Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 40
Laciná kopie, která bezostyšně kopíruje všechno možné od Call of Duty až po Half Life 2, bohužel ovšem ne moc úspěšně. Věci, které v těchto hrách fungovaly jsou vzaty, zkripleny (vrchol byla trapná stealth mise na farmě, kdy jsem si šel znovu přečíst popisek s podezřením, že jsem přehlédl že se jedná o Modern Warfare parodii) a nacpány do celku, který se snaží držet pohromadě neskutečně plytký příběh, který by se dal zkrátit na "Bubáci z Korei útočí, jdi a braň naší skvělou Ameriku!", což na Amíky možná funguje, já si z toho ublinkával celou dobu.

Mise jsou jinak šedý průměr, nenašel jsem žádnou, která by byla tak dobrá abych si jí zapamatoval (v polovině z nich bylo navíc nutné prostřílet se dopředu a zničit sentry tower), stejně průměrná je i audiovizuální stránka. Přítomnost parťáků mě spíš otravovala, často jsem na ně musel čekat až se laskavě někam dobelhají a otevřou mi cestu dál, případně jsem se schoval za bednu, načež jsem byl vytlačen, protože prostě parťák a jeho skript. A když už došlo na boj, tak žádné krytí od nich očekávat nešlo, klidně nechají žluťáka aby kolem nich proběhl a nasypal vám zásobník do zad (jediné štěstí pro ně, že tu nefunguje friendly fire).

Nepřátelé jsou také podivíni, jednou vám dávají z 50 metrů RPGčkem headshot, hází vám granáty pod nohy s milimetrovou přesností a občas mi přišlo že snad i střílejí za roh, za okamžik ale nabíhají jak bezmozci kupředu, nekryjí se a zbytečně lacino se nechají odprásknout. Nepotěší ani neexistující fyzika, kdy bouchne/jde rozstřílet jen to co vývojáři naskriptovali, takže jsem se klidně mohl schovat před tankem za malou bednu a tank si mohl střílet jak chtěl, ale s bednou to ani nehlo. Posléze jsem vzal RPG a tank zničil, ale následné pokusy vyhodit do povětří i vedle stojící dodávku byly neúspěšné, na dodávce nebylo ani škrábnutí. Tohle v moderní FPS už prostě musí fungovat.

Divné je, že se hra občas "hraje sama". V poslední misi jsem se během největší přestřelky, kdy jsem měl jakože s vypětím všech sil bránit pozici a krejt týpka, schoval za bednu a ani jednou nevystřelil. Místo toho jsem koukal na okolní děla, jak neustále zběsile střílejí, i když na obloze nebylo ani jedno letadlo a jak vše okolo neustále dokola bouchá, což mělo asi uměle vytvořit jakousi atmosféru. Po chvilce civění to napsalo good job a šlo se dál. Hmm, zajímavé.

Homefront měl vyjít jako budgetovka za 2 kilča, potom by mé hodnocení bylo schovívavější. Nepřináší nic nového, jen kopíruje to co už tu bylo a navíc špatně. Prodávat to jako AAA titul za plnou cenu je - už jenom kvůli tomu že kampaň zabere 4 hodiny - drzost.

Pro: Místy je to docela zábavné, scénka s masovým hrobem

Proti: Nic nového, nepovedené kopírování povedených misí z jiných her, krátké, haprující AI, plytký příběh, fyzika jak z 10 let staré hry

+31 +33 −2
  • PC 65
Jak už jsem kdysi párkrát poznamenal, záliba ve válečných hrách mě po odehrání prvního dílu známých pecek Call of Duty a Medal of Honor: Allied Assault opustila. Přesto jsem se však chtěl přesvědčit, jestli tato myšlenka se stala faktem, či zda se tento herní žánr vrátí mezi moje oblíbené. Hraní Homefront v tomto případě bylo poměrně ideální volbou, mj. pro jeho délku, kvůli které všeobecně hra nesklidila zrovna potlesk.

Homefront se odehrává v poněkud vzdálenější budoucnosti popisující americko-korejskou válku, nepostrádá to, co by asi každý hráč od podobného žánru vyžadoval a to je velmi dobrá a svižná akce. Na ni není hráč sám, jelikož má k sobě akorátní počet parťáků, kteří mi na rozdíl ode jiných her nepřekáželi a konečně mi připadalo, že mě nenechávají ve štychu a odvádějí opravdu velmi dobrou práci.

Po grafické stránce nemám větší připomínky, charakterizoval bych ji jako slušně průměrné kvality, která neurazí, ale zároveń neohromí, zkrátka fajnová.

Jak už jsem se zmínil, délka hry je asi její největší negativum. Jelikož jsem se však přesvědčil, že přestože se rozhodně po komplexní stránce nejedná o hru špatnou, mně její délka naprosto vyhovovala, protože jsem se přesvědčil v tom, že zmatené válečné běsnění pro mě skutečně přestává být žánrem, který by mi přivodil pocit herní spokojenosti.

Co dodat? Hru jsem dokončil a zároveň s tím tak udělal defintivní tečku za érou her z ryze válečného prostředí.
+30
  • PC 60
I když je na Homefront napsáno už docela dost komentářů, názory jsou natolik různé, že přispěji také svým úhlem pohledu. Upozorňuji, že hodnotím pouze kampaň. Hra je rozhodně nejpodobnější moderní části série Call of Duty. Duty Calls byl úmyslnou parodií, Homefront nechtěnou. Ve snaze vykrádat slavnou značku natropili vývojáři velkou škodu. Na Call of Duty mi vadí především skripty, koridor a rychle nudící hratelnost. V Homefrontu je tohle všechno také, ale navíc špatně udělané.

Zajímavý nápad se Severní Koreou a ne úplně špatný příběh o americkém odboji, kazí chyby v designu misí. Dobře zpracované úseky (vrtulník, odstřelování, boj na mostě) střídají vyloženě špatné (tábor odboje, lezení po žebřících a následování velitele, prorážení barikády). Pochválit musím intro a většinu ingame animací, snaží se budovat příběh a atmosféru, což bohužel kazí hra samotná. Mise jsou poměrně krátké a je jich pouze 7, takže hrou projdete v klidu za 4h. Za plnou cenu je to hodně málo, ale dnes v nějakém bundlu nebo slevě to jde. Grafické zpracování je zhruba průměr své doby.

Hra je ve výsledku čistý průměr se slušným nápadem. Při přímém srovnání s mnou hranými CoD (MW1,2,BO1) má hra zajímavější příběh a atmosféru, horší zpracování a skripty a o malinko horší mise. Pokud hru seženete za slušnou cenu, není to špatná zábava na jeden večer. Ale zázraky nečekejte.
+29
  • PC 70
I když se nechtěně vyhýbám všem moderním FPS, které vládnou hernímu trhu a rozdělují hráče na dva tábory, tak mi na steamu přistál Homefront o jehož koupi bych asi neuvažoval nebýt možnosti obchodování. No a bez váhání jsem se pustil do toho dobrodružství, ve kterém THQ pravděpodobně viděli budoucího konkurenta Call of Duty série. Nuže snad se to teď povede novým vlastníkům značky...

