Komentáře
Narita Boy
Outer Wilds - Echoes of the Eye
Pro: víc prozkoumávání a objevování, logika světa, vše do sebe zapadá
Proti: hororová část, která zbytečně hází hráči klacky pod nohy
Dark Souls: Artorias of the Abyss
Pro: více Dark souls
Proti: nic
Dark Souls
Pro: objevování, soubojový systém, úžasná atmosféra, vedlejší postavy, tajemný a nejasný příběh
Proti: Starší grafický kabátek
THE LONGING
Pro: zajímavý koncept, knihy na čtení, příjěmně pomalé tempo
Proti: dlouhé čekání :)
Mafia: Definitive Edition
Pro: Nostalgie, hlavní postava
Proti: Všechny ostatní postavy, neinteraktivní město
Solasta: Crown of the Magister
Pro: funkční herní systém, fajn tahové souboje, v partě mluví všechny postavy
Proti: nezajímavý příběh, nezajímavé charaktery, žádná osobní dramata
Deus Ex: Mankind Divided - Desperate Measures
Pro: mechaniky základní hry zde plně fungují
Proti: příběh vytržený ze základní hry, téměř žádné rozhovory
Demon's Souls
Pro: nádherný vizuál, výborný soubojový systém, přesné ovládání, radost objevovat a procházet lokace, "quality of life" funkce oproti originálu
Proti: menší rozmanitost zbraní i bossů, podivný systém "world tendencies"
Deus Ex: Mankind Divided
Pro: design úrovní a s ním spojené prolézání prostředí, stealth, rozhovorové "boss fighty"
Proti: nudné a šablonovité postavy, pseudo-na-předsudcích-založené prostředí Prahy
Eastshade
Pro: příjemná atmosféra, milé postavy, několik krásných zákoutí
Proti: je potřeba mít náladu se procházet
SUPERHOT
Pro: perfektní nápad na hrátky s časem
Proti: časem (ehm) jsem se toho přejedl a po kampani jsem neměl moc důvod hrát dál
Death Rally
Pro: nostalgie, jednoduchá a přístupná hratelnost, všechno krásně šlape
Sekiro: Shadows Die Twice
Pro: dynamický, přesný a rychlý soubojový systém jak vystřižený z filmů, nádherné prostředí kouzelného japonska, ninjové!
Proti: absence multiplayeru, můj zatracenej palec mačkající furt úskok
Monument Valley 2
Pro: krátké, s hlubší myšlenkou, hraní si s perspektivou
Proti: docela jednoduché, absence náročnějších úrovní
Gears Tactics
Pro: taktické bitvy, hra vás směřuje k agresivnějšímu hraní, absence správy základny
Proti: některé vedlejší mise můžou působit jen jako výplň, po dohrání kampaně není moc důvod hrát další dostupné mise
Wilmot's Warehouse
Pro: uklidňující, roztomilé
Proti: moc zboží, moje paměť, pouze pro lidi s organizačním smyslem
Assassin's Creed Origins
Sice je to tedy první Assassin, kterého jsem dohrál, a jisté náznaky dobré hry tam jsou, ale zároveň to všechno působilo tak neuvěřitelně povrchně, až mě to místy dost frustrovalo. A přitom začátek mi přišel skvělej - postavu hlavního protagonisty Bayeka jsem si okamžitě oblíbil, první úkoly mi přišly pěkně napsaný, i to první doupě lupičů na mě fungovalo. Bohužel to s přibývajícími lupiči a tábory římanů postupně bylo horší a horší. Až na několik výjimek se většina úkolů zaměřuje na neustále zabijení dalších a dalších nepřátel a prakticky se zde nevyskytují zajímavé vedlejší postavy (jedinou výjimkou je Bayekova žena, Aya). O to víc zamrzí, že tam bylo několik (i vedlejších) úkolů, které jsem si zapamatoval a přišlo mi že v určitých rovinách fungují, ale ztrácí se v nekonečném balastu nenápaditých úkolů, kde jediným řešením je povraždit další hrstku lidí.
A bohužel zdejší boj navíc ani není zábavný. Všechno působí nějak nepřesně, neresponzivně a i když se to dá všechno většinou v pohodě uklikat, nikdy jsem z boje necítil radost nebo zadostiučinění.
K dohrání hry mě tak táhlo pěkný prostředí Egypta a především pak postava Bayeka, která mi hrozně moc sedla a vlastně bych si s ním chtěl zahrát nějakou lepší hru.
Pro: Bayek a Aya, krásnej Egypt
Proti: povrchní, skoro všechno se řeší zabíjením, většina postav není zapamatováníhodná, nepříjemný systém boje, většina vedlejších úkolů je nudný balast
Sayonara Wild Hearts
Pro: Příjmené popové songy, pěkný audiovizuální zážitek
Proti: Rozkouskovanost kampaně, sama o sobě nezáživná herní náplň
Baba Is You
Jo a taky je to celý děsně roztomilý.
Pro: Roztomilý audiovizuál, skvělé a těžké logické hádanky, velké množství úrovní
Proti: Jsem hloupej
Hunt: Showdown 1896
Herně jde o multiplayerovou záležitost, kde se na relativně velkých mapách člověk sám nebo v týmu snaží najít velké monstrum, aby ho mohl zabít a odnést si z něj trofej. Hrajete za lovce, které si můžete vybavovat nakoupenými zbraněmi, nicméně pokud vám lovce zabijí, přijdete o něj i jeho věci a musíte si naverbovat dalšího (ale vždycky je alespoň jeden zadarmo). Na mapě jsou kromě vašeho týmu i další týmy jiných hráčů, které mají stejný cíl jako vy. A tak to často spěje k postřílení jednoho nebo druhého týmu (zatímco se třetí směje v křoví a čeká na výsledek). Kde hra naprosto exceluje, jsou rozhodně zvuky prostředí (vřískot vran, co je slyšet přes půl mapy, mě děsí) a činností, podle kterých je potřeba se vždy orientovat ("Na severu slyším střelbu, nepůjdem radši na západ?"). Přestřelky s ostatními hráči jsou rychlé a většinou smrtící a atmosféra se dá místy krájet. Zároveň ale v některých hrách nemusí s trochou štěstí na jiné hráče člověk vůbec narazit a někdy mi tak hra sloužila jen jako kulisa (výlet na blata) k pokecu s hráči v týmu.
Pro: Krásný prostředí, atmosféra, zvuky
Proti: Nejsem moc dobrej, absence singleplayerové kampaně
Pro: Nádherný audiovizuál, zasazení, milý příběh
Proti: Backtracking, místy zbytečně těžké souboje, místy nečitelní bossové, občas moc technoblábolení