Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 65
O této hře jsem se dozvěděl vlastně teprve nedávno, kdy jsem viděl docela zajímavý trailer. Po jeho zhlédnutí jsem se i docela těšil, po zjištění, kdo za hrou stojí, už tolik ne. City Interactive, studio stojící za sérií Sniper Ghost Warrior, nemá zrovna pověst ve vytváření kvalitních titulů.

Hra se odehrává za Druhé světové války v okupované Evropě. Hlavní postavou je americký válečný reportér Robert Hawkins. Hra sleduje zejména Varšavské povstání na podzim 1944, kterého se účastníte jako pomocník polských partyzánů. Během hry se ve flashbacích podíváme taky do Francie nebo do Norska, jak jinak než mezi partyzány. Celou hru jste prakticky jejich pomocníkem a plníte pro ně různé mise, jako je například osvobození zajatce, odpálení mostu či klasická pomoc při bránění určitého bodu. Spíš než jako válečný reportér mi přijde Hawkins jako voják ze speciální jednotky. Ale co, každý má v sobě přece špetku toho hrdinství a i reportér přece dokáže vyhodit do vzduchu most … a nebo ne?

Nicméně chválím autory, že se vydali do vod stále ne moc prozkoumaných, jako je druhoválečné Polsko či Norsko. Za tento originální nápad u mě mají malé bezvýznamné plus.

Bohužel, na chválení toho už tolik nebude a proto nejprve vyzdvihnu světlá místa.
Docela povedená se mi zdála zvuková stránka hry, ať už samotné zvuky zbraní či hudba během misí, která jim dávala tu správnou atmosféru.

Nejvíc plusů ode mě hra získá nejspíš za samotný gameplay. Volnost pohybu po mapě, možnost jít buď stealth nebo Rambo stylem a celková zábavnost misí mě velmi potěšila a třeba takové mise v malebné krajince francouzského venkova a norských hor byla přímo radost hrát. Stejně tak působivé ruiny Varšavy, které vypadaly krásně a autenticky, ve mně vyvolávaly pocit dobré hry. Samotné polské mise mě sice už nijak zvlášť nebavily, ale občas se našla i výjimka.

Taktéž mě potěšilo, že autoři nezapomněli na různé malé drobnosti, které nejsou sice moc podstatné, ale potěší. Například možnost nastavit časovač u bomby (což např. u CoD či MoH série nikdy nešlo), možnost chytit vojáka zezadu a použít ho jako živý štít (Splinter Cell) nebo třeba pohled na rotující kulku po výstřelu z odstřelovací pušky jako ve SGW 2. Určitě by se našly ještě další, těch si však během hraní všimnete zajisté sami.
Poslední plusovou věcí, kterou prostě musím zmínit, je výskyt zajímavých zbraní, které jsem ještě v žádné jiné hře neviděl. Například De Lisle Carbine, britská puška s integrovaným tlumičem, polská kopie amerického BARu, RKM wz.28 či zajímavá bolt-action pistole Welrod s integrovaným tlumičem, kterou jsem poprvé viděl teprve nedávno při hraní Sniper Elite V2.

Ačkoliv nerad, musím přejít k tomu horšímu, co tato hra obsahuje.

Předně tedy začnu s grafickou stránkou hry. Stejně jako SGW2, i tuto hru pohání CryEngine nové generace. A stejně jako ve výše zmíněné hře, i tady je jeho potenciál využit velmi málo. Některé aspekty jako různé efekty počasí, výbuchů či střelby jsou docela povedené, naopak třeba celkově textury jsou hodně špatné a neostré. Ruku v ruce s průměrnou grafikou bych čekal docela přijatelné FPSka. V tomto případě tomu tak je i není. Na nastavení High mi na určitých místech klesaly snímky za vteřinu až k číslu 20 (zejména ve Varšavě), na jiných místech se naopak šplhaly až ke krásným 50-60 (zejména mise v Norsku). Je to dáno zejména prostředí, kdy ve Varšavě vše hořelo, oblohu křižovala letadla a protiletadlová palba.

