Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Night in the Woods je klasickým zástupcem adventury cílené na širší spektrum hráčů. Podobně jako Kentucky Route Zero, jde také především o atmosférickou adventuru, která jistou formu repetivnosti (denní cyklus, zdánlivě zbytečné scény) používá k silnějšímu propojení hráče s postavy. Jde o hlavní výrazový prvek, a právě i z tohoto důvodu je ve velké míře omezena nutnost řešit jakékoliv puzzly nebo je nemožné se vracet k dřívějším bodům, kapitolám, z hraní.

Ne, že by Night in the Woods poskytovalo nelineární zážitek, ale hráč postupně začíná inklinovat k nějaké z postav a i s sní získává více příběhových částí. A to logicky otvírá další možnosti k dalšímu novému rozehrání. Nicméně je třeba upozornit, že denní režim z počátku hraní nemusí každému sedět. Podobně jako v Personě 4, i zde hra začíná den sledováním Mae, hlavní kočičí postavy, 20-leté neúspěšné studentce, už od rána a následně procházkou malého města a dialogy s několika měštany a kamarády. Lehce nostalgická atmosféra jde trochu přirovnat k Life is Strange, zde ovšem i skrze kvalitně napsané dialogy a civilnější pojetí příběhu, má myslím dopad podstatně silnější. Celkově mohu herní zážitek označit jako sympatický a povedený, a právě i "lidské" chyby Mae a její smýšlení je hlavním hnacím prvkem proč se do hry pustit a udržet se u ni (přibližně osm hodin). A podobně to mají i ostatní postavy, každá něčím zajímavá a v rámci narativy platná. Jedním z hlavním plusů je ale hudba, která se jen a jen povedla. Absence dabingu nijak nevadí, naopak je dobře, že nebyl přidán. Po stránce hratelnosti nejde o nic převratného, ta tu má sekundární roli. Skáčete, vybíráte odpovědi, plníte pár miniher a hrajete na kytaru v nepovedeném klonu "Guitar Hero".

Ale jak souvisí useknutá ruka nalezená v městečku s Mae? A proč to skoro nikdo více neřeší?

Zjistit tyto otázky se vyplatí, ačkoliv tedy začátek Night in the Woods není nijak pohlcující, postupně však kvality a zaujetí hráče roste.

Pro: hudba, sympatické a milé, dialogy, ideální délka

Proti: slabší začátek, nulová (výraznější) interakce - hře by prospěly lepší minihry

+33
  • PS4 100
Jakmile vstoupíte do světa této hry, tak vám garantuji že nikdy nebudete chtít odejít. Dlouho se mi nestalo abych se do nějaké hry během pěti minut zamiloval a pořád na ní myslel ale tohle je výjimka. Night in the Woods je Mysteriozní dobrodružství, plné kouzelné a tajemné atmosféry, lidsky a sympaticky napsaných postav, s citelně napsanými dialogy a špetkou toho Murder Mystery. Je vlastně i poměrně vtipné jak neuvěřitelně lidsky působí hra se zvířátky v hlavní roli a postavy jsou tu vykreslené snad více uvěřitelně a příjemněji než u až komicky vychvalovaného Life is Strange (které si až moc snaží hrát na dojemné sociální drama). Teď si ale lehce řekneme o čem hra je.

Mae Borowski je černá kočka která se po pár letech vrací z neznámého důvodu zpátky do svého rodného městečka, jelikož se jí něco přihodilo na škole kde studovala. Vzápětí ale ona sama zjistí že v městečku se děje něco divného a její podivné sny zřejmě mají důvod.

Příběh ač je zajímavý a dokáže si vás držet až do úplného konce,tu až moc velkou roli nehraje. Hlavní tu jsou postavy a celé městečko ve kterém Mae žije, a samozřejmě i hromada dialogů. Mae je hodně ukecaná a skoro ke všemu má co říci a skoro vždy jsou její komentáře zajímavě či vtipně napsané, takže opravdu nedoporučuji si jich nevšímat.

Jak jsem psal tak postavy tu hrají velikou roli a jsou skvěle napsány, každý má svoje osobní problémy, radosti, zájmy svojí osobnost a do samotného konce vás i několikrát dokáží překvapit. Jeden aspekt hry je že vždy máte možnost s nějakou osobou trávit čas, což přidává na znovu hratelnosti, jelikož za první hraní nestihnete všechno. Trávění času jsou vždy takové mini příběhy, kdy jdete s kamarádem třeba do lesa, či bejsbolovkou rozbíjet světla. Může se to zdát jako natahování času ale ono to tak vůbec není, tyto mini příběhy vám více přiblíží životy postav a navíc se i podíváte do zajímavých lokací apod.

