Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

World of Warcraft


Komentáře

< >
  • PC 100
WoW je hra, která mi nejvíc ovlivnila život. Dřív jsem byl zastáncem názoru, že to není jen hra, že je to něco víc, nedílná součást životního stylu a životní filozofie, čemuž se můžu teď akorát zasmát. Asi bych lhal, kdybych tvrdil, že mě WoW úplně nepohltilo a k závislosti jsem skutečně neměl daleko(během dvou let asi 100 dní čistého času hry, z toho první rok asi 65 dní)a kdybych tento komentář psal před rokem nejspíš by byl plný superlativů. Jenže ho píšu teď, kdy je můj názor na hru už mnohem střízlivější. Nemůžu WoWku upřít, že mi spoustu věcí dalo. Našel jsem si spoustu nových kamarádů, na spoustu událostí mám krásné vzpomínky, ať už na raidy, na BG, na guildu nebo na organizaci a hlášky na TSku. Dřív jsem si ale neuvědomoval, že spoustu věcí i ztrácím, a tou největší ztrátou bohužel nebylo množství času, promrhaného dychtivou honbou za každým, třeba i sebemenším vylepšením equipu, statistik nebo reputace, který šel strávit v reálném světě, a ne v tom virtuálním. Nejhorší bylo, že čím víc jsem postupoval ve hře, tím víc jsem klesal ve svém životě. Začal jsem mít problémy ve škole, oddaloval jsem se ode všech kamarádů a i od rodiny, ale včas jsem si uvědomil co se děje a výrazně jsem hraní WoW omezil. Po této zkušenosti jsem si mnohem víc svých blízkých začal vážit a líp se k nim i chovat, protože díky WoW jsem si uvědomil co v nich mám, a už i proto mu musím dát nejvyšší hodnocení. Jeden z herních tipů od Blizzardu, zobrazovaných během loadingu, který paradoxně s hrou samotnou nemá nic společného, říká: "Buďte se svými kamárady v Azerothu, ale nezapomínejte na kamarády mimo Azeroth"... neřídil jsem se tím, ale teď vím, že to je ta nejlepší rada pro hráče WoW. Pořád WoW hraju, ne kvůli hře samotné, ale právě kvůli kamarádům co v ní mám. Dnes už mám jasno...skutečně to je jen hra.
+43 +50 −7
  • PC 80
WoW je velice rozporuplná hra, která i přes všechny svoje nedostatky dokáže k PC připoutat obrovské množství lidí.

Úspěch této hry byl dán už od samého začátku, protože žádná jiná firma, tak jako Blizzard, se nemohla pochlubit opravdu masívní hráčskou základnou, kterou si díky svým předchozím titulům vydobila a bylo to jen otázkou času, kdi tito lidé připoutají do světa Warcraftu další a další hráče.

Je to sice hra s pravidelnými poplatky, ale při kvantitě serverů a okolního merchandisingu by to ani jinak nešlo. Než se člověk ponoří do samotné hry, je na výběr z několika typů serverů - Normal, PvP, RP a RPvP. Rozdíl mezi Normal a PvP serverem je v interakci s nepřátelskými hráči, kdy na PvP serveru na vás může zaútočit každý, komu se zachce, ale na Normal pouze tehdy, má-li hráč aktivovaný PvP mod. RP server je takový, kde by jste se měli snažit komunikovat s ostatními hráči v souvislých větách s ohledem na svět, ve kterém se vyskutujete a RPvP je mix dvou předchozích. Serverů je skutečně mnoho a ještě se dělí podle hlavního komunikačního jazyka na - anglické, německé, francouzské, španělské a ruské.

Po dilematu s výběrem serveru na vás čeká příjemnější výběr a to tvorba postavy. Svět hráčů WoW je rozdělen na dvě frakce - Alianci a Hordu, každá s odlišnými rasami, městy a některými úkoly. Aliance nabízí Lidi, Trpaslíky, Gnomy a Noční Elfy. U Hordy jsou pak zastoupeni Orkové, Trolové, Taureni a Nemrtví. Tříd postav, neboli povolání je 9 - Warrior, Paladin, Hunter, Shaman, Rogue, Druid, Priest, Warlock a Mage, ale každá rasa je omezená jen na několik, takže z Taurena nebude nikdy Mage nebo z Trpaslíka Warlock. Vlastních úprav postavy mnoho není, vlastně můžete měnit jen vzhled, od tváře, přes barvu kůže, vlasů, až po různé druhy naušnic, vousů a svou postavu pojmenovat. Pro mě osobně je takováto tvorba postavy spíš pro ostudu, protože každé RPG, byť on-line nebo akční, by mělo mít komplexní tvorbu postavy od základních atributů až po co nejnemožnější nastavení, aby si tak člověk toho svého avatara co nejvíce odlišil od ostatních.

Po úvodní sekvenci se ocitnete v záčátečnické lokaci, kterou má každá rasa v jiném koutě světa a zde se seznámíte se základními principy, jak postavu ovládat a co vůbec dělat. Tak kolem 20. úrovně zjistíte, že kromě nového kontentu na vás toho moc objevného nečeká. Někdo může namítat, že po doexpení na maximální uroveň se vám teprve otvírá ta pravá tvář hry, ale za sebe můžu říct, že já jsem jí nenašel. Tzv. raidy jsou jen procházení dungeonů ve velkém a Battlegroundy zase větší bitvy mezi hráči obou frakcí, ale z vlastního principu děláte pořád to samé, co na daleko nižší úrovni.

Vlastní vývoj postavy by se dal rozdělit na dvě etapy, kdy v první získáváte zkušenosti ze zabíjení NPC a plnění úkolů, za to se vám zvyšuje úroveň, zlepšují se vám automaticky primární atributy (různě podle povolání), u class trenérů nakupujete nové dovednosti a od 10. úrovně dostáváte za každý level 1 talentový bod, který investujete do tzv. Talentového stromu, přes který různě vylepšujete nakoupené dovednosti. Ty jsou pro každé povolání celkem 3 a každý zaměřený na jiný typ hry - většinou jde o rozdělení na PvP, PvE a Grinding. Takže v raidech vám bude PvP talent build celkem k ničemu a naopak. Jestli si pamatujete na Strom schopností z Diabla II, tak tento princip v podstatě využívá i WoW v trochu rozšířené podobě. V druhé fázi vývoje se honíte za lepším vybavením, které vám rapidně zvyšuje primární atributy, útočné a obranné statistky. Já osobně nejsem zastáncem toho, aby vybavení určovalo víc jak 50% síly postav, byť je to pro MMO relativně dobrá cesta, ale pro lidi, kteří by si rádi vyhráli s vylepšováním postavy podle svého, tohle nemusí být dostačující.

