Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Jo, jo, jo, není to vůbec špatné. Mám rád Hard Reset i původní Shadow Warrior a zde je vidět, že podobné spojení může fungovat na výbornou. Hlavní roli obsadila kamarádka katana, s níž jsem porcoval nepřátele rychleji než sushi kuchař na cracku. Ostatní zbraně jsou taky fajn, avšak když nelítaj končetiny, zábava klesne na polovic.

Grafika na mě působí parádně, ale občas jsem zanadával při náhlém poklesu fps, to snad pořeší záplaty. Úrovně se vinou poměrně lineárně, i tak je ale prostor na hledání tajných zákoutí a přiznávám, deníčku, moje průzkumnické srdíčko zaplesalo nad easter eggy. Někoho může odradit, že často souboje přejdou do vln v uzavřených arénách jako je tomu u Painkillera.

Pokud bych měl vypíchnout nějaký zápor. Tak v první řadě hlas hlavního hrdiny, který mi nezní asijsky a ve srovnání s původním "kňouravým" Lo Wangem - slabota. A humor, né že by byl špatný, spíš ubral na otáčkách a chybí mi šovinistické průpovídky k dámám.

Pro: Katana, svižná akce, vylepšování zbraní, uspokující průzkum lokací, grafika, humor, příběh.

Proti: Hlas hlavní postavy, OP léčení a chybí multiplayer (těžko říct jestli vyloženě zápor).

+31
  • XOne 80
Zdařilá oddychovka.

Zaujalo hned zkraje, katanové kydlení, cákance krve a cynické hláškování hlavního hrdiny jsou jako herní kříženeček Deadpoola a Tarantinových filmů. A v tom se v podstatě pokračuje, byť místo lidských nepřátel se potýkate spíše s tím, jak je nejlepší naporcovat x variant démonů.

Kapitoly jsou sice poměrně repetitivní, ale jak Shadow Warrior slušně odbíhá, hlášek a narážek je dost a dost (pobavily "retro místnosti" nebo metal králík jak z Monty Pythonů), navíc hlavní dvojice hrdinů jsou fakt sympoši, takže nakonec to zase tolik nevadilo.

Svět je snad opakem té magické formulky, kterou se dneska každý zaklíná - není ani trochu otevřený. Ale je nápaditý, s hezkou mytologií a obstojnou příběhovou linkou. A některé lokace, obzvlášť v závěru, dají docela zabrat.

Ve výsledku nejvíc mrzelo to, že hlavní bossové mohli být vyrešeni kreativněji. Souboje s nimi jsou náročné spíše svojí délkou, než náročností samou.

Pro: Dynamika, nadhled, hlavní postavy, akce

Proti: Repetitivnost, nuda u hlavních bossů

+24
  • PC 75
Wang obnovil svou Ki, pevně sevřel katanu a pak rozpoutal peklo...


Když jsem pod přezdívkou „Pan dva miliony dolarů“ stoupal po schodišti s jasným úkolem získat požadovanou katanu, nenapadlo mě, že hon za její kompletací bude jedním ze stavebních prvků příběhu hry. Přesto to, co mě na příběhu bavilo nejvíce, byla neustále se popichující dvojice Wang - Koji. Ani jeden nechodí pro hlášku daleko a tak neustálé průpovídky a komentáře situací odlehčují celou hru od začátku do konce.

Wang, kterého hráč ovládá, se navíc s Kojiho pomocí stane doslova mašinou na zabíjení a já tak být jedním z nepřátel, tak jenom zjištění, že Wang přijel do mého okolí, by mě vedlo buď k rychlé evakuaci, nebo zabarikádování dveří a velmi tichému modlení. 

Přestřelky se velmi často mění v jatka, to když místo obligátní Uzi hráč použije katanu. Ta postupně získává, jak se odvíjí příběh, další schopnosti, čímž se z ní stává ultimátní zbraň. Autoři ale hráče do využívání katany nijak netlačí, je zde přirozená volnost, jakým způsobem chcete hru projít. Jestli tedy nepřátele budete doslova vymazávat pomocí raketometu, tvořit z nich řvoucí pochodně plamenometem, nebo zůstanete u klasik typu brokovnice, je zcela na vás. Zbraní je dostatek, jsou různorodé a lze je za nalezené peníze postupně vylepšovat. Lze tak z plamenometu udělat metač ohnivých koulí, na raketomet přidat laserové navádění, či z dvouhlavňové brokovnice udělat čtyřhlavňový instantní ukončovač všeho co se hýbe, vyjma bossů.

Kromě vylepšování zbraní si hráč postupně odemyká sílu Ki a objevuje její schopnosti, které jsou ale spjaté pouze s katanou. Pro léčení, uchopení nepřátel ve vzduchu, či různé bojové kreace je třeba v ruce svírat ostří. Hra toto ale nabízí jako možnost a pokud někomu katana nesedne, prostě jí používat téměř nemusí. Byla by to ale škoda, pomocí Ki a katany umí Wang rozpoutat doslova tanec smrti. Lze tak nepřátele srážet, hrát si na Darth Vadera, či udělat ladnou otočku kolem své osy. Vzhledem k faktu, že při otočce drží Wang katanu ostřím napřed, vše okolo hráče následně skončí na zemi v několika kusech. 

Hra je od začátku do konce jeden dlouhý tunel a pokud vám dovolí odbočit, tak pouze proto, že lze najít za rohem skrytou lékárničku - cesta je ale ve výsledku vždy pouze jedna. Není to nutně špatně, ale pokud nelze vyjít ani schody v chrámu, protože je na nich neviditelná zeď, přeci to jenom zamrzí. 

Nepřátel by mohlo být více, tak jako předmětů v okolí. Části hry působí dost repetitivně, to když v každé druhé místnosti najdete identická hořící kamínka, skříňky, stolečky a povinný držák na katany na komodě. Takto vybavených místností najdete hromady na začátku, ale i před koncem hry. Některé části tak svojí délkou a jednoduchostí působí lehce únavně, což navíc posiluje poměrně malé množství nepřátel. 

Hra přesto nastolené tempo z počátku slušně drží až do konce. Příběh je na poměry brutální akce zajímavý, Wang i Koji hláškují jako o život a hra tak velmi slušně drží pozornost. Co vyloženě baví jsou skryté úrovně, které svojí grafickou prezentací dávají vzpomenout na původní Shadow Warrior, útoky zběsilých králíků za rytmu pořádného metalu, nebo neustálé slovní přestřelky mezi ústřední dvojicí. 


Shadow Warrior je tak sice remake původní hry z roku 1997, ale pokud by se hra jmenovala jinak, vůbec ničemu by to nevadilo. Funguje sama o sobě velmi slušně a i přes někdy nedotažené detaily stojí její zahrání za vyzkoušení. Pokud hra chytne, nepustí až do konce.

Pro: Různorodé zbraně, velice svižná akce, katana, ústřední dvojice, černý humor, zajímavý příběh, systém vylepšování

Proti: Ke konci stereotyp, někdy natahované úrovně, nezajímavý bossové, nevýrazná hudba, občasné bloudění

+22
  • PC 80
Shadow Warrior mi doporučovalo několik lidí, a překvapivě dlouho mi hra ležela netknutá ve Steam knihovně. Nadešel konečně čas, aby Lou Wang ukázal své umění řešitele problémů pomocí katany a zbrojního arzenálu.

A začátek se rozjíždí slibně. Spousta hlášek, humoru a secretů co odkazují na původní hru. Do toho seznamování se s novými nepřáteli, získávání nových zbraní a schopností. Pěkně to odsýpá a baví, do doby než se to vyčerpá.

Což je tak zhruba okolo druhé poloviny hry. Nevím zda došli tvůrčí nápady nebo se něco změnilo, ale od té doby už se hraje pomaleji, hráče tahá po rozvleklých mapách s nutností se občas vracet. Objeví se navíc otravní nepřátelé na které nelze používat katanu a ještě pak to znásobí enormním počtem nepřátel všeho druhu. To už tam pak člověk běhá a uskakuje jak ti bílí králíci co občas potká.

Jinak jsem se bavil, je to poctivá FPS i když tedy zaměřena na katanu a její schopnosti. Střelné zbraně pak jdou do pozadí. Peněz na vylepšování zbraní je poskrovnu, a ještě je potřeba prošmejdit každý kout, aby bylo na nějaká vylepšení.

Kdyby byla o něco kratší a zbavila se těch natahovaných levelů hodnotil bych jí jako výbornou záležitost, ale i tak se jedná o zábavnou a dobrou hru, jen jí trochu chybělo k té vyšší laťce. Přesto lze s klidem doporučit.
+21
  • PC 90
Tvůrci ze studia Flying Wild Hog, kteří mají na svědomí poměrně vydařený Hard Reset, se rozhodli vzkřísit dnes již téměř zapomenutou legendu a vrátit ji do akce. A já bez nadsázky začínám mít pocit, že tahle hra má nakročeno stát se minimálně pro mě nejlepší hrou letošního roku. Je to totiž jako zjevení - připomínka starých dobrých časů. Lo Wang je zpět, a v plné formě. Vskutku důstojný nástupce původního Shadow Warrior od 3D Realms, který vyšel někdy v roce 1997. Čistá akčnost, svižná hratelnost, škodolibý humor a spousta odkazů na svého předchůdce, které musí potěšit snad úplně všechny fanoušky téhle legendární hry. Takový je nový stínový bojovník...

Je vidět, že tuhle hru dělali lidé, co mají k původnímu Shadow Warrior určitý vztah - že ji dělali s láskou pro fanoušky. Díky tomu je hra neskutečně zábavná a ze svého předchůdce si bere jen to nejlepší, co jsme na něm všichni tehdy měli tak rádi. Nouze tedy není o potoky krve, skvělé a zábavné zbraně (včetně kuše a velmi efektní katany) nebo spousty secretů. Konečně je tu zase hra, kde jsou dokonce i lékárničky, klíče či tak základní věc jako quicksave. A ano - nechybí tu ani pro Shadow Warrior tak typičtí králíčci, bez nichž by to prostě nebylo to pravé :D

Autoři navíc do hry vnesli i mnoho vlastních nápadů a nových prvků. Můžete například sbírat nalezené peníze nebo cenné věci, speciální předměty a krystaly, a za ně pak vylepšovat zbraně, vybavení nebo dovednosti. A že je opravdu z čeho vybírat! Od hry, jako je Shadow Warrior, bych zrovna něco tak nápaditého nečekal. Ale kupodivu se to sem hodí skvěle a pomáhá to ještě víc zdokonalit už tak povedenou hratelnost. Díky bohu za tahle polská studia, která se i přes současnou nepříznivou situaci v herním průmyslu nebojí dělat hry, jenž umí být zábavné i pouhou hratelností či vtipností.

Ostatně humoru je na každém kroku plno, tak jak by to v každé podobně ujeté parodii na akčního hrdinu mělo být. Všude je navíc spousta skrytých vtípků a narážek na nejrůznější známé věci, z kterých si hra utahuje. Už dlouho jsem se takhle nenasmál. Například když objevíte herní automat, z něhož na vás začnou promlouvat nezapomenutelné hlášky původního Lo Wanga z roku 1997, snad žádný z pamětníků se neubrání dojetí i úsměvu současně. A když obětujete pár mincí, dokonce vám i hezky zazpívá. Nebo když na vzdáleném horizontu čas od času zahlédnete procházející se Godzillu, hned vám je jasné, že tahle hra si prostě ze všeho dělá srandu a vůbec se nebere vážně. A tak by to mělo zkrátka být.

Příběh, i když není u her tohoto typu tak důležitý, zde plní svou roli dobře a rozhodně se nedá tvrdit, že by nebyl zajímavý. Vyprávěný je krátkými animacemi, ale také velmi originálními kreslenými předěly, které bych tu rád vyzdvihnul. Samotná zápletka je pak víceméně na klasické téma o zradě a pomstě. A do toho se připletete vy a rázem zachraňujete celý svět. Nutno ale poznamenat, že vše do sebe zapadá a inspirace v japonské mytologii má prostě svoje neodolatelné kouzlo. Přitom je hra pořád v tempu a dobře odsýpá, takže vyprávění příběhu nijak zvlášť nezdržuje a žene vás dál.

Zbraňový arzenál, který vám během hraní projde rukama, zcela splňuje standardy typické pro hry tohoto žánru. Navíc nejste omezováni žádným hloupým omezením jejich počtu, který v jednu chvíli můžete nést. Ne, tahle hra se řídí stejnými pravidly, jaké byly běžné před lety. Několik zbraní je přitom modernější obdobou těch z původní hry a nutno podotknout, že všechny vypadají opravdu parádně a je radost s nimi pracovat. Některé z nich lze dokonce použít i v páru a zvýšit tak palebnou sílu. Největší specialitou jsou nicméně zbraně typu kuše, házecí hvězdice a především elegantní katana, se kterou je možné nepřátele doslova porcovat na kusy - a to velmi efektně.

K likvidaci všeho živého je rovněž možné využívat okolní, částečně zničitelné prostředí. Takový výbuch zaparkovaného auta nebo vedle stojícího stánku s pyrotechnikou je nejen velmi efektní, ale především stejně účinný jako exploze výbušného sudu a podobných věcí, kterých je tu taky dost. A když se vše spojí v jednu velkou řetězovou reakci a kolem vás to začne hromadně vybuchovat jako na silvestra, není prostě nic krásnějšího na pohled a vy si připadáte jak neporazitelný terminátor. V takovou chvíli vaši protivníci nemají šanci, obzvláště pak když se ještě naučíte dobře využívat magii, která vám do značné míry může usnadnit přežití.

Inteligence nepřátel sice ničím neoslní, ale to ani nikdo od takovéto hry snad nečekal. Vlastně by se dalo říci, že cokoliv jiného by tu spíše bylo na škodu. Hra se ovšem může pochlubit vcelku velkým počtem nejrůznějších druhů nepřátel, včetně několika originálních bossů, jejichž síla postupně narůstá s vaším postupem hrou. Ve větším počtu vám navíc i ti nejslabší nepřátelé dokáží docela slušně zatopit, a tak si přijdou na své i tací, co hledají výzvy. I když pořád jde o rozumně vyvážený poměr sil, takže ani začínající hráči se toho nemusí tolik obávat. Osobně jsem hru hrál na normální obtížnost a byly situace, kdy jsem se vcelku zapotil. Nepřátel je všude dost, ale zase ne přehnaně moc. A na rozdíl od většiny současných her jich není neomezené množství, takže není problém vše ve svém okolí vystřílet a pak si v klidu odpočinout a věnovat se třeba průzkumu lokací.

Když už mluvím o lokacích, tak design jednotlivých úrovní je dle očekávání spíše lineárního charakteru. Není to však jen strohý tunel jako v mnoha jiných hrách. Naopak je zde spousta odboček a tajných zákoutí s bonusy, které se vyplatí hledat. Potěší i několik schovaných místností ve stylu původního Shadow Warriora nebo epické výjevy. I když je cesta vpřed většinou jasně zřetelná, velmi často bývá blokována zámkem nebo uzavíracím kouzlem a vy musíte jít jinudy a hledat klíč či zdroj magie. Což většinou zabere víc času, než by byla přímá cesta k cíli. Díky tomu není problém strávit ve většině kapitol, kterých je tu mimochodem 17, i víc jak hodinu. Jinak prostředí obecně je pestré a rozmanité, a jelikož se celkem často střídá, tak není vůbec stereotypní. Navíc kolem vás je toho vždy tolik, že je pořád na co se dívat.

Po technické stránce hře nemám moc co vytknout. Zbraně prostě vypadají parádně a dobře se z nich střílí. Spousta výbuchů a jiných efektů vypadá také skvěle. Celkově vizuální zpracování hry, o které se stará engine vyvinutý samotnými tvůrci, působí příjemně a až na drobné chybky s vykreslováním některých věcí je vše téměř dokonalé. Vlastně celé to prostředí japonských vesniček, bambusových lesů, továren, zasněžených hor a podobně vypadá kouzelně a všude je cítit příjemná atmosféra. Čemuž samozřejmě dopomáhá i skvělý zvukový doprovod a vkusně vybraná hudba. Tady je opět vidět, že si s tím tvůrci dali dost práce, aby byl požitek ze hry maximální. A já bych řekl, že se jim to opravdu povedlo.

Podtrženo a sečteno, nový Shadow Warrior mě velmi mile překvapil. Ani ne tak originalitou, ale hlavně důstojným návratem ke klasice. Po zkušenostech s Hard Reset jsem se sice trochu obával, že bude hra příliš krátká, ovšem o to větší bylo překvapení, když se herní doba vytáhla na trojnásobek! To se dnes už jen tak nevidí. Proto bych tu ještě jednou opravdu rád poděkoval autorům za skvělou hru - za těch nádherných a v dnešní době téměř nevídaných 20 hodin herní zábavy. Zábavy podobné té, jakou jsem zažíval před mnoha lety u původní hry. I z toho důvodu by si toto nové zpracování měli zahrát všichni fanoušci Shadow Warriora povinně. Neznám totiž jinou hru, která by tak sympaticky pomrkávala na fanoušky svého předchůdce. A pokud patříte k těm mladším hráčům, co už originál nepamatují, ničemu to vůbec nevadí. Máte nyní skvělou příležitost ochutnat, jaké byly hry před lety.

Po rozporuplném návratu Duke Nukema je tu další návrat legendárního hrdiny. V tomto případě se ale historie naštěstí neopakuje a můžeme si tak s klidným svědomím říci, že to stálo za to. Chlapci z Flying Wild Hog znovu dokázali, že mají na to dělat kvalitní hry. A tentokrát se vážně překonali a stvořili dílo, které nejenže křísí téměř zapomenutou legendu zpět k životu, ale především do žánru FPS navrací staré a osvědčené herní mechanismy, jenž ještě před lety byly neodmyslitelnou součástí každé správné střílečky. Tato hra je darem všem fanouškům klasických retro akcí - milá připomínka starých časů, která se nebojí oslovit jak pamětníky, tak mladší hráče. A za takový kus skvěle odvedené práce si prostě autoři i samotný Lo Wang ode mě zaslouží minimálně 90 ze sta. Taková hra tu zkrátka dlouho chyběla :-)

(Poznatek autora - berte prosím tento komentář s rezervou. Hra mě bavila od začátku až do konce, takže jsem to psal s velkým nadšením. Neříkám, že je ta hra dokonalá, ale musel jsem se prostě vypovídat :D)

Pro: Vzkříšení legendy, návrat ke kořenům FPS, klasická hratelnost, vizuální i zvukové zpracování, humor, odkazy na původní hru, délka a mnoho dalšího

Proti: Až na drobné chybky v grafice nic

+20 +21 −1
  • PC 80
Shadow Warrior mě nikdy moc nelákal a ani se o něm moc nemluvilo. Dostával bych se k němu velmi těžko, kdyby nebyl vypuštěn zdarma k aktivaci na Humble Bundle. Nečekaně mě hra chytla a vyklubala se z ní skvělá brutální odreagovačka !

Jde o arénovou rubačku jako je Painkiller nebo poslední DOOM, která se drží po vzoru svého předchůdce z roku 1997. Dostáváte se do kůže Lo Wanga, vraha pracujícího pro magnáta Zillu, který vás pošle získat vzácnou starou katanu Nobitsura Kage. Pokus o odkoupení ovšem selže a Wang je zajat. Jako by toho nebylo málo, zemi začnou ovládat démoni a monstra z říše stínů. Právě v tento moment se k vám jeden z démonů přidá. Jmenuje se Hoji a celou hrou vás budou doprovázet jak jeho vtipné hlášky, tak i jeho užitečné rady v boji proti démonům.

Zápletka je zajímavá, příjemně odsýpá a má parádní závěr, každopádně tu však hraje až druhé housle. To co dělá Shadow Warriora tak povedeným titulem je hratelnost. Ta sice začne být ke konci hry už mírně stereotypní, přesto jí zachraňuje povedený level desing. Hned po povedeném prologu jste vrženi před zástupy různorodých nepřátel, a nezbývá vám nic jiného, než se s nimi vypořádat. Labužníci si určitě vychutnají porcování těl, protože brutalitou se ve hře rozhodně nešetřilo. Z úvodu jsou boje s nejprimitivnějšími monstry vážně jednoduché, ale s každou novou kapitolou přituhuje a v pozdějších fázích hry už budete mít nemalé problémy v boji proti obrovským bossům s řadou schopností. Poté už je na vás zdali v boji použijete ikonickou katanu, nebo široký arzenál zbraní, počínaje revolverem, přes účinnou brokovnici a kuši, až k raketometu či plamenometu.

Všechny dostupné zbraně si lze vylepšovat za nalezenou měnu. Ta se nachází rozmístěná po celých mapách a proto se vyplácí prohledávat každý odlehlejší kout. Když naleznete dostatek peněz, můžete si např. snížit kadenci, vyrobit explodující šípy nebo větší zásobníky. Vylepšovat můžete také schopnosti svojí postavy a komba za získanou karmu a krystaly. Většina těchto předmětů se nachází ukrytá v odlehlých částech map, stejně jako bonusové sošky, texty s ,,vtipy,, , nebo easter eggy jako retro místnosti či vyzývavé dívky ze Shadow Warrior Classic. Už samotné secret roomy se dnes už dají považovat za oldschool prvek. Mezi další takové prvky patří logické hádanky, hledání klíčů, barevné zámky nebo sbírání HPček, munice či vest.

Ve hře se nacházejí hned 4 herní módy. Hlavní, příběhový mód, ve kterém si projdete celou hrou. Ex-mód, ve kterém si projdete hru po dohrání ještě jednou, akorát se všemi zpřístupněnými vylepšeními. Hrdinský mód, ve kterém budete mít na každý level pouze jeden pokus. A mód Přežití, který funguje jako aréna s vlnami nepřátel.

Ze hry musím ještě vypíchnout humor, který do hry dokonale zapadl a především z úvodu hry si ho užijete více než dost. Ať už jde o škárlení mezi Wangem a Hojim, kde padají parádní hlášky, nebo o ,,láskující se,, králíky, při jejichž zastřelení se jeden z nich promění v zuřící metalové monstrum.

Grafické zpracování spojené se stylizací mi několikrát ve hře vyrazilo dech a s radostí jsem pouze tiše pozoroval panoramatické scenérie. Za zmínku rozhodně stojí i zničitelné prostředí nebo fyzika. Ozvučení i Soundtrack se drží tak nějak v průměru... neurazí, ale ani si z něho nesednete na zadek.

Shadow Warrior mě vážně příjemně překvapil a vyklubala se z něj příjemná odreagovačka na pár hodin, která byla po omezený čas dostupná za tu nejlepší možnou cenu. S druhým dílem už určitě nebudu dlouho otálet.

Pro: Hratelnost, level desing, různorodí nepřátelé, arzenál zbraní, vylepšování, oldschool prvky, humor, grafické zpracování, brutalita, zápletka, bossfighty, Hoji, eastereggy

Proti: Ke konci hry mírný stereotyp, nevýrazné ozvučení se soundtrackem

+20
  • PC 90
Velice zajímavý začátek hry který fungoval i jako tutorial mě upoutal a já se pustil do této řezničiny. Humor tekl proudem skoro stejně jako krev, ať už skrze zábavnou akci, koláčky štěstí s vtipnými žblepty nebo dohodu uzavřenou na začátku hry s démonem Hoji (Hodži) která se proměnila v přátelství a nekončící lavinu humorných rozhovorů. Hra velice jemně zvyšuje obtížnost a pomalu seznamuje s novými démony a tak nenuceně učí jak proti nim bojovat. Nejzábavnější zbraní je samozřejmě katana kterou se prosekáte až ke konci, na silnější a větší démony ale spíše doporučuji katanu zkombinovat se střelnou zbraní, přesto zde ale hrají střelné zbraně druhou roli.

Systém hry umožňuje expit Chi (či) a to investovat do schopností, můžete se tak naučit brutálním útokům katany nebo používat ostatky démonů jako zbraň, nechybí ani možnost používat pomocné kouzla nebo si za peníze koupit vylepšení zbraní. Všechno je velmi dobře vyladěné tak abyste se v žádné části hry nestali příliš silnými což musím ocenit, naopak jsem byl ke konci hry mírně frustrován z vln nepřátel které byly občasně už příliš přehnané, občas se dokonce dostavil dojem kdy jsem cítil že kulisa je zbytečně natahovaná.

Prostředí a grafika je nádherná, ale jen na začátku a konci. V těchto částech hra totiž těží z nádherné japonské staré kultury a tak se procházíte nádhernými ulicemi japonských domečků obklopených kvetoucími morušovníky, zahrádkami v krásně barevném světle za doprovodu japonské klasické hudby. Naopak mě prostředí nijak neoslovilo v industriálním prostředí...
Stínové království démonů pak nabízí unikátní souboje s dobře zpracovanými Bossi opravdu velkých rozměrů.

Akce, humor a brutálnost v kombinaci s pěkným prostředím vytváří čistokrevnou FPS která je zaručenou klasikou. Příběh byl klasické klišé, ale moc pěkně zpracované i ve stylu japonských komiksů, Rozhodně neurazí a naopak velmi pobaví!
Doporučuji, zaručeně dejte na těžkou obtížnost.

Pro: Hoji a jeho rozmluvy s Wangem, hrdina je sebeparodií na hrdinu, akce, grafika, japonské klasické prostředí, hudba, slušný příběh, humor, brutálnost, katana, vyladěnost, koláčky štěstí.

Proti: Umělé natahování, občasně přehnané počty nepřátel, horší optimilizace, nepříliš povedené části.

+18
  • PC 85
Dobré 3 roky som čakal a tešil sa na nový počítač. No a a celú tú dobu som si hovoril, že hneď ako budem mať nový computer, okamžite si zoženiem remake Shadow Warriora. Jedná sa o novú verziu mojej obľúbenej hry, ktorú som hrával dlhé roky a bavil sa na jej bezprostrednom humore. Čakanie sa oplatilo a nutno dodať že naši poľskí kamoši tento remake vytvorili s maximálnou poctou pôvodnému dielu a dokonca sa v priebehu hry dočkáme značného množstva easter eggov. Hra je splnený sen pre každého milovníka meditáciíí a ásijských bojových umení, vrátané boju s katanou. Hlavný hrdina Lo Wang tu opäť dáva také hlášky, že sa neubránite hurónskému smiechu. Rovnako tak mu zručne sekunduje vydarený parťák-démon Hoji. Japonské prostredie je zvládnuté na výbornú, ale aj tak mi na celej hre vadilo jej prílišná dĺžka, pretože ku koncu sa z hry bohužiaľ stane nastavovaná kaša. Ale dokázal som si to vynahradiť a nakoniec som sa dobre bavil.

Pro: Grafika, mágia, upgrady, hlášky, Hoji, japonské prostredie, boje s katanou, kúzla

Proti: nemožnosť plávať

+18
  • PC --
Létající Lesní Brávci vyklepali z rukávu všechny trumfy za prvních pár hodin a poté už jim nezbylo dost na to, aby živili zábavnost po zbytek doby hraní.

První půlka hry je prošpikována vtipy, easter eggy a zvířecky brutálním vykosťováním. Secrety mají šťávu a nápad, občas je nutno i trochu hledat nebo se odklonit z lineární trasy. Jenže kvalita level-designu jde od druhé poloviny rapidně dolů, začnou se opakovat bezvýznamné potyčky v nudných lokacích, důmyslnost secretů vezme za své a easter eggy jsou na nule.

Ani ty zbraně mě nebavily. Katana je OK. Ale střelné nejsou příliš efektivní a celkově působí spíše jako doplňek. Což je škoda, protože osobně dávám přednost rozžhavenému olovu před chladnou ocelí a předpokládal jsem, že autoři nechají styl hraní na hráči. Většinu hry jsem prošel střílením, ale když šlo do tuhého, musel jsem vytáhnout katanu. A to se mi nelíbí. Použitelný je raketomet a UZI. Taková kuše je nejen slabá (potvory jednotlivé šípy vykrývají, takže pohled na chargujícího hajzla s 10ti šípy v lokti byl opravdu komický), ale do tempa hry se ani moc nehodí. Flambáčomet o ničem, základní pistole a brokovnice jakžtakž. A to je asi tak vše. Upgrady zbraní stojí hromady peněz, munice stojí taky hromady peněz (měl jsem jí většinou nedostatek), oproti tomu katana se upgraduje automaticky sama a zadara. Btw, ten poslední upgrade, kdy při jednotlivých šlezích katana vystřelovala Chi, ten jsem si opravdu užil. Sice jen 4 minuty, ale zvedlo mi to náladu.

Stejně jako v Hard Resetu jsem veškeré příběhovo přeskakoval, protože don’t give a shit a zároveň jsem se neskutečně otravoval u bossů. Na všechny platí stejná taktiky a nemůžu říct, že by to byla zábava.
Délka je úctyhodná, bohužel méně je někdy více. Hard Reset neměl čas nudit, Shadow Warrior to stihne hned několikrát...

**/5
+16 +17 −1
  • PC 70
Shadow Warrior je zábavné FPS s vynikajícím pocitem z akce, ať už díky souboji na blízko (katana) nebo příjemnému gunplayi. Lo Wanga si během hraní můžete vylepšovat a to stejně tak i zbraně, kterých je ve hře sedm. Procházíte úrovněmi (kapitolami), ve kterých zabíjíte desítky nepřátel, hledáte klíče, karty nebo rozbíjíte barevné svatyně, které vám blokují cestu. Nebo hledáte lékárníčky, zbroje, sušenky štěstí nebo easter eggy. Z tohoto popisu je jasné, že je to dost věrné původní hře, případně "doomovkám" z 90., což je i trochu problém.

Úrovně jsou přímočaré s pár odbočkami, které vedou k "secret area" (těch je v celé hře dost) a většinou chodíte sem a tam a hledáte, kde se přehlédl onu kartu nebo klíč. V menších či větších arénách na vás chodít různé kombinace nepřátel, což je v pořádku, ale jedna z Lo Wangových schopností je léčení, takže není problém se kdykoli během souboje vyléčit, tudíž to není úplně výzva (určitě to dokáže zlepšit zvýšení obtížnosti, hrál jsem na normal) a tím pádem souboj kolikrát působí jako vata. Několikrát se objevil náznak konce hry. Potkáte záporáka, něco se stane a vy musíte projít jednu úroveň, abyste ho zase dohnali, jenže on je o další úroveň dál.... hra na vás pomrkne s tím, že by mohl být konec, ale ne, hodí vás do arény s dvěma chargujícími nepřáteli, kteří jsou zepředu obrnění a vy s nimi musíte pár minut bojovat.

Shadow Warrior je zábavné FPS, které má i dost komplexní a příjemné vyprávěný příběh, s dobrými charaktery. Celou hru jsem se bavil, ať už kvůli Lo Wangovým hláškám, easter eggům nebo různým narážkám na jiné herní série. V podstatě je to old school FPS (ať už v tom dobrém či špatném) v novém, krásném kabátku.

Pro: akce, humor, grafika, příběh

Proti: občas souboje, stavba úrovní

+15
  • PC 90
Jo, tohle je slušná pecka. U takovýchhle her si vždycky vzpomenu proč mě baví hrát. Čistokrevná řežba plná krve, která je ale zároveň odlehčenější a nebere se moc vážně. Chcete něco na pomezí Serious Sama a Painkillera? Novější Shadow Warrior je ideální volba.

Lineární postup, kde si vylepšujete svůj bojový um a když se náhodou objeví nějaká hádanka, je to jen parodie. Velké arény a vražedné zničitelné prostředí. Střílíte konvenčními zbraněmi, které se dají vylepšit za nasbírané peníze. To je zábava. Ještě zábavnější je za nasbíranou karmu kupovat nekonvenční zbraně a kouzla. Ať ty jatka taky nějak vypadají, abyste té karmy dostali víc. Styl se tady počítá.

Hra je to dlouhá. Steam mi napočítal pře 20 hodin. To jsem ale prolezl každou hromadou odpadků honbou za penězi a skrytými místy. Achievementy jsou zábavná záležitost a hra vás motivuje k dalšímu hraní. A to bez ztráty zbraní a schopností. Už dlouho mě u nějaké akční hry tolik nesvrběli ruce, abych to rozjel znova. Ještě když je u toho tak pěkná grafika a ozvučení.

Jediné dvě věci, co mi trochu vadili, byli poněkud repetitivní nepřátelé. Není jich moc druhů. Moc brzy se všichni ukážou. Ten poslední druh, zranitelný na zádech, byl k tomu i dost otravný a zdlouhavý. Na všechny bossy se šlo ze stejnou taktikou. Kroužení dokola a střílení do slabých míst. Tady by trochu víc pestrosti neuškodilo.

