Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Enemy Front

64
46 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
akce > stealth akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
10.06.2014 PCPS3X360
Vývojáři:
CI Games
Oficiální stránky:
http://enemyfront.com/
Enemy Front je nejnovějším počinem studia CI Games (dříve City Interactive), známého tvorbou nízkorozpočtových akčních her.

Hra se odehrává za druhé světové války v nacisty okupované Evropě. Hlavní postavou je americký válečný novinář Robert Hawkins. S ním se podíváte do několika různých zemí, jako je například Polsko, Francie či Norsko. V každé pomáháte partyzánům s odbojem a špionáží proti nacistům. Převážná část hry se zaobírá boji v Polsku, zejména Varšavským povstáním na podzim roku 1944. Zbylá část je vyprávěná pomocí flashbacků do minulosti, zejména pak do Francie a Norska.

Mise můžete řešit buď klasickým Rambo stylem nebo stealth stylem. Jelikož vás hra neomezuje uzavřeným prostranstvím, jako např. v sérii Call of Duty, máte vždy možnost nepřátele obejít minimálně dvěma různými cestami. Taktéž je možné v některých misích používat zbraně s tlumičem nebo, obdobně jako v sérii Sniper Elite, využívat hluk okolí.

Hra běží na CryEngine 3, stejně jako Sniper: Ghost Warrior 2, poslední hra od CITY Interactive.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
O této hře jsem se dozvěděl vlastně teprve nedávno, kdy jsem viděl docela zajímavý trailer. Po jeho zhlédnutí jsem se i docela těšil, po zjištění, kdo za hrou stojí, už tolik ne. City Interactive, studio stojící za sérií Sniper Ghost Warrior, nemá zrovna pověst ve vytváření kvalitních titulů.

Hra se odehrává za Druhé světové války v okupované Evropě. Hlavní postavou je americký válečný reportér Robert Hawkins. Hra sleduje zejména Varšavské povstání na podzim 1944, kterého se účastníte jako pomocník polských partyzánů. Během hry se ve flashbacích podíváme taky do Francie nebo do Norska, jak jinak než mezi partyzány. Celou hru jste prakticky jejich pomocníkem a plníte pro ně různé mise, jako je například osvobození zajatce, odpálení mostu či klasická pomoc při bránění určitého bodu. Spíš než jako válečný reportér mi přijde Hawkins jako voják ze speciální jednotky. Ale co, každý má v sobě přece špetku toho hrdinství a i reportér přece dokáže vyhodit do vzduchu most … a nebo ne?

Nicméně chválím autory, že se vydali do vod stále ne moc prozkoumaných, jako je druhoválečné Polsko či Norsko. Za tento originální nápad u mě mají malé bezvýznamné plus.

Bohužel, na chválení toho už tolik nebude a proto nejprve vyzdvihnu světlá místa.
Docela povedená se mi zdála zvuková stránka hry, ať už samotné zvuky zbraní či hudba během misí, která jim dávala tu správnou atmosféru.

Nejvíc plusů ode mě hra získá nejspíš za samotný gameplay. Volnost pohybu po mapě, možnost jít buď stealth nebo Rambo stylem a celková zábavnost misí mě velmi potěšila a třeba takové mise v malebné krajince francouzského venkova a norských hor byla přímo radost hrát. Stejně tak působivé ruiny Varšavy, které vypadaly krásně a autenticky, ve mně vyvolávaly pocit dobré hry. Samotné polské mise mě sice už nijak zvlášť nebavily, ale občas se našla i výjimka.