Vedle bojových se postavy mohou zlepšovat i v ekonomických dovednostech, přičemž se mohou naučit pouze 2 hlavní a 3 vedlejší. Mezi ty hlavní patří např. Mining, Herbalism, Alchemy, Blacksmithing, Tailoring, Enchanting atd. a vedlejší jsou Fishing, Cooking a First Aid. Většinou jde tedy o skloubení vhodného gatherovacího a výrobního skillu co nejhodnějšího pro vaší postavu nebo, když chcete jen vydělávat peníze, vyberete si ty schopnosti, které nabízejí nejcennější produkty k prodeji na Otevřené aukci, která se nachází v každém hlavním městě. Systém zlepšování těchto dovedností je celkem jednoduchý, kdy za každý vyrobený předmět získáváte body, které se kumulují až do max. 350, kdy jste se po vytrénování stali Artisanem a máte přístup k nejlepším receptům na všemožné výrobky. Aby to nebylo však tak jednoduché, tak po určité době z výroby jednoduchých předmětů už žádné body nezískáváte a musíte si obstarat recepty na složitější věci. Tohle je celkem příjemný systém, který moc vylepšení nepotřebuje. Spíš jen možnost, ke konci vytvářet více rozmanitějších věcí, hlavně celé sety výzbroje, aby i hráči, kteří se nechtějí účastnit hromadných raidových orgií, měli možnost sáhnout si na lepší gear.

Alfou a omegou celé hry jsou boje, které jsou sice jednodušeji pojaté, ale v tom je právě jejich síla. Většina dovědností se dělí na útočné a obranné, příčemž se dál ještě dělí na několik podtříd, jako jsou buffy, healingy, cursy atd. Díky široké paletě nejrůznějších schopností si pak můžete vybrat, jakým způsobem pošlete svého nepřítele do věčných lovišť. Každá postava disponuje určitou energií - Rage/Energy/Mana, z které jednotlivé schopnosti odčerpávají určitý kus. Tento systém je rychlý, účelný a díky záplavě patchů také dobře vybalancovaný, i když se pořád najde několik nespokojenců, kterým něco vadí.

Z enviromentů, které hráči navštěvují nečastěji, jsou Instance/Raidy a Battlegroundy. Instance jsou uzavřené prostory až pro 5 členů party, obývané silnějšími verzemi NPC a kvalitnějším lootem. Raidy jsou pak to samé ve velkém, kdy se mohlo takových tažení účastnit až 40 lidí - v datadisku BC byl tento počet omezen na 25. Battlegroundy jsou zase instance určené pro PvP boj, kdy proti sobě stojí členové obou frakcí a svým konceptem vycházejí z multiplayer akcí a jejich modů, jako např. Capture the Flag, King of The Hill apod, za odměnu se pak získávají Honor pointy, které se dají proměňovat za PvP výbavu. Během času procházely tyto části hry velkým rozvojem, ale jestli se ubírají správným směrem, těžko říct. Hardcore hráči tvrdí, že se co nejvíce přibližují co nejširšímu publiku a na druhou stranu příležistoní hráči nebo méně schopní jásají nad možností, dostat se co nejsnáze k dobré výbavě.

Grafický styl hry vychází z Warcraftu III, a tak nemusí každému úplně sedět a ti, kdo s touto strategií nepřišli nikdy do styku, si na to buď musí zvyknout nebo hrát nebudou. Celý engine je starý něco přes 8 let a tak má své omezené možnosti, na dnešní dobu nemůže oslnit přehnanými efekty, ale svou úlohu pro MMO plní více než dobře. Hudba je oproti grafice opravdu výtečná, jak je u Blizzardu zvykem. WoW má mezi onlinovkami přeci jen své čestné místo, protože je jak pro hráče, kteří preferují single styl hry, bez zapojení do guild a chtějí se jen kochat světem Warcraftu, tak i pro hardcore nolifery, kteří prahnou po co nejvýše dosažitelných eventech.

Původně jsem nechtěl psát takhle rozsáhlý komentář, ale bych WoW trošku přiblížil i těm, kteří ho nikdy nehráli, tak to vypadá, jak to vypadá.


+24 +25 −1
  • PC 60
Jelikož hraní MMO považuji, v teoretické rovině, za velmi zajímavé a jistě i neméně pohlcující, tak o to méně se jim snažím vzhledem k časové náročnosti věnovat. Ovšem fenomén World of Warcraft jsem musel alespoň vyzkoušet, a po deseti letech od uvedení jsem se odhodlal WoW (ve své vanilla verzi) vyzkoušet. Zvláště, když jsem ve Score či Levelu četl desítky příhod a zážitků ze světa Azerothu a intro hry, vizuální styl nebo hudbu považuji za již ikonickou součást herní kultury.

A z praktického hlediska jde o opravdu zábavnou hru, a to i pokud vypustím veškerý sociální rozměr daný subžánrem. Hraní (přibližně 20 hodin) jsem koncipoval pouze jako nahlédnutí do virtuálního, ale žijícího světa, který nabídne především nespočet unikátních lokací a drobných příběhů tvořených konáním hráče. Poměrně jednoduché principy a zákonitosti usnadní začátky, a instantní zprostředkování zábavy se nese v duchu nenáročné zábavy, která ale hráči nabízí poměrně širokou paletu svobody v činnostech. Tedy, dokud je stále co objevovat a řešit otázky, zda se vydat na východ nebo západ, odletět na druhý kontinent nebo zda raději koupit silnější luk nebo sekeru, tak je o motivaci pokračovat postaráno. A to i přes nepříliš zábavné souboje a ještě méně zábavné úkoly.

V tomto směru tak beru WoW jak nadprůměrné RPG, které funguje i bez své mmo omáčky. Ztrácí tak možnost zábavy na stovky hodin kvůli stoupajícímu stereotypu při opomenutí všech MMO dispozic, ale World of Warcraft jako prohlídka detailního fantasy světa s plněním pár desítek úkolů je překvapivě funkčním konceptem samo o sobě také.

Pro: hudba, vizuální styl, rozlehlost světa, možnosti

Proti: souboje, úkoly, narůstající stereotyp

+21
  • PC --
Pro WOW jsem měl vždycky slabost. Některými zatracovaný kontroverzní omalovánkový styl a vůbec celý ten svět si mě po chvíli získal, stejně tak jako skvělá hratelnost a pocit, že hra byla dělaná s rozumem a citem. Konec konců je to přece od Blizzardu.