Vskutku zábavné porcování. Jestli nechcete investovat do léčení, dejte si hru na easy. S léčením je to o dost jednodušší.

Pro: porcování nepřátel, odměna za styl, vylepšování zbraní a schopností, znovuhratelnost, řežba jak hovado

Proti: monotónní bossové, málo druhů nepřátel

+14
  • PC 85
Těžko by mě někdy napadlo, že zrovna remake Shadow Warriora bude tou hrou, u níž budu nad příběhem a implementací RPG prvků uznale pokyvovat hlavou. Ikdyž se větší část dobrodružství žoldáka Lo Wanga nese v odlehčeném duchu, ke konci již získává na vážnosti i solidní hloubce, kterou by mu leckteré západní rpgčko mohlo závidět.

Vlastně i délka hry napovídá, že se nejedná o hříčku pro odreagování na pár minut mezi hraním velkých titulů, tomu ostatně přidává také poměrně taktický styl hraní, který bych s klidem přirovnal k takovému druhému Mass Effectu bez side-kicků. Díky vhodné kombinaci skillů, ekvivalentu magie - energii Ki a vylepšitelným zbraním si celkem snadno můžeme směřovat postavu podle svého gusta. Pokud například dáváme přednost obraně, přijde nám vhod energetický štít či bonusové hitpointy z lékárniček, pro rychlé údery tu je zase zrychlení a regenerace staminy atd. Samozřejmě nesmí chybět ani oblíbené sekundární módy u zbraní a různě poschovávané secrety, které často odkazují nejen na svého předchůdce, ale třeba i na Duke Nukema, Half-Life a vůbec popkulturní počiny ("Like the eye of the tiger, Hoji.... but he lost in the first one, didn't he?").

Celkově tak reinkarnovaný Shadow Warrior působí velmi kompaktně, ať už se jedná o background story o nesmrtelných ve Světě stínů, grafickou stylizaci nabídek, UI i hudbu, což ale Lo Wangovi a jeho osobnímu démonu Hoji nebrání trousit vtípky na každému rohu. Jako vadu na kráse bych proto viděl pouze nižší variabilitu prostředí a také horší design map, jelikož se mi občas stávalo, že jsem lehce bloudil. Každopádně našim severním sousedům závidím jejich neuvěřitelnou plodnost v oblasti herního průmyslu.

If you mess with Lo you get Wanged!

Pro: příběh, vylepšování zbraní a skillů, grafická stylizace, absence bugů

Proti: přejídání se jednotlivých prostředí, občasné bloudění

+13
  • PC 80
Co vám povím. Měl jsem velký strach a obrovskou skepsi, když jsem instaloval nového Shadow Warriora. Proč? Inu, to je jednoduché. Hra vzniká na motivy původního SW a ten se na naše počítače podíval v roce 1997 a přinesl nejednomu hráči velkou zábavu i když, pravda, hra je trošku více zapomenutá a méně hraná, než třeba takový Duke Nukem 3D, což je divné, protože obě hry vyšli chvilku po sobě. Nicméně zkušené studio plné ostřílených vývojářů, kteří si říkají Flying Wild Hog, si řeklo, že na tuto legendu je škoda zapomenout a pustili se do jeho výroby. Požehnání dostali od vydavatelů, kteří si nechají říkat Developer Digital, a tak nic nebránilo tomu, začít psát první kód. Ještě bych rád upozornil,že tito vývojáři mají na svém triku klenot, jako například Hard Reset (kterémuž se nový SW podobá nejvíce). Pojďme se už ale věnovat recenzi, na kterou jistě všichni dychtivě čekáte.

Vžíváte se do samuraje jménem Lo Wang a váš bos, který má pod palcem tamní firmu Zilla Industries a vlastně skoro celé město, vás posílá s kufříkem vyzvednout katanu. Že to není ledajaké mečisko se jeví hned od prvního okamžiku, protože ho jedete koupit za dva miliony dolarů. Nicméně když dorazíte na místo, obchod neklape podle představ a tak svoji nabídku upravíte. Buď meč, nebo krev a jak už mnozí tuší, byla to krev, co vyhrála. A tak začíná váš příběh, honu za mečem, pochopením a skvělou zábavou. Po cestě se k vám připojí démon jménem Hoji, který kromě vtipu srší taky kupou rad. Postupem času však zjistíte, že meče jsou celkem tři a jejich kompletním spojením vznikne katana tak silná, že by koukal i Kevin Costner alias Osobní Strážce. Démon vám též přiroste k srdci a tak se rozhodonete společně získat všechny meče, sesadit Zillu a ještě si vzájemně vypomoct, protože Hoji by od vás taky něco rád. Možná to nezní oslnivě, ale věřte, postavy nejsou napsány špatně, hra je vtipná a na nic si nehraje. Naopak si ještě stíhá dělat srandu ze všech ostatních her. Například tak, když v jedné misi jedete vláčkem po vzoru Half-Life, do toho vám paní s ledovým klidem mluví o venkovní teplotě a vy kosíte jednoho emzáka za druhým. Tato parodie bylo naprosto skvělá a doporučuji si jí řádně užít. Mezi další srandy patří například herní automaty, na kterých běží například Hotline Miami, Shadow Warrior, Serious Sam či Hard Reset. Pokud vhodíte minci, spustí se herní melodie.

