Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

F.3.A.R.

F.E.A.R. 3

67
143 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
21.06.2011 PCPS3X360
Vývojáři:
Jedna z nejúspěšnějších hororových FPS akcí F.E.A.R. pokračuje. Společně s ní se do hlavního děje vrací nemálo známá hororová postavička holčičky jménem Alma. Hráč se tentokrát ujme role Point Mana. Není to ovšem úplně obyčejný chlapík z masa a kostí, ale geneticky vylepšený supervoják, díky jehož schopnostem s ním nepřátelé nebudou mít právě lehkou práci.

Mezi jeho úhlavními nepřáteli nebude chybět ani již od prvního dílu známý padouch Paxton Fettel, jehož trvalé odstranění nikdy nebylo úspěšné. Ba co víc, jeden z multiplayerových módů nabízí i hru za tohoto padoucha se všemi jeho schopnostmi (Possession - pohlcení energetickým úderem nebo Suspension - zrazení), což nebývá u her příliš obvyklou záležitostí.

Další specifikum hry se týká první kooperativní kampaně dvou hlavních rivalů, jakými bezesporu jsou Man a Fettel. Oba mají naprosto rozdílné cíle, v nichž podstatnou roli hraje holčička Alma. A právě kvůli ní vyvstane jedno z klíčových rozhodnutí. Tradičně již zůstal zachován neustálý pocit strachu, pestrá paleta zbraní, zpomalování času či staré známé lokace.

Asi největší novinkou, které nás ve hře čekají, jsou 4 multiplayerové módy. V prvním módu, vtipně nazvaném F**king Run, se musí tým vojáků včas dostat přes obranu Armachamu a aktivovat všechny checkpointy, než je zabije Almina blížící se "zeď smrti". V druhém módu Contractions budete v týmu sbírat zbraně a stavět barikády v přestávkách mezi Alminými porodními stahy, jež k vám vždy vyšlou několik vln nepřátel a jakousi tajemnou mlhu, výrazně zhoršující vidění a orientaci v prostoru. Ve třetím módu Soul Survivor se Almě podaří dostat do hlavy jednoho z hráčů, jehož úkolem bude tudíž rozdělit tým F.E.A.R. na jednotlivce, každého zvlášť zkorumpovat a posléze zabít. Ve čtvrtém módu Soul King má hrát každý za ducha Spectra, jenž se umí převtělovat do lidských nepřátel. Za každou získanou duši obdržíte extra body, ale pokud vás v cizím těle zabijí, o polovinu duší zase přijdete.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Třikrát jsem se pokoušel třetí díl rozehrát, pokaždé jsem se dostal o něco dále a následoval uninstall.

První díl přinesl technickou špičku, kterou si jen málokdo mohl dovolit na plné detaily. Přinesl hororovou atmosféru, vynikající inteligenci a parádní pocit ze střelby. Dvojka poněkud povolila v atmosféře, ale stále se jednalo o vynikající koridorovku, kterou bylo radost dohrát. Trojka přináší rozplizlou grafiku, mizerné zvuky, příšerný level-design a naprosto nudné přestřelky, kde důvtip a radost z konfrontace nahradilo množství nelogicky se spawnujících nepřátel nabíhajících jak prasata k porážce.

Je to neskutečně odfláklá hra. Pohled z okna místností byl nahrazen 2D sprity (který je rok?), při pohybu na střechách domů je pode mnou na ulici jen mlha, postup v levelech je natvrdo naskriptován do neúhledných do-očí-bijících koridorů nebo arén. Všechny ty detaily, jako je vybavení místností, stopy po kulkách, pocit z pohybu, z atmosféry… to všechno je pryč. Zatímco v minulých dílech byl příběh vyprávěn při samotném hraní, tady je hraní pouze nesmyslnou výplní mezi videosekvencemi vyprávějící příběh.

Zamyšlení na závěr:

- Proč musím pro otevření dveří PŘIDRŽET „E“? Vždyť je to jedna z nejpoužívanějších kláves, tak proč ho ku*va musím přidržet?!?

