Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

World of Warcraft


Zajímavosti

Vývoj

Goldshire byl na počátku vývoje mnohem větších rozměrů. Tvůrci si uvědomili, že není v jejich silách, aby ostatní počáteční zóny byly podobně rozsáhlé a z městečka odebrali spoustu budov.
Tvůrci během vývoje nestíhali. Zdálo se jim nemožné, aby hru stihli dodělat k vydání na rok 2004. Proto se team musel hodně rozrůstat, ale i přesto práce neubývala. Často někteří zůstávali v práci až do čtvrté ranní hodiny. Např. Molten Core byl ve stresu udělán za jeden týden, a to dvěma lidmi. Jinak by totiž byla pouze Onyxia's Lair, s čímž nebyli autoři spokojeni.
Hunteři měli před vydáním hry resource systém zvaný focus, který se dobíjel tím, že postava stála na místě. K vydání hry došlo ke změně a hunter classa dostala k používání klasickou manu.
Při vydání nebyly v zóně Silithus žádné questy a byly přidány až později. Zóna Azshara na tom nebyla o moc lépe, protože měla velmi málo questů, avšak tvůrci se ke změnám nerozhodli, protože byli přesvědčeni, že se zóna kvůli špatnému designu nebude nikomu líbit. Úprav a zlepšení se tato zóna dočkala v datadisku World of Warcraft: Cataclysm.
Město Ironforge bývalo běhěm alfa verze hry největším městem, původně mívalo ještě jedno patro.
Gnomeregan mělo být město, kam dokonce z Ironforge vedl výtah, ale aby byly obě frakce vyrovnané, vytvořil se pouze dungeon.
Úplně prvními hratelnými postavami byli lidé a orci. Hlavní dvě frakce původních her Warcraft: Orcs & Humans apod. Proto nebylo zpočátku moc viditelných rozdílu na modelech ženských postav obou frakcí.
V Barrens bývala pouze jedna cesta k letu a pouze jedno pohřebiště, ze kterého musel každý hráč pokaždé běžet, když byl zabit. Některé cesty zpátky za tělem byly opravdu dlouhé.. a mnohočetné.
Healing a spell damage bývaly dva rozdílné staty, z toho důvodu bylo nemyslitelné levelovat svou postavu jako healer.
BRS, Stratholme a Scholomance byla místa pro 15 lidí, ale i s takto početnou skupinou byly dungeony moc těžké. Proto se časem upravila obtížnost míst pro 5 lidí a pouze UBRS zůstalo místem pro 10 hráčů.
Neexistovaly guild banky, hráči byli nuceni vytvářet nové postavy, aby mohli uskladnit všechno potřebné.
Po přidání battlegroundů bylo možné do bitvy určené hráčům v rozhraní např. 40-49 (apod.) přivolat skrze summon kohokoliv na 60. levelu. Utváření skupin k bitvě stálo totiž na hráčích, nikoliv na systému, který by jednotlivé lidi pospojoval dohromady.
Honor systém byl do hry přidán ještě před samotnými battlegroundy. V tomto systému mohl hráč získávat za souboje ve světě (a později -především- i v battlegroundech) honor body, které se průběžně sčítaly, ale také snižovaly, a to jednak za zabití npc nebo za neaktivitu. Pokud nebyl hráč aktivní, svou hodnost si nemohl ponechat. Takto bylo možné budovat kariéru napříč tituly Field Marshala nebo High Warlorda.
Místo Scholomance mělo původně být venkovním prostranstvím, kde by se procházely elity, jenže se to celé natolik povedlo, že z místa tvůrci vytvořili dungeon.
Kvůli nedostatku času došlo u několika zón k odkladu, včetně Emerald Dreamu, ale komunita byla schopna nahlédnout do rozpracovaných map, tudíž je známo, o co hráči přišli. Dokonce během World of Warcraft: Cataclysm došlo k aktualizaci mapy. Sami tvůrci se po letech vyjádřili, že datadisk na téma Emerald Dream nejspíš neudělají, protože by celá expanze zasažena jen v zelených pláních nebyla nejzajímavější (hello Northrend) a že se ho možná dočkáme v nějakém budoucím patchi či raidu. S dnešním oznámením sedmého datadisku World of Warcraft: Legion se dovídáme, že Emerald Dream nás skutečně nemine.
World of Warcraft se dokončil s 60 lidmi, ale během vývoje tvořil team něco pod 50 lidi.
World of Warcraft se začínal vytvářet koncem roku 1990 napsal marketingový manažér Dave Wilson, který uveřejnil fotky na svém twitteru.
Blizzard zrušil podporu DirectX 9.0 a čerstvě přidavá možnost hru přepnout do DirectX 12.0. Pokud tedy hrajete na grafických kartách, které DX 12.0 nepodporují, máte problém.