Co se týče samotných lokacích tak ty jsou zpracovány neuvěřitelně, celý vizuál hry působí kouzelně, tajemné či zajímavě. Ať už procházíte temným lesem, nebo jdete na kopec ze kterého máte výhled do dálky či jdete jen do supermarketu, vše je tu lahodící oku. Jednoduše celá hra jsou jedny velké vizuální orgie. K tomu si připočtěte famózní soundtrack a o zážitek máte postaráno.

Asi se ptáte a z mého výkladu vám nejspíše není jasné co ve hře děláte. No hraje vlastně taková adventurní skákačka, kde různě běháte po lokacích, skáčete třeba po autech či po domech (ano má to místy sklony k arkádě) ale nejvíce hra sází na prozkoumávání okolí a komunikaci s postavami. Každý nový den je totiž ve městečku něco nového a já vám doporučuji vždy si všechny místa prohlédnout aby vám nic neuniklo.

Hře také pomáhá jsou malé mini-hry, které se občas objeví a skvěle osvěží hratelnost, ať už podle mě jedna z nejlepších rytmických her ever či už jen vyndavání plechovky z automatu.

Je opravdu těžké tuto hru popsat v recenzi jelikož nikomu nechci zkazit zážitek a proto to celé teď shrnu: Představte si dobře udělané Life is Strange zkombinované s hravostí a Mysteriózností Twin Peaks. Tahle hra je unikát, do poslední chvíle vás celý svět ve hře bude zajímat, hra skvěle graduje, dokáže jak rozesmát, tak rozesmutnět, vyděsit či zahřát u srdce. Tohle je příběhová hra, tohle je zážitek roku, škoda že trvá jen 10 hodin.

Night in the Woods je zapomenutý klenot, který strká do kapsy všechny filmové adventury od Telltale apod. Takhle se ten žánr dělá, tohle je jasná ukázka toho co s tímto žánrem dělat.

MUST BUY, nejlepší hra roku a i celkově.... OUKEJ UŽ JSEM SE PROBUDIL Z TOHO HERNÍHO RAUŠE !!!!

Pro: Postavy, hudba, scénář, vizuální stránka, vše jednoduše

Proti: Možná délka a pro někoho absence dabingu

+27
  • PC 80
Musím říct, že tyto moderní kombinace plošinovky s adventurou se mi pozdávají. Před lety mě oslnil Oxenfree a dnes to pro změnu zvládl Night in the Woods. Co je nicméně na této hře tak zajímavé?

Úvod hry začal jasně. Zhostíte se role kočičky Mae, která se vrací po nezdařilém pokusu na vysoké škole zpátky domů, do amerického zapadákova. Setkává se s rodiči, s kamarády, se kterými prožila dětství. No a i když animace a americké maloměsto vypadá poměrně dětsky, okamžitě zjistíte, že zdání jednoznačně klame. Dětské tu není zhola nic. Naopak, Night in the Woods totiž nabízí příběh zvířátek, majících lidskou podobu jako ve Farmě zvířat, které se v americkém maloměstě zasekli a převládá u nich strach, zmar a deprese. To všechno hlavně z toho, že se zasekli v zemi nikoho, v oblasti, která nikoho nezajímá, v prostředí, kde se nic neděje a setkání s přáteli je stále stejně...stejné. No a Mae, které se v duši zlomily všechny naděje, které ve svůj život měla, se do tohoto prostředí vrací a melancholicky se po letech s kamarády, kteří se nijak výrazně neposunuli, setkává. Navíc, když se poprvé sejdou v tamní hospodě, tak cestou domů na cestě potkají utrženou ruku, což s nimi hne, a tak se vlastně rozjíždí příběh této hry.

Zajímavé na této hře je především to, že skrývá celou řadu originálních nápadů. Když pominu pěkné grafické zpracování, tak se musím přiznat, že městečko docela pěkně žije. Postavičky se v něm pohybují, dá se s nimi celkem pravidelně povídat. Navíc se tu děj odehrává den po dni, takže s Mae standardně chodíte spát, sem tam si zahrajete plošinovku v nějakých jejích nočních můrách, a zároveň víte, že každý další den bude jiný. A to i přesto, že se odehrává ve stejném městě, na stejných místech. To ale výčet nápadů nekončí, tou největší devizou jsou určitě minihry, kterých není pomálu a příjemně tak přidávají na hratelnosti.

Minihry, bych řekl, jsou dokonce zásadním prvkem hratelnosti této adventury. Mae je jednak baskytaristka, její parta je i kapelou, a tak pravidelně chodíte na zkoušky, kde si brnkáte rytmy po vzoru Guitar Hero (mimochodem hra disponuje nápaditým a zábavným soundtrackem). Mae také vlastní počítač a v něm si máte možnost pro změnu zahrát další hříčku. A takových hříček je tu překvapivě víc.

