Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Quest for Glory III: Wages of War

81
57 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
srpen 1992 PC
Vývojáři:
Sierra
Séria Quest For Glory zažívala začiatkom 90. rokov boom a práve tretí diel sa predstavil ako prvý v novom grafickom engine. V ňom taktiež vyšiel aj remake prvého dielu.

Príbeh nášho hrdinu pokračuje po dvoch dobrodužstvách opäť v inom prostredí. Tentokrát je to krajina Tarna, ktorá ako keby z oka vypadla Afrike. V nej žije dominantná rasa Leotaurov, inteligentných bytostí, ktoré sú kombináciou levov a kentaurov. Na hrdinových ramenách spočíva úloha prešetriť záhadnú démonickú aktivitu v tejto krajine. Popri tom bude musieť absolvovať množstvo rozhovorov, úloh, bojov, nebudú chýbať ani hádanky. Samozrejmosťou je možnosť importu postavy z druhého dielu a hranie za 4 rôzne povolania - bojovník, mág, zlodej a paladin. Postavu paladina si hráč nemôže vytvoriť pri novej hre, ale iba importovať z Quest for Glory II: Trial by Fire alebo sa ním stať počas hry.


Poslední diskuzní příspěvek

ugraugra: Uz jsem vydal pokyn k jeho odstřelu. Hlavu prinesu na sraz, dame fotbalek.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Tento díl jsem s mým bojovníkem Laurionem tak prolétla, že jsem se divila, že už je konec. Pravděpodobně jsem něco opomněla, jelikož jsem měla výsledné skóre pouze 415/500 zůstalo mi v inventáři ptačí pírko a pořád mám pocit, že šlo něco dělat s tím gepardem u jezírka.

Město je zde oproti druhému dílu mnohem menší, což jsem uvítala, a tak jsem se velmi rychle zorientovala, kde co najdu. Ani bloudění v divočině nebylo tak dramatické, jen jsem při jedné obchůzce málem zemřela hlady, jelikož jsem si nepořídila dostatek zásob.

Co mně však docela vadí, je přebytek peněz hned od samého začátku. Můžu si koupit vlastně všechno, co chci a nemusím kvůli tomu vůbec zabíjet nestvůry. Vytrénovat se můžu v Simbana Village, a je ze mě nejmocnější bojovník.

Nejvíce se mi na celé hře líbil Rituál, při kterém se musíte postavit téměř o hlavu většímu bojovníkovi a soupeřit s ním v několika disciplínáchpobavilo mě, když jsem zjistila, že můžu podvádět. Docela mě zaujala i logická hra Game of Awari, která bohužel nebyla součástí rituálu. Navíc jsem si ji stihla zahrát jen dvakrát, jelikož při pokročení v příběhu už to dále nebylo možné.

Sečteno a podtrženo, ani třetímu dílu se nepodařilo překonat můj nejoblíbenější první díl. Tato série mě ale stále baví a jsem zvědavá, co přinese její pokračování.
+25
  • PC 75
Tak o soubojovém systému, který jsem kritizoval v prvních dvou dílech tady snad ani radši mluvit nebudu, protože je katastrofální a opět stačí jen klikat na jeden z útoků a je vyhráno, tady jsou navíc nepřátelé strašně slabí a teď mi dochází, že jsem za celou hru nebyl nucen použít svůj nový skill - paladinský heal. Ach jo. Přitom wrestling na kladině byl vyřešen dobře a člověk se opravdu musel naučit pohyby protivníka a patřičně na ně reagovat, jinak spadl - proč to proboha nešlo udělat stejně i při soubojích?

Nespokojen jsem také s hlavním městem - Tarnou. Egyptská tématika nabízí takový potenciál a čeho jsme se dočkali? V podstatě dvě lokace - chrám a hlavní náměstí + bazaar, který zabírá 4 obrazovky a poté, co tam nakoupíte, už tam v podstatě nemusíte chodit. Alespoň ale odpadlo příšerné bloudění labyrintem ulic ze dvojky. No a dialogový systém, kdy musíte kliknout jak na osobu, se kterou mluvíte, tak na svého hrdinu, abyste se dostali ke všem dialogovým možnostem, jsem vážně nepochopil. Co to má za smysl?

Třetí díl je první s hezkou VGA grafikou a přepracovaným ovládáním, nakynuly také dialogy, při kterých se objevují animované obličeje postav. Musím zmínit povedenou hudbu, některé kousky jsou vážně skvělé, trošku mě ale zklamalo až příliš velké množství cutscén. Pohyb po okolí přes jakousi mapu z ptačí perspektivy rozhodně kvituju s povděkem, lepší jak chodit přes padesát stejných pouštních obrazovek.

RPG část tady selhává zatím nejvíc v celé sérii, o nepoužitelných soubojích jsem už mluvil, navíc tady není jediná (!) možnost upgradu vybavení (že v intru dostanu magic shield nepočítám), ani jednou jsem nepoužil healing/stamina/antidote pill a nevím proč, ale v tomhle dílu jsem byl obzvláště demotivovaný jakkoliv si zvyšovat své schopnosti. Ono to ani ve finále nebylo třeba - boje byly lehoučké a jedinou událost, na kterou jsem musel trochu trénovat, šlo v podstatě prohrát a i tak hra pokračovala dál.