Po pár letech pauzy jsem se k WOWku vrátil. Z chudýho studenta hrávajícího na free serverech, co byl rád za kapesný od rodičů, se stal pracující člověk, pro kterýho není problém platit si měsíční pobyt na oficiálním realmu. Tolik jsem se na to těšil a tolik jsem byl zklamán, co všechno se za tu dobu změnilo a bohužel k horšímu. Hru hodnotit ale nechci. Co platilo před lety, neplatí dnes, a co platí dnes, nemusí platit zítra.

Z žijícího světa Azerothu se stala obrovská pustina. Za branami měst nepotkáte v podstatě v celém "zbytku" světa ani živáčka. A pokud se tak snad někdy náhodou stane, koukáte na něj jako na zjevení a nějakou dobu se musíte ubezpečovat, že je to skutečně živý hráč a ne nějaký naskriptovaný NPCčko. Tohle že je online hra s miliony platících hráčů? Rozhodně tak nepůsobí. Za celou dobu hraní (lvl 39) jsem na serveru s vysokou populací v zónách potkal možná tak 5 hráčů (ano, nepřepsal jsem se). Dorazím do Booty Bay, kouknu na neutrální aukci a vidím všeho všudy jeden jediný předmět na prodej ze VŠECH kategorií. Vždyť to je naprosto jasný znak nefungujících herních mechanik, kde lze vidět, jak se liší záměry autorů od reality.

Kam zmizely group questy? Odstranit group questy v onlineovce je jako přestat dávat k párku horčici! No, ono je to vlastně teď jedno. Stejně by nebyly s kým dělat. Na možnost, že požádáte nějakýho hráče poblíž nebo použijete jednoduše /who v aktuální lokaci rovnou zapomeňte. Obvykle tu totiž nikdo není. Kde teda všichni můžou sakra být? No nic. Jednou nebo dvakrát se mi podařilo narazit na elitního nepřítele. Zřejmě je autoři zapomněli odstranit v rámci zjednodušování hry. Možná by mi mohl pomoct ho zabít aspoň někdo z guildy. V chatu se nikdo neozívá. Ale jakto? Vždyť je jich tu 30 online. Koukám do přehledu. Aha! Ona je většina v dungeonech a nemá tudíž čas. No co, tak budem teda aspoň chodit ty dungeony, když tu na ně teď máme takovej zdánlivě pěknej a praktickej dungeon finder. Do 5 minut od zařazení ve froně jsem v partě. Super. A co to? Skupina splácaná ze všech možných serverů? Pěkný. Tady si teda moc přátel nenajdu. Samí bezejmení hráči, který vidím poprvé a naposledy.

Dál už asi jen tak namátkou (vše ve jménu zjednodušování). Zkušenosti narůstají příliš rychle a hráč už zdaleka nemá šanci věnovat se dostatečně questům/battlegroundům/dungeonům. Kde jsou osady s plnou truhlou jako odměna za vybití? K čemu jsou nyní nejrůznější lektvary a pochoutky doplňující manu/zdraví? Za celou dobu hry mi nechyběly ani jednou. Automatická aktivace leteckých cest v závislosti na levelu postavy = konec objevování. Elitní protivníci už zdaleka nejsou tak elitní.

Celá hra na mě nyní působí jako nesmyslná honba za zjednodušováním a snahou o zpřístupnění hry i těm naprosto tupým (byť nejpočetnějším) masám hráčů a přitáhnout tak co nejvíc platících oveček. Tento trend se zřejmě již dlouhou dobu ne a ne změnit a tak se obávám, že za nedlouho hra klesne na úroveň nějaký facebookový stupidní hříčky, kterou dokáže hrát i cvičená opička. Otázkou ale zůstává, koho bude bavit.

P.S.: Právě pročítám nadcházející změny v patchi 4.3 - "Snížení potřebných xp pro level v levelech 70-80 o třetinu." No comment

Pro: umělecká stránka, příběh, herní svět

Proti: nesmyslné zjednodušování, momentálně liduprázdné zóny

+18
  • PC 60
Wowko nemám rád. Nemám ho rád z naprosto jednoduchého důvodu - existence původních strategií a jejich skvělým dějovým linkám. Předem upozorňuji, že komentář bude z velké části negativní. Po stránce samotné hratelnosti je Wow dost zábavná a pěkná hra, ale způsobila (a furt působí) něco, co mě neskutečně sere a prostě se z toho potřebuju vypsat. Bacha, bude pár SPOILERŮ.

Než se pustím do remcání, stěžování a fňukání, napíšu, co se mi na wowku líbí. Gameplay je za prvé moc zábavný. Tvorba postavy je skvělá, plus její progress je hezky viditelný a uspokojující. Atmosféra je na většině míst perfektní, to především díky krásně vytvořenému prostředí, zvukovým efektům a hlavně hudbě, která je naprosto parádní. Wowko nemusím mít rád, ale musím uznat, že soundtracky mělo vždy fantastický. To samé platí i o intro cinematic ukázkách, Blizzard na ně má neskutečný talent. Obzvlášť datadisk WotLK, který ironicky nesnáším nejvíc, ji má fakt perfektní, až mi mnohdy naskakovala husí kůže. A hra s kamarády je někdy opravdu skvělá, byť upřímně mi vyhovovalo pracovat na vlastní pěst a jako osamělý vlk se toulat pustinami Azerothu.
Tak. Ale teď už k tomu hlavnímu...

Wowko zprvu začalo ničit (a s každým dalším datadiskem přitvrdilo) frakcovou logiku, v zájmu té debilní MMORPG mechaniky. Nestranná a samostatná mrcha Sylvanas se z nějakého důvodu připojila k přes moře vzdálené orkské hordě (da fawk?) a noční elfové furt kámoší s lidmi, ale s orky už ne (because....reasons).
S BC přišlo zjevení, že Vysocí elfové ve skutečnosti nebyli vyvražděni, stejně tak jejich vlast nebyla téměř zcela zničena, jak nám ve W3 bylo několikrát řečeno, ale že téměř 3/4 jejich velkého města je furt dost v pohodě a elfů je tam evidentně stále dost.
Cataclysm spláchl do záchodu sympatickou a zajímavou neutralitu skřetů a udělal z nich součást Hordy, plus v Alianci jsou teď i vlkodlaci.
Ve Warlords of Draenor se Blizzard rozhodl pro cestování v čase, což je pro mě často důkaz průseru (viz seriál Ztraceni) a docházení nápadů.
Legion okradla Illidana o jeho výjimečnost, přičemž lovec démonů s badass křídly teď může být prakticky každý, plus se tam v podstatě znovu opakuje děj Warcraftu 3
A nadcházející datáč Battle for Azeroth má sice dost cool cinematic ukázku, ale když jsem viděl Sylvanas... SYLVANAS(!!!) jak křičí "For the Horde!", věděl jsem, že zajímavá příběhová konzistentnost ze skvělých strategií je ta tam... Plus je jasný, že nesmí vyhrát ani Aliance, ani Horda, protože kdyby jedna ze stran získala převahu, Blizzard by tím seriozně nasral polovinu svých hráčů. Btw, to je fajn, že mezi sebou furt takhle válčíte. Medivh by byl pyšný. :)