Technická stránka hry. Bohužel, hra trpí docela častými bugy, namátkou třeba levitující textura kamenné dlažby, létající vojáci po tom, co je zabijete nebo třeba občasné záseky vojáků o textury. A to rozhodně nejsou všechny. No zážitek z hraní to rozhodně nevylepšuje.

Z umělé inteligence nepřátelských i přátelských vojáků jsem taky nebyl zrovna dvakrát nadšený. Když míříte na nepřítele skrz díru ve zdi, najednou vás odstrčí váš kolega, vleze do té díry a zasekne se v ní, stačíte už jen nevěřícně říct WTF. Stejně tak, když jste schovaní v úkrytu a nepřátelé vám nabíhají 10 centimetrů od hlavy jeden po druhém, aby mohli dostat ránu pažbou, není o nic menší WTF. O jejich chování při boji ani nemluvím, jednou jsou blbí jak tágo, že vás nedokáží trefit ani z metru, jindy vás MP40tkou trefí i na 100 metrů jako by se nechumelilo.

Málem bych však zapomněl na asi nejvtipnější nelogičnost této hry. Jako jedna z fíčur je zde možnost odnést tělo padlého nepřítele, aby si ho ostatní nevšimli a nevyvolali poplach. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, kdyby zde však nehrál zásadní roli fakt, že těla nepřátel po 10 – 30 vteřinách zmizí (někdy se mi stalo, že zmizela okamžitě, co jsem je zastřelil). Tohle páni vývojáři nějak nedomysleli, po prvním WTF jsem to však bral s humorem a docela jsem se zasmál.

Abych to shrnul, technická (potažmo i grafická) stránka hry mi přišla hrozně odfláknutá a dělaná jako by horkou jehlou a narychlo.

Ani samotné ovládání pro mě zrovna 2x příjemné nebylo kvůli své těžkopádnosti. To však může být pouze a jen můj osobní pocit. Nicméně tomu nepomáhal ani fakt, že hra neumožňuje možnost přepínat mířidla kliknutím. Při míření musíte hezky celou dobu držet pravé tlačítko myši (nebo třeba Scroll Lock, to je každého svobodná volba), což mě osobně přišlo dost nepohodlné.

Dvě stránky ve wordu jsou popsány a stále mám co psát. Ale to už by z toho byla slohovka jak ze střední školy.

Ještě bych však chtěl zmínit jednu důležitou věc a tou je herní doba. Ta je velice proměnná, co jsem zjistil. Kolují názory, že hru jde dohrát za něco málo pod 4 hodiny, já osobně jsem jí i s bonusovou misí dohrál za 6 a půl hodiny. U mě to však bylo dáno nejspíš faktem, že jsem velice často mise opakoval, neboť jsem je chtěl projít stealth způsobem a často jsem to prostě ... posral.

Na závěr musím ještě konstatovat, že asi v půlce hry jsem měl velkou krizi a měl jsem velké, ale opravdu velké nutkání jí ukončit, smazat a nikdy víc se k ní nevrátit. Jelikož se tak lehce nevzdávám, po pár minutách vlastního překecávání jsem hru znovu zapl a pokračoval v té příšerné misi. Musím říct, že v tu dobu jsem měl nutkání udělit 30% a nějak to obhájit. Jenže v tomto bodě pro mě přišel zlom a až do konce mě hra už jen bavila a i bugů a nedodělků bylo méně.

Hodnocení proto musím zvýšit o celých 35% na konečných 65%.

Pro: + originální nápad + zbraně, co jsem ještě nikde neviděl + Gameplay! + Pěkné prostředí (francouzský venkov a norské hory) + zvuk

Proti: - nevyužitý potenciál CryEnginu 3, s tím související grafická stránka a náročnost - technická stránka hry, bugy - AI - nelogičnost s mizením těl (samotné mizení těl beru taky jako velký zápor)

+16
  • PC --
Enemy Front má hned dva trumfy v rukávu. Za prvé to je Cryengine, který z něj dělá dosud nejlépe vypadající hru z druhé světové. Za druhé to jsou modely zbraní a jejich zpracování. A je mi úplně jedno, že taková STG-44 v roce 1940 zatím existovala tak možná v hlavě svého designéra. Zvuky zbraní a jejich přebíjení jsou zpracované naprosto perfektně.

