterá hra umí vyvolat tak silné pocity herní blaženosti. Naprosto dokonalý je pocit "from zero to hero". Na začátku máte divocha s kopím, který se horko těžko dostává k prvním laciné pistolce a prvním parťákům. Když pak po dvou-třech městech potkáte nabušence v energo zbrojích, kterým se v poušti přimotáte k k popravě a kterým nestojíte ani za řeč, spadne Vám čelist. A na konci? Po poušti si drandíte upgradovaným autem s partou killerů v energo zbrojích, po zuby ozbrojených plazmovými či gauss puškami a podobné nabušence si dáváte k snídani.

Než se k tomuto ale propracujete čeká Vás tuna a tuna diplomacie, plnění úkolů a čištění dungeonů. Ano ve druhém díle je mnohem více čistě bojových lokací, kde se pořádně zapotíte.

Základem ale stále zůstávají města a jejich příběhy a tady tvůrci přinesli největší trumf. Každé město je odlišné, v každém začínáte jako úplná nula a můžete se propracovat z kategorie neutrál či dokonce neoblíbený až k idolu a podle toho se také mění chování lidí. Většina městě má spoustu menších úkolů, některé vtipné či až přehnaně sci-fi (různé mluvící kytky, radškorpioni, krysy či párači, nechybí i duchové). Hlavní questy jsou ale reálné, morálně nejednoznačné, zasahují i do okolních měst (žádné vzduchoprázdno jako v prvním díle) a k získání nejlepšího konce na konci se pěkně zapotíte. Já osobně jsem asi při sedmén dohrání teprve teď objevil nový lepší konec pro New Reno. Navíc Vás nikdo nevede za ručičku a všechno je na Vás.

Teď si trochu zaSPOILuju.

Jedním z prvních měst kam se dostanete je Den. Špinavá díra plná Jetu (nová návyková droga po jejíž stopě se nakonec také vydáte), zlodějských dětí a gangů. Vy sice vyřešíte všechny questy, ale stále jste jen uznávaní. Ve městě je rozsáhlý gang otrokářů, jehož zničení a osvobození otroků Vám sice nikdo nezadá, ale můžete být iniciativní a trošku zlepšit podmínky.

Redding je hornické městečko na Jetu, kde se těží zlato a tak si na jeho ovládnutí brousí zuby tři silní sousedé. Co bude nejlepší volba rozhodnete Vy, ale jaká to byla volba zjistíte až na konci.

Broken Hills je rovněž hornické městečko a multikulti experiment. Vedle sebe tu žijí v "harmonii" supermutanti, ghoulové a lidé. Ve skutečnosti kypí nenávist na obou stranách a odhalit pravdu by znamenalo přilít olej do ohně. Pekelně reálné.

A nebo New Reno. Město zábavných podniků, plné šlapek, pasáků, dealerů, které mají pod palcem 4 mafiánské rodiny. Zákon tu neexistuje, každá z rodin z Vás chce svého člověka a vy to můžete hrát na všechny strany a dobře si vybrat na konci to nejmenší zlo.

Chcete civilizaci? Co třeba supermoderní Vault City? Co na tom, že je to elitářské město, kde si občané žijí v blahobytu, první občanka je fašistická diktátorka a ti co nejsou občané otročí (vlastně slouží, protože otroctví je ošklivé slovo). Hlavně že je to civilizace. Ve Vault City zažijete největší vzestup - na začátku na Vás pomalu plivou, na konci se s trochou šikovnosti můžete stát kapitánem stráží.

Z jiného soudku je NCR. Zdánlivě férová vznikající republika, kde bují korpuce, byrokracie a velmi přísné zákony i tresty a kde si radní žijí za laserovými ploty chráněni po zuby ozbrojenými strážemi. I když splníte vše co jde, z města Vás víceméně vypoklonkují... moc dobrý dojem na mě NCR nikdy neudělalo, což napravil až New Vegas.

Jak jsem říkal, města jsou propojené, pro spoustu questů musíte cestovat po více lokacích a chce to notnou dávku diplomacie a předvídavosti. Kromě těchto vážných věcí je tu i spousta dalšího - můžete se tak stát boxerským šampionem, mistrem bojových umění, natočit porno či kupovat děvky pro kamarády, objevovat bunkry Bratrstva oceli, prozkoumávat pradávné instalace a zkoumat střípky minulosti, Vaším cílem je dlouhou dobu najít Vault 13 z prvního dílu. Je tu spousta sexu, kdo chce dočká se i gay sexu završeného bizarní svatbou.

A ještě jsou tu parťáci. V jedničce byli tuším tři + pes. Tady jich je na výběr mnohem více, v závislosti na charisma jich můžete mít najednou pět. A já zůstávám vždy věrný partě divoch Sulik, Vic, Cassidy, ghoul Lenny a supermutant Marcus. V partě to žije, lítají různé vtipné hlášky a cestuje se mi s nimi dobře.

Navíc je tu Restoration Project, bez kterého hra nemá smysl hrát. Přidává lepší ovládání parťáků, mod na brnění pro parťáky ale především dvě věci. Zaprvé doplňuje spoustu nedořešených věcí (třeba děti v Denu, dobrý konec pro Vault 13) a zadruhé přidává spoustu parádních lokací, které ve hře měly být, ale byly vystřiženy (např. fantastickou sci-fi základnu EPA či Opatství s lidmi shromažďujícími staré knihy).

Co dodat? Když se asi po 20 lokacích dostanete do San Francisca, projdete ho a zprovzníte starý tanker vstříc Enklávě, spustí se fantastická animace vyplutí lodi, evidentně inspirovaná Cameronovým Titanicem. A mě mrazí jako u těch nejlepších filmů. Mimochodem Enkláva je pekelně těžká i pro mou nabušenou partu hrdlořezů a celkově si myslím, že tady tvůrci obtížnost přestřelili oproti zbytku hry.