Největší slzu jsem však uronil s příchodem datadisku "Wrath of the Lich King", který NAPROSTO potopil jakékoliv naděje na příběhovou návaznost ke konci Frozen Thronu, ve formě další warcraft strategie. Jako malí jsme s kámošem často debatovali o tom, kdo asi nakonec toho hajzla Arthase konečně jednou pro vždy sejme. Bude to Jaina? Kael´Thas? Nebo samotná Sylvanas? Ne. Velký kulový. Byl to gnóm válečník, jehož jméno znělo "YourMotherBigD", krvavý elf paladin jménem "Kardashian0009", a taky orkský šaman "xoxoTinkyWinkyxoxo", plus mnoho dalších...ehm... "originálních" postav. Ve zkratce je NPC nazývají - "stateční hrdinové", tedy hráči. Warcraft 3 měl skvělou příběhovou konzistentnost a určité napětí, kdo koho sejme, nebo kdo co provede. Wowko se primárně zaměřuje na to, že veškerou těžkou práci udělají hráči, ale jejich postavy samozřejmě nemohou mít žádný charakter. Oceňuji to, že se Blizzard stále snaží do hry implementovat nějaký děj, ale ty MMO elementy, plus ten přístup "Horda a Aliance si musí být furt rovni", ho i tak shazují na debilní úroveň, přičemž s dějovými linkami z předchozími strategiemi se nemůže rovnat ani náhodou.
Taky mě zklamaly některé postavy - Jainu jsem považoval za chytrou čarodějku, která je natolik moudrá aby pochopila, že Thrall a jeho Horda jsou v pohodě, když už spolu takhle hezky pospolu spolupracovali. Pak ale vidím nějakou ukázku, kde na Thralla a hordu strašně píčuje, jako kdyby hodili granát do boudy jejího psa. Kael´Thas, jedna z mých nejoblíbenějších postav, který byl evidentně dobrák, je najednou zkažený zlý hajzl, kterého je nutno sejmout :( atd.

Ve shrnutí musím uznat, že World of Warcraft je určitě skvělé MMO, s parádními mechanikami, krásným vizuálem a zábavným gameplayem, ale ony MMO aspekty, které se promítají v příběhu a frakcích, taktéž strašně ničí kouzlo warcraft loru, který jsem vždy považoval za dost kvalitní. A to mě prostě sere.

Pro: Gameplay, cinematic ukázky, atmosféra, hudba

Proti: Vyblití se na logiku a kvalitu příběhu a postav, ve jménu MMO aspektů

+16
  • PC 85
Předem varuji čtenáře, že tento komentář je dlouhý. Důležité informace naleznete zde, a budete-li se nudit, můžete následně pokračovat i na onu dlouhou pasáž mé osobní historie s touto hrou.

Především je nutné uvědomit si, že hra World of Warcraft se od svého spuštění v roce 2004 neustále vyvíjí a důležitý je nejen nejnovější datadisk, ale i patch, na kterém hráč hraje. Názory na to, kdy bylo hraní nejlepší a kdy nejhorší se různí, osobně jsem měl možnost vyzkoušet si především finální patch pro Wrath of the Lich King 3.3.5a, na kterém už asi dva roky momentálně běží největší free servery.

WOW je hra, kterou bych se nebál nazvat slovem geniální. Geniální proto, že velká většina hráčů si v ní může najít a dělat to, co ho nejvíc baví. Nejde jen o rozdíl mezi PvE a PVE, pokud vás nelákají duely, arény či battlegroundy, ani nemáte chuť trávit hodiny v raidech (dvě základní činnosti, se kterými je wowko nejčastěji spojováno), můžete dělat i spoustu jiných věcí - sbírat vanity pety, mounty, věnovat se profesím (jsem úchyl do tailoringu a snažím se najít co nejvíce patternů alias pletacích vzorů), lovit achievementy, spekulovat na burze (vlastně v aukci), nebo prostě jen zevlovat po okolí, jestli se neděje nějaká svatba, případně se účastnit world eventů na Vánoce, Velikonoce, Halloween, Oktoberfest neboli Winter veil, Noblegarden, Hallow's end, Brewfest ...

To ovšem neznamená, že hra nemá své chyby, jsou momenty, kdy mě rozběsní do nepříčetnosti a jindy bych zase spoustu věcí změnil k obrazu svému. Také jsou dny, týdny a měsíce, kdy wowko nechci ani vidět a štve mně, jak šílený žrout času tahle hra je. Taky můžete mít smůlu na ostatní hráče, protože lidský faktor tu hraje obrovskou roli.

Zároveň je pravda, že většina questů, zvláště těch, pomocí kterých expíte na vyšší level, jsou jen variacemi na zabij deset medvědů, přines šest medvědích prdelí a hlavu medvědího patriarchy a pak ještě eskortuj medvídě do tábora - a abych nezapomeň, taky prober medvědí lejna kvůli oříškům, zimy bývají kruté a nemáme co jíst. Sem tam ale problesknou i originální myšlenky a úkony, výjimečně se dokonce vyplatí si přečíst celý popis questu a ne jen základní informace o tom, co se po vás vlastně chce... Právě po takových questech já pasu, momentálně mám rozdělaný chain Scepter of the Shifting Sands a chain na přetvoření dungeon setu 1 na dungeon setu 2, kdyby to někoh zajímalo... a je obrovská škoda, že Blizzard má tendenci se právě těchto chainů zbavovat (nejhorší ránu představil Cataclysm - na jednu stranu předělal kontinent tak, aby se po něm dalo létat, na druhou stranu vygumoval všechny zajímavé lokace pro tyto chainy). I když následující datadisky (mluvím především o TBC a WOTLK) přinesly některé zajímavé úkoly, pestrost vanilly podle mne nebyla překonána ani omylem - endgame content byl ve své brutální obtížnosti vskutku důmyslně propracovaný a doteď se jím ještě prokousávám (tj. dokončil jsem všechny vanilla raidy přístupné ve verzi 3.3.5a = bez Onyxie a Naxxramasu, ale pořád pracuji na některých chainech).

Zde končí obecná pasáž a pokračuje soukromé vyznání.

World of Warcraft, moje první MMORPG. Dlouho mně na WOWko lákal kámoš hrající už od dob The Burning Crusade - pozor vsuvka (je mi trochu záhadou, jak se mu během těch let podařilo udržet si jednu a tu samou přítelkyni, protože byly časy, jak se mi přiznal, kdy se víc věnoval WOWku než jí a to byla klidně ve stejné místnosti - dost možná proto, že čas od času hrála s ním) - a nalákat nemohl, protože k multiplayeru jsem měl většinou odpor. Taky jsem neměl žádný vztah k předchozím strategiím Warcraft 1-3, ostatně jako ani k žádné jiné hře od Blizzardu.

Nakonec jsem neodolal a někdy na jaře 2009 jsem si stáhl desetidenní trial. Bylo to krátce po nástupu druhého datadisku Wrath of the Lich King. Grafika mi už tehdy celkem sedla, vyzkoušel jsem si základní mechanismy a už tehdy jsem si oblíbil některé z činností, kterým jsem se v následujících letech začal věnovat více - explorování, sbírání vanity petů, profesím a vypátráváním každého možného questu, který bych mohl splnit. Prvkem, který mě ale fascinoval ze všeho nejvíce, byla obrovská, mamutí rozloha celé hry. Otrlým a otrkaným veteránům doporučuji čas od času zazoomovat kameru až na pohled z vlastních očí a projít se Stormwindem či po vlastních nohou proběhnout dvě zóny (případně dát si maraton The Barrens - Ashenvale - Darkshore).

Pořídil jsem si proto originální Battlechest kolekci (Vanilla WOW + TBC s třiceti dny zdarma), vykašlal se na human warriora a založil si human warlocka, se kterým jsem to následně dotáhl na cca. 35. úroveň. Abych poznal i druhou frakci (a protože můj server byl zrovna odstaven kvůli údržbě), založil jsem si na nechvalně proslulém serveru Drak'Thul blood elfku dnes už neznámé classy - kámoš mě ostatně lákal tam, ale odmítl jsem za Hordu dále hrát a Alianci se tam příliš nevede.

Třicet dní vypršelo, já neměl prachy a na freečko se mi nechtělo - kromě toho, tahle hra je dost časově náročná a kdo si nedá pozor, nedělá už nic jiného. Další kapitola se začala psát až o Vánocích 2009, kdy se mi po WOWku zastesklo a začal jsem hrát na dnes už nefunkčním serveru Devorian (který se krátce předtím sloučil se serverem Majkee). Komunitu tvořilo v té době něco přes sto hráčů, bohužel devové a GMka měla většinou na jaře státnice či maturity, takže na serveru se až do léta nedělo nic. Také jsem si dal pauzu a zkusil velký český freeserver Equilibrium, což byl absolutně otřesný zážitek - šílení hráči, šílená GMka, neskutečně rigidní pravidla, nechutně nízké dropy questových předmětů... kdyby těch několik málo dní bylo mým prvním a jediným setkáním s touto hrou, utíkám a nikdy se k ní nevrátím...

Tak jsem se vrátil na Devorian. Přišlo léto a ze sta hráčů jich najednou bylo tak deset a zcela vymřela Horda. Naštěstí fungoval jeden přátelský dev a sem tam se podařilo přesvědčit majitele serveru, aby nahrál nové updaty. Ale jak plynuly měsíce, oprav bylo čím dál tím méně, až jsme se nakonec domluvili s jiným serverem, že se udělá hromadný transfer postav. Ale ani k tomu nakonec nedošlo, protože do věčných lovišť odešel i tamten server... a expit novou postavu úplně od nuly se mi už nechtělo. Kromě toho jsem chtěl hrát i jiné hry, našel jsem si přítelkyni, dělal jsem státnice... prosím o minutu ticha za mou osmdesátku, human female priest Azuril s osmdesáti pety...

A v září 2011 to začalo nanovo - tentokrát jsem po dlouhém přemlouvání sestry a známého z Devorianu začal novou postavu na největším českém free serveru Twinstar. Oběma přemlouvačům jsem řekl na rovinu, že si budu hrát vlastním tempem a budu si hru užívat tak, jak uznám za vhodné - proto mi trvalo skoro celý následující rok, než jsem si vyexpil na maximální level. Užil jsem si explorování (titul World Explorer), rybaření, vaření (kompletní sbírka receptů) a znovuobjevil kouzlo Azerothu. Jsem Loremaster of Eastern Kingdoms, Kalimdoru, Outlandu a v Northrendu mi chybí už jen Storm Peaks a Icecrown. Na druhé straně ještě nemám dokončeny všechny northrendské dungeony (jakož ani Magister's Terrace a Opening of Dark Portal z Outlandu, jakož ani jejich heroic varianty), v northrendských raidech jsem nebyl vůbec a v outlandských pouze v Tempest Keep a Karazhanu. Hodně taky pracuji na reputacích (15x exalted), ale je to opravdu hodně časově náročné. Před pár dny jsem se rozhodl hraní omezit, abych měl čas i na něco jiného... Ale jedno vím jistě: i když jsem některé své oblíbené hry hrál a dohrál několikrát a často se jedná o RPG s delší dobou hraní, žádnou, žádnou hru jsem nehrál tak dlouho jako tuhle.

