Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Like a Dragon: Ishin!

Ryū ga Gotoku Ishin! Kiwami

21.02.2023
72
7 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Jedná se o remake Yakuza Ishin, jež bylo původně dostupné pouze pro hráče v Japonsku. Remake je oproti původní hře postaven na Unreal Engine 4.

Děj je zasazen v období Bakumacu (1853-1867), kdy ještě existovalo Edo a šogunát. Skutečné historické postavy zde představují herní charaktery z předchozích dílů série. Hlavní hrdina Sakamoto Ryōma (respektive Kazuma Kiryu) se zaplete do pokusu o svrhnutí vlády Tosa a musí přijmout novou identitu. Jakožto nový člen speciální policejní jednotky Šinsengumi se vydává do ulic Kjóta najít vraha svého mentora.

Stejně jako v ostatních dílech série Like a Dragon/Yakuza se jedná o akční adventuru z pohledu třetí osoby, která kromě hlavní příběhové linie nabízí také velké množství vedlejších aktivit a side-questů. Oproti původní hře byl nejen zmodernizován grafický kabát a hratelnost, ale také přibývá nový obsah. Výraznou změnou je prohození některých postav ze starších her Yakuza 3, 4 a 5 za charaktery z dílů 0, 6 a 7. Velkých úprav se dočkal i soubojový systém – systém speciálních útoků v podobě karet, které šlo v původní hře využívat jen v bonusových dungeonech, je nově součástí základní hry. Přibyla i řada nových vedlejších úkolů a nové minihry.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 50
Nikdy bych si nemyslel, že někdy budu litovat koupi hry ze série Žakuza, leč, žel Buddhovi, je tomu vskutku tak. Když jsem se dozvěděl, že existuje spinoff žakuzy odehrávající se na konci období Edo, který nikdy nebyl vydán mimo Japonský ostrov, byl jsem mírně zarmoucen, protože co si budeme namlouvat - her v tomto prostředí je mín než šafránu a her v Yakuza stylu nebyla žádná. Na papíře to vypadá výborně.

Realita je ovšem bestie, která vám tu idylku hodně rychle sežvejká a vyplivne vám ji do xichtu. Nevím, jaký rozpočet sega do tohoto "remaku" vrazila, ale je zcela patrné, že se tu šetřilo a hlavně recyklovalo. Důvod, proč si studio vybralo Unreal engine místo svého domácího "Dragon" enginu, je jasný. Pro jednoduchý a rychlý import assetů ze svých starších her, včetně původní hry. Jsou tu modely postav (xichty) z Yakuza 6, Yakuza 5, Yakuza 0 a Kiwami remaků. Stejně tak animace a poměrně dost textur. Reuse je tu na každém kroku.

Největší blamáž jsou jinak tradičně skvělé vedlejší úkoly a aktivity, které tu jsou převážně proto aby mrhaly vaším časem a trpělivostí. Napočítal jsem tu asi tucet vedlejších misí, které spočívají v nošení věcí z bodu A do bodu B - Přines zelináři 10 cibulí, dones nemocnému psovi 5 mastiček, dones kočce rybu, dones neschopnému rybáři rybu, dones bábě čaj, dones houmelesovi zeleninu, dones spratkovi zeleninu, dones ženské na ulici zeleninu, dones zeleninu ženské, kterou okradli na ulici. Už chápete? Pořád a pořád dokola. solidní dekadence. Vrcholem tu byl "quest" zahrnující "konverzace" s mladou kněžkou, na kterou musíte kliknout aby se vám navýšila její "afektivita" nejsou s ní žádné rozhovory, žádné flirtování či nejapné připomínky, prostě fade to black a čau. "Přijd zase za hodinu a klikni znova, blbečku!" Je tu asi tak 5 zapomatovánihodných příběhů, což je pro Yakuzu sakra málo! Zkrátka vše, mimo hlavní story, je tu designováno bez cíle a smyslu, tak aby to uměle nafukovalo herní dobu.