Zkrátka Fallout 2 přinesl fantastický svět plný skvělých postav, lokací, úkolů a pocitu že svět okolo sebe opravdu měním k lepšímu. Přesně tohle všechno chybělo Falloutu 3 a přesně tohle a ještě v mnohem větší míře přinesl Fallout: New Vegas.
+43
  • PC --
I přesto, že jsem začínal jako pleb u Fallout 3, dostal jsem se k původním dílům. A upřímně, ze začátku jsem původní díly neměl rád, oproti novým dílům série neodpouští žádnou chybu. "Neudělal sis save? TAK TO MÁŠ SMŮLU!" a můžete se klidně vrátit o nehoráznej kus zpátky, né-li začít úplně odznova. Jakmile ovšem postupujete a dáváte si pozor na chyby začne vás Fallout pohlcovat.

Pro: příběh, spoustu buildů postav, zajímavé postavy

Proti: nejde se přidat k Enklávě :(

-4 +9 −13
  • PC 95
Patřím do generace, pro kterou je Fallout legenda, evangelium, starej zákon, novej zákon, sbírka zákonů, ústava ... Pokračování od Bethsedy není fallout, je to pouze znásilnění značky a zlatokopeckej pokus, kterej bohužel asi vcelku vyšel, protože tak jako velká část fotbalistů a hokejistů chodí s hloupejma a povrchníma modelkama, tak velká skupina toyů jezdí do FO3 a FO:NV pustiny lízat krel - samozřejmě s CH1 - a spousta renovovanejch médií blbnou hlavu mladším ročníkům tvrdíce, že FO3 je (důstojné) pokračování originální série od Black Isle.

Začnu nejdříve technickou stránkou věci. Pokud si koupíte fallout pack na GOGu, tak k němu dostanete full set neoficiálních (killapových) community patchů a nemusíte vůbec nic řešit. Budete mít na jednom místě vše vč. high-res packu a dalších vychytávek a já mohu potvrdit, že takto vytuněná inkarnace hry je zcela bezproblémová a já v ní nenarazil na jedinej problém - což se bohužel o vanilla falloutu - byť opatchovaném originálníma patchema - říct nedá, ačkoliv FO rozhodně nepatří do kategorie zabugovaná hra.

U her, které hodnotím vysoko, začínám nejdříve zápory. A vypotit ze sebe nějakej skutečnej zápor u tohoto skvostu je poměrně dost obtížné. Zápory, která tahle hra měla byly většinou odstraněny výše zmíněným killapovým patchem. Opravdu mě nic nenapadá. Jedinej zápor, kterej fallout od Black Isle má, je pravděpodobně asi to, že po jeho ochutnání už odmítnete strčit do huby pokračování série od Bethsedy. Mám chuť říct, že tento pseudo-zápor se neaplikuje na každýho, ale řekl bych, že u toyů, kteří s výše zmíněnou CH1 a špickou jazyka povystrčenou z koutku úst zálibně procházejí FO3, asi nebude hrozit situace, že by se jim originální fallout líbil - pravděpodobně kvůli zastaralé grafice, velké obtížnosti, chybějící šipce, co je za ručičku vede všema úkolama, takže oni typicky po příchodu do lokace netuší co maj dělat, atd -, takže moje hodnocení a moje hloupé kecy je nebudou zajímat. Toť k záporům.

Co se týče kladů, je situace stejně obtížná - vše totiž bylo stokrát řečeno, pokusím se tedy vyjmenovat pouze zcela specifické věci, tak jak to vidím já.

+ jako hlavní plus falloutu vidím příběhy. A že těch příběhů je v pustině opravdu dost. Je celkem zábavné, že hlavní quest je svojí jednoduchostí a uvěřitelností asi tak 1% příběhů ve falloutu. Drtivá vetšina příběhů je totiž mimo hlavní quest a zcela nenásilnou a neinvazivní formou vás učí reálie světa mimo vaší vesnici a dělají hlavní postavě nalejvárnu z mytologie a postapokalyptických zákonů, co platí mimo bezpečí vaší rodné vísky. Nebaví mě spoilerovat taže to nebudu dělat a omezím se pouze na lakonické konstatování, že každej vedlejší úkol je radost plnit. Každej vedlejší úkol má jasnej smysl a účel a v drtivé vetšině případů i originální pointu.

+ další velkej plus falloutu je otížnost. Obtížnost je totiž taková, že záhy budete mít exaktně oveřeno, že na všem záleží - od vyvážení postavy, přes taktické plánování vašich akcí (kdy, kam a s kým jít a nebo nejít) po pokorné přijmutí reálií pustiny. Když dojde na lámání chleba a má začít téct krev, tak vám v určitých chvílích prostě jisté souboje neumožní vyhrát ani když budete save/loadovat jak zběsilí (ostatně mě tenhle styl vůbec neba). Na atmosféře velice přidává, že hra vás nevodí za ručičku. Nakousl jsem to výše - jste-li zvyklí, že ve hře je magická šipka, co vám prostě umožňuje pouze prostřílet se kam ukazuje a tam zmáčnout čudlík a nebo si případně s někým promluvit, tak budete zklamáni. Toto není rozhodně příklad FO. Máte např. najít několik jistejch součástek do auta. Nevíte kde a ve chvíli, kdy už máte úkol odepsanej jako nesplnitelnej a vy požadovanou součastku najdete máte radost jak malé dítě, naprosto jinej druh radosti, než když vám nějaká šipka nebo ukazatel na mapě v podstatě z questu dělá akci stylem sem jdi a něco tam udělej a je hotovo.

+ jako poslední plus uvádím celkovej feeling z fo, kterej je umocněnej krásným a citlivým grafickým ztvárněním, nádhernou hudbou, krásně košatejma strukturovanejma rozhovorama, kdy spousta věcí není možná např. kvůli vlastnostem postavy a zase naopak jiné možnosti se otevírají na základě dřívějších akcí a nebo vlastností postavy. Úkoly tu lze často plnit opravdu rozdílným přístupem a skoro každý quest má několik možných konců - jak neobvyklé a vzácné v sequelu od Bethsedy. Za zmínku také stojí nejen vtipné popisy vsech věcí a akcí, co se ve hře dějou. Např. popisy všho co vidíte po kliknutí pravým myšítkem a nebo např. popis následků vašeho útoku - eg varlata krysopotkana se po vašem drtivém kopu rozprskla a krysopotkan .... no prostě LOL

Fallout doporučuju všema deseti. V podstatě neznám moc lepších nebo srovnatelných RPG. Hra je sice skoro 20 let stará, ale 9/10 současnejch her v žánru RPG by se od ní mělo učit.
+40
  • PC 85
No, Fallout 2 konečně dohrán a já se pokusím nějak vyplivnout tu smršť pocitů, tak se předem omlouvám, pokud to nebude úplně posloupně. Za prvé se jedná o jednoduše úžasnou hru, jejíž význam pro herní žánr rozhodně nelze popřít.

Ten svět vás doslova pohltí a uzavře ve své apokalypse. Je to velmi zvláštní, ale jedná se snad o nejzábavnější, nejzajímavější svět, který je zároveň tak hrozně chudý a vlastně prázdný, ale vás to pohlcuje ta atmosféra, te všudypřítomný nepříjemný pocit pustoty a neustálého nebezpečí. S tím souvisí i obtížnost hry. Jelikož patřím mezi nekované RPG hráče (a už vůbec neumím klasiky), tak mi hra dala solidně zabrat. Začal jsem na střední a postupně jsem se dopracoval k nejlehčí obtížnosti, abych to vůbec dojel. Ale ta obtížnost je především v tom, že vám hra nic nepředhodí zadarmo, všechno si sami musíte pospojovat, dát dohromady a najít si cestu. Prostě vás nevodí za ručičku, jak je tomu u dnešních her.

S obtížností souvisí i samotné cestování, které je pro hráče mého typu neskutečné peklo a nejednou mi hru dokázalo docela otrávit. Když jdete z města do města a asi 10x vás přepadnou, tak je to již opravdu ubíjející a mě to vážně dost rychle přestalo bavit. Cestování je nutné zlo hry, které jsem si nedokázal užívat a několikrát mě odřízlo na mrtvém bodě, kdy jsem nebyl schopen dojít do další oblasti, protože jsem byl hrozně "pod levelem", taže jsem trapně ukládal po jednom políčku a zkoušel štěstí. Ostatně štěstí hraje ve hře docela slušnou roli, jelikož na tom záleží i to, jestli otevřete zámek, překecáte postavy atp.

Další věc, kterou musím přiznat, že bez návodu bych hru asi nedojel, respektive by to trvalo minimálně dvakrát či třikrát tolik (například, jak bych našel součástku pro nastartování taneru, to vážně netuším), navíc díky otravnému cestování bych to asi rychle vzdal.

Dále musím přiznat, že asi po 20 hodinách mě hra přestala bavit. Hlavní příběh mi jednoduše přišel slabší a nebyl to takový ten tahový příběh, který vás u hry drží zuby, nehty, vlastně daleko zábavnější mi přišly vedlejší questy, které byly vskutku originální a rozmanité. Dalších deset hodin jsem se tak nějak prokousával. No, závěr je zase velmi dobrý.

Ta hra nabízí velké množství způsobů, jak to hrát, na co se zaměřovat, jak hrou postupovat, jak to trochu osr**, ulehčit si, ale zároveň když se zaměříte na jedno, nutně vám to bude chybět jinde (například pokud chcete být op v soubojích, pak vám třeba bude chybět věda) a v tom je to kouzlo hry. Věřím, že druhé hraní může být ještě zábavnější, jelikož už máte v ruce základní věci a nad hrou daleko víc přemýšlite. Každopádně abych tu nepsal knihu. Hra byla o chlup lepší, než jednička, ale zase o tolik ne. Rozhodně je bohatší, delší a hlavně téměř NEPADÁ, ale do dokonalosti mi tam ještě něco chybělo...
+20
  • PC 100
Musím lovit slova pečlivě, protože tenhle klenot není jen nějaká hra. Chystám se zhodnotit to nejlepší co ve světě PC a v žánru RPG lidstvo vyrobilo!

SVĚT FALLLOUTU:
Jak vidíme dnes už z biblického obalu vlevo nahoře budu pojednávat o druhém dílů tyhle post-apocalyptické parády se vším všudy.

Jedná se o gamesu, která překonala svojí dobu, dokonce zatím nevidím žádní jinou alternativu, která by byla schopna co i len náznakem napodobit Fallouta a to jsem jí poprvé hrál když mi bylo 13. Dnes mi je 30 a zase jsem do toho padl a nechci a nemůžu z toho ven, hned vysvětlím proč...?!

