Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 55
Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše, konverze Counter-Strike do singleplayeru se moc nepovedla. V prvé řadě grafický engine Half-Life už v roce 2004 skutečně nikoho neoslní, v druhé řadě ani jeho využití nebylo kdovíjak oslnivé. Design levelů nikdy nepřesahoval lehký nadprůměr a když k tomu připočteme i poměrně fádní a vesměs nevýraznou náplň misí, začíná to zavánět fiaskem. Na poli taktických her existuje opravdu hromada zdatnějších a hlavně propracovanějších konkurentů a co se týče prostého střílení, tak tam snad ještě více.

Mise se skládají z klasického střílení teroristů a vcelku jednoduchého procházení lokací, kde na konci je třeba buď zklikvidovat bombu, nebo zachránit chudáčky rukojimí. Občas je třeba se trochu krýt, nebo lehčeji našlapovat, herní systém by se dal přirovnat třeba ke staršímu, ovšem ve všech směrech lepšímu Medal of Honor (ten mě bůh ví proč napadl jako první).

Pro některé může cenu útěchu představovat aspoň zakomponování klasické verze CS 1.6 nově i s boty. Paradoxně to může být i místy zábavnější než celá ta "slavná" singleplayerová kampaň.

Pro: Úroveň je stabilní (i když ne příliš vysoká), když si člověk zvykne, dá se to dohrát, obsahuje CS 1.6 i s boty

Proti: Příliš obyčejné a navzájem si podobné mise, stará grafika, nevýraznost, zneužití dobrého jména

+20
  • PC 60
V dnešní době je pomalu standardem, že každá hra obsahuje multiplayer (samozřejmě záleží na žánru). I dříve to tak bylo, v oněch pravěkých dobách bylo ale pro tu správnou řež potřeba propojit těch pár pcček jaksi napevno. Net nepřipadal absolutně v úvahu, počítat se muselo se sériovými/paralelními kabely nebo kvalitnějšími uptčkami. Pokud se člověku nedostávalo živých spoluhráčů a možnosti promrhat obrovské množství času a rád by okusil multiplayer-like pocit z Counter-Striku, jedné z nejrozšířenější a dlouho nejhranější multiplayerové akce, musel sáhnout po Condition Zero.

Pokud bych mohl hru rozdělit na dvě části, tak ta, která se zabývá offline konverzi původního Counteru, patří zcela určitě k tomu nejlepšímu, co hra jako taková nabízí. Překvapujícím prvkem je zde jednak umělá inteligence postav (vlastního týmu i protivníků řízených počítačem) a potom nakupování nebo lépe řečeno verbování stále lepších a lepších členů týmu za body z vyhraných mačů. To, co zůstalo stejné jako v online hře (mapy, zbraně, náplň), nelze brát jinak než také plusově. Jediný záporem této části je postupné naučení se mechanismů a fakt, že nehrajete proti skutečným hráčům (pořádnou lidskou zákeřnost sebelepší AI nenahradí).

Druhá část, ta jednoznačně slabší, je jakýsi na rychlo uklohněný slepenec ničím na sebe nenavazujících misí, což dle mého názoru mělo být asi hlavním tahákem této sřílečky. Vše obsažené v těchto kapitolách je nudné a zbytečné. Jen se musíte prostřílet na konec a tu a tam někoho zachránit nebo někde vyřadit bombu. Level design je tu jasně předvídatelný a graficky podprůměrný, bez sebemenší interakce - tedy pokud k interakci nebudu počítat otevření dveří a posunutí nepřehlédnutelné kovové bedny. Jasně daný počet tupých nepřátel, které je nutné zlikvidovat nedává prostor pro žádnou výzvu, natož pro nějakou strategii. Fakt, že nejde vzít zbraně a náboje po padlých, výše zmíněné výhrady mnoho nevylepší.

Zatím co první část hry obsahuje pouhý pár nedostatků, u druhé části je to přesně naopak - jediným světlým bodem je zde obstojný počet zbraní.

