Komentáře

* Tohle není DOOM
Ačkoliv hororové prvky byly v původních Doom 1 a 2 obsaženy, koncipovat nástupce jako survival bylo dost ambiciozní a nepopsatelně nešťastné. Předchozí díly se zapsaly do povědomí především nekompromisní akcí, bojem o přežití v rozsáhlém nelineárním bludišti plném krvelačných příšer ze samého nitra pekla. Vaší zbraní byla rychlost, palebná síla a save-load proti nekonečným zástupům nepřátel. Tomu dejte sbohem.
Začíná to jako nějaké RPG - procházíte po základně, bavíte se s lidma, posloucháte nadřízené a čuráte v sedě. Bože odpušť těm hříšníkům - máte dokonce i jméno. Koho to u cyberdémonovi nohy zajímá? Kde jsou zombie, propadla do neuniknutelných bazémů s kyselinou, tajné dveře a stovky nepřátel.
Opravdu se potřebujeme dovědět, že vojín XY dorazil na základnu, došel si do zbrojnice, pak do kantýny, potom se nechal zprdnout od velitele a musel někam na povel běžet, jinak než na obalu cd nebo pár větami vypsanými během "loadingu"?
Opravdu potřebujeme mít nějaké teplé iDoom zařízení, kde budeme šmírovat cizí emaily? Opravdu tam musí být interaktivní automaty, audiology, scriptované in-game sekvence, roboti na pomoc a á la Half-Life puzzly akorát dementní? Ve hře zvané DOOM?

* Lepší už to nebude a konec frančízy Doom
Na DOOM 3 jsem se podobně jako nemalý zlomek vrstevníků těšil jak tele na nová vrata. Vzal jsem si brigádu, abych si vydělal na novou grafiku a tiše očekával příchod spasitele. Místo toho jsem dostal šlapku projetou jak D1 s plastikou a make-upem.
Byla to právě tato doba, kdy jsem si začal přiouštět, že Doom se bude RPGckovatět, RPGčka Doomovatět, až bude nakonec všechno jednolitá divná hmota bez chuti a zápachu. Když ani takováto bez nadsázky legenda nedokáže být "faithfull to the core", co potom?

* Grafika byla hezká, to jo
Na svou dobu bezesporu, ale omezení která z toho plynula jako uzamčení hráče do chaoticky uspořádaných a klaustrofobických interiérů, nedostatek nepřátel a naprosto nepochopitelné "venkovní" lokace, jednoduše nezapadají. Chodba, odbočka, křižovatka tvatu T, mistnost s několika dveřmi, schody dolů, schody nahoru - nuda, šeď. A krásné textury to nezachríní i kdyby na obrazovce byl přenos pitvy Gwyneth Paltrow ... zaživa.

* Chci ti vyrvat slezinu análním otvorem a pak s ní za zeď napsat, že tvoje matka je 123
Doom byl od svého počátku synonymem k násilí. Úspěšně navázal na kontroverzi Wolfa a dnes je tolerován protože násilí v rozlišení 320x200 se nebere vážně. Tady střelíte zombii a i kdyby nebyla všude tma, tak po nějakém "gore max" ani vidu ani slechu. Nakonec se nepřítel rozplyne v obláčku kouře, když se jeho tělo politicky korektně samovznítí. Bossové většinou nějak vybuchnou, krátce řečno, nic moc. A nějaká ta mrtvá těla poskládaná do satanistických obrazců v pozdější fázy hry to nezachrání.
Některá monstra se sice povedla, batolata s křidélky jsou strašidelná, zombie jsou krásně ošklivé, ale nikde se nerozprskávají, neplazí se po zemi vláčíce za sebou dvoumetrovou stopu střev a tělních tekutin. Nejčastější neprátelé Impové moc nenadchnou.
Hra se prodávala od 18-ti let, tak když už tak už ne. Díky bohu za Brutal doom.