Příběh nemá asi cenu moc rozebírat, jelikož i přes dobrý nápad to není nic úžasného. Ovšem celou hru jsem měl pocit, že hraji adaptaci seriálu Falling Skies, jen bez emzáků. Ale krom hlavních hrdinů, kteří tak trochu připomínají svým složením odboj ve hře to s tím nemá moc společného. Trochu mě mrzelo, že hlavní postava za celou dobu neřekne ani slovo, ale naštěstí ho nahradí zbylé postavy týmu, z nichž si určitě najdete svého oblíbence i během těch přibližně čtyř hodin celkové herní doby. Pochválit zde musím i celkovou spolupráci týmu ve hře, kdy například kryjete své parťáky s vrtulníkem, zatímco oni si to uhání v autě pod váma. A i v případě, že jste na zemi, tak se málokdy stane, že se ocitnete sami. To vidím jako obrovské plus, protože nesnáším, když se vžijete do role Ramba.

Mise jsou i přes příšernou linearitu, kdy vám hra nedovolí ani vyskočit na kámen vedle cesty, docela zábavné a například část, kdy se spolu s týmem plížíte nepřátelským územím a potichu likvidujete nepřátele, mi zůstala v hlavě dodnes. A není to jediný moment hry, který mě takhle dostal. Vůbec celé tu působí hodně surově, i když oproti novějšímu Spec Ops: The Line je to procházka růžovým sadem.

Multiplayer jsem zkusil jen pár hodin a kdybych se ke hře dostal hned po vydání, tak bych u něj nejspíš i dlouho vydržel, neboť je velmi dobře zpracovaný, ale pořád je to jen takový chudší bráška Battlefieldu. Takže ano, jsou zde docela velké mapy a vozidla. Dokonce i RC hračky, s kterýma se lze pěkně vyblbnout.

Na závěr tedy nemůžu říct, že bych se nudil, ba naopak. Ovšem trochu ji kazí přehnaná linearita a krátká herní doba. Budu doufat, že druhý díl vše napraví a začnu tak uvažovat i o koupi v nějaké te slevě.

Pro: Zábavné mise, atmosféra, grafika

Proti: Přehnaná linearita, krátké

+22
  • PC 80
Homefront pro mě byla jedna z nejočekávanějších her tohoto roku. V době oznámení hry jsem byl neskutečně natěšený. Moje nadšení docela opadlo po zhlédnutí několika gameplay videí, kde byla vidět docela nepěkná grafika a hra celkově vypadla dost budgetově. Proto jsem s koupí váhal až do poslední chvíle. Nakonec jsem to teda koupil a rozhodně toho nelituji.

Grafika vypadá mnohem lépe než na videích, které byly z konzolových verzí a jsou docela odfláklé. Na PC s nastavenými maximálními detaily vypadá mnohem lépe. Jasně, není to dnešní špička a hrám jako Metro 2033 a Crysis 2 se nemůže rovnat ale rozhodně neurazí. Hra běží na Unreal Enginu 3, který se ale chlapci z Kaosu naučili od minula (Frontlines: Fuel of War) optimalizovat. Grafika mi vzhledem celkově připomíná Source engine z Half-Life 2.

O pozadí příběhu se snad ani nemá cenu zmiňovat. Mediální masáž nám o hře pověděla skoro všechno a o moc víc se toho v samotné hře nedozvíme. Maximálně něco málo v intru hry za doprovodu Two Steps from Hell (velké plus) a taky z novin, které se povalují napříč hrou a zjistíme v nich, jak se ze Severní Koreje stala světová velmoc. Co se historie hráče a ostatních postav týče, tak tam se nedozvíme pro změnu vůbec nic. Je to docela škoda, protože každá postava je jiná a mě by určitě zajímalo, proč a jak se přidaly k odboji. Jak už je poslední dobou v prvních dílech plánovaných sérií zvykem, konec hry přijde brzo a samozřejmě v tom nejlepším. Na nejtěžší obtížnost mi hra trvala 6,4 hodiny a narazil jsem na tři záseková až infarktová místa.

Co se zbraní týče, tak tam se nekoná žádné překvapení. I když je ve hře rok 2027, narazíme na staré dobré klasiky jako M4, M16, M249. Je tam pár kousků, které ještě nejsou v současné době ve výzbroji ale chystají se (např. ACR). Co mi ohledně zbraní přišlo divné, tak je to skutečnost, že mají Korejci americké zbraně. Asi někde našli opuštěnou letadlovou loď. Zajímavou věcí je, že jsem během hry snad nepotkal dvě stejné zbraně. Volně ležící zbraně zde jen tak lehce nepotkáme, tak je potřeba je brát po padlých nepřátelích. Každý z nich měl zbraň upravenou podle sebe (různé kolimátory, kamufláže, někteří ji měli dokonce ovázanou provázky a kdo ví čím, atd.).

Ohledně vozidel se taky nekoná žádné překvapení. Jsou tam zase dnešní kousky. Korejci mají zase nějaké americké (Humvee, Black Hawk), ale narozdíl od zbraní mají několik kousků své výroby. Nejlepší je pravděpodobně automatické obrněné vozidlo Goliath. Během hry jsem si toto vozítko tak oblíbil až mi bylo líto, když bylo potřeba ho obětovat. Jinak v singleplayerové části se, až na jednu vrtulníkovou vyjímku, žádného řízení vozidel nedočkáme, maximálně se dostaneme za turet na Humvee. V multiplayeru má každá strana svá vozidla.

Atmosféra hraní se dá přirovnat ke Call of Duty. Ani tvůrci se tím před vydáním hry netajili. Musím ovšem uznat, že válečná atmosféra se jim povedla. Hlavně v poslední misi, kde pomalu s kolegy z odboje a s už regulérní US Army postupujete po mostě, nad hlavami se mydlí americké F-22 s korejskými Su-47, semtam proletí nějaký vrtulník, který je samozřejmě během pár vteřin sestřelen. Ovšem ne rukou hráč. Hra se snaží tvářit aspoň trochu realisticky (nebrat za slovo) a tak hráč nesestřeluje jeden vrtulník za druhým v Rambo stylu. Začátek hry se dá přirovnat k už zmíněnému druhém Half-Lifu a rozhodně dovede hráče naštvat a nabudit na zabíjení nepřátel. Prvních pár minut je hodně emotivních.

Abych to shrnul, tak mě singleplayerová část Homefrontu neskutečně bavila. Na multiplayer se vrhnu taky a doufám, že pár desítek hodin v něm strávím. Jedná se o takový mix Call of Duty a Battlefield 2, což já rád. Zahraju si taky singleplayer ještě jednou na lehčí obtížnost a zkusím získat nějaký ty achievementy a najít všechny noviny. Co se týče pokračování, tak jsem jednoznačně pro. Klidne i s ročním odstupem. Příběh má potenciál na několik pokračování (pokud půjde tempem prvního dílu, tak i několik desítek :-)).
+21 +22 −1
  • PC 20
Zločinná ohavně nudná zrůdnost, dělající z dementních her, na které navazuje, hru ještě dementnější, pro jejíž zparchantělé autory by i jednosměrná jízdenka do Severokorejského tábora smrti byla až příliš velkou odměnou. Doufám že všichni co nejdříve pomřou na nějaké ošklivé pohlavní choroby, abych jim pak mohl chodit močit na hroby.