Ke hře neodmyslitelně patří i dialogy. Jelikož celá hra simuluje život Mae, představuje emoce její, jejich přátel a rodičů, včetně existenciálních diskuzí, tak chci podotknout, že na tom všem mají vliv právě samotné dialogy. Tahle slangová angličtina tady je zatraceně děsná. Jak kdyby ty dialogy psal nějakej bláznivej Texasan, kteří jsou obecně považováni za obyvatele státu s nejhorší a nejnespisovnější angličtinou v USA vůbec. Na druhou stranu ale právě to dodává na podkreslení emocí a i když jsem s tím měl problém, ve výsledku jsem to vlastně ocenil. Mae mi totiž díky tomu dokázala přirůst k srdci.

Night in the Woods je tedy přesně tou adventurou, která pracuje s emocemi každého z hráčů a po cirka 8-10 hodinách hraní Vám bude až smutno, že je konec. Na ten život v americkém maloměstě si totiž rádi zvyknete a docela rádi se k němu vracíte. Co naplat, ale i takové hry jako je tato, musí jednou skončit. Mae je zbloudilá duše, nedospělý teenager, který se vzteká na celý svět a Vy jste hráč, který se jí rozhodnete pomoci.

Komplet tříhodinový soundtrack ke hře, který se překvapivě dá celý poslouchat, složený hlavním vývojářem této hry - Alecem Holowkou.

Pro: Pěkný živý svět amerického maloměsta, do kterého se vrátí zbloudilá duše Mae. Zajímavá paralela lidských problémů ve zvířecích postavách. Navíc nad městečkem se rozpíná nevyřčená minulost. Slibný začátek, že?

Proti: Největším problémem jsem měl se slangovou angličtinou, s dialogy, se kterými byl boj se poprat. Závěr také mohl být nápaditější.

+24
  • PC 85
Splnené v rámci HC módu hernej výzvy 2018 - 10. "Válka periferií"

Je málo hier, pri hraní ktorých sa človek len tak zastaví, aby počúval hudbu, prípadne aby nedokončil scénu, nech hrá jej hudba dlhšie. Pri Night in the Woods sa mi to stalo veľakrát. Je zvláštne začínať komentár práve hudobnou zložkou, no v tejto hre je dosť podstatná. Nielen pre to, že je rôznych žánrov a naozaj originálna a kvalitná, ale i preto, že je súčasťou samotnej hernej náplne. Hráč sa v "guitar hero-like" minihre zúčastňuje skúšok kapely hrajúc na basgitaru a taktiež skladá dokopy melódie "odhalovaním" muzikantov v snových sekvenciach. V oboch prípadoch je to do hry zakomponované organicky a atmosféricky.

Night in the Woods je zvláštne tým, že dej sa odvíja naozaj pomaly a minimálne do polovice hry človek i premýšľa, čo je vlastne hlavným dejom, pre množstvo myšlienok, ktoré sa v hre vyskytne. Nenechajte sa zmiasť roztomilým umeleckým stvárnením humanoidných zvierat, témy v NitW sú dospelejšie, než sme v hrách zvyknutí - duševné zdravie, vlastná sexualita, americká stredná trieda a život mladých ľudí v malom "zapadákove", hľadanie viery v niečo - to sú všetko témy, ktoré sú dnes aktuálne nielen v amerike, na ktorú hra reflektuje aj bez použitia popkultúrnych odkazov. Super je, že to robí veľmi nenásilne. Ak napríklad zistíte, že nejaká postava má homosexuálnu orientáciu, nepríde k Vám tá informácia "epicky" ako od BioWare, kde Vám to tá postava neprirodzene dramaticky vyhučí na začiatku dialógu. Tu je to súčasťou bežného života, tak ako naozaj, bez toho aby na to musel niekto špeciálne poukazovať alebo to rozoberať.

Napriek tomu, že tém je veľa, sú dávkované pomerne dobre a bez zmätku. Hru odľahčuje pravidelný a veľmi kvalitný humor, ktorý je zvyčajne suchý, sarkastický až cynický, ale vie byť aj láskavý (v záležitosti od postáv v danej scéne). Práve prostredníctvom vyššie spomínaných tém a humoru sú nádherne vykreslené jednotlivé postavy, ktoré sú aj vieryhodnejšie, než to býva v súčasných wannabe vážnych hrách. Postavy majú svoje chyby a nedostatky a častokrát dochádza k tomu, že sa nevedia navzájom do určitého momentu pochopiť. V tomto smere je príbeh veľmi dobre napísaný, kým v neskoršej fáze neprevezme hlavný ťah mysteriózna zápletka. Jej zavŕšenie patrí žiaľ medzi tie slabšie momenty hry, rovnako aj nutnosť pravidelného backtrackingu mestečkom, ktoré je hlavnou hracou plochou po väčšinu hry. Mimo týchto dvoch elementov je Night in the Woods jedným z najšpecifickejších a najsilnejších zážitkov, ktoré som mal možnosť si za posledné roky zahrať. Škoda len toho klopýtnutia tesne pred koncom. Mohla to byť perfektná hra.

