Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Cult of the Lamb

74
22 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Cult of the Lamb je akční rogue-like dungeon crawler hra s kreslenou, dětsky laděnou grafikou, odehrávající se v tajemném lese, se zvířecími postavami. Ve hře se hráč zhostí role beránka, který je na začátku hry zabit jako oběť rituálu, načež je v posmrtném životě oživen tajemnou bytostí. Na oplátku musí beránek založit sektu ve jménu a k úctě dané bytosti.

Během výpravy v prostředí lesa, hráč přechází z jedné místnosti dungeonu do druhé, kde bojuje s nepřáteli a nachází různé zbraně a předměty s jedinečnými atributy. Soubojový systém funguje na principu útočení a případného dělání kotoulů pro vyhnutí se přicházejícímu útoku. Nalézt může také zajatá zvířátka, které při jejich osvobození může přibrat do své sekty. Počet následovníků je klíčový aspekt a na základě velikosti sekty se odemykají další úrovně pro postup hrou.

Všichni následovníci se shromažďují na domovské lokaci, kde hráč zadává úkoly ostatním zvířátkům jako je těžba dřeva, kamene a dalších surovin, pro vybudování nových staveb, které přináší nové možnosti pro vylepšení.


Poslední diskuzní příspěvek

Děsně repetitivní rubačka na 15-20 hodin (podle skillu a grindu), která jede přesně podle očekávaného mustru a nepřinese jediné překvapení. Je ale tak nějak dost dobrá, zábavná a taky extrémně návyková, že to moc nevadí. Zlepšit by šla zpřehledněním aktivit a snížením hrací doby - aby se dalo považovat za výbornou jednohubku, muselo by Cult of the Lamb být spíš na 7-10 hodin. Když po mně pak po dohrání hra chtěla projít všechny dungeony znovu, abych všechny bosse "osvobodil od trápení" tak, že je porazím znovu, už jsem celkem kroutil hlavou. Motivace dodělat si všechny achievementy velmi malá - šlo by jen o další grind stylem "poraz bosse bez zásahu" a "udělej všechno", což jsou mé nejméně oblíbené typy achievementů.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 50
Ovčí sekta útočí. Boj zla se zlem. Působivý vizuál. Povedený gameplay. Fajn jednohubka.
Lehké na normální obtížnost. Extrémní grind.

Dopa-minové pole. 

Takhle bych jednoduše shrnul celou hru do sedmi vět. Ale jak vidím nadšené hodnocení jak komunity rogue-lite/like hráčů, tak mainstreamová hodnocení profesionálních recenzentů, rád bych sepsal nějakou tu recenzi i já, aspoň si to zase vyzkouším!

Následuje spoiler-full recenze, tak to když tak napřed dohrej! 

Příběh v podstatě není. Jsi ovce, kterou oživil jeden z 5 bohů (ten kterého zbylí 4 nemají rádi) a ty máš za úkol bohy postupně pobít procházením dungeonů tak, jako v každém rogue-lite.

V podstatě je to jako Hades, jenom bez příběhu, s méně přehlednými bojovými vizuály, nezajímavými nepřáteli, slabším systémem vylepšení, zapomenutelnými bossy, s horší hit detection, vedlejšími questy o ničem a vyloženě nudnými vedlejšími lokacemi. Vlastně ne, není to vůbec jako Hades. Hades je definicí výborné hry.

Ze začátku vás čeká extrémní grind, kdy se zbytečně prodlužuje hra sběrem surovin. Automatizace práce s farmou (sazení semen, sběr, naplnění truhly) followery se objevuje nepochopitelně až zhruba v polovině hře, půlku staveb není třeba vůbec stavět. Nejsou totiž nijak podstatné pro postup, pokud hrajete jako člověk a ne opice (např. vězení).

Followeři někdy ztrácejí víru bez jakéhokoliv důvodu. Sběr devotion tím způsobem, jak je udělaný, je úplně kokotský, kdy musíš přijít k soše a držet tlačítko a čekat. Okolo mid-game lze postavit sošky, které followeři taktéž naplňují "devotion", tedy dopaminovými body jako u mobilních freemium her. Taktéž, pokud postavíte Grand Shelter (třetí vylepšení spacího pytle), tak i jej v noci followeři naplňují dopaminem. Jenže guess what? Tyhle nabité stavby musí hráč pokaždé obejít a vybrat, což nějakou tu chvíli zabere.

