Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Povedená žánrovka, která krásně vystihla atmosférku špionážných bondovek a podobných kousků v rámci 70-80. let. Hlavním hrdinou není agent s mohutnou bradou typu Seana Conneryho, ale lepá děva v uplém oblečku, která nezná slitování.

Spousta špiónských vychytávek ve smyslu třeba zapalovače, který se dá sestrojit do mini svářečky a spousta dalších gadgetů hru obohacuje a nedělá z ní tuctovou střílečku, stejně jako rozmanitost úkolů, spousty zbraní s různým typem munice - dum dum kulky třeba, proplížení se kolem vojáků bez spuštění alarmu

Samozřejmě taky narazíte na některé nedostatky v chování UI, ovládání vozidel a místy protivného alarmu, který Vás provází zbytkem levelu, ale ve výsledku je to fajn kousek v nadprůměru, už se těším na druhý díl - 80 %
+19
  • PC 90
Trvalo dva roky než někdo vytvořil střílečku, která se mohla měřit s Half-Lifem jako rovný s rovným. Počin byl o to impozantnější, že se No One Lives Forever tehdejšímu vládci žánru vůbec nepodobá. Hra je na FPS netradičně ukecaná, občas se obejde úplně beze zbraní a některé pasáže jsou téměř filmové.

Hra je zasazena do 60. let. Bere si hodně z klasických bondovek a ze špiónského seriálu The Man from U.N.C.L.E., připomenutého nedoceněnou filmovou adaptací z roku 2015. Už z toho je jasné, že atmosféra nebude zcela vážná. Dialogy a zápletka si utahují z žánrových klišé, popřípadě odkazují na známé scény z proslavených filmů. Protože jsme v Británii, tak se pochopitelně nešetří jemným konverzačním humorem.

V centru děje stojí Cate Archer, nová členka organizace UNITY, snažící se prosadit v původně výlučně mužské společnosti. Na plakátu je Cate krásná a ve hře ještě nádhernější, ale její hlavní devízou je jiskřivá osobnost. Zatímco ve Wolfensteinu měl hrdina sotva jméno, v DOOMu ani to ne a Half-Life se zmohl jen na povrchní charakteristiku Gordona Freemana, NOLF si dal práci, aby hlavní postavu polidštil a dodal jí hloubku. Projevuje se to zejména v hustě roztroušených animacích doprovázejících příběh. Tyto sekvence zabraly dohromady určitě přes hodinu času, přesto nezdržují a nenudí. Svou chvilku slávy si užili i umanutě zlí záporáci, jejich nesoudní pobočníci a dokonce i komicky neschopní poskoci.

Nejdůležitější na FPS je ovšem akce a ta je bez debat špičková. Protivníci moc nevydrží a většinou padnou na dvě povedené rány. Protože je míření benevolentní, tak mi častěji než jindy dopřálo pocit elitního zabijáka. Pochopitelně je to jen iluze, protože nepřátelé se vůbec nekryjí a neuhýbají. Jako odkaz na brakové akčňáky umírají dlouhé vteřiny, během nichž se komplikovaně kácí.

Obtížnost i tak dokáže potrápit, zvlášť v mapách vyžadujících opatrný postup. Buď při spuštění alarmu skončí misi neúspěchem, nebo se najednou vyhrne přesila nepřátel a chudinku Cate bez milosti zlikviduje. Prostoru na chyby moc není, protože jsem za celou dobu našel sotva dvě lekárničky a obnovoval jen neprůstřelnou vestu.

Stealth je vcelku použitelný a kdybych si dal práci, prošel bych část map bez zabití. K dispozici je skvělá pistole s tlumičem a serepetičky usnadňující infiltraci těžce chráněných objektů. Je jich opravdu hodně a bez některých se v misi neobejdete. Vývojáři využili toho, že ženy mívají spoustu módních doplňků, takže brož do vlasů slouží jako šperhák, přezka opasku vystřeluje lezeckou kotvu a parfém omráčí vojáka na tři metry. Pro agresivní postup je připravena pestrá nabídka zbraní. V jejich chování jsou znát rozdíly a nejvíc jsem si oblíbil kalašnikov, disponující skvělou palebnou silou a slušnou přesností. Každá zbraň má několik druhů nábojů, což je spíš na škodu, protože přebíjení mě jen zpomalovalo.

Smysl pro humor a akci doplňují výborné mise. Záchrana v letadle je vysloveně lahůdková a totéž bych mohl říci o úvodním hlídání velvyslance. Variabilita je obrovská a díky častému střídání jsem se nikdy nenudil. Nemění se jen struktura, ale i prostředí a některé mise mi připomněly Return to Castle Wolfenstein. Došlo i na souboje s bossy a zvlášť ten druhý z nich je docela těžký. GOTY edice obsahuje bonusovou prázdninovou epizodu.

No One Lives Forever se nezalekl popularity skriptovaných stříleček. Vsadil na příběh, propracovanou hlavní postavu a smysl pro humor. Byla to výborná volba, protože filmovost hry odůvodnila koridorovost map, parodování pokleslých špionážních dramat ospravedlnilo občas tupou AI a stylizace do šedesátek dodala nestárnoucí vzhled. Nad většinou chyb se tak dá mávnout rukou a stejně jich moc nebylo.

