Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

WG Realms: Demon Throne

15.10.2020
100
1 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
freeware
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

WG Realms: Demon Throne je definitivní edicí původního WG Realms 2: Siege Breaker z roku 2011. Část obsahu je tak ze zmíněné starší verze hry, přestože tato byla výrazně obohacena o nové mapy i herní principy. Stále jde o frenetickou střílečku, zachovávající si aspekty FPS žánru z minulých dekád. Směs je namíchána ingrediencemi z klasických her, ať už jsou to Doom, Hexen, Quake, Heretic, Witchaven, Unreal či jiné. Koncept kampaně je tentokrát složen z několika epizod, mezi nimiž si lze libovolně vybrat. Dokončení všech z nich poskytne hráči kousek fragmentu, z nějž ve startovním Hubu poté sestaví obrázek, rozdělený na šest dílků. To uvolní portál k finálnímu střetnutí hry, kde se odehraje monstrózní řež.

Stěžejní stránkou je komplexní systém k získávání střeliva odemčením truhel, nacházejících se různě po okolí, popř. pečlivě ukrytých v tajných oblastech. Na to jsou potřebné zlaté mince od zabitých nepřátel. Na HUDu udávající jejich momentální výši, jíž postava právě disponuje. Nákup hráčova vybavení probíhá také v Upgrade Shopu, jestliže splní zadané úkoly od ostatních. Rozprostírá se tím tak prostor k širšímu uplatnění. Např. maximální výši nesených nábojů a razanci způsobeného zranění. A to důležitou komoditou barevných klenotů. Interakci s NPC řeší aktivační klávesa, načež se objeví text o její funkci a roli. Výdrž silnějších protivníků a bossů je indikována ukazatelem poškození, k eliminaci je tak nutno více zásahů. K výběru jsou dva odlišné herní charaktery a čtveřice obtížností. Zkompletování dané části epizody umožní náhled k detailnějším statistikám, poskytujících cenné údaje o aktivitě herního alter ega. Atmosféru dotváří i rytmická muzika.

V závislosti na tom, jak si hráč aktuálně stojí, se odvíjí jeho další postup. K otevření dveří je vyžadováno zpřístupnění truhel, někoho zneškodnit, aktivovat spínač, uplatnit konkrétní zbraň. Pokaždé se zobrazí, že byly otevřeny dveře. Zprvu neaktivní bývají i potvory, než se jim dostane instrukce k útoku. Platí též i pro sběr financí. Ve vzácných chvílích se objeví sekvence, kam se vydat, kdo zrovna přichází z monster na scénu. Je hojně využíván vertikální způsob pohybu, ke sbírání speciálních předmětů na nesmrtelnost, dvojnásobné poškození apod. Je tak žádoucí nejprve promyslet další postup, než účinek odezní. A to zejména u likvidace krvežíznivých nestvůr v objemnějších skupinách. Ze zbraní poslouží jednohlavňová a dvouhlavňová brokovnice, kulomet, raketomet, granáty, různé energetické typy, obouruční pistole, ale i pekelná BFG 666 či teleportační zbraň na blízko. Nechybí kooperace ve dvou. Dávku originality zajišťuje i vcítění se do kočky, s níž se mění úhel pohledu.


Poslední diskuzní příspěvek

27 Nov 2020 - další aktualizace, navíc přidávající tři nové levely. To je neuvěřitelný! Já ještě začátkem listopadu rozehrál hru znovu, v té 15 Oct. 2020 verzi, na vyšší obtížnost. Mám to od té doby rozehráno ve druhé epizodě.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Plnohodnotné čtyři epizody, ale jsou tu i další tři menší arény. Jedině tak hráč získá všech šest fragmentů jednoho obrázku, který tvoří vstupní portál do poslední části hry. Ta je v pravdě kolosální, nejsem v ní sám. A mám dojem, že se to odehrává v pekle, jak jinak. Tedy, zpočátku je přístupných šest spletitých lokací, Episode 1, 2 a 3, dále Aréna výzvy, v níž je zahrnutá i ta, kde si běžně kupuji výbavu a plním úkoly pro NPC. Aby se to později zvrtlo a začala nehorázná střílečka i tam, tak krásně zapomenu na ten RPG a Adventure ráz, jaký hra má až do morku kostí. Protože bez správného nakonfigurování vlastností postavy, popř. jejích zbraní, je ten konec totálně nehratelnej. Ale nestěžuji si, kvůli takto koncipovaným FPS mě to dodnes baví. Nemusí to být jen výsada dávné minulosti, nostalgie. Když tomu někdo rozumí a ví, o co stojím, vytvoří to, hra vyjde a nakonec je to naprosto revoluční počin.