Taktéž mě potěšilo, že autoři nezapomněli na různé malé drobnosti, které nejsou sice moc podstatné, ale potěší. Například možnost nastavit časovač u bomby (což např. u CoD či MoH série nikdy nešlo), možnost chytit vojáka zezadu a použít ho jako živý štít (Splinter Cell) nebo třeba pohled na rotující kulku po výstřelu z odstřelovací pušky jako ve SGW 2. Určitě by se našly ještě další, těch si však během hraní všimnete zajisté sami.
Poslední plusovou věcí, kterou prostě musím zmínit, je výskyt zajímavých zbraní, které jsem ještě v žádné jiné hře neviděl. Například De Lisle Carbine, britská puška s integrovaným tlumičem, polská kopie amerického BARu, RKM wz.28 či zajímavá bolt-action pistole Welrod s integrovaným tlumičem, kterou jsem poprvé viděl teprve nedávno při hraní Sniper Elite V2.

Ačkoliv nerad, musím přejít k tomu horšímu, co tato hra obsahuje.

Předně tedy začnu s grafickou stránkou hry. Stejně jako SGW2, i tuto hru pohání CryEngine nové generace. A stejně jako ve výše zmíněné hře, i tady je jeho potenciál využit velmi málo. Některé aspekty jako různé efekty počasí, výbuchů či střelby jsou docela povedené, naopak třeba celkově textury jsou hodně špatné a neostré. Ruku v ruce s průměrnou grafikou bych čekal docela přijatelné FPSka. V tomto případě tomu tak je i není. Na nastavení High mi na určitých místech klesaly snímky za vteřinu až k číslu 20 (zejména ve Varšavě), na jiných místech se naopak šplhaly až ke krásným 50-60 (zejména mise v Norsku). Je to dáno zejména prostředí, kdy ve Varšavě vše hořelo, oblohu křižovala letadla a protiletadlová palba.

Technická stránka hry. Bohužel, hra trpí docela častými bugy, namátkou třeba levitující textura kamenné dlažby, létající vojáci po tom, co je zabijete nebo třeba občasné záseky vojáků o textury. A to rozhodně nejsou všechny. No zážitek z hraní to rozhodně nevylepšuje.

Z umělé inteligence nepřátelských i přátelských vojáků jsem taky nebyl zrovna dvakrát nadšený. Když míříte na nepřítele skrz díru ve zdi, najednou vás odstrčí váš kolega, vleze do té díry a zasekne se v ní, stačíte už jen nevěřícně říct WTF. Stejně tak, když jste schovaní v úkrytu a nepřátelé vám nabíhají 10 centimetrů od hlavy jeden po druhém, aby mohli dostat ránu pažbou, není o nic menší WTF. O jejich chování při boji ani nemluvím, jednou jsou blbí jak tágo, že vás nedokáží trefit ani z metru, jindy vás MP40tkou trefí i na 100 metrů jako by se nechumelilo.

Málem bych však zapomněl na asi nejvtipnější nelogičnost této hry. Jako jedna z fíčur je zde možnost odnést tělo padlého nepřítele, aby si ho ostatní nevšimli a nevyvolali poplach. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, kdyby zde však nehrál zásadní roli fakt, že těla nepřátel po 10 – 30 vteřinách zmizí (někdy se mi stalo, že zmizela okamžitě, co jsem je zastřelil). Tohle páni vývojáři nějak nedomysleli, po prvním WTF jsem to však bral s humorem a docela jsem se zasmál.

Abych to shrnul, technická (potažmo i grafická) stránka hry mi přišla hrozně odfláknutá a dělaná jako by horkou jehlou a narychlo.

Ani samotné ovládání pro mě zrovna 2x příjemné nebylo kvůli své těžkopádnosti. To však může být pouze a jen můj osobní pocit. Nicméně tomu nepomáhal ani fakt, že hra neumožňuje možnost přepínat mířidla kliknutím. Při míření musíte hezky celou dobu držet pravé tlačítko myši (nebo třeba Scroll Lock, to je každého svobodná volba), což mě osobně přišlo dost nepohodlné.

Dvě stránky ve wordu jsou popsány a stále mám co psát. Ale to už by z toho byla slohovka jak ze střední školy.