Pro: stylizace do 60. let, fimové sekvence, Cate Archer, skvělý dojem ze střelby, smysl pro humor, variabilní mise

Proti: občas hloupá AI, koridorové mapy, otravné přepínání různých druhů munice, tvrdohlavé nastavení ovládání

+23
  • PC 80
Přiznám se, že nejsem úplně skalní fanda žánru stealth. Nějaké plížení, dlouhé čekání a schovávání se mě prostě moc nebaví. Možná proto jsem tuto dvou a půl dílnou sérii tak dlouho odkládal. Ta "půlka" pochopitelně patří Contract J.A.C.K., který má být podle všeho už jen obyčejnou střílečkou. To ale zjistím až později.
Každopádně první díl NOLFu mě přes všechna negativní očekávání celkem překvapil a nakonec se vůbec nejednalo o v prvé řadě stealth akci, ale o čistokrevnou 1st-person akčňárnu s několika stealth prvky. K tomu navíc okořeněnou o zajímavý špiónský příběh ze 60. let minulého století se skvělým a netrapným humorem. Vše podtrženo brilantní britskou angličtinou a různými jejími srandovními variacemi. Nejvíce mě bavil gentlemanský a snobský akcent pánů, povídajících si o nevýznamných hovadinách v totálně zakouřeném klubu, držíc v ruce sklenice červeného vína. Pokud alespoň obstojně rozumíte anglicky, určitě si tento geniální dabing postav užijete. Zároveň vám i pomůže překonat někdy až nelidsky dlouhá a místy nudná in-game videa mezi jednotlivými misemi.
Příběhová linka je zábavná, ze začátku tedy ne tolik, ale postupem času, čím více se blížíte ke konci, tím více vás začne vtahovat a vrcholí zajímavě a pro někoho možná i nečekaně. Já jsem si hru začal pořádně užívat až právě v její poslední třetině. Namátkou uvedu jízdu v kabinové lanovce a sestřelování útočících vrtulníků nebo jeskynní souboj s jedním z hlavních záporáků. Nebudu ho/ji konkrétně jmenovat.
Víceméně lze 85 procent hry The Operative: No One Lives Forever dokončit hrubým stylem bez potřeby skrývat se v temných zákoutích, je zde ale i pár levelů, kde je pro jejich úspěšné projití vyloženě vyžadován stealth postup bez spuštění jakéhokoliv alarmu. Kupodivu mě tyto speciální mise celkem bavily a ani po třicátém nahrání uložené pozice moc neotravovaly. Ve všech ostatních jsem se sice také snažil nevzbudit pozornost nepřátel a projít mapou pokud možno bez povšimnutí, ale co čert nechtěl, ten nepříjemný bzučák jsem vždy nakonec spustil a tím pádem ho i dalších minimálně deset minut poslouchal.
Zbraňový arzenál byl solidní, nejvíce jsem využil klasickou pistoli s tlumičem, ke konci pak i granátomet, který se ovšem choval úplně jako raketomet, tady si tvůrci asi trošičku popletli termíny. Nevadí. Špiónské pomůcky jsem nějak extra nepoužíval, oceňuji ale jejich nápaditost. Takový robotický pudl vypouštějící feromony je pro každého agenta jistě neocenitelný.
Co mi trošku vadilo, někteří nepřátelé se chovali nelogicky a chaoticky, jakmile mě spatřili, rozeběhli se a najednou z ničehonic odbočili do místa, kde jsem v tu chvíli vůbec nebyl. No tak schytali jednu do zátylku a bylo po problému. Asi chyba ve skriptech. Zmínit bych mohl také nelidskou výdrž stejných protivníků v pozdější fázi hry, oproti těm ze začátku, ale to už jsou u hry staré dvacet let jen nepodstatné detaily.
Nakonec ještě rozhodně musím uvést moment, který mě absolutně nejvíce pobavil. Po otevření jedněch z mnoha dveří v podzemním komplexu jsem zcela neočekávaně spatřil chlápka, který dělal u sklenky vína společnost kozlovi. Nebo naopak? Kozel dělal společnost chlápkovi? Kdo ví..

Pro: příběh, angličtina, postavy, délka hry, kozel

Proti: některá in-game videa, chování některých nepřátel

+41
  • PC 80
No One Lives Forever na mne vybafla více jak 8 let po vydání, do té doby jsem neměl o existenci tohoto ztraceného herního drahokamu ani potuchy. NOLF je v mnoha ohledech velice výjimečná hra, ale především díky svému, filmovému pojetí a nevšední upovídanosti, kterou bych spíše, na tehdejší dobu, zařazoval do adventurního žánru. V jistých momentech máte dokonce možnost, do určité míry, ovlivňovat dialogy. Už jste si někdy představovali Duka nebo Doomguye, jak se snaží svůj argument prosadit něčím rafinovanějším, než raketou do xichtu jednoho z nebohých ezmáků?

Cate Archer je krapet sofistikovanější hrdinkou, kterou nelze ovšem brát na lehkou váhu. Cate je velmi pohledná, ale ostrá dívčina, která vládne zbraní stejně zdatně jako slovem. Každého stereotypního zlouna nekompromisně uzemní svým šarmem či dávkou ze samopalu. Cate si zkrátka nelze neoblíbit. Díky nadstandardně kvalitnímu scénáři, či dabingu, který je - co do obsazení, hereckých výkonů, mixu, normalizace a technického stavu - nebudu se to bát říct, nadčasový. Hra umně dávkuje vtipné a zapamatováni hodné momenty a dialogy, což reflektují i různorodé náplně misí (ochrana krátko slepého, hluchého velvyslance, tahání informací ze senilního lovce, seskok z letadla bez padáku).

Bohužel zbytek hry už tak úžasně vytvořen není. Stealth pasáže jsou dosti frustrující, hlavně ty, kde nepřítel nesmí spustit alarm, takže jsem se při každé příležitosti pokusil ke svému cíli prokosit, když to šlo, což je vzhledem ke charakterizaci některých poskoků velmi lítostivé (fylozofická debata na téma: "Vliv alkoholu na vnitřní rozpoložení padoucha, boží). Gunplay sám o sobě není nic extra, umělá demence je jak po lobotomii mozku a za některý level design by si zasloužil někdo nafackovat.