Blizzard však přinesl hned dvě dobré zprávy, tou druhou je cena celého World of Warcraft. Nově, pokud si zakoupíte základní verzi hry (13€/měsíc), získáte hru + všechny doposud vydané datadisky.

Tvůrci

Příběh

Easter eggy

V oblasti Winterspring v jeskyni Mazthoril se můžete utkat s ledovým drakonidem Manaclawem. Má speciální kouzlo, které hráče zmrazí, ono kouzlo má ikonu králičí nohy. Je to odkaz na Baldurs Gate, reskepktive na postavu Xzara a jeho hlášku: ,,I know dragons with feets like rabbits, it is true, I swear!"

Ostatní

V září 2005 se ve hře odehrál poměrně zajímavý incident. Hlavní boss Hakkar v nové lokaci Zul'Gurub disponoval schopností nakazit hráče závažnou nakažlivou nemocí "Corrupted Blood", kterou hráč následně roznášel mezi nejbližší spoluhráče dokud nezemřel, nebo nemoc sama odezněla. Nemoc měla působit jen v dané lokaci, nicméně se při programování zapomnělo na pety. A tak záhy došlo k tomu, že se hráči teleportovali s nakaženými pety do velkých měst a nastala epidemie. Nemocí se dokonce mohli nakazit i NPC, kteří se následně stali asymptomatickými přenašeči. Postavy na nižším levelu nemoc zabíjela, kdežto ti na vyšším levelu nemoc přežili a roznášeli ji dále. Brzy se po ulicích měst válely stovky mrtvol, což se samozřejmě rozkřiklo a přitáhlo další zvědavce, což vedlo k další explozi infekce.

