Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
K třetímu Diablu jsem se poprvé dostal až teprve pár let nazpět. Bylo to především z toho důvodu, že jsem se bál změn v hratelnosti, o kterých jsem četl v tehdejších recenzích. A moje obavy se celkem naplnily, protože jsem z hraní za barbara tenkrát moc odvařený nebyl. Své pocity jsem ale nechal pár let uležet a nedávno jsem si průchod hrou zopakoval a to s postavou Crusadera.

Nyní jsem už věděl, do čeho jdu, proto jsem měl jiná očekávání. Na multiplayer moc nejsem, takže jsem se opět uchýlil pouze k hraní singleplayerové kampaně. A tentokrát mě to bavilo více. Především jsem si užil příběh, který je zde mnohem více výpravnější, než u předchozích dílů. Lore pak doplňují hromady nalezených zápisků a deníků. Škoda jen, že se hra v daném okamžiku nepřeruší, ani se nezobrazuje text. Pokud totiž zrovna probíhá bitva, tak ten mluvený dialog obvykle absolutně nevnímám a musím si to pak procházet zpětně. Dále se mi líbí, že už i společníci mají co říct a sdělují mi svůj názor na aktuální situaci či dungeon.

Co se týče jednotlivých aktů, tak ten první a druhý svým prostředím tak trochu kopíruje dvojku, ale to nemusí být vždy na škodu. Třetí akt s pobíháním na hradbách pak měl dobré grády. A finále v nebi se pak neslo takovou pachutí, jak mě tam ti andělé ze začátku moc nechtějí a celkově jim jsou lidi ukradení. To teď myslím samozřejmě v dobrém smyslu. Hlavní postavy mi celkem přirostly k srdci. Plus pokud budu někdy znovu hrát jedničku, budu myslet na to, jak Adria později zradí. Level design jednotlivých dungeonů mě nijak zvlášť nenadchnul, teď po pár týdnech po dokončení mi nic unikátního v hlavě nezůstalo. Za zmínku aspoň stojí nové teleportační krystaly umístěné obvykle na konci dungeonů, takže není potřeba procházet celým podzemím zase zpět. Na venkovních lokacích je zase fajn, že se tam nachází různé pasti, které se dají proti potvorám využít.

Graficky vypadá hra fajn, souboje jsou hezky plynulé. Líbí se mi, jak při hromadném zabíjení potvory odlétají na všechny strany. Oheň, kouzla a další efekty pak vypadají také nádherně. Horší je to s hudbou. Schválně jsem si ji zesílil, abych ji víc vnímal, ale prakticky žádná skladba mi nepřišla výrazná a tak mi neutkvěla v paměti. 

Monstra také vypadají o něco hrozivěji. Nejvíc na mě zapůsobily Falleni, kteří teď nevypadají jako nějací slabí goblini. Líbí se mi i nové schopnosti bossů a minibossů jako waller, illusion či wormhole. Štvalo mě naopak zmražení od monster s frozen a výbuchy při zabití potvor s molten.

A teď to nejdůležitější, změna mechanik hry. Zapomeňme na rozdělování bodů do základních atributů, zapomeňme na strom skillů. Tentokrát je zde postupně až 6 aktivních schopností a až 4 pasivní skilly. To vše je možné libovolně měnit, takže není problém postavu kdykoliv kompletně překopat. Je tedy možné si něco vyzkoušet a případně to později zase změnit. Na druhou stranu mi tento systém nikdy nepřirostl k srdci a toho původního se nerad vzdávám.

Hru jsem kompletně dohrál na obtížnost Expert a hraní bylo naprosto bez problémů. Většina předmětů mi totiž vracela životy za zásahy a tak jsem skoro vůbec nepotřeboval žádný heal. Umřel jsem pouze jednou a bylo to tak trošku omylem, protože jsem si zvykl ten health bar moc nehlídat a z nepozornosti jsem nestihl včas stisknout Q pro vypití lektvaru. Opakovat hru na vyšší obtížnost už se mi nechtělo, je tedy možné že to bude o něco náročnější. Užitečné vybavení jsem pak nacházel prakticky na každém kroku, často jsem pak přemýšlel, jestli do předmětu vkládat gem, když jsem po chvíli našel ještě lepší předmět. 

Tentokrát jsem si hraní užil více než na poprvé. Nicméně, pořád zde cítím tu pachuť nevítaných změn. Kdyby hra nesla jiné jméno, neměl bych s tím problém. Ale když se řekne Diablo, čekám od herních mechanik trochu něco jiného.
+22
  • Switch 80
Diablo a hry podobného typu mě dlouho míjely. Ne že bych o nich snad nevěděl, prostě mě nelákaly z propagačních materiálů a recenzí. Loni jsem dal šanci haněnému Immortal, hned nato jsem začal na Switchi hrát trojku. Dnes jsem dohrál kampaň. Hra nemůže za to, že mi to trvalo tak dlouho, ale i u ní by se našlo pár důvodů, které mi ty pauzy trochu prodloužily.

Začal bych ale tím pozitivním. Mám tendenci se rozepisovat spíš u věcí, které mi vadily, přestože ve výsledku pozitiva převažují. Takže - Diablo 3 (Eternal Collection) je výborná hra s návykovou hratelností, příjemným ovládáním a pěkným grafickým zpracováním, které vypadá dobře i na mém Switch Lite. Co víc k tomu dodat :) a teď pár odstavců k těm mouchám, které hře ubraly 20 %.

Hratelnost je opravdu návyková, je někdy až extrémně uspokojivé drtit démony po desítkách. Problém tkví v tom, že hra je až nezdravě jednoduchá. Většinu kampaně základní hry jsem dohrál na Hard. Protože vyšší obtížnost zvolit nešla. Reaper of Souls už jsem hrál na Expert (což bylo asi tím, že jsem shodou okolností na začátku rozšíření dosáhl levelu 60. RoS jsem dokončil na levelu 69… se 70 se prý odemykají další obtížnosti. Uvidím. Hra totiž (prý) pokračuje i mimo kampaň :) Hrál jsem za necromancera, a matně si pamatuju, že jsem na začátku hry volil něco jako sezónní postavu, ale k čemu to bylo dobré nevím. Vím jen to, že jsem za celou hru neumřel ani jednou. 90 % hry se mi health bar ani nehnul, 9 % mi padal na 3/4, a zbytek byl na 2/3.

Super byla možnost odkudkoliv se teleportovat zpět do tábora. Takže mi nikdy skutečně nedošlo místo v inventáři. 

Příběh a prezentovaný lore je fakt asi jen jako doplněk. Sice jsem si všechny dialogové možnosti vždy poslechl, ale jediné, k čemu to vedlo, bylo pár zajímavých vedlejších questů. Ono taky co byste chtěli řešit za lore ve světě, kde prastará čarodějka s obličejem dvacítky drží v jedná ruce meč dvakrát tak větší než ona, že. Nelíbila se mi nekonzistentní hlasitost dabingu, a chybějící titulky u nalezených záznamů.

Design map pro mě byl zdrojem největšího utrpení. Je strašně fajn mít velkou klikatou mapu, jenže bylo téměř pravidlem, že jsem se ocitl u cílového bodu mapy, a zbývalo mi prozkoumat ještě tak 3/4. To mě neskutečně vysíralo, protože já si tu mapu chtěl vždy projít celou, A PAK pokračovat dál. Takhle jsem se musel téměř pokaždé vracet dlouhou, klikatou cestou, kde už jsem měl všechny příšery vybité, abych mohl doprozkoumat zbytek mapy – který často schovává vedlejší mise, silné nepřátele, loot atd. Dungeony na mapě navíc nejsou rozlišené podle toho, jestli už jsem je dokončil nebo ne. 

Port pro Swich se povedl, hraje se to skvěle, s ohledem na kvalitu displeje a výkon konzole to i dobře vypadá. Jen se opravdu nekoná stabilních 60 FPS jak někteří tvrdili. Obzvlášť když jsem začal vybuchovat mrtvoly, padaly FPS velmi znatelně. Těším se na čtyřku, jen doufám, že počítají s cross-play, rád bych to hrál i venku na sluníčku. To se Switchem moc nende.

Pro: hratelnost, grafika

Proti: designová rozhodnutí, která mi nevyhovují

+13
  • PS4 75
Předchůdce třetího Diabla jsem se něco nahrála. Zvláště u datadisku dvojky jsem strávila mnoho hodin. Tehdy jsem vždy hrála za čarodějku, a proto jsem si ji vybrala i zde. Na začátku jsem se moc těšila na celé prostředí hry a na to, jak budu kosit nepřátele. To se mi splnilo velmi brzy. Nicméně u dvojky jsem byla zvyklá, že postava čarodějky je na začátku hodně slabá a umírá téměř při každém setkání s větší hordou nepřátel. Tady tomu tak nebylo. Říkala jsem si, že je to tím, že hraji v coopu s Jumasem, takže jsme prostě ve dvou silnější a jde nám zabíjení lépe. Čas ukázal, že tahle hra je prostě nastavena jinak a na obtížnost Normal mě nikdo nezabil ani když jsem jen tak stála a nic nedělala. Ze začátku se to zdálo být výhodou, ale pravda je, že jsem se ve hře začala trochu nudit (obtížnost Torment IV už je o něčem jiném).