Zapomněl jsem na podařenou hudbu, kterou táhne, neskutečně chytlavý, úvodní song. Mnohokrát jsem se přistihl, jak si tuto jazzovou melodii pobrukuji. Utkvěla mi v makovici stejně jako celá hra, která má nepochybě svoje mouchy, ale ten šarm, který z NOLF vyzařuje, už asi jen tak nikdo nenapodobí. Satira v tom nejlepším slova smyslu.

Pro: Scénáristická špička v žánru i mimo něj, vtip, hlavní hrdinka, rozmanitost a náplně misí, hudba.

Proti: Praktcky vše ostatní - střílení, stealth, level design, umělá inteligence...

+27
  • PC 80
Atmosféru špionážních filmů ze 60. či 70. let vystihla tahle hra skvěle. A zatímco v bondovkách se ty krásné ženy objevovaly jen občas, tady je jedna podceňovaná kráska hlavní postavou poměrně propracovaného příběhu, prošpikovaného humornými narážkami na všechno možné. Právě příběh a atmosféra hry, kterou doplňuje výborná hudba, jsou velkou předností The Operative: No One Lives Forever.

Nicméně ani hratelnost nezaostává daleko za příběhový pozadím. Sice jsem se do hry dostával pomaleji, ale ve druhé polovině mě to skutečně chytlo a nepustilo až do konce. Kombinace stealth a akčního přístupu mě dost bavila. Začnete pěkně potichoučku a nenápadně prolézat level, ale když už nevíte jak dál, tak prostě bafnete jednu z mnoha zbraní a vykosíte všechny v dosahu. Obtížnost je slušná, hrál jsem to na těžkou a naběhnout doprostřed nádvoří a střílet na všechny strany, nebyl většinou dobrý nápad. Ale když si dáte trochu majzla, sem tam si někoho přilákáte za roh hozenou mincí, jindy zase někoho odpravíte potichu odstřelovačkou, tak až na pár výjimek hrou celkem snadno projdete. Je tu i pár zajímavých bossfightů, samozřejmě Dark Souls to není, ale stereotyp to docela rozbije, stejně tak variabilita prostředí, protože jako správná superšpiónka se podíváte do mnoha rozmanitých lokací.

Má to i nějaká negativa? No jak říkám, ze začátku jsem se do toho nějak nemohl dostat, a rychle mě to přestávalo bavit. Ale to časem odeznělo a naopak, ve druhé půlce jsem se na hru už vyloženě těšil. Hra je i na dnešní poměry relativně dlouhá, což ale můžeme brát i jako pozitivum. Asi největší minus se tak netýká samotné hry, ale té neoficiální češtiny. Ten překlad je fakt místy tragický, a to nejenom občasným neohrabným slohem, ale i spoustou překladatelských failů. Přeložit v misi s letadlem "plane" jako "plán", nebo v rozhovoru následujícím po ultimátu od teroristů přeložit "deadline" jako "smrtící linie", to fakt překladatel asi ztratil anglicko-český slovník. Bohužel angličtina je zde docela náročná, takže pokud jí neovládáte alespoň průměrně, tak si bez překladu asi neškrtnete. Což by zase bylo škoda, protože těch rozhovorů tu jsou mraky a navíc někdy je i potřeba správně reagovat.

Hra ale určitě stojí za to.

Pro: Atmosféra, Příběh, Hudba, Variabilní hratelnost

Proti: Tragická čeština + náročná angličtina, Možná i dlouhá herní doba

+40
  • PC 100
Tentokrát jsem se v rámci vzpomínání pustil do jedné z největších klasik FPS žánru No One Lives Forever.

Budu jen chválit a na chválení je toho tolik, že ani nevím čím začít. Předně - hra je obrovská. Ne tak obrovská jako některé RPGčka, které Vám seberou několik týdnů života, ale na 3D akce ano. Dohrání Vám zabere několik dní, což je kontrast s hrami, které proběhnete za pár hodin.

První čím začnu je příběh. Jsme v roce 1967 a zlá teroristická organizace H.A.R.M. plánuje zničit svět pomocí lidských bomb. K agentuře UNITY nastupuje agentka Cate Archerová, která má svět zachránit. Příběh tu nehraje vedlejší roli, protože celá hra je naprosto dokonalá parafráze na bondovky. Nepokrytě si z nich sice dělá prdel nejrůznějšími karikaturami postav, ale zároveň je příběh napínavý, plný zrad, zvratů a provede Vás naprosto celým světem. V pozadí k tomu hrají stylové bondovské hudební variace, máte spoustu hračiček jak od Q a podíváte se na nejrůznější bondovské lokace. A jako u filmu se zde vyplatí počkat na konec titulků a jeden zásadní zvrat.

Humor vychází především z geniálních vedleších postav. Samolibý hezounek Goodman, brutální operní (ne)zpěvačka Wagnerová či mohutný skot v kiltu Armstrong jsou jen začátkem, ta pravá zábava je odposlouchávat řadové nepřátele. Tvůrci je totiž polidštili a když se připlížíte k nějaké bavící se dvojici, narazíte na flákače, fandy do umění či seriálů, jindy zase zločinci psychologicky rozebírají proč se dali na dráhu zločinu a narazil jsem i na obzvláště vypečené rozhovory o vztazích, láskách či návštěvě tchýně. Zábavné je také pídit se po různě ukrytých dokumentech, protože v nich kromě důležitých informací jsou převážně nejrůznější vtipné oběžníky, milostné dopisy, drby či recept na buchtu. Zkrátka zločinci jsou zde tak lidští, že mě je kolikrát bylo i líto zabít.