Nesmyslné. Proč se prostě surovina normálně netěží někam do přehledu. Za hru jsem inventář otevřel asi 3x, není tam nic podstatného, tak proč to neudělat tak, aby byl důvod ten tabulátor zmáčknout? Proč musím obíhat 20 spacáků abych si vybral 10 dopamínů z každého zvlášť? To samé co se týká sběru surovin, které followeři natěží/sklidí/přemění, nerozumím tomu, proč musím obíhat 4 hajzly a vybrat z ních hovna, když mám 3 janitory? A jo, ti totiž hajzly neuklízí, uklízí jenom hovna a grcky na zemi. Vhodná doba na to připomenout, že můj kult nese název "Shit Party". A to jsem při pojmenování ani nevěděl, že to tam skutečně budou sázet na podlahu.
Obíhat 3 farmy jak kokot a z každé vybrat truhlu se sklizní, do komposteru narvat hovna které jsem posbíral z těch 4 hajzlů, do tří sýpek nasypat sazenice a to stejné pořád dokola. Proč tam není upgrade za 10 zlatých cihel, který by tady tenhle grind řešil za mě, ať můžu jít mlátit pavouky, kurva?

Nemá moc smysl řešit zlato, když stačí udělat jednou obřad, kde se vybere třeba 800 zlaťáků, které vystačí do konce hry. Hraní kostek o 10 zlatých je výsměch. Zlato v podstatě ani není tak důležité, jako ostatní suroviny.

Pokud dáváte kázání každý den, vylepšíte postavu do konce během pár dnů. Tam v podstatě končí RPG část a stačí už jenom dohrát hru zabitím týpka, který ovci oživil a dal jí schopnosti. Já jsem šel s plnými vylepšeními už do Anchordeep, což je zhruba 1/2 celé hry.

Většina followerů chcípne když je jim okolo 50, pokud jim nedáš Skull Necklace, ale pokud followera oživíš, tak už nikdy neumře. Respektive, vesele si žije třeba dalších 40 let. Některé vedlejší questy followerů po příjmutí byly ihned neuznány jako "failed" bez jakéhokoliv důvodu.

Některé zbraně jsou vyloženě slabší, než jiné. Curse, která dává 2 sekundovou nesmrtelnost je asi 10x silnější, než jakýkoliv jiný curse.

Poslední boss byl nejlehčím bossem z celé hry. Po jeho zabití není důvod pokračovat v hraní, hra totiž neobsahuje jakýkoliv endless režim/New Game+. Veškeré dungeony končí po třetí "úrovni" (po zabití 3 bossů vždy na konci úrovně).

V závěru bych řekl, že jde o povedenou hru, avšak pozlacením hovna zlatou cihlu neuděláš, a tak se celá tahle pozlacená hovno-stavba jaksi hroutí v základech. I přes tyhle neduhy (a proto, že já hovno rád), ale hodnotím jako průměr. Není to vyloženě špatná hra, jen je tady spoustu věcí, které prostě nepůsobí dobře a hráče jako mě můžou dost srát.

Fotečka kultu

Pro: Ovčí sekta útočí. Boj zla se zlem. Působivý vizuál. Povedený gameplay. Fajn jednohubka.

Proti: Lehké na normální obtížnost. Extrémní grind.

+16
  • PC 70
Cult of the Lamb na první pohled zaujme nápaditou stylizací. Satanistické motivy v kombinaci s roztomilými zvířátky tvoří vtipné kulisy pro tuhle budovatelskou strategii lomeno roguelite. Nebo bych měl raději říct "plus roguelite"?