BTW, s přítelkyní brzy oslavíme dva roky vztahu (hraje taky, ale WOWku nemůže přijít na jméno, raději se věnuje LOTRu) a onen kámoš je se svou partnerkou už osm let a plánují svatbu... ale WOWko už moc nehrají, naposledy jsem slyšel, že se chystají na Guild Wars 2 - které teď hrají náruživě jak má sestra, tak i onen zmiňovaný kámoš.
+13 +17 −4
  • PC 85
WoW nie je ani zďaleka originálnou hrou. Kombinujúc prvky mnohých onlinoviek a starších titulov Blizzardu (Diablo, Warcraft), je však výbornou zmesou rôznych prvkov a pôsobí tak veľmi sviežim a zábavným dojmom. Samozrejme ako to už pri onlinovkách býva, aj WoW vyžaduje celkom slušné množstvo času na to, aby hráč všetko vyskúšal/postíhal a dostal svoju postavu na 60. level.
K tomu okrem questov klasických (zabi x niečoho, pozbieraj y niečoho, poslíčkovanie), prídu aj questy menej klasické, aj keď tie sú najmä záležitosťou datadiskov. V otázke questov bol jedným dosť nepekným záporom fakt, že ak bol quest, na zhromaždenie napr. 15 kusov predmetov z nejakých konkrétnych nepriateľov, často bol droprate tak nepekne nízky, že hráč sa s questom babral zbytočne dlho. Na druhej strane sa hráč vďaka množstvu questov častokrát vyhne potrebe masívneho grindu, tak nutného v iných MMO:
Nechýba výber z 9 povolaní a možnosť hrania PvP (battlegroundy pre 10v10, 15v15 a 40v40 hráčov) ako aj PvE (dungeony pre 5 ľudí a raidy až pre 40 ľudí). Hráč samozrejme navštívi kopec lokácii a postáv, ktoré môže poznať zo strategickej Warcraft série a spolu s tým aj množstvo ingame kníh, mu konečne ucelý obraz a poznanie sveta Azerothu. Dungeony sami o sebe ponúkajú častokrát veľmi fajn zábavu a majú častokrát aj vlastný príbeh (napr. Uldaman, pradávne miesto pôvodu trpaslíkov, skrývajúce nejedno tajomstvo a veľmi pekný a vo svojej dobe náročný boss fight :) ), jediný problém spočíval v ich dĺžke, ak hráč jednoducho nemal čas investovať v určitú chvíľu pár hodin v jednom kuse, napr. notorické občas skoro trojhodinové prechádzanie dungeonu Blackrock Depths.
Grafické komixovo založené spracovanie nemusí sadnúť každému, ale mne napriek nie veľkej detailnosti textúr prišlo príjemne malebné, hlavne čo sa týka herných prostredí obsahujúcich džungle, lesy, púšte, zasnežené hory, lávou poničenú krajinu, pustatinu, alebo oblasti poničené nemŕtvou pliagou. Osobnou úchylkou sa mi stalo zbieranie mountov (zvierat na ktorých človek jazdí) a zvieracích minipetov, mazlíčkov. :)

Pro: hrateľnosť, variabilta prostredí a dungeonov, povolania, dobre fungujúce herné mechanizmy, nie je veľká nutnosť grindu

Proti: občas zdĺhavosť questov a dungeonov, najväčším mínusom môžu byť iní hráči, ktorí častokrát dokážu znepríjemniť človeku hru

+10 +12 −2
  • PC 40
Napsat záporný komentář k WOWku se tu skoro rovná sebevraždě. Ale budiž, svůj názor chci říct. A vy všichni co předem odsuzujete Worlf of W. - je na něm dost dobrého, tak prosím slepě nedávejte zápory, aniž byste to znali nějak lépe, do hloubky.

Nejsem hráč (hrál jsem to jen pár dnů, neleveloval jsem, spíš jsem se procházel po kraji a trochu zabíjel), nemám rád MMORPG a tak mi ani WOW moc k srdci nepřirostlo. Ale vím o něm dost, rád ho z povzdálí studuji, pouštím si sem tam videa, čtu si příběhy a sleduji vývoj.

Příběh je totiž dokonalý, do extrémních podrobností dovedený příběh z ostatních Warcraft her (kde na to nebylo tolik místo, nejblíže se přiblížil snad Warcraft 3, W1 a W2 jen tak bruslili kolem). Ohromné stavby a architektury co dokáže engine vykouzlit, to mě dokázalo nadchnout.

Grafika se mi ale nelíbila. Komisy mám rád, ale na WoW mi zkrátka něco nesedí. A také hratelnost - všechny ty věci co člověk musí dělat. A už jen fakt, že je to hra na "doživotí", nedá se dokončit, stále je co hrát, to mi vůbec nevyhovuje.

Proto jí také nehraji.

EDIT:

Je fakt, že k MMORPG (a onlineovkám obecně) nemám moc dobrý vztah. Už jen ten koncept placení WoW, mě to zkrátka nesedí. Mohl bych hrát třeba LOTR a nebo Runescape, ale tady zas narázím na nechuť k tomu hrát donekonečna.

Pro: Příběh, vizuály

Proti: Grafika, něco čemu říkám wowkovitost (systém hry)

+10 +17 −7
  • PC --
V tomto komentáři se nehodlám zabývat jednotlivými aspekty hry, pouze nastíním své dojmy z mnoha hodin strávených v tomto virtuálním světě.

Jednoznačně nejúspěšnější MMORPG, pro mnohé nejlepší MMORPG všech dob, pro mnoho jedinců životní styl a pro některé snad i náboženství. I já se tenkrát chytil do pasti tohoto návykového virtuálního světa čerpajícího z mé oblíbené strategické série Warcraft (tedy především z 3. dílu).

Před wowkem jsem neměl žádné zkušenosti s žádnými MMORPG a v podstatě ani poté (vyjímkou je pár týdnů strávených v Guild Wars II), jednoduše proto, že jsem žádné jiné MMORPG nepotřeboval - měl jsem tu wowko.

I když jsem v Azerothu jednu dobu trávil mnoho času, přesto nedokážu wowko a ani jiná MMORPG procentuálně ohodnotit, tak jako to jde u single-player titulů. Zážitek v MMORPG si každý hráč tvoří sám, ten který může být po pár dnech znuděn, protože prostě neměl štěstí najít tu správnou partu hráčů, hře může udělit nízké hodnocení, kdežto ten, kdo měl to štěstí najít skvělou partu lidí a seznámit se s mnoha výjimečnými lidmi prostřednictvím počítačové hry, nemá problém hře udělit hodnocení absolutní. Já sám bych se v tomhle ohledu zařadil spíše do druhé skupiny.

Z celého svého působení ve wowku vždy nejraději vzpomínám na své začátky, tehdy ještě na free serveru, kde jsem působil pod stejnou přezdívkou jako mám tady. Jednalo se pouze o testovací server s nízkou populací, přesto jsem právě tam potkal tu nejlepší komunitu hráčů, která mi utvořila mnohem lepší herní zážitek než jaký jsem měl při hraní na oficiálním serveru, kde všechno fungovalo tak jak má, přesto právě zde se ukázalo, že základním stavebním kamenem hry není 100% funkčnost, ale komunita. A je opravdu velký rozdíl v hraní s tisícovkami hráčů na jednom serveru a v hraní s několika desítkami hráčů, kteří už se právě díky nízké populaci znají navzájem a to nejen podle svých herních přezdívek.

Čas strávený v této hře rozhodně nepovažuju za promarněný. Wowko se nikdy nestalo mou prioritou číslo 1, na druhou stranu mi pomohlo seznámit se zajímavými lidmi, které bych v reálném světě pravděpodobně nikdy nemusel potkat. A za to Blizzardu patří mé dík.