CoD/MoH je specifický podžánr arkádových stříleček zjednodušených do formy interaktivního filmu, vyznačujících se nonstop střelbou do nekonečných vln digitálních loutek v uniformách, technofetišismem zaměřeným na válečné geeky, striktní linearitu s důrazem na nulovou možnost hráčovy svobodné volby, a zejména epický rozměr zobrazovaného konfliktu. Jeho prostřednictvím se snaží hráče-diváka zaujmout množstvím zobrazovaných podnětů a atrakcí, takže si přestane všímat že ve skutečnosti hraje zmodernizovanou verzi prastarých coin-up automatových "Shoot-'em-Up" stříleček jako byl Virtua Cop.

Homefront se pak tomuto podřadnému žánru her snaží být co nejvíce dokurvenou kopií jak je to jen možné - a daří se mu to, daří se mu to velice.

Vrhá nebohého hráče doprostřed prohraného konfliktu při kterém Severní Korea obsadí Spojené Státy Americké, což je zhruba na úrovni toho že Česká republika vyhlásí Protektorát Austrálie a Nového Zélandu, a protože národ severokorejců se skládá jen ze samých maličkých šikmookých Hitlerů, tak samozřejmě okamžitě započne s velkým vyhlazováním Američanů - není tedy nouze o mnoho slzavých pohledů na mrtvé či umírající děti, prázdná dětská hřiště, popravčí čety na každém rohu, rodinné vazby trhané konci bajonetů, a hrdě bojující domobranu pokrytou americkými vlajkami, která to vše samozřejmě nonstop oplakává a zděšeně komentuje. S nezbytným doprovodem pompézní hudbou ovšemže.

Hra se tedy zřejmě snaží o zápis do Guinessovy knihy rekordů v tom jak moc z její retardovanosti, uberpatosu a brutálně tlačeného citového vydírání, překonávajícího cokoli v CoD na kvadrát, budou hráči zvracet všude kolem.
Win.

Prapodivné zasazení do Amerického prostředí ale mě jasný důvod - použití amerických reálií a velkolepých městských kulis ve hře, což?
Nope.
Celá hra se odehrává v absurdně anonymním prostředí bezejmenných předměstí a vidlákovů, maličkých šedivých baráčků které vypadají všechny úplně stejně a nemají absolutně žádný charakter, i prázdné chodby vojenských komplexů jsou zajímavější a členitější než svět Homefrontu.

Jedinou alespoň trochu zajímavou kulisou je finální bitva Golden Gate (Orgasticky epické vyvrcholení hry totiž vypadá tak, že dobijete jeden most v celém okupovaném státě.) - přičemž tato bitva vypadá tak že jdete širokou silnicí pokrytou vraky aut, střílíte vykukující nepřátele, a až dojdete cca do poloviny,, tak kdosi z vašich radostí spáchá sebevraždu, a rozběhnou se titulky.
Nicméně tato mise je z celé hry jasně nejlepší, protože ona silnice/most je celkově o něco širší než běžný koridor kterým ve hře jinak postupujete, a navíc na něm alespoň nějakou chvíli nejste přerušování neustálými naskriptovanými zastávkami, takže můžete v klidu střílet. Vlastně to tam skoro i připomíná hru.

To co se děje před tím hru nepřipomíná.

Autorům totiž nestačilo že mají ve hře digitální loutky na označování zaměřovačem - nepřátele (nechci říkat na odstřel, protože pocit ze zbraní i z vlastních zásahů střelbu příliš nepřipomíná), a že mají ve hře digitální loutky dělající hráči spolubojovníky, ale snaží se udělat loutku i ze samotného hráče. Všemi možnými prostředky. Neviditelné zdi jsou samozřejmostí, neotvíratelné dveře (otevírat je umí jen NPC) na každém rohu, pokud jste moc rychlí skončíte, musíte trpělivě počkat než se přišourají ostatní, většinou musíte počkat i na to než vám určí v jakém pořadí střílet nepřátele, a také i na metr přesně jak jít kupředu. Pokud jste naopak pomalí tak pohoda, válka počká.
Když přikáží že během mise vás nesmí nikdo vidět, tak to znamená že v baráku jedna vystřílíte kulometem všechno živé, v baráku vedle něj nesmíte vystřelit s puškou s tlumičem ani na určený stojící cíl, dokud vám to nepovolí (ale zato můžete kolem běhat jak je libo, klidně i na hlavě skákat), další dům opět vybombardujete do základů, a nádvoří vedle něj zase nic, protože jinak game over.

Za zmínku stojí i let s vrtulníkem, který se odráží od zdí a skal jako hopík, umí ramovat cizí vrtulníky, a bráníte v něm konvoj cisteren s palivem které jsou zcela nesmrtelné i proti stovkám raket, a opravuje se za letu (pro vrtulník totiž platí stejný systém poškození jako pěšmo - tedy chvíli do vás nestřílí, a vyléčíte si promptně i osminásobný průstřel hlavy, ve vrtulníku bazukou).

Nicméně jeho pozitivum je že má nekonečné zásoby munice, a můžete se s ním hýbat, když nepočítám let do výšky a mimo prostor vymezený konvojem (koridor platí i pro vrtulníky, sic vás potká game over) - takže si konečně aspoň zastřílíte. Ve hře totiž jinak jednak nijak závratně munice není, takže nějaké full-auto kropení všeho živého tu moc nefunguje, a druhak je střelba jinak než přes mířidla extrémně nepřesná, takže vaše kulky netrefí ani nepřátele dva metry vzdálené, nedejbože snad ještě za pohybu.
A hlavně - střílet a zabíjet v této hře prostě není vůbec žádná zábava, ale v hrozně nadesignovaných levelech a s hroznou AI spíš útrpná povinnost, přes níž se dostáváte k další útpné skriptované sekvenci, a do dalších útrpných misí...

Což je jen další důvod, proč, i přes žánrovou příbuznost a mnoho podobných neduhů, jsou všechny CoD i MoH na mnohem lepší úrovni - protože ty sice svou "ne"interaktivností a lobotomičností dokáží občas taky pěkně nasrat, ale aspoň jste si to mohli vybít střelbou do těch nabíhajících parchantů, a rozpoutaly hezké divadlo kolem. Tady divadlo není, a ani střelba nepomáhá, žádná katarze, jen narůstající zoufalství a trudnomyslnost.

Btw, grafiku to má taky naprosto ohavnou, nejen stylem, ale i technicky - jak si tohoto obvykle nevšímám, tak při pomyšlení že hra je pouze dva roky stará je to opravdu děsivé. Ale zase ji rozjedete úplně na všem.

