Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Frozen Throne je datadisk z doby, kdy datadisky byly takřka plnohodnotným pokračováním původní hry. Frozen Throne patří k těm nejlepším vůbec a původní W3 prodloužil o 3 regulérní a jednu bonusovou kampaň. Dodnes si doma hýčkám platinovou edici Warcratftu 3 i s datadiskem a jsem na její vlastnictví (a funkčnost) náležitě hrdý.

A co nám vlastně Frozen Throne nabízí? Po bitvě na hoře Hyjal to vypadalo na konečné vítězství dobra a nikdy jinak, ale ve stínech stále číhá nebezpečí a lesy bloudí různé nepěkné potvůrky. Frozen Throne začíná exotickou kampaní za temné elfy, přičemž první mise nabízejí exotické prostředí vystřižené jak z nějakých jihoamerických rozvalin. Touto kampaní nás provází dozorkyně Maiev, která byla v minulosti pověřena hlídáním Ilidana a z jejíhož jednání lze vyčíst jasná motivace - pomsta. Není však jediná a setkáme se i se starými známými hrdiny z W3. Následuje kampaň za Alianci, kde Kael'thas a zbylí vysocí elfové hledají nový smysl života v ruinách Azerothu (a i jinde). Celková atmosféra datadisku je temnější a z nových postav mi Kael'thas připadá jako jediná kladná postava. Po pádu Legie kupodivu nemrtví stále dobře prosperují a právě jim je věnována poslední kampaň. Tou nás provede starý známý Arthas a tři mise si užijeme (a to doslova, protože jsou opravdu kvalitní) za Sylvanas.

Bohužel se v regulérním tažení nedostalo na Orky. Ti mají svou bonusovou kampaň, která snad ukazuje, jak měla vypadat původní RPS. Vypadnutí Orků je mi líto, je to má oblíbená frakce a bonusová kampaň mě při prvním hraní velmi bavila, bohužel její znovuhratelnost je nula. Na druhé a další dohrání nepřináší nic nového.

Hned v úvodním intru představí hra novou skoro plnohodnotnou rasu Nagů, kteří zahrnují některé nejsilnější jednotky ve hře. Za Nagy si během hry několikrát zahrajeme, bohužel možnost stavby jejich armády je až na dvě výjimky značně osekána. Co se týká těch extrémně silných jednotek, jde o bojovou želvu, která slouží jako obléhací "stroj" a dokáže zhltnout útočící jednotku (tedy jde o významně silnější kodo). Jejich "stavba" není omezena. Ultimátní jednotkou je nagijská královská stráž, které však za celou hru dostaneme do pařátků jen 4 a nelze je cvičit. A konečně musím zmínit ptákovce, jejichž síla je v tom, že stojí pouhé dvě jednotky jídla a mají letecký útok. Nagové jsou zkrátka silná frakce a hru značně osvěžují.

Další novinkou je zvýšení limitu armády z 90 na 100 (ale sneslo by to o víc) a podobně se zvýšil limit obou upkeepů.

Obtížnost oproti původnímu W3 se mírně zvýšila. Samozřejmě některé mise jsou i zde jednodušší, jiné složitější. Autoři nás nyní tlačí do ovládání dvou, v jednom případě dokonce tří, armád. Jde o nový originální prvek, což musím ocenit, ale na druhou stranu cítím, že mne hra "nutí" do jiné strategie, než bych si byl býval vybral já sám (jedna obrněná báze obsazená limitním počtem jednotek). V některých misích má ovládání dvou armád smysl a pomáhá hratelnosti (útok na Balnazzarovo město ze dvou stran vytuněnými armádami Sylvanas a Garithose je skvělým zážitkem a tato mise je pro mne vrcholem kampaně nemrtvých i datadisku jako takového), jinde spíše otravuje (V misi Bratři Stormrageovi nechápu význam Furionova vojska a je pro mne jen zakopanou zátěží, kterou musím obhospodařovat, zatímco s Ilianovými Nagy čistím mapu. Funkce Furionova vojska je podle mne pouze v tom, aby mi pravidelně mělo co hořet. Dále v misi Král Arthas ovládáme hned tři armády - Arthas, Sylwanas a Kel'Thuzad, ale standardně mapu čistím jen s Arthasovými abomination, která jsou z nabídky zdaleka nejsilnější. Mise je originální, ale její hraní mne moc nebaví.).

Frozen Throne je datadisk jako víno. Je pozůstatkem našeho herního mládí, kdy datadisky byly téměř regulérním pokračováním původní hry. A to byly nějaké datadisky... Je pozůstatkem doby, kdy kopeček zmrzliny stál 4 koruny, a to byly nějaké kopečky :D.