Ještě bych však chtěl zmínit jednu důležitou věc a tou je herní doba. Ta je velice proměnná, co jsem zjistil. Kolují názory, že hru jde dohrát za něco málo pod 4 hodiny, já osobně jsem jí i s bonusovou misí dohrál za 6 a půl hodiny. U mě to však bylo dáno nejspíš faktem, že jsem velice často mise opakoval, neboť jsem je chtěl projít stealth způsobem a často jsem to prostě ... posral.

Na závěr musím ještě konstatovat, že asi v půlce hry jsem měl velkou krizi a měl jsem velké, ale opravdu velké nutkání jí ukončit, smazat a nikdy víc se k ní nevrátit. Jelikož se tak lehce nevzdávám, po pár minutách vlastního překecávání jsem hru znovu zapl a pokračoval v té příšerné misi. Musím říct, že v tu dobu jsem měl nutkání udělit 30% a nějak to obhájit. Jenže v tomto bodě pro mě přišel zlom a až do konce mě hra už jen bavila a i bugů a nedodělků bylo méně.

Hodnocení proto musím zvýšit o celých 35% na konečných 65%.

Pro: + originální nápad + zbraně, co jsem ještě nikde neviděl + Gameplay! + Pěkné prostředí (francouzský venkov a norské hory) + zvuk

Proti: - nevyužitý potenciál CryEnginu 3, s tím související grafická stránka a náročnost - technická stránka hry, bugy - AI - nelogičnost s mizením těl (samotné mizení těl beru taky jako velký zápor)

+17
  • PC --
Enemy Front má hned dva trumfy v rukávu. Za prvé to je Cryengine, který z něj dělá dosud nejlépe vypadající hru z druhé světové. Za druhé to jsou modely zbraní a jejich zpracování. A je mi úplně jedno, že taková STG-44 v roce 1940 zatím existovala tak možná v hlavě svého designéra. Zvuky zbraní a jejich přebíjení jsou zpracované naprosto perfektně.

Jednotlivé úrovně jsou kvalitativně dost odlišné a poskytují solidní variabilitu a otevřenost. Zatímco mise odehrávající se v Polsku připomínají spíše nudnou variaci na CoD, všechny ostatní (ve kterých Hawkins vzpomíná na dobu minulou) jsou hodně dobře navržené a zábavné. Především pak francouzský venkov vypadá úchvatně.

Bohužel má celá hra velké množství technických problémů jako mizející nebo levitující předměty a nepřátelé, nízký frame rate za použití DX11 (že se dá přepnout na DX9 a zvýšit tak razantně FPS jsem si všiml samozřejmě až po dohrání) nebo padání a zamrzání.

Při hraní bonusové mise jsem si zapnul obtížnost na Experta a byl jsem překvapený, jak najednou celá hra dostala úplně jiné grády. Zmizel ukazatel nepřátel a možnosti označování přes dalekohled a při neopatrném postupu bylo možno jít do kytek velice rychle.

EF mě překvapilo, ale je velká škoda, že se CI nedokázalo odpoutat od své minulosti a udělat tak alespoň projednou bezproblémovou hru. Každopádně se to nehraje vůbec špatně a já si to rozhodně střihnu ještě jednou...

✰✰✰ / 5
+16
  • PC 65
Překvapení roku 2014. Natěšenost masy a fanoušků Bayovského typu MMS (Modern Military Shooter) opadla, když se dozvěděli, že ve hře nepadají mrakodrapy, neumírá sto nepřátel na metr čtverečný v naskriptovaném koridoru. K zabití nepřítele nestačí jen pokyn "stiskni E pro super cool efektivní zabití naskriptovaného nepřítele".

Enemy Front, a možná to někomu uniklo, je Budget jako Bejk. Aby taky ne, tuhle hru totiž mělo na povel "Interaktivní MĚSTO." Tito polští pánové dělají hry jako na běžícím páse. Zalicencujou si dobrej engine (Jupiter EX - F.E.A.R - CryEngine) a udělají si za rok a půl pecku, která má minimální náklady na vývoj. Na cover plácnou nějakýho super generickýho cool týpka s bouchačkou, a hromada lidí neznalých jsi tento výtvor zakoupí (třeba moje teta) a je vyděláno. Teď můžeme předělat levely, trochu vylepšit grafiku nalepit na cover číslo 2 a vydělává se dál.