+10
  • PC 80
Z MMORPG co jsem zkoušel (Lineage 2, Guild Wars, WoW, LOTRO, cosik asijskeho co ted nevim jak se jmenuje (2D anime panaci v 3D prostredi) a hrastka bezvyznamnych titulu) povazuju World of Warcraft za nejlepší volbu, hlavně proto, že zaprvé mě to bavilo a za druhé jsem tam zdaleka tolik nemusel grindovat jako jinde :)

Pravda ze jsem vydrzel hrat jen do lvl30, bo tech moznosti kam jit a co delat je tam pak trochu moc a do toho jeste mesicni poplatky...

Každopádně questy jsou rozmanité, souboje... no... na mmorpg slušné, vývoj postavy bohatý, svět graficky bohatý, atd. Za konkurenci považuju jen LOTRO, hlavně proto, že je to v zásadě WoW v normálnější grafice. (která u WoW nemusí každýmu sednout imho)

Pro: rozmanitý svět a úkoly, spousta možností v mnoha směrech, relativně málo nut(d)ného grindování

Proti: specifický grafický styl nemusí nutně sednout, alespoň po mě poměrně nepřehledný chat, měsíční poplatky ;)

+8
  • PC 90
Hodnotím zážitek, který dřívější Wowko nabízelo, nikoliv to ,co se ze hry později časem stalo. Zážitek dobrodruha objevujícího divotvorné kraje, a zážitek sektářský, kdy najdete komunitu soběpodobné diagnózy (RP, PvP, PvE) a vstoupíte mezi ně.
První zážitky ze hry byli opravdu božské.

Některé grafické scenérie byli až umělecky uspokojivé. Občas jen vzít mapu, popřemýšlet kde jste ještě nikdy nebyli a vyrazit na cestu...
Některé výpravy do jader země byli maximálně epické, dobrodružné...
A společenský rozměr? Z této hry jsem si odnesl reálné přátele i reálné nepřátele.
Někdy víc než hra, jindy nic víc než farmení expení...

Až do levelu 70 jsem vydržel :)

Pro: svět, hudba, variabilita hrdinů, aukce

Proti: grindění a expení, časem omrzí a lidi u toho dále sedí

+6
  • PC 90
Monstrózní, zpočátku naprosto odlišná a velice podivná hra pro všechny, kteří si po ty roky přáli jednou projít v první osobě světem Warcraft. Spousta grafiky a vůbec celých schémat je tu absolutně odlišných, mnohdy se až zdá, že jediné co tu spojuje World of Warcraft a všechny ty série jsou drobnosti v podobě stejné ikonky pro kouzlo nebo vykřičníku nad questem. A jakmile jednou pochopíte, že mapy a jednotlivá území na sebe mohou klidně navazovat takovým způsobem jako Jungle / Poušť a zamaskovat to jen umným přechodem grafického filtru, tak metaforou pochopíte defacto celou podstatu WoW.

Zpočátku naprosto odtažitá hra, ve které pokud nepotkáte dříve nebo později dobrou hráčskou komunitu kolem sebe, její kouzlo (které se v jistých směrech nedá popřít) přestane hodně rychle působit. Více než hra o zabíjení monster a sbíraní kvalitnějších věcí je to hra o lidech a komunikaci, což poznáte především v pozdější fázi hry.

Samotné herní principy, které nemají nic společného s kontaktem okolí jsou víceméně zábavné, snad až jen na neskutečně hloupé questy a vůbec vylepšování postavy na nejvyšší úroveň. Vysoká nevybalancovanost herních class a jejich 'musím se u nich chovat jinak při každé druhé příležitosti' - a každá z class s naprosto odlišnou zábavností a předpoklady jen dokladá, že adaptovat se na herní mechanismus je mnohdy ne náročné, ale otravné.

Pro: Hráčská základna a možnosti uskutečňovat zabití největšího draka ve vesmíru s partou kouzelníků, systém drobností, od opravářů rozbité zbroje po vytváření elixírů

Proti: Nulová šance na 'vlastní' dobrodružsví (tj. nemůžete vyrazit do lesa a započít hledat poklad, který nikdo nikdy nenašel), silná vazba na ostatní spoluhráče, hloupé vyvijení vlastní postavy, systém odměn značně předem definovaný

+5 +8 −3
  • PC 100
Po bezmála roce stráveným hraním této hry, byť na free serveru, jsem se rozhodl napsat k ní tento komentář, kterým bych se s ní chtěl zároveň jednou pro bždy rozloučit. Ne snad kvůly tomu, že by mě nebavila. Naopak. Je to doopravdy jedna z nejfajnovějších her, které jsem kdy hrál. Důvodem proč jsem se rozhodl skončit je fakt, že jsem šel do sebe a došlo mi to, čemu jsem stejně jako ostatní "kolegové", kteří se mnou tuto hru hráli na stejném serveru, odmítal uvěřit. A sice tomu, že je to jen hra. Doopravdy jsem až do nedávna zastával názor, že je WOWko něco víc. Že to není hra. Že je to typ umění, jako např. obrazy, hudba, filmy...až doteď.
Z dlouhé chvíle jsem si procházel videjka na mé YT a čirou náhodou jsem narazil na video, ve kterém se jistý člověk přibližně mého věku nachází v rozhovoru se svojí rodinou během toho, co hraje WoW. Zpočátku jsem se dobře bavil nad očividnou závislostí onoho maníka, ale po pár minutách mi to došlo...dívám se sám na sebe. Ne tak, že bych byl aktérem v tom videu, ale doopravdy - chování onoho chlapíka, jeho vyjadřování...to všechno jsem byl já. V tu chvíli mi došlo, co se se mnou v průběhu hraní WoW stalo. Problémy v osobním i rodinném životě, problémy ve škole, konec pěkně rozjetého několikaletého vztahu...vše kvůli WoWu a tomu, jak je návykový. Opravdu nebylo mojí starostí nic jiného, než přijít omů ze školy a co nejrychleji se lognout do hry. Proč? Co se to se mnou stalo? Vždyť já...já přece nemám k závislostem absolutně žádné sklony! Pravda, rád se napiju, ale to je asi tak jediné. Okoštoval jsem trávu, kouřil jsem...ale nic z toho mě nedostalo. Vše jsem dokázal překonat. Ale WoW? Co to je? Hrál jsem to zpočátku dvakrát týdně 1-2 hodiny denně...a pak se to někdy muselo pokazit. Víkendy - WoW, volný čas - WoW. Čím mě ta hra tak dostala? Hergot! Grafikou asi ne, ta nic extra není...že by hratelností? Ale dyk jsem hrál už tucty MMORPG podobného rázu...a žádné z nich jsem nevydržel hrát déle než hodinu. Hudba? Je nádherná to jo. Ale pochybuju že by byla hlavní příčinou mé závislosti...uf. Konečně jsem se z toho vypsal. Opravdu mi to pomohlo. S WoWem KONČÍM. Teď. V tuto chvíli. Sice mě to pořád táhne k onomu tlačítku Wow.exe...ale to budu muset překonat. Už nechci. Už nechci dál zanedbávat život reálný, před životem ve světě Azerothu. I když je život v něm opravdu nádherný a ˇbude mi celkem chybět...ale to už nějak překousnu. Každopádně...WoW je první hra, které dávám absolutní hodnocení a to i přes to, že není dokonalá a má v sobě několik chybek. Důvodem absolutního hodnocení je to, že na chvíle prožité s touto hrou budu ještě dlouho vzpomínat...a asi na ně nikdy nezapomenu. Rok s WoWkem...to pro mě bylo něco úžasného. Spousta nových lidí, nových přátel, humorných situací, napínavých událostí, příběhů, nespočtu kuriózních úmrtí, strhujících duelů, napínavých BG a dungů...Sbohem WoW. Trhá mi to srdce, ale já už další dávku opravdu nechci. Zavři oči...odcházím.

