Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Já si nemůžu pomoct, ale já tuhle sérii žeru. První díl je ta nejlepší point and click adventura co jsem hrál. Druhý a třetí díl jsou o trošku slabší, ale pořad jsou vysoce kvalitní. Ta skvěla atmosféra z prvního i druhého dílu se podařila přenést i zde. Skvělý soundtrack, který perfektně doplňuje atmosféru příběhu. Menší nevýhodou je, že bez toho abyste hráli první dva díly se neobejdete. Je to všechno jeden kontinuální příběh. Když jsem u toho, příběh mě pohltil. Scénář je velmi promyšlený. Až na jednu část hry. A to je bohužel samotný konec, který je předvídatelný a prostě to nemá žádný zvrat. Když si vzpomenu na šokující konec prvního dílu, tak je mi to až líto. Ale po většinu času byla hra, ale parádní.

Pro: Příběh, atmosféra, postavy, grafika, soundtrack, pohodlné ovládaní, délka

Proti: Konec

+17
  • PC 85
Hra pokračuje přesně tam, kde v minulém díle skončila. A já jsem hned na začátku hraní dospěl k menšímu prozření. Vždycky jsem si myslel, že Willow Creek je malá vesnička s hospodou, radnicí, vetešnictvím/muzeem a několika domy. Tedy místem, po kterém neštěkne ani pes (s výjimkou několika turistů, které sem nalákal Murray). Nyní se můžu s Darrenem podívat i do dříve nepřístupné části vesnice a zjišťuji, že je tu i policie, obchod a kavárna. A většina obyvatel je nejspíš z těch všech vražd a prokletí psychicky v háji, když se tu dokáže uživit i psycholožka. Co se ostatních lokací týče, líbí se mi, že je to tentokrát celé propojené a dá se tak postupně chodit z jednoho místa na jiné bez nutnosti používat mapu. Dále je super, že se podíváme na některé lokace z jedničky, které ve dvojce nebyly především Farnost Warmhill a také dům po Dr. Hermannovi.

Příběh se také vyvíjí pro mě líbivým směrem. Je super, jak se Darrenova/Adrianova pověst rychle rozšířila a podle toho na něj lidé reagují. Někteří obyvatelé tak z něj mají panickou hrůzu, hlavně paní prodavačka, která pro jistotu stáhne z prodeje nože hned poté, co si je Darren "divně" prohlížel. Murray se samozřejmě z dané situace snaží vytěžit maximum (Darren z kartonu mě fakt rozesmál). Pak se mi hodně líbilo, jak je Darren stále více a více rozčílený (i díky vlivu Mordreda) a podle toho se stále více a více choval k ostatním hnusně. Jinak ze začátku jsem měl trošku problém s tím, že je to trošku více duchařina (psi, Bílá paní), ale ve výsledku to dává smysl díky tomu posednutí. Hodně mě bavila postava inspektora Spoonera. Jak je na začátku přesvědčený o Darrenově vině a postupem času mění názor. Závěr je pak dobře tajemný a lepší než u dvojky.

Na druhou stranu ne vše se podle mě povedlo. Například se mi vůbec nelíbí postava Valentiny. Jako je pravda, že Darrena zastavila před sebevraždou, ale přijde mi, že jí po všech těch zkušenostech s ostatními nějak moc věří. To že se následně stane druhou hratelnou postavou je podle mě taky špatně. Příběh dvojky i trojky je celou dobu o Darrenovi, tak proč tam přidávat na poslední čtvrtinu další postavu? Je to celé takové jakoby na sílu, aby se mohlo psát, že hra obsahuje dvě hratelné postavy. Dále se mi úplně nezdá postava Lady Viktorie jako strážkyně portálů. Jestli jsem to správně pochopil, tak vlastně musela celou dobu vědět o Mordredovi a o prokletí a přitom se nesnažila nic udělat s Williamem nebo se Samuelem. Vlastně po celou dobu prvního dílu jen truchlila. A pak mi ještě přišlo nesprávné, že Darren své prababičce tyká. Přece i její vlastní syn Robert ji v jedničce vykal, ale to už je jen detail.

Co se hratelnosti týče, tak jsem měl jen pár záseků. Na můj vkus jsem měl v inventáři až moc předmětů, takže jsem se v tom trochu ztrácel, ale jinak v pohodě. Ze začátku mi přišlo, že je ve hře docela málo adventurních puzzlů, což mi bylo bohatě vynahrazeno v závěrečné kapitole, kde jsem si jich užil až až. Nejvíc mě bavilo procházení jinými kritizované bludiště s temnými stíny. Naopak skládání kostry mi přišlo zase hodně o náhodě.

K Poslům Smrti neodmyslitelně patří český dabing a tentokrát si na něm dali mnohem více záležet. Přijde mi, že hlasy mnohem lépe zní a jejich zabarvení mnohem více sedí na danou situaci. Mezi dabéry se tentokrát kromě Davida Prachaře objevují známější dabéři a celkově to tak působí mnohem lepším dojmem, než ve dvojce. Líbí se mi, že Bobby už konečně koktá, ale úplně nejlepší je pan Ptáčník v roli Murrayho. Z jeho hlasu je slyšet podlost a vypočítavost tohoto slizkého hoteliéra. Jedinou výtku bych měl k dabingu Ralfa, jehož hlas mi moc neseděl, ale to už je jen malá vada na kráse.

Oba nové díly se podle mě celkem povedly. Celý příběh je napínavý a má dobrý spád, hratelnostně to také nebylo vůbec špatné. Obě hry mají své chyby, ale nebylo to nic, co by se nedalo snadno překousnout.
+25 +26 −1
  • PC 90
Posel smrti 3 dohrán a jsem spokojen. Vzhledem k tomu, že jde o završení trilogie, nevyhnu se v popisu určitým spoilerům, ale počítám s tím, že kdo si čte komentář ke třetímu dílu, tak předchozí díly dohrál a chystá se na třetí.

