Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Final Doom

81
53 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
31.05.1996 PC
říjen 1996 PS1
Vývojáři:
, (sekundární)
Oficiální stránky:
http://www.teamtnt.com/ixfd.htm#top
Final Doom je samostatně spustitelné rozšíření navazující na hru Doom II: Hell on Earth. Zahrnuje dva kompletní megawady o 32 levelech - TNT: Evilution a The Plutonia Experiment. Epizody obsahují novou grafiku a textury, avšak nikoliv nová monstra či zbraně. TNT Evilution je obohaceno novým soundtrackem.

TNT: Evilution se odehrává na Jupiterově měsíci Io, kde UAC v bezpečné vzdálenosti od Země experimentuje s technologií interdimenzionálních bran. Vše zprvu funguje úspěšně, démoni pronikající branami jsou spolehlivě likvidováni posílenou osádkou mariňáků. Ovšem později se nad základnou objevuje samotné zhmotněné zlo v podobě mocné kosmické lodi, zbudované z oceli, masa a kostí. Její ohromné brány se otvírají a déšť příšer se vznáší na základnu a vše živé je zničeno. Jedině Doom Guy, který unikl invazi díky tomu, že si vyšel na procházku, je připraven pomstít své mrtvé kamarády.

V příběhu The Plutonia Experiment se nacházíme na Zemi. Po opakovaných invazích démonů vláda přemýšlí nad opatřeními, jak Zemi ochránit. Vědci v přísně tajném komplexu UAC sestrojili kvantový urychlovač, který umožňuje uzavřít interdimenzionální brány a zabránit tak přívalu démonů. První experiment s jednou otevřenou branou vychází skvěle. Ale druhý pokus se sedmi teleporty dopadá tragicky. Šest bran se podaří uzamknout, ale záplavy démonů se zuřivě vrhají do komplexu skrz sedmou bránu, navíc ovládanou démonem Gatekeeperem. Vláda posílá hrdinnou námořní pěchotu, aby příval mutantů zneutralizovala. Doom Guy se nachází poblíž a jako první vniká do základny, aby zpacifikoval mutanty a zneškodnil Gatekeepera.

Hratelnost Final Doomu se nese v typickém duchu pro FPS hry z Doom universa - spočívá v likvidaci zástupů zombifikovaných či zmutovaných nepřátel, průzkumu architektonicky různorodých úrovní, v hledání klíčů k uzavřeným dveřím a pátrání po secretech. Oproti předchozím dílům je obtížnost nastavena citelně výše a zejména Plutonia Experiment je výzvou i pro zkušené hráče.

Final Doom běží na enginu Doomu (id Tech I), novinkou oproti jeho předchůdcům byla alternativní možnost pohodlného provozu pod Windows 95. Program se spouštěl prostřednictvím launcheru, který umožňoval vyšší rozlišení (640x480), hraní předchozích Doomů pomocí zdrojového WAD souboru a v neposlední řadě nastavení množství parametrů i snadné připojení uživatelských úrovní ke hře.


Poslední diskuzní příspěvek

Právě jsem dohrál TNT: Evilution a mělo to celkem 30 levelů. Předpokládám, že ty další 2 jsou tajné, co? Hrálo se to pěkně, ale ten…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Final Doom by se dal charakterizovat jako samostatně spustitelné rozšíření, navazující na předchozí story Doom série. Tento “datadisk”, rozsahem ovšem dvakrát převyšující Doom II, sestává ze dvou kompletních megawadů, což znamená celkem 64 úrovní. TNT: Evilution a The Plutonia Experiment, toť názvy obou samostatně spustitelných her. Tudíž pořádná porce akčního zážitku.

Podobně jako u Master Levels for Doom2 , autory hry nejsou samotní mistři z id Software, kteří zaštítili projekt pouze produkčně a technickou podporou, ale externí spolupracovníci. Studio TeamTNT, sdružení moderů z komunity, vytvořili add-on TNT: Evilution s plánem distribuce zdarma. id Software jej ovšem odkoupilo a zařadilo do svého komerčního projektu, což vzbudilo kontroverze v doomovské komunitě. The Plutonia Experiment je dílem bratrů Casaliových, kteří zaslali na ukázku do id Softu několik svých map, jejichž kvality vedly k vřelé reakci a oba bratři dokončili ve dvojici celý megawad pro potřeby komerčního vydání.

Final Doom se posunul i technicky a ve své době umožňoval kompatibilitu s tehdy novými Windows 95. Aplikace, pomocí níž se program spouštěl, nabídla nejen pohodlnou volbu potřebné epizody, ale také vyšší rozlišení. Launcher disponoval i kompatibilitou s předchozími hrami, a tak si hráč mohl přiřadit i iWADy z předchozích her, takže vizuál jste si mohli vylepšit i u předchozích titulů id Softu. Já jsem ve své době zůstal věrný starému dobrému DOSu, a oba megawady si užíval v originálním provedení. Dnes samozřejmě v době portů není podobný program potřeba, ale svého času mi pod Windows 7 po doplnění chybějící DLL knihovny fungoval bezvadně.

První epizoda, TNT: Evilution, představila světu TeamTNT, který se posléze stal jedním z nejrespektovanějších tvůrců konverzí pro Doom na profesionální úrovni. Autoři si vybