Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Tento díl jsem s mým bojovníkem Laurionem tak prolétla, že jsem se divila, že už je konec. Pravděpodobně jsem něco opomněla, jelikož jsem měla výsledné skóre pouze 415/500 zůstalo mi v inventáři ptačí pírko a pořád mám pocit, že šlo něco dělat s tím gepardem u jezírka.

Město je zde oproti druhému dílu mnohem menší, což jsem uvítala, a tak jsem se velmi rychle zorientovala, kde co najdu. Ani bloudění v divočině nebylo tak dramatické, jen jsem při jedné obchůzce málem zemřela hlady, jelikož jsem si nepořídila dostatek zásob.

Co mně však docela vadí, je přebytek peněz hned od samého začátku. Můžu si koupit vlastně všechno, co chci a nemusím kvůli tomu vůbec zabíjet nestvůry. Vytrénovat se můžu v Simbana Village, a je ze mě nejmocnější bojovník.

Nejvíce se mi na celé hře líbil Rituál, při kterém se musíte postavit téměř o hlavu většímu bojovníkovi a soupeřit s ním v několika disciplínáchpobavilo mě, když jsem zjistila, že můžu podvádět. Docela mě zaujala i logická hra Game of Awari, která bohužel nebyla součástí rituálu. Navíc jsem si ji stihla zahrát jen dvakrát, jelikož při pokročení v příběhu už to dále nebylo možné.

Sečteno a podtrženo, ani třetímu dílu se nepodařilo překonat můj nejoblíbenější první díl. Tato série mě ale stále baví a jsem zvědavá, co přinese její pokračování.
+30
  • PC 70
Quest for Glory 3 byl první díl, který Andrejova redakce SCORE vydala na cover CD, konkrétně se jednalo o SCORE 61. Tehdy jsem časopis nesehnal, tím méně CD, a tak jsem se k této hře dostal hodně pozdě. Proto ji na rozdíl od prvního a čtvrtého dílu nemám prochozenou tam a zpátky a neznám ji nazpaměť. Dnešní dohrání bylo pro mě druhé v životě. Oproti druhému dílu jsem šel s hodnocením opět o 10% dolů. Prostě mi na té první generaci sierráckých VGA adventur něco nesedí (KQ5, SQ4, QfG3). Opět, není to vůbec špatná adventura, ale v sérii se dle mého názoru jedná o nejslabší z prvních 4 dílů (pětku neznám).

Po dobrodružství jak z 1000+1 noci v Shapeiru a Raseiru se náš avatar přesouvá za doprovodu liontaura Rakeeshe a černé válečnice Uhury do Tarny a jejího okolí. Sierra se tentokrát inspirovala v Africe. Civilizace lidí a liontaurů v Tarně se podobá té egyptské s tím, že celé město je jedna velká pyramida (i když ta je spíše jihoamerického typu). Kromě toho navštívíme Uhuřinu vesnici Simbani, kteří mi nejvíc připomínali Masaje. Kromě toho tento kontinent obývají leopardí muži a kdesi daleko na východě se prý nachází i dávno ztracené město. Kromě herních obrazovek se tentokrát přesouváme po mapě, která zahrnuje čtyři obrazovky a za návštěvu každé další směrem dál na východ obdržíme herní body. S cestováním prstem po mapě se pojí jedna nepříjemnost, a to konkrétně špatné trefování se do ikonek herních lokací. Dostat se do té označené včelou je nadlidský výkon, protože herní postava ji zatvrzele obíhá. Menší problémy jsou i u dalších lokací. Jde třeba o situaci, kdy se omylem vrátíme do lokace, kterou jsme právě opustili. Toto se Sieře moc nepovedlo.

Hra zahrnuje příběh o hrozící válce mezi Simbani a leopardími muži. Jako rozhodčí sporu slouží liontauři a ke které straně se přidají, ta jistojistě zvítězí. Náš hrdina, spolu s Rakeeshem, má za úkol válce zabránit. První herní týden je lineární a hra nás tlačí do předem naskriptovaných situací. Asi je to potřeba, abychom ten gordický uzel dokázali pochopit a také abychom navštívili všechny potřebné lokace. Až poté se vrátíme k volnému pohybu po herní mapě, jak ho známe z ostatních QfG, ke grindu a zabíjení nepřátel.

Nepřátel je tentokrát více druhů než minule a soubojový systém mi přijde asi nejpovedenější (na druhém místě je těsně jednička). Sice opět nevyužijeme dodge a parry, pokud se pro to nerozhodneme, ale zasáhnout již není tak jednoduché a zběsilé klikání na ikonu meče konečně pouze rychle vyčerpá staminu. Navíc leopardí muži jsou první postavou v sérii, která může na avatara zaútočit z dálky ještě před zahájením soubojového režimu! OK, chvíli trvá, než si člověk na systém zvykne, ale po zacvičení musím uznat, že tentokrát není vůbec špatný. Hrál jsem za postavu paladina a ten kromě standardní síly a ovládání meče v tomto díle potřebuje umět i házení. Tuto schopnost jsem v prvních dvou dílech kriticky zanedbával, což se mi zde vymstilo a nastal poměrně masivní grind nejprve s oštěpy a posléze s kameny (kde bodíky naskakovaly přece jen rychleji). Hranice 300 bodů u několika málo schopností do konce hry dosáhneme, ale ne tak rychle jako v minulém díle 200.

Graficky jsou skoro všechny Sierrácké VGA adventury krásné, QfG3 obzvláště. Hra je stejně pohledná jako KQ6, který vyšel ve stejném roce a SQ5, který vyšel o rok později QfG3 pohodlně strká do kapsy. Hudba není špatná, ale některé africké motivy mi příliš nesedly a poprvé v sérii jsem na některých obrazovkách vypínal zvuk. Z hlediska programového je tu problém s herními body, které se občas odmítnou přičíst. Limit 500 bodů u většiny povolání nelze vůbec dosáhnout! To bych u jinak precizní Sierry nečekal. Jinak byla hra stabilní, nespadla mi ani jednou a nenarazil jsem ani na žádné jiné byť i jen grafické bugy. Jen ukládání pozic mohlo být trochu rychlejší.

Třetí QfG je dalším povedeným korálkem na náhrdelníku Sierráckých adventur. A byť jsem tentokrát byl poměrně kritický, nejedná se vůbec o špatnou hru. Jenže prostě ostatní QfG jsou ještě o nějaký ten chlup až dva lepší.

Pro: Konečně povedený soubojový systém, grafika, quest okolo přijetí do kmene Simbani.

Proti: Pohyb po mapě, některé hudební tracky, podivný hlavní záporák, první a třetí třetina hry je striktně lineární.

+20
  • PC 85
Z trojky mám trošku rozporuplné pocity. On ten díl byl pro mě vždycky takový neutrální a po tomto dohrání to zůstane.

Většina hry je přitom skvělá. Rakeesh a Uhura přenesou hrdinu do Tarny, aby jim pomohl v řešení místních problémů. Tvůrci se tentokrát inspirovali především Afrikou a tak nechybí egyptské město, domorodý kmen, savanu střídá džungle a i zvířecí obyvatelé jako by vypadli z Afriky. Narazíme na liontaury, leopardí lidi i jakéhosi psího člověka. Příběh je výborný - mezi domorodci ze Simbani a leopardími lidmi hrozí válka kvůli ukradeným relikviím, liontauři z Tarny se rozmýšlí, jestli se do krvavého střetnutí zapojit a Rakeesh vysílá hrdinu, aby zjistil, kdo za tím stojí (démoni)

A protože hrdina už má nějakou pověst, vítají ho s otevřenou náručí, má paladinský meč a brzy i štít a spoustu peněz ze dvojky. Je tu pár zajímavých postav, hrdina musí projít iniciačním rituálem aby se stal bojovníkem Simbani a dokonce si bude kupovat a následně získávat nevěstu.

Potud všechno paráda. Namísto navazujících obrazovek tu máme kompletní mapu, po které v džungli cestujete jako ikonka a kde Vás můžou kdykoliv přepadnout. Pokud máte něco objevit, je to zřejmé na první pohled (většinou, medového ptáka bych nenašel ani za sto let). Ale obřího stromu či jezera si všimnete. V džungli ale vidím první problém - zaprvé cestujete neustále tam a zpět a neustálé přepady jsou otravné. Na vině je i nízká obtížnost - pokud pilně trénujete, nebude vám žádný boj činit problém. Zvlášť když je soubojový systém osekaný na kost (bod, švih, krytí úskok) a nepřátelé jsou kolikrát na tři rany. Navíc jako paladin brzy získáte léčivé kouzlo, což v kombinací s kůžemi vody z Eranina jezírka na staminu zaručuje praktickou nesmrtelnost.

Adventuření už tu moc není, teda aspoň toho zákeřného. Většinou víte přesně co a kde použít. Ale zase to vyvažuje pár bugů a nedodělků. Paladinské schopnosti nemáte za celou dobu šanci pořádně natrénovat, nikde se nedá trénovat šplhání. Díky bugům se Vám pak nezapočítá pár bodů, takže zapomeňte i na max skore. V jedné fázi hry mě náčelník nechtěl pustit do chaty, abych předal dary.

A trošku mě naprdnul konecTo že v závěrečném boji přijde hrdinovi na pomoc 5-6 přátel je super, naopak záporák bez osobnosti je docela o ničem. Navíc konec je docela useknutý pár pochval od kamarádů a teleport do pryč. Trošku mě naštvalo, že mě holka dá kopačky při závěrečné aimaci.

Každopádně i přes drobné výtky je to samozřejmě pořád super hra s krásnou grafikou, zase trošku jinou hratelností i prostředím a i v roce 1992 kdy už konkurence na poli adventur celkem vznikala bez problémů jedna z těch nejlepších.

Pro: Prostředí Afriky, zajímavý námět mezikmenové války, vstup do kmene a získávání nevěsty.

Proti: Boje jsou moc snadné, pár bugů, nedodělků, od začátku máte všeho dost (léčení, stamina, peníze)

+14
  • PC 75
Tak o soubojovém systému, který jsem kritizoval v prvních dvou dílech tady snad ani radši mluvit nebudu, protože je katastrofální a opět stačí jen klikat na jeden z útoků a je vyhráno, tady jsou navíc nepřátelé strašně slabí a teď mi dochází, že jsem za celou hru nebyl nucen použít svůj nový skill - paladinský heal. Ach jo. Přitom wrestling na kladině byl vyřešen dobře a člověk se opravdu musel naučit pohyby protivníka a patřičně na ně reagovat, jinak spadl - proč to proboha nešlo udělat stejně i při soubojích?

Nespokojen jsem také s hlavním městem - Tarnou. Egyptská tématika nabízí takový potenciál a čeho jsme se dočkali? V podstatě dvě lokace - chrám a hlavní náměstí + bazaar, který zabírá 4 obrazovky a poté, co tam nakoupíte, už tam v podstatě nemusíte chodit. Alespoň ale odpadlo příšerné bloudění labyrintem ulic ze dvojky. No a dialogový systém, kdy musíte kliknout jak na osobu, se kterou mluvíte, tak na svého hrdinu, abyste se dostali ke všem dialogovým možnostem, jsem vážně nepochopil. Co to má za smysl?