Pro: hudba, atmosféra, grafika, postavy a dialógy, väčšina príbehu a dospelé témy

Proti: nutnosť backtrackingu, záver mysterióznej časti zápletky

+21 +22 −1
  • PC 80
Night in the Woods sice na první pohled působí jednoduše a nevinně, přitom opak je pravdou. Ve hře je sice silně cítit teenagerovské téma, ale vůbec jí to neubírá na vážnosti a už jen kvůli probíraným tématům se určitě nedá říct, že by byla pro děti. Na walking simulator (protože nazývat to adventurou není asi úplně na místě) má dokonce docela dlouhou herní dobu (mně hra zabrala kolem 9 hodin). To je občas trochu znát na tempu, ale zdá se, že i to byl záměr, aby si hráč stihl vybudovat vztah k jednotlivým charakterům - a to zde hraje opravdu podstatnou roli.

Grafické zpracování je moderní a čisté, i to je ale občas na škodu, protože i předměty k interakci často splývají s pozadím. Na kráse hře také ubírají poněkud zmatené hádanky, u kterých občas člověk neví, co se po něm chce. Tam ale chybky končí a krom toho je hra opravdu skvělá. Korunku tomu dodává ještě atmosferická hudba, která díky absenci dabingu hraje ještě větší roli.

Zkrátka a dobře, přestože je takových rádoby hlubokých her už na trhu docela dost, Night in the Woods mezi nimi stojí právoplatně na vrcholu.

Pro: jemná grafika, krásná hudba, jednoduché ovládání, hluboké myšlenky

Proti: pubertální dialogy, pomalejší tempo

+20
  • PC 60
Na Night in the woods jsem narazil náhodou, když jsem hledal nějakou pomalou uklidňující meditativní hru, možná trochu filozofickou, která měla původně být vánoční dárek. Nakonec jsem zvolil Seasons after fall s tím, že Night in the woods někdy vyzkouším sám. Zpětně to hodnotím jako správné rozhodnutí.

Night in the woods je sice pomalá hra, možná i filozofická, ale určitě není moc meditativní a uklidňující. Na to se v ní řeší docela depresivní témata, což tedy samozřejmě není chyba hry.

Mně osobně ale přišla první polovina docela nezajímavá. Herní náplní to je opravdu více než adventura walking simulator, kdy drtivou většinu herního času strávíte chozením a rozhovory se všemi možnými postavami. Ty jsou většinou zajímavé a rozhovory dobře napsané, ale často jsem se přistihl při myšlence, o čem že ta hra vlastně má být? Protože další problém jsem měl s hlavní hrdinkou Mae, se kterou jsem se prostě nedokázal moc sžít, byla mi trochu nesympatická a její problémy mě tudíž moc nezajímaly. Takže příběh a pozvolné naťukávání, co že se to vlastně na výšce událo, mě spíš ubíjelo, než zajímalo. V první polovině totiž jenom tak chodíte, povídáte si s různými postavami, poznáváte město a já moc netušil, kam to vlastně celé plyne. Spousta námětů se nakousne a nic se z nich nevyklube (tátův vyléčený alkoholismus, matčiny výkyvy nálady, vztah s expřítelem, chladný vztah s tetou…), což by nebylo nutně na škodu, ale sakra… ono. Se. Tam. Opravdu. Skoro. Nic. Neděje. A když se tam něco dělo, nepřišlo mi to vůbec zajímavé.

Už už jsem si říkal, že hra prostě není pro mě a vykašlu se na ni, ale naštěstí to zachránila její druhá polovina. Ta mě zapůsobila jako kbelík vody, který na mě někdo vychrstnul při usínání v půlce nudného divadelního představení – máme zde mysteriózní až hororovou zápletku a napínavý průzkum několika lokací. Sice to jednoduchý walking simulator gameplay (řečeno hezky česky) pro mě opět trochu zazdil, ale rozhodně to bylo MNOHEM zajímavější než to budování atmosféry a postav, které mi hra nabídla dosud. Navíc mi pak už i Mae kvůli tomu, co se ve hře stane a jejím „dospělejším“ reakcím, přišla mnohem snesitelnější.

Kolem a kolem je to celé o tom, jak vám hlavní postava, herní náplň a příběh sedne. Na mě osobně zas tak moc nezapůsobil (i když druhá polovina hry byla mnohem lepší), ale soudě dle hodnocení hry jsem v menšině.

Určitě ještě musím pochválit soundtrack, ten se hodně povedl. 

Herní výzva 2024 - Ukradené Vánoce (HC)
+19