Pro: Tři nové kampaně, Nagové, Maiev a Sylvanas, prostředí "jihoamerických" ruin.

Proti: Hráč je více svázán přáním autorů (ovládání dvou armád), slabší poslední mise. A kde je Warcraft 4?!?

+27
  • PC 85
Vidím tvůj dům. Hoří. >:-)

Pokud někomu přišla škoda (jako třeba mně), že původní hra měla sice hezky odvyprávěný příběh, ale ne moc zajímavě napsaný, datáč Frozen Throne k němu musel narovnaně přijít a tvrdým hlasem prohlásit: ,,Hold my beer."

Jedna z nejparádnějších věcí celého datadisku je především ten fakt, že striktně nerecykluje gameplay z původní hry, ale snaží se ho obohatit nějakými vychytanými a originálními prvky. Díky tomu hráč nemá moc pocit, že hraje jenom nějaký dodatek k původnímu příběhu, ale obstojné a úctyhodné pokračování, které svou poutavostí a originalitou chytne a už nepustí. Krásně to je vidět na různorodosti kampaní:
Za Noční elfy se hlavních otěží tentokrát ujala chladná Maiev, která, na rozdíl od Furiona a Tyrande, působí víc jako taková anti-hrdinka - zatímco Furiona a Tyrande hnala kupředu potřeba záchrany světa, Maievin hlavní drive je především pomsta a vykonání nelítostné spravedlnosti. Je to hezká změna, která dá hráčovi najevo, že ani ušlechtilí noční elfátka nejsou do jednoho nějací zaprdění ochránci přírody. Kampaň obsahuje pěknou škálu různorodých a zajímavých misí, přičemž moje nejoblíbenější je asi ta poslední (ironicky bez Maiev), kde na scénu nastoupí Bros Stormrageos.

Naprosto boží je ale mise za Krvavé elfy. Ta podle mého zvládla úplně nejlíp onen mix strategie a RPG pasáží, protože všechny z nich byly fakt perfektní. Navíc Kael´Thas je sympaťák, vzhledem k událostem z W3 hráč chápe jeho motivy, plus celá jeho cesta napříč kampaní, je asi úplně nejzajímavější. Však se, chlapec, podívá do jiných sfér! Asi to i souvisí s tím, že v této kampani se dočkáme i jedné tajné speciální mise, na kterou při každém rozehrání strašně moc těším. A za ty Nagy jsme prostě měli hrát častěji, nemůžu si pomoct.

Obstojná, ale bohužel i nejslabší kampaň, je ta za nemrtvé. A zde se dostávám ke hlavnímu zádrheli celé hry, smutné je, že to je její nejpodstatnější postava - Arthas mě tu prostě téměř vůbec nebavil. Ze začátku byly jeho pasáže ještě poměrně zajímavé (čištění Království a následný útěk), ale po jeho příjezdu do Northrendu to šlo od desíti k pěti. Mise na těch ledových plání nepůsobily příliš originálně či podmanivě, Azjol-Nerub mě už vůbec nebavil, plus celkově opětovné hraní za postavu, se kterou jste v původní hře strávili půlku celého příběhu, už může omrzet. Nezachraňuje to ani brouk Anub'arak, který spíš slouží jen jako takový Arthasův sidekick než plnohodnotná zajímavá postava. Jestli ale něco zachraňuje celou kampaň, tak to jsou pasáže se Sylvanas. Sakra, ty byly skvělý! Proč s ní musely udělat jen tři mise?! Každá z nich má naprosto vynikající originální gameplay, který si onen stereotyp ze zbytku kampaně s přehledem strká do kapsy. Kdyby se kampaň víc zaměřila na originalitu hraní během pasáží za Sylvanas, byl bych mnohem spokojenější.

Kampaň za Rexxara byla solidním RPG zážitkem, který se sice nemůže chlubit poutavým a zajímavým příběhem, ale ten zábavný gameplay za to stál. Jenom je to taková malá jednohubka, na kterou, v porovnání s ostatními kampaněmi, člověk rychle zapomene, byť mu velice chutnala.

Pak přišel konec. A co následovalo potom všichni víme. Na události datadisku navázala ta MMO nádhera, která (čistě můj osobní názor) zcela zničila onu krásu a poutavost celého Warcraft světa a jeho příběhu. Nu, co naděláš. Starý dobrý W3 a jeho datáč tu však s námi budou pořád. Takže když se mě někdo zeptá, jak skončil příběh celého Warcraftu, řeknu mu, že Arthas na tom trůně usnul, umrzl k smrti a následně se stal hlavním exponátem v Západočeském muzeu. Kael'Thas sbalil Jainu a měli spolu krásná půlelfátka, Thrall na památku Kladiva Zhouby založil první kalimdorskou školku, a Sylvanas si našla svou vlastní cestu a zabila každého, kdo se jí postavil do cesty.