- Proč se mi za zády zavírají dveře, díky kterým už se nemůžu vrátit? Jsem na rozcestí a můžu jít vlevo nebo vpravo. Vyberu si jednu z cest s tím, že tu druhou prozkoumám později. Vlezu do místnosti, *prásk*, dveře zavřené a zpět už se nedostanu. Fuck of kámo.

- Proč mi na obrazovce naskakují debilní achievementy za to, že jsem sebral 15x náboje nebo že jsem někoho 3x bodl do krku? Koho to ku*va zajímá?!?
+32+34 / -2
  • PC 80
Musim říct, že mě tahle hra mile překvapila. Podle zdejších ohlasů jsem to čekal mnohem horší. To že je to port z konzolí je dost cítit. Už v grafice. Vždyť zapnuté vyhlazování by v době vydání nezvládla snad žádná karta. Když je vypnuté, tak to stejně není znát. Zrnitá a rozmazaná grafika nedovoluje příliš detailů.

Z menu nezmizel mouselock asistant. Napadlo by někoho tohle pařit gamepadem? Naštěstí jinak mouselock funguje bez problémů. Vím, že je(bylo) v módě být realistický a neunést víc jak dvě zbraně. Kolik tak asi může vážit pistole, že zabere celý slot. Škoda, že nejde střílet dvouma pistolema. A přitom s uzinama to jde.

Design je docela směšný. Z chodby do arény. Z arény do chodby. Pořád dokola. Naštěstí je ten prostor naplněný pořád dost kulervoucí a adrenalinovou akcí. Zpomalení času je pořád dost zábavné. Nepřátelé pořád dost chytří. Atmoféra pořád dost tajemná. Carpentera mám rád a jeho rukopis je znát. Dost abstraktní příběh podporuje představivost.

Boje s mechama jsou fajn. Celkově hra pohodově valí a ani jednou jsem se nestačil nudit. Přispívá k tomu i skvělé ozvučení. Délka nic moc. To se dalo čekat. V kooperaci by to nemuselo být špatné. Možná by to i snížilo trochu navýšenou obtížnost. Na normál jsem moc neumíral, ale musel jsem se někdy docela otáčet. Přišlo mi, že se ten autoheal snažili autoři vyrovnat pomalým pohybem. Nebo jsem si ještě nestačil zvyknout na tento typ zpracování. Bez quicksavů a tak.

Steam čas: 7,5 hodin
Obtínost: Normal
Achievementy: 12 z 50

Pro: adrenalinová akce, ozvučení, inteligence protivníků, příběh

Proti: příliš jednoduchý design, omezení na dvě zbraně, port působí troch uspěchaně

+21+21 / 0
  • PC 70
Třetí díl hry roku 2005 překvapivě nepokračuje v postupném mrvení dokonalé původní hry, naopak jsem se celkem bavil. A to i přes všechny konzolové vymoženosti, jako jsou třeba klávesové příkazy (zmáčkni E pro přeskočení překážky, no to jsem ale blbec) nebo autoheal (hrát za Terminátora byla švanda jen poprvé, když se to objevilo v CoD 2).

Každopádně jedná se o hroznou koridorovku, nemůžete se ztratit a tomu odpovídá i hrací doba, něco kolem sedmi osmi hodin. Hra navíc nemá s původním příběhem nebo tím ze dvojky téměř nic společného, alespoň mi to tak připadalo. Paxton vám velí ze záhrobí a vy jako Point Man (později můžete již prošlé levely procházet jako Paxton) zabíjíte vše živé i neživé. Znovu je k dispozici bullet-time, i když efekty se nevyrovná původní hře. Ještě mě vyloženě štvalo, že hlavní postava jen blbě čumí a neřekne ani Nazdar svému bráškovi, kterého navíc zastřelil :)