Jednotlivé úrovně jsou kvalitativně dost odlišné a poskytují solidní variabilitu a otevřenost. Zatímco mise odehrávající se v Polsku připomínají spíše nudnou variaci na CoD, všechny ostatní (ve kterých Hawkins vzpomíná na dobu minulou) jsou hodně dobře navržené a zábavné. Především pak francouzský venkov vypadá úchvatně.

Bohužel má celá hra velké množství technických problémů jako mizející nebo levitující předměty a nepřátelé, nízký frame rate za použití DX11 (že se dá přepnout na DX9 a zvýšit tak razantně FPS jsem si všiml samozřejmě až po dohrání) nebo padání a zamrzání.

Při hraní bonusové mise jsem si zapnul obtížnost na Experta a byl jsem překvapený, jak najednou celá hra dostala úplně jiné grády. Zmizel ukazatel nepřátel a možnosti označování přes dalekohled a při neopatrném postupu bylo možno jít do kytek velice rychle.

EF mě překvapilo, ale je velká škoda, že se CI nedokázalo odpoutat od své minulosti a udělat tak alespoň projednou bezproblémovou hru. Každopádně se to nehraje vůbec špatně a já si to rozhodně střihnu ještě jednou...

✰✰✰ / 5
+16
  • PC 65
Překvapení roku 2014. Natěšenost masy a fanoušků Bayovského typu MMS (Modern Military Shooter) opadla, když se dozvěděli, že ve hře nepadají mrakodrapy, neumírá sto nepřátel na metr čtverečný v naskriptovaném koridoru. K zabití nepřítele nestačí jen pokyn "stiskni E pro super cool efektivní zabití naskriptovaného nepřítele".

Enemy Front, a možná to někomu uniklo, je Budget jako Bejk. Aby taky ne, tuhle hru totiž mělo na povel "Interaktivní MĚSTO." Tito polští pánové dělají hry jako na běžícím páse. Zalicencujou si dobrej engine (Jupiter EX - F.E.A.R - CryEngine) a udělají si za rok a půl pecku, která má minimální náklady na vývoj. Na cover plácnou nějakýho super generickýho cool týpka s bouchačkou, a hromada lidí neznalých jsi tento výtvor zakoupí (třeba moje teta) a je vyděláno. Teď můžeme předělat levely, trochu vylepšit grafiku nalepit na cover číslo 2 a vydělává se dál.

U Enemy Front je tak nějak vidět, že to není uplácaný přes noc. Je na tom vidět snaha tvůrců, kteří moc talentu do svého genetického bordelu nedostali.
Líbilo se mi jak jsou některé mapy veliké a někdy i ne zcela lineární. Tím pádem ve hře funguje prozkoumávání a nalézaní lepších zbraní.
Stealth tu funguje solidně. Hodně mi to stylem připomnělo Commandos: Strike Force. Hodíte šutr, panák se za nim otočí. Když vás odhalí není problém to vystřílet. Pokud máte tiché zbraně obtížnost klesne skoro na nulu. Štvali mě naprosto neskutečně zdlouhavé animace zabití z blízka, které se nedali urychlit, tedy jsem byl při jakémkoliv pokusu odhalen, ergo jsem se jednoduše rozhodl nácky vždy majznout po jejich báni. Sem tam můžete odstranit klín u náklaďáku a nechat ho vjet mezi skupinu nepřátel, nebo odstřelit lano, které drží klády apod. AI je docela blbá, ale pro účely hry postačí. Jsou tu zkopírované aspekty ze Sniper Elite. Systém hluku, kill Cam. Samozřejmě ani zdaleka ne tak dobře zpracovány.