Třetí díl je první s hezkou VGA grafikou a přepracovaným ovládáním, nakynuly také dialogy, při kterých se objevují animované obličeje postav. Musím zmínit povedenou hudbu, některé kousky jsou vážně skvělé, trošku mě ale zklamalo až příliš velké množství cutscén. Pohyb po okolí přes jakousi mapu z ptačí perspektivy rozhodně kvituju s povděkem, lepší jak chodit přes padesát stejných pouštních obrazovek.

RPG část tady selhává zatím nejvíc v celé sérii, o nepoužitelných soubojích jsem už mluvil, navíc tady není jediná (!) možnost upgradu vybavení (že v intru dostanu magic shield nepočítám), ani jednou jsem nepoužil healing/stamina/antidote pill a nevím proč, ale v tomhle dílu jsem byl obzvláště demotivovaný jakkoliv si zvyšovat své schopnosti. Ono to ani ve finále nebylo třeba - boje byly lehoučké a jedinou událost, na kterou jsem musel trochu trénovat, šlo v podstatě prohrát a i tak hra pokračovala dál.

Po první polovině jsem si říkal, že tohle je bezpochyby zatím nejslabší díl. Jenže druhá polovina, zhruba od doby, kdy jsem odčaroval leopardí lady, mě usadila do židle a nebyl jsem schopný se do konce odtrhnout (asi byla dobrou motivací, o to větší zklamání, že mi na konci utekla s Yesufem, mrcha :D). Škoda jen toho trapného momentu, kdy se kousek od hlavního padoucha objeví moongate - tedy pardon to si pletu s Ultimou - a vyskočí z ní mých 5 přátel, aby mi pomohli. To tam opravdu být nemuselo. Hra je také kratší a jednodušší jak předchůdci, ale tentokrát mi to spíše vyhovovalo. Mám nutkání dát jen 70%, ale za tu poctu Ultimě v Temple of Sekhmet (tentokrát už mi nikdo nevymluví, že se nechali inspirovat) dávám ještě +5 (asi bych je měl spíš hanit za kopírování, ale mě ten odkaz potěšil). A ted se konečně vrhnu na čtvrtý díl...
+12
  • PC 95
Ku QFG3 som sa dostal vďaka časopisu score. Dovtedy ma adventúry priveľmi nebrali (ak nerátam pár Českých a Slovenských ako Teen Agent alebo Mutation of J.B.. QFG3 ale vo mne názor zmenilo. Celý príbeh tejto hry je vtipne napísaný, hlášky sú skutočne trefné a rovnako celé univerzum ako by z oka vypadlo všakovakým Európskym rozprávkam. Sierra ma okúzlila a vďaka tejto hre som sa dostal k hrám ako napríklad Police Quest, či Space Quest.
V QFG3 sa mi páčil najmä súbojový systém, aj keď sa mi zdal trošku chaotický, rýchlo som si zvykol na akciu v p&c adventúre!
Rovnako sa mi páčila aj VGA verzia tejto hry, ktorá QFG3 vdýchla skutočne rozprávkovú atmosféru! Za mňa to je adventúra adventúr!

Pro: vtípky, zábava, krásny svet

+10
  • PC 95
S Quest for Glory 3 jsem začínal, takže pro něj mám dodnes celkem slabost, byť postupem času jsem si více oblíbil čtvrtý díl, trojka stále patří v těsném závěsu mezi nejoblíbenější v sérii (a nejoblíbenější adventury). Za vypíchnutí zde stojí asi především vážně originální Egyptské/Africké zasazení, v čele s nádherným liontaurským městem Tarna. Dialogy se obměňují asi nejvíce z celé série a hra působí vážně takovým hodně živým dojmem (jak už je pro sérii zvykem, zde to platí dvojnásob). Ubylo na pohádkovosti a hraje se více na vážnější strunu, avšak typický Sierra humor té doby stále nechybí. Trojka má nadto asi nejrozdílnější průchod za jednotlivé charaktery (až na Paladina, který zde ještě nemá žádné bonusové questíky). Zde asi vážně téměř platí ten reklamní tahák "tři hry v jedné".
Soubojový systém je nicméně otřesný a neskutečně nefunkční a broken, postava se často zasekává v polovině animace, dodge/parry v podstatě k ničemu, stačí jen sekat a pražit kouzla.