Tomuto faktu nepřidala ani skutečnost, že patra vnitřních lokací se šíleně opakovala. Mapy se měnily minimálně a člověk chodil prakticky po těch samých místech v rámci jedné budovy. Nevěřila bych, že to řeknu po dohraní Torchlightu, ale Diablo III je prostě na Diablo moc barevné. Jako čarodějka jsem používala nejčastěji jedno mocné kouzlo, jakýsi plamenný laser, který se podobal zraku Kyklopa z X-manů, když si sundal brýle. Trochu se mi stýskalo po jednoduchém řetězovém blesku. Ten tady byl taky, ale bohužel byl oproti laseru málo účinný.

Na druhou stranu se mi mnohem více líbilo řešení inventáře. Neustále přesouvání věcí ve dvojce tak, aby se mi tam vše vešlo, mě štvalo. Tady to bylo mnohem snazší a mnohem logičtější. Také předměty a jejich vlastnosti mi přišli uživatelsky přehlednější. Nemusela jsem stokrát zkoušet x předmětů a sledovat v profilu postavy, co přesně mi to vezme a co přidá, protože v inventáři se mi rovnou načetly předměty od nejlepšího po nejhorší a ještě se mi pomocí šipek (buď zelených nebo červených) ukázalo, jestli je daný předmět lepší, než ten co mám na sobě.

Příběh jako takový hodnotit nebudu, s mojí špatnou angličtinou jsem z něj moc neměla, ale úkoly i videa mě bavily. To podstatné jsem pochopila ;o) V coopu je skvěle vyřešené sbírání věcí a peněz. U ostatních her, kde lze něco sbírat, se věčně s Jumasem dohadujeme, čí to bylo a kdo to víc potřebuje. Tady to hra sama od sebe rozdělí, nejspíš dle zásluh za zabití a je jedno, kdo to sebere. Ovšem zjistili jsme, že to má i svá úskalí. Když jsme se chtěli dostat do tajného levelu, kdy je třeba nasbírat určité předměty a musel je všechny mít alespoň jeden z nás, tak několikrát po sobě jsem je sebrala jen já, což bylo dost frustrující.

Diablo III by si měl zahrát každý milovník dvojky, aby sám zhodnotil v čem je lepší a co se tak úplně nepovedlo. Nyní netrpělivě čekám na Diablo II: Resurrected a ráda bych si ho zahrála ještě letos, když mám čerstvé zážitky z trojky.

Pro: inventář, vlastnosti předmětů, úkoly, videa, coop

Proti: opakující se lokace, začáteční obtížnosti

+20
  • PS4 75
Diablo II je v kombinaci s datadiskem Lord of Destruction mou vůbec nejoblíbenější hrou. Na trojku jsem se po ohlášení hrozně těšil, ale pak se ke mně doneslo pár zvěstí, které mi moc nevoněly. Jako by to bylo dnes, kdy jsme se s Dannym na prvním DH srazu bavili o nutnosti neustálého připojení k internetu, což byla tenkrát celkem novinka. Od té doby však uplynulo již deset let, Diablo III mezitím dávno vyšlo, včetně rozšíření Reaper of Souls a Rise of the Necromancer, byla dokonce ohlášena čtyřka a já dokončil inženýra a založil rodinu.

Budu upřímný, po vydání se mi do Diabla III moc nechtělo. Prvky, jako jsou výbušná kouzla, která odhazují nepřátele nebo různé předměty do nebeských výšin, a především pak barevná grafika á la Torchlight, mě od hraní hodně odrazovaly. Když však mezi hratelné postavy přibyl nekromant, můj zájem značně narostl a začal jsem uvažovat o zahrání. Nechtělo se mi však platit za jednu postavu více, jak půlku ceny základní hry s Reaper of Souls dohromady, a tak jsem už počítal s tím, že Diablo III vynechám. Co čert nechtěl, od švagrové a jejího manžela jsme s Romčou po Wiičku dostali PS4, na kterou vyšla krabicová verze Eternal Collection i s nekromantem a bylo vymalováno.

Z počátku jsem se ohromě bavil, přece jen jsem diablovku nehrál čtyři roky a v coopu je to kosení (měl jsem kosu takže doslova) neskutečného množství nepřátel opravdu parádní. Navíc jsem narážel na spoustu odkazů na předešlé díly, jako je Butcher, mrtvý Warriv, nebo má nejoblíbenější nehratelná postava Deckard Cain, kterou vývojáři bohužel nechali zemřít, čímž mě opravdu nepotěšili. Rozbitelnost všeho možného také přidávalo na zábavnosti, a když jsem přišel na to, že za určitý počet rozbitých předmětů v rychlém sledu vyskočí trofej, musel jsem ji mít co nejdříve.

Bohužel počáteční nadšení vydrželo asi dva akty, a pak začaly na povrch vylézat neduhy. Už nahánění Maghdy bylo vcelku otravné, ale tím největším problémem bylo to, že hra je až extrémně lehká. S Romčou jsme si museli dát obtížnost expert a i ta nebyla moc velkou výzvou. Master se však odemkne až po zabití Diabla nebo získání 60. levelu a Torment obtížnosti se také zpřístupní až po kopě úrovní. Akty mi celkem splývaly a vůbec se mi nezdály tak jedinečné, jako ve dvojce (lesy, poušť, džungle, peklo a hory), i když nějaké rozdíly mezi nimi byly. Tomuto faktu nepřispívalo ani opakování některých částí jednotlivých lokací (především v interiérech) a nebylo výjimkou, že jedna část byla v jednom patře krypty k vidění třeba i pětkrát.

Určitě musím pochválit zpracování nekromanta a jeho schopností. Jelikož je zde po dosažení maximálního levelu přístupné naprosto vše, tak jsem toho spoustu vyzkoušel a nakonec zůstal u Grim Scythe, Death Nova, Corpse Explosion, Command Golem, Frailty a Blood Rush. Výbuch mrtvoly jsem ve dvojce skoro nepožíval, abych si neničil mrtvá těla na vyvolávání kostlivců, a stejně tak kletby jsem neměl příliš v oblibě. Tady však je exploze padlých nepřátel asi nejsilnějším kouzlem této postavy a kletba Frailty má jednu runu, která vytvoří jakousi permanentní auru a o její sesílání jsem se tak nemusel vůbec starat.

Je to Diablo a zároveň není. Jsou tu parádní Blizzardí filmečky, boss na konci každého aktu, likvidace spousty potvor a hledání unikátních předmětů, ale zároveň tu v podstatě není téměř žádná tvorba postavy, protože kouzla jsou dostupná všechna, bodíky se rozdělují až na Paragon levelech a působené zranění je téměř úplně závislé na vybavení. Věřím, že čtyřka na tom bude o poznání lépe, z dostupných videí to tak alespoň vypadá. A moc si přeji, aby pátou hratelnou postavou byl právě nekromant a nemusel jsem na něj zase čekat řadu let.

Pro: coop, odkazy na předchozí díly série, Deckard Cain, zničitelné prvky, nekromantské rozšíření, filmečky

Proti: příliš barevné, nízká obtížnost při prvním hraní, opakování částí lokací

+30
  • Switch 40
Předně musím konstatovat, že nejsem nijak extra velký fanoušek Diabla, ale hrál jsem zatím všechny díly, i když na multiplayer jsem nikdy nesáhl. Nejspíš nebylo s kým, a v RPG si zpravidla raději užívám hru pro jednoho hráče (až na jednu výjimku, DDO). PC verze se mi do rukou předtím také nedostala, takže když jsem si pořídil Switch, padlo mé oko na pokračování známé značky a aniž bych o tom něco víc věděl, pustil jsem se do toho. Tento komentář tedy píšu především z pozice laika, který si prošel jeden příběh na normální obtížnost s postavou Crusadera.

Hned v začátku jsem byl překvapen možnostmi edice Eternal collection. Dostal jsem se k truhle se skinem Ganondorfova Transmog brnění, ale na začátku to chtělo hodně zlaťáků pro aktivaci (každý kousek brnění se musí za peníze "nalepit" na každou nositelnou část), které jsem neměl, takže jsem to odložil na později a pak jsem na něj již zapomněl. Další nabídka obsahuje nějaká křidélka, takže můj Crusader svítil jako radioaktivní Královna čepelí. A nakonec jsem do družiny přibral slepici Cucco, kterou nejde zabít a která pro mě sbírá peníze ze zabitých nepřátel. Crusader je prý sám o sobě postava z rozšíření, ale pro mě to bylo všechno nové jako celek.

Nejvíc jsem se stejně těšil na blizzardí filmečky, ačkoliv jsem tušil, že příběh už z principu nemůže být nic moc. Ale vlastně mi to přišlo ve výsledku ještě horší a ještě méně nápadité, než jsem čekal. Co taky vymýšlet na hře, v níž je hlavní záporák tak těžko zabitelná osina (chvíli po Diablu jsem si zas zahrál Starcraft 2 a ty příběhové zápletky od Blizzardu mi teď přijdou jedna jako druhá. Včetně těch z Warcraftu 3). Vizuálně jsou však filmečky pořád velmi atraktivní, takže mě dokážou udržet u displeje a myslím, že se jim daří dobře budovat atmosféru. Ta se ovšem vytratí, jakmile se začne opravdu hrát, protože v tu chvíli hra změní podobu do jakéhokoli generického RPG a veškerá snaha je pryč. Nejvíc si pamatuju dvojku právě pro svoji tísnivou atmosféru světa, jenž byl zahalen do temnoty, mně přitom běhal mráz po zádech a dodneška mám v hlavě ten ikonický zvuk, když se otevře truhla či zabije monstrum a ven "zasviští" odměna. Tady je sice prostředí hezky namalováno, ale přijde mi bez osobnosti a bez invence.