Fallout 2 je navazující pokračování z prvého dílu kde se dostáváte do roli vnuka zakladatele. (Hlavního hrdinu z prvního dílu). Pohybujete se ve světě který zůstal po běsnění atomových zbraní a v poušti hledáte města, které se dokázali nějakým způsobem s pamatovat a fungovat dál. O hlavním úkolu Vás bude informovat šaman vašeho kmene a hned poté se vydáte do světa neomezených možností, plného náhodných nástrah a každý váš krok či už ten dobrý anebo zlý bude odměněn. Každý zásah do světa bude na finální obrazovce "zhodnocen" a uvidíte jestli kroky, které jste dělali počas hraní dopadli tak, jak jste zamýšleli, anebo si to rozehrajete znova od začátku a uděláte některé věci jinak. Musíte pečlivě uvažovat a vybírat s rozvahou na koho stranu se přidáte a co uděláte, už od samého začátku kdy si nastavujete první charakteristické rysy, talenty a schopnosti postavy, protože to Vám otevře anebo uzamkne některé možnosti. Např. když si dáte menší charizma jako 8, tak v Modocu se s vámi Marie nebude chtít vyspat :P a takových věcí je tam plno.

Questy jsou vzájemně přepojeny a některé vyžadují určitou postupnost, třeba že musíte být víc zkušený anebo potřebujete aby se k vám připojil některý z originálních bojovníků, kterých můžete počas své cesty přijat do týmu.

Akce je výlučně tahová záležitost a musím přiznat, že tenhle typ boje má svoje velké plus. Tým je možnost jak vývojáři mohli pracovat s obtížností. Po hraní Fallout Tactic anebo Fonline Reloaded (online) hodnotím tahový boj jako lepší v porovnaní s real-time. Prostě typickému Falloutu to více sluší. Nikdy mě nenechají chladné bojové dialogy a popisky boje vlevo dole.

V hře je možnost potkat hodně vela osob a skoro každá má nějakou dějovou úlohu a svůj charakter, který poznáváte postupně když od ty osoby přijímáte práci. Je až neskutečné jaké sympatie anebo antipatie určité postavy vzbuzují.

Aby nebyl můj komentář odstrašující dlouhý, tak věnuji závěr "malému" vylepšení a důvodu na znova rozehrání tyhle pecky a tým je patch s názvem Restoration Project 2.3.3 CZ, tenhle doplněk opravuje chyby ve hře a doplňuje obsah, který do původního Fallout 2 byl chystán, ale z určitých příčin nebyl začleněn. To vše "doplněk" přidává a dobrodružství nemění, ale rozšiřuje. Doplňuje nové lokace, rozšiřuje existující města a také questy. Z jednoduchých questů jsou obšírnější a drsnější. Tu musím pochválit aj CZ překlad který je 100% super. Také doporučuji použít mod který doplňuje modely spolubojovníkům a když jim oblečete brnění tak to vidno aj ve hře

Za jednu z nejlepších věcí co jsem kdy v živote udělal považuji koupi předplatné časopisu Level kde jsem náhodou na Fallout natrefil!

Pro: prostředí, bojové popisky, dialogy, charizma NPC, moře možností, hudba, znovu hratelnost, obrovské množství předmětů

+23
  • PC 85
Fallout 2 je snáď najrozporuplnejšia hra akú som kedy hral. U žiadnej hry som nemal také protichodné pocity ako práve v prípade tejto hry.

Na jednej strane je toto pokračovanie pôvodného Fallouta snáď lepšie vo všetkých herných ohľadoch. Väčšie prostredie, viac premakaných questov, ktoré idú splniť prevažne viacerými spôsobmi, lepšie napísane dialógy, oveľa viac humoru a vylepšené herné mechaniky. Lenže má to aj druhú stranu mince. Svet už nie je ani zďaleka tak presvedčivý a reálne vykreslený ako tomu bolo u F1. Veľa lokácií je nepresvedčivých a do hry vôbec nezapadá. V niektorých mestách to tvorcovia proste prehnali s humorom a vrcholom toho všetkého je Broken Hills, v ktorom celá atmosféra stojí iba na humore a neustálych pop-kultúrnych odkazoch na každom rohu. Skoro každá postava tam je spojená s nejakým pop kultúrnym odkazom, alebo nie je braná vážne. Napríklad doktor, ktorý sa omylom pomýli a predstaví sa mi ako doktor Mengele, či trpaslík ktorý hľadá poklady atď...

A hlavne Broken Hills doslova exceluje v prepálenej bizarnosti. Rozprávajúca kvetina, starý ghoul, ktorý odo mňa chce nafukovaciu pannu, škorpión ktorý vie páčiť zámky a majstrovsky hrať šachy.... Proste je tam toho príliš veľa na jednu oblasť. Keby autori sústredili väčšinu humorných situácií len do tejto oblasti, tak by mi to až tak nevadilo. Považoval by som to za príjemné humorné osvieženie, lenže podobných oblastí je vo Falloute 2 viacej. Našťastie však už nedosahujú úrovne bizarnosti Broken Hills. Je síce pravda, že humor je tam naozaj kvalitný a sám som sa mnoho krát zasmial, ale čoho je moc toho je veľa. Osobne by som oveľa radšej prijal pokračovanie Falloutu 1, ktoré by sa nieslo v podobnom temnom duchu a humor a pop-kultúrne odkazy by boli zriedkavejšie.

Ďalšia vec ktorá mi vadila, je obrovská rozdielnosť miest. Všetky sú až príliš rozdielne: Sci-fi ladený Vault City, kmotrovské New Reno, westernovský Redding, otrokársky Den, kapitalistické NCR, alebo už spomínaný multi-kulti Broken Hills. Osobne si myslím, že všetky tieto oblasti naozaj netvoria nejaký uveriteľný post-apo svet a celé to pôsobí skôr ako nahromadenie všetkého možného dokopy. Sú tu samozrejme výnimky ako napríklad Modoc, Gecko alebo Klamath, ale tie sú v menšine a týchto pár lokácií to nezachráni. Celkovo mi prostredie vo Falloute 2 neprišlo ako uveriteľný post apokalyptický svet.

