Call of Duty: Vanguard

Nevím, co se posledních několik let děje v herním průmyslu, ale začínám být krapet znechucený. V roce 2003 vyšla moje srdcovka Call Of Duty a následně její DLC Unitet Offensive, které bylo velice dobře propracované, a na tu dobu, i docela realistické. Následovalo vydání Call of Duty 2, které dalo této herní sérii úplně nový nádech.
Ačkoli se pak Activision vydal na docela dlouhou dráhu moderních konfliktů, tak stačil ještě vydat World at War, které taktéž nemělo chybu. Ovšem zlom přichází v roce 2017, kdy světlo světa spatří WWII. A tady začne být něco špatně, nebo tedy alespoň dle mého názoru….
Jako by se EA a Activision navzájem předhánělo ve vydávání válečných her, které vše zesměšňují, urážejí a překrucují k obrazu svému. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale politika do her nepatří. A vybírat si pro moderní politické agitačky dvě světové války, které zapříčinily utrpení a smrt miliónů lidí, mi přijde jako zrůdnost.

Sledgehammer Games vám pro Call of Duty Vanguard naslibuje kampaň, plnou těch nejznámějších bitev Druhé světové války, které budou propracované do posledního detailu. A to jak historicky, tak graficky a příběhově. Grafické zpracování je úžasné, a prostředí je doopravdy velice pestré a má svoje kouzlo. Ale tím, bohužel, končí veškerá chvála, tedy alespoň u mě.
Příběh je parodií na Jamese Bonda, Wolfenstein a Black Ops dohromady. Pouze vracení se s jednotlivými postavami do minulosti, mi přišlo docela zajímavé. A co se samotných postav týče, tak tam nemám moc co dodat….docela děs.
No a historická přesnost se nám opět nekonala, stejně jako ve WWII. Vývojáři naslibovali hory doly a pak skutek utek.
Černoch velící jaké si podivné záškodnické jednotce, či Britským výsadkářům. Nesmrtelná a nepolapitelná Ruská sniperka, která likviduje Němce líp jak B.J. Blazkowicz. A třešničkou na dortu, Japonská armáda vyzbrojená kulomety MG42, útočnými puškami Sturmgewehr 44 či pistolemi Luger. O prznění Německých uniforem se radši nebudu ani zmiňovat.

Mám dojem, že Activisionu už nezabrání ve vydávání těchto katastrof ani to, že jim padají akcie. Ale každý svého štěstí strůjcem, já jsem jen hráč a nic neznamenající osoba na této velké planetě. Jen mě mrzí, jak dopadla moje oblíbená herní série, na které jsem de fakto vyrůstal a strávil spoustu času….a dobře se u toho bavil.