K oněm aukcím, které všichni hejtují, se vyjadřovat nebudu, protože jsem je osobně nezažil. Stejně jako ony seasons, jdoucí mimo mne.

Překvapila mě tu obtížnost. Zvolil jsem normální, ale působí na mě jako casual. Za celou hru jsem umřel jen jednou (v boss fightu), ale jen proto, že jsem už byl prostě navyklý nehlídat si zdraví a taky jsem byl trošku unavený. Ale v kombinaci se vším, co jsem zmínil výše, mě ani moc nebavilo prosekávat se těmi tunami potvor v každé mapě. Ve dvojce jsem procházel a vymydlil každý kout, ale tady jsem už od půlky prostě jen běžel, co se dalo a za mnou armáda potvor; hlavně abych byl už co nejdřív na konci.

Možná je to dáno i tím, že na Switchi jsem si nedokázal užít ty detaily, které hra zřejmě má. Což mě přivádí na myšlenku, že ne každá hra se hodí na Switch. Protože na obrazovce se toho dost často hemží opravdu hodně, ale já nejsem schopen pořádně rozeznat, co je co. Všechno je tam prostě až moc titěrné. I z toho mého Crusadera jsem viděl jen to hlavní (křídla). Další problém, který mi hodně ztěžoval hraní, byl poškozený Joy-con. Během hraní jsem zřejmě jeden úplně oddělal a on pořád driftoval do strany, takže Crusader dělal pořád kotrmelce do stran, i když neměl. Nejhorší to bylo, když jsem s ním potřeboval běžet opačným směrem. Po nějaké době to vypadalo, že začne blbnout i druhý joy-con, takže nakonec jsem si na ebayi objednal nějaký repair set za 200 kč a když to přišlo, oba dva jsem cca za 20 minut opravil a teď jsou zas jako nové. Viděl jsem, že většina lidí tento problém řeší spíše koupením nových, což mi přijde divné vzhledem k jejich ceně. Ale to není moje věc. Takže po opravě jsem vesele doběhl do finále a hru jsem dohrál bez nějakého většího zájmu. Datadisk mi upřímně přišel o trošku lepší, ale stejně mám pocit, že tvůrci mohli přijít s něčím originálnějším.

Co se týče humoru obsaženého ve hře, zase tolik mi to nevadilo jako jiným hráčům. Přece jen se odehrával především v konverzacích s dalšími postavami, jež se obvykle vyskytovaly v bezpečné zóně, takže proč ne. Vlastně mě tam zaujala postava Covetous Shena, která mi přišla skvěle napsaná a ještě navíc perfektně nadabovaná. Vždy jsem se k ní vracel si pokecat. Trošku jsem hledal po netu a ten mi prozradil, že ji namluvil James Hong. Podle mě by z Shena měli udělat hratelnou postavu, ehm.

Takže pokud jde o nějaké shrnutí, k Diablu trojce se na rozdíl od dvojky patrně už nevrátím. Pokud ano, tak zkusím raději PC verzi, abych měl srovnání. Na Switch se dle mého názoru hodí mnohem více jiné hry, ale to je jen můj silně subjektivní dojem.

Poznámky k mým osobním achievementům:
Meh, who cares.

Pro: Filmečky; slepice; Covetous Shen.

Proti: Slabý příběh; motivy se stále opakují; na Switchi je vše moc drobné.

+24
  • PC 50
Na treti dil jsme cekali neuveritelnych jedenact let. Byli jsme neskutecne nateseni a spravne nabuzeni do hrani. Kdyz vysla Beta verze, kde jste v prvnim aktu meli pristup az k ozivlemu Skeleton Kingovi, nadseni a nateseni jeste souplo a my, Diablo fanatici, jsme doslova strihali metr jako na vojne. Magicke datum 15.5.2012 vsak vsechny natesence razne usadilo. Hra totiz neustale padala, odhlasovala se a podobne. Toto byla prvni eskapada, ktera predznamenala pad slavne znacky, ale nepredbihejme.

Po vyladeni problemu s ruznymi typy chyb jsem se konecne pustil do hrani. Vzal jsem si Daemon Hunterku a vyrazil na lov. A zpocatku hra pusobila vic nez dobre. Lepsi grafika, ozvuceni stejne kvalitni jako ve dvojce, zajimavy pribeh, ktery navazal dejove dvacet let po padu Worldstone. Hra se hrala dobre a i dobre odsejpala. Pamatuji, ze v prvnich mesicich slo o skutecnou zkousku ohnem, kterou na nejtezsi obtiznost dohralo jen par vyvolenych. Ja jsem cely storyline dokoncil az nekdy po trech mesicich hrani a vicemene i diky stesti. Nejvetsi problemy mi delal boss Iskatu na zacatku ctvrteho aktu. Ty byly opet ctyri. V prvnim jste bojovali v takzvanem New Tristramu. Slo o presunute puvodni mestecko a prostredi boju bylo podobne prvnimu aktu dvojky. Tedy huste lesy mirneho pasma, obcas tunely a na zaver zamecek. I druhy akt co se tyce prostredi v podstate kopiroval stejny akt predesleho dilu. Takze opet nekonecna poust. Treti akt nebyla dzungle, ale pevnost a jeji okoli. Nejprve jste se vydali do katakomb pod pevnosti a pote do samotneho rozpaleneho podzemi, umisteneho v okoli pevnosti. V poslednim aktu vas cekal opet samotny Diablo, ale tentokrat ne v horoucich peklech, ale v nebeskych vysinach. Obtiznosti byli ctyri: Normal, Nightmare, Hell a ultimatni Inferno.

Jak jiz bylo receno vys - hra byla v prvnich mesicich ultimatne tezka na dohrani. Veci, ktere by vam jeji zdarny konec ulehcily, padaly velmi malo a kdyz uz neco zajimaveho padlo, hned sla vec do tzv. Auction House. Zde jste mohli kseftovat za herni, ale i za realnou menu. Stavalo se, ze hraci hrali hru kvuli Aukcni sini a ne kvuli hrani. Po trech mesicich byla hra zlehcena a od te doby to s ni zacalo jit pomalu z kopce. Jeste si vzpominam, ze maximalni level postav byl 60 a po pul roce od vydani hry jste dostali dalsich 100 Paragon Levelu, diky kterym jste si mohli pridat ke sve postave dalsi extra silu. Dosahnuti maximalniho levelu se rovnalo dosazeni levelu 99 v Diablu 2. Dale se jeste chodili Monster Power 1-10. Slo o predzvest ke zmene poctu obtiznosti ve hre, ktera nasledovala dva roky od vydani puvodni hry.

Koncem brezna 2014 vysel prvni a s nejvetsi pravdepodobnosti i jediny datadisk Diablo III: Reaper of Souls. Ten pridal do hry znacne temny a depresivni paty akt Westmarch. Jeho dej se odehraval v nuznem sedem meste krizaku, vecne skrapenym nekonecnymi desti. Krizak byl take sestou hratelnou postavou a doplnil puvodni petici: Barbarian, Daemon Hunter, Monk, Witch Doctor a Wizard. Dale doslo k prekopani obtiznosti, kdy puvodni ctyri a Monster Power nahradilo novych deset stupnu: Normal, Hard, Expert, Master a Torment I-VI. Dale byla zrusena Aukcni sin a loot nastaveny, aby padali vyhradne veci urcene aktualni postave. A v neposledni rade se vasim postavam zvysila maximalni uroven na 70 a pribyla cela rada pasivnich schopnosti, kdy prim hraly ty ozivovaci. Westmarch me osobne dost zklamal, jednak vyse uvedenym depresivnim vzhledem a tim, ze s vyjimkou lokace Battlefields of Eternity v zaveru aktu jste se celou dobu probijeli uzkymi chodbami a hra byla tedy dost nudna a pomala. Finalovy souboj s padlym andelem Malthaelem rovnez neslany nemastny. Pri jeho zabijeni jsem mel opakovane strach o svuj zrak z duvodu bile zare. Hra uz pred vydanim datadisku postradala zabavny endgame, ale vydany Adventure Mode ji rozhodne nenasmeroval spravnym smerem. Endgame v podobe chozeni Bounties a nasledne Nephalem Riftu pramalo souvisel s puvodnim pribehem a ze hry se stala honena tabulek. Hraci pomerovali pindiky, kdo ma vetsi Paragon level. Ten prosel behem vydani datadisku zmenami, kdy jste nyni sbirali levely rychleji a bez omezeni na maximalni uroven. Jeste vic se ze hry stalo honeni tabulek s koncem srpna 2014, kdy Blizzard spustil takzvane Sezony. Jde o cca trimesicni udalost, kdy zacinate uplne od nuly, oddelene od vseho predesleho. Spolecne s prvni sezonou take odstartovaly tzv. Greater rifty. Ty vam daly moznost dobyvat lokace s vyrazne tezsimi monstry nez na urovni Torment VI. Limitem vam byl pouze vas charakter. Bohuzel toto vse dostalo hru do jine roviny, kdy drtiva vetsina lidi chodila jen Sezony a jedinym smyslem hrani se stalo umistit se co nejvyse v zebricku Greater riftu. Co si pamatuji, v 6. sezone jsem se svym Daemon Hunterem skoncil na 50. miste v Season Hardcore Solo. A to jsem mel odehrano pouhych 300 hodin a nejsem zadny superhrac. Po skonceni sezony jsem si uvedomil, ze se hra nikam neposouva a prestal jsem ji postupne hrat. Co vim, doslo k pridani dalsich sedmi stupnu obtiznosti Torment v rozpeti VII-XIII. Hra je dnes z hlediska jakehokoli vyvoje mrtva. Prim hraji streameri, kteri si na sezonu koupi botovaci program na sber klicu do Greater Riftu, nafarmi skrz nej tisice klicu a pote dobyvaji zebricky. Greater rifty se pri dobyvani nejvyssich pater z 95% ukoncuji hned po zahajeni, protoze spatna mapa. Po konci sezony je Blizzard zabanuje pro poruseni pravidel, ale oni si koupi na novou sezonu novou hru, novy aktualizovany botovaci program a takto jedou uz nekolik sezon po sobe.