V podstatě mám o vzniku hry jen dvě možné teorie - buď ji nechal vytvořit Kim Čong-un pro Severokorejské hráče, a toto je její datadisk "za opačnou stranu" určený pro západní trhy (čemuž tedy odpovídá i její technická primitivnost a uniformita všeho v ní), a nebo je to podprahový pokus amerických konzervativců přesvědčit američany o nutnosti volného prodeje zbraní, protože "Kdo se bude bránit těm zlotřilým šikmoočkům když nebudete mít doma vlastní kulomet?". Hloupé je to na ně dost.


<pozn. - omlouvám se za délku, jinak to nešlo>

Proti: Čekal jsem že v novém Levelu budou vycházet hry kvalitní :/

+18 +19 −1
  • PC 30
Uf tak to bylo opravdu otřesné. Homefront se snaží vykrádat několik legendárních dílů Call of Duty a tragikomicky v tom selhává. Výčet záporů by mohl být velmi dlouhý, ale zkusím to zkrátit.

Nápady hra opravdu moc neoplývá. Jednotlivé úkoly ve velmi kratičké kampani se omezují v lepším případě na "prostřílej se na konec tunelu", v horším "ochraň parťáky, než dojdou na konec" - všemi nenáviděný objective, který nevím proč někteří vývojáři pořád do her cpou. Setting alternativní budoucnosti má celkem potenciál, ale je vlastně vyprávěný jen na novinových útržcích. V samotné kampani se vlastně žádná zápletka neodehraje, kromě obligátního "Korejci špatní, střilej je". Většinu misí tak akorát běháte za extrémně nesympatickým drsňákem, který co pět minut vykřikne "Čas na plán B!!!" a udělá něco naprosto stupidního. A samozřejmě to vždy nějak na haluz vyjde. Vrcholem absurdity je poslední mise, kde tento rambo odbojář štěká rozkazy na profesionální vojáky americké armády. Příšerně nepovedená "stealth" mise je hřebíčkem do rakve.

Drobnějším nedostatkem jsou velmi nepříjemné zvuky zbraní, kterých je ve hře asi převratných šest kousků. Co je mnohem horší, je otřesný a odporný level design. Vývojáři se prostě nepárali s ničím, co je více jak 3 metry od přímé cesty k cíli. Výsledkem jsou prázdné místnosti, nesmyslné objekty, neviditelné stěny a ploty, za kterými je velká rozplizlá textura ničeho. K dokonalosti je toto dotažené na konci, kde je Golden Gate Bridge táhnoucí se odnikud nikam - prostě končí ve vzduchu a je asi vaše blbost, pokud si toho všimnete. Na rok 2011 naprosto nepřípustně odfláknutá záležitost, kvalitativně připomínající spíš původní Call of Duty z roku 2003. Nikdy víc.
+18
  • PC 50
Po intezivní propagační masáži která slibovala všechno možné, od nevšedního zážitku, po zajímavé zasazení, výjímečnou hratelnost atd... Hráč by mohl celkem snadno propadnout iluzi že tomu tak opravdu je jelikož Kaos Studios má za sebou povedené Frontlines: Fuel of War které kromě zážitku z online klání přinesli celkem slušnou kampaň která se dobře hrála a nebyla u hry jen aby se neřeklo. Zde je tomu přesně naopak.

Intro se snaží hráče přesvědčit o tom jak velkolepá podívaná ho čeká, jenže chyba lávky, invaze do USA je tak provařená a plná patosu o vlastenectví Amíků že bych na trhu s chutí uvítál už nějakou jinou stranu a klidně zas chvíli bojoval proti těm v uvozovkách dobrých. První scény která se na monitoru odehrají mají atmosféru,veřejné popravy, masové hroby, útlak ze strany KLDR. No a pak se dostaneme k odboji který je nemastný a neslaný, kdy se dějou různé předvídatelné situace které jdou v ruku v ruce s průměrnou šedou hratelností, zbraní se na zemi válí mnoho druhů, jenže jsou to jen různé varianty samopalů a útočných pušek. Zajímavé byly překvapivě hrátky s vozítkem Goliáš který dal vzpomenout na Mako, ale tyto pasáže byly bohužel velmi krátké.

Jinak je zde cítít že se autoři snažili za každou cenu vyrovnat sérii CoD, což se nepovedlo a končí to trapností že se musí čekat až umělá inteligence parťáků vykopne dveře(překvapivě vykopává každé ať už za nimi někdo je nebo jde jen čistě o průchod budovou) vylezou po žebříku nebo projdou určitým bodem. A to kazí zážitek ze hry. Hra je až drze krátká a když se konečně na scénu začíná dostávát lepší mise a hratelnost se konečně rozjede je nesmyslně hra utnuta.

Grafika značně kolísá, nabídne občas nějaké dobrá panoramata, jenže záhy hráče ztrestá mizernou optimalizací a zaseknutí se. Za plnou cenu bych hru poslal klidně do pekel, a nemazlil se sní, ale za těch 5 éček jde normání obyčejnou střílečku která má jen zmrvený potenciál. Jinak ještě přemýšlím nad vysokým hodnocením některých kolegů zde, a jediný opodstatněný důvod proč tomu tak je že si za tento zážitek nemuseli zaplatit tak k tomu přistupují diametrálně odlišne.

Pro: Některé pozdější fáze hry už mají lepší hratelnost i zábavnost, prvotní atmosféra okupace a pěkné intro

Proti: původní přemřštená cena, krátkost, zkažený potenciál atd..

+16
  • PC 70
Překvápko! Jednoznačně. Po vesměs negativních ohlasech zde na DH jsem moc nečekal. Navzdory tomu, že je Homefront hra šíleně krátká, jsem se královsky bavil po celou dobu hraní.

Děj hry mi hodně připomínal starší mnou velmi oblíbenou pecku Freedom Fighters. Potenciál nebyl zcela využit a tak doufám, že bude i nějaké to pokračování, protože mě tato FPS velice bavila. Přestřelky jsou skvělé, obzvláště střílení sniperkou jsem si neskutečně vychutnával. Musím pochválit zvuky, vždycky jsem se těšil na ono „mlasknutí“ po výstřelu a následné sledování na hubu padajícího korejce. Na výběr je slušná řádka zbraní, které jsou navíc různých vzhledů, takže málokdy najdete úplně stejnou zbraň. Líbil se mi neustálý nedostatek náboju, resp. dostatek, ale bylo nutno často měnit zbraně a proto jsem si vychutnal střelbu naprosto ze všech. To je oproti CoD krok vpřed. Koho by bavilo projít celou misi s jednou jedinou bouchačkou.

Já osobně jsem byl se stylem vyprávění spokojen. Hra je to až směšně americká, jenže já tento druh „humoru“ mám rád a proto jsem docela často chrochtal blahem. Škoda, že se Homefront bere až tak moc vážně. Dále mě docela pobavilo ohromné množství amerických vlajek vyvěšených snad úplně všude, jako kdyby říkaly: „Jsi v USA, kdybys náhodou zapomněl!“. Trochu mi vadilo neustále popohánění vpřed a kolikrát mi hra napsala Mission Failed, protože jsem se zakoukal na pěknou krajinku. Něděje se tak moc často, ale občas to dokáže být dosti otravné. Stejně tak pitomé neviditelné zdi, které jsou naprosto všude. Hra chce hráče mít přesně tam, kde to tvůrci zamýšleli a pokud tam nebude, tak "game over", smrt anebo v nejkrajnějším případě bug.