A jak se to celé hraje? Inu NOLF je na první pohled tradiční 3D akce. Máte spoustu zbraní, do nich různé druhy nábojů a není problém se hrou prostřílet od začátku až do konce. Hra je v tomto přátelská, míření funguje dokonale, nepřátelé toho tolik nevydrží (rána do hlavy znamená konec) a můžete si připadat jak Rambo. Jenže to není taková zábava. Mnohem lepší (a někdy i nutné) je hrát stealth. Pistole s tlumičem, sniperka, plížení, vyhýbání se kamerám. K tomu Vám pomáhá spousta hračiček - zapalovač/letlampa na zámky, sponka na jiné zámky, oblbovač kamer, louskač kódů, mince, robopes, špionské brýle s mnoha funkcemi. Není lepší pocit, než se proplížit úrovní, aniž byste vyvolali jediný poplach a být za to odměněn různými bonusy. Samozřejmě ne vždy to je možné.

Tvůrci totiž v rámci bondovského příběhu popustili fantazii a každá úroveň je úplně jiná. Projdete si města plné lidí, supertajné základny, arabské tržitě. Vaše kroky povedou ledovou tundrou, džunglí i americkými lesy, nechybí potápění, vlak i úžasná letecká mise. V lanovce budete čelit vtrulníkům, podíváte se na krásnou bondovskou základnu a dokonce i do vesmíru (se stylovým retro paprskometem v ruce). Design jednotlivých misí je úžasný - žádné bludiště, ale ani tunel, je tu plno zkratek, v každé úrovni je spousta věcí na práci a pokaždé budete dělat něco jiného.

To vše v solidní grafice, která už trochu zestárla, ale rozhodně neurazí (až na některé modely postav).

Dalo by se pokračovat do nekonečna - vitpné kódové rozhovory agentů, volitelné odpovědi při některých dialozích, panikařící civilisti, statistiky na konci mise, mírné RPG prvky pokud poctivě hledáte skryté dokumenty, ale je to zbytečné. NOLF je jednoduše úžasná hra kombinující humor, napínavý příběh a mnoha drobnostmi vyšperkovanou hratelnost.

Pro: Humor, příběh, hratelnost, různorodé mise a spousta drobností

+25
  • PC 80
Nejspíše je to tím, že jsem první díl hrál až po druhém, a to s velkým odstupem, ale dvojka pro mě bude vždy o malinko lepší, než její předchůdce. Zaprvé se mi Kačka z druhého dílu líbí víc a zadruhé má podle mě i lepší agentské vymoženosti, které se více využívají.

Přesto se jedná o velmi kvalitní počin a už intro se známou hudbou mě vtáhlo do děje. Ten je sice trochu zvláštní a srandovní, ale právě srandičky jsou hlavní devízou série, a tak o zábavu není nouze. Jsou to hlavně rozhovory důležitých i nedůležitých postav nebo různé dokumenty, vzkazy a kufříky, jejichž obsah je opravdu vtipný a bez kterých by NOLF nebyl takový, jaký je.

Ve většině FPS jsou mise jednotvárné a snadno se mi pletou, ale v NOLF je každá mise jedinečná a většinu si jich budu pamatovat ještě hodně dlouho. Asi nikde jinde jsem neoperoval v tolika dopravních prostředcích, jako je vlak (dokonce 2x), letadlo, loď či potopená loď (se žraloky a potápěči) a na tak zvláštních místech (orbitální stanice, hrad), jako zde. Game of the Year edition dokonce obsahuje ještě jednu bonusovou úroveň Rest and Relaxation, kde se ukáže, že agent nemá volno ani na dovolené.

Ještě musím zmínit pár negativních prvků, které mohly být určitě vyřešeny lépe. Vůbec jsem nepochopil, co ve hře měly znamenat tři ženský „The Elite Guard“, ale když přišlo na věc, s radostí jsem je zlikvidoval. Pak bylo zajímavé, když má Cate holé ruce, tak je v jakémkoli zrcadle vidět, že je pořád připravena k boji, což mi například v baru přišlo dost zvláštní. Vadila mi také ovladatelnost vozidel, ale jak tu již bylo zmíněno, skútr i motorka se zde nevyskytují v takové míře, aby to byl nějaký velký nedostatek.

Nejvyšší obtížnost, v češtině označena jako superšpión, mi dělala potíže jen u jednoho bosse (Volkov), jinak jsem s ní neměl větší trápení. Jelikož ji ale lze během hraní měnit, nebyl to vůbec žádný problém, a tak jestli si první NOLF ještě někdy zahraji, určitě znovu jako SuperSpy.

Pro: Cate Archer, srandičky, agentské vymoženosti, hudba, jedinečnost misí, přiměřená obtížnost

Proti: The Elite Guard, Cate je připravena k boji i s holýma rukama, ovladatelnost vozidel

+29
  • PC 90
Moje další zastávka na poli akčních her. Pamatuji si, jak jsem se těsně po vydání téhle hry snažil rozchodit demo na našem Celeronu 400, 64 RAM, TNT 2 Vanta. Hra se dala hrát na nejhorší grafiku s občasným trháním. Tedy stejná náročnost jako Return to Castle Wolfenstein. Vzhledem ke kvalitě grafiky tedy nic moc. Aspoň, že to nepadá.

Hlavním tahounem NOLFU je hlavně příběh a celkový humor, který paroduje Bondovky a podobné špionážní příběhy jak jen může. Příběh je opravdu skvělý, a hru hodně táhne. Pozadu nezůstala ani hratelnost. Ve hře máte tak pestrou škálu úkolů, že jsem se nestačil nudit. Rozhodně se vyplatí hru procházet spíše stealth způsobem a tiše likvidovat nepřátele. Jen tak si plnohodnotně užijete spoustu dialogů nepřátel. Musím říct, že mnohdy vtipných.