Hlavní story je komplikované a ze všech těch jmen a událostí vám půjde hlava kolem. Což není pro Yakuzu taková novinka. Zásadní rozdíl je v tom, že tu není prakticky nic co by mě zvedlo ze židle, nebo něco co bych si až do konce pamatoval. Není to vyloženě špatný, ale podle mě tomu chybí náboj, dynamika a trošičku plynulejší a údernější dialogy.

Souboják je ucházející a překvapivě poměrně obtížný, hlavně tedy bossové, u nichž ocenuji to, že to nejsou panáci s milliardou hitpoitů, ale solidní řezníci, jejichž údery tuze bolí, zároven je však nemusíte pižlat hodinu. Souboje s bosákama jsou tak daleko plynulejší a zábavnější než kdykoliv jindy. Je tu i "endless dungeon" s lootováním a levelováním, který má zastupovat jakýsi endgame. Což je úlet. A hlavně děsná nuda.

Nuže, co dodat závěrem? Ishin mě nebavil, nebavil mě až tak moc, že se nebojím pronést: "Ishin je nejhorší díl série, je to zneuctění rodiny like a dragon/yakuza, serte na to, nehrajte to" a už se vlastně ani nedivim, že tak dlouho byla tahle věc zahrábána Segou. Někomu se možná ishin může líbit, kupříkladu Mattovi a pár super mega fanouškům série. Já však chci na tento digitální kýbl nudy zapomenout. Moment, už jsem zapomněl. Good.

Pro: Soubojový systém, stabilita - žádné pády, pár dobrých vedlejších příběhů, atraktivní prostředí.

Proti: Hromada nudných vedlejších příběhů, recyklace všeho, příběh mohl být lepší, zbytečné minihry, loot dungeon, zastaralý vizuál.

+17
  • PS5 80
Sega se rozhoupala a po několika letech žadonění fanoušků, včetně mojí osoby, vydala aspoň jeden z Japan only dílů Yakuzy. Možná za to má i svůj podíl nedávný úspěch Ghost of Tsushima a podobných her odehrávající se během éry samurajů a ukázalo se, že i západní publikum má o podobné historické kousky zájem. 

Musím ocenit snahu lokalizačního týmu za přidání slovníku historických pojmů. Funguje na podobném principu, jako Active Time Lore databáze z Final Fantasy XVI. Jen onen slovník není tolik sofistikovaný. Během určitého typu filmečků, když se vyskytne v textu daný pojem, lze stisknutím tlačítka cutscénu pozastavit a ukáže se příslušný popisek. Většinou se jedná o místopisné názvy nebo názvy různých spolků a uskupení. Bohužel neobsahuje úplně všechny dobové výrazy. Někdy z kontextu lze pochopil rozdíl kastovních tříd mezi člověkem, kdo je joshi nebo goshi . Jindy jsem si musel dopomoci internetem, ale nic, co by mi razantně pokazilo zážitek. 

Jinak k pochopení děje není nutné znát všechny předchozí díly celé série, jelikož se jedná o úplnou odbočku. Historicky je děj zasazen do druhé poloviny 19. století, do období Bakumacu. Zároveň jde o velký fanservice, jelikož veškeré hlavní postavy jsou ztvárněny herci z hlavní série. Komplexnost děje je typická “yakuzovina” obsahující plno zvratů, podrazů a tajných organizací. Akorát jsem měl pocit, že k úplnému užití si děje, člověk musí znát i onen historický kontext. V ději jsou vidět hrátky s událostmi, které se odehrávají trochu jinak nebo v jiném smyslu než udává historie. Třeba kolikrát dojde k odhalení identity postavy a asi to má být v daný moment šokující, ale já si jen říkal, kdo to zatraceně vlastně má být. :D  