Všechno co jsem vytýkal druhému dílu je pryč a trojka funguje přesně tak jak má, jako parádní završení trilogie. Na geniální první díl jí sice chybí pár maličkosti a větší spád, ale jinak nemám výhrad. Grafika zůstala prakticky stejná, opět se v rámci příběhu podíváme do pár staronových lokací z trošku jiného úhlu pohledu. Vrátily se hororové animace, které sice neobsahují žádné podobné drasťárny, jako první díl, ale stylově se ho drží. Kvalitní je opět i dabing, který typově sedí a není přehlušován hudbou. Jediné co mi vadilo, že je hra místy až šíleně tmavá.

Hratelnost tady nemám moc co popisovat. Co fungovalo v dvojce, funguje i tady - mizení nepotřebných aktivních míst a jejich zobrazování mezerníkem. Opět se vyplatí obcházet postavy a zjišťovat co Vám kdo řekne, opět je to zhruba tak půl na půl výslechy a používání předmětů. Objevilo se pár skvělých puzzlů, které potrápily můj mozek, na některé jsem musel bohužel kouknout do návodu, ale třeba skládání kostlivce nebo stínové bludiště je bomba. A v poslední kapitole dostanete kromě hrdiny k ruce i druhou postavu, vyslankyni Vatikánu, což dává hratelnosti nový drajv. Každá z postav totiž komentuje předměty jinak, něco jde udělat s jen s někým, můžou si vyměňovat předměty či mluvit o důležitých stopách. K rukou máte i mapu na přesun mezi lokacemi, která byla paradoxně důvodem mých dvou zákysů. Jednou byla potřeba ke kombinaci, podruhé jsem díky rychlopřesunům zapomněl, že bych se mohl občas projít lesy a zjistit, co je tu nového a díky tomu nemohl najít jednu lokaci.

Jediná věc, která mě nesedla je lov achievmentů. Ono to bylo už ve dvojce, kde jsem to celkově nějak zazdil. Ve trojce ale lovíte prakticky neviditelné havrany či jste odměňováni za nějaké úkony navíc. Odměnou je 24 artworků, nějaké bonusové videa a pár miniher, které stejně po skončení hry znovu hrát nebudete. Podle mě je zbytečné podobné nesmysly cpát zrovna do adventur.

A nakonec příběh. Ten šel ve trojce hodně nahoru a jak jsem psal, nevyhnu se SPOILERům, takže kdo nehrál předchozí díly, nečíst. Hrdinu nacházíme v situaci, když zjišťuje, že je potomek rodu Gordonů jménem Adrian a vzápětí je zatčen agilním inspektorem Spoonerem. Ten byl vykopnut z Londýna a aby si udělal u nadřízených dobré oko, hodil by se mu podezřelý. A tak je Adrian obviněn z několikanásobné vraždy a vypálení zámku Black Mirror.

A Adrian to nemá vůbec lehké. Spooner ho chce zavřít, Viktorie mu nevěří, musí prokázat svůj původ. Navíc půlka lidí v městě se ho bojí nebo ho nenávidí, další na něm chtějí vydělat. A ještě se začíná projevovat kletba rodu - hrůzostrašnými vizemi, změnami nálad a i horšími věcmi. V šesti kapitolách toho tak musí stihnout docela dost a ve finále se postavit Mordredovi. Ze začátku je to sice opět trošku zdlouhavé, ale funguje tu princip postupného objevování lokací a zároveň jejich čištění a kompletace. Změnil se i hlavní hrdina. Z nesympatického hejska se stává muž, který bojuje jak se dá, neztrácí humor, občas se hroutí a jednou se málem zabije. Líbilo se mi, jak se Adrian v určitých chvíli vypořádá s lidma, co ho celý příběh štvou.

Celý závěr je parádně temný a nadpřirozený a já jsem spokojen. Posel smrti 3 je víc než důstojné završení ságy.
+27
  • PC 80
Tak jsem se nakonec rozhodl, že smažu svoje původní hodnocení a napíšu nové. To původní bylo poměrně kritické a emotivní, takže nyní o několik let starší s dvakrát znova dohranou hrou to zkusím znovu.

Tak začnu asi tím, že Posel Smrti 3 se dá spíše brát jako pokračování dvojky. Jsou tam prakticky jen minimální technické změny, v dnešním slangu by to pojmenovali jako epizoda 1 a 2. :-) Tedy není to ničím jiným, než pokračováním a dokončením příběhu.

Grafika hry je velmi pěkná, na postavách je sice vidět už stáří hry, ale pozadí a prostředí jsou vyrenderována opravdu hezky. Potěší další místa známá z prvního dílu zobrazená nově a většinou v průběžném stupni rozkladu. Obecně grafice celkově nelze moc vytknout – tento typ grafiky s předkresleným pozadím má tu velkou výhodu, že stárne opravdu pomalu a vypadá stále dobře. Drobná výtka může být jen k rozlišení – jasně, v roce 2011 těžko někdo řešil UHD atp., nicméně si pamatuji, že už v době vydání bylo rozlišení renderů a celé hry podprůměrné (už u tehdejšího spotřebitelského NTB bylo omezeno hrou, ne HW). Kvalita průvodních videí je podprůměrná, hlavně postavy jsou podivné.