Od brezna 2014 do hry nevysel zadny novy herni obsah s vyjimkou nove postavy Necromancera. A to je na mamuti firmu jako je Blizzard Entertainment zatracene malo. A Challenge rifty to vazne nevytrhnou. Protoze hrat nesmyslne poskladane buildy na urovni postav vytazenych z klobouku vazne bavit dlouhodobe nebude. Old school hraci se uz po par mesicich vratili k druhemu dilu nebo se rozprchli ke konkurencnim ARPG. Hru, ktera je dnes tak jednoducha, ze uz ani jednodussi byt nemuze, uz hraji bud jen decka, nebo ostatni ze setrvacnosti a protoze jde o Diablo 3 od Blizzardu. Mit hra jine jmeno, podle me by ji hrala tak petina soucasnych hracu. O jakemkoliv dalsim obsahovem pridavku s vyjimkou pripadnych novych postav (zrejme Assassin a Druid - inspirovano v Diablu 2) si muzou nechat hraci jen zdat. Blizzard, ktery uz dnes defakto neexistuje a funguje plne pod Activision se rozhodl jit cestou reskinovane cinske mobilni hry pod nazvem Diablo Immortal a poslednim z komunity old school hracu tak otevrene naplival do obliceje. Activision v minulosti umrtvili nekolik studii a Blizzard Entertainment mozna bude dalsi. Jeste, ze mame alternativy v podobe Path of Exile, Grim Dawn, Wolcen a nebo Diablo 2. A bez region locku.

Pro: grafika, ozvuceni, atmosfera single playeru, multiplayer s prateli

Proti: spatne zvoleny zpusob endgame, neustale zjednodusovani hry, autori pouze zvysuji udelovane poskozeni, nulova podpora moderu, zadny system trade jako v predeslem dilu, mrtva hra co se vyvoje tyce

+18 +19 −1
  • PC 60
Teda takhle blbej příběh se jen tak nevidí. Naštěstí na něm absolutně nesejde a když ho začnete přeskakovat, dočkáte se poměrně dynamické hry. Samozřejmě synonymem pro diablo je stereotyp, ale já to hrál jako coop a díky tomu byla hra zábava.

Za sebou mám chvilku hraní jedničky a delší chvilku hraní dvojky, takže nemohu moc porovnávat, ale i já si všiml markantního zjednodušení celého systému. I obtížnost je neuvěřitelně nízko, zemřel jsem jen jednou, a to navíc až v dlc. Mimochodem smrt neznamená vůbec nic, jede se dál. Ale to nevadí, u podobné hry je dobře, že odsýpá. Bohužel tomu brání až absurdní množství předmětů, kvůli kterému se musíte velmi často vracet do "města" a prodávat je. Peněz máte jako šlupek a jsou vám úplně k ničemu, protože vám bohatě stačí to, co naleznete na zemi.

Líbily se mi nejrůznější eventy, některé lokace, občas jsem se dočkal zajímavých situací díky vzletné fyzice a celkově jsem se poprvé u diabla docela dobře bavil. Ale prostě nehrát to ve dvojici, tak toho nechám v prvním aktu.

Kacířská myšlenka na závěr - na gamepadu se mi diablo hrálo o hodně lépe než s myší :(

Pro: odsýpá to, grafika je ok, cutscény jsou sice cool, ale už z toho člověk není tak vyprděnej jako dřív

Proti: neustálé se vracení do města, až absurdně stereotypní

+12 +15 −3
  • PC 85
Tak hraju diablo 3 znovu a po velkých úpravách, kdy je momentálně nahozený patch 2.4.0, musím pochválit dost změn a vylepšení. Celkově je hra zábavnější a už jsem se nesetkal s tolika zklamáními jako když hra vyšla. S dvojkou se to srovnávat nedá, že, každopádně si myslím, že blizzard s respektem k dvojce udělal z trojky takovou oddychovku. Ono se to s dvojkou špatně srovnává, protože jde D3 vlastní cestou a rozhodně to není odbytá nebo špatná hra, právě naopak.

Je to taková oddechová jízda. Žádný stres, prostě čirá zábava. Opravdu povedená a promakaná hra.

Proti: grafická stránka předmětů na postavě

+2 +5 −3
  • PC 90
Příznám se, že jsem od tohoto pokračování velice úspěšné hry moc nečekal. Když si tak procházím různé recenze, tak nic moc dobrého o Diablu 3 nepíšou. Nakonec jsem si ji i přesto koupil a dohrál.

Co mě na Diablu 3 velice příjemně překvapilo, byl příběh. Jasně, jsou v něm i určitá klišé, ale strašně se mi líbilo, jak se ve hře odkazují na různé události z minulých dílů. Nehledě na to, že příběh obsahuje i několik nečekaných zápletek (zrada Adrii atd.). Dokonce se mi ten příběh tak zalíbil, že jsem si některé věci musel vygooglit, abych tomu naprosto porozuměl. Uznávám, že jsou i hry s mnohonásobně lepším příběhem (např. Planescape Torment), ale na poměry Diabla je zkrátka dost slušný.

Dalším kladem je skvělá atmosféra a rozmanitá prostředí. V komentářích to dost hráčů sice kritizuje, ale mně osobně přišla ok. Skvělou atmosféru doplňovala parádní hudba, dokonce jsem občas slyšel hudbu velice podobnou té z prvního dílu.

Co mě zaujalo asi nejvíc, byly skvělé cutscény, které doplňovaly příběh. Tohle prostě blizzardi umí, to se musí uznat.

Také mi naprosto vyhovovalo systém sbírání lootu. Zlaťáky hráč sebere tím, že po nich jenom přejde a lootování věcí klasicky po jednom (i když mi přišlo, že jsem to občas bral i po více předmětech). Každopádně nemohl hráč přehlédnout žádný předmět, který ležel na zemi.

Abych jenom nechválil, tak mi ze začátku vadila snad jedniná věc. Když jsem hru začal hrát na obtížnost normal, tak mi to přišlo velice jednoduché. Byl jsem tím vyloženě zaskočený, že monstra padaly, jako mouchy, sotva jsem do nich jednou seknul nebo zakouzlil. Zkoušel jsem to tedy na obtížnost hard - ano, už to bylo lepší, jenomže mně za chvilku napadaly lepší předměty a bylo to zase ve starých kolejích. No a když jsem si to zvýšil na obtížnost expert, tak to byl stejný případ, jako s obtížností hard. Na těžší obtížnost jsem si to předtím nemohl přepnout, jelikož jsem ještě s žádnou postavou nedohrál 4. akt. Tohle vidím, jako obrovský nedostatek, protože téměř celou hru jsem procházel, jak nic a bossfighty byly jenom o tom, že jsem je rozsekal a oni mě jenom lechtali. Po dohrání 4. aktu jsem si to přepnul na vyšší obtížnost a už to bylo relativně hratelné.

Na závěr bych chtěl říct, že od té doby, co hra vyšla, si výrazně polepšíla. Já jsem ji teda nehrál, když byla čerstvá, ale hodně věcí se údajně změnilo (zrušení aukce atd.) Chápu, že někomu může přijít nutnost připojení k internetu jako nepříjemnost, ale mně osobně bylo tohle jedno. Každopádně jako klasická diablovka mě tahle hra příjemně překvapila.

Pro: Příběh, atmosféra, rozmanitá prostředí, grafika

Proti: Lehčí, než předchozí díly

+13
  • PC 45
Zklamání
Je to tím ,že mi už není 15 nebo se hra vážně nepovedla?

Mínusy-
online, free změny talentů, barevnost+atmosféra, příběh, žádné runy charmy, málo možností úpravy postavy , diablo v cinemačce, aukci jsem vyhnul rovnou... i ta přeplněnost serverů mě minula...
No alespon ušetřím stovky hodin herního času a to se mi líbí.

Pro: zdá se že návykovost co platila ve starých Diablech, stále na hráče funguje

Proti: na mne ale určitě ne

-3 +6 −9
  • PC 40
Do mrtvol slušní lidi nekopou(nejsou-li to těla podřadná a nečistá), proto když si lehce kopnu do Diabla 3 nic se nestane! Grafický paskvil, říkejme mu třeba "kýčovité omálovánky pro nejstupidnější", který nám diablo 3 nabízí je opravdu paletou základních barev. Naprostý otřes a jestli něco Blizzardu mám za zlé, tak to, že svoje grafiky dávno neoběsil na nejbližších stromech, protože tohle naprosto dojebává celkem slušný zbytek.
Musím uznat, že stále je to přeci jen pohlednější než velebený hnus Path of Exile.

