Když na Game Awards minulého roku byla oznámená hra Dispatch od tvůrců Tales from the Borderlands a The Wolf Among Us, hodně fanoušků určitě nabilo převeliký hype. Oznámení hvězdných dabérů tomu jen napomohlo. Já sám jsem se na hru těšil, ale tak nějak jsem na ni pozapomněl a vydání prvních dvou epizod jsem ani nezaregistroval. Poté, co hra vyšla kompletně, jsem si řekl, že to zkusím, jelikož její koncept mi připomínal mé nejoblíbenější DC komiksy a tvorbu Marka Russella. Nebyl jsem ale připravený na to, že mě hra takhle sejme. Aniž bych chtěl spoilerovat finální verdikt recenze, musím tenhle úvod ukončit výkřikem: WOW!
Opravdu jsem nečekal, že ke konci roku dostanu do rukou jeden z nejlepších herních příběhů tohoto roku a jednu z nejlepších primárně narativních adventur. Je tomu tak. Dispatch dělá prakticky všechno dobře a nabízí narativně funkční a hluboký příběh. Funguje i díky chytře navrženému rozdělení do osmi epizod, kdy každá má délku, až na pár výjimek, klasického 45minutového dramatu.
V tomto herním seriálu se nám představí postava Roberta Robertsona, jenž převzal rodinné žezlo poté, co jeho táta, známý jako superhrdina Mecha Man, zemřel rukama záporáka Shrouda. Náš hlavní hrdina tak bez superschopností a závislý na schopnostech svého mecha pomáhal lidem a byl velmi známým hrdinou. Bohužel o svůj stroj jednoho dne přišel, a tím i o své schopnosti. Brzy je ale naverbován superhrdinkou Blonde Blazer, aby pracoval pro pobočku Torrance Superhero Dispatch Networku (SDN) jako dispatcher výměnou za pomoc s opravou svého obleku. Protože se kvůli jeho údržbě silně zadlužil, Robert nabídku přijímá.
Náplní jeho práce je na dálku pomáhat skupince bývalých záporáků, kteří se snaží napravit, a správně rozdělovat práci podle urgentnosti a schopností. Zároveň je plynule navigovat během superhrdinské směny. Což samozřejmě nebude nic jednoduchého ani pro Roberta, ani pro hráče, protože tahle parta je všechno, jen ne klidná a rozvážná.
Jak víte, jedná se o filmovou adventuru, a to zatím asi v největším měřítku. Pokud jste byli zvyklí u Telltale her na ovládání pohybu postav, tady to nečekejte. Opravdu jde o čistě filmový/seriálový zážitek, který pravidelně naruší strategičtější gameplay část (o ní později). Příběh je tu to nejhlavnější, proto nebudu zabíhat do větších popisů postav ani rozebírat děj. Mohlo by vám to zkazit zážitek. Spíš popíšu, co od příběhu čekat a jak se mnou rezonoval.
Full recenze HÝÝÝÝR!
Dispatch je tak velmi dobře podaný příběh v epizodickém formátu, který funguje. Nabízí plejádu kvalitně napsaných postav, scénář, který nabízí velkou salvu pečlivě vybudovaných fórků a zároveň se nebojí hloubky. To vše v povedeném vizuálním kabátku se zábavným gameplayem. Já jsem nadšený a hru řadím do své topky letošního roku. Pokud milujete příběhové adventury nebo hledáte hru, kterou si můžete s partnerkou/partnerem „sledovat“ jako seriál, směle do toho!
Opravdu jsem nečekal, že ke konci roku dostanu do rukou jeden z nejlepších herních příběhů tohoto roku a jednu z nejlepších primárně narativních adventur. Je tomu tak. Dispatch dělá prakticky všechno dobře a nabízí narativně funkční a hluboký příběh. Funguje i díky chytře navrženému rozdělení do osmi epizod, kdy každá má délku, až na pár výjimek, klasického 45minutového dramatu.
V tomto herním seriálu se nám představí postava Roberta Robertsona, jenž převzal rodinné žezlo poté, co jeho táta, známý jako superhrdina Mecha Man, zemřel rukama záporáka Shrouda. Náš hlavní hrdina tak bez superschopností a závislý na schopnostech svého mecha pomáhal lidem a byl velmi známým hrdinou. Bohužel o svůj stroj jednoho dne přišel, a tím i o své schopnosti. Brzy je ale naverbován superhrdinkou Blonde Blazer, aby pracoval pro pobočku Torrance Superhero Dispatch Networku (SDN) jako dispatcher výměnou za pomoc s opravou svého obleku. Protože se kvůli jeho údržbě silně zadlužil, Robert nabídku přijímá.
Náplní jeho práce je na dálku pomáhat skupince bývalých záporáků, kteří se snaží napravit, a správně rozdělovat práci podle urgentnosti a schopností. Zároveň je plynule navigovat během superhrdinské směny. Což samozřejmě nebude nic jednoduchého ani pro Roberta, ani pro hráče, protože tahle parta je všechno, jen ne klidná a rozvážná.
Jak víte, jedná se o filmovou adventuru, a to zatím asi v největším měřítku. Pokud jste byli zvyklí u Telltale her na ovládání pohybu postav, tady to nečekejte. Opravdu jde o čistě filmový/seriálový zážitek, který pravidelně naruší strategičtější gameplay část (o ní později). Příběh je tu to nejhlavnější, proto nebudu zabíhat do větších popisů postav ani rozebírat děj. Mohlo by vám to zkazit zážitek. Spíš popíšu, co od příběhu čekat a jak se mnou rezonoval.
Full recenze HÝÝÝÝR!
Dispatch je tak velmi dobře podaný příběh v epizodickém formátu, který funguje. Nabízí plejádu kvalitně napsaných postav, scénář, který nabízí velkou salvu pečlivě vybudovaných fórků a zároveň se nebojí hloubky. To vše v povedeném vizuálním kabátku se zábavným gameplayem. Já jsem nadšený a hru řadím do své topky letošního roku. Pokud milujete příběhové adventury nebo hledáte hru, kterou si můžete s partnerkou/partnerem „sledovat“ jako seriál, směle do toho!
jones1240
Jack_Dark
Pro: Výtečný příběh se srdíčkem, Zábavná gameplay mechanika, Animace, dabing a soundtrack
Proti: Romance by snesli trochu více prostoru, QTE částí mohlo být více