Grafika je pěkná a celkem nenáročná. Někdy jsou levely moc přesvícený a chápu proč. Tech. designérům se tak moc líbilo světlo, které vytvořili, že level designérům drželi Luger u hlavy, jen aby tam toho světla bylo co nejvíc.
Líbíl se mi autentický zvuk zbraní a střelba z nich taky byla slušná.
Jak říkám budget je z toho cítíl na světelné roky daleko, avšak mohu hrdě konstatovat, že jsem dohrál hru od City Interactive. Tato gamesa je asi jejich nejlepší dílo. Je to smutné? Ani ne.

Pro: Pěkná grafika a zvuky, hra není designový tunel, solidní hratelnost, minimum stupidních skriptů.

Proti: AI, špatné kopírování Sniper Elite, je to generický jako prase, časem stereotyp.

+14
  • PC 75
Už hodně dlouho jsem nehrál žádnou hru z druhé světové války. Bohužel dříve velmi oblíbené tituly, které tento žánr značně zpopularizovaly, jej časem také úplně zničily. Což byl jeden z důvodů, proč jsem na hry tohoto typu zanevřel. A možná právě proto mě na rozdíl od většiny ostatních hráčů Enemy Front mile potěšilo. Po dlouhé době jde totiž zase o celkem solidní válečnou střílečku, která mě i přes své nedostatky bavila od začátku až do konce. Znovu se tak ukazuje, že to u našich polských sousedů s vývojem her myslí vážně. I když ne vše se jim daří podle plánu. Nicméně vezměme to hezky od začátku.

V prvé řadě musím přiznat, že zprostředkovat herní zážitek nikoliv prostřednictvím vojenské vřavy, ale skromnějším odbojem, vítám jako skvělý nápad. Hru si tak povětšinou užijete jako osamělý bojovník, což jsem měl vždy raději než někde pobíhat s mnoha dalšími anonymními spolubojovníky. Dává to tak více vyniknout pěkné atmosféře a zoufalému vzdoru přežívajícího odboje, který zde plní hlavní úlohu. A když už přece dojde na nějakou tu společnou akci, hra vás přítomností vašich parťáků zbytečně neobtěžuje. Co na tom, že během své cesty pobijete víc nacistů než celý odboj za několik let. Tahle hra je přece v prvé řadě střílečka a z toho se musí vycházet.

Jako neohrožený válečný reportér se tak pouštíte do nejrůznějších nebezpečných misí, jejichž náplní je nejčastěji něco ubránit, dobýt, zachránit či zničit. Prostředí je přitom různorodé a střídá se ve dvou rovinách. Jak mi nelogické skákání v ději v jiných obdobných hrách vadilo, zde to naštěstí není tak extrémní a vlastně to bylo vcelku příjemné zpestření. Chvíli bojujete ve zničeném městě, kde se odehrává hlavní dějová linie, a následně se ve vzpomínkách vracíte ke svým dřívějším partyzánským misím. Poněkud fádní úvod do hry tak vzápětí střídají daleko zajímavější úkoly odehrávající se ve vcelku nápaditém a neokoukaném prostředí v různých koutech Evropy.

Většinu misí můžete dle očekávání projít dvojím způsobem, stealth nebo se samopalem v ruce. Hra vás naštěstí ani do jednoho vyloženě nenutí, takže si na své přijdou zastánci obojího. Já se přiznám, že mám raději hlučnější postup, takže případné nedostatky v plížení si netroufnu hodnotit. Párkrát jsem si to nicméně také zkusil a šlo to bez větších potíží. Jednotlivé lokace jsou sice vesměs koridorové, ale nabízejí vcelku dost prostoru a alternativních cestiček. Navíc kromě hlavního úkolu můžete čas od času plnit i pár úkolů vedlejších. I když v tomto směru žádné zázraky opravdu nečekejte.

Během hry se vám samozřejmě do rukou dostane celá řada nejrůznějších dobových zbraní, s jejichž pomocí budete likvidovat nepřátelské vojáky. Zde bych rád vyzdvihl jejich zpracování, které je na poměrně slušné úrovni. Nechybí zde pistole, pušky, samopaly, kulomety, odstřelovačky, granáty, výbušniny a jiné podobné hračičky. Vše vypadá a zní dobře, i když mohlo by to být ještě o trošku lepší. Hlavně co se týče ozvučení. Přesto jsem si ale střelbu užíval. Občas lze navíc k likvidaci nepřátel využít i samotné okolní prostředí, což beru jako příjemné oživení.

