Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sayonara Wild Hearts

19.09.2019
12.12.2019
25.02.2020
kompatibilní
71
9 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Příznivcům esoteriky jsou jistě dobře známy karty zvané tarot, které se používají k výkladům budoucnosti. A právě na tyhle karty se obrací i naše hrdinka po právě ukončeném vztahu. Zlomené srdce ji však otevírá bránu ke snovým zážitkům, kde hledá sama sebe i náplast na své problémy.

Sayonara Wild Hearts je samotnými tvůrci popsáno jako popové album. Jde totiž o hudební arkádu, jejíž délka je přibližně stejná, jako poslech jednoho hudebního alba. Ve velkém se tak sází čistě na audiovizuální zážitek, ve kterém probíhají jednoduché koncepty založené na arkádových hrách ve stylu shoot 'em up či runner žánru, občas si zabojujete nebo se třeba po vzoru závodních automatových her projedete na skateboardu, v autě nebo na motorce. Vše při rychlosti přesahující 300km/h.

Sami tvůrci přiznávají inspiraci ve hrách jako Rez (2002), OutRun (1986), Rhythm Tengoku (2006) nebo Space Harrier (1985) a v mnoha dalších. Duo skladatelů (Daniel Olsén a Jonathan Eng) a zpěvačka Linnea Olsson pak byli při vývoji v popředí, jelikož hra vznikala na základě jejich skladeb a veškeré úrovně jsou vytvořeny na míru rytmu hudby. Ta je, jak již bylo zmíněno, převážně popová, se značnou inspirací v synthwave žánru a 80. letech, ale nezapře ani inspiraci u moderních interpretů jako Carly Rae Jepsen či Charli XCX. Vše pak tvůrci zmixovali do velmi unikátního zážitku.


Poslední diskuzní příspěvek

@Fritol (02.01.2020 12:09): Také, ale zrovna zde u Sayonary jsem si to nechtěl poslechnout před hraním :).

Ale určitě, zvláště když je na Spotify stále více herních OST, tak ty lepší také poslechnu rád aniž bych titul hrál.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 50
Intenzivní hudební zážitek, který vydrží přibližně jednu hodinu kvalitní zábavy. Po vzoru dnes již kultovního titulu Rez (PS2 a DreamCast, 2002) se i zde, v Sayonara Wild Hearts, spojuje hudba s tím, co se děje na obrazovce.

Hlavní předností je určitě audiovizuální zpracování, které zaujme (nejen toho, kdo ovládá gamepad). Osobitý vizuální styl se povedl, a oproti striktně mechanickému a digitálnímu Rezu má i rozmanitější záběr (podíváte se do lesa, města, virtuální reality a tak dále). Levelů je dostatek (pocitově přes 25), ovšem každý vystačí na pár minut, takže jde o ideální hru na jeden zátah. Cílem tvůrců také je kontinuální zážitek, který má interaktivní formou doplnit hudební "album". Hudební kvality tohoto alba se pohybují na široké škále jako žánry, které jsou využity. Při hraní mi nejméně seděla hudba s vokály, a naopak nejlépe se hrálo za doprovodu chiptune zvuků (které se objevují zvláště ke konci hry).

Sayonara Wild Hearts je povedená jednohubka, která ale neposkytuje žádnou výzvu (obtížnost je velmi lehká a náročnější úseky je možné případně přeskočit) a převážně popové melodie již nefungují mimo rámec samotného hraní titulu. Kultovní klasika jako zmíněný Rez tento švédský pokus nejspíše nebude, ale jako nadprůměrný přírůstek do okrajového žánru (v počtu vydaných titulů) hudebních her Sayonara Wild Hearts nezklame.