Zbraně, jelikož se jedná o styl hry "vysekej a jdi dál" (alias Serious Sam, Hard Reset), jsou potřeba a proto se jim také podíváme na zoubek. Kromě sakra ostré katany na vás čekají také hvězdice, základní pistolka, samopal uzi, brokovnice, plamenomet a rpg. Kromě toho máte ještě k dispozici démonní hlavu či srdce. Srdce například namíříte na slabšího protivníka a zničíte ho stylem voodoo. Každá ze zbraní se dá modifikovat za peníze a lze jí i přikoupit alternativní mód. U raketometu to je například vypálení tří raket naráz, u samopalu zase druhá uzi. Nábojů je všude dosti a pokud by vám přeci jen došli, máte po ruce (klávesa U) obchod s upgrady na zbraně, kde si munici můžete za letu doplnit. Kromě upgradu zbraní se v tomto stromu najde také tuning postavy. Můžete na sobě vylepšovat například, kolik toho vydržíte (obrana), zvětšit si životy či další kupa věcí. Potom jsou tu kouzla, jsou celkem čtyři a za vypíchnutí stojí třeba uzdravování. Kouzlo aktivujete když 2x ťuknete na klávesu W, A, S, nebo D a k tomu zmáčknete pravé tlačítko. Možná to zní z popisku blbě, ale věřte, ovládá se to velmi příjemně. Nezapřu ovšem, že se pro hraní hodí spíše gamepad, pro který byla hra jistě před vydáním cílena. Nicméně i na klávesce si naprosto vše užijete. Dalo by se říci, že tajnou zbraní jsou pro hrdinu jeho hlášky, protože je tak trošku namyšlený a možná právě proto si pořídil jeskyni po vzoru Batmana (celý SW zapadá do dnešní doby), kde má svůj superhrdinský ohoz a taky pěkná auta a zbraně. Je mi ale jasné, že nedáte dopustit na katanu a musím uznat, že dokáže protivníka nakrájet rychleji, než bych řekl švec. Koneckonců, proč si už tak dost krvavou hru neokořenit směsí utržený rukou či přepůlených těl. Ve hře se posuváte dál pomocí klíčů a karet, jak jsme byli zvyklí už v roce 1997. Léčit se můžete kromě kouzel lékárničkami. Aktivní předměty vám pěkně žlutě blikají, takže nebude nouze o to, najít to, co potřebujete.

Psát by se dalo na téma zbraní a inventáře ještě dlouho, ale pojďme se podívat na zoubek grafickému zpracování. Hra vypadá opravdu krásně barevně, celá se třpití a svítí. Pokoukání na každou lokaci je prostě skvělé a FRAPS se jistě zapotí, protože budete típat snímek za snímkem, až takhle je toto dílo fotogenické. Je neuvěřitelné, co engine Havok ještě dokáže. Nicméně už po vzoru hry Hard Reset, je sice paření věc krásná, ale také náročná. Aby jste se mohli kochat, při hraní je potřeba zaplatit daň, protože já na procesoru i7 a grafice GTX 570 jsem se kolikrát dostal i na 15 fps - ale to už bylo na obrazovce opravdu mnoho nepřátel a výbuchů. Explodovat zde může téměř cokoliv, od výherního automatu po hráči velice oblíbený výbušný sud. A na to jak všechno lítá vzduchem se velmi pěkně kouká, věřte mi.
Zvuková stránka je naprosto výborná a hře seděla jak prdel na hrnec. Samurajská hudba přímo hladí vaše uši a kolikrát se přistihnete, jak jen civíte, jak to všechno nádherně vypadá a navíc ještě zní, naprosto skvělý je i profesionální dabing hlavního hrdiny. Musím uznat, že se to velice příjemně poslouchá a proto nemám žádných výhrad.

Pojďme si tedy udělat menší shrnutí, protože se mi recenze začíná rozlízat do mnoha a mnoha znaků. Pro mě osobně je to obrovské překvapení. Rozhodně jsem nečekal, že to vývojáři dotáhnou až takhle daleko. Hra je plná detailů, easter eggů, vtipu a krásné grafiky. Například v jedné misi, když jdete pro meč, se hrdina zmíní Hojimu, že musí zajít domů a něco důležitého si tam vzít. Když dorazí na místo, jeho kroky směřují ke koupelně a tam bere do ruky strojek se slovy - nejlepší hrdinové nemají vousy a holí se. Když to Hoji spatří, nedá mu to zeptá se, je tohle opravdu to, pro co jsme sem šli? Lo Wang jen řekně, jasně, co jsi čekal. Nechybí ani pár souložících králíků, kterí se pářily v SW už v roce 1997. Hra obsahuje spoustu secretů, včetně třeba čínského cukroví i s radou uvnitř. Hra je rozdělena na fáze bojové a nebojové. V bojových je potřeba vždy vysekat potřebné množství démonů a jít dál, nicméně až ve chvíly, kdy zničíte patřičné množství artefaktů, které brání v postupu dál. Navíc za každý vyhraný souboj dostanete hodnocení. Nebojové, to je klasika, chození, hledání, mluvení. No ale to už zase utíkám směrem, kterým bych neměl, chtěl jsem totiž udělit verdikt. A ten je jasný. 17 kapitol (cca 15 hodin hraní) po střechu nahuštěných nepřáteli, skvělou grafikou a zábavou si žádá jediné, vaši koupi a pokud holdujete FPS žánru, nebo vyloženě fandíte Shadow Warriorovy, tak směle do toho. Pro mě osobně je to překvapení roku a všema deseti tento titul doporučuji.

Pro: - Vynikající grafické zpracování - Skvělá hudební stránka - Vyladěné ovládání - Herní doba

Proti: - Občasné bugy - Umělá inteligence - Někdy velmi tuhé boje - Hra je velmi náročná

+5 +7 −2