No prostě zatím jsem hru jen kritizoval, tak proč jí dávám nadprůměrné hodnocení 70 %? Hra má spád, intermezza jsem téměř nevnímal, protože to nemělo smysl, Paxton jen mlel o jakési zadostiučiněné spravedlnosti, když vás jako děti týrali a dělali na vás pokusy a neřekli vám že jste bratři (to zamává s psychikou kohokoli, Paxton začal mít telepatické schopnosti a Point Man si vyřízl jazyk). Každopádně zbraně jsou udělané velice pěkně, líbila se mi provázanost na první díl, kdy jste museli zbraně pravidelně obměňovat, zde akorát můžete nést maximálně dvě zbraně, což mi vyhovovalo. Grafika je celkem příjemná, žádný zázrak, ale rozhodně neurazí, posoudit můžete sami - na konci komentáře je odkaz na youtube 10 minutového mého vlastního gameplaye ze třetího levelu na plné detaily, tak se můžete mrknout, třeba vás ta hra zaujme.

Dále mě bavily strašidelné levely. Ne, že bych se nějak ukrutně bál, v tomhle vede naprosto jiný kousek, ale třeba prasečí jatka byl vynikající level, ten ve videu níže také nebyl špatný. Perfektní byli i nepřátelé, sebevražední atentátníci, vrhači nožů a tak dále byli příjemné zpestření od zástupů vojáků ovládaných Paxtonem. Celkově jsem byl příjemně překvapen, nic jsem od F.E.A.R. 3 nečekal, snad jen další plivnutí na slavné jméno, ale když překousnete konzolovost, debilní příběh a autoheal (to je moje osobní úchylka), budete se dobře bavit. // Hrál jsem v originále.

Ukázka ze hry (vlastní gameplay): F.3.A.R.

Pro: Příjemná grafika, zbraně, nepřátelé, svižnost hry, strašidelné levely

Proti: Němý hlavní hrdina, autoheal, koridory, nesmyslný příběh, konzolovost

+18+18 / 0
  • PC 75
Není tajemstvím, že série F.E.A.R. je pro mě jedinečnou akční peckou, kterou jsem si kdy mohl zahrát a pochybuji, že ji jen tak něco porazí. Poté, co mě druhý díl příliš neoslovil a já tušil, že s tím třetím to nebude o moc lepší, jsem mu z určité povinnosti a postojem k této sérii šanci dát musel.

Hned v úvodu musím konstatovat, že i přes kvality úvodního dílu s oběma datadisky trojka zdaleka není takovým propadákem, jakým je označována. Kromě grafického kabátu, který hráčovo oko nezklame a který i na velmi vysoké detaily vypadá fajnově, nezklame také umělá inteligence protivníků. Vojsko Replica, na které jsme byli zvyklí z úvodních dílů, bylo sice nahrazeno jiným, avšak jejich nebezpečnost spočívající v typickém slušně promyšleném kooperativním útoku, zůstala i nadále, což určitě zaslouží palec nahoru. Zbraně, z nichž nepřibylo mnoho novějších, lze opět nosit jen dvě a je zapotřebí opravdu velmi dobře zvažovat, které z nich si vybrat, o důvod víc, když se při procházení lokací za vámi často zavřou již znovu neotvíratelné dveře, za nimiž nějaké ty zbraně zůstaly a vy jste od nich tudíž nenávratně odříznuti.

Lokace zůstaly povětšinou podobné, stejně tak stísněný pocit při jejich procházení, nutno ovšem přiznat, že přestože autorům nemohu upřít snahu o zachování známé hororové atmosféry, přece jen krok zpátky tu bohužel chtě nechtě je.

Změnu, kterou jsem já osobně pocítil asi nejvíc, je bezesporu obtížnost. Hrál jsem na druhou z celkových tří a musím říct, že výskyt pasáží, kde jsem byl nucen loadovat, se oproti všem předchozím dílům poměrně zvýšil, nejvíce pak při soubojích s roboty, kteří v tomto díle už zdaleka nejsou jen těžkopádná a hůře pohyblivá monstra.

Co dodat? Třetí díl mojí nejoblíbenější a v mých očích jen těžko porazitelné akční série ji uzavřel líp, než jsem očekával. Znovuhratelnost tohoto dílu je sice méně pravděpodobná než v dílech předchozích, ovšem jako akční titul svým předchůdcům trojka ostudu určitě neudělala.