Pro: Adventura s RPG prvky (Originalita), Výběr postav (za každou úplně jiný průchod hrou), originální herní svět.

Proti: horší systém souboju, krátké

+8
  • PC 70
Bohužel nejslabší příběh z celé série (ostatně byl vytvořen jako výplň mezi dvojkou a trojkou, kdy autorům došlo, že by Hrdina učinil až moc velký skok ve svém vývoji), který do značné míry narušuje původní koncepci čtyř her-čtyř prostředí-čtyř ročních období-čtyř elementů atd. Obrovská mapa plná náhodně generovaných lokací a jen s několika významnými místy na mapě, záhadné podmínky k postupu v příběhu, nemožnost získat plný počet bodů a především neskutečně otravný zrcadlový souboj téměř v závěru hry. A mohl bych pokračovat... dobré snad jen na vytrénování postavy pro ten IMHO nejlepší díl v celé sérii...
+6
  • PC 80
V QFG3 sa po prvý raz predstavilo malebné grafické spracovanie, ktoré dokázalo následne vyťažiť vizuálne maximum v štvorke a remaku jednotky, čím sa neskutočne prispelo k celkovej atmosfére. Samotný tretí diel v j v tomto tiež pekný, africké prostredie egyptských stavieb, savany či džungle je veľmi pekný, rovnako ako skúmanie tohto prostredia ruku v ruke s rozhovormi a adventúrnymi i RPG prvkami.

Oproti ostatným dielom je však príbeh akýsi poslabší, na začiatku to ešte vyzerá, že sa bude niečo intenzívne diať, ale následne akosi príbeh kompletne ustupuje do pozadia v prospech explore elementu. To by nebolo na škodu, ale priznám sa, vadilo mi, že "labyrint lesa/mesta", ktorý vlastne tvoril celý herný svet v dieloch 1,2,4, je tu nahradený náhodnými stretnutiami, ktorých nie je zas tak veľa (nerátajúc boje) a rozhodne nie sú tak zábavné. To tak trochu oklieštilo práve vyššie spomínaný explore element a celkovú nelineárnosť a rpgčkovitosť (hoci to nezmizlo).

Napriek tejto kritike je QFG3 stále dobrou hrou a neodmysliteľnou súčasťou série, s veľmi pekným prostredím a vizuálnym spracovaním, objavaním, ale bohužiaľ vlažným príbehom a určitou oklieštenosťou.

Pro: vizuálne spracovanie, atmosféra, prostredie

Proti: príbeh, oklieštenosť

+6
  • PC 95
Naprosto užásná hra dnes jsem jí dohrál (13.5.2009) a jsem unešen a hned začnu hrát další a jak jinak než Quest for Glory I VGA:-)Doporučuju všem RPG-adventura zaměřeným hráčům!Je to neuvěřitelná oddechovka od přeumělkovaných dnešních her. Ta grafika prostě hladí po duši..

Pro: Skvělí příběh,různé průběhy hry pro různé postavy, grafika, zvuk,..prostě supr

Proti: nic.. na vše jsem si spokojeně zvykl :-D

+3 +4 −1
  • PC 100
Tento díl mám nejraději z celé ságy, asi kvůli tomu, že to byla moje první hra na počítači. Ale děj je krátký, dva dny hraní po chvilkách a nebylo co řešit :( Chtělo by to další díly :D
+3
  • PC 80
Hrál jsem do kdysi díky příloze v časopise SCORE. Spokojenost byla velká. Sice jsem musel v jednom okamžiku sáhnout po návodu, ale jinak se mi to hrálo dobře. Ideální skloubelní adventury a rpg.
Kdo byla Eriadna?
-1 +2 −3