Prečo vo výsledku ale dávam také vysoké hodnotenie?

Lebo stále ide o jedno z najprepracovanejších RPG aké som kedy hral. Možností vývoja postavy je neúrekom, questy patria k tomu najlepšiemu v žánri, hra je maximálne nelineárna a hráča nevodí za ručičku. Dialógy, ako som už spomenul sú naozaj výborne napísané, systém hry je premakaný a je super že z inými štatistikami sa otvárajú nové dialógové možnosti a aj questy.

Ešte nemôžem nespomenúť príbeh. Jeho námet mi prišiel lepší než ten u Fallout 1, ale prevedenie už horšie. Fallout 1 mal príbeh podávaný takmer počas celej hry a hráč sa v rôznych oblastiach dozvedal viacej o Masterovi a supermutantoch. Hráčovi sa stále ponúkali nové a nové otázky, ale to nič nemení na fakte, že príbeh mi prišiel dosť klišoidný. Príbeh vo Falloute 2 sa vlastne rozbehol až na konci. Celú hru som v podstate iba behal, plnil questy a príbeh bol iba naznačovaný. Až keď Enkláva uniesla obyvateľov Arroya, tak sa zintenzívnil, lenže to už som bol v 3/4 hry.

Teraz k samotnému námetu... Osobne mi prišla Enkláva s ich plánom na obnovu Spojených štátov a vyhladením nakazených obyvateľov pustiny uveriteľnejšia a logickejšia, než šialený záporák, ktorý chce s pomocou armády mutantov dobyť svet.

Každopádne, toto sú všetko veci, vďaka ktorým som ohodnotil Fallout 2, tak ako som hodnotil a teda sa stále jedná o výborné RPG. Len som mal príliš často taký pocit, že to mohlo byť aj lepšie. V niektorých oblastiach som si hovoril že "to je paráda" a naozaj mi prišli výborné (Modoc, Gecko Navaro a aj Vault City, ktorý mi tematicky nesadol do post-apo sveta, ale questy a postavy mal spracované na jedničku), lenže potom tam boli oblasti ako Broken Hills, New Reno, Den, alebo Temple of Trials, ktorý je snáď tá najhoršia začiatočná lokácia v hrách obecne. Škoda, keby autori pokračovali v trende, ktorý nastolil Fallout 1 a snažili sa vytvoriť naozajstné temné post-apo s reálne zapadajúcimi oblasťami a bez desiatok pop kultúrnych odkazov, nemal by som problém označiť Fallout 2 za jedno z najlepších RPG všetkých čias. Takto ide len o výbornú hru.

Pro: Veľa možností vývoja postavy, prepracovaný systém, výborne napísané dialógy a questy, námet príbehu

Proti: Neustále pop-kultúrne odkazy a humorné narážky, svet nie je uveriteľné post apo, prevedenie príbehu

+41
  • PC 60
Jedna z mála her, která mě celkem pobavila, ale wasteland 2 je wasteland 2, ten mě teda baví více hlavně kvůli perfektnímu zpracování, ale teď zpět k Falouttu. Jednička mi přišla více zábavná, dvojka celkem o dost slabší, už jen kvůli tomu, že hraju za amerického nomáda.

-22 +3 −25
  • PC 90
Fallout 2 volně navazuje na jedničku. Začínáne v jedné zapadlé vesničce, kde vás pošlou najít G.E.C.K. Diky němu lze z pouště udělat ráj. Postupně budete mít i další úkoly k vyřešení. Fallout 2, RPG drsné i humorné, začíná výborně provedeným intrem, z něhož na vás dýchne atmosféra jaderné války a jejích následků.

Na první pohled je Fallout 2 téměř absolutní kopií prvního dílu. Ve srovnání s prvním dílem má Fallout 2 víc questů, víc předmětů k sebrání, pestřejší výběr zbraní a brnění.
Většinou si můžete vybrat, zda tu kterou questovou nabídku přijmete. Nehleďte přitom jen na peníze a zvažte i morální pozadí celé akce - vaše rozhodnutí budou mít vliv na to, jakou pověst si ve městech vytvoříte. Pokud se například rozhodnete vyhodit do vzduchu ghoulskou elektrárnu, nemůžete se potom divit, že každý ghoul na potkání vám skočí po krku. Na druhou stranu učiníte-li něco obzvlášť bohulibého, nemine vás záviděníhodná pozice místního idolu. Za každý splněný quest či subquest (a samozřejmě i za spoustu jiných projevů vaší dokonalosti) dostanete přidělené zkušenostní body, které, když dosáhnou určité hladiny, posunou vaši postavu o úroveň výše. S každým zvýšením úrovně vám navíc vyvstane příjemná povinnost rozdělit malý počet bodů mezi vybrané dovednosti, čímž vaši postavu dále zdokonalíte.

Oproti prvnímu dílu mužete určovat bojové chování vašich společníků v partě. Je vám dovoleno vybrat jim zbraň, doporučit jim brnění, zakázat jim útěk z boje či stanovit vzdálenost, na kterou mají útočit. Velmi užitečné je i nastavení, kterým postavě řeknete, na koho má prioritně útočit - zda na nejslabší nebo naopak nejsilnější článek nepřátelské skupiny či radši vždy na toho, kdo útočí na vás.
Fallout 2 je prostě supr pokračování Fallouta 1.