Zvuková stránka je taky super. Skvělý dabing. Díky kterému jsem si ve hře všiml i jakési psychologie postav. Každý má svou minulost, tajemství, motiv. Je to krásně zamotané. Muziku jsem jako obvykle vypnul, protože mě to neustálé omílání podobných motivů prostě rozčiluje. V reálu by to hrdinka taky určitě neposlouchala, i když by byla sebekvalitnější. A to hlavně při tichém postupu. Zbraně také nejsou špatné. Moje nejoblíbenější byla pistole s tlumičem a odstřelovačka. Velké plus je pro mě obtížnost. Tak akorát. Žádná frustrace z bossů či určitých úseků. Zároveň se taky nedá říct, že by to bylo něco super jednoduchého.

Hru jsem dohrál jedním dechem. Bylo to sice za víkend, ale intenzivní. Rozhodně stojí za to.

Pro: příběh, atmosféra parodie, dialogy, pestré úkoly

Proti: horší grafika

+20
  • PC 85
Cate Archer se mi dlouho vyhýbala. Asi nevedu tak dobrodružný život jakým bych ji zaujal. Po letech jsem si ji však našel já a prošel si s ní všechny útrapy, které provází práce špionky bijící se za dobro světa. Spolu jsme ruku v ruce odhalovali případ náhlých vražd špionů z řad mimovládní organizace UNITY, pro které Cate pracuje. Případ nás zavedl k teroristické organizaci H.A.R.M. A pořádná akce plná humoru, nadsázky a vtipných situací mohla začít.

Čím dokáže NOLF zaujmout i dnes? Především prostředím špionážních filmů, na což navazuje bohatý a opravdu barvitý arzenál zbraní a výzbroje. Z nichž mnohé mají několik zvláštních funkcí, které si musíte sami osahat až při hraní.

Bohatou výbavou ale hra nekončí. Nabízí velké množství různorodých lokací jako Alpy, Berlín, pád z letadla, výlet do vesmíru, do hlubin oceánu, do stavu beztíže, lanovku a další. Navíc plnění misí nepřináší pouze tupé prostřílení se z bodu A do bodu B. Cestou musíte občas i zapřemýšlet a důkladně prozkoumat okolí - tajné chodby. Navíc některé mise úspěšně splníte jen když se proplížíte v tichosti. Jinde to není povinné ale přesto to v tichosti zkoušíte.

NOLF se hraje skvěle, je to svižně plynoucí akce se skvělým námětem, vtipnými dialogy, špionážní výbavou, uvěřitelnou střelbou a hlavně nečekaně dlouhou herní dobou!

Na nic nečekejte a vyzvěte Cate k tanci!

článek

Pro: Cate Archer, dialogy, zbraně a výbava, různorodost misí....

+31
  • PC 85
S postaršími 3D hrami to mám těžké. Já je totiž moc nedokážu zhodnotit, protože mě už tolik neberou, jako některé novější kousky. Vadí mi na nich často jistá technická zastaralost a vlastně i zastaralost herních mechanismů. Pokud tak nemá hlavní slovo nostalgie, nedokážu si je většinou ani moc užít. Avšak je tu hrstka 3D her, které jsem v minulosti nikdy nehrál a které ani po těch letech zas až tak moc nestárnou. Jednou z nich je No One Lives Forever…

Problém zpočátku byl hlavně hru pořádně rozchodit, protože si pochopitelně nerozumí s širokoúhlými monitory. Do rozlišení 1920x1080 se mi hru sice povedlo přes config přepnout, ale vynutit widescreen se mi nepodařilo. Graficky to sice žádné terno není, ale rozhodně neurazí. Hra neustále střídá lokace, takže se hráč nezačne ani na chvíli nudit. Osobně jsem se vždycky strašně moc těšil, kam mě hra pošle tentokrát. Moderní akce by se v tomhle ohledu mohly hodně učit.

Zpočátku mi dost vadila až moc vševědoucí AI. Mrzela mě například nemožnost se potichu připlížit za nepřítele, který mě slyšel jak při pomalé chůzi, tak při skrčení. Fungují tu malilinko jiné mechanismy než u moderních her (kde je AI často slepá a hluchá) a jakmile na ně přijdete, nebude problém. NOLF vás určitě nevede všude za ručičku, ale bloudit nebudete. Vlastně mě i docela překvapila hodně nízká obtížnost a to i přes to, že jsem hrál na střední. V roce 2000 rozhodně byla laťka trochu někde jinde. Já osobně to beru jako klad, protože NOLF se hraje velice pohodově, plynule a tedy nefrustuje.

Příběh hry je takovou parodií na špionážní filmy. Zpočátku mi vadily až moc karikaturní postavy a přehnaná snaha o vtipnost. Postupem času se to uklidnilo (nebo jsem si zvykl) a začal jsem si tuhle nevšední story užívat.

Pokud bych měl opravdu něco vytknout, tak vozidla. Jejich ovládání je nepříjemné, ale vzhledem k tomu, že se s nimi setkáte jen v několika málo scénách hry, nejedná se o nějaký veliký nedostatek.

Verdikt: NOLF je kvalitní akční hra, která je i přes své stáří hodně zábavná a určitě má co nabídnout i hráčům zhýčkaným moderními technologiemi. 85%

Pro: rozmanité lokace, zbrojní arzenál, výborná hratelnost, stealth pasáže, AI se sebou nenechá zametat, příjemný balanc obtížnosti, hudba, grafika neurazí ani dnes

Proti: pár technických bugů, špatná fyzika vozidel

+28
  • PC 85
Pár dní zpátky jsem poprvé dohrál první díl No One Lives Forever, kterýžto jsem před léty odložil kdesi mezi soubojem s Inge a druhým hledáním Dr. Shenkera.

A je krásné vidět, jak tyhle hry nestárnou - jak akce s lehkou příměsí stealth svižně odsýpá a jak se u toho ještě navíc nasměju.

Samozřejmě NOLF už má svoje roky i chybky: ovládání je dneska pozadu (hlavně zoom, že), že číselníkové zámky nejdou ustřelit a zámky na klíč nejdou odjebat svářečkou je taky zbytečně absurdní, elektropudl a další hračky jsou často k ničemu, zbytečná kvanta všemožné munice, bla bla bla... prkotiny.