Pro: lepší než Path of Exile

Proti: lepší drátem do oka

-9 +7 −16
  • PC 90
26.3.2014 - úprava ke komentáři: Vzhledem k Updatu, který vydal Blizzard ku příležitosti Reaper of Souls, zaznamenala hra razantní změny v podobě nových lepších předmětů s lepšími statistikami. Znásobení efektnosti hry a zvýšenené razanci jednotlivých skillů. Jedná se tudíž o celkové zlepšení hratelnosti. Proto jsem hodnocení zvedl na 90%

Osobní tip - celou hru nemá smysl začínat na nižší, než třetí obtížnosti. Vyšší příjem zkušeností, zlata a lepšího vybavení - dělá celou hru mnohem zábavnější. Z mé zkušenosti mohu potvrdit, že hru lze začít s novou postavou i na Torment I, kde už jsou souboje opravdu náročné na taktiku a jedna vteřina může rozhodovat o vítězství anebo prohře.

Původní komentář

Diabla III jsem se velice obával od začátku jeho vývoje. Série Diablo mě totiž přirostla k srdci a nepovedená pokračování nemám rád. Po dohrání dvojky jsem si prostě nebyl jistý zdali může Blizzard nabídnout něco nového, co nebude jen komerční slátaninou.

Prvním čím na mě hra zapůsobila, byly všechny možné připomínky na první díl. Počínaje remixovaným soundtrackem Diabla 1 při instalaci, konče mnohými odkazy v průběhu hry. Co by fanouška jedničky, si mě tyto věci opravdu získaly. Celá hra je až "nezdravě" propěchována takovými spoilery, u kterých se pamětník usměje a nováček pronikne do historie. Ačkoli na různé hráče může tento fakt působit negativně, mě vskutku oslovil.

To co ale úplně nebylo vychytáno jsou postavy. Né, že by se navzájem nelišily, či byly nezáživné, ale do Diabla mi ta kombinace prostě nesedí. Celé to až příliš smrdí exotikou a schází tomu ta Diablovská "gotičnost". A vzhledem k grafické stránce Witch Doctor či překrášlený wizard působí divně.
Na druhou stranu je zajímavá hratelnost některých postav. Vzhledem k skillům a strategií je mnohem složitější hra za Demon huntera, či Wizarda oproti ostatním.Fakt, že s Demon hunterem prostě musíte stále unikat a nenechat se chytit(zvlášť u Diabla). A u monka stačí jen stát, stále dokola mlátit a Diablo si ani neškrtne.. Odlišné postavy zajištují odlišné herní strategie- menší šance stereotypu.

Absence kupování skillů je dvousečným mečem. Postava je sice pevně daná a neměnitelná, ale možnost vyzkoušet si různé kombinace to vyvažuje. Zvláště když se člověk baví různými kombinacemi skillů a hledá ty nejlepší a nejsmrtonosnější.

Prostředí je až na druhý akt (asi již tradičně) docela zdařilé. Už jsem vzdal naděje na návrat k tak atmosférické hře, jakou byla jednička. Ale prostředí je i tak zajímavě podáno. Trosky starého Tristramu byly velice povedéné, ta nostalgie je tam všude. Ale stejně jako u dvojky, ta poušť v druhém aktu mi tam stále nesedí. Ovšem Areat a samotná nebesa, u toho jsem prostě žasl.

Celkově je hra zábavná a až na pár míst docela dobře hratelná. Od předchozího dílu mnoho přebrala, ale také přinesla několik novinek. Bohužel změnu používání elixírů (zvláště absenci mana a Rejuvitation potion) a automatické vlastnosti town portal, beru jako zprznění. Absence samostatné tabulky CHAR a volitelné budování jednotlivých parametrů je také neštastné.. Aspoň to trochu vykompenzuje větší inventář a více složek zbroje. Avšak původní rozmanitost speciálních předmětů, je ta tam (Větší rozmanitost a zlepšení celkové hry, až na vyšší obtížnosti). V podstatě se liší jen v tom, do kterého atributu přidávají ale jejich přínos je neznatelný. A s Npc se dalo taky trochu více vyhrát.

Diablo 3 je starou hrou v novém, velice slušivém kabátě. V podstatě nepřináší hráčům mnoho nového. Otázka však zní, jestli právě stím nejsou hráči spokojení, protože hodně překopané Diablo, už by snad nebylo Diablem. Hra nabízí solidní příběh toho Diabla tam fakt museli nějak vecpat, dobrou akci, různorodá kvalitně zpracovaná prostředí nebesa se opravdu otřásala, každý chtěl vidět démonsko andělskou bitvu. Pamámětníkům jedničky pak pěkné vzpomínky.
Bavil jsem se ale chtělo by to ještě trochu více, snad datadisk nebude rozsudkem smrti. 70%

Pro: Grafika, hratelnost, hudba, epický příběh, systém žoldáků.

Proti: Až moc exotické postavy, nestálá atmosféra. Od Npc jsem čekal trochu více.

+12
  • PC 95
První obrovská radost u mě přišla s oznámením hry dne 28.června 2008. Po necelých 4 letech od oznámení hra vychází a mám v paměti dodnes den (noc), kdy byla hra launchovaná. Vše u mě začalo ve velkém stylu, nakoupení si různých dobrot, příprava stolu, předinstalace hry, jednodenní dovolená v práci a spuštění hry mohlo začít.

Nebudu nijak kritizovat již milionkrát omývanou aféru s problémy na začátku. Holt se nedalo připojit, tak jsem si dal do nosu nějaké ty dobroty, popíjel a vyčkával, svět se nezbořil. Po několikahodinovém zpoždění se úspěšně dostávám do hry a divoké klikání mohlo začít.

Hratelnost:
Diablo 3 nezklamalo a jedná se opět o velmi chytlavé a návykové zabíjení milionů nepřátel. Hra má perfektní spád, zabíjení je efektní, honba za lepším gearem rovněž. O přítomnost aukce se zmiňovat nebudu, mnoho lidí to bere jako negativum, ale pokud si chci hru naplno užít, aukci jednoduše umím ignorovat a až po začátek obtížnosti Inferno se mě to dařilo.

Příběh:
Hra klade větší důraz na příběhovost. Ten by se mnohým mohl zdát příliš klišovitý, mě osobně bavil a nejsem v tomto aspektu až takový pedant. Pro mě je hlavní ta hratelnost. Ve hře se objevuje mnoho rozhovorů, sbírat budete i deníky postav.

Svět Diabla 3:
Hra obsahuje 4 akty. Začínáte poblíž Nového Tristramu v temném lese, navštívíte i pouště, horské zasněžené prostředí a na závěr i nebesa. V každém aktu se objevují i dungeony. Stereotyp jsem rozhodně v průběhu hraní nezažíval. Klasická otázka, jaký akt se mi líbil nejvíce? Odpovím, že asi ten první. Tím ovšem nechci nijak ponižovat ty ostatní. Každý akt má co do sebe.

Hratelné postavy:
Na výběr je mezi 5 postavami, každá dále nabízí možnost volby mezi mužským a ženským rodem. Robustní Barbarian, který vše řeší silou nejlépe v boji na blízko. Tuto postavu jsem si zvolil jako první a neporušil jsem tak tradici předchozích dílů.
Další je Monk, kterého bych nazval karatistou, Demon Hunter disponující lukem či kuší (popřípadě dvojicí jednoručních rychlých kuší), Wizard, mocný čaroděj využívající síly ledu, ohně, blesku a dalších specialit v podobě matení nepřítele a zpomalování času a v poslední řadě Witch Doctor, šaman specializující se na jed a summoning pomocníků ze záhrobí.
Každá postava má své kouzlo boje, mě nejvíce uchvátil Barbarian, se kterým jsem jako první dosáhl 5.listopadu 2012 paragonu 100.

Schopnosti:
Skilly jsou zpracovány velmi precizně, jsou účinné a graficky povedené. O způsobu získávání nových skillů a run se zmiňovat nebudu, toho je tu napsáno dost. Jen zmíním, že tuto celkem radikální změnu vítám a neberu ji jako negativum. Hra i tak nabízí velkou škálu možností a já se náramně bavil.

Nepřátelé:
Třetí díl nabízí opravdu mnoho nepřátel i jejich druhů. Rozdělují se na normální (bílé), šampiony (modré), které je obtížnější je zabít, mají vylepšené dovednosti (affixy), jako je například omráčení, ztráta kontroly nad vaší postavou, přitáhnutí a mnoho defenzivních a agresivních schopností.
Další jsou vzácní (žlutí), které je často dosti obtížné je zabít a poblíž sebe mají skupinku minionů, kteří sdílí schopnosti svého vzácného nadřízeného.
Poslední druh jsou unikátní a bossové (fialoví), kteří mají unikátní dovednosti, jsou spjatí často s příběhem a nachází se na konkrétním místě.
Budu se opakovat, ale zabíjení nepřátel je opravdová zábava, hlavně když narazíte na skupinku většího počtu, nebo když mají zajímavě namíchané affixy. Osobně bych trochu víc přidal na obtížnosti závěrečných bossů.