Po grafické stránce nemám co vytknout. Našlo by se pár slabších lokací, ale po většinu času jsem zíral s otevřenou pusou. Takhle neskutečné množství detailů se jen tak nevidí. V úkrytu rebelů jsem já osobně strávil dobrou půlhodinou, protože jsem se kochal designem. Škoda, že toto je jediné klidnější místo. Po zbytek herní doby jde o velmi hektickou akci. Vytknul bych horší optimalizaci, na vysoké detaily s vypnutým HDR, BLURem a podobnými žrouty výkonu, se mi hra stejnak občas až nepříjemně cukala. Holt už asi moje železo stárne.

Pro: atmosféra, děj a prostředí, hodně zbraní, výborné přestřelky, zvuky, velmi pěkná grafika

Proti: až moc lineární, kopírka mnoha různých FPS, hodně krátký SP, občas trochu haprovaly skripty, useknutý konec

+15
  • PC 70
Homefront vypadal na první pohled jako slibná střílečka a o jeho koupi mě přesvědčila i docela nízká cena. Kdysi jsem hru už jednou dohrál a vůbec jsem si nepamatoval nic z akce nebo děje. Řekl jsem si, že by nebylo špatné hraní zopakovat a rovnou napsat recenzi.

Homefront se odehrává v blízké budoucnosti, přesněji v roce 2027, během okupace USA Korejskými vojsky, která pomalu a jistě díky hospodářské, energetické a společenské krizi ovládá celý svět. Vy se ujímáte role Roberta Jacobse, bývalého pilota, který je svědkem počátku okupace Colorada a záhy se přidává k místnímu odboji. Jedním z hlavních taháků hry je originální námět zaměřený na zajímavý konflikt a jeho vyprávění se velice povedlo. Hned z úvodu hry jste svědky teroru a surovosti okupantů, a z některých emotivních scén mě samotného mrazilo. To třeba když jen přihlížíte z autobusu jak jsou před zraky dítěte zastřeleni jeho rodiče, jste svědky útoku bílým fosforem nebo se musíte schovávat před korejci v masových hrobech. Dějem vás celou dobu doprovází vaši sympatičtí parťáci Boone, Connor, Hopper a Rianna. Hra jako taková příjemně odsýpá ale příliš brzo končí. Herní doba se pohybuje okolo čtyř hodin a konec je zbytečně useknutý.

Mise jsou sice různorodé a při jejich plnění se rozhodně nudit nebudete, avšak pocit ze střelby je nulový, její ozvučení také dvakrát neuspokojí a od samotné akce vás bude často vyrušovat zdlouhavé čekání na loudavé parťáky. Na druhou stranu se dočkáte zpestření ve formě ovládání bojového vrtulníku nebo kosení nepřátel z kulometu vojenského vozidla. Průběh misí a styl hraní silně napodobuje známé Call of Duty, takže se pohybujete přísně podle předurčené trasy plné scriptů voděni neustále za ručičku. V celkem povedeném Multiplayeru se zábavnými módy budete mít dokonce možnost ovládat dron, vojenské vozidlo nebo tank. Dnes si ho ovšem zahrajete s obtížemi, moc lidí na něm již čas netráví. Mezi vedlejší aktivity ještě samotné kampaně patří sbírání příběhových zpráv. Grafická stránka hry je sice slabší, ale neurazí. Hůř jsou na tom už nedodělky jako mizení celých objektů přímo před očima, řada primitivních bugů nebo otřesné efekty ohně.

Tak jak Homefront exceluje originálním námětem a povedeným dějem, kulhá na nevýrazné hratelnosti a technické stránce. U hry se díky různorodým misím rozhodně nudit nebudete, ovšem pokud nejste dvakrát velkým fanouškem her ve stylu Call of Duty, můžete si odnést zklamání.

Pro: Originální námět, zajímavý děj, různorodé mise, brutalita a surovost, emotivní scény, sympatické charaktery, tempo hry, ovládání vozidel, Multiplayer

Proti: Slabší grafické zpracování, bugy a technické nedodělky, pocit ze střelby - chování zbraní, herní doba, useknutý konec

+15
  • PC 60
Když bych měl zhodnotit singleplayerovou část, tak je Homefront celkem pozoruhodná FPS se zajímavým alternativním vývojem historie. Příběh se komorně zaměřuje na partyzánský boj a okupované civilisty, což mi v celku přišlo jako fajn nápad a mělo to svoji atmosféru (až tedy na občasný přehnaný americký patriotismus). Ale i tak jsem si pořád říkal, že má hra nevyužitý potenciál, kdy zkrátka z tohoto námětu mohli vývojáři více vytěžit i v rámci lineární akce. Hratelnostně však hra dobře odsýpala a překvapila mě i "užitečnost" spolubojovníků, kteří razantně pomáhali s eliminací nepřátel a nenechávali vše na mě.

K záporům – i když kampaň nabízí zajímavé mise nabité všemožnou akcí, byla velice krátká, Steam mi po odehrání ukazuje jenom strávené 3 hodin. Navíc pocit ze střelby byl po celou dobu nevýrazný a též mi zbraňový arzenál přišel na jedno brdo, alespoň teda ze stejné kategorie. Bohužel dost často jsem i narážel na neviditelné zdi, včetně občasných viditelných chyb ve skriptu během hraní.
+15
  • PC 70
Není to vyloženě špatné, ale je to brutálně konzoloidní, přeskriptované (+ nepříjemně často čekáte, až se někdo uráčí přijít a vykopnout dveře, atp.), plné "Press X to do everything" blbostí, krytí za překážkama často nefunguje tak dobře, jak by si jeden přál, parťáci sice leccos zastřelí, ale záda vám rozhodně hlídat nebudou a nejednou mě zabil nepřítel, který s klidně proběhnul kolem parťáků za mě. Also, nechutně přesní raketometčíci vám občas naperou do hlavy raketu, sotva ji vystrčíte.

"Stealth" mise na farmě byla vyloženě trapná - není prostě možné, aby si nás tam nikdo nevšimnul. A vrchol je, když se vám zahlásí mission fail, protože někoho odpravíte o vteřinu dřív (která z nějakého důvodu rozhoduje o tom, jestli si toho všimnou všichni nebo nikdo), nebo protože se rozhodnete snajpovat z jiného místa.

Zbraní je ve hře mrtě - s různými kombinacemi cammo, sights. Docela často jsem měl nedostatek nábojů a občas jsem měl pocit, že maník záměrně nezvedal munici, protože ležela ve zbrani s jiným mířidlem... no, těžko říct. Každopádně munice s sebou máte málokdy hodně a nejednou jsem běhal po bojišti hledajíc zbraň s municí. V zásadě nic proti tomu nemám, ale když si vezmu, kolik zabiju nepřátelských vojáků, tak bych tyhle problémy mít prostě neměl. Zbraně se účinností moc neliší - od boku netrefíte nic, přes mířidla všechno a smrt nepřítele = 1-3 kulky. Do MG můžete nést nejvíc munice, takže je to jasný favorit. Brokovnice je ve hře prakticky k ničemu.