Na druhou stranu třeba to, že zničení kamery = alarm a nikoliv řešení, je něco, na co řada stealth her zapomíná. A vůbec - i když stealth prvky nejsou z nejpropracovanějších, na hru která se za stealth akci v zásadě nijak neprohlašuje (alespoň já ji tak vlastně ani nikdy nevnímal), jsou imho na velmi vysoké úrovni a není problém ji tak hrát.

No prostě skvělá klasika. Jenom mě mrzí, že zatímco za chvíli má vyjít třetí díl "hororu" (FEAR), tak NOLF 3 nikde. Taková kombinace Deus Ex a NOLF by byla naprosto brutální nářez, místo toho vznikají zástupy hustodrsných "vážných" her, tse...
+20
  • PC 70
U NOLF(u) můžu samozřejmě vychvalovat povedený příběh, na FPS povedené dialogy, různorodost prostředí a další prvky, nicméně to neudělám a zaměřím se především na prvky, které mi hru znechucovaly, přišly mi nedotažené, či jen zbytečné.

V prvé řadě se zaměřím tedy na slavnou stealth složku hry, která skutečně v NOLFovi stojí za houby. Stealth mám rád, nicméně v tomhle případě mě čisté stealth mise neuvěřitelně ubíjely. Může za to především vysoká demence nepřátel, kteří vás často nezaregistrují ani, když jim proběhnete těsně před nosem. Aby ovšem stealth mise nebyly tak jednoduché, narvali vývojáři na každý roh otravné kamery, které naopak s vaší detekcí přílišný problém nemají. Často se nacházejí na těch nejdebilnějších místech, pročež pokud nemáte štěstí a kamera není otočená jiným směrem, je časté save/load namístě a hráče to po čase spíše frustruje. Hra se tváří, že stealth můžete požít kdykoliv, což je sice pravda, nicméně na střední a těžké obtížnosti to není potřeba a vždy je nejjednodušší si cestu prostřílet.

Zajímavým prvkem je rozhodně získávání různých špionských serepetiček… „Uspávacím“ parfémem počínaje, robotickým psem konče. Nicméně zamrzí, že je i toto vcelku nedotažené. Většina z těchto serepetiček není absolutně potřeba, či vám hra nedá ani možnost je použít (viz. Mechanický pes na odlákání jiných psů, kteří se ovšem ve hře téměř nevyskytují). Z tohoto důvodu jsem v pozdější fázi nové vynálezy ani příliš nevnímal a jen si řekl „další zbytečnost“, což je rozhodně škoda.

Teď už v rychlosti… Hra jistě nepostrádá určitý vtip, nicméně pravdou je, že jsem se u hry mockrát nepousmál a osobně by mi více sedl, vážnější přistup. Souboje s „šéfy“ taktéž za moc nestály a často mi přišly spíše otravné a nejednou až moc ujeté:). Dialogy a jejich volby jsou na FPS poměry skutečně podařené, nicméně určitě se najde několik jedinců, které naopak jejich zdlouhavost v takto akční hře bude iritovat. Příběh na FPS poměry slušný, byť jsem čekal „něco víc“. Zábavnost jednotlivých misí značně kolísavá.

Z mého komentáře by mohlo vyplývat, že mě hra nebavila, ale opak je pravdou, stále jí považuji za lehce nadprůměrnou, tudíž i za kvalitní zábavu, ovšem přestože je NOLF v mnohém originální, spousta prvků je nedotažená.

Osobně pro fanoušky špionážních akcí bych doporučil spíše XIII, která nabízí ještě zábavnější přestřelky, zábavnější stealth mise, lepší příběh a celkově ten špionský „feel“.

Pro: Různorodost prostředí,příběh, dialogy.

Proti: Slabší stealth prvky, v určitých ohledech nedotažené.

+18 +20 −2
  • PC 90
Příběh Cate Archerové, zlodějky-špiónky se s trochou nadsázky dá považovat za absurdní až geniální. Osud této virtuální krasavice se začíná odvíjet po řadě neobyčejných událostí, kdy z podřadného administrativního pracovníka je nucena stát se super špiónem první linie a svými schopnostmi zabránit zlotřilé organizaci ovládnutí světa.

Do vínku je Cate dána možnost používat technické udělátka á la James Bond a velkou hromadu zbraní. Zbraně jsou klasické a známé z mnohých jiných her tohoto typu, ale serepetičky patří k onomu neokoukanému prvku, se kterým se dají zažít chvilky vyvolávající šibalský úsměv na rtech. A pokud vás tyto vychytávky nechají v klidu, určitě vás dostanou dialogy, které mezi sebou vedou záporáci nebo kterými v cut scénách disponují jiné npc postavy. Scénář, který je v hlavních bodech v podstatě jen další variací na 100x viděné, podle mého názoru musel napsat buď úplný šílenec nebo umělec na slovo vzatý, nebojící se přirozeně komponovat zcela obyčejné věci ze života (obsáhlé v rozhovorech), špičkování s možností volby odpovědi a narážky různého typu. Záporáci (a starost o ně) ve hře tvoří většinovou výplň jednotlivých misí (na dnešní poměry je jich „hafo“), inteligenci ale neviděli ani z rychlíku a jakmile vás zmerčí, stáčí vyčkat za rohem a oni si „kucí“ pro tu svou kulku doběhnou. Co však nepostrádá fištrón je nápaditost a různorodost level designu, úkoly a také částečně souboje s bossy. Díky velké barevnosti si ani nevšimnete ne zrovna pěkné grafické stránky, zato se ale více zaposloucháte do vkusně vybranému hudebnímu doprovodu.