Pro: grafika, stále slušná akce, snaha o zachování atmosféry, AI nepřátel

Proti: již tradičně příběh, o něco navýšená obtížnost

+18+18 / 0
  • PC 65
Když mi bylo asi čtrnáct let dostal jsem se ke hře, která posunula moje vnímání strachu o dimenzi výš. Byla to hra, kdy v mnohých momentech bylo třeba zavřít oči, zmáčknout levé tlačítko myši a naslepo proběhnout chodbou na druhý konec. Když jste pak doběhli na ono místo, oddychli jste si "Bože a mám to za sebou", načež jste prošli dveřmi za kterými bylo ještě něco mnohem horšího. Byl to zkrátka poctivej F.E.A.R., kterej dokázal uchvátit jak těmito strašidelnými momenty, tak i fenomenální dynamickou akcí s nejlepším bullet timem herní historie (dle mého názoru). Posléze se objevilo pár neméně strašidelných datadisků (to už bylo ale více méně totéž).

F.E.A.R. 2 pak lehce posunul nudný grafický zpracování (nutno ale dodat, že to místy vypadalo špatně). Atmosféry zachoval co to jen šlo a akce byla stále zábavná.

ALE! To jsem si tak nainstaloval hru s názvem F.E.A.R. 3 a čekal masivní nálož strachu a šílený brutální akce. To se tak nijak nekonalo. První dojem a zároveň prvních pár minut hraní vypadá skvěle, čím dál se ale nacházíte, tím spíš máte pocit, že hrajete jinou hru. V prvním díle se čas od času nacházeli lokace, kde jste byli úplně sami (když pominu hordu paranormálních jevů), ve trojce toková místa ale téměř nejsou a když už, tak nemají tu starou dobrou atmosféru. K tomu všemu jste neustále stavěni před nátlak nepřátel, sotva se probijete skrze jednu skupinu hned za rohem na vás vlítne další v ještě hojnějším počtu (po chvíli nejenom, že začne akce působit samoúčelně, ale začne vás i náležitě srát). Nepřátelé se na vás hrnou ze všech koutů, k tomu všemu jsou navíc docela nudný, i když je třeba podotknout, že jsou dost chytří. Z řad nepřátel by byl zajímavej jenom týpek procházející skrze zdi (teleportem), ovšem pouze tehdy, že by byl ve hře jedinej, když se ale takovej magor objeví v každý misi, tak jeho zajímavost je rázem pryč.

Grafický zpracování je v některých, dobře nasvícených místech, super. Jindy ale, a to je poměrně často, je grafika dosti bídná. Zprvu se tváří jako Call of duty, což by nevadilo (dokonce i podobná lokace se najde. Lokace celkově jsou docela rozmanitý), jakmile ale onu pasáž opustíte dostanete pocit, že si hru vzali na starost jiní vývojáři. Bullet time (což bylo doménou jedničky i dvojky) je tady jenom jako doplněk, přičemž vůbec neni tak zábavnej, jako právě v původní hře. Vadí mi i strašně okatě nalinkovaná cesta, která byla sice pevně daná ve všech dílech, ale tak bídně to působí vážně jenom tady. Když pak vemu v úvahu i fakt, že jsem nezažil žádnou pamětihodnou situaci, musím se smutkem prohlásit, že mě FEAR 3 naštval, protože jedničku jsem dohrál pětkrát, zatímco trojku dohraju jednou a ještě k tomu s bídou.

Závěrem: Kdyby se novej FEAR neoháněl svým jménem, ani pes by po tom neštěknul. Pokud jste ale ochotni unést absenci atmosféry a vlastně všeho, co dělalo feara fearem, hru si docela užijete a to hlavně díky stále dynamický neústupný akci, která ovšem působí hrozně samoúčelně.

Pro: chytří nepřátelé, místy grafika, zvuk, hudební doprovod, stále slušně zabaví

Proti: grafika, nudný zbraně, nudnej bullet time, už to není FEAR

+16+17 / -1