Pokud jde o zvuk, tak hra potěší kompletním českým dabingem, který naopak od PS2 udělal obrovský skok kupředu. Zatímco u dvojky byl dabing takový nemastný, neslaný a herci příliš nereagovali na situace, tak ve dvojce obrovský kus kupředu – dabing jako takový byl mnohem zlepšen po herecké stránce, a hlavně ozvěna atp. začala reflektovat prostředí. Tady palec nahoru.

Hraní samotné je klasická Click and Point adventura proložená hlavolamy. Zde není moc co dodat, ovládá se dobře, hlavolamy můžete v případě potřeby přeskočit (dle obtížnosti), inventář je přehledný a funguje.

To, nad čím jsem se tehdá čílil bych příběh hry, dneska budu mnohem méně kritický. Pokud jde o příběh, je to vlastně dokončení a uzavření dvojky. Ty nejzásadnější dějové zvraty se udály v předchozím díle, tady vlastně už šlo jen o to celý příběh dočesat a dokončit. A to se celkem podařilo, nicméně stále ve mne přetrvává trochu zklamání z absolutního konce, nemohu si pomoct, ale samotný finální souboj s démonem mi přijde takový odfláknutý. Celé je to ukončeno v minutě v nehratelné animaci…

Suma sumárum, je to příjemná adventura s pár drobnými výtkami. První díl zůstal nepřekonán, na druhou stranu na reboot (spíše res*it) z roku 2017 se druhý a třetí díl kouká z nebes…

Pro: Příjemná grafika, známé lokace, velmi dobrý český dabing

Proti: Zakončení ságy mohlo být přeci jen o něco lepší

+23 +24 −1
  • PC 85
Posel smrti 3 je stejně dobrý (možná i krapet lepší) jak dvojka, i když je nečekaně docela jiný. I přes stejnou grafiku, interface a přímou dějovou návaznost. Co jsem ale nečekal, že se u něj tak zasměju. Nejen, že teda Darren/Adrian hláškuje jak o život, ale třetí díl taky obsahuje naprosto bezvadnou postavu, a sice Inspektora Spoonera; arogantního narcistického idiota s pošramoceným sebevědomím a nenaplněnými ambicemi, který každou větou chrlí jednu cynickou hlášku za druhou. Možná tuhle postavu ocení taky jen arogantní narcističtí idioti s pošramoceným sebevědomím a nenaplněnými ambicemi, takže je celkem logické, že mně se líbila.

Trojka zdála se mi o něco těžší dvojky, což je celkem dobrá zpráva. Nic přehnaného, ale on nějaký ten drobný zákys, pokud člověk odolá návodu, pomůže v tom se do té hry dostat. Zapamatovat si jí. Ta investice v podobě času i přemýšlení pak zpětně vyvolá příjemné vzpomínky. Dneska není na nic čas, nikdo se nechce s ničím mazat, ale tyhle hry to potřebují, pak to jinak není ono.

S jednou věcí mám problém, a tou je hudba. A jsem možná jeden z tak pěti lidí na planetě, který s tím měl problém. Jde totiž o to, že tvůrce hudby neustále používal jeden sample pekelného vrzání smyčců, který ukradl odněkud z netu. A já jsem asi před 7 lety ten samý sample ukradl taky a použil ho do hudby v jednom filmu. Já ho schoval do dalších hluků, ale tady pan Finn Seliger ho tam nacpal úplně čistý a cpal ho tam asi desetkrát za kapitolu a mě to vždycky úplně vyhodilo z konceptu. A pak jsem strašně tu hudbu poslouchal a říkal jsem si, co asi opravdu složil on a co jsou jen další ukradnuté samply odněkud z netu a pak vůbec neposlouchal, o čem se postavy baví. Pardon, profesní deformace.

Zpátky ke hře, dějově je to už sice pěkná fantasmagorie, ale tak nějak jsem na to přistoupil. Vlastně jsem u toho zažíval celkem podobné pocity, jako u prvního Broken Swordu (a to už je nějaká doba). Zatímco v prvním dílu jsem přecijenom trochu tápal v té rodové linii, kdo byl kdo, během dvojky a trojky už jsem začínal mít celkem jasno a nepotřeboval jsem si kreslit graf (navíc ten je v knihovně přeci).

Dabing je už zase skvělý, David Prachař válí.

Druhá (zároveň podle mě i nejtěžší) a poslední kapitola byla úžasná. Některými kritizovaný labyrint byla boží logická minihra, kterou bych si dovedl představit jako samostatnou logickou hru o 100 levelech. Zklamal mě až samotný závěr. Ne až tak vyústěním, ale že to bylo nějaké krátké, snad až trochu odfláknuté. A potitulkový rozhovor, po kterém okamžitě následovalo menu hry, to moc nevylepšilo. Zatímco celý závěr jedničky je spolu se závěrem Mafie nejpamátnějším ukončením hry, co si tak pamatuji, dvojka a trojka Posla smrti v tomto celkem krutě zaostává.

Jo a vzpomněl jsem si na věc, která mě vytáčela nejvíc. V průběhu hry máte poměrně nečekaně často hodně předmětů přesahující základní délku inventáře a musíte přejíždět. Musí se najet na šipku, ale jakmile najedete na šipku, inventář asi do půl vteřiny zmizí! To byl asi největší očistec.