Pro: offline counter-strike, zbraně

Proti: singleplayerová část

+18
  • PC 40
Counter-Strike: Condition Zero sprevádzala od úplného začiatku dramatická vývojárska telenovela. I keď som o hre v dobe jej vydania iba čítal, vedel som, že sa napriek podpriemerným hodnoteniam za ňou skrýva zaujímavý príbeh. Niekto by čakal, že myslím hernú storyline, keďže toto malo byť singleplayerové CSko, paradoxne práve kampaň jedného hráča absolútne žiadny príbeh nemá a to sú tu „kampane“ dokonca dve.

Už to znie ako scenár zvláštnej, nepodarenej telenovely? Poďme poporiadku~

CS 1.6 je najznámejšia herná modifikácia ever a ešte dlho tento status mať bude. Napriek jej popularite však stále nad sebou v nejakej forme niesla nálepku Half-Life a idea hru osamostatniť v jej najlepšej podobe sa zdá byť brilantná, nie len z marketingového hľadiska. Matne si pamätám na preview, ktoré sľubovalo príbehovú kampaň s obľúbenými zbraňami a vyšperkovaný, vyladený multiplayer jednašestky, to všetko vo vylepšenej grafike…

Valve však malo plné ruky práce s vývojom Team Fortress 2 (ktorý mal mať podobne ako prvý diel kulisy realistického boja), vývojom nového engine a prípravou redefinície distribuovania hier; služby Steam. Čiže malo nulové podmienky na to sa venovať Condition Zero a tak sa CSCZ varilo od roku 2000 až kým sa úplne prevarilo.

Rogue Entertainment mali iste cenné skúsenosti s vývojom datadiskov pre Quake, no s Valve vypiekli potom čo producent Jim Molinet fledol do Sony a vývoj CSCZ dostali do rúk Gearbox Software, ktorí do hry priniesli istú mieru inovácii, no vývoj aj tak trval príliš dlho, čo viedlo k ďalšej zmene vývojára. Ritual Entertainment dostali za úlohu vytvoriť kampaň dlhú 20 misií a šibenične krátky čas na vývoj. Úplne vidím ten cringe na tvárach Valve niekedy v roku 2003 pri pohľade na predbežné, priemerné hodnotenia tejto kampane, čoho dôsledkom bolo značne zúfalé rozhodnutie celú túto kampaň škrtnúť a vrátiť sa k verzii od Gearbox, vývoj ktorej dostalo na starosť štúdio Turtle Rock Studio, ktoré tento neforemný paškvil malo dostať konečne do finálnej, predajnej podoby. Našťastie sa niekto niekde zľutoval a kampaň od Ritual bola do hry dodatočne pridaná pod názvom Deleted Scenes a obsahovala 18 misii + jednu tréningovú.

V CS 1.6 som nijako neexceloval takže som originálnu kampaň s dovolením vynechal. Condition Zero singleplayer je v podstate tréning s botmi s notoricky známymi úlohami ako napríklad získať určitý počet zabití, zneškodnení bômb, vyhraných kôl, zachránených rukojemníkov… v troch úrovniach obtiažnosti, za čo je možné získať rovnako tri medaily. Levely sa odohrávajú na klasických multiplayerových mapách z jednašestky. V dobách keď nebol internet samozrejmosťou to možno ako-tak obstálo, uznávam. Grafika je vylepšená úplne zanedbateľne, keďže len o pár mesiacov vychádza Half-Life 2 na Source engine a CSCZ stále vizuálne pripomína skôr prvý Half-Life.