Hra je sice tak trochu nepříjemně patriotická, ale není to tak hrozné, jak jsem čekal a náplň misí bych se i nebál označit za lehký nadprůměr, i když stýskat se mi po Homefront nebude. Ale ten základní gameplay má holt k dokonalosti daleko. A je to fakt hodně krátké, nevím jistě, ale viděl bych to tak na 4 hodiny.
+13
  • PC 55
Série Call of Duty (především pak Modern Warfare) řádně pohnula herním průmyslem. Tvůrci nám tam předvedli jak efektně převést filmovou řež na naše monitory a za doprovodu monumentálního hudebního doprovodu jsme valili bulvy na ty infarktový momenty. Série Battlefield (hlavně Bad Company 1 a 2) pak všechno povýšila do absolutna fenomenálním ozvučením a destrukcí prostředí. I když se to možná nezdá tak dvě jmenovaný série mají mnoho společnýho.

Homefront by hrozně moc chtělo být právě jako výše zmíněné hry. Příběh, kdy do USA vlítne Korea, nebo jiná válečná mocnost, už je ale sakra ohranej a pakliže se do hry nevnese něco, co by nad onen příběh vyčnívalo, nemá vůbec cenu ztrácet s vývojem čas. Ono první dojem se sice tváří jako ultra drsná realistická záležitost, kde se pár těch nervujících momentů naskytne, ve chvíli kdy si ale všimnete hnusnýho grafickýho zpracování začnete uvažovat, že se někde stala fatální chyba. Když pak navíc zapojíte i sluchový orgán znechucení se pak ještě o něco zvýší. Hudba (která byla v recenzi poměrně chválená) je příšerná (ano, jsem závislej na melodiích Hanze Zimmera a Ramina Djawadiho) a zvuk je zkrátka hrozně herní a málo uvěřitelnej (nulová dynamika). Ale i přesto (že hru trochu kritizuju) se nedá říct, že by to byl vyloženej průser. Hraje se to poměrně dobře, jenom musíte namísto zvuku zapnout pořádnou atmosferickou hudbu a přenést se přes špatnou grafiku. Pak si užijete třeba i tu nedynamickou akci, kde si tupá armádička pobíhá o sto šest, ale vlastně nic zásadního nedělá.

Takže asi tak: Homefront je další hra, která navzdory očekávání absolutně zklamala. Kdyby ovšem vyšla dejme tomu o čtyři roky dřív, možná bych byl v blahu. Jenom mi neni jasný proč se za každou cenu snažit něco napodobit, ale dělat to hůř a bez nápadu. Takhle se skomírající studio na nohy nepostaví.

Pro: Exploze, počáteční atmosféra

Proti: grafika, hudba, zvuk, v podstatě všechno důležitý

+12 +13 −1
  • PC 60
Homefront vydaný v roce v 2011 jsem rozehrál až 7 let po jeho vydání. Nevím, jak bych se tvářil v roce vydání na tenhle politováníhodný kousek, ale nyní byly chyby až příliš moc vidět. Nehledal jsem tam nějaký příběh a masivní cinematické scény, ale věřil jsem, že si užiju akci, poctivé střílení a občas nějakou drsňáckou hlášku. To co máme všichni rádi na akčních filmech 80. let minulého století.

Ale nic z toho jsem bohužel nenašel. Pocit ze střílení nulový. Okolní prostředí vypadalo jako kulisy někde v ateliérech Barrandov, motivace dohrát tento kus klesala a klesala. Naštěstí délka hry single kampaně není dlouhá a utrpení rychle skončí. Přesně takto se akční hry nemají dělat.

„Herní výzva 2018 – Nerozbalený dárek“

Pro: krátká herní doba, lokalizace

Proti: průměrná grafika, nulový pocit ze střílení, nesmyslný příběh

+12
  • PC 65
Já o tom vždycky jenom slyšel, nikdy jsem to nezažil na vlastní kůži, nějak jsem se tomu instinktivně vyhýbal. Hrál jsem maximálně tak parodie. Ale když jsem si to díky Levelu mohl stáhnout, řekl jsem si proč to nezkusit.

O čem to mluvím? O krystalicky čisté novodobé FPS Call of Dutyovského typu, která obsahuje snad úplně všechny nenáviděné a protihráčské principy, které v tomto žánru existují. Totální linearita, neviditelné stěny, neustálá přerušování gameplaye, časovaná hrozba nesplnění mise, pokud se vzdálíte od skupiny (v misi s vrtulníkem), vodění za ručičku metr za metrem, autoheal, dvě zbraně, naprostá neinteraktivita prostředí, neustálá hra v týmu, autosave, krátkost, přeskriptovanost, absolutní nemožnost volby byť jen projít úsek někudy jinudy, nebo ho vyřešit v jiný čas, nebo udělat něco nepřístojného, aby to prošlo. V téhle hře je všechno a já to zažil takto koncentrovaně úplně poprvé!

Ale! Já ty předchozí aspekty v FPS vždycky kritizoval, když se vyskytovaly v menším měřítku. Spousta těch věcí je i v Halfovi dvojce. Tady je to ale tak moc, že jsem k tomu přistupoval jinak. Ne až tak jako hráč, ale skutečně spíše jako divák, který sleduje interaktivní film. A díky tomu, že mě příběh, ač přitažený za vlasy, poměrně zaujal (je to vlastně mnou ne často vídané válečné sci-fi z budoucnosti, které vychází z tvrdých reálných faktů minulosti a současnosti a které se nenápadně promění v intru na (doufejme) alternativní budoucnost), jsem si to jako divák celkem užil a bylo mi líto, že celá hra je vlastně jen takový výcuc z velkého konfliktu a nebylo mi dovoleno dodívat se na jeho konec.

Jinak multiplayer je standardní kvality, dobře hratelný, akorát už ho hraje jen pár lidí.
+11
  • PC 80
Těšil jsem se hrozně moc, po té, co už jsem znal snad všechna bojiště druhé světové války, vystřílel jsem půlku blízkého východu a poslal na onen svět třetinu ruské mafie jsem konečně cítil, že by tohle mohla být změna. Guerilová válka Američanů na jejich vlastním území, proti nenáviděnemu okupantovi. Maloval jsem si, jaké by to mohlo být a přilíš jsem nedbal na to, co ukazaovala videa před vydáním. Nakonec jsem dostal Call of Duty: Homefront a neříkám, že to dopadlo nejhůř, jen jsem čekal víc.

Stejně jako CoD, i Homefront sází na hromadu skriptů a rychlou akci, kde pro nějakou volnost v rozhodování není místo. Hra vede hráče za ručičku až do té míry, že je přede m i jasně stanoveno v jakém pořadí se poleze po žebříku, i když tam byla hráčova postava s přehledem první. A ačkoliv mě Homefront do sebe docela vtáhl, ne natolik, abych nedokázal zpozorovat některé až moc uměle vypadající situace, kterých jsem byl svěděkem a jejich původcem byl nějaký pěkný skriptík.