Pro: Nastaveníchování vašich společníků, prostě pokračování Fallouta

+24 +25 −1
  • PC 95
Tak tuhle hru jsem hrál v kombinaci s jedničkou pět let. Mám jí nainstalovanou na každém počítači, neustále jí mám rozehranou a zrovna teď ji hraji. V prvním díle mi vadil časový limit, ale tady se mému řádění meze nekladly. Každým hraním mne nějak překvapila, proto jsem jí odpustil i velkou nestabilitu, kterou byla prosnulá a ze začátku absenci češtiny. Když se ale tento poslední nedostatek odstranil, strhly se orgie. Nespočítám ten počet probdělých nocí, vzteklého řevu, když to v boji do mě napálil Vic, nebo mne Cassidy sejmul dávkou. Ani ty vítězné tanečky, pokud se mi povedlo něco silně těžkého. Vzpomínám na to rád s velkým zármutkem v srdci, protože jsem se těšil na Fallout 3 a on nepřišel. Falloblivion počítat odmítám. Úžasná hra...

Pro: Neskutečně úžasná hratelnost

Proti: technické problémy

+25
  • PC 100
Dvojka sice vypadá stejně jako jednička, ale jen na první pohled. Nejen, že herní svět je o mnoho větší, ale i celkově propracovanější. Mnoho questů, které se postupně otevírají získáváním zkušenostních bodů nutí hráče procházet lokace vícekrát, což není v tomto případě vůbec na škodu.

Nejdrsnější ale byl Žeryk - při kritickém zásahu letí pankáč přes celou obrazovku :)

Jednička dovedená do dokonalosti.

100% !!!

Pro: herní svět, design, znovuhratelnost, dialogy, atmosféra, vývoj postavy, odlišná hra za různé typy postav, Žeryk

Proti: systém na kola není moje parketa, postava stále nemohla jít přímo nahoru (cik-cak)

+17 +19 −2
  • PC 100
K tomuhle počinu lze napsat jen jedno a stačilo by. Tohle se prostě nehraje, ale prožije! Hru jsem zkusil jako naprostý RPG amatér. Předtim jsem smažil jen střílečky, auta a sport. Děkuju za to časopisu level jinak bych hru asi nikdy nezkusil, protože mě prostě podobný hry netáhli. Shodou okolností jsem měl zápal plic a musel jsem bejt měsíc doma. Hru jsem nainstaloval a už po nějaké půl hodině jsem měl ovládání naprosto vžité pod kůží.

První zkouška v chrámu, moje vesnice a první úkoly jako najít psa, ochránit zahradu to byla prostě paráda a to co přišlo po opuštění a odchod do velkého světa už se nedá popsat. Rozličné zbraně, řešení úkolů, náhodné lokace, bojový systém to všechno tvoří naprostou bombu. První začátky boje s oštěpem. Otravní gekoni. To byla atmosféra hry ke které jsem se s nostalogií vracel každé léto. Dohrál jsem jí šestkrát a nikdy mě neomrzela.
Kdo nezkusil nepochopí. Zasloužených 100 procent.
První díl jsem dohrál taky několikrát a je to skoro stejná paráda, ale dvojka pro mě vždycky bude jednička:-)

Pro: atmosféra, příběh, nepřátelé, zbraně, intuitivní ovládání, grafika, náhodné lokace

Proti: padání hry

+39
  • PC 100
Z jedničky jsem byl hodně odvařený, ale to jsem ještě neznal dvojku.

Hned první věc co mě při hraní dvojky potěšila byla, grafika, hudba, atmosféra a systém hraní. Nic se nezměnilo. Druhá věc, co mě potěšila, už po úvodním průzkumu jeskyně, je obtížnost. Přituhlo. Třetí věc co mě potěšila, byli ještě košatější dialogy plné ještě černějšího humoru a s tím souvisí i promakanější systém karmy a reputace ve městech. Čtrvrtá věc co mě potěšila byla tak třikrát větší rozloha a hloubka. Epičtější příběh. Ještě lépe provázaný a fungující svět. Celkově je z hry cítit uvolněnost, svoboda a nadšení pro věc. Ten bojový systém je nepřekonatelný. Potěšilo mě toho víc, ale to vám sem snad ani nemusím psát.

Technické problémy zůstávají. Fallouti 1 a hlavně 2 jsou pro mě nepřekonané a nejlepší hry. Vždycky se k nim budu rád vracet. Už jenom proto, že mají stále velkou podporu fanoušků a vznikají stále nové módy a rozšíření.

Pro: Svět a atmosféra Falloutu, návaznost na jedničku, pocit, že se nic nezměnilo. Jen vylepšilo.

Proti: na společnících není vidět brnění

+21 +23 −2
  • PC 95
Dokonala hra ktera ma jedno velke minus... a to je ze je prilis kratka :( Jiste kazdy kdo ochutnal krasy tohoto postapokalyptickeho sveta by se do nej rad vracel a prozkoumaval stovky mest, plnil tisice ukolu a u toho zabijem miluiony nepratel svou zbrani.

Dokonala v moznosti dohrat hru nekolika zpusoby. At uz za gaunera ktery dokaze boxerem urvat pulku tela mutantovi, nebo za inzenyra zbehleho ve vede a technice ktery nepritele rozstrili drive, nez k nemu vubec dojde. Za postavu inteligentni nebo uplne hloupou, az se divite ze zvladne sama dychat... Kazda z moznosti otevira jine zpusoby konverzace a zpusobu hrani.

jak jsem jiz zminil v uvodu i pres nedostatek hra obsahuje "hodne" lokaci, do kterych se pri putovani severni amerikou vydate. Pribeh je radost pro sama pro sebe, promakany a ukazujici zhyralost lidske rasy. vedlejsi questy nejsou jen typicke, zabij, prines, ale prokousavate se dialogy a i po nekolikaterem dohrani a hrani jsem ziskaval questy, o kterych jsem drive nemel poneti.