Jinak ale vlastně nemám moc výhrad. Já vím, že je to trapné a vypadá to, jako bych v tomhle žánru nic nenahrál, ale fakt si myslím, že série Posel smrti jako celek je jedna z nejlepších adventurních sérií všech dob, bez ohledu na to, že má českou stopu. Je to i tím, že žánr mysteriózního krimi thrilleru je po antiutopiích mým nejoblíbenějším, ale prostě chtě nechtě vnímám tuhle sérii jako jakýsi etalon/archetyp kvality, toho jak by to mělo vypadat, i přesto, že tyhle hry hraji relativně intenzivně už čtvrtstoletí.
+35
  • PC 75
Završení série Black Mirror (nebo Posla smrti, jak chcete).
Třetí díl se příliš od druhého, co se grafiky týče, neliší. Příběh začíná tam, kde druhý díl skončil, takže se ubírá dvojkou nastaveným směrem.
Jednoznačný pokrok naznal dabing, alespoň co se českých hráčů týče. Někdy by sice dialogy zasloužily trochu učesat, každopádně tentokrát je kvalita dabingu i výběr dabérů o mnoho koňských délek dál.
Atmosféra třetího dílu je hutnější, než tomu bylo u předchozí části, dá tedy více vzpomenout na jedničku. Přesně to byl ten problém, který trápil druhý díl.
Co mě zde však zamrzelo, je daleko méně puzzlů a hádanek než dříve. Ne, že by se člověku stýskalo po všech kouscích, ale očesat to až pomalu na kost zase potřeba nebylo.
Atmosféra pak společně s příběhem načnou "trojku" hodně slibným směrem, každopádně pak mi přijde, jakoby se začalo trochu vařit z vody, přijdou na řadu všelijaká klišé a hra ztratí ten drive ze začátku.
Nakonec jsem se nemohl zbavit toho pocitu, že BM 3 se zhruba vyrovná druhému dílu. Tím spíš, když si člověk vezme, že spojením nejlepších částí z druhé i třetí části mohla vzniknout opravdu solidní záležitost. Je to škoda, měla našlápnuto na víc.

Pro: atmosféra, lepší dabing, první polovina hry, hudba

Proti: druhá polovina hry, neudržení nastavené laťky

+23
  • PC 75
Posel smrti 3 je pokračováním a zároveň posledním dílem trilogie, jehož události přímo navazují na předchozí druhý díl. Jako Darren Michaels alias Adrian Gordon musíte dokázat svou nevinu z vražd několika lidí a žhářství a zlomit kletbu rodu Gordonů. Co se týče obtížnosti, řekl bych že trojka je z nich nejtěžší a v několika případech i celkem nelogická. Řešení některých situací je až překvapující a říkám si, že vývojáři mají hodně bujnou fantazii :) . Sám jsem musel párkrát nahlédnout do návodu.

Ovládání je příjemné, celá hra se dá odehrát myší a tak volnou rukou můžete klidně tlačit chipsy do hlavy :) . Grafika je pěkná a hra celkově plynulá. Hardwarové požadavky jsou velice nízké, tudíž není problém hrát i třeba na kancelářském notebooku. Dabing je jako obvykle na profesionální úrovni a není tu co vytknout, spíš naopak tuto část hry musím pochválit. K dohrání mi stačilo 23 hodin, ale jak říkám musel jsem párkrát nahlédnout do návodu.
Osobně série Posel smrti pro mě není tou nejlepší adventurou a dávám 75%

Pro: Příjemná grafika, ovládání, dabing

Proti: Někdy nelogické řešení situace

+24
  • PC 85
Po mírně překombinované dvojce jsem s očekáváním rozehrál i poslední díl trilogie, kterého se opět chopili němečtí Cranberry Production. Přímá návaznost na konec druhého dílu je hráčsky velmi příjemná a dává zapomenout roztahanému úvodu z předchozí hry. Příběh je tentokrát temnější a uvěřitelnější. Cíle hry jsou jednoznačné a cesta k nim je dlážděna nezapomenutelnými momenty, které co do atmosféry i provedením nemají konkurenci. Německé studio zjevně vlastní ten správný klíč k pokračování v původním příběhu a tak lze snadno přehlédnout (na poslední chvíli) informacemi přehuštěný závěr.

Návaznost dabérů vedlejších postav český distributor opět nezajistil, skvěle ovšem působí navrátivší se Jiří Ptáčník (Charles Murray z prvního dílu) a charismatický Pavel Pípal (Zak, hrobník Mark). Patřičná dávka sarkasmu a schizofrenie hlavní postavy se konečně projevuje i v dabingu Davida Prachaře (Darren Michaels), výsledek působí velmi precizně. Technická stránka je obecně prakticky dokoná a žádných výrazných nedostatků jsem si nepovšiml. Zákysy ani zdlouhavé pasáže se v tomto díle téměř nevyskytují, naopak, důraz je kladen na filmové provedení a hutnou atmosféru podobnou prvnímu dílu, což velmi oceňuji.
+24
  • PC 85
Zatímco jednička je srdcovka, dvojka mě zklamala. K třetímu pokračování jsem proto přistupovala obezřetně a radši už neočekávala nic. Ale když na mě hned na začátku dýchla hutná, opravdu hororová atmosféra, moje naděje přece jen vzplály. Už žádné sáhodlouhé úvody, ale pěkně hned pořádný příběh. I Darren najednou působí daleko dospěleji a vyzráleji. Znovu se vrátily též všechny staré dobré lokace i většina postav. Potěšilo také oživení hratelnosti.

Není to pravda nepřekonatelná jednička, ale oproti dvojce kvalita raketově vzrostla a rozhodně se jedná o velmi zdařilé zakončení celé série.

Pro: ATMOSFÉRA, příběh, hudba, grafika, hratelnost

Proti: lekačky

+21 +22 −1
  • PC 85
Hra mě docela bavila Jak byl ve vězení a jak ho Ovládal Mordred a za ním jak šli Mordredovi psi! Ale trojkou to nemusí končit protože u nás má posel hodně dílů který pokračují po trojce a navazují na PC hru např posel smrti IV vysvětlí všechny otázky který vám vrtají hlavou a Posel smrti V je o Portálech doporučuji přečíst ten román protože stoho by byla pořádná adventura.
+4 +7 −3
  • PC 75
Když jsem na konci roku 2012 začínal hrát první díl trilogie Posel smrti, nečekal jsem, že mi její dokončení bude trvat více jak rok. Osud tomu tak chtěl a každý díl má u mého data dohrání jinou poslední číslovku čtyřciferného označení roku. Přesto si troufám tvrdit, že to stálo za to.