Pokud hledáte akční hru, která vás nenechá ani chvíli vydechnout a kde jeden wow moment střídá druhý, pak narovinu říkám, že vás Enemy Front nejspíš zklame. O tom tato hra vážně není a já dodávám - zaplať pánbůh. Pomalé tempo a umírněnější akce střídající se s klidnými pasážemi mi sedly daleko víc než bůhví jak oslňující frenetická akce konkurenčních titulů, které z válečných her udělaly jen konzumní zboží. Některým zhýčkaným hráčům to sice může značně vadit, ale než začneme vynášet soudy, vzpomeňme si na začátky tohoto žánru před deseti a více lety. Myslím si, že Enemy Front má s nimi víc společného než všechny současné válečné hry dohromady.

Přesto jsem si vědom, že hra to není dokonalá. Má mnoho chyb, a to jak technických, tak bohužel i po stránce hratelnosti. Nicméně nezaznamenal jsem nic natolik závažného, že by se to nedalo hrát. Sice párkrát narazíte na trestuhodné nelogičnosti, ale vem to čert – vizuální provedení je díky CryEnginu okouzlující a má ten správný šmrnc. Dobře se na to dívá, pěkně to zní a slušně se to hraje, takže pokud nejste vyloženě perfekcionisti a nemáte přehnaná očekávání, sem tam nějaké to klopýtnutí hře rádi odpustíte. Přece jen je to hra od poměrně malého polského studia, které se však se svými cíli snaží vypořádat, jak nejlépe dokáže. A většinou obstojně.

Ještě bych rád zmínil vcelku nápaditě vyřešené načítací obrazovky, které vždy zobrazují nějakou vypjatou situaci na bojišti. Kamera poklidně proplouvá scénou, kde se zastavil čas, což vám dává možnost prohlédnout si všelijaké detaily zachycené v jednom okamžiku. Nikdy bych si nepomyslel, že mě jindy tak otravná věc, jako je načítání misí, v nějaké hře potěší. Ale zde je to opravdu udělané moc pěkně. Celkově hra působí příjemným dojmem a na první pohled vás okouzlí, ať chcete nebo ne. Není to však jen samotnou grafikou, ale i zdařilým nazvučením prostředí a samozřejmě hudbou. Ani ta tu přirozeně nechybí, přesto nijak neruší a výborně dokresluje atmosféru hry.

Když to tedy nějak shrnu, Enemy Front vlastně není vůbec špatná hra. Ba naopak, co se mě týče, byl jsem mile překvapen. Je však pravda, že vývoj této hry jsem nijak nesledoval, takže jsem nebyl zatížen žádným očekáváním. Chybám se sice nevyhnula, což je škoda. Ale daleko větší škoda by byla nechat si tuto hru ujít jen proto, že se ostatním nelíbí. Neříkám, že vás bude bavit, ale šanci byste jí dát měli. Já tak učinil a rozhodně nelituji. Strávil jsem u ní příjemných deset hodin, přičemž se mi podařilo zase na čas ukojit jinak dlouhotrvající touhu po vydatném válečném dobrodružství. Nemohu tedy jinak a dávám 75 ze sta. Z mé strany zcela zaslouženě. Takováto hra mi tu už zkrátka dlouho chyběla.

Pro: Zasazení příběhu na stranu odboje, umírněné tempo, vizuální zpracování, pestré prostředí, hudební doprovod

Proti: Množství zbytečných chyb, občasné nelogičnosti

+14
  • PC 60
Poliaci prišli s vlastnou verziou Call Of Duty a Medal Of Honor hier z 2. svetovej vojny.