Vyber a arzenal zbrani je uspokojivy, mozna mi chybi nejaka prirucni atomovka stylu Hvezdna pechota, ale co uz, slunecni blaster musi stacit :D Zvukovy doprovod a hudba se dobre posloucha, meni se at jste v meste nebo v pousti... a zvuk 9mm pistole ktera provrtava hlavu vaseho nepritele je proste dokonala!!!

s Killapovym (nebo jak se to pise) patchem hra dostava dalsi rozmer a to co kuci z interplay nezvladli killap dokoncil dle meho nazoru naprosto dokonale. Parta kterou muzete rekrutovat ma taky sve pribehy ktere muzete ovlivnit. skoda jen, ze nikoho z nich nesbalite :D

zaverem, nadherny titul, ktery jiste budu hrat i jako ctyricetilety tatik :D Mohu vsem vrele doporucit!

Pro: Vse...

Proti: Po dohrani si uvedomite ze se chcete do sveta Falloutu vratit!... :(

+21
  • PC 100
Moje nejoblíbenější hra, a troufnu si tvrdit, že jí bude i za řadu let. V podstatě neznám žádného hráče, který by o sérii Fallout neslyšel, nezkusil ji nebo si ji neoblíbil. Nelineární, a přesto vtahující příběh, který těžil z ve své době sporadicky využívaného postapokalyptického světa s nádechem padesátých let nebo velká variabilita předmětů a nepřátel jsou jen začátkem dlouhého seznamů kladů druhého Fallouta. A pak samozřejmě atmosféra, kterou se už napodruhé nepodaří zopakovat.

Jak je zvykem, nejlepší díla vznikají pod tlakem a v časové tísni, a tak, podobně jako film Apocalypse Now, atmosféra prosakuje skrz obrazovku až do místnosti, a pomalu pohlcuje hráče za zvuků narážejících kovů, pomalé rzi a dalších ambientních smyček pustiny. V pomalém, až ospalém tempu, při plné sluneční záři, kdy obchodník u malého stánku prodává leguány, za svitu měsíce při neoprávněné prohlídce hrobů nebožtíků u kostela v Kalamathu, nebo jen při setkání s, řádně radioaktivní stravou krmeným, králem krysopotkanů, tam všude, a v řadě jiných míst pochopíte, s jakým klenotem na poli videoher se setkáváte.

Odysea, nebo lépe řečeno road movie, sleduje putování potomka "Choosen one" nacházejícího se v civilizací nedotčené osadě Arryo. Po prvotní zkoušce a s obeznámením o úkolu nutnosti zisku G.E.C.Ku, hrdina nebo hrdinka může vyrazit do pustiny. Za nedlouho se ale z vašeho charakteru může stát padouch, aneb kdo by platil za černé zboží původní ceny, pustinou ostřílený zálesák, vyhledávající každý souboj s prasokrtem, či jen slečna s nevídaným úspěchem u druhého pohlaví. Volba je jen na hráči. To ostatně platí i o lokacích, kdy navštívíte řadu rozdílných míst, obyvatel pustiny a v neposlední řadě budete zahrnutí problémy, a jejich řešením které uspokojí zadavatele.

To, co ale dělá hru nezapomenutelnou mimo výpravnosti, nelineárnímu průběhu a skvělé atmosféře, je řada kulturních odkazů, které hru přibližují reálnému světu, a hráč je díky nim více vtažen do západního pobřeží Spojených států, kde se druhý Fallout odehrává. Už na počátku strážce mostu odkazuje na film Holy Grail, také je tu odkaz na Stopařova průvodce a tak dále. Mě obzvláště potěšila reference na karetní hru Magic: The Gathering, kterou jsem dříve často hrál. Nezmínit všudypřítomný humor by bylo kacířstvím, takže, u málo her jsem se tak pobavil u různých narážek, vtípků a slovních hříček (každý si jistě pamatuje Experta Expedice). Tím ale detaily nekončí, autoři z Black Isle zahrnují hráče možností objevení náhodných lokací, nebo jen vtipné popisky u každého perku či schopnosti dokáží potěšit díky specifickému stylu popisu a grafickému ztvárnění.

Hudbu a zvuky společně s humorem považuji za ty možná nejdůležitější složky. Ač už jsem druhého Falloutu více než několik let nespustil díky uchovávání jistého respektu ke hře samotné, nedávno uvolněný soundtrack od Marka Morgana poslouchám velice často. Hojně uplatňovaný industrial a noise ambient si poslechnu rád vždy (Khans of the New Republic, Vats of Goo). Po grafické stránce nemám výhrady, vše je účelné, detailní a zachovávající si uvěřitelný ráz. Menším problém tak může být jen jistá nekompatibilita u moderních systému, ale to už je také dávno vyřešeno jak na Steamu, tak i na GOGu (ve spolupráci s modifikacemi).

Falloutu 2 jako takovému se nebojím přiřknout i kulturní hodnotu, kdy umělecká stránka sice nepřekračuje tu, u podobně zdařilého Planescape: Torment, ale především tím, že je ve druhém Falloutu řada popkulturních odkazů a i jiná reflexe soudobé společnosti. Dílo Black Isle mi sedlo ve všech aspektech a proto ho mohu řadit na samotný vrchol videoherního průmyslu. Skutečná klasika, jedna z mála nadčasových her a především zábava od začátku do konce. Mimo jiné s výborným českým překladem.