Ishin je spíš remasterem než plnohodnotným remakem, který by nějak zásadně změnil herní mechaniky a snažil se přiblížit současným standardům série a víc si zachovává svoji hratelnost původní verze z roku 2014. Schází tomu ta vymazlenost moderních dílů, kdy postava volně přechází plynule mezi interiéry a exteriéry bez nahrávací obrazovky. Nebo absenci dabingu u vedlejších questů atd. Je to trochu takový dvojitý retro výlet do minulosti.
Největší změnou je výměna grafického enginu. Trochu mi ukápla slza, když se Sega rozhodla zbavit svého interního enginu a přejít na Unreal. Všiml jsem si jen podivného doskakování textur, když se načítá nová lokace, které bych spíše čekal na předchozí generaci konzolí. Sem tam jde i vidět, že některé modely postav jsou asi z původní verze Ishinu, ale jinak hra vypadá moderně. Hlavně se mi líbilo nasvícení nočního Kyota, kdy do ulic vycházejí lidi s lampiony a svítí si na cestu nebo když stojíte na zápraží ryokanu a skrz okenice se line  sluneční paprsky. Staří hry spíš prozrazují občas strnulé animace mimo hlavní filmečky.  

Celkově Ishin působí komorně svým obsahem. Dobové Kjóto není tak rozsáhlé oproti spletitým ulicím tokijské metropole z hlavní série. Nachází se zde pár čtvrtí, které se dají velice rychle projít z jednoho konce na druhý. Díky tomu aspoň rychle odsýpá hlavní příběhová linka. Vedlejší úkoly jsou zase správně vtipné, místy až absurdní s tím, co všechno hlavní hrdina zažívá při své snaze pomoct úplně každému. Mrzela mě jen repetitivnost úkolů, kde si budujete “přátelství” s místními obyvateli. Těch je něco kolem 20 (asi třetina z celkových úkolů) a jejich dokončení tkví v předání požadovaného předmětu. A to několikrát dokola, kdy probíhá i stejný dialog než vyexpíte přátelství na max a dostanete jiný předmět jako poděkování. Aspoň ty důvody jsou zábavné. Třeba místní žena čeká na manžela, až se vrátí z výpravy. Požaduje po vás různé druhy zeleniny a neopomene zdůraznit, jak chce pořádně tvrdou a dlouhou okurku. 

Což mě přivádí k vedlejší aktivitě, kdy dostanete možnost si pěstovat zeleninu na vlastním políčku, pěkně obdělávat půdu a hnojit ji pro rychlejší výsledek. Nejde o žádný komplexní simulátor farmaření ve stylu Harvest Moon nebo Stardew Valley, ale i tak jsem se vždycky těšil, až se po náročném plnění hlavního příběhu vrátím domů a zkontroluju, co vše se mi v mezičase stihlo vypěstovat. Získané produkty jde pak uplatnit ve vedlejších úkolech, prodat nebo i z nich vytvořit domácí jídlo v rámci minihry. 

Soubojový systém nabízí celkem čtyři bojové styly, které lze volně přepínat a samostatně i levelovat. Jedná se o Brawler, Gunman, Swordsman a Wild Dancer. Brawler je vlastně tradiční systém boje na pěsti a má obdobné kombo útoky. Gunman využívá čistě střelbu z pistole, kde se dají kombinovat různé druhy nábojů na třeba větší poškození nebo otrávení protivníků. Oba styly jsou dost situační a využíval jsem je jen, když hra přímo chtěla, jelikož nedávají takový damage jako zbývající dva. Swordsman se specializuje na útoky mečem, je více pomalejší, kdežto Wild Dancer opravdu připomíná baletní vystoupení, když se postava ladně vyhne ráně a kombinuje jak zmíněný meč i pistoli v jednom. 

Dohráno za 44 hodin. Splňeno 61 úkolů a vypěstováno mnoho okurek pro paní čekající na manžela :-)

Pro: zajímavé historické období, in game slovníček, fan service, soubojový systém, pěstování zeleniny :-)

Proti: část opakujících se úkolů

+17