U Enemy Front je tak nějak vidět, že to není uplácaný přes noc. Je na tom vidět snaha tvůrců, kteří moc talentu do svého genetického bordelu nedostali.
Líbilo se mi jak jsou některé mapy veliké a někdy i ne zcela lineární. Tím pádem ve hře funguje prozkoumávání a nalézaní lepších zbraní.
Stealth tu funguje solidně. Hodně mi to stylem připomnělo Commandos: Strike Force. Hodíte šutr, panák se za nim otočí. Když vás odhalí není problém to vystřílet. Pokud máte tiché zbraně obtížnost klesne skoro na nulu. Štvali mě naprosto neskutečně zdlouhavé animace zabití z blízka, které se nedali urychlit, tedy jsem byl při jakémkoliv pokusu odhalen, ergo jsem se jednoduše rozhodl nácky vždy majznout po jejich báni. Sem tam můžete odstranit klín u náklaďáku a nechat ho vjet mezi skupinu nepřátel, nebo odstřelit lano, které drží klády apod. AI je docela blbá, ale pro účely hry postačí. Jsou tu zkopírované aspekty ze Sniper Elite. Systém hluku, kill Cam. Samozřejmě ani zdaleka ne tak dobře zpracovány.

Grafika je pěkná a celkem nenáročná. Někdy jsou levely moc přesvícený a chápu proč. Tech. designérům se tak moc líbilo světlo, které vytvořili, že level designérům drželi Luger u hlavy, jen aby tam toho světla bylo co nejvíc.
Líbíl se mi autentický zvuk zbraní a střelba z nich taky byla slušná.
Jak říkám budget je z toho cítíl na světelné roky daleko, avšak mohu hrdě konstatovat, že jsem dohrál hru od City Interactive. Tato gamesa je asi jejich nejlepší dílo. Je to smutné? Ani ne.

Pro: Pěkná grafika a zvuky, hra není designový tunel, solidní hratelnost, minimum stupidních skriptů.

Proti: AI, špatné kopírování Sniper Elite, je to generický jako prase, časem stereotyp.

+14
  • PC 75
Už hodně dlouho jsem nehrál žádnou hru z druhé světové války. Bohužel dříve velmi oblíbené tituly, které tento žánr značně zpopularizovaly, jej časem také úplně zničily. Což byl jeden z důvodů, proč jsem na hry tohoto typu zanevřel. A možná právě proto mě na rozdíl od většiny ostatních hráčů Enemy Front mile potěšilo. Po dlouhé době jde totiž zase o celkem solidní válečnou střílečku, která mě i přes své nedostatky bavila od začátku až do konce. Znovu se tak ukazuje, že to u našich polských sousedů s vývojem her myslí vážně. I když ne vše se jim daří podle plánu. Nicméně vezměme to hezky od začátku.

V prvé řadě musím přiznat, že zprostředkovat herní zážitek nikoliv prostřednictvím vojenské vřavy, ale skromnějším odbojem, vítám jako skvělý nápad. Hru si tak povětšinou užijete jako osamělý bojovník, což jsem měl vždy raději než někde pobíhat s mnoha dalšími anonymními spolubojovníky. Dává to tak více vyniknout pěkné atmosféře a zoufalému vzdoru přežívajícího odboje, který zde plní hlavní úlohu. A když už přece dojde na nějakou tu společnou akci, hra vás přítomností vašich parťáků zbytečně neobtěžuje. Co na tom, že během své cesty pobijete víc nacistů než celý odboj za několik let. Tahle hra je přece v prvé řadě střílečka a z toho se musí vycházet.