Predmetom môjho záujmu a zvedavosti sa stali práve Deleted Scenes. Akčná kampaň má 12 rôznorodých misii a ďalšie skrýva vo World Map, kde si môžete všetky misie zahrať a vidieť svoj progress. Výber lokalít je solídny, od ľadového Sibíru cez púštny stredovýchod, ďaleký východ (viem, že táto časť Ázie nemá toto označenie veľmi v obľube, ale všetci vieme ktorú časť sveta mám na mysli :)) po dažďové pralesy južnej Ameriky. S prehliadnutím zastaralého engine sú niektoré lokality nostalgický veľmi pekné. Úlohy sú rôznorodejšie a objavujú sa nové modely postáv, či už spojencov alebo nepriateľov a nové predmety. Niektoré misie sú orientované prísne na stealth postup, väčšina je však primárne o otvorenej streľbe. Na chvíľu sa stanete aj falošným obchodníkom s drogami. To že morálne stojíte na strane spravodlivosti, či už ako policajt alebo vojak, je akosi pochopiteľné. Menej pochopiteľné je ale napríklad prečo počujete teroristov v Kolumbii rozprávať fluent nemčinou. Prepojenie hry s realitou je veľmi slabé, s týmto faktom sa je treba zmieriť. Kampaň sa nedá brať vážne a ani hra ako taká úplne nie. Ako správny drsniak som všetky misie hral na Hard obtiažnosti a jediné hard bolo sa preniesť cez AWP headshoty, ktoré nepriatelia zvyknú s prehľadom prežiť, náhodné sa objavujúci nepriatelia z ničoho, maximálna priamočiarosť a obmedzenosť lokácií, zasekávanie sa do objektov a prekážok, neschopnosť nepriateľov, ktorí sa raz za uhorský rok zmôžu na granát alebo vôbec na prenasledovanie… Strelnica na polotupé terče s niekoľkými svetlými momentami, ktoré hru vyťahujú z dna, ktorého sa takmer dotýka. Tieto momenty sú však asi tak rare ako objavenie sa raketometu v hre presne 1x na zničenie presne jedného tanku. Hru som dokončil a bavila ma, lebo silno pripomína éru FPS, ktorú som zažil a stále mám veľmi rád. Buď si ju zahráte zo srandy, z nostalgie, ako extrémny fanúšik CSka alebo ju nehrajte a venujte svoj čas niečomu lepšiemu. Rozlúčka s GoldSrc engine predpovedajúca koniec jednej éry kým Source engine, predstavený v rovnakom roku, nastolil nový řád.

Faktické informácie som si doplňoval z wikipédie a internetu podľa najlepšieho úsudku.

Verzia doplnená o screenshoty: https://medium.com/@daniel.wanderer/coun ... on-zero-1f1edffb2166

Pro: rôzne prostredia, GoldSrc engine v plnej paráde, pár pekných herných momentov

Proti: grafika, umelá inteligencia, béčkový obsah kampane, bugy, priamočiarosť...

+18
  • PC 60
Od této hry jsem měl velká očekávání, ale jak se ukázalo, né vždy to prostě vyjde. Tato hra pro mě byla velkou výzvou to vyzkoušet, což jsem zvládl, ovšem očekávání bylo úplně jiné, to se nedá nic dělat.

Nejlepší, co na této hře je, tak je verze Counter Striku, kde si za úspěšné splněné mise verbujete či kupujete své věrné kolegy a bojovníky, kteří mají čím dál tím lepší umělou inteligenci. Ovšem umělá inteligence je chvílemi nehratelná a byla docela honička se přes poslední části dostat, nepřítel o vás prostě ví, aniž byste ukázali svou hlavu, a sotva se rozkoukáte v určité části, chytnete jednu do hlavy a je konec. Tohle byla ta lepší část hry.

Co bylo opravdu slabé, tak byla část Singleplayeru. Většina misí se skládá z toho, že musíte všechny teroristy vystřílet, no a někde už přichází klasika typu zachránění růkojmích či zneškodnění bomby. V určitých částech je potřeba dokonce Stealth, kde se musíte kolem nepřátel proplížit, což bych mohl vypíchnout jako takové menší plus.
Na tu dobu je podle mě i grafika poměrně přijatelná.

Je to už nějaká doba, co jsem tuto hru hrál. Ovšem celkově bych se hra dala hodnotit jako lehký nadprůměr. Část, kde jste verbovali kolegy, kteří byli lepší a lepší byla fajn, ovšem zbytek už byl bohužel slabší.

Pro: Verbování jednotek, CS 1.6, grafika, zbraně

Proti: Singleplayer

+16
  • PC 75
Svého času velký fenomén se konečně dostal i ke mě. Projel jsem sice jen single kampaň, ale to mi stačí. Counter-Strikem jsem celkem nepolíben. Párkrát jsem ho zkoušel chvíli po vydání. Už nevím, jestli to byly boti nebo nějaká lan párty. Párkrát jsem byl zastřelen bez jediného výstřelu a další pokus mi už nedovolilo sebevědomí.