Předměty:
Další podstatná věc ve hře, jako je Diablo, jsou všudypřítomné předměty. Těch se objevuje (stejně jako nepřátel) opravdu mnoho během hraní. Dělí se od poškozených (šedých), přes obyčejné, až po magické, vzácné a unikátní. Ne vždy padne ideální předmět hodící se na vaší postavu, ale trpělivost přináší růže.
Ve hře se nacházejí dva řemeslníci. U kováře si můžete nechat vyrobit předmět, u klenotníka si vylepšujete drahokamy, které vkládáte do předmětů disponující socketem. Práce s řemeslníky stojí úsilí a hlavně peníze, u kováře jsem se za celou dobu hraní nijak extra dlouho nepoflakoval, u klenotníka mám recepty na nejlepší drahokamy ve hře (pár jsem jich i vyrobil ale je to fakt velmi nákladné).

Achievementy:
V dnešní době se achievy cpou do pomalu každé hry, v D3 nevyjímaje. Nebudu komentovat, jestli je to dobře či nikoliv. Já tuto vlastnost uvítal pozitivně, stal jsem se lovcem achievů a v současné době jsem na celkových 92% a očekávám nárůst, jelikož dokončuji maximální dosažený level u všech postav 2x.
Mě osobně achievy přidaly na době hratelnosti, a nutno podotknout, že zábavné, nikoliv nucené.

Grafika:
Právě grafická stránka hry rozdělila od začátku lidi na dva tábory. Nebudu zbytečně rozšiřovat zlo a hodnotím čistě subjektivní názor. I když grafika nenabízí nejnovější technologie, pohled na hru je velmi uspokojivý. Prostředí je vytvořeno poctivě s důrazem na detail, mnohokrát zmiňována temnost hry se ve hře opravdu vyskytuje, i když nádech komiksového stylu je trochu znát, animace a ztvárnění postav žádný průser, nepřátelé jsou někteří obzvlášť povedení, kouzla jsou efektní a číší z nich síla ničivosti.

Zvuky:
Opět velká spokojenost. Perfektně tato složka sedí k celé hratelnosti, dodává na ještě větším pocitu ničivosti a nadvlády nad monstry. Nadabování postav bez výhrad, hlavně hlas Kulleho a Azmodana je boží. Hudba už není , co bývala, ale neurazí. Dodneška si občas pustím Tristram skladbu, či ost ze 2.dílu – ovšem pochybuji , že si budu pouštět hudbu ze třetího dílu.

Co říct na závěr. Určitě jsem na dost věcí pozapomněl, jelikož hra prochází za tu dobu mnoha změnami v podobě vydávání patchů, autoři se snaží hru oživovat, přidávají nové věci a možnosti, jak prodloužit hratelnost a toho si cením.
Příkladem by mohl jít například Paragon systém nebo Infernal Machine. Dále už jen ve zkratkách v bodech.
- Zhruha milion a půl zabitých nepřátel
- Bezmála 80 tisíc zabitých elitních nepřátel
- Všechny postavy dohrány na maximální 60 level (za chvíli to bude u všech 2x)
- 3 hardcore smrti (nejdál jsem se dostal k Izualovi na normal)
- Hardcoru se budu věnovat více později
- Nahráno mám k dnešnímu dni nejvíce za Barbara (nějakých 1100 hodin)
- Druhá nejhranější postava Demon Hunter 350 hodin
- PvP jsem zatím nezkoušel
- V tajné lokaci jsem byl několikrát a otestoval si to
+20 +21 −1
  • PC 60
Hraním dvojky jsem strávil tolik času, že tým schopných akademiků by za tu dobu možná vyprodukoval jednu dvě encyklopedie, a o to více jsem se těšil na třetí díl, i když jsem si uvědomoval, že hype doprovázející hru je obrovský. Věřil jsem, že ten prostě hru doprovázet musel, a uklidňoval se myšlenkou „jsou to přece Blizzardi“. Když jsem se pak krátce po vydání dozvěděl, že mi trojku koupil brácha, přirozeně jsem očekával vyhazov ze školy a problémy s podvyživením a dehydratací.

Bohužel se tak (z pohledu kovaného Diablo pařana) nestalo, takže sice nejsem permanentně závislý na lékařské péči, ale na polici se mi válí hra, kterou v podstatě jenom půjčuju kamarádům, co si ji chtějí vyzkoušet nebo zahrát. Jak se to stalo?

Epic fail č.1 - nutnost permanentního připojení k internetu. Argumentovat tím, že dneska je připojen k internetu každý, může jen pitomec. Jednak to není pravda, protože můžete mít třeba počítač na chalupě, kde Internet mít nemůžete nebo nechcete, jednak je to od Blizzardu diktátorský přístup ke hře, kde má nad ní vlastně absolutní kontrolu. Vezměte si třeba takové mody, kterým (zejména jednomu) vděčím za to, že jsem dvojku hrál (i když jsem s ní vlastně nikdy úplně nepřestal, a až bude čas a chuť, zase se k ní vrátím), tak dlouho. Nejen, že je to buzerace, ale i krajně stupidní tah vývojářů, kteří si zřejmě myslí, že by jejich hru už nikdo nedokázal vylepšit, a místo toho, aby si otevřeli dveře ke znovuhratelnosti a dlouhověkkosti hry lepší podporou modů (protože dělat módy na dvojky nebyla zrovna brnkačka), udělají naprostý opak. Demence. Idiocie. Nechápu.

Plyne z toho ale i třeba to, že si nemůžete vyzkoušet případné cheaty, a nebudu tady vyjmenovávat, jakou srandu jsem si užil třeba cheatováním u GTAček. Jestliže hraju singleplayer, mám jako hráč mít právo cheatovat, jestli si tím hru zkazím, to už je moje věc. Znemožňovat to je další nepochopitelný důsledek „geniálního“ nápadu Blizzardu.

Sečteno a podtrženo, kdyby se chytráci z Blizzardu radši věnovali víc hře než boji proti pirátům, udělali by daleko lépe.

Epic fail č.2 - aukční síň aneb tatínkova kreditka

Jako by nestačil jeden kolosální omyl, Blizzardi nelenili a přidali hned další. V době, kdy jsem hru hrál (a vůbec mě nezajímá jak moc se to změnilo potom; za hru dostal Blizzard od bráchy peníze ne proto, abych byl testerem, od čehož měli betu, ale abych si ji užil), mi začalo být postupně jasné, že výbava se bude točit nejenom okolo neoriginálních předmětů nabouchaných gemy, co vylepšují můj hlavní atribut, ale dokonce ji budu nucen buď za zlato nebo za reálnou měnu (což kategoricky odmítám) kupovat v aukční síni, protože loot, který padal z nepřátel, byl sice použitelný, ale nanejvýš tak pro postavu odhadem o 7 levelů níže.

Po tomto zjištění jsem tedy sbíral jako popelář ničemnou výbavu, abych ji vzápětí mohl prodat hráčům s nižšími levely v aukční síni, a za získané zlato pak mohl nakoupit výbavu od hráčů s vyššími levely. Skutečně revoluční myšlenka, leč s jednou drobnou vadou - já chtěl hrát Diablo 3, ne simulátor Aukra.

Mohl bych se tu dál rozepsat o dalších neduzích, které jsem zmínil v záporných bodech hry, ale to nejdůležitější, kvůli čemuž jako hardcore pařan dvojky nemůžu jinak než pohlížet na trojku jako na zklamaní a několik kroků zpět, jsem zmínil. Věřím, že generace hráčů, kteří nehráli dvojku, můžou ve trojce vidět docela dobrou hru, ale nevidím důvod, proč si i dnes radši nezahrát dvojku, snad jen kromě grafického zpracování, ale hrát Diablo kvůli grafice, to je jako dívat se film Michaela Baye kvůli příběhu. Závěrem si tedy neodpustím: „There is a place of great evil: Blizzard Entertainment.“

Pro: Pěkné technické zpracování, svižná akce, kombinování skillů, povedené ozvučení

Proti: Pouze online, zdvižený prostředníček pro moddery, ubohá různorodost předmětů, použitelnost lootu, systém aukční síňě, místy kýčovitá grafika, nezajímavý příběh, neužitečný merc, idiotsky silné kombinace monster a jejich skillů

+27 +31 −4
  • PC 75
Tak a je to tu moje pocity z hraní byly asi takové, že jsem měl vidinu v dobře propracovaném herním stylu, slušném příběhu, random dropu, celkem slušné postavy a v minulosti (co jsem četl atd.) z předchozích dílů i pěkný příběh. Ale lehce se stalo to co jsem si myslel, že se stane a bylo nedotažení chyb, neustalých patchů a mizení věcí z inventáře. Což hře nedodává důvěru jak to s ní bude v budoucnu. Nehodnotím hru špatně, po mnoha patchích jako celek frčí skvěle. Nikdy jsem nehrál D1 ani D2, tak nemůžu hodnotit předchozí díly. Ale D3 se mě zamlouvá jako dobrá hra na pár večerů, ale to je tak vše.