A tak som sa pustil do likvidovania mojho obľúbeného herného (ale aj filmového) nepriateľa - nacistov. Hra poteší grafickým enginom - CryEngine má jednoducho svoju nespornú kvalitu (hlavne veľmi pekné lokácie v lesoch a zrúcaninách hradov). No naopak niektoré lokácie (hlavne v mestách) tvorcovia odflákli a také Call Of Duty z roku 2003 nevypadá oveľa horšie.

Na hre bohužiaľ aj napriek kvalitnému enginu vidno low budget, či už to sú škaredé a nezaujímavé animačky alebo smiešna snaha o bojové masové scény či nevydarený bullet time po vykopnutí dverí.

Musím však pochváliť atmosféru kľudnejších lesných misií a je veľká škoda, že hra nešla práve touto skromnejšou cestou a miesto toho išli tvorcovia nad svoje sily s masovými scénami. Hra ponúka aj viac spôsobov likvidovania nepriateľov - stealth funguje, môžete využívať aj rôzne pasce a rovnako dobre funguje aj rambo štýl - strielanie je zábavné a zbrane sú spracované dobre. Poteší aj otvorenosť úrovní, v ktorých nájdete aj množstvo bočných misií alebo zberateľských predmetov.

Dohranie mi zabralo niečo cez 4 hodiny, čo je nechutne málo, ale nezbieral som skryté predmety a z bočných misií som splnil asi tak polovicu. Každopádne aj na tak krátkej hernej dobe to bolo ako na hojdačke - raz naozaj zábavné a pekné úrovne a potom zasa obyčajné a ničím zaujímavé.

Ak hľadáte FPS z prostredia 2. svetovej vojny, Enemy Front odporúčam. Strielanie nacistov je dostatočne zábavné a za dostatočne dobrú cenu (čiže do 5 eur) je to vhodná kúpa.

Pro: Niektoré graficky podarené herné lokácie, dobre spracované zbrane, zábavné strielanie nacistov, otvorenejšie herné lokácie a možnosť výberu spôsobov likvidovania nepriateľov

Proti: Low budget na hre vidieť, niektoré nezaujímavé herné lokácie, krátkosť

+14
  • PC 80
Po odohraní nespočtu multiplayerových bitiek som sa rozhodol zastrieľať si zase v niečom offline (a kde nech už hrám akokoľvek blbo, nie som stále na zemi). A voľba padla práve na Enemy Front, keďže ide o FPS a je situovaná do dnes nie už tak často vídaného WW2 prostredia.

Hra bola v niektorých recenziách kritizovaná, mimo tej hromady chýb technického rázu, za lacnú hru na emócie. Poviem len toľko, že mne to nejako extra vtieravé neprišlo, dokonca mi to pomohlo lepšie sa vcítiť do úlohy partizána a nebohú Varšavu som bránil s ešte väčšou vervou ako obvykle.

Náš príbeh začína príhovorom hlavného hrdinu, vojnového korešpondenta, ktorý pomáha poľskému odporu a chvíľu na to sa rozbieha prvá akcia. Už krátko po začiatku som si všimol, že autori ma nenútia ísť na všetko násilnou cestou a že nepriateľov môžem aj nenápadne obísť. Ale nebol by som to ja, aby som nepozabíjal všetko živé v dosahu. Občas som sa aj snažil o stealth, ale skoro vo všetkých prípadoch to dopadlo totálnym masakrom, za ktorý by sa nehanbili ani John Rambo s Johnom Matrixom dohromady. Jedinou výnimkou bola jedna z posledných misii (sabotáž rakety V2), ktorú som až na pár menších alarmov dokončil potichu celú. spoiler