A pohádky byl konec. <3

Pro: Zajímavější příběh, originálnější gameplay, postavy, hudba

Proti: Sekvence s Arthasem nudné, občasný stereotyp

+24
  • PC 90
Jeden z nejlepších datadisků, který kdy spatřil světlo světa. Konečně přidal další typy útoků a armorů, čímž přidal na důležitosti u flexibilnosti strategie, tedy už nestačilo jen dělat pořád dokola vaše oblíbené jednotky, museli jste více scoutovat a reagovat na protivníka, abyste dosáhli vítězství... Teprve tento datadisk udělal Warcraft Warcraftem a rozběhl tu pravou multiplayerovou extázi. Ovšem ani singleplayer nezůstal na ocet, máme tu opět příběhově hutnou a silnou kampaň s naprosto strhujícím závěrečným videem, které bych označil jako jedno z nejlepších herních videí vůbec (Artas při mocném výstupu na ledový trůn slyší všechny dríve známé a pro příběh podstatné hlášky z předchozích kampaní).

Pro: Naprosto vychytaný multiplayer s pár chytrými inovacemi, silný příběh v kampani.

Proti: Singleplayerová kampaň mohla být i delší a mohla mít více videí.

+21
  • PC 90
Protože byl datadisk Warcraft III: Frozen Throne přiložen k původní hře, pustil jsem se do něj ihned po jejím dohrání a nakonec jsem se u něj bavil ještě více, než jsem předpokládal.

Temní elfové, kteří mě svými misemi ve W3 příliš nenadchli, zde již mají mise zábavnější a mají také k dispozici dvě nové jednotky (vílí drak a horský obr), jenž se mi hned zalíbily. Kampaň za alianci také dostala nový náboj v podobě krvavých elfů a jedné tajné úrovně a i mise za nemrtvé byly okořeněny novými jednotkami a budovami. Všechny rasy také mají k dispozici nové hrdiny a vlastní obchod, kde se mohou nakupovat a prodávat artefakty.

Zvláštní kapitolou je bonusová kampaň za orky, kde se mění žánr RTS na speciální RPG a kde můžete postoupit až na patnáctý level. Vyšší hodnocení jsem chtěl dát už po dohrání tří základních kampaní, ale toto tažení mě donutilo jít s konečným hodnocením ještě o stupínek výše.

Další novinkou jsou runy, které obnovují životy a manu nebo na chvíli zvyšují rychlost pohybu či obrané číslo jednotek. Spouštějí se kliknutím na ně, podobně jako knihy síly, obratnosti, inteligence nebo zkušeností, které se nově již neukládají do inventáře hrdinů. Při svém putování jsem občas nalezl i různé poklady, které mi poskytly určitý finanční obnos nebo zvýšily mou zásobu dřeva.

Z nových hrdinů se mi nejvíce zamlouval pandarenský pivovarník, jenž měl vůbec nejlepší hlášky ve hře, kterou jsem opět hrál s českým dabingem. Všiml jsem si také zvuku, jenž vydávala jedna příšera, který se velmi podobal zvukům polního škůdce z Gothicu II. Nakonec musím ještě zmínit excelentní videa a kvalitní hudbu, jenž jsou u těchto vývojářů samozřejmostí a nechybí ani v tomto titulu.

Pro: všechny kampaně včetně bonusové, runy, poklady, pandarenský pivovarník, český dabing, hudba, herní videa

Proti: závěr kampaně za nemrtvé

+20
  • PC 95
Tak hned na začátek se musím trapně vyznat ze svých hříchů. Dušoval jsem se, že The Frozen Throne dokončím na nejtěžší obtížnost. Bohužel, moje schopnosti nebyly dostačující. Ve skrytém levelu jsem použil cheat doplňující peníze, v levelu se Sylvanas jsem použil asi na pět vteřin God Mode a v posledním a před-předposledním kole za Undead jsem si snížil obtížnost na Normal. Věřím, že všechna kola až na poslední bych byl schopen po drahných pokusech dohrát na nejtěžší...ale poměr zábavy ku vytočenosti už byl moc nakloňen v neprospěch zábavy. Dám si za to 30x "Lich Kingu, jenž dlíš na trůně" a budu tuze smutný.

