Po dlouhe době jsem se konečně dostal k poslední části strategií ze světa Warcraftu. A najednou je člověku líto že už je konec.
V tomto datadisku se příběh nádherně rozjíždí a aktivně se v něm zapojuje více postav oproti základní hře. Takto vyprávěný příběh už více připomíná film, což se mi velice líbilo. Sice stále fandím starému pojetí strategií (neosobnějšímu) ale takto spracovaná strategie nemá chybu.
Ve hře se o něco zvedla obtížnost a objevilo se několik novinek. Bohužel kromě nových jednotek u nočních elfů, mě ostatní vůbec nezaujali. A podobně je to i s novými typy útoku, hrdiny či předměty. Všechno je to velice fajn ale ve výsledku jsem zůstal u starých postupů z původní hry. Frozen throne nabízí možnosti k jinému pojetí hry, jiné taktice ale jde o to že už je to moc přeplácané. Pro mě coby čistě singl hráče je to pak nevyužitelné, nepraktické a nemarním stím čas.
Dvě nové rasy. Draenei byli docela fajn, ale vzhledem k tomu že se v kampani skoro neobjeví a hráč si za ně pořádně nezahraje, jsou trochu zklamáním. Zato nagy to už bylo něco jiného. Originální zpracování škála specifických schopností, to je to co tento datadisk velice pozvedá. Takový prvek, že tato rasa je schopna bezproblému přeplout vodou dosti mění hru a přidává nové možnosti.
Zvednutí populačního limitu o deset. To jsem opravdu nepochopil. Původní limit, ktery byl devadesát byl i tak žalostně malý, zvednutí o deset je prostě výsměch. Jednotek je málo a hráč se musí soustředit na správnou chvíli, kdy vezme všechny své jednotky z obrany a zaútočí s nimi (je jich zkrátka příliš málo aby hráč mohl nechat část v obraně a část v útoku aby obě složky byly efektivní. A i přes šileně silné hrdiny, bez armády minionů coby podpory a cílů odvádějících pozornost od hrdiny, útoky či obrana nemají šanci). V tomto ohledu jde v případě útoku více o spravné načasování, než sestavení jednotek. V nastálém chaosu a rychlosti, kterou hra plyne, je ovládání jejich speciálních útoků a vlastností velice problematické a hráč se spíš věnuje hrdinům.
Hra je ale i tak výborná a nabízí dlouhou herní dobu, plnou požitků se správně epickým vyvrcholením. Jediná škoda, je že tu chybí kampaň za hordu. Trochu ji kompnzuje minikampaň Založení Durotaru, ale ta klasická kampaň za hordu (vyskytující se ve všech předchozích warcraftech) tu prostě chybí.
Založení Durotaru je však velice zajimávým a zábavným počinem. Už to sice není strategie jako spíš akce s rpg prvky. Hráč se tak konečně dostane ktomu, s čím zápasí v jednotlivých kampaních - hry pouze za hrdiny, minimální zastoupení jiných jednotek (výjma několika částí).
The Frozen Throne je více než dobrým datadiskem, základní hra však měla něco, co datadisk ne, a i když nemohu specifikovat co, mohu jen konstatovat, že se obě části výborně doplňují. A stejně tak je ohodnotit - 90%
Jaká škoda, že už je konec.
V tomto datadisku se příběh nádherně rozjíždí a aktivně se v něm zapojuje více postav oproti základní hře. Takto vyprávěný příběh už více připomíná film, což se mi velice líbilo. Sice stále fandím starému pojetí strategií (neosobnějšímu) ale takto spracovaná strategie nemá chybu.
Ve hře se o něco zvedla obtížnost a objevilo se několik novinek. Bohužel kromě nových jednotek u nočních elfů, mě ostatní vůbec nezaujali. A podobně je to i s novými typy útoku, hrdiny či předměty. Všechno je to velice fajn ale ve výsledku jsem zůstal u starých postupů z původní hry. Frozen throne nabízí možnosti k jinému pojetí hry, jiné taktice ale jde o to že už je to moc přeplácané. Pro mě coby čistě singl hráče je to pak nevyužitelné, nepraktické a nemarním stím čas.
Dvě nové rasy. Draenei byli docela fajn, ale vzhledem k tomu že se v kampani skoro neobjeví a hráč si za ně pořádně nezahraje, jsou trochu zklamáním. Zato nagy to už bylo něco jiného. Originální zpracování škála specifických schopností, to je to co tento datadisk velice pozvedá. Takový prvek, že tato rasa je schopna bezproblému přeplout vodou dosti mění hru a přidává nové možnosti.
Zvednutí populačního limitu o deset. To jsem opravdu nepochopil. Původní limit, ktery byl devadesát byl i tak žalostně malý, zvednutí o deset je prostě výsměch. Jednotek je málo a hráč se musí soustředit na správnou chvíli, kdy vezme všechny své jednotky z obrany a zaútočí s nimi (je jich zkrátka příliš málo aby hráč mohl nechat část v obraně a část v útoku aby obě složky byly efektivní. A i přes šileně silné hrdiny, bez armády minionů coby podpory a cílů odvádějících pozornost od hrdiny, útoky či obrana nemají šanci). V tomto ohledu jde v případě útoku více o spravné načasování, než sestavení jednotek. V nastálém chaosu a rychlosti, kterou hra plyne, je ovládání jejich speciálních útoků a vlastností velice problematické a hráč se spíš věnuje hrdinům.
Hra je ale i tak výborná a nabízí dlouhou herní dobu, plnou požitků se správně epickým vyvrcholením. Jediná škoda, je že tu chybí kampaň za hordu. Trochu ji kompnzuje minikampaň Založení Durotaru, ale ta klasická kampaň za hordu (vyskytující se ve všech předchozích warcraftech) tu prostě chybí.
Založení Durotaru je však velice zajimávým a zábavným počinem. Už to sice není strategie jako spíš akce s rpg prvky. Hráč se tak konečně dostane ktomu, s čím zápasí v jednotlivých kampaních - hry pouze za hrdiny, minimální zastoupení jiných jednotek (výjma několika částí).
The Frozen Throne je více než dobrým datadiskem, základní hra však měla něco, co datadisk ne, a i když nemohu specifikovat co, mohu jen konstatovat, že se obě části výborně doplňují. A stejně tak je ohodnotit - 90%
Jaká škoda, že už je konec.
Pro: Pokračování příběhu, některé novinky, atmosféra, dvě nové rasy
Proti: Místy moc přeplácané, někdy příliš obtížné, absence řádné kampaně za orky. A to, že už tato strategie nemá pokračování.