Hra obsahuje 2 druhy misií. Tie, ktoré sa odohrávajú v súčasnosti (vo Varšave) majú podobu klasických lineárnych misií známych z Call of Duty a jemu podobných hier. Teda hráč postupuje zväčša v spoločnosti NPC postáv a za ich pomoci likviduje nepriateľských vojakov. Nesmú chýbať ani tradične obľúbené obranné pasáže, kde náš hlavný protagonista stojí, prípadne pobehuje za barikádou a likviduje všetko čo sa pohne.
A potom tu máme misie, kde hlavný hrdina spomína na časy minulé, kedy pomáhal odbojovým skupinám v iných krajinách. Na rad prídu takmer všetky známe európske lokality ako Francúzsko, Nemecko alebo moje obľúbené Nórsko. Tie sú už o niečo menej lineárne a hráč, za predpokladu, že chcete, môžete ich prejsť celé potichu. Niečo ako Far Cry 3, ale s horšou a nie vždy fungujúcou AI. Ako som už spomínal na úvod, ja som to neurobil, takže to nemôžem celkom úplne potvrdiť. A nie, že by som bol až taký lačný po krvi, ale správanie enemákov som nevedel presne odhadnúť. Niekedy ma nevideli, aj keď som stál v bezprostrednej blízkosti. Inokedy ma zbadali z druhého konca mapy. A to nehovorím o tom, že za stealth ani plnenie vedľajších misií nedostanete absolútne žiadnu odmenu a tým pádom k obozretnejšiemu postupu a dôslednému hraniu ani nie ste motivovaný. To je asi najväčší zádrhel inak zábavnej hry. Samozrejme sa to neobišlo ani bez klasických chýb ako prelínanie textúr, ale s tým už pri hrách od CITY Interactive, pardon, CI Games akosi počítam dopredu.

Samotná akcia, pretože o to tu hlavne ide, je ale spracovaná dobre. Neviem či je to zásluhou CryEnginu alebo samotných autorov, ale zabíjanie nacistov ma náramne bavilo. Chvíľami som si pridadal ako v starých dieloch Call of Duty alebo Medal of Honor, ktorými sa tvorcovia evidentne inšpirovali. Prostredia sú celkom rozmanité a zablúdiť je prakticky nemožné, takže všetko pekne odsýpa skoro ako vo vyššie spomínaných tituloch.
Trocha ma ale sklamal arzenál, ktorý mi príde chudobný aj na pomery WW2 hier a dúfal som, že si ohmatám trocha viac zbraní. Takto som drvivú väčšinu hry odohral so starou známou MP40 v rukách a na pleci som mal pre každý prípad zavesenú ostreľovačku (a že tých prípadov bolo). Je to škoda, pretože kúsky ako PPSh alebo MP44 boli spracované pekne a bola radosť z nich strieľať, len sa mi ich nepodarilo nájsť tak často ako by som chcel. No čo, vojna je už raz taká.

Aby som to celé zhrnul, Enemy Front nie je dokonalou ani objavnou hrou. Na to obsahuje dosť chýb a neprináša nič čo by ste už nevideli v iných hrách. Ale ak sa nad tieto nedostatky prenesiete, dostane sa vám do rúk hra, ktorá aj keď má svoje muchy, zabaví. Ja som sa pri jej hraní bavil viac než dosť. A o tom by hranie malo byť. Alebo nie?

Pro: radosť z akcie, variabilné prostredie, možnosť voľby postupu

Proti: menší výber zbraní, bugy, slabšia AI

+12
  • PC 65
Herní výzva - "Nervy z oceli" (Normal)

Jsem milovníkem her z druhé světové války, především FPS v tomto zasazení je moje nejoblíbenější oblast ponoření se do virtuálního světa. Ovšem je zde jeden velký problém. Toto téma už bylo minimálně dvakrát vyždímané a recyklované. Z toho důvodu už takových her moc nevychází a když už, tak se jedná o čisty mulťák. Enemy Front se z části podařilo přijít s něčím lehce originálním a tak jsem nemohl odolat.

Co mě především zaujalo, tak jsou relativně originální lokace, kam se podíváme z pohledu novináře, který pomáhá odboji. Především Varšavě se velmi povedla a její mise patří mezi ty s nejlepší atmosférou. Dále Francie a Norsko, už docela známe, každopádně zpracování misí nebylo úplně zlé...