The Frozen Throne je pekelně dobrý datadisk. Kampaň za kteroukoliv rasu můžu s klidem nazvat skvělou. Příběh prostě nedělá ostudu původní hře, ba ji možná v některých částech ještě převyšuje. Do hry přibylo pár nových jednotek a hrdinů; všichni pečlivě vybalancovaní a zajímaví. Některým stávajícím jednotkám přibyla sem tam nová schopnost, či je lze nějak vylepšit. A samotné mise se vyznačují opravdu velkou úkolovou variabilitou, takže se nebojím říct, že tahle hra dokázala vyždímat z žánru rychlé strategie první, poslední.

Když pominu také několik nových budov, nemohu zapomenout na "skoro plnohodnotnou" nehratelnou rasu Naga, která mi svými nechutně silnými jednotkami totálně kazila plány skrz naskrz celou kampaní. A pak, když jsem za ně hrál, jsem zjistil, že jsou vybalancovaní také. Ostatně všichni, proti komu jsem hrál mi přišli nechutně silní a pak se ukázalo, že jsem prostě špatný stratég, hráč a vůbec všechno.

Přibyla rovněž spousta nových creepů, artefaktů, run, vedlejších questů v misích...tak si říkám, že tohle by měl být vzor pro datadisky k čemukoliv. Vylepšit to staré a přidat spoustu nového. Co mi tam trochu nesedělo, byla bonusová kampaň za Orky. Ne, že by byla špatná, jen mi přišla jako nějaký trénink na World of Warcraft.

Jediná věc, která mě štvala, byla dost velká nevyrovnanost obtížnostních stupňů. Na nejtěžší obtížnost pro mě byly některé mise skoro nehratelné a na normal mi zase přišly jako dětská hra. Také trochu zamrzí, že jsou přítomny pouze dvě CGI animace...to ale vyvažuje fakt, že jsou kulervoucí až vstávají vlasy na hlavě.

Takže Warcrafte, tvůj třetí díl jsem si naplno užil a tvůj čtvrtý díl už určitě dohraju na nejtěžší obtížnost i s datadiskem. Takže už aby ses ukázal...

Pro: Nutnost strategického myšlení, nové jednotky, nové...všechno!, super příběh, vyváženost jednotek, zkratky

Proti: Snad jen moc velký skok mezi obtížnostmi

+19
  • PC 90
Co to sakra bylo :-D Taky jste na konci nechápavě kroutili hlavou, jak mohli sjetí blizzardíci škrtnout plán na CGI závěrečného souboje mezi Illidanem a Arthasem a místo toho dali jako animačku "nudný" pochod Arthase a nasazení helmy? Jo, bylo to dost dobrý, ale mohli to udělat ještě lepší! Anebo tu ingame animačku udělat pořádně. Tak a teď, aby byla zachována sendvičová metoda, bych měl uvést nějaké klády. Třeba ta moje má velký klad.

Mise za Maiev byly fakt hustý. S jejím blinkem (teleportace) se dají dělat skutečně psí kusy a někdy na jeho dobrém použití závisí i splnění nepovinných úkolů - třeba nalezení skrytých ostrovů, sbírání úlomků mocného artefaktu a další. Obecně kampaň za (temné) elfy mi přišla nejnápaditější a nebál bych se říct, že jsem si ji užil nejvíc; pak tedy přijde kampaň za (krvavé) elfy, která je ale spíš lidská (tady je právě vidět počátek blizzardí zhulenosti, o které jsem mluvil na začátku). Ta je docela v pohodě, člověk sem tam hraje za Illidana, kterej se občas může díky své ultimátce proměnit na největší bestii pod sluncem. Teda s výjimkou Arthase, ten je nejlepší. Jo! No a poslední kampaň za nemrtvé v čele s Arthasem je skoro tak dobrá, jako za Temné elfy. Ono sledovat další osudy bývalého člověka, jak zápasí se svým vlastním tělem a postupnou ztrátou moci (velice dobré využití snižování úrovně hrdiny), to by zamávalo i s Darth Vaderem. Možná by pak měl Luke ještě dalšího sourozence. Star Wars Ep VII comming soon. Škoda, že v poslední misi se mi hlavní enemy Illidan bugl, takže s armádou Nagů jen chodili v kruhu a stačilo se mu vyhnout, jinak by mi asi dala víc zabrat.

K dokončení sendvičové metody musí zákonitě přijít kritika. Málo CGI! Proč Reign of Chaos mohl mít 7 animaček a Frozen Throne jen 2? No jo, já vím. Hledám chyby na prdeli ryby.