Vypíchnout musím pocit ze střelby, byl stejně intenzivní a dobře zpracovaný, jako v CoD, která u mě v tomhle směru vede, tady v Kaos Studios dávali dobře pozor, když CoD hráli a není nic horšího, než když mě u FPS nudí střílení, to tady ale nehrozí. Velmi se vyplatí mířit přes mířidla, protože se zaměřovacím křížem je střelba opravdu značně nepřesná a v 90 % jsem mířidla využíval. Další věc, která umocňuje atmosféru je omezené množství nábojů a max. dvě nesedné zbraně. Bohužel je to zahnané až do absurdna, protože zbraně lze sebrat jen tam, kde to autoři dovolují, žádné obírání mrtvol a prst na spoušti neustále v permanenci. Na jednu stranu to zvyšuje adrenalin, jednu misi jsem dokončil s jedním nábojem v samopalu a její poseldní čast jsem po skladu pobíhal se sniperkou a likvidoval Korejce na 10 metrů skrz optiku, navíc jsem si dával moc dobrý pozor, abych nestřílel nadarmo a počet headshotů byl určitě velký. Na druhou stranu, to působí strašně nelogicky a trochu to dojem z reality ničí. Ještě, že jsou spolubojovníci docela užiteční a když se člověk drží trochu vzadu, tak dokáží udělat kus práce i sami.

Hrál jsem na normal a ačkoliv je velká část hry docela lehká, tak jsem narazil na pár infarktových míst, která jsem ke svě nelibosti musel několikrát opakovat, chvílemi jsem ocela zuřil, prtoože ne vždy za to mohla moje nešikovnost. Holt zastřelit nepřítele o půl vteřiny dříve, než hra dovolí se nesmí, ačkoliv situace po té půl vteřině je půlně stejná. Skriptík jenom oznámí, že jsem nezůstal skrytý. Fakt super. Kromě pobíhání po svých jsem měl i tu čest, svézt se v Hummeru (trochu si z něj i zastřílet) a také proletět se ve vrtulníku a to jako obyčejný cestující, tak i jako pilot. Vždyť jsem pilot taky byl, takže to dává i smysl. Vrtulníková mise přímo za kniplem tohoto stroje byla další, kterou bych si odpustil, ale dalo se. Trochu jsem postrádal větší využití vozítka na dálkové ovládání Goliath.

Další pochvalu si hra zaslouží za grafiku, vypadá to vyborně a hýbe se to solidně. Hrál jsem na max. (ve hře) ve 1280*1024 a FPS byly lehce nad 30, pokleslo to jen při načítání výjimečně. Grafiku svým vzhledem tak trochu připomíná mix. HL2, Stalkera, Metra 2033 ... prostředí jsou zpracována detailně, opravdu jsem měl pocit, že procházím poničeným a okupovaným územím v USA.

Jak to ve výsledku zhodnotit? Velmi kvalitní a atmosférická FPS, která konečně přináší i něco jiného, než střílení arabů a rusáků, případně wehrmachtu, která se celkem dobře hraje. Nemůžu ale pominout šílenou krátkost singlu, kdy se délka v nadsázce není o moc delší, než mnou nedávno dohraný budget Battle: Los Angeles a to je hra, jejíž ostatní kvality jsou o dost níže. Nemůžu pominoutne některé nelogické mechanismy ve hře,které dokážou dost naštavat a nakonec, nemůžu tomu prominout i moje, ne úplně splněná očekávání, tohle téma mělo potenciál mnohem větší a je to škoda. Tak třeba v druhém díle, jestli bude :)


Pozn. na konec - dlouho jsem váhal s hodnocením, měl jsem při hře chvilky, že jsem uvažoval skoro nad 90 % a měl jsem chvilky, kdy bych tomu napálil klidně 60 % nakonec po zvážení hezkých osmdesát.

Pro: Vynikajíci pocit ze střelby, příbeh a prostředí, grafika, spolubojovníci

Proti: Strašně krátký SP, skripty občas funguje divně a nebo nelogicky,

+9 +10 −1
  • PC 40
Na tuto hru jsem byl velmi zvědavý a těšil jsem se. Zajímavý, originální příběh, kdy je Severní Korea na vrcholu a obsadila velkou část USA. Vy, jakožto člen odboje, je musíte zastavit. (Samozřejmě že je zastavíte). Bohužel, originální příběh je pro mě to jediné, co se mi na hře líbí. Herní čas zoufalý, asi 4 hodiny, přičemž 80% hry trvalo asi 3 hodiny, zbylých, nejzábavnějších 20% hry asi hodinu. Jak zde píšu, poslední část byla nejzábavnější, avšak nejkratší. Musím ještě podotknout, že jsem při hraní nikam nespěchal a postupoval celkem pomalu. Hra je bohužel velmi prošpikována skripty, stejně jako Call of Duty, kterým se hodně inspirovala a v některých částech i kopírovala. Občasné pády FPS už patří k tomu menšímu zlu, stejně jako občas bugy. Hodnocení 40%.

Pro: Originální nápad, herní doba (za 4 hodiny byl utrpení konec)

Proti: Kopie CoD, skripty, bugy, pády FPS, a mnoho dalšího...

+8 +9 −1
  • PC 40
Tak nějak nevím, co psát, když ugraugra to prakticky všechno krásně shrnul. Tak špatnou hru jsem zřejmě ještě nikdy nehrál. Asi si vybírám prostě hry, které mi sednou a vím, že se mi budou líbit. Každopádně pár svých postřehů přihodím, především proto, že jsem se konečně dokopal tuhle hru dohrát (po asi tříměsíční přestávce). Předně musím upozornit, že jsem hru získal zadarmo z Levelu, takže kritizovat za cenu nemůžu a jsem jenom rád, že jsem se udržel a na Steamu si ji nekoupil.

Hra mi už z úvodních lokací a děje začala náramně připomínat předměstí z Modern Warfare 2 v kombinaci s City 17 z Half Life 2, což ani tak na škodu nebylo, jelikož obě hry mám velmi rád, takže prostředí mi vyhovovalo. Bohužel v podání Homefrontu mi dost vadilo, že jsem se nemohl pohnout ani o metr z toho koridoru, kudy mně hra nutila procházet, přitom vymodelovaných pár metrů vedle od neprůhledných zátaras a nepřekonatelných 50cm překážek bylo. Několikrát se mi stalo, že bych si raději zvolil svou taktiku a nepřítele někudy obešel a napadl je z boku, zatímco mí udatní spolubojovnící, kterým občas chybělo trochu inteligence, by prováděli "suppresing fire". To bohužel hra neumožňuje a místo toho musím jít vždy na zteč čelně a spíš se plazit, přitom mí spolubojovníci si kráčí neohroženě jak rambové.