Co se mi hodně líbilo, byla snaha o jakýsi stealth prvek, kdy několik misí můžeme hrát takzvaně na tajňáka. Bohužel stealthnení zdaleka doveden k dokonalosti a hru vám vlastně nepomáhá nějak ulehčit, jelikož vystřílet všechny nepřátele je i na nejtěžší obtížnost až moc jednoduché. Plížením si vlastně pouze uměle navýšíte obtížnost, což není špatné, ale je prostě škoda, že to hráče víc nenutí se tomuto hernímu stylu věnovat.

Ona obecně obtížnost je celkem problém. Já se rozhodně nepovažuji za hráče, který hraje všechno na nejtěžší obtížnost a má rád extrémní výzvy, spíše jsem takový ten průměr. Nechci to úplně lehké, ale zároveň se nerad trápím. V Enemy Front se skutečně nebudete trápit ani na tu nejtěžší obtížnost. Je to hrozně lehká hra.
Tudíž mi nezbylo nic jiného, než si hru znesnadnit děláním vedlejších úkolů, snahou o stealth (ten mi vážně nejde) a hledáním secretů, pak vám to herní dobu hezky prodlouží.

Hlavním problémem u obtížnosti je nejspíš to, že AI je dost hloupá. I na nejtěžší obtížnosti si s ní hrajete jak kočka s myší, nedokáží adekvátně reagovat na vás a pokud vás bude honění zajíců už nudit, tak si stoupněte za nejbližší bednu a v klidu je vystřílejte. Navíc je zde i velká spousta nábojů, zdraví se rychle doplňuje a to pořád mluvím o nejtěžší obtížnosti. Škoda, že to není větší výzva.

Příběh není úplně špatný (je to FPS z druhé světové), ale dost se snaží tlačit na emoce, ale z nějakého důvodu to moc nefunguje. Nápad s novinářem a odbojem super, ale šlo to i lépe. Navíc mě do očí hrozně bilo to, jak ukázky nepřechází plynule mezi jednotlivými misemi. Ten střih byl katastrofální a opět to akorát ubírá na atmosféře.

Hra je docela i zabugovaná a seknout se v nějaké zdi či bedně je nejspíš nevyhnutelné, ale není to až tak příšerné, že by jste hru nemohli dohrát. Horší je neúměrná náročnost na výkon v poměru ke grafické stránce hry. Z toho důvodu mě prvních pár misí hra vyloženě štvala, pak jsem si trochu pohrál s nastavení a bylo to OK a nadšení se najednou celkem rapidně obrátilo.

OK, hatu bylo možná hodně, ale i tak si myslím, že se jedná o slušnou FPS zábavu. Nedostanete žádnou převratnou či extra zajímavou hru, ale těch 6-7 hodin se nejspíš budete bavit. Hře musíte něco odpustit a ona vám za odměnu něco málo vrátí. Takové low cost Call of Duty 1, ale proč ne...
+11
  • PC 65
Na hru jsem narazil náhodou. Řekl jsem si „další hra od CI“, to bude stát za prd, ale ejhle opak byl pravdou. Nádherná grafika (ikdyž by se CryEngine dal vymačkat více), slušná umělá inteligence, kdykoliv si může člověk vyměnit zbraň která leží na zemi (jo mrkám na tebe Ghost Warrior 2) a hlavně neokoukané a zajímavé prostředí ve kterém se hra odehrává a hlavně se stále mění.
Co mě zarazilo tak kvalita dabingu. Někdy je vynikající a jindy stojí za prd. A nevím co si mám myslet o tom finále. Hodně slušná je hrací doba, která byla aspoň u mě o hodně delší než u GW2 a nějakého CoD.
Za mě hodně slušná a příjemná změna podle mého názoru zpackaného GW2. Pokud chcete nějakou střílečku z druhé světové z neokoukaného prostředí a delší hrací dobou než na jedno odpoledně s dobrou grafikou, ozvučením, slušnou AI a sem tam nějakým bugem, který nebrání v dohrání tak směle do toho. Když ji seženete v nějaké slevě nebudete litovat.

Pro: Grafika, zvuky, změny a neokoukané prostředí, zbraně, slušná hrací doba

Proti: Grafika i tak mohla být delší, dabing, finále

+8