S příjemným pocitem "tam dole" chci ještě vyzdvihnout přidanou hodnotu jednotlivým rasám v singleplayeru. RTS mi moc nejdou a Frozen Throne i na normální obtížnost pro mě byla občas pekelně těžká, protože můj styl hraní se orientuje na dělání těch nejsilnějších jednotek, přičemž než se k vůbec první dostanu, tak už jsem kaput. Nejlepší jsou mraziví wyrmové, hehe. S 3/3 upgradem. Jo a s mrazivým dechem, ten dělám napřed. Asi abych si sám sobě mohl, než mě vykostí první emzák, zastavit na pár vteřin produkci následujícího wyrma. Pointa je v tom, že se mi líbí upgradovat jednotky. Všem všechno, upgrady budov, nošení dříví do lesa (teda z lesa), štíty pro pěšáky, třebaže jsem rekrutnul tak možná deset pěšáků celkem a počet zapnutí tohoto štítu se rovná průměru ročního počtu koitů uživatelů samozřejmě jiné databáze + 2 (jednou jsem se překliknul, no), tak jsem byl fakt nadšenej. Upgradů od původní hry dost přibylo, jedna dvě jednotky pro každou rasu, + rasa Nagů (dodělaná asi jako obličej Michaela Jacksona pět let před jeho smrtí, budiž mu země lehká) a jeden nový hrdina.

Frozen Throne představuje pro mě jednoho z posledních zástupců pravých datadisků, kdy datadisk byl datadiskem a ne jen větším DLC, kdy vydavatelé nebyli krutí a nestíhali hráče útrapami. Neklidem nezmítaní Blizzardi zrodili hrdinu. Byl jím Frozen Throne. Mocný datadisk, zocelený v žáru Mrazivého smutku. Síla, vášeň, Arthas. Jeho intenzivita změnila svět.

Pro: Nové upgrady, Illidan, Arthas, příběh, grafika, ovládání, pocit z hraní

Proti: Prostě konečná CGI, proč Blizzarde? :'(

+19
  • PC 100
Warcraft III je jedna z mála her co nabízí singleplayer a multiplayer na výbornou. Tento datadisk se stal mezi hráči jasnou součástí základní verze a zdokonaluje vše co ještě dokonalé v původní verzi nebylo. The Frozen Throne (dále jen TFT) dělá z Warcraftu III jednu z nejlépe vybalancovaných strategií, co spatřil svět a kdo by to řekl, když poprvé vidíme ve strategii RPG prvky u hrdinů (to byla novinka).

Singleplayer
Pokračování kampaní je z časového hlediska stejně dlouhé jako Reign of Chaos, na který příběhově navazuje. Celou story pak rozšiřuje mnoho knih a hra dává člověku tu pravou představu o tom, jak warcraftový svět vypadá a funguje. Warcraftový příběh bych neznalým přiblížil k Lord of the Rings a jsou fámy o točení filmu.. no ale pořád nic. Každopádně hráči dychtící po příběhu tu najdou co chtějí.

Multiplayer
O kvalitě multiplayeru svědčí fakt, že se TFT držel v progamingu 8 let (dokud nevyšel SC2) jako král strategií. Pro hráče je přichystaný tzv. battle.net (4 servery - 4 kontinenty), na kterém měli hráči poprvé v historii her možnost hrát ladder, ze kterého šli statistiky na website, proto byl WC3 tolik oblíbený - ještě dnes hraje statísíce hráčů. TFT do battle.netu vkládá funkci zakládání klanů (skupiny hráčů s názvem). Battle.net pro každý stát nabízí speciální roomky, a tak vznikaly zahraniční ale i tuzemské komunity hráčů, kterým se dostávalo speciálních offline turnajů o skutečné ceny, kterými se mnoho z nich i živili (v Koreji a Číně je dodnes hraní WC3 považováno za národní sport a pracovní povolání, které je u nich populární jako u nás fotbal).

DotA
Celým názvem Defence of the Ancients je známým pojmem mezi online hráči. Není to tak úplně dílo Blizzardovských ručiček nýbrž jednoho z vášnivých fanoušků, co si hrál v editoru map. Ano, WC3 má svůj editor map a s možností vytváření skriptů. Díky téhle možnosti byly po necelém roce vydání TFT na světě dvě super hry v jednom datadisku (fanouška chtěl do týmu Blizzard, ale ten se rozhodl vydat vlastní hru DotA 2, mezitím hru kopíruje freeware LoL, HoN atd.). DotA je mapa, která má dvě frakce a za každou může hrát max 5 hráčů. Každý hráč si vybere jednoho ze sta postav a díky RPG prvkům v týmové spolupráci vylepšuje předměty v inventáři, které mají mnoho kombinací.

Grafika
WC3 je stále ve 3D prostředí. Někomu se nemusí prostředí líbit na první pohled, ale časem si každý hráč warcraftový svět zamiluje. Tady byl položen základní kámen designu pro dnešní World of Warcraft. Skoro se dá říct, že WC3 je WoW v pohledu strategie. TFT se ale žádným způsobem nepodílí na vylepšení grafiky.