Nechoďme kolem horké kaše, Cult of the Lamb jsou dvě hry pod jedním beránčím rouchem. Na jedné straně je budování vaší základny, ve které si pěkně pod širým nebem pěstujete rostliny, staráte se o své kultisty, vaříte jim obídky a vymýváte mozky. Zvířátka jsou rozličných druhů, s vtipnou mimikou a expresivními animacemi -- dobře se na ně kouká, jak svojí tvrdou prací budují vaši vizi. Komplexitou však budování základny nesahá ani po kotníky zavedeným velikánům jako je RimWorld nebo Stardew Valley -- nenajdete zde žádné větší systémy, prakticky vše se smrkne do jednoho čísla udávajícího spokojenost věřících a dvou stromových progresí, jedné za denní modlení a druhé za mše. Hloubka tady viditelně chybí -- velmi rychle přijdete na to, jak hrát "správně", a dále tato část jaksi postrádá výzbu. Taktéž zamrzí že mnoho činností začne být repetitivních a nejdou nijak automatizovat, například neustálé obíhání a sbírání nakutaných surovin z truhel, vybírání kadibudek, a nasávání přízně z hlavního totemu (kde navíc nepochopitelně některé budovy mají nasávání přízně ovládané jiným tlačítkem než jiné).

Samozřejmě budujeme kult, a k tomu patří i rituální sebevraždy, kanibalismus, tancování kolem ohně a tak. Všechny tyto aspekty jsou hrou zahrány spíše do humoru, není tady pokus o nějaký systém morality nebo dlouhodobých následků. Náhradu za obětovaného kultistu si přitom můžete koupit za rohem u pavouka za pár šupů.

Protipólem budovatelské strategie jsou výpravy do hvozdu, kde se najednou jehňátko stává hrdinou roguelite kampaně a prochází skrze procedurálně vygenerované úrovně. Oba systémy se přitom krásně doplňují -- suroviny získané během výprav využijete na vylepšování základny, a lepší základna vám skrze různá vylepšení přinese lepší šanci na úspěch výprav.

Ačkoliv je ve hře silně vidět inspirace The Binding of Isaac (včetně podivné fekální fixace), souboje jsou založené prakticky výhradně na boji zblízka, více ve stylu Hades. Opět tady ale oproti zmiňovaným velikánům dost schází hloubka, a hlavně výzva -- jen málokrát se mi stalo, že bych nedošel na konec výpravy, a zejména ke konci hry se výpravy staly farmící trivialitou. Speciálních místností existuje poskrovnu, všechny zbraně i bonusy fungují velice podobně, a v procedurálně generovaných úrovních prostě chybí dostatek variability, který by je pocitově přehoupnul z "pokaždé stejná" do "pokaždé jiná".

Velkým plusem jehňátka budiž to, že nezůstává až do zavíračky a ví kdy se má klidit. To, že nemá dostatek obsahu a hloubky na stovky hodin hraní jako některé zmíněné tituly se dá velmi snadno odpustit, protože hra má jasně definovanou příběhovou progresi a konec -- a skončilo právě tak akorát, když mě začínaly výše uvedené věci štvát.

Kreativní kombinování žánrů se běžně nevidí, a jehňátku se to vlastně docela povedlo. Progrese probíhá napříč oběma systémy, nemůžete se soustředit na jeden a druhý zanedbat -- i přes viditelný předěl mezi žánry funguje hra dobře jako celek. Bohužel padla za oběť hloubka a výzva, kterou s sebou běžně každý zvlášť z těchto žánrů nesou -- Cult of the Lamb dělá dvě věci obstojně, místo jedné výborně.

Pokud se vám líbí roztomilosatanská 2.5D grafika a oceníte trochu žánrového slalomu, doporučuji jehňátku obětovat pár hodin. I když to není kultovní hit.
+12
  • PC 85
Cult Of The Lamb je pre mňa solídna animovaná akčná hra, ktorá však okrem spomínanej akcie prináša aj zaujímavý svet, v ktorom sa stávame pánom vlastného kultu. Na nás je, aby sme sa o našich nasledovateľov starali, udržovali priestory čisté, zabezpečili stravu, upevňovali vieru a podobne. Rovnako si prostredníctvom chrámu vylepšujete svoje schopnosti a odblokujete rôzne rituály a zase energia a oddanosť načerpaná z modly vám umožní vylepšiť váš malý kult a rozrásť ho o veľké množstvo budov, ktoré plnia rôzne funkcie.