Již klasické jsou potom některé chybky související s textury. Ty spíše rozesmějí, než aby frustrovaly hratelnost a snad jediné co vážně zamrzí je nemožnost nastavit a uložit rozložení kláves a myši s vyšší verzí hry.

Přece jenom ještě jednu poznámku (či spíše doporučení) si neodpustím, a to vyčkat nakonec závěrečných titulků....... (verze hry 1.004).

Pro: hudba, hratelnost, prostředí, scénář, vychytávky

Proti: AI, grafika

+25
  • PC 95
Blesk z čistého nebe, výborná zábava a jedna z nejlepších nejen 3D akcí, ale her vůbec, jaké jsem kdy hrál.

Už demo přineslo zkondenzovaně to co pak naplno rozbalila plná verze a nechalo mi otevřenou pusu:
1. živé, skvěle nadabované postavy a všudypřítomný humor
2. skvělá atmosféra bondovek vystižená prostředím a dobou, právě dialogy, zápletkou a povedenými bondovskými hračičkami "gadgets".
3. neuvěřitelně povedné přestřelky s na svojí dobu velice chytrými a hlavně realisticky rozanimovanými nepřáteli (tenkrát poptvé jste mohli vidět padouchy rolovat ze schodů, přepadnout přes zábradlí, vyklánět se zpoza rohů - nářez!!!)
4. Rozmanité prostředí a nářezové situace právě jako z Bondovky
5. Samozřejmě nechyběla hratelnost díky stealth mechanikám, různorodému designu úrovní, rozmanitým zbraním atd.

To vše a mnohem víc se smíchalo v naprosto dokonalý koktejl zábavnosti a hratelnosti na který dodnes vzpominám se slzou v oku.

Pro: humor, postavy a příběh, stealth, gadgets, realistické přestřelky a animace nepřátel, rozmanité prostředí, Cate...

Proti: snad trochu hranatá grafika...

+22
  • PC 90
Ultrašpionážní Deus Ex nesmírně uznávám, ale nikdy to nebyla hra pro mě, zdál se mi příliš náročný, neměl jsem trpělivost s detaily, ale přitom rambo stylem jsem hrát odmítal... To mi však nijak nezabránilo v tom, abych si znovu nainstaloval jinou, taktéž 10 let starou, špionážní hru a díky její menší náročnosti na stealth prvky u ní prožil menší herní orgasmus.

Ehm, pointa předchozího odstavce tedy jednoduše tkví v tom, že méně je někdy více. NOLF není natolik sofistikovaná a složitá hra jako Deus Ex, ale přesto dokáže pro leckteré hráče představovat lepší zábavu. Jak se vyhnout kamerám a jak vylákávat stráže na hozenou minci se naučíte raz dva a pak už vám v cestě za velkým a dějově nečekaně propracovaným dobrodružstvím nestojí vůbec nic. Ano, nad příběhem bych se ještě pozastavil - hra je vtipná, má na poměry FPS zábavné dialogy a její charaktery dýchají filmovým životem, zkrátka něco, co jsem u FPS ještě neviděl.

Grafika je asi tak jediná věc, ve které NOLF není špička, ovšem co chybí enginu, to si vynahrazuje design levelů a barvitost (vlastně oproti zmiňovanému Deus Ex i barevnost :) ) prostředí. Budete se plížit temnými chodbami, skákat po možná až příliš hranatých krabicích ve skladu, skrývat se pod stoly v kancelářích, zajezdíte si na motorce i sněžném skútru, dokonce navštívíte i vesmírnou loď a vrchol důvtipnosti zažijete při volném pádu z letadla. Hraní je tedy osvěžující, je vidět, že NOLF se nebere tolik vážně, ale přitom to není hra stupidní, ani jednoduchá, jen zkrátka vychází hráči vstříc. Budete se cítit jako malý detektiv, ale přitom se stále bavit u pohodového hraní.

Pro: Nápaditost, příběh, humorné dialogy, stealth prvky + zachování pohodového hraní.

Proti: Kamera nekameruje přes sklo, strojově vymezené pozorovací úhly nepřátel

+25
  • PC 90
Zase uzrál čas na nekritický komentář... po druhém dohrání No One Lives Forever potvrdil status jedné z nejlepších (ne-li nejlepší) FPS, jakou jsem kdy hrál. Samozřejmě, je tu spousta designových škrábanců, které výsledný dojem poněkud kazí, ale na druhou stranu, nejsou natolik výrazné, aby je nešlo přejít.

Čím NOLF nad ostatními hrami z žánru vyniká, je jednoznačně příběhová stránka, patří totiž mezi ten zlomek (zlomeček, abych byl přesný) akční produkce, u nějž jsem neměl pocit, jako by byl příběh plácán na poslední chvíli z naprosto tuctových klišé, ale že jeho autor (autoři) měli dostatek času i talentu k sepsání něčeho, co má hlavu i patu. Jistě, ve filmovém zpracování by asi děj z řady nevybočil, marně se však snažím vybavit si z posledních tří let akční hru, kterou "recenzenti" nepucovali pouze prázdnými termíny jako "next-gen grafika", "next-gen hratelnost" (tzn. stará hratelnost v next-gen grafice), ale občas poznamenali i něco opravdu významného jako "propracovaný příběh" anebo ještě lépe "kvalitní charaktery".

A že Cate Archer mezi tou svalnatou-mlčící-tupě-se-tvářící hmotou, do které se slévají hlavní "hrdinové" valné většiny jiných stříleček, vyniká. Už jen fakt, že předobrazem stála skutečná (nádherná) žena slibuje, že realističnost opravdu nezačíná u fyzikálního engine, ba u něj ani nekončí. Realističnost na té nejvyšší úrovni totiž znamená, že máte tu čest vžít se do role postavy, která (pominu-li těžkou nadsázku, kterou celý scénář oplývá) působí jako živý člověk, což její původ právě umocňuje. Samozřejmě tu nechci tvrdit, že je živý model nějakou základní podmínku, je ale docela škoda, že tento trend nebyl následován. V podstatě všechny ostatní postavy (zejména záporáci) pak naopak vypadají jako naprosté karikatury, při jejichž navrhování si nejspíše tvůrci řekli něco jako "Což takhle sebrat ty nejstylovější archetypy špionážních příběhů a udělat je ještě stylovější?" A povedlo se.