Hudba
Každá ze 4 dostupných ras (lidi, orci, nemrtví a temní elfové) měla v základní verzi 3 své hudební doprovody, které vždy dobře ladiliy s danou frakcí. V TFT najde každý hráč další 3 nové instrumentály. Hudba hru nijak nekazí, ale osmým rokem hraní už to máte radši vypnuté a posloucháte si svoje.

Dabing
Stejně jako základní verze WC3 tak i TFT má český dabing, který se na první poslech zdá být vtipný nebo hezký, ale po 10 hrách vás opakované hlášky už nudí a v tom horším případě to i vadí. Neexistuje možnost přepnutí dabingu někde v nastavení. Naštěstí WC3 bylo vydáno ve 12 jazycích, a proto záleží na tom, kterou jazykovou verzi hráč vlastní. Ono by se to dalo zřejmě pokládat jako jediné mínus hry, ale dá se to tolerovat, když existuje vynikající anglická verze.

Co je tedy nového v TFT?
Kromě toho co bylo již zmíněno, TFT do hry přináší hlavně nové příběhové postavy, takže i nové herní hrdiny s novými kouzly. Stejně tak v balíčku hry jsou u každé rasy nové jednotky, vylepšení a několik desítek zajímavých map. Jsou upravené atributy původních jednotek. Blizzard si dal záležet na tom, aby rasy byly co nejvíce pro online hráče vybalancované, ikdyž se na vyšší úrovni hraní pohled na balance značně zužuje, ale Blizzard aktivně přepracovává tyto nedostatky.

Závěr
Nikomu bych nedoporučoval začít hrát WC3, protože v případě multiplayeru je to strašlivý žrout času, jak tomu bývá zvykem u Blizzardovských her. Rozšíření TFT je určitě povedené a dělá WC3 ještě zábavnějším než byl (já dávám kilo, protože mě TFT dostal, ale né každý má rád strategie..). WC3 je devátou nejprodávanější PC hrou historie a to už přece něco znamená ne?

Pro: kampaň, battle.net, 3D prostředí, RPG prvky, editor, balance

Proti: "žrout" času

+15 +16 −1
  • PC 90
Po dlouhe době jsem se konečně dostal k poslední části strategií ze světa Warcraftu. A najednou je člověku líto že už je konec.

V tomto datadisku se příběh nádherně rozjíždí a aktivně se v něm zapojuje více postav oproti základní hře. Takto vyprávěný příběh už více připomíná film, což se mi velice líbilo. Sice stále fandím starému pojetí strategií (neosobnějšímu) ale takto spracovaná strategie nemá chybu.

Ve hře se o něco zvedla obtížnost a objevilo se několik novinek. Bohužel kromě nových jednotek u nočních elfů, mě ostatní vůbec nezaujali. A podobně je to i s novými typy útoku, hrdiny či předměty. Všechno je to velice fajn ale ve výsledku jsem zůstal u starých postupů z původní hry. Frozen throne nabízí možnosti k jinému pojetí hry, jiné taktice ale jde o to že už je to moc přeplácané. Pro mě coby čistě singl hráče je to pak nevyužitelné, nepraktické a nemarním stím čas.

Dvě nové rasy. Draenei byli docela fajn, ale vzhledem k tomu že se v kampani skoro neobjeví a hráč si za ně pořádně nezahraje, jsou trochu zklamáním. Zato nagy to už bylo něco jiného. Originální zpracování škála specifických schopností, to je to co tento datadisk velice pozvedá. Takový prvek, že tato rasa je schopna bezproblému přeplout vodou dosti mění hru a přidává nové možnosti.

Zvednutí populačního limitu o deset. To jsem opravdu nepochopil. Původní limit, ktery byl devadesát byl i tak žalostně malý, zvednutí o deset je prostě výsměch. Jednotek je málo a hráč se musí soustředit na správnou chvíli, kdy vezme všechny své jednotky z obrany a zaútočí s nimi (je jich zkrátka příliš málo aby hráč mohl nechat část v obraně a část v útoku aby obě složky byly efektivní. A i přes šileně silné hrdiny, bez armády minionů coby podpory a cílů odvádějících pozornost od hrdiny, útoky či obrana nemají šanci). V tomto ohledu jde v případě útoku více o spravné načasování, než sestavení jednotek. V nastálém chaosu a rychlosti, kterou hra plyne, je ovládání jejich speciálních útoků a vlastností velice problematické a hráč se spíš věnuje hrdinům.