Po mnoha letech, zocelen FPS žánrem, jsem obtížnost nastavil rovnou na druhou nejtěžší. Opět mě několikrát zastřelili bez jediného výstřelu. A tentokrát to byly určitě boti. Ve jménu zábavy jsem radši stáhl obtížnost na normální. Hned to šlo líp. Celou hru mě ale štvala nepřesnost zbraní. Chápu, že spíš něž hraní si na realitu, je to zde obsaženo z důvodu vyvážení hry. Aby měl protihráč pořád nějakou šanci, když mu začnete střílet do zad. Ale, když vykropím (po jednotlivých kulkách) na protivníka celý zásobník. Netrefím se, i když držím kurzor přímo na něm. Tak mě to spíš s..re, než aby to přispívalo k větší zábavě. Natož, když následně dostanu rychlý head-shot a musím se tři minuty dívat na pobíhající boty.

Sen o příběhové kampani se mi rozpadl hned v menu. Celá slavná singleplayerová kampaň je jen shluk map, kde plníte menší úkoly typu: Zabij pět nepřátel puškou a zachraň rukojmí.. Je to zábavnější forma tréninku. Hra se vás tím snaží naučit všechny své prvky. Něco jako Komenského škola hrou. Jen mi zde chybí trochu více motivace. Maličkosti. Něco jako achivementy nebo jakýkoliv menší příběh. Alespoň psanou formou podaný. Nic takového tady není. Hráči zbude jen samotná akce.

Kdybych měl spočítat, kolik času jsem sám byl akci a kolik času mrtvý, bylo by to tak půl napůl. Objevím se, nakoupím zbraň, náboje, vestu, přilbu, vestu a kleště. Vyběhnu za druhý roh a dostanu kulku zezadu do hlavy. Spolupráce s boty je dost rozpačitá. Často jen pobíhají v kruhu a dávat jim nějaké rozkazy není úplně efektivní. Kolikrát bylo nejlepší se jen chytit jedné ze skupinek a kroužit s nimi. Také bych si rád zahrál za teroristy. Chápu, že v rámci kampaně by asi nebylo příliš etické za ně hrát. Já si ale kvůli tomu skoro nezastřílel z kalachu. Něco odpálit bych taky chtěl.. A ne, do mulťáku nejdu. Pokud bych znova potřeboval snížit sebevědomí, podívám se radši na výplatnici.

Přes všechno jsem se do každé hry těšil. Možná někdy zkusím i tu druhou nejtěžší. Trochu mě od toho odrazuje moc dílčích úkolů. Radši bych jen střílel do víc lidí svou vlastní cestou. Jak já tady nenávidím odstřelovací pušky.

(Hudba z menu mi tak vlezla pod kůži, že jsem jí začal cvičit na bubny.)

Delete Scenes - stay tuned

3.11. 2023 - Po upozornění zdejších uživatelů jsem zjistil, že samostatně spustitelné Deleted Scenes je klasická singleplayerová kampaň. S chutí jsem se do toho pustil. Střílečka na Half-Life enginu, kterou jsem ještě nehrál? Co víc bych si mohl přát. Dostal jsem skoro to, co jsem chtěl.

Lineární akce, kde na hráče postupně nabíhají vlny nepřátel. Kde jsou potřeba rychlé reakce, protože nepřátelé rychlé reakce mají. A jsou dost přesní. Zvlášť ty s tím raketometem. Takhle dobře jsem si z boty nezastřílel. Pocit ze střelby je vynikající. Toho jsem si v souboji s boty ani nevšiml. Protivníci jsou celou hru stejně odolní a vždycky udělají obligátní flek na zdi. Nepřátelé sice, velkou část hry, nabíhají ve stylu Virtua Cop, ale mě to vůbec nevadilo. Hra mi postupně dala do ruky všechny zbraně a v jejich používání mě vycvičila lépe, než boti.

Co mi trochu vadilo byl nesourodý slepenec misí postrádajících jakýkoliv příběh. Technické chyby jako prolínání mrtvol texturami také nepotěšily. Dementní nepřátelé, kteří se nechají vyprovokovat za roh nebo nereagují, když je střílím do částečky jejich těla zpoza zdi. Také mi vadilo, že většina mrtvol okamžitě mizela. Pokud nebyli ošetřeni skriptem. Zajímavá byla nemožnost obírat mrtvoly o zbraně, což kvituji, protože zbraně na zemi bez mrtvol nevypadají hezky.