Pro: Herní styl, postavy, délku hry s různými obtížnostmi,

Proti: Chyba v začátcích s patchmi, stereotyp

+9 +10 −1
  • PC 80
Dobrá hra, od které čekalo mnohem více lidí přeci jen něco víc. Podoba ze dvojky tam je, ale třetí díl se s druhým nemůže rovnat. Dále příběh, který se točí kolem trojky je podle mne nesmyslný a vývojáři spoléhali hlavně na hratelnost místo aby si sedli a prodiskutovali nějaký epický příběh, který by nadchl (Diabla tam třeba v roli ženské postavy vůbec dávat nemuseli). Jak by bylo super kdyby se Andariel vrátila a nějak se to zamotalo.... :-D

Pro: Hezká grafika, dobrá hratelnost

Proti: ze začátku internetové připojení, věčné patche, nic moc příběh

  • PC 45
Nejtrapnější RPG, které jsem měl tu čest hrát. Odporná grafika, nulová obtížnost a hra je prý udajně epická, to musím uznat za pravdu. Hra je totiž jeden velký Epic Fail!
Co však člověk musí pochválit je hudba, ale to je tak asi všechno a hudba prostě špatnou hru nikdy nezachrání. Nevím co Blizzard celé ty roky dělal, ale hře nejspíš věnoval minimum, jinak by nevznikl takový špatný kýč.

Pro: hra jde poměrně rychle smazat

Proti: nenapadá mě žádný klad.

-15 +18 −33
  • PC 95
Nebudu se zde rozepisovat, nečekejte monology. Proč mé hodnocení je 100%? Je to snadné: kdo se hře věnuje ví, že den kdy vyšlo Diablo III a dnes je hra na úplně jiné koleji. Zlepšili snad vše co se dalo a stále na tom pracují. A toho si vážně CENÍM! Podívejte se kolem a ukažte hru, která má tak silnou zpětnou vazbu... jeden příklad pro všechny: Infernal Machine.

Pro: Skillová různorodost, zábavnost a návykovost, perfektní poměr cena/hratelnost...

Proti: Pirátům se nelíbí nutnost hrát online (vítejte v roce 2012:))

-4 +8 −12
  • PC 45
Tak a je to tady! Do třetice všeho dobrého a zlého! V tomto případě tedy zlého a to ne ve smyslu ďábelského, ale špatného. Jak se říká mlčeti zlato,mluviti stříbro, ale jelikož komoditní trhy teď jednoznačně válcuje vzrůstající cena stříbra, tak já to na ten blejzárd prásknu! Tamním chlapcům vážně přeskočilo v bedně, už jen proto že demíčko téměř neexistuje, dlouho jsem se sháněl už po demíčku této hry se skvělou(marketingovou!) pověstí a je mi jasné proč nebyl v případě dema vydán veřejný release, místo toho se beljtzard chová tak ultra sektářsky a uzavřeně, že demíčko sehnat je nad lidské schopnosti, ale popravdě řečeno tuto taktiku chápu, jelikož v jiném případě by těžko šlapali v prodejnosti na paty Mincraftu(nutno podotknout že i tato statistika je podvodná, znám spoustu hráčů WoW co Diablo fasovali zdarma= další důkaz "kvality hry"),protože by každej viděl jak ta hra skutečně špatná a průměrná je. Upřímně je mi líto všech podvedených hráčů, kteří své koupě litují. Každý totiž ví že seriozní vývojář se nechová jak cikán se skořápkami na trhu, ale umožní hru všem vyzkoušet, nikoliv prodávat zajíce v pytli, v případě blejtzárdu pak podvodné kouzelné fazolky.

Po sehnání demíčka, jsem si musel sehnat plnou, protože jsem nevěřil, že tohle je dia 3, žel bohužel je. Nevím co vývojáři téhle hry celou dobu dělali, ale je přinejmenším zcela patrné, že vývoji věnovali minimum času, jinak by to nedopadlo tak neskvostně. Kvalitou to odpovídá o něco horšímu Titan questu a to i po grafické stránce vypadají téměř jako dvojčátka, siamská pro někoho rozkošná pro někoho nikoliv.

Grafiku považuji za hromádku neštěstí celkově ta stylizace...no nevím...když jsem čuměl na pohádkové domečky v první vesničce ala WoW, lehce jsem se pousmál a zkoumal každý detail, té "malebné" vesničky, nemusíme si nic nalhávat obrázky od Lady mají mnohem větší uměleckou kvalitu, ale pozor tímto to vlastně jen začíná a přichází grafická trapnost ala trapnost aneb diskotéka pro epileptiky, nepřátelé lítají tisíc metrů tam, pak zase zpátky, jedním úderem podpořeným silným výkřikem pokosíte kde co za doprovodného blikání podivných světel, jejichž zdroj vám je vždy záhadou. Tenhle pokus o epičnost, bohužel je jen velmi ubohým patosem a působí spíše komicky, ještě vtipněji snad působí vtipnost AI a tak na oko bijící naskriptovanost, zkuste se někdy zastavit u jednoho neškodného monstra a nechte jej dělat svoji práci, zjistíte totiž že všechna jsou skutečně slepá!!!! Jak jinak si vysvětlit to, že do vašeho charakteru z pravidla 1 až 5 bochne, pak odejde na vzdálenost pár metrů, postaví se k vám zády chvíli se tupě rozhlíží a pak zopakují celou akci a takhle to dělají do nekonečna. To že jsou všechna slepá je tedy naprosto logický závěr, jelikož se nejspíše vážně orientují jen podle smradu vašeho charakteru a zvuku, jinak je tento fail v 21. století herního průmyslu naprosto nevysvětlitelný, či nehorázná drzos! Opravdu mi chcějí blejzardi tvrdit, že v 21. století nejsou schopni porazit AI z 80 let?!

Po mnoha podobných zjištění jsem si musel vážně zodpovědět pár zásadních otázek. Má nás blejtzard za nemyslící idioty, nebo je skutečně cílová skupina hráčů mezi 10 až 16 rokem? Odpověď zní: ďůd nejspíše ano. Celá hra tak na mě působí jako laciný trik, kdy polonahá asistentka(efekty, trapná, epičnost, výbuchy) se za každou cenu snaží odpoutat vaši pozornost, aby mezitím mág provedl svou iluzi, tedy v tomto případě jak vytáhnout nepozorovaně prachy z peněženky a přesvědčit vás že to za to stálo. Prostě jen další cikánská(od slova cikánit) obchodní praktika blejtzárdů.

Dalším nesporným faktem, je opět výjeb s hráči a další výjeb s jejich intelektem, přes všechny ty sladké řečičky o zabezpečení hry vyžadující neustálou online přítomnost při hraní, aby hráči neměli možnost hacků, podvádění na burzách s itemy, všechyn tyhle řečičky byly lží. Nejen že si po serverech blizzardu vesele pobíhali nesmrtelní mágové a barbaři(kvůli kritickým bugům), nejen že Čínani úspěšně duplikují itemy, kradou se vesele accounty apod. Cílem blejtzárdu, bylo jen přinutit hráče zapojit se do jejich komunity aby stoupla cena jejich společnosti a akcií nic víc, nic míń.

Třešničkou na dortu je pak Demon Hunter se svými kušemi opakovačkami + s nekonečnem munice? jáááh tady něco vážně smrdí! vážně, ale jelikož jsem se byl sprchovat a svěrače mám na tom správném místě, jsem si jist že já to nejsem, nechápu proč tomu Demon Hunterovi nedali jako zbraň vysavač působil by stejně trapně a to včetně vzhledu charakteru, doslova vypadá jak přiteplený teenager z twinlingu či jak se to jmenovalo a jestli že v případě De Huntera člověk nemusí mít až tak jasno, tak u mága má, 100 % buzna.

Inovační prvky, řekněme si to upřímně, selhaly ve všem, nic nového pod sluncem. To co ohlašovali autoři jako téměř revoluční průlom, nebylo nic jiného než slabý pokus o klon Noxe, ale i to zpackali a to včetně neustále buzerace logu a býti online, přičemž z této buzerace, stejně jako neustále buzerace vašeho chování pro hráče nevyplývá žádný profit. V případě porušení pravidel blejtzárdu vám hrozí ban. Ban na hru kterou jste si koupili za vaše peníze, nemožnost hrát single? DŽÁÁÁHH...

Nuže podtrženo a shrnuto,včetně předkožky, verdikt zní jasně:Diablo 3 je jako pohádka O Pejskovi a Kočičce, jak vařili dort. blejtzárdi naházeli taktéž do hrnce mnoho a mnoho dobrot tu trešničku aby získali přízeň komunistů, tu modrou vlaštovku aby pravičáků, tu teplý char z twilignu, špatnou ai aby to mohli hrát lehce i děcka a teenky atd. atd. jako výsledek z toho nemůže vyjít nic jiného a stejně jako v pohádce taky nevychází. Tedy blejzard nám navařil průměrný shit, který sní každý, ale jen málo kdo si na tom pochutná. Jejich snahou je se trefit do chutě všem a tak nám s dortu vážně zůstala jen nevábná kaše, průměrné chuti, která zažene hlad, ale nenasytí.
Diablo 3 je naprosto průměrná hra s lehkým podlejzavým úsměvem a krokem k hráčům WoW, což nezachraňuje ani pokus o klon Noxe, tahle hra nikdy neměla ambice být něco víc, průměrnost byla jejím cílem od počátku a autoři zcela jistě dosáhli svého, gratuluji: 45 %

Vřele doporučuji tuto hru nekupovat, je to otázka krátkého času kdy se bude prodávat za 200 kč jako příloha ke scorečku a má to i svou výhodu k průměrné špatné hře dostanete, o něco lepší časák. Já osobně s napětím očekávám otevřenou betu Path of Exile, která již teď vypadá lépe než Diablo a dovoluji si říct že ač se jedná o betu, už teď je na tom po technické stránce mnohem lépe.
PS: SLABĚ PRŮMĚRNÁ!
Kvalitní názor

edit: hodnocení změněno na 45 % za tragickou AI a za urážení a podceňování intelektu hráčů v každém aspektu této hry.