Ačkoliv řešení situace bylo celkem prosté, stačilo izolovat nakažené jedince a počkat než nemoc odezní, o což se Blizzard vytvořením dobrovolné karantény i pokusil, situace se stále zhoršovala. Vždy se totiž našli jedinci, kteří odmítali se do karantény přesunout, ať už záměrně nebo nevědomky, dokonce se našli i "teroristé", kteří nemoc roznášeli záměrně. Nakonec Blizzard musel přistoupit nejenom k opravě kódu ale i k restartu serverů, aby epidemii zastavil. Incident následně přilákal i pozornost epidemiologů a odborníků na bioterorismus, protože celá situace, které se účastnily stovky tisíc hráčů, krásně simulovala chování populace při smrtící epidemii.
Kolem 14 tisíc dolarů stojí udržování serverů WoW denně. Blizzardu to ovšem nijak netrápí, zisky jsou několikanásobně vyšší.
Naprostý chaos a zkázu se jednou podařilo přinést do hry skupině hráčů, když se jim povedlo přes půl kontinentu nalákat a dostat jednoho z bossů hry, lorda Kazzaka, až do samotného Stormwindu. Jelikož se Kazzak během boje stane ještě silnějším, začala ve Stormwindu hrozná jatka, při kterých opakovaně umírali hráči jak menších, tak i větších levelů.
Kontinenty Azerothu a některé datadiskové části světa jsou rozděleny na několika odlišných serverech. Z toho důvodu je cestování mezi kontinenty odděleno loadingem, a proto se také nachází části světa Azerothu jako konkrétně např. Silvermoon a Ghostlands ve skutečnosti vedle Outlandu, i když se pro hráče a příběhově na mapě objevuje na severu Eastern Kingdoms. Jelikož je mapa x součástí datadisku, nachází se tudíž na stejném serveru jako ostatní nová místa (př. Outland+Silvermoon), příčemž loading dopomáhá k zakrytí.
Existují různé okliky, jak se dostat např. do neinstancovaného Stratholmu, kde lze spatřit zřejmě prvotní a především nedotexturovanou verzi Naxxramasu.
Starý a původní Naxxrammas se fyzicky stále nachází v zóně Eastern Plaguelands, a to i přes skutečnost, že byl s datadiskem World of Warcraft: Wrath of the Lich King přesunut na kontinent Northrend. Pokud se hráč definitivně odlogoval u starého Naxxu před spuštěním nového patche, stále se později po opětovném spuštění hry nacházel u vchodu.
Scarlet Monastery, dungeon o čtyřech různých portálech, bývalo jedno kompletní místo. K rozdělení do křídel došlo z důvodu příliš velké rozsáhlosti.
Během jednoho z patchů došlo k bugu, kdy si warrioři mohli naklikat o jeden bod do talentů navíc. Díky této chybě mohli mít 31/21/0 build, čímž se stávali neuvěřitelně silnými.
Tzv. wall-jumping byl glitch, díky kterému mohl hráč skrze správně provedené stisky kláves ke skoku a chůzi vylézt jakoukoliv zeď a objevit tak nedokončená místa apod. Díky této technice bylo také možné vyskákat v battlegroundu Warsong Gulch na ostatními hráči nedosažitelné místo a prodloužit či vyhrát bitvu. Tento nechtěný prvek byl Blizzardem odstraněn, i když ne kompletně. S příchodem datadisku World of Warcraft: Cataclysm, který přidal možnost létat po základním kontinentu, tato potřeba byla ještě jednou redukována.
Během starého raidování trávili paladini většinu svého času rebuffováním ostatních. Raid v té době čítal 40 lidí a blessing vydržel pouhých 5 minut. A jelikož nejlepším healerem býval priest, práce druidů v raidu spočívala zase v používání innervate.
Naprosto prvním legendárním předmětem, který byl kdy získán hráčem, byl náhrdelník z Barona Geddona v raidu Molten Core. Ještě ve stejný den byl tento předmět ze hry odstraněn, ale hráčovi bylo dovoleno si předmět ponechat. Údajně byl amulet na herní postavě dokonce viditelný.
Pokud se chtěli příslušníci Aliance dostat do Scarlet Monastery, nezbývalo jim nic jiného než běžet do Southshore, odkud bylo nutné přejít přes Western Plaguelands, kde se pohybovala velmi silná monstra, a následně přežít setkání s Hordou v Tirisfal Glades, kde byla instance Scarlet Monastery. To vše za nemožnosti používat mounta.
WoWWiki je největší herní wiki vůbec. K dnešnímu dni čítá okolo 300 000 stran.
Travis Day, dlouholetý zaměstnanec společnosti a game designer, byl během WoW považován za úctyhodného warriora, který vydal např. toto video. Nedlouho poté byl přijat do Blizzardu.
Britský politik Mike Weatheley který je vášnivým hráčem World of Warcraft, v Britském parlamentu navrhl aby byly krádeže ve videohrách trestány stejně jako ve skutečnosti. Hlavním argumentem bylo že virtuální předměty sice fyzicky neexistují ale stojí skutečné peníze.
Hra se objevila i v populárním animovaném seriálu Městečko South Park kde je jí věnovaná dokonce celá epizoda s názvem Věnuj se lásce, ne Warcraftu (viz zdroj) Zde se hlavní hrdinové Kyle, Stan, Kenny a Cartman pokoušejí zničit jiného nebezpečného hráče za cenu ztráty osobního života. Část příběhu se odehrává přímo ve hře a na produkci se podílela i společnost Blizzard Entertainment.
Podle hry vznikla roku 2005 její desková varianta s názvem World of Warcraft: The Boardgame, která se postupně dočkala tří rozšíření, a to Shadow of War (2006), Burning Crusade (2007), což je stejný název, jako nese vůbec první počítačové rozšíření a Scion of Darkness (2009). Následovala karetní hra World of Warcraft Trading Card Game, která se později transformovala do Hearthstone, dále pak World of Warcraft Miniatures Game s velkým množstvím figurek a nakonec World of Warcraft: The Adventure Game s osmi rozšířeními.