Chápu, že toto Valve nechtělo vydat v roce 2004 hru na základech enginu Quaka vedle Half-Life 2 a Doom 3. Deleted Scenes by se spíš hodili do roku 2000. Vedle Soldier of Fortune, které mi to hodně připomínalo, by to byla velká pecka. Mě se al časové rozdíly splynuly a bavil jsem se slušně.

Pro: určitá návykovost, pocit uspokojení při zastřelení čtyř nepřátel za sebou, hudba v menu, pocit ze střelby v Deleted Scenes

Proti: odfláklá kampaň, nerealisticky nepřesné zbraně, tupá AI v Daleted Scenes

+14
  • PC 60
V dobe, keď vyšiel CS: Condition Zero som jednoducho nechápal, že načo?! (Teraz už viem, že pre peniaze :D) Predsalen sa pomaly blížilo vydanie HL 2 a CS ako také naplno frčalo. To, že si mám zahrať singleplayer hry, ktorej zábava stojí na tom, že sme sa stretli 8 kamoši a krásne sme si spolu zahrali? Nie je to tak trochu na hlavu? Navyše v tak stereotypnej bezpríbehovej náplni na mapách, ktoré sú fakt určené LEN na multiplayer? A ešte v neskutočne zastaralej grafike?
To si musí niekto robiť srandu...

Plus je teda v zásade v tom, že to obsahuje i CS 1.6 a pre ľudí, ktorí v tej dobe ešte nemali pravidelný prístup k internetu (napr. ja) si môžu k pár živým ľuďom doplniť nejakých tých botov.

Pro: obsahuje CS 1.6 a botov

Proti: že vraj singleplayer :D

+13 +14 −1
  • PC 75
Budu zde komentovat a hodnotit spíše Deleted Scenes, neb je to spíše jako oddělená hra a Condition Zero nemá daleko od originálu i přesto že obsahuje "kampaň" s boty a vylepšený vzhled.

Vystřižené scény začínají velice slibně, ocitnete se ve výcvikovém proti-teroristyckém centru kde se naučíte manipulovat s několika novinkami bez kterých se v singleplayerové kampani neobejdete, je to špionážní kamera na ohebné tyčce, možnost přivolání posil a manipulace s výbušninami. Nechybí ani trénink Stealth postupu, budete se tedy muset i kolem nepřátel proplížit.

Kampaň se odehrává po celém světě, za nejlepší mise bych vypíchl raketové silo v Rusku, Tokijské mise proti Yakuze, Boj ve střední Evropě proti náboženské sektě a mise proti drogovým kartelům ve střední Americe. Každá mise je jinak koncipovaná a hraje se odlišně, zatímco v jedné misi budete bojovat o holý život, v jiné se naopak budete plazit kolem hlídek abyste mohli vyfotografovat jadernou bombu, nechybí ani klasická záchrana rukojmích.

Grafika a level design jsou velmi propracované a na stáří enginu si potrpí na detailech. Jediné co mi opravdu vadilo byly přehnané počty nepřátel a zdlouhavost misí. Doporučuji si i přečíst zajímavost ke hře zde na DH.

Pokud nemáte náladu hrát něco složitého a chcete si odpočinout, Deleted Scenes vás na pár hodin zabaví.

Pro: Na stáří enginu dobrá grafika, nápaditost, obtížnost.

Proti: Počty nepřátel a zdlouhavost.

+12
  • PC 65
CS 1.6 v lepší grafice, se "zábavným" singleplayerem, který obsahuje "epické" úkoly typu zastřel 5 teroristů (se slušnou AI) brokovnicí...
  • PC 50
Zajímavý pokus o vytvoření singleplayer módu pro jednu z nejznámějších her vůbec... Dle mého názoru to nedopadlo nijak zvlášť... ale dlouhé večery bez internetu, milovníkům série CS určitě vyplní...

Pro: Je, vypadá i tváří se jako CS

Proti: Bez internetu to není CS

-1 +3 −4