Pro: cením si snahy o klon Noxe, rychlý uinstall, stále lepší než koukat do zdi

Proti: ve výsledku jako dort od Pejska a kočičinečky, mnoho dobrot semleto do wtf průměrné kaše

-4 +18 −22
  • PC 90
Zatím nebylo dne, kdy bych Diablo nehrál. Živě si pamatuji, když za mnou přišli z herního magazínu s dotazem, co si o nejočekávanější hře roku myslím. Vše bylo s velkým očekáváním. Jako by to bylo včera, a přesto jsou tomu již dva měsíce. Neměl jsem dodnes z nějakého důvodu odhodlání hru okomentovat. Trochu jsem popřemýšlel a své odhodlání našel. O samotném vývoji Diabla a jeho sledování mám pro zajímavost něco napsáno na svém profilu.

Po spuštění serverů a jejich stabilizaci začíná velký herní maraton. Začátek prvního actu znám sice z hraní bety nazpaměť, ale i tak procházím každým koutem a kochám se detaily, díky kterým je svět Sanctuary nádherný. Kooperace několika přátel je zábavná, každý hrajeme za něco jiného a všichni si užíváme přiběh. Příběh? Kdo by to byl řekl, že někoho bude zajímat přiběh akční hry, ve které jde o zabíjení desítek tisíců všemožných nepřátel. Ano, pravdou je, že nemusíte předem nic znát ani řešit. Já ovšem celý svět vnímám s jeho historií a důvody, proč byl vytvořen a devastován. (vznik Worldstonu, konflikty atd.)

Po nějakém čase se svou postavou dosahuji maximální úrovně a ani né týden po spuštění hry se pouštím do hraní Inferna - poslední herní obtížnosti. Čemuž ještě předcházelo několik hodin umírání u Diabla. Několik hodin? Jistě, ona totiž hra po dobu prvních pár týdnu byla jiná, než kterou je dnes. Zpočátku se při vyšším počtu hráčů ve hře zvyšovaly životy i damage(!) nepřátel. Když jsme se jako team dostali prvně do Inferna, začalo se umírat. Celá hra (Inferno) byla postavená na gear checku, tzn. nemáte dostačující výbavu? Vraťte se zpátky do předchozí obtížnosti nebo actu a hrajte si tam. My se ale nevraceli. Prošli jsme celý 1. act, týden v něm farmili a vydělávali goldy.

Zde přichází moment, kdy se do hry dostávají hotfixy. Filozofií Blizzardu bylo, že i z pouhého rozbitelného objektu vám může vypadnout nejlepší předmět ve hře. Samozřejmě se toho začalo využívat a hráči nedělali nic jiného, než že farmili a rozbíjeli vázičky. Pochopitelně hned na řadu přišly i místa, ze kterých padaly goldy a boti je byli schopni obíhávat. Efektivita botů se sice zredukovala, ale nikdy se jim zkrátka plně nezamezí. Na ekonomiku mají vliv ale i populární streameři, kteří skrze artisany vyrábějí nejlepší itemy ve hře a legálně tak bohatnou o sta tisíce goldů denně. Také se upravilo několik nejpoužívanějších a nejsilnějších spellů, kvůli čemuž došlo k několika změnám herních buildů. To vše byla témata oficiálních fór, které se změnily v něco nekontrolovatelného.

Po týdnu farmení prvního actu začnete přemýšlet, proč všechno, co vám padlo, je nakonec úplně k ničemu. Proč nemůžeme získat item, který má hodnotu miliardy goldů. Ve skutečnosti je to trochu složitější a šance na získání dobrého itemu je velmi nízká. Všechno to závísí na několika náhodách, při kterých je potřeba získat:

- dobrý roll na výsoký ilvl (63), který určuje počet statů
- získat vhodné staty (strenght (nečte se jako strange), vitality, all resists, 3 sockets, bonus armor)
- získat správný range těchto statů (50-100/100-150)

Co se týče získávání itemů, přichází na místo aukce. Nemyslím si, že je to špatný systém. Momentálně se dá hra navíc dohrát bez využívání aukce. V předchozích dílech Diabla nebyl žádný globální trade a jako obchod s předměty časem sloužila třetí strana. Už v roce 2011 jsem tvrdil, že plán s RMAH je prostředek, díky kterému si hráč při hrání své oblíbené hry může přivydělat a z hlediska budoucnosti je to pravděpodobně krok směřem někam.. dopředu. Blizzard bude mít trade pod kontrolou, už nebude vydělávat jedna osoba, ale sami hráči.

Easy to play, hard to master.

V této době se podle statistik do Inferna dostala necelá 4% herní báze. Každý útok v Infernu vás navíc zabil, a to hráči z mého teamu težce nesli. I tak jsme byli schopni dojít na konec celého Inferna, ale už pouze ve dvou. Tři týdny po vydání hry a na progress a dokončení Inferna zbývám sám. Byl to test trpělivosti. Finální boj s Diablem a bugama mi trval 6 hodin v kuse, ale dokázal jsem to. Od té doby jsme stále hráli, farmili, zakládali nové postavy, sbírali achievementy.

O buildech? Bylo slibováno neuvěřitelné množství variací, ale dopadlo to trochu jinak. Abychom byli schopni projít Infernem, museli jsme se většinou řídit jedním buildem (Nether Tentacles/Smoke Screen) a stackovat pár nejdůležitějších statů. Po nerfu attack speedu se ale začalo objevovat mnohem více experimentů (weapon throw barb, whirlwind barb, immortal dh) a vše časem dostávalo nové rozměry. V případě solo hraní jste si k sobě mohli ještě vzít jednoho z followerů, kdy každý z nich vám zážitek ze hry obohatí svým přiběhem a dialogy. Takový Scoundrel se perfektně hodil k mé DH, protože nabízel crit hit chance bonus, který je jednou z priorit. Enchantressa se se svým bonusem k armoru hodila zase např. k defenzivnímu barbovi nebo do hardcoru.

Look! More hidden footprints! Já žral ten její hlas :)

Celá hra byla postavena na jednoduchých principech. Skrze patche se radikálně změnila a já jen doufám, že se v budoucnosti vylepší tam, kde je cítit, že něco není ono.

edit: přidání Proti

Pro: gameplay, coop, znovuhratelnost, journals, cinematics

Proti: boti, bugy, nedostačující Diablo endgame

+23 +24 −1
  • PC 0
Diablo III zlyháva vo všetkom dôležitom. Misie sú stereotypné, AI slabá, grafické spracovanie mizerné, design sa spolieha na náhodu a generovanie prostredia, akty na vyššiu obtiažnosť sú ťažké tak, že by hra mohla slúžiť ako ojeb*vatko pre sadistov.
Pridávam link na recenziu, kde kompetentný človek Lukáš Grygar vymenováva všetky veci čo sú "Proti", ibaže ich nezohľadnil v tej recenzii:
videorecenzia games.cz
Dokonca som narazil na video, kde Blizz tajne, ale jasne odhalil, čo je Diablo III a pre koho DIII v skutočnosti je.
video

Pro: Len pre Diablo pozitiv

Proti: hudba, repetetivnosť, ktorú zachraňujú iba "ukecaný" parťáci, príbeh je klišé, znížená obtiažnosť /ZÁKLADNEJ hry/ , online pripojenie , "Bohapustá" náplň hry

-20 +14 −34
  • PC 55
Zmien oproti dvojke je minimum a tak samotné hranie zrejme nie je treba rozoberať. Temná atmosféra sa z trojky viacmenej vytratila vďaka častým pokusom o humor v textoch a rozhovoroch a rovnako jej neprispieva ani rozprávkovejšia grafika - ktorá je nie len rozprávkovejšia od dvojky ale aj od Titan Questu.

Odstránenie talentových stromov považujem za zmenu k lepšiemu pre mňa ako hráča čisto singleplayer verzie, ktorému je šum a fuk, či frost bolt dáva +1% damage, alebo +1% range. Takto aspoň môžem meniť štýl boja keď ma jeden omrzí. Tam kde po pár hodinách ostatné hry v tomto žánri vypnem (a odinštalujem) kvôli repetetívnemu combatu, si tu jednoducho prehodím skilly a hrám s úplne iným setom skillov, akoby to bol nový class. Ovládanie je príjemne, 1-4 klávesy + L/R click, horšie na tom je už technická stránka kedy FPS dokáže záhadne občas skákať medzi 20-60 aj keď sa na obrazovke nič nedeje. Rovnako príšerný je spôsob distribúcie a DRM, ktoré je závislé od bt.netu a ten ak padne, tak padne celá hra a je jedno či hrá človek single player alebo multi player.

Design pôsobí ako remake diabla 2. Štyri rovnaké akty, podobné prostredie, minimum noviniek a rovnako ako fanúšikovia nadávali na fórach v dobe kedy vyšlo Diablo 2, tak rovnako nadávajú aj na trojku. Sledovať fórum keď padali servery počas prvých dvoch dní vydania bolo zábavnejšie než samotné hranie. Predpokladám však, že rovnako ako dvojka sa aj trojka stane po istom čase fenoménom.
+30 +36 −6