Jako neohrožený válečný reportér se tak pouštíte do nejrůznějších nebezpečných misí, jejichž náplní je nejčastěji něco ubránit, dobýt, zachránit či zničit. Prostředí je přitom různorodé a střídá se ve dvou rovinách. Jak mi nelogické skákání v ději v jiných obdobných hrách vadilo, zde to naštěstí není tak extrémní a vlastně to bylo vcelku příjemné zpestření. Chvíli bojujete ve zničeném městě, kde se odehrává hlavní dějová linie, a následně se ve vzpomínkách vracíte ke svým dřívějším partyzánským misím. Poněkud fádní úvod do hry tak vzápětí střídají daleko zajímavější úkoly odehrávající se ve vcelku nápaditém a neokoukaném prostředí v různých koutech Evropy.

Většinu misí můžete dle očekávání projít dvojím způsobem, stealth nebo se samopalem v ruce. Hra vás naštěstí ani do jednoho vyloženě nenutí, takže si na své přijdou zastánci obojího. Já se přiznám, že mám raději hlučnější postup, takže případné nedostatky v plížení si netroufnu hodnotit. Párkrát jsem si to nicméně také zkusil a šlo to bez větších potíží. Jednotlivé lokace jsou sice vesměs koridorové, ale nabízejí vcelku dost prostoru a alternativních cestiček. Navíc kromě hlavního úkolu můžete čas od času plnit i pár úkolů vedlejších. I když v tomto směru žádné zázraky opravdu nečekejte.

Během hry se vám samozřejmě do rukou dostane celá řada nejrůznějších dobových zbraní, s jejichž pomocí budete likvidovat nepřátelské vojáky. Zde bych rád vyzdvihl jejich zpracování, které je na poměrně slušné úrovni. Nechybí zde pistole, pušky, samopaly, kulomety, odstřelovačky, granáty, výbušniny a jiné podobné hračičky. Vše vypadá a zní dobře, i když mohlo by to být ještě o trošku lepší. Hlavně co se týče ozvučení. Přesto jsem si ale střelbu užíval. Občas lze navíc k likvidaci nepřátel využít i samotné okolní prostředí, což beru jako příjemné oživení.

Pokud hledáte akční hru, která vás nenechá ani chvíli vydechnout a kde jeden wow moment střídá druhý, pak narovinu říkám, že vás Enemy Front nejspíš zklame. O tom tato hra vážně není a já dodávám - zaplať pánbůh. Pomalé tempo a umírněnější akce střídající se s klidnými pasážemi mi sedly daleko víc než bůhví jak oslňující frenetická akce konkurenčních titulů, které z válečných her udělaly jen konzumní zboží. Některým zhýčkaným hráčům to sice může značně vadit, ale než začneme vynášet soudy, vzpomeňme si na začátky tohoto žánru před deseti a více lety. Myslím si, že Enemy Front má s nimi víc společného než všechny současné válečné hry dohromady.

Přesto jsem si vědom, že hra to není dokonalá. Má mnoho chyb, a to jak technických, tak bohužel i po stránce hratelnosti. Nicméně nezaznamenal jsem nic natolik závažného, že by se to nedalo hrát. Sice párkrát narazíte na trestuhodné nelogičnosti, ale vem to čert – vizuální provedení je díky CryEnginu okouzlující a má ten správný šmrnc. Dobře se na to dívá, pěkně to zní a slušně se to hraje, takže pokud nejste vyloženě perfekcionisti a nemáte přehnaná očekávání, sem tam nějaké to klopýtnutí hře rádi odpustíte. Přece jen je to hra od poměrně malého polského studia, které se však se svými cíli snaží vypořádat, jak nejlépe dokáže. A většinou obstojně.