Po první polovině jsem si říkal, že tohle je bezpochyby zatím nejslabší díl. Jenže druhá polovina, zhruba od doby, kdy jsem odčaroval leopardí lady, mě usadila do židle a nebyl jsem schopný se do konce odtrhnout (asi byla dobrou motivací, o to větší zklamání, že mi na konci utekla s Yesufem, mrcha :D). Škoda jen toho trapného momentu, kdy se kousek od hlavního padoucha objeví moongate - tedy pardon to si pletu s Ultimou - a vyskočí z ní mých 5 přátel, aby mi pomohli. To tam opravdu být nemuselo. Hra je také kratší a jednodušší jak předchůdci, ale tentokrát mi to spíše vyhovovalo. Mám nutkání dát jen 70%, ale za tu poctu Ultimě v Temple of Sekhmet (tentokrát už mi nikdo nevymluví, že se nechali inspirovat) dávám ještě +5 (asi bych je měl spíš hanit za kopírování, ale mě ten odkaz potěšil). A ted se konečně vrhnu na čtvrtý díl...
+11
  • PC 85
Z trojky mám trošku rozporuplné pocity. On ten díl byl pro mě vždycky takový neutrální a po tomto dohrání to zůstane.

Většina hry je přitom skvělá. Rakeesh a Uhura přenesou hrdinu do Tarny, aby jim pomohl v řešení místních problémů. Tvůrci se tentokrát inspirovali především Afrikou a tak nechybí egyptské město, domorodý kmen, savanu střídá džungle a i zvířecí obyvatelé jako by vypadli z Afriky. Narazíme na liontaury, leopardí lidi i jakéhosi psího člověka. Příběh je výborný - mezi domorodci ze Simbani a leopardími lidmi hrozí válka kvůli ukradeným relikviím, liontauři z Tarny se rozmýšlí, jestli se do krvavého střetnutí zapojit a Rakeesh vysílá hrdinu, aby zjistil, kdo za tím stojí (démoni)

A protože hrdina už má nějakou pověst, vítají ho s otevřenou náručí, má paladinský meč a brzy i štít a spoustu peněz ze dvojky. Je tu pár zajímavých postav, hrdina musí projít iniciačním rituálem aby se stal bojovníkem Simbani a dokonce si bude kupovat a následně získávat nevěstu.

Potud všechno paráda. Namísto navazujících obrazovek tu máme kompletní mapu, po které v džungli cestujete jako ikonka a kde Vás můžou kdykoliv přepadnout. Pokud máte něco objevit, je to zřejmé na první pohled (většinou, medového ptáka bych nenašel ani za sto let). Ale obřího stromu či jezera si všimnete. V džungli ale vidím první problém - zaprvé cestujete neustále tam a zpět a neustálé přepady jsou otravné. Na vině je i nízká obtížnost - pokud pilně trénujete, nebude vám žádný boj činit problém. Zvlášť když je soubojový systém osekaný na kost (bod, švih, krytí úskok) a nepřátelé jsou kolikrát na tři rany. Navíc jako paladin brzy získáte léčivé kouzlo, což v kombinací s kůžemi vody z Eranina jezírka na staminu zaručuje praktickou nesmrtelnost.

Adventuření už tu moc není, teda aspoň toho zákeřného. Většinou víte přesně co a kde použít. Ale zase to vyvažuje pár bugů a nedodělků. Paladinské schopnosti nemáte za celou dobu šanci pořádně natrénovat, nikde se nedá trénovat šplhání. Díky bugům se Vám pak nezapočítá pár bodů, takže zapomeňte i na max skore. V jedné fázi hry mě náčelník nechtěl pustit do chaty, abych předal dary.

A trošku mě naprdnul konecTo že v závěrečném boji přijde hrdinovi na pomoc 5-6 přátel je super, naopak záporák bez osobnosti je docela o ničem. Navíc konec je docela useknutý pár pochval od kamarádů a teleport do pryč. Trošku mě naštvalo, že mě holka dá kopačky při závěrečné aimaci.

Každopádně i přes drobné výtky je to samozřejmě pořád super hra s krásnou grafikou, zase trošku jinou hratelností i prostředím a i v roce 1992 kdy už konkurence na poli adventur celkem vznikala bez problémů jedna z těch nejlepších.

Pro: Prostředí Afriky, zajímavý námět mezikmenové války, vstup do kmene a získávání nevěsty.

Proti: Boje jsou moc snadné, pár bugů, nedodělků, od začátku máte všeho dost (léčení, stamina, peníze)

+11
  • PC 95
Ku QFG3 som sa dostal vďaka časopisu score. Dovtedy ma adventúry priveľmi nebrali (ak nerátam pár Českých a Slovenských ako Teen Agent alebo Mutation of J.B.. QFG3 ale vo mne názor zmenilo. Celý príbeh tejto hry je vtipne napísaný, hlášky sú skutočne trefné a rovnako celé univerzum ako by z oka vypadlo všakovakým Európskym rozprávkam. Sierra ma okúzlila a vďaka tejto hre som sa dostal k hrám ako napríklad Police Quest, či Space Quest.
V QFG3 sa mi páčil najmä súbojový systém, aj keď sa mi zdal trošku chaotický, rýchlo som si zvykol na akciu v p&c adventúre!
Rovnako sa mi páčila aj VGA verzia tejto hry, ktorá QFG3 vdýchla skutočne rozprávkovú atmosféru! Za mňa to je adventúra adventúr!

Pro: vtípky, zábava, krásny svet

+10
  • PC 95
Můj první dohraný díl ze série, opravdu mám na něj nádherné vzpomínky. Je to i můj nejoblíbenější díl (i když nemohu to říct tak jednoznačně, Quest for Glory 4 byl taktéž velmi povedený), který se mi líbil jak příběhem a rozhovory, tak svojí atmosférou a samozřejmě jako všechny předchozí díly skloubením adventury s RPG a rozdílným průchodem hrou za každou postavu (zde je to ještě znatelnější, jak v dílech předchozích). Jediné co vadilo, byl horší systém soubojů.

Pro: Adventura s RPG prvky(Originalita), Výběr postav(za každou úplně jiný průchod hrou)

Proti: horší systém souboju, krátké

+8