Pro: od popkulturních odkazů přes grafickou stylizaci Pipboye po zmutované spolu-obyvatele pustiny

Proti: menší stabilita

+57
  • PC 90
Fallout 2 není realistický v tom smyslu, že by takto mohl vypadat svět po globální jaderné válce. Celý jej vnímám jako hyperbolické vyjádření různých politických postojů ke světu, jehož kouzlo je právě v tom, že se zde tyto světonázory vyskytují vedle sebe. A města, v která jsou ztělesněny, jsou velmi výstižná a politické intriky, jež spolu a proti sobě kují, naopak realistické značně. Fallout 2 pro mne je vážnou hrou, která se – např. prostřednictvím viru FEV a jeho testování na páračích – otírá o závažné otázky, jen k tomu zvolila zvláštní formu: trochu avantgardní, vcelku bizarní, která umožňuje existenci mluvící krysy toužící po ovládnutí světa, dolu zamořeného vetřelci nebo již zmiňované řady popkulturních odkazů, přesto své vážnosti nepozbývající, naopak dodávající prostředí jistou atraktivitu. Osobně se mi tento umělecký přístup zamlouvá.

Věrohodnosti herního světa ohromně prospívá jeho rozlehlost. Z jednoho města do druhého je to opravdu daleko a cesta pěšmo by zabrala spoustu času a skýtala mnoho smrtelných nebezpečí. Běžný člověk (tj. přinejlepším na 3. úrovni) by neměl šanci se dostat nikam, a tak je uvěřitelné, že ona základna nájezdníků sužující Vault City je opravdu „tam někde v pustině“ a nikdo ji nemůže najít. Přitom ale může hráč po vynaložení přiměřené námahy získat prostředek pro snadnější a pohodlnější cestování krajinou: automobil. O kolik je tento systém lepší než možnost teleportování se nebo cestování kliknutím na místo na mapě světa, jak to známe z jiných RPG! Takový úplně odstraňuje vzdálenosti a dojem, že se pohybuji po skutečném světě; že když jsem si znepřátelil člověka v bodě A, v bodě X už na mne nemůže, protože „nás dělí kus světa“.

Jako RPG je Fallout 2 výjmečně propracovaný. Pestré možnosti se nabízejí z hlediska vývoje postavy, ale i role-playingu. Různé hodnoty vlastností nebo schopností otevírají odlišné (a zase zavírají jiné) úkoly, popř. jejich řešení, stejně tak tituly, jež hráč získává na základě některých svých 'nezvyklých' činností jako vykopávání hrobů či zabíjení dětí. Nevybavuji si jinou hru, v níž by bylo lze živit se prostitucí, točením pornofilmů, být závislý na drogách, oženit se či rozvést, pořádat lovecké výpravy na otroky... a i po cca čtyřech dohráních mi nemálo podobných věcí jistě zůstává utajeno; prostor pro znovuhratelnost je obrovský.

V neposlední řadě se jedná o RPG, jehož soubojový systém mě opravdu bavil a na další souboje jsem se těšil, což se mi u RPG stává ojediněle. Jako celek je Fallout 2 unikátní hrou, která sice příběhem či propracovaností postav nedosahuje úrovně např. Planescape: Torment, ale hloubkou herních mechanismů, vyváženou hratelností a nezvyklou atmosférou představuje jeden z dosavadních herních vrcholů.

Pro: svět reagující na činy hráče; atmosféra; souboje; intro a vůbec veškerá videa; Juan Cruz, animace úmrtí a bozar :-)

Proti: chyby technického rázu; některé nedodělky

+68
  • PC 100
Fallout 2 není nejlepší RPG ale nejlepší hra vůbec. Nadčasová hratelnost, neuvěřetalná atmosféra, absťáky, noci hladovění abych se posunul v ději,... neuvěřitelná hra, která vám sežere tolik času aniž by jste toho litovali. Super (stačí se prokousat prvními 10ti minutami nudy s oštěpem a pak se to rozjíží)

Pro: atmosféra, dějová linie, vylepšování postavy, questy, mnoho NPC, absolutní volnost pohybu, délka hry

Proti: na hře vzniká vážná závislost

+10 +16 −6
  • PC 95
Časy stravené u falloutu se nezapomínají, velice dlouhé a povedené RPG. Prostředí neobvyklé a velice originální, naprosto obrovské množství vedlejších questů, povedená hratelnost s možností nabírání parťáků. To vše je až neuvěřitelné když se podíváte na datum vydání. Fallout II je pro mne jednička v tomto žánru.
+3 +8 −5
  • PC 95
Ano,ano, takhle se mají dělat hry. Děj, hratelnost, grafika, hudba. A pro mě 1000 hodin našlápnuté zábavy. Hlavní dějová linie naprosto úžasná a k tomu vedlejší questy.NPC postavy a rozhovory s nimi, vytváření postavy, a hlavně perfektně zvládnuté animace postav. Jediné mínus je, že mě to sem tam spadlo, jinak bych dal 100%.

Pro: hratelnost, zábava, vtip, humor, grafika, depresivní atmosféra

Proti: občas padá, pomocníci v bandě se sem tam připletou do rány

+43
  • PC 100
Naprostá pecka, hra s velkym H, u který si troufam říct, že už nebude nikdy překonaná. Dokonalá postapokalyptická atmosféra podtržená úžasnym soundtrackem... Nebudu to tady ani rozepisovat, protože by to byly jenom samý superlativy... Kdo nehrál legendárního Fallouta 2, jako by nehrál nikdy!

Pro: VŠECHNO

Proti: rádoby pokračování ve formě třetího dílu (určenému nejspíše pro dívky předškolního věku)

+15 +18 −3
  • PC 95
Souhlasím, že tato hta patří k těm NEJ, ale popravdě... :-) já ji nikdy nedohrál!!! Rozehrál jsem ji tak 5x ale podle toho co jsem se dozvěděl v průběhu let od jiných hráčů, jsem se nejdále dostal tak cca do 65% (vždy jsem to bral moc detailně krůček po krůčku).

Pro: Spousta možností díky kterým to může být pokaždé jiné

Proti: Díky viděně lepších zbraní atd, jsem neustále vše sbíral a prodával... díky tomu mě po nějakém čase vždy omrzí

-19 +4 −23