Návrh úrovní už sice dnes patrně nikoho nenadchne, na druhou stranu jsem snad dosud neviděl lepší vyvážení striktně lineárního a nelineárního designu; hra tedy není zcela tunelová, zejména interiéry jsou mnohdy vcelku rozsáhlé, ale ne tak, abyste v nich hodiny bloudili. Navíc tu opět pracuje scénář, a přestože je hra opravdu nadprůměrně dlouhá, upadnutí do stereotypu zabraňuje nebývalá pestrost (které se mimochodem druhý díl blíží jen stěží); tu hledáte tajné dokumenty v kancelářích s nejvyšší ostrahou, následuje stíhání soka s padákem během volného pádu, pak loď a výuka plavání ve společnosti zřaloků i veselé harpunování dotěrných nepřátelských potápěčů. Mrakodrap, vesmírná stanice (samozřejmě s minibarem ve stylu 60tých let) a pak hodně akční finále v rozsáhlém hradním komplexu. Mezi tím jednak povedené souboje s bossy - byť ten (před)předposlední byl na úplně nejtěžší obtížnost opravdu přemrštěně tuhý - a spousta vydatných kecacích pasáží napěchovaných až po okraj chutnou porcí humoru ("A puppet?").

A to jsem s touto hrou dokonce kdysi váhal, jaký hřích!

Hmmm...
+36 +37 −1
  • PC 100
Težko hledat chyby na této téměř dokonalé FPS v které najdeme jak vyborný příběh, skvělý level design i chytré nepřátele, ale to co je hlavním tahounem cele hry je humor od čehož se odvíjí desítky rozhovorů nepřátel, přátel i loutek :-) a řeknu Vám že u každého se budete nesmírně bavit a jen s překonáním zabíjet ony aktéry malé komedie, kterou jste si vyslechli za rohem. Vinu na tom má i výborný dabing. A vězte že hra je jimi prošpikována takřka celá a nejen to je i plná vizuálních vtípků, narážek a dělání si srandy s tématu ( hra je dalo by se říct parodie na bondovky kdy hrajete za agentku Cate Archer ) víc prozrazovat nebudu....běžte a zahrajte si ji, stojí za to :)

Pro: hratelnost, humor, level design, gadgety, dlouhá hrací doba, zbraně, dabing

Proti: horší grafická prezentace

+47
  • PC 90
Paradoxně jsem tento díl hrál až po prvním díle. Každopádně si troufám říci, že kvalit dílu druhého hra nedosahuje, ale srovnávejte dvě téměř dokonalé hry, herní nebe. Humor ve hře, hudba, dialogy, aha ono to je vlastně i střílečka, no tak dobře, skvělé a nápadité zbraně, rozmanitá prostředí, docela pěkná Káťa Archerová (ve druhém díle naprosto nádherná), co víc dodat :).

Pro: Nápad, vtip, zábava, dialogy, pestrý grafický styl, a samosebou Kačka Archerová.

Proti: Nebudeme přece hledat pihy na herním nebi :).

+10 +11 −1
  • PC 85
NOLF má unikátní styl, který mě nepřestával udivovat. Někdo by mohl namítnout, že jde o prachobyčejnou střílečku s pár zajímavýma vychytávkama, ale pro mě osobně bylo originální hlavně pojetí celé hry - příběh, parádní bossové, skvělé lokace - kdy jste ve hře naposled někomu vzali padák za letu nebo se celou misi potápěli a stříleli z harpuny? Hru jsem hrál už opravdu dávno a mám v plánu si ji zopakovat, poté napíšu čerstvější dojmy...:)

UPDATE (o 5 dní později): NOLF dohrán před deseti minutama znovu a troufám si říct, že to bylo ještě lepší než minule. Zmíním to co mě opravdu zaujalo. Ve hře je naprosto dechberoucí hudba, jedna z nejlepších co jsem ve hrách slyšel. Rozhovory na akční hru možná až moc dlouhé a místy nepochopitelnou "britskou" angličtinou (navíc 60. let) - ale alespoň jsem se přiučil nová slova...:) Skvělé jsou charaktery postav ve hře - nejvíce se mi líbil asi skotský voják Armstrong se slabostí pro Cate, díky které ji namísto zabití vždy zajme (díky čemuž pak přirozeně vždy uteče) :) Styl opravdu NOLF nepostrádá. Po celou dobu sbíráte různé dopisy, zápisky atp. které (často humorně) dotvářejí atmosféru. Bezvadné jsou taky rozhovory (často přiblblých) strážných. Hra je na dnešní dobu opravdu dlouhá (odhaduju kolem 20 hodin). Ke konci hra rychle graduje, lahodné jsou poslední zimní mise - zde se vyřádila moje nejoblíbenější zbraň - kuše s optikou (ideální na headshoty). Pěkný je taky výlet do vesmíru. Game of the Year edice hry obsahuje i bonusovou misi "Rest & Relaxation" s nejlepší hudbou z celé hry. Naprosto zasloužených 90% a chvíli jsem uvažoval o vyšším hodnocení protože ve hře je lanovka a ty já rád! ;-)

Pro: originálnost, hudba, mise, bossové, vtip, délka, lanovka!

Proti: už ve své době možná zastaralejší Lithtech engine, moc jsem nemusel čisté stealth mise, občas trochu rozvleklé dialogy

+25