Klíče, klenoty, zlato, to je to, oč tu běží. Klíči si odemykám truhly, v nichž buď něco je, případně mě pustí bránou dál, jestliže jsem postavě nepřinesl vyžadovaný předmět. Na to ty truhly musí jít něčím odemknout, ale klíči se vyplatí šetřit, k mání bývají dosti vzácně. Ve hře pečlivě ukryté napříč úrovněmi, ať už v secretech nebo jinde, někdy spolu s gemy či osamoceně položené. Před vstupem do finálního střetnutí jich můj charakter Duke měl 20, ačkoli ani nespotřebovány, stačila mi jich již jen dvanáctka. A to ještě k upgradu jedné vlastnosti, co je normálně ke koupi v Upgrade Shopu. Klenoty slouží na nákup vybavení, náboje, zlepšení několika vlastností, síla útoků a POW. Damage Bonus mnou navýšen pouze dvakrát, krom těch zmíněných truhel. Některé z nich nejsou povinné, záleží na tom, kolika klíči disponuji. Většinou použití předmětu, věci, nějaký úkon a tak, spustí správně skript k posunu dál. V Epizodě 3 mi chybělo trochu zlata, čímž mi nešlo jít dál. Neodkryla se cesta. Jak sebráno víc, tak už ok.

Zlato je fajn aspekt, s nímž vyvstává potřeba kontroly. Bez jeho sbírání neotevřu truhly se střelivem. V začátku hraní, než poberu, co a jak, je o to nutnější mít hodně peněz a otevírat jimi naprostou většinu truhel. Peníze bohužel nejsou přenosné do následující mapy z klasického exitu. V rámci zpětného návratu ,přes Upgrade Shop, zachovány jsou. Gemy přibývají s tím, jak hráč kompletuje odehrání kampaně, jak úspěšné měl finální statistiky z dokončení dané mapy. A dají se získat i plněním oněch úkolů, to je primární účel těch NPC ve hře. Na konci jich můj avatar měl přes dvě stě, osobně doporučuji je ale raději vhodně utratit za navýšení útoků a zvýšení POW. V těch chvílích vyhrocených bitev, hra sama spawnuje dostatek zásob, jinak by nebylo čím ty zbraně nakrmit. Spínače nahrazuje sbírání jakýchsi akumulátorů, nacházejících se někde schované, načež se mají umístit do slotu, s čímž autoři hráče seznámí v první epizodě. A obrácená gravitace naprosto mění úhel pohledu, k nevíře.

Bossové, už ani nepamatuji, kdy takto megalomanské souboje naposled potrápily mé reflexy. Vleklo se to, nebylo to snadné, bylo jich dost, ale když už se děj vyvinul směrem vpřed, chrstnul přede mě zajímavé pasáže, obměnu prostředí, celkovou majestátnost. Aby závěr navnadil. Takovou hektičnost u her zbožňuji. Zde navíc proložené absolutně klidnými činnostmi a lokalitami, z nichž rozhodně nelze mít dojem natřískané střílečky. A ty nápady. Vcítím se do kočky, to by mi pak nešlo překonat úzkou škvíru, tou projde jen ona. A vybafne na mě i u závěrečných sekvencí v pekle. Řešení komplexních hádanek, šplhání po zmrzlém skle, přeskakování vězeňských cel, přivolání kolegy na usnadnění. Doplňování ukazatelů na HUDu, chce to promyslet, mít něco v zásobě, umět používat POW. Jedině tak ustojím pády z velkých výšek. Joke secrety, i ty obyčejné. Inspirace Far Cry, Vivisector, Blood. Na co si vzpomenu. Dvojnásobné poškození, nesmrtelnost, vertikální level design. Sjíždění na rozesetých plošinkách. Jestli kdy někdo stál o inovaci žánru, má ji mít. Přitom samozřejmě nedojde ke zneuctění principů, ale stará škola stále vládne. Super!
+9