Přesto, že je hra tak krátká, tak si moc nepamatuju, co jsem tam dělal, vím že jsem jen chodil a střílel a střílel a střílel a že mi často docházela munice do mé oblíbené M16, která z nějakého nepochopitelného důvodu fungovala jen v režimu střelby semi-automatic, možnost přepnutí nikde, možnost zamířit jen s nutností držet RMB nikde, její zvuk katastrofální. Překvapilo mne, a někde jsem to i četl, že Korejci používají tolik US zbraní, sice tam je pár neUS, ale přesto na AK nebo nějaký vz.58, či jinou čínskou kopii jsem prakticky nenarazil, což by mi přišlo teda mnohem věrohodnější pro Korejce. Je teda pravda, že jich dost mohli vzít jak z Jižní Koreje, tak z dobytých USA.
Snaha o jakože "stealth" misi, byla fakt trapná. Vykračujeme si to takhle ve čtyřech směrem k farmě, kolegové po sobě řvou, jako by se nechumelilo, přišlo mi to, jako bychom se procházeli v parku?! Nastavení nepřátel tak, aby nás jakože neviděli bylo hrozně okaté, přišlo mi (a nezkoušel jsem to), že kdybych šel kamkoli, tak ke mně budou otočení zády, celý level jsem projel bez jediného opakování, přitom jsem si tam střílel, nepřátelé padali jak hrušky, nikomu z nepřátel to vůbec nevadilo, prostě tohle se nepovedlo.
Celkově by příběh nemusel být špatný, ikdyž je to svým způsobem MW série s trochu jinou stranou "zla", ale přijde mi, že mi jej hra nějak moc nevnucovala. Četl jsem poctivě při každém loadingu, abych se něco dověděl, občas sbíral nějaké ty zápisky, což mně ale rychle omrzelo, protože uprostřed běsnivé střelby se zaseknout a 5 minut si číst 4 stránky mi docela kazilo "požitek".
Jeden z mála silných momentů pro mne byl start ze základny US Army v helikoptéře, jak začala hrát ta hudba, tak mi to hned připomnělo Vietcong. Příjemným zpestřením třeba bylo dálkově řízené šestikolové vozítko.
Jenže pak se to vezlo, co se dělo kolem mně, jsem naprosto očekával, vůbec nic mně tam nepřekvapovalo, žádné překvapivé momenty nebo tak něco. A najednou byl konec, který jsem teda moc nepobral, více viz. diskuze.

Teď bych rád zkritizoval několik věcí, co mi fakt vadily a znechucovaly mi hraní tak, že jsem hru několikrát musel násilím (Alt+F4) vypnout a pak v ní zkusit pokračovat zase třeba další den na dalších 5-10 minut.
Tak prvně jsou to nepřátelé, jak už někdo zmiňoval, někdy jejich přesnost, především s RPG byla ohromující, vylezli jste z garáže a bum okamžitá smrt, tak si řeknu dobře, příště půjdu jinudy, tam mne snad hned netrefí, jenže ouha, stalo se to samé a bylo úplně jedno, jestli jsem se stihl schovat nebo útočníka mezitím zlikvidovat, stejně jsem chcípnul. Tohle se v jisté obměně stávalo na několika místech, až to bylo pro mne frustrující.
Dále kryjete se svými věrnými fellas za bednou, přiletí granát, vstanu, běžím co nejdál od něj, abych přežil, stejně mně to hitne na max ale kolegové si nerušeně dřepí 50cm od výbuchu, no stress.
Celkově postup skrze úrovně byl takový kostrbatý, když mi pořád svítilo nad tím Cooprem nebo Connorem (nebo jak se jmenoval, ani ty jména si nepamatuji! ještě že máme Wikia) "Follow", ale přišel jsem za ním a nic se nedělo, tak v 50-60% případů jsem musel být já ten, kdo vystrčil zobák zpoza rohu, nebo přeběhnul přes uličku, aby se něco dělo dál.
Řízení helikoptéry, no jak bych to jen popsal, nechci srovnávat s BF3, nebo říkat, jak je to správně, ale než mi to ovládání alespoň trochu sedlo, tak jsem sebou mlátil všude okolo, přitom stačilo na nic nešahat a ona vlastně heli sama držela jak přikovaná na jednom bodě v 3D prostoru, chyběla mi možnost rozhlédnout se jak vertikálně, tak horizontálně, takže jste třeba letěli do strany, ale vůbec jste se nemohli podívat, jestli do něčeho nevrazíte (strom/barák/mrakodrap/skála atp.) +neomezené množství raket a munice v podvěsech (WTF?)
Stejně tak chování zbraní, už jsem si asi moc zvykl na BF nebo CoD, ale tohle bylo prostě hrozné, zvuky skoro všech zbraní takové unylé, kopání skoro identické a prakticky nečinilo žádné obtíže při střelbě.
V některých situacích se mi stalo, že všichni spolubojovníci stáli a sentry na ně pálila ze všech stran, jim to nic nedělalo, ale čekalo se jen na to, až ji zničím, koukali na mně, já na ně a nic se nedělo, třeba i půl hodiny...
Co mi tak vadilo asi nejvíc, bylo padání hry, možná to je specifický problém u mne, ale to co se dělo při hraní HF, to se mi u jiných her nestává, hra několikrát při hraní samovolně spadla, zřejmě při šlápnutí na nějaké inkriminované místa, jednou nebo dokonce 2x se mi i restartovalo PC, samovolně. Tohle prostě dost sráží výsledný dojem ze hry.

Omlouvám se za tak dlouhý koment, ale nechtěl jsem napsat jen půlku svých dojmů.

Pro: pár světlých momentů

Proti: atmosféra nic moc, chyby ve hře, chování zbraní, velmi omezené prostředí a interakce s ním

+6 +7 −1
  • PC 80
K Homefront som sa dostal až v roku 2017 (v rámci Hernej Výzvy) keďže mi v steam knižnici ležala už nejakú dobu. Hra ma síce nenadchla tak ako som si myslel, ale môže za to pravdepodobne jej vek. Príbeh je veľmi kratučký, za to veľmi dobre podaný. Alternatívna realita je rovnako dobre spracovaná a premyslená. Ocenil by som dlhšiu dejovú linku - tú som totižto prešiel za 4 hodiny (možno menej). Taktiež vyváženie náročnosti, nakoľko niektoré pasáže boli náročné, iné brnkačka. Celkovo som s Homefront spokojný a zahral by som si túto hru ešte raz.

Pro: Príbeh, atmosféra

Proti: dĺžka hry, niekedy až moc arkáda

+6 +8 −2
  • PC 60
Tak jsem nainstaloval a po 4 hodinach herniho casu odinstaloval - no ono to opravdu neni delsi a to sem nijak nespechal. Zajimavy napad, ale zpracovani pokulhava, celkove ta hra nenabidne nic co bychom uz nekde nevideli. Nejzajimavejsi na cele hre bylo cist noviny, ktere potkavate v lokacich, jinak byste ani nevedeli co se vlastne poradne stalo. Jedine + je ze je hra prelozena do cestiny

Pro: Hra v cestine, zajimavy napad

Proti: Nic noveho, 4 hodiny herni cas?pche

+6 +7 −1