Hra je ale i tak výborná a nabízí dlouhou herní dobu, plnou požitků se správně epickým vyvrcholením. Jediná škoda, je že tu chybí kampaň za hordu. Trochu ji kompnzuje minikampaň Založení Durotaru, ale ta klasická kampaň za hordu (vyskytující se ve všech předchozích warcraftech) tu prostě chybí.

Založení Durotaru je však velice zajimávým a zábavným počinem. Už to sice není strategie jako spíš akce s rpg prvky. Hráč se tak konečně dostane ktomu, s čím zápasí v jednotlivých kampaních - hry pouze za hrdiny, minimální zastoupení jiných jednotek (výjma několika částí).

The Frozen Throne je více než dobrým datadiskem, základní hra však měla něco, co datadisk ne, a i když nemohu specifikovat co, mohu jen konstatovat, že se obě části výborně doplňují. A stejně tak je ohodnotit - 90%
Jaká škoda, že už je konec.

Pro: Pokračování příběhu, některé novinky, atmosféra, dvě nové rasy

Proti: Místy moc přeplácané, někdy příliš obtížné, absence řádné kampaně za orky. A to, že už tato strategie nemá pokračování.

+15
  • PC 90
Frozen Throne vznikl ještě v době, kdy datadisk nebyl jenom sprostým slovem a bez ostychu neždímal z lidí peníze, ale byl plnohodnotým dílem, který za to stál.
Nevím jestli by mělo moc smysl komentovat, co všechno ve hře přibylo, FT má prostě vše, co by měl datadisk mít a v novinkách nenacházím zápory - Nové jednotky, rasy hrdinnové, budovy, doladěné chyby a samozřejmě kampaň...

Samotná kampaň je značně odlišná od Reign of Chaos - už se nejedná o tak pompézní a osudovou záchranu světa, ale o daleko komornější příběh, kromě kampaně za nemrtvé ovšem. To ale nijak neubírá na stějně dobře pojatém vyprávění. Obtížnost se celkem ztížila, takže těžká obtížnost je nyní fakt těžká, až jsem musel sahat po návodu (videu), abych přišel na to, že má neschopnost je dána mou blbostí, takže je to hardcore, ale dá se to zvládnout.

K tolik kritizované "orkské" části: Rexxarova kampaň nebyla špatná, byla jenom jiná a ukázala spíš cestu, po jaké chtěl Blizzard jít (WoW) a korespondovala s celkovým odlehčeným a kreativním pojetím celé kampaně FT. Ať už Tower Defence nebo Dota mapy, vítězství pomocí ovládnutí cizích jednotek, ovládání 2 různých armád atp.
Postavy ve hře již také nejsou zdaleka tak černobílé, ale daleko více ambivaletní jako mstivá Maiev, která jde přes mrtvoly, zoufalý Kael snažící se zachránit svůj lid nebo samotný Illidan. Skoro by se dalo tvrdit, že FT je postaven na antihrdinech.

Jen málo bych FT něco opravdu vytkl, jestli vůbec a spíš by to bylo hledání chyb, ale... Bylo by super si jen tak ve skirmishi vyzkoušet hrát za Nagy nebo za Krvavé elfy... Filmů by taky mohlo být více, ale zase nechci brát W3 jako interaktivní film a vlastně bych se bez toho záverečného video souboje i obešel. A ani tomu nejde upřít i realativní krátkost kampaně, ale vzhledem k tomu že jde o datadisk...

I když si zápory z původní hry FT nese sebou, tak jěště o stupínek vylepšil postavení takové hře jako W3 a jak zde již bylo psáno, toto je ten Wacraft 3, který se má hrát a člověk by neměl zůstat jen u RoC.

Pro: Spousta novinek

Proti: Zápory z minulé hry, pár drobností

+15
  • PC 85
Kampaň jsem bohužel nedohrál, zdála se mi ke konci celkem tuhá. Jinak příběhově opět skvělé. Nové jednotky jsou povedené, zvlášť u orků nový léčící (skvělý sekundární) hrdina a "obnovovač" taurenů. Limit jednotek byl zvýšen z 90 na 100, což je dobrá zpráva pro všechny massovače...:) Rasy se opět trochu vyvážily, a tak je multiplayer perfektní zážitek ať už po LANu, tak po battle.netu.

Pro: nové jednotky a hrdinové, opět perfektní videosekvence

Proti: moc mě nebavila kampaň za elfy s fanatickou Maiev

+14 +15 −1
  • PC 85
Zajímavé, že pro Blizzardovské hry platí, že teprve s datadiskem naplno vynikne jejich potenciál. Nejinak je tomu zde. Potěší nové jednotky a hrdinové (i neutrálni!) a vtípky tvůrců. Naopak kampaně ( kromě té orkské) mi už nepřišly tak zábavné jako v původním Warcraftu. Jinak povedený datadisk ke skvělé hře.

