Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Worms World Party

81
168 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > tahová strategie *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
06.04.2001 PC
27.04.2001 Dreamcast
14.12.2001 PS1
04.10.2002 GBA
Vývojáři:
, (GBA verze), (PS1 verze)
Oficiální stránky:
http://wwp.team17.com/
Na první pohled může toto pokračování hry Worms Armageddon připadat hodně podobné právě svému předchůdci. Na druhý pohled si lze však všimnout většího zaměření na multiplayer a mnohem bohatších herních možností. Samozřejmě se ve hře nacházejí i singleplayerové mise sloužící hlavně jako trénink k multiplayerovým kláním, o které jde v této hře především. No považte, v které jiné hře máte vždy po ruce jako základní zbraň bazuku s nekonečnem munice?


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
,,Dáme to jen na svatý ruční granáty?“
,,Cywe, já to chci hrát dýl než jen 3 minuty.“
,,Tak jen na normální granáty?“
,,A zase nechci, aby se to táhlo přes 2 hodiny.“
,,Tak jen na lítací ovečky.“
,,Tovížejo. Protože to s nimi umíš, viď?“
,,Já to s nimi neumím, to jen ty seš lama.“
,,Ae drž hudbu.“
,,Tak jen na pistole a samopaly.“
,,To bude trvat sto let.“
,,Banánový bomby?“
,,Hahahaha!“
,,Hahahaha!“
,,Tak jen standardní bazuky?“
,,Tak jo, ale žádný lano!“
,,Žádný? Aspoň jedno dvě, ne?“
,,Ok.“


Vzpomínka na klasickou konverzaci s kámošem těsně před zahájením nové hry. Pro tuto hru existuje zcela základní pravidlo: Nesmíte ji hrát samotní. To je jako hrát Mafii bez aut, Neverhooda bez hudby, nebo Dobrodružství Čtyřlístku bez Bobíka. Pro Worms je absolutní nutností, aby ho hrálo vícero hráčů. Když je člověk hraje sám, bude ho to bavit tak jen pouhou hodinu. Nicméně pokud najdete kámoše, který hru sice zdatně ovládá, ale nechá se lehce vytočit tím, že granát, jenž tak sebejistě hodil po mém wormsovi se třemi životy, se nečekaně odrazil od pidi pixelu textury zpátky k němu, je to jako nalézt Svatý grál. Hrát Worms ve dvou či více lidech je záruka naprosto parádní a skvělé zábavy, která se může obrátit i v dost napínavou podívanou. Absolutně nejlepší jsou situace, kdy jednomu hráčovi zbývá pouze jeden wormsík proti čtyřem wormsům protihráče. Onen zbývající worm je ale na dost výhodné pozici a vstoupí do módu „fight to the last breath“. A věřte nevěřte, v mnoha případech to klidně i vyhraje. Člověk jen musí mít trochu štěstí a skillu. A každý hráč by se měl řídit pravidlem, že ať už nějaká situace vypadá jakkoliv bezradně, nesmí to vzdávat, protože jedna jediná chyba vítězícího protihráče může vše naprosto změnit. To je mimo jiné to, co mě na Wormsech tak baví. Ta neuvěřitelná nepředvídatelnost. Věci se můžou nečekaně posrat stejně rychle, jako se můžou zlepšit.

Mimo jiné mají Worms líbivé grafické zpracování, vynikající arzenál zbraní, díky kterému si jednotliví hráči mohou hru zpestřit po svém, plus svěží smysl pro humor. Bezpochyby jedna z nejlepších herních psin pro více hráčů, jakou jsem kdy hrál. Přechod do 3D mě nepotěšil. Worms fakt pouze a jedině ve 2D. Už jen kvůli těm pálkám, se kterými můžete dát fakt nesmírně uspokojující, přeš moře a existenci učiněný, home run. Boží.
+16
  • PC 70
Worms ve staré dobré formě, která před příchodem revolučního, leč špatně zpracovaného dílu ve třetím rozměru, dobývala nejeden domácí, školní nebo pracovní počítač.

Jednoduchý koncept je tu doveden do snad nejhratelnější verze Wormsů, kdy jedna partička střídá druhou. Přítomna je i kampaň, kterou ale stejně nikdo nehrál. Všichni, kdož měli po ruce někoho vykazujícího známky života, stejně sáhli po vzájemném souboji. Ten byl často oddalován vymýšlením jmen osmi červíků – jednou tak Schwarzenegger zaměřoval raketou Gándího, podruhé si Sindibád procvičil houmran na Beckhamovi. Následně proběhla nutná kontrola toho, jak si budou červáci nadávat, oblíbena byla především polština, nebo jaké hrobečky se budou hodit pro danou grupu. Prostě zábava na mnoho hodin.

Samotná hra se vždy stočila k odpálkování prvotních, doposavad neukrytých cílů. Poté proběhla akce zákop, s tím, že kdo zůstane na nekrytém prostranství, brzy bude polechtán sprškou napalmu. No, dokud nezačla stoupat voda, šlo o vyčkávací taktiku, kterou dokázal narušit jen náhodně vržený svatý granát.

Zábavná a výborně hratelná klasika, kterou zkusil asi každý hráč na začátku milénia. Plusem je i to, že na tomto typu her se ani trochu nepodepíše zub času. Na druhou stranu, je to opravdu červí díra na čas, který se bude ztrácet a vaše produktivita bude jen klesat. Kdo to ale kdy řešil při hraní Worms!

Pro: hratelnost, grafika, volby a možnosti společně s jednoduchým konceptem

Proti: nutnost.. živého protivníka

+14