Ještě bych rád zmínil vcelku nápaditě vyřešené načítací obrazovky, které vždy zobrazují nějakou vypjatou situaci na bojišti. Kamera poklidně proplouvá scénou, kde se zastavil čas, což vám dává možnost prohlédnout si všelijaké detaily zachycené v jednom okamžiku. Nikdy bych si nepomyslel, že mě jindy tak otravná věc, jako je načítání misí, v nějaké hře potěší. Ale zde je to opravdu udělané moc pěkně. Celkově hra působí příjemným dojmem a na první pohled vás okouzlí, ať chcete nebo ne. Není to však jen samotnou grafikou, ale i zdařilým nazvučením prostředí a samozřejmě hudbou. Ani ta tu přirozeně nechybí, přesto nijak neruší a výborně dokresluje atmosféru hry.

Když to tedy nějak shrnu, Enemy Front vlastně není vůbec špatná hra. Ba naopak, co se mě týče, byl jsem mile překvapen. Je však pravda, že vývoj této hry jsem nijak nesledoval, takže jsem nebyl zatížen žádným očekáváním. Chybám se sice nevyhnula, což je škoda. Ale daleko větší škoda by byla nechat si tuto hru ujít jen proto, že se ostatním nelíbí. Neříkám, že vás bude bavit, ale šanci byste jí dát měli. Já tak učinil a rozhodně nelituji. Strávil jsem u ní příjemných deset hodin, přičemž se mi podařilo zase na čas ukojit jinak dlouhotrvající touhu po vydatném válečném dobrodružství. Nemohu tedy jinak a dávám 75 ze sta. Z mé strany zcela zaslouženě. Takováto hra mi tu už zkrátka dlouho chyběla.

Pro: Zasazení příběhu na stranu odboje, umírněné tempo, vizuální zpracování, pestré prostředí, hudební doprovod

Proti: Množství zbytečných chyb, občasné nelogičnosti

+14
  • PC 60
Poliaci prišli s vlastnou verziou Call Of Duty a Medal Of Honor hier z 2. svetovej vojny.

A tak som sa pustil do likvidovania mojho obľúbeného herného (ale aj filmového) nepriateľa - nacistov. Hra poteší grafickým enginom - CryEngine má jednoducho svoju nespornú kvalitu (hlavne veľmi pekné lokácie v lesoch a zrúcaninách hradov). No naopak niektoré lokácie (hlavne v mestách) tvorcovia odflákli a také Call Of Duty z roku 2003 nevypadá oveľa horšie.

Na hre bohužiaľ aj napriek kvalitnému enginu vidno low budget, či už to sú škaredé a nezaujímavé animačky alebo smiešna snaha o bojové masové scény či nevydarený bullet time po vykopnutí dverí.

Musím však pochváliť atmosféru kľudnejších lesných misií a je veľká škoda, že hra nešla práve touto skromnejšou cestou a miesto toho išli tvorcovia nad svoje sily s masovými scénami. Hra ponúka aj viac spôsobov likvidovania nepriateľov - stealth funguje, môžete využívať aj rôzne pasce a rovnako dobre funguje aj rambo štýl - strielanie je zábavné a zbrane sú spracované dobre. Poteší aj otvorenosť úrovní, v ktorých nájdete aj množstvo bočných misií alebo zberateľských predmetov.

Dohranie mi zabralo niečo cez 4 hodiny, čo je nechutne málo, ale nezbieral som skryté predmety a z bočných misií som splnil asi tak polovicu. Každopádne aj na tak krátkej hernej dobe to bolo ako na hojdačke - raz naozaj zábavné a pekné úrovne a potom zasa obyčajné a ničím zaujímavé.

Ak hľadáte FPS z prostredia 2. svetovej vojny, Enemy Front odporúčam. Strielanie nacistov je dostatočne zábavné a za dostatočne dobrú cenu (čiže do 5 eur) je to vhodná kúpa.

Pro: Niektoré graficky podarené herné lokácie, dobre spracované zbrane, zábavné strielanie nacistov, otvorenejšie herné lokácie a možnosť výberu spôsobov likvidovania nepriateľov

Proti: Low budget na hre vidieť, niektoré nezaujímavé herné lokácie, krátkosť

+14