Pro: estetika, závěr, některé skladby

Proti: nepřináší nic nové, absence výzvy

+25
  • Switch 80
Subway surfers na steroidech s úžasnou hudbou a vizuálem. Zabaví přesně na tak dlouho jak je dlouhá hra. Hra vás chvilku nechá běžet, pak najedou, jedete na motorce, letíte tunelem, ....... Tempo hry se sice nemění, pořád musíte posouvat postavičku chvilku sem a chvilku tam a přitom sebrat co nejvíc čudlíků/mincí/žetonů, uhnout tomuhle a přeskočit támhleto a v čas zmáčknout čudlík aby vaše postavička neumřela. Jednotlivé levely můžete opakovat pro lepší skóre ale tak nějak nevím proč bych to dělal. Hra vás do toho naštěstí nenutí. Jde o to si užít audio vizuál a ten je parádní.

Pro: Hudba, délka, rychlost načítání

Proti: málo obsahu

+6
  • PS4 75
Sayonara Wild Hearts je velice příjemná jednohubka, kterou uhrančivě prosvištíte za dvě hodinky. Často jde spíše o hratelný soundtrack než o hru samotnou. Ostatně herní design je tomu podřízen, a pokud to několikrát za sebou napálíte do zdi, hra přispěchá s možností obtížnější pasáž přeskočit.

Tady jde spíše o pocit a požitek z hudby, než o hraní samotné. Přesto musím duo vývojářů pochválit, protože prakticky každá úroveň je unikátní a přináší drobnou modifikaci jinak dost jednoduché hratelnosti... Prostě probíháte, projíždíte, prolétáte úrovní a sbíráte srdíčka.

Hra se pyšní prvotřídním soundtrackem a některé skladby jsou vážně úchvatné, společně s osobitou vizuální stránkou dotváří jedinečnou atmosféru, díky které nebudete mít problém "odmačkat" hru na jeden zátah. O to více zamrzí, že jde o dost krátké dobrodružství.

Měl jsem pouze čistě subjektivní problém se zpracováním trofejí. Jejích zadání je totiž skryto za dost kryptickými hádankami, které si lze vykládat po svém. Co je potřeba udělat tak není vůbec jednoduché zjistit a s tak vágním zadáním jsem ani neměl chuť na řešení přijít. Autoři sice zkusili něco jiného, ale většina hráčů si pro platinu stejně dojde s návodem a nám poctivým nezbývá než po řešení pátrat... no a nebo se na to vykašlat úplně. Díky tomu jsem hru dohrál aniž by "cinkla" třebas jen jediná. I když uznávám, že jiným se tento prvek může naopak moc líbit. Asi jsem za ta léta sbíráním trofejí už trochu zkažený :).

Hodnocení v době dohrání: 73 %; 8. hodnotící; digitální verze PSN od webu Game Press na recenzi

Pro: Úžasná hudba; osobitý vizuál; proměnlivá hratelnost; atmosféra

Proti: Jepičí životnost; kryptické trofeje; nedostatek motivace hrát úrovně opakovaně

+6
  • PC 60
Zážitek na jedno zahraní, kterému ovšem trochu podkopává nohy fakt, že mezi jednotlivými úrovněmi se dělají pauzy - a přitom to celé působí mnohem lépe v jednolitém celku, který je navíc dostupný po prvním dohrání hry. Songy jsou pěkné a k některým se rád vracím jen tak bez hry, nicméně ke hře samotné nemám potřebu se vracet, jelikož kromě zajímavého vizuálu a do něj přesně sedící hudby mi vlastně hra nemá moc co nabídnout. Mohl bych se sice snažit o lepší skóre, ale samotná herní náplň není natolik záživná, abych o opětovné hraní stál.

Pro: Příjmené popové songy, pěkný audiovizuální zážitek

Proti: Rozkouskovanost kampaně, sama o sobě nezáživná herní náplň

+6
  • PC 80
audiovizuální hry jsou nejčastěji doprovázeny elektronickou hudbou a tak byla sayonara wild hearts jako popové album velice příjemná změna. a musím uznat, že popu tvůrci rozumí, protože každý level je skvělým popovým hitem nejen v rámci hudebního doprovodu. škoda jen nuceného pauzování mezi úrovněma. po prvním dohrání otevřený arcade mód by měl být to, co si lidi zahrají jako první.

Pro: pop, hudba, vizuál

Proti: pauzy mezi úrovněma v základním režimu hry

+5