Pro: NEJLEPŠÍ HRA VŠECH DOB (do datadisku Burning Crusade)

Proti: stačí málo a jste závislí ( já jsem teho důkazem), pokud si zapplatíte oficiální server, už se ze závislosti jen tak nedostanete.

+5 +11 −6
  • PC 70
Po RSku, který se snad ani nedá počítat, moje první MMOčko. Snadno hratelný, nijak složitý na pochopení a navíc se odehrávající ve světě, se kterým jsem strávila spoustu let a byl mi hodně blízkej. Zpětně však nutno podotknout, že i poměrně hloupej a jednoduchej. Nicméně sedm let je sedm let, hrála jsem od vanilly a skončila na serveru pro WotLK, Cata už na mě bylo příliš. Pandy jsem pro jistotu ani moc nesledovala. Jsem ráda za lidi, který bych nebejt wowka nepotkala, jsem ráda za možnost utýct z reálnýho světa, kterou sem jeden čas hodně potřebovala. Teď už se přihlašuju jen občas, aby se neřeklo, ale svýho času nebyl problém u toho prosedět 20 hodin denně. .. Jo, je svym způsobem návykový.
+5 +7 −2
  • PC 85
Hrál jsem tuto hru,ale přestal jsem po zjištění,že už nemám na nic jiného čas jen přijít domů a co nejrychleji zapnout PC.Je to návyková hra.Je to jednoduchá hra,ale kombinuje touhu hráčů se zlepšovat a mít lepší věci než ostatní a v podstatě jednoduchost spojenou se zábavností hrát se spoustou kamarádů.
+3 +7 −4
  • PC 100
World of Warcraft classic. Jako jediný díl mě potěšil. V té době kdy hra vyšla to byl fenomén, bylo to něco, co se rozjelo do neskutečných výšin. Obecně pro mě byl rok 2004 celkově potěšující. Vyšlo nemálo pěkných herních titulů. Blizzard, jako vždy, přinesl něco nového. Bohužel, další vývoj WoW mě velice zklamal. Burning Crusader se jakž takž ještě dal. Bránil jsem se mu dlouho ale nakonec jsem stejně podlehl a byl nucen BC hrát. Ale jak už jsem říkal, postupem času pro mě hra začala upadat a příchodem WotLK mě doslova rozzuřila. Blizzard udělal z WoWka komerční sračku.
WoW classic 100%
BC 80%
Wotlk, Cata 40%

Pro: Ve své době něco nového, úchvatnej soudtrack, rozmanitost

Proti: omalovánková grafika

  • PC 50
Nie príliš originálny mix Asheron's Call 2 a Everquest 1, v zábavnosti na úrovni kdesi medzi Diablom a 8 hodinovou šichtou na nejakej juniorskej IT pozícii.

WoW sa vyznačuje jednoduchým a lineárnym solo-levelingom bez toho, že by človek musel akokoľvek zapojiť mozog. Hra nemôže zaujať crafterov, keďže všetko sa vyrába samo -- stačí si počkať na crafting bar, rovnako nemôže zaujať PVPčkárov, keďže celé PvP nemá žiadne konzekvencie, žiaden politický systém, žiadne dobíjanie územi, takisto nemôže zaujať PVEčkárov, keďže dungeony sú príliš jednoduché v porovnaní s napríklad Everquest 2, či Asherons Call, inštancované a príliš lineárne, WoW nedokáže zaujať náročných hráčov, kedže tu neexistuje death penalty, takmer všetko sa dá sólovať a character building je klasicky obmedzený na pár talentových stromov. Všetko vo WoW srší lacnosťou, jednoduchosťou a obmedzenosťou.

Väčšinou hráčov však do týchto kategórií nepatrí, stačí im tuctová grafika, obrovská marketingová kampaň a extrémna jednoduchosť všetkého. WoW bol v tomto prvý a zožal (ne)zaslúžené ovocie.
-5 +15 −20
  • PC 95
jsou lidé, kteří tuto hru odsuzují, především kvůli postarší grafice. neprodávanější MMORPG v historii je však právem... myslím, že ten, kdo se do hry zabral, ví své.. nemá cenu to tu popisovat pořád dokola ^^

PS.: je zajímavé, že někteří lidé "dohráli wow" ... to snad ani nejde ^^ (ne, dohrání není 70. lvl :D)

Pro: příběh, hratelnost, klasika^^, hw nároky

Proti: postarší grafika, vysoká cena při hraní na Blizz serveru

-7 +5 −12
  • PC 30
Nemůžu si pomoct, ale od Warcraftů 3 jde celá série do prdele. Trojky přinesly naprosto ohavnou asymetrickou grafiku. O to smutnější, že to samozřejmě nebylo vůbec nic originálního, jen slabý(leč navzdory mému přesvědčení hodnoceno masou jako úspěšný) pokus o dosažení něčeho tak skvělého jak Bulfrog se svými Populous 3. Tento hnusný grafický koncept se táhne(logicky) i World of warcraft a Diablem 3. Tam všude je cítit ta hnusná textura a nevkus asymetrie. Wowko není vyjímkou a graficky jej řadím mezi největší shitty hry, co kdy herní průmysl přežvýkal, omrdal a vyplyvnul. Navíc i každý retard ví, že celé Warcraft a starcraft, není nic jiným než naprosto do očí bijící kopií Warhammera. Amen. 30 %
-9 +5 −14
  • PC 95
Původnímu WoWku musim dát prostě 95%. Ty časy kdy byly první free servery byly nejlepší :) Na celym serveru se všichni znali a byly rádí že mohli někde hrát zadara :) Jak rád bych si zase zahrál s lidma se kterýma sem dřív hrál
-11 +6 −17