Pro: Arthasova metalová kapela, Neutrální hrdina - panda. Vznik fenoménu - DOTA. Multiplayer

Proti: Standardní kampaně

+12
  • PC 80
Datadisk udělal z parádní strategie strategii ještě parádnější. Přidal nové jednotky a další vychytávky, ještě více vyvážil strany a to vše okořenil dalšími renderovanými animacemi, na které člověk koukal s otevřenou pusou.

Pro: Vyváženost, další možnosti, animace.

Proti: Opět některé mise v kampani šlo zvládnout lépe.

+10
  • PC 100
Datadisk k Warcraftům III je velmi podařeným dílem. Podstatného vylepšení se dočkala grafika. Přibyly nové jednotky a noví hrdinové. Podařený byl i příběh kampaní. Jako obvykle na jedničku. Také se mi velmi líbila tajná mise za lidi, kde jste stavěním věží měli zastavit Garithosovu armádu a mise ve které jste bojovali o klec s uvězněným Illidanem.
Přibyla nová rasa nagů, ale většinu hry spíš hraješ proti ní.

Teť k tomu negtativnímu. Původní Warcrafty měly 4 kampaně, Frozem Throne měl jen 3, když nepočítám poslední orkskou misi, která úplně vybočovala z zaměření hry, jednalo se spíš o RPG. Tato poslední mise se mi moc nelíbila, ale dohrál jem jí.
Za novou rasu nagů jste bohužel mohli hrát jen v pár kampaní, většinou jste hráli proti nim.

Pro: Grafika, kampaně tajná mise se stavěním věží

+10 +12 −2
  • PC 80
Příběhově, byť hra pokračovala přesně tam, kde W3 skončil, mě hra již neoslovila tolik. I tak se ale hrála parádně a vím že to je možná přízemní, ale Ti co v Blizzardu renderují animace, jsou mistři ve svém oboru. Opět špička.

Pro: Hra jako taková, spád, animace.

Proti: Nic zásadního.

+6 +9 −3
  • PC 95
Za editor si tato hra zaslouží nejvyšší známky...
Obrovské množství custom mapek co stvořila komunita hráčů udělalo z W3 multihru.
RPGčka, TDčka, OpenworldRPG, Dota, bitky armád, arény, minihry... no nepřeberné množství singleplayerové i multiplayerové zábavy.

(nejlepší TD: YouTD 1.04)

na původní hru jsem už téměř zapomněl :)

Pro: custom mapky

Proti: zub času

+6 +8 −2
  • PC 100
Tahle hra je pro mě něco jako Battlefield. Singleplayer tady hraje až druhé, nebo spíše třetí housle. Multiplayer je to, co tuhle hru vyzdvihuje nad všechny ostatní.
Velmi dobře vyřešený battle.net Vám i díky své jednoduchosti poskytne mnoho zábavy na velmi dlouhou dobu. Warcraft III je pro mě legendou. Poprvé jsem si ho zahrál před 6 lety. Naposled před pár týdny.

Pro: taktika, vyváženost, dabing, hrdinové, uživatelská komunita

Proti: Blademaster, uživatelská komunita

+5 +8 −3
  • PC 60
To, co jsem si pomalu uvědomoval u W3, jsem si tady uvědomil prakticky po prvních pár misích kampaně - každá nová mapa začíná s milionem světýlek, jednotek, (ne)úkolů a žroutu času s přitom jasnou vidinou, že to sice porazíte, ale adaptovat se na danou herní mapu je neskutečně otravné. Chvílemi jsem hru až vypínal, pohledem na další část kampaně a rozlehlost mapy - tj. hra není jednoduchá (ačkoliv je velmi do-able) na nějaký odpočinek, tady se totiž skoro až nervujete a hnusíte pohledem na požadavky splnění.

Skirmish mód je opět takřka nehratelný - ačkoliv jsem jednou nastavil všechna možná ulehčení, počítač opět (!) podváděl a zničil mě defacto s první armádou. Bizarní fakt s ohledem na to, že kampaň Warcraftu je co se do koncové obtížnosti pravidelně poměrně primitivní záležitost.

Jinak příběh, filmy a ta atmosféra tady pořád je, pořád to má svoje neskonalé kouzlo a ačkoliv má story-line Warcrafta obrovské mezery a zdaleka není tak zajímavá jako jiné fantasy světy; je přitažlivé se v ní pohybovat a sledovat její vývoj.

Pro: Pouto k příběhu, (ne)grafické drobnosti, přitažlivost, filmy

Proti: Absurdita rozlohy, zdlouhavosti a otravnosti úkolů v kampani, skirmish

-13 +8 −21