Nebudem v tomto smere zachádzať do nejakých veľkých detailov, myslím si, že každá budova plní svoj účel. A nesúhlasím úplne s postojom, že pokiaľ to zahráte správne, nebudete niektoré vôbec potrebovať. Vaši nasledovníci vám môžu zadať úlohu, aby ste do svojich radov prijali niekoho z heretikov a je lepšie mať dostupné väzenie, kde ho môžete zatvoriť, než riskovať, že ho niekto z ostatných členov zabije v spánku. Alebo naopak bude schopný niekoho presvedčiť, že nie ste tak úžasní, ako si všetci myslia.

Za seba môžem povedať, že staranie sa o kult, venovaniu sa mojim nasledovníkov, vidieť ich zostarnút, absolvovať rituály a všetko toto ma bavilo na hre najviac. Dala mi vnútorne pocit, že sa mám o niečo skutočne starať a venovať svojim nasledovníkom svoj čas. Napriek tomu, že o nich nič moc nevieme a ich charakterové črty sú viac menej len okrasná záležitosť, začal som sa o nich reálne zaujímať a uvedomil som si, že mi bude ľúto, keď začnú zomierať. A musím hre zatlieskať, že niečo také dokázala.

Akčné časti hry sú pre mňa momenty, kde to trošku kríva. Nepáči sa mi, že si nemôžete zvoliť zbrane, ktoré si chcete vziať, ale hra ich vám počas vstupu do arény náhodne vygeneruje. Nemôžete tak nejakým spôsobom si určiť moc taktiku, pretože vždy to bude úplne iné. Ale páči sa mi, že jednotlivé časti hry majú rozličné variácie nepriateľov a tiež, že jednotliví biskupi sa vás budú snažiť nejakým spôsobom vydierať alebo sa snažiť, aby ste sa rozhodli svoje úmysly zmeniť a neútočiť. A vždy si to potom odskáču vaši nasledovníci. Buď ich nechajú vyhladovať, alebo im privolajú nejakú chorobu a podobne. Prípadne vám môžu aj upraviť vašu hernú mapu počas útoku a trošku vám skomplikovať prístup. Takže tvorcovia rozhodne mysleli na veľkú dávku detailov, keď na tejto hre pracovali.

Myslím si, že ako komentár to úplne stačí. Ja som s hrou veľmi spokojný, plánujem pokračovať ďalej a teším sa, až môj kult bude ďalej rásť. Za seba otvorene hovorím, že ak vás hra svojim trailerom alebo nápadom zaujala, myslím si, že budete s výsledkom spokojní. Čeknite si ju sami a uvidíte.

Pro: Animácie, veľké množstvo detailov, starostlivosť o kult

Proti: zbrane sú generované náhodne, ovládanie na PC mohlo byť lepšie

+11 +12 −1
  • PC 80
Cult of the Lamb byla další hra, kterou jsem se rozhodl přidat do sbírky her, které si zahraju ve výzvě:) Asi největší tahák proč bych si chtěl hru zkusit zahrát a dohrát byl fakt, že má velice příznivé hodnocení jak u fanoušků, tak i profesionálních recenzentů, proto jsem neváhal a přidal ji do seznamu na první dobrou. A musím říct, že i po prvních nezdarech při spuštění (vývojáři mají nějaký problém nejspíš s v-sync, který jsem musel natvrdo vypnout u ovladačů grafické karty /způsobovalo to černou obrazovku po projití tutoriálem./) Jsem se nenechal odradit chybou, úspěšně jsem ji odstranil a zvesela se pustil do verbování oveček do svého vlastního kultu. No oveček vlastně ani ne:) Spíše všelijakých různorodých zvířátek, které potkáváte při plnění akční části a to sice rogue-like laděným dungeonem, který má dost chytlavou stylizaci, kterou bych přirovnal směle k stylizaci hry Cat Quest,
Ano rogue-like ovšem nejen, nebo spíše nejedná se čistě jen o tento herní prvek, protože o členy kteří s vámi kovertují se musíte patřičně postarat. K tomu dostanete malý zalesněný plácek, kde je kousek toho klidu a míru, pro vybudování vašeho komunitního centra :D Nejen že se o své zvířátka musíte postarat, aby netrpěly hlady nedostatkem spánku, a měly dostatek i té duchovní stravy. Kromě toho musíte vybudovat i městečko kde, je zaměstnáte natolik, aby se postupem času staly téměř soběstačné a mohly tyhle starosti dělat za vás. Vy se pak díky tomu můžete daleko lépe soustředit na výpravy, které zajistí dostatek surovin pro zaopatření celého kult.
Je za tím však daleko více, než jen to, aby jste vybudovali silný uctívačský klan. Ten pravý důvod je úkol, který jste dostali jako vykoupení za váš život, když jste se sami na začátku hry stali objetí pro bohy, po úvodní krátké cut scéně po vaší popravě se objevíte na divném místě. Na místě kde je uvězněný jeden z pěti bohů. Ten vám propůjčí svou korunku a moc a navrátí vás zpět do světa, aby jste jeho jménem porazili 4 zbylé bohy a vybudovali kult k uctívání jeho jediného.
Všechno souvisí se vším a tak nelze soustředit svoje úsilí jen na jeden aspekt hry, to by bylo zkrátka moc jednoduché. Když projdete první lokací a nakonec porazíte prvního ze čtyř zjistíte, že potřebujete daleko více uctívačů, aby jste mohli pokračovat do další části, a aby bylo možné další část otevřít musíte nejprve vylepšit svoji základnu. V tomhle hra na sebe krásně navazuje a tak se nestane, že by jste 6hodin v kuse lítali někde v dungeonu a kosili nepřátele. Po každé výpravě se naopak chcete vrátit na základnu a přistavět nějaké to lůžko navařit večeři nebo uspořádat mši pro své stoupence. Ty se dají ozvláštnit všelijakými rituály, které odemykáte právě průchodem dungeonů, ale třeba také plněním vedlejších úkolů o které vás žádají vaši věrní.
Hra se sice neřídí striktně pravidly rogue-like her, ale přes to pár prvků zůstává naproti tomu těch rpg prvků je ve hře co by se za nehet vešlo bohužel. Veškerý loot je omezený jen na přehršel surovin které musíte nafarmit a čas od času se vám odemče nějaké to vylepšení vašich zbraní při průchodu. Zbraní je 5 typů (meč, sekera, kladivo, dýka a pěstí zbraně) a můžete mít vždy jen jednu aktivní to pak do komba doplňuje kouzlo u kterého platí totéž. Jediné co se vlastně mění je jakási modifikace na zbrani a její level ten se zvedne buď tak, že v průběhu dungeonu narazíte na místnost s pylonem, na kterém je postavena a nebo ve vašem kostele, kde máte možnost po nasbírání dostatku bodů z mší, udělat vylepšení nějakého z perků.
Dalším aspektem jsou kartičky, které náhodně potkáváte taktéž průběhem dungeonu. Ty modifikují například počet vašich životů, a nebo přidávají nějaký modifikátor na útoky zbraní (jed, šance na kritický zásah, atd.)
Hra sama o sobě není žádná převratná událost, ale právě díky tomu propojení jak věci ve světě fungují a jak které mechaniky na sebe navazují, se stává velice zábavnou a návykovou.
Při hraní rozhodně doporučuji připojit Gamepad, na klávesnici a myši jsem to nezkoušel, ale troufám si říct, že by to mohlo být daleko větší utrpení.

A nějaké to slovo závěrem? Určitě hru nepouštějte malým dětem. Stylizací se může jevit jako nevinná hříčka pro děti, ale během hraní dochází k praktikám, které by vaše děti nemusely snášet dobře. Například obětování člena sekty pro lepší zisky, nebo pohřbívání, exhumování, rozebírání mrtvých na potravu a na konci hry dokonce k ukřižování :P
+8
  • PC --
Pokud se vám líbí roztomilosatanská 2.5D grafika a oceníte trochu žánrového slalomu, doporučuji jehňátku obětovat pár hodin. I když to není kultovní hit.