Hořící zámek Black Mirror, obviněný Darren Michaels (nyní Adrian Gordon) s temnějším dabingem Davida Prachaře a celková temnější atmosféra třetího dílu podtržená duchy, pohybujícími se stíny a nevyzpytatelnými lesy, to vše na mě velmi zapůsobilo a vtáhlo do děje. To tam bylo rozčarování ze zdlouhavého a nudného začátku předchozí části v Biddefordu a já si užíval Adrianových hlášek typu „Neměl bych odmítat pomoc těm, kteří ji potřebují. To nebude problém, vždyť jsem chodil do skautu“.

Klasická a přehledná mapa s přibývajícími aktivními místy byla, na rozdíl od pestrobarevné pohlednice, ideálním pomocníkem při cestování po celém panství, ať už jsem se chtěl dostat do hotelu Gordon’s Palace (původně Sanatorium Ashburry), na faru Warmhill, či do mého oblíbeného znovu navráceného Hermanova domu s pitevnou. Právě u Hermana jsem objevil hru ve hře neboli disketu s počítačovou hrou Space Attack, která mi připomněla Doom 3 a herní automat se Super Turbo Turkey punker 3.

Překvapila mě přítomnost lidí, se kterými nelze mluvit, a jen se procházejí po různých lokacích, čímž jim vdechují život. Další novinkou byla hra za dvě postavy v poslední kapitole, která znovu oživila postupně upadající hratelnost a mimo labyrintu byla provedena opravdu skvěle.

Jak již uvedli mnozí přede mnou, zakončení série mohlo být o poznání lepší, avšak vývojáři nám alespoň poskytli bonusové video (souboj Adriana s Mordredem), které však, kdo ví proč, nebylo ozvučeno. Přesto se jedná o kvalitní kousek s nadprůměrným hudebním doprovodem, který si stačí, na rozdíl od prvního dílu, zahrát pouze jednou.

Pro: panství Black Mirror, dabing, temnější atmosféra, hlášky Adriana, mapa, Space Attack, hra za dvě postavy, hudba

Proti: zakončení, nulová znovuhratelnost, pár nelogičností

+31 +32 −1
  • PC 85
Cranberry se podařilo vyladit chybky z předchozího dílu a servírují nám skutečně epické finále celé ságy. Hra bezprostředně navazuje na druhý díl, namotá další nitku příběhu, a veze vás jak na horské dráze. Vyprávění stále graduje, ale pěkně plynule, a navíc - a to je velké plus - nejsou zde snad žádné otravné momenty... Darren už není u každého aktivního předmětu nekonečně ukecaný, nemusí ke každé věci přecházet celou místnost, ale komentuje z místa, kde stojí (jen občas přejde blíž, ale nic častého). Obtížnost je o něco vyšší, spíše progresivní, ke konci opravdu přituhuje a puzzly jsou (alespoň pro mě) velmi náročné. Do příběhu jsem se navzdory očekávání nezamotával, ale naopak se vše postupně vysvětlovalo, a i kdyby se přecijen někdo ztratil, zejména na konci, vše se zapíše do deníku a je možné si rozuzlení příběhu pěkně přečíst.

Co se týče čistě gameplaye, moc se toho nezměnilo, vše funguje naprosto stejně, jen pravé myšítko vám už o věci neřekne nic bližšího. Není toho zkrátka moc, co psát. Závěrečný díl se soustředí čistě na děj, různé herní drobnosti a fíčurky tak nějak ustupují do pozadí, aby vám umožnili co nejvíce vnímat vyprávění a přemýšlet, přičemž občas vaše mozkové závity trošku protáhnou originálně zpracovaným puzzlem. V posledních částech navíc hledáte cestu dál s další postavou, která docela sympaticky tvoří protiklad k Darrenovi. Sice musíte vše zkoumat dvakrát, ale oba se vyjádří zcela jinak, a občas vznikají poměrně vtipné chvilky. A i ten dabing se mnohem zlepšil (dabéři již měli k dispozici i scénář), různé drobné vtipy jsou vhodně zasazeny a jsou opravdu úsměvné.

Takový styl hraní 2.5D adventury skutečně vítám. Nic mě nerušilo, vše bylo plynulé, ale přemýšlet a občas někam kliknout se pořád musí, jde to ale dobře od ruky (nebo od hlavy) a nic vás nevytrhává a nenutí vás zhluboka se nadechnout. První Posel to není, ani být nemůže, jelikož ten vás do toho všeho stáhnul, a to bylo to kouzlo. Tady už se v tom topíte až po uši a snažíte se z těch provazů, co vás drží na dně, vymotat a nadechnout se nad hladinou... Než se vám to ale povede, užíváte si to.
+24
  • PC 90
Tato ponurá dobrodružná adventura je posledním dílem zajímavé trilogie, jež se neustále točí kolem tajemství a prokletí rodu Gordonů a záhady zámku Black Mirror. V tomto finálním díle konečně odhalíte celou pravdu, po které pátráte coby Darren Michaels, (jehož rodné jméno zní Adrian Gordon), který byl v předešlém titulu proklet a nyní je tedy tak trochu posednutý ďáblem (resp. Mordredem).

Začínáte ve vězení, kam se dostanete špatnou souhrou náhod a jste tedy obviněn ze žhářství a dokonce na vás chtějí hodit i vraždu. Inspektor Spooner je sice tvrdší oříšek a nic vám nevěří, avšak někdo za vás jednoduše zaplatil kauci, a tak můžete opustit žalář. Stále ale trpíte zvláštními vizemi, proto musíte pravidelně navštěvovat svou psychoterapeutku dr.Hermannovou. Jelikož se vše odehrává pouze kolem lokací Willow Creek, Warmhill a Black Mirror, setkáte se tu s i se známými tvářemi jako s Murrayem z hotelu, lady Viktorií, Tomem, Bobbym či Ralphem. Atmosféra hry je tísnivá, mrazivá a nebezpečná. Všude kolem se převaluje mlha, je chladno a většinou se vše odehrává v noci. Lidé tu z vás na malém městečku mají obrovský strach dokonce i jedna paní kvůli vám uteče z obchodu, ale typický Murray z vás bude dělat atrakci pro turisty. Neřešíte tu jen jednu záhadu, ale záhad tu začne od jisté chvíle přibývat jako hub po dešti. jakmile budete dostávat záhadná psaníčka od anonymního přítele.. V temném lese potkáte i.. No ale to bych už prozradila více než dost :-)

Co se týče zajímavosti, tento díl má daleko lepší příběh než ten předchozí. Některý adventurista si možná povzdechne, že hrát za "vraha" je poněkud zvláštní, ale věřte mi, že zas takový masakr to tedy opravdu není, jelikož se Adrian snaží po celou dobu dát do kupy a to, co s ním dělá zlý duch Mordreda se mu nelíbí. (Tedy většinou ;-)) Navíc z původního puberťáka, tu teď stojí dospělý rozumný muž, což mě velmi potěšilo. (Že by to bylo tím vězením..??) Hlavní hrdina tedy nebude mít lehce přihlouplé hlášky a dokonce bude občas i vtipný.

Trochu mě však rozčilovali jisté hlavolamy jako např.labyrint, nebo samotný Mordred :-)) Labyrint - neustálé rozsvěcování a tahání za páky, které měli odehnat stíny-u tohoto jsem již neměla trpělivost, a použila návod.. Mordred - jeho kostra! Byla celou dobu správně sestavená, ale neměla jsem kosti naprosto přesně na svítících bodech, atak to nereagovalo.. Typické jsou lekačky, kdy pokaždé když se Adriana zmocní zlé myšlení vám problikne přes celou obrazovku hrůzný obličej. Musím říci, že tahle "překvapení" mi ve hře dost vadila. Už tak je hra poměrně strašidelná, ale nevím, proč bych měla ještě k tomu z leknutí dostat infarkt..? :-) Myslím, že tyhle lekačky k adventuře prostě nepatří.

Sečteno a podrženo, tato hra si zaslouží určitě pozornost, a doporučuji jí všem, kteří si již v minulé hře zahráli jednu z předchozích dílů, ale i těm, kteří o Gordonovic rodu nikdy předtím neslyšely a mají chuť se trošku bát ;-)

Pro: Příběh, dobré zakončení i vysvětlení, krásná grafika a prostředí, atmosféra..

Proti: Některé hádanky a hlavolamy jsou otázkou spíše trpělivosti.., lekačky alias BAF! JSEM HRUZA SAMA!! :-)

+25 +26 −1
  • PC 80
Závěrečný díl Posla smrti mi strašil ve skříni hodně dlouhou dobu. Až teď mi došlo ale, že už je to skoro rok, co jsem dohrál dvojku, a která mě absolutně pohltila. Ježiši, jak ten čas hrozně utíká. No každopádně jsem si chtěl splnit další rest z minulosti a do třetího dílu této, takřka geniální série, jsem se zrovna nedávno pustil.

Podle předpokladů jsem se do příběhu dostal během okamžiku. Lokace jsou nádherné, přijdou mi až takové ryzí a pracné na vymýšlení. Jo..musím říct, že ty jsem si vysloveně užíval. Ale nejen je, ale i dabing, který byl skvělý a samozřejmě í příběh. Líbí se mi, že tvůrci svoje adventury nedělají čistě tak, aby nad ní hráč musel přemýšlet od A do Z. Existuje řada usnadnění, ať už v mini hrách nebo samotný deník, který mi kolikrát hodně pomohl. A přiznám se, že mi to vůbec nevadilo.

Adventura je hlavně příběh, interaktivní příběh, nebo já to tak považuji. A jsem rád, když ten příběh může nějak plynout. Když pak chodíte po lokacích a lovíte nějaký puntík, který Vás posune dál, tak je to těžký. I na to tvůrci mysleli a tak s mezerníkem objevíte všecko, co je zrovna interaktivní na dané mapě. Prostě usnadněních je dost a jsou hodně k věci.

Každopádně ke konci už jsem se slušně zapotil. S tím si tvůrci dali docela práci a pro hráče se dle mého stalo nejnáročnější částí celé série. A to jak v náročnosti, tak i částečně v nudě, která se objevila. Já jak tam nemám to denní světlo, tak se s adventurou často peru :)

Co mě ještě mrzelo, a to už trošku víc, tak docela slušně odfláklej závěr. Představoval jsem si, že by tvůrci mohli alespoň teď ukázat hrad Black Mirror v celé své kráse, ale...no...uvidíte sami.

Jsem ale rád, že jsem mohl být součástí takové série. S takovým komplexním příběhem se totiž nesetkávám každý den a jsem ještě radši za to, že původní myšlenku vytvořil Český tým. Němečtí kamarádi se s dalšími díly ale velice schopně poprali. A když by bylo nějaké volné pokračování, vůbec bych se nezlobil.

Pro: Temná, hutná a depresivní adventura, která je ve všech ohledech solidní prací a nádherným zakončením,

Proti: ale trošičku zarazí závěrem a zvláštními variacemi na minihry.

+23 +24 −1
  • PC 80
S prehľadom najlepší diel série. Oproti dvojke sa vracia k atmosfére z jednotky, a oproti jednotke má ďaleko lepšie ovládanie, hádanky, výraznejšiu hudbu (najmä ambient v pozadí), neporovnateľne lepší dabing (anglická verzia) a menej dier v deji. Jednotka mala svoje kvality, síce aj množstvo chýb, ale naštartovala veľmi podarenú sériu, ktorá, vďaka bohu, narozdiel od mnohých iných pokračovaní, skončila v talentovanej Nemeckej firme, ktorá čiastočne mimo iného spolupracovala aj na hrách ako Gray Matter, Memento Mori, Europa 1400: Guild, King's Bounty - Armored Princess, či Drakensang sérii.
+14 +16 −2
  • PC --
Jsou to přesně dva roky a dva dny od doby, co jsem dohrál Posla Smrti II. Třetí díl je jiný než druhý. Temnější, ale uspěchanější. A všeobecně nejhorší z celé trilogie.

Líbilo se mi chování Adriana při posednutí Mordredem (mám všeobecně rád záporné charaktery), líbila se mi atmosféra druhého chapteru a vůbec celý druhý chapter. Ale ve finálním, šestém, chapteru jsem se ocitnul až příliš rychle a jeho tempo bylo až příliš pomalé, s frustrujícím řešením hádanek. K tomu není moc s kým kecat, NPC postav je coby na prstech jedné ruky jednoho nešikovného dřevorubce napočítal a lokací je ještě méně – vše se odehrává dost komorně na recyklovaných místech z minulých dílů.

Celé rozuzlení příběhu sice dává svým způsobem „smysl“, je ale až příliš překomplikované, děravé, založené na náhodách a dosti těžko pochopitelných věcech. (šestý smysl Valerie, Darren nepamatující si své dětství, meč Mordreda schovaný ve zdi čajového salónku…).

*/5

Poznámka na závěr:
Tempo adventur by se mělo postupem času zrychlovat, někteří tvůrci ale dělají přesný opak, což mě osobně neskutečně sere.
+16 +17 −1
  • PC 75
Tento komentář nejspíš vzbudí negativní ohlasy, ale nemůžu jinak. Konečně jsem dohrál celou trilogii, nicméně jsem jejím završením nijak zvlášť nadšený nebyl. Do děje bylo zataženo až příliš klišé. Dopis od papeže z Vatikánu nebo exorcismus a následná smrt kněze je do nebe volající. Nových témat a dialogů okolo nich bylo tolik, že jsem si byl schopen zapamatovat vždy jen to nejaktuálnější, čehož si zjevně byli vědomi i samotní tvůrci a proto vsadili za titulky souhrný dodatek. Ani návrat na místa dobře známá z prvního dílu ve mě nedokázal vzbudit tu správnou nostalgii. Ten samý problém se týká i postav. Ze setkání s postavami z prvního dílu jsem povětšinou neměl pražádnou radost, ale naopak chuť je postřílet, což mi nebylo dovoleno ani v případě kdy k tomu situace přímo vybízela. Ale nemohu upřít fakt, že je kvalita jejich dabingu značně vyšší než ve dvojce. Až na Bobbyho, to je prostě exot, který se do hry vůbec nehodí. Napřílad scéna, v níž se stal Bobby neohroženým nočním hledačem perel byla silně zabitá. Oproti jedničce postrádám dvojtlačítkový systém a obešel bych se bez možnosti zdůraznit interaktivní body, které měli udělat naleznutelné i bez této funce. Minihry byly katastrofální a vůbec být nemusely. Prostě už to nemá ani špetku té proslulé "Poslovské" atmosféry.

Pro: Dabing

Proti: Závěr, atmosféra, minihry

+18
  • PC 85
A je to tady. Poslední díl ságy rodu Gordonů je venku a já se do něj s několika měsíčním zpožděním s velikou chutí pustil.

Příběh hry je opět na vysoké úrovni. Pomalé odhalování Gordonovic tajemství se mi líbilo. Oproti dvojce je třetí díl o mnoho temnější a svojí atmosférou se hodně podobá dílu prvnímu. Celá hra se opět odehrává ve Willow Creek a jeho okolí, což mě hodně potěšilo a připadal jsem si, jako kdybych se vrátil někam, kde už jsem byl.

Obtížnost hry je spíše nižší, kombinace jsou přísně logické. Za celých 5 kapitol jsem do návodu kouknul přesně třikrát. Dvakrát jsem přehlédl nějaký předmět a jednou jsem se zasekl díky hodně pitomému bugu v hádance. Předpokládám, že to bylo způsobeno překlepem v české verzi. Bylo nutno podtrhávat důležitá slova v jednom dopise a díky překlepu bylo jedno důležité aktivní místo o kus posunuté. Snad to opraví (nebo opravil) patch. V poslední, šesté, kapitole jsem nakukoval do návodu více, než je zdrávo a bylo to zejména puzzlům, které moc nemám rád. Kostru, ačkoli by měla být dobře i podle obrázku z netu, jsem nedokázal složit. Další bug a nebo jsem jen něco přehlédl? Kdo ví… Díky bohu, že se hádanky dají přeskočit.

Jak jsem říkal, atmosféra je hutná a ve hře je mnoho perfektních situací, zejména vymítání bylo naprosto luxusně provedeno s množstvím různých detailů. Celkovou atmosféru doplňovala hodně povedená hudba.

Rozhovory jsou na skvělé úrovni, dabing postav mi přišel o kus lepší, než ve dvojce. Darr… ergh… Adrien se fakt povedl. Moc se mi líbil jeho pozitivní nadhled, všudypřítomné sarkastické poznámky a popkulturní odkazy (Klepna potěšila). I ostatní postavy byly super.

A závěr? Mno, ten byl už hodně nereálný a tak trochu mi přišlo, že šlo všechno až moc hladce. Vůbec bych se nezlobil, kdyby Brusinky udělaly nějaký sequel s Adrienem jakožto lovcem duchů. Konec by tomu tak trošku nasvědčoval (že by náznak od tvůrců?) a já bych si ho bez váhání koupil, pokud by nešlo jen o vaření z vody.

Řekl bych, že jde o důstojný konec jedné velké ságy.

Pro: příběh a atmosféra, krásné lokace, výborná hudba, dialogy a skvělý český dabing, nižší obtížnost, některé scény byly hodně silné

Proti: slabší závěr, bugy

+21
  • PC 95
Z Darrena Michaelse se definitivně stává poslední dědic, po krku mu jde nerudný policista i grázlové z Willow Creek a zámek Black Mirror naposledy otevírá svou náruč. Posel smrti je zpátky, aby zakončil, co před dlouhými lety načal a činí tak k mé velké potěše opravdu bravurně.

Jelikož se děj nehne z Willow Creek, Warmhillu a Black Mirror, neopustíme ani na chvíli tísnivou atmosféru místních lesů, hřbitovů, chatrčí a vesnic a nenabereme optimismus do dalšího počínání (jako nám to v prvním díle dopřálo sídlo ve Walesu). Darren/Adrian zkrátka přebírá své dědictví a musí si s ním poradit tady - doma. Za atmosféru by si tak finální díl trilogie zasloužil hodnocení takřka absolutní, protože temnota v kombinaci s všudypřítomným Mordredem v našem podvědomí dokáže napínat po celých šest kapitol.

V hratelnosti se toho nezměnilo moc, snad jen ubylo puzzlů a hlavní ovládaná postava se chová maximálně logicky (sebraný předmět často upraví tak, abychom ho později mohli použít adekvátním způsobem apod.) Ovládání dvou postav najednou je zajímavý prvek z jiných adventur, který se do finální kapitoly hodí opravdu přesně.

Těsně po dohrání hry tak jen ztěží krotím nadšení a od absolutního hodnocení mě tak dělí jenom smrtící labyrint, který se pro mě stal přesně tím zásekem, u kterého má hráč chuť ublížit klávesnici, myši, monitoru nebo komukoli, kdo v tu chvíli vejde do pokoje. Tahle naháněčka se stíny mi přivodila pořádných pár vrásek, ale odměna v podobě efektního zakončení hry (přestože žádných smrtícících vysvětlovacích point se tentokrát nedočkáme), stojí za to.

Posel smrti se tak díky svému kompletnímu zakončení a dovysvětlení stává mou nejoblíbenější horrorovou ságou a rodina Gordonova rodem takřka ikonickým. A jestli se z Adriana stane lovec duchů, budu chtít být při tom.

Pro: Atmosféra, příběh, postavy, hlášky, puzzle

Proti: Labyrint

+32 +33 −1
  • PC 60
Druhá část tohoto německého pokračování od Cranberry Productions je bohužel až příliš nastavovaná a ačkoliv technicky stále není co vytýkat a dabing se povedl ještě lépe, než předtím, absence nové lokace a stálé prohlubování již poněkud absurdního prokletí rodiny Gordonů už neděsí, nýbrž nudí. Dojem z adventury tedy není přímo hořký, ale na patře mi zůstává zvláštní pachuť, že se dvojka s trojkou daly zkrátit do jedné, o to údernější hry.
+11 +13 −2
  • PC 75
Nejprve jsem hrál dvojku, pak jedničku a stal se ze mě fanoušek série. Po dlouhém čekání jsem se dočkal a začal hrát závěrečný díl trilogie. Čekal jsem zvraty v příběhu, jak je všechno jinak... Místo toho jen pokračoval příběh dvojky. Trochu mi to připomíná Harryho Pottera a Relikvie smrti. Začátek i konec jsou příliš strohé. Na začátku bych uvítal nějaké ohlédnutí za děním v předchozích dílech, na konci zase nějaké velké finále. Nic z toho ovšem nepřišlo.

Co se týče grafické stránky, tak ta mě nijak nepřekvapila. Nedá se proti ní nic říct. Od druhého dílu se moc nezměnila a snad se to ani čekat nedalo. Stejně tak se ale nedala čekat tak příšerná mimika obličejů postav. Připomínalo mi to dřevěné loutky. Pusa se postavám otvírá jako by říkaly pořád dokola mámá-mámá-má...

Dobrá, zas tak špatné to není. Máte tu kromě starých lokací i nějakou tu novou. Nemělo by se vám stát, že hru na nějaké sestavě nespustíte, nebo že hra bude padat. Hra ani neobsahuje žádnou chybu, která by vám znemožnila další postup. Prostě hra vypadá přesně tak, jak by při vydání měla (na rozdíl od jiných her).

Nemůžu se zbavit pocitu, že podle scénáře měla být hra mnohem delší a že si jí postupem času tvůrci zkrátili.

Když to shrnu, tak vás tahle hra neurazí, ale nadšeni z ní taky nebudete. Hodnotím jak hodnotím, protože jsem fanouškem série. A doufám, že nás tvůrci překvapí a vydají ještě nějaké pokračování. (Třeba z doby Marcuse a Mordreda.) Tohle totiž opravdu není důstojné zakončení.

Pro: Stabilita, zvukový doprovod, český i anglický dabing

Proti: Mimika postav, děj, konec

+20 +21 −1