Cult of the Lamb byla další hra, kterou jsem se rozhodl přidat do sbírky her, které si zahraju ve výzvě:) Asi největší tahák proč bych si chtěl hru zkusit zahrát a dohrát byl fakt, že má velice příznivé hodnocení jak u fanoušků, tak i profesionálních recenzentů, proto jsem neváhal a přidal ji do seznamu na první dobrou. A musím říct, že i po prvních nezdarech při spuštění (vývojáři mají nějaký problém nejspíš s v-sync, který jsem musel natvrdo vypnout u ovladačů grafické karty /způsobovalo to černou obrazovku po projití tutoriálem./) Jsem se nenechal odradit chybou, úspěšně jsem ji odstranil a zvesela se pustil do verbování oveček do svého vlastního kultu. No oveček vlastně ani ne:) Spíše všelijakých různorodých zvířátek, které potkáváte při plnění akční části a to sice rogue-like laděným dungeonem, který má dost chytlavou stylizaci, kterou bych přirovnal směle k stylizaci hry Cat Quest,
Ano rogue-like ovšem nejen, nebo spíše nejedná se čistě jen o tento herní prvek, protože o členy kteří s vámi kovertují se musíte patřičně postarat. K tomu dostanete malý zalesněný plácek, kde je kousek toho klidu a míru, pro vybudování vašeho komunitního centra :D Nejen že se o své zvířátka musíte postarat, aby netrpěly hlady nedostatkem spánku, a měly dostatek i té duchovní stravy. Kromě toho musíte vybudovat i městečko kde, je zaměstnáte natolik, aby se postupem času staly téměř soběstačné a mohly tyhle starosti dělat za vás. Vy se pak díky tomu můžete daleko lépe soustředit na výpravy, které zajistí dostatek surovin pro zaopatření celého kult.
Je za tím však daleko více, než jen to, aby jste vybudovali silný uctívačský klan. Ten pravý důvod je úkol, který jste dostali jako vykoupení za váš život, když jste se sami na začátku hry stali objetí pro bohy, po úvodní krátké cut scéně po vaší popravě se objevíte na divném místě. Na místě kde je uvězněný jeden z pěti bohů. Ten vám propůjčí svou korunku a moc a navrátí vás zpět do světa, aby jste jeho jménem porazili 4 zbylé bohy a vybudovali kult k uctívání jeho jediného.
Všechno souvisí se vším a tak nelze soustředit svoje úsilí jen na jeden aspekt hry, to by bylo zkrátka moc jednoduché. Když projdete první lokací a nakonec porazíte prvního ze čtyř zjistíte, že potřebujete daleko více uctívačů, aby jste mohli pokračovat do další části, a aby bylo možné další část otevřít musíte nejprve vylepšit svoji základnu. V tomhle hra na sebe krásně navazuje a tak se nestane, že by jste 6hodin v kuse lítali někde v dungeonu a kosili nepřátele. Po každé výpravě se naopak chcete vrátit na základnu a přistavět nějaké to lůžko navařit večeři nebo uspořádat mši pro své stoupence. Ty se dají ozvláštnit všelijakými rituály, které odemykáte právě průchodem dungeonů, ale třeba také plněním vedlejších úkolů o které vás žádají vaši věrní.
Hra se sice neřídí striktně pravidly rogue-like her, ale přes to pár prvků zůstává naproti tomu těch rpg prvků je ve hře co by se za nehet vešlo bohužel. Veškerý loot je omezený jen na přehršel surovin které musíte nafarmit a čas od času se vám odemče nějaké to vylepšení vašich zbraní při průchodu. Zbraní je 5 typů (meč, sekera, kladivo, dýka a pěstí zbraně) a můžete mít vždy jen jednu aktivní to pak do komba doplňuje kouzlo u kterého platí totéž. Jediné co se vlastně mění je jakási modifikace na zbrani a její level ten se zvedne buď tak, že v průběhu dungeonu narazíte na místnost s pylonem, na kterém je postavena a nebo ve vašem kostele, kde máte možnost po nasbírání dostatku bodů z mší, udělat vylepšení nějakého z perků.
Dalším aspektem jsou kartičky, které náhodně potkáváte taktéž průběhem dungeonu. Ty modifikují například počet vašich životů, a nebo přidávají nějaký modifikátor na útoky zbraní (jed, šance na kritický zásah, atd.)
Hra sama o sobě není žádná převratná událost, ale právě díky tomu propojení jak věci ve světě fungují a jak které mechaniky na sebe navazují, se stává velice zábavnou a návykovou.
Při hraní rozhodně doporučuji připojit Gamepad, na klávesnici a myši jsem to nezkoušel, ale troufám si říct, že by to mohlo být daleko větší utrpení.
A nějaké to slovo závěrem? Určitě hru nepouštějte malým dětem. Stylizací se může jevit jako nevinná hříčka pro děti, ale během hraní dochází k praktikám, které by vaše děti nemusely snášet dobře. Například obětování člena sekty pro lepší zisky, nebo pohřbívání, exhumování, rozebírání mrtvých na potravu a na konci hry dokonce k ukřižování :P
Ano rogue-like ovšem nejen, nebo spíše nejedná se čistě jen o tento herní prvek, protože o členy kteří s vámi kovertují se musíte patřičně postarat. K tomu dostanete malý zalesněný plácek, kde je kousek toho klidu a míru, pro vybudování vašeho komunitního centra :D Nejen že se o své zvířátka musíte postarat, aby netrpěly hlady nedostatkem spánku, a měly dostatek i té duchovní stravy. Kromě toho musíte vybudovat i městečko kde, je zaměstnáte natolik, aby se postupem času staly téměř soběstačné a mohly tyhle starosti dělat za vás. Vy se pak díky tomu můžete daleko lépe soustředit na výpravy, které zajistí dostatek surovin pro zaopatření celého kult.
Je za tím však daleko více, než jen to, aby jste vybudovali silný uctívačský klan. Ten pravý důvod je úkol, který jste dostali jako vykoupení za váš život, když jste se sami na začátku hry stali objetí pro bohy, po úvodní krátké cut scéně po vaší popravě se objevíte na divném místě. Na místě kde je uvězněný jeden z pěti bohů. Ten vám propůjčí svou korunku a moc a navrátí vás zpět do světa, aby jste jeho jménem porazili 4 zbylé bohy a vybudovali kult k uctívání jeho jediného.
Všechno souvisí se vším a tak nelze soustředit svoje úsilí jen na jeden aspekt hry, to by bylo zkrátka moc jednoduché. Když projdete první lokací a nakonec porazíte prvního ze čtyř zjistíte, že potřebujete daleko více uctívačů, aby jste mohli pokračovat do další části, a aby bylo možné další část otevřít musíte nejprve vylepšit svoji základnu. V tomhle hra na sebe krásně navazuje a tak se nestane, že by jste 6hodin v kuse lítali někde v dungeonu a kosili nepřátele. Po každé výpravě se naopak chcete vrátit na základnu a přistavět nějaké to lůžko navařit večeři nebo uspořádat mši pro své stoupence. Ty se dají ozvláštnit všelijakými rituály, které odemykáte právě průchodem dungeonů, ale třeba také plněním vedlejších úkolů o které vás žádají vaši věrní.
Hra se sice neřídí striktně pravidly rogue-like her, ale přes to pár prvků zůstává naproti tomu těch rpg prvků je ve hře co by se za nehet vešlo bohužel. Veškerý loot je omezený jen na přehršel surovin které musíte nafarmit a čas od času se vám odemče nějaké to vylepšení vašich zbraní při průchodu. Zbraní je 5 typů (meč, sekera, kladivo, dýka a pěstí zbraně) a můžete mít vždy jen jednu aktivní to pak do komba doplňuje kouzlo u kterého platí totéž. Jediné co se vlastně mění je jakási modifikace na zbrani a její level ten se zvedne buď tak, že v průběhu dungeonu narazíte na místnost s pylonem, na kterém je postavena a nebo ve vašem kostele, kde máte možnost po nasbírání dostatku bodů z mší, udělat vylepšení nějakého z perků.
Dalším aspektem jsou kartičky, které náhodně potkáváte taktéž průběhem dungeonu. Ty modifikují například počet vašich životů, a nebo přidávají nějaký modifikátor na útoky zbraní (jed, šance na kritický zásah, atd.)
Hra sama o sobě není žádná převratná událost, ale právě díky tomu propojení jak věci ve světě fungují a jak které mechaniky na sebe navazují, se stává velice zábavnou a návykovou.
Při hraní rozhodně doporučuji připojit Gamepad, na klávesnici a myši jsem to nezkoušel, ale troufám si říct, že by to mohlo být daleko větší utrpení.
A nějaké to slovo závěrem? Určitě hru nepouštějte malým dětem. Stylizací se může jevit jako nevinná hříčka pro děti, ale během hraní dochází k praktikám, které by vaše děti nemusely snášet dobře. Například obětování člena sekty pro lepší zisky, nebo pohřbívání, exhumování, rozebírání mrtvých na potravu a na konci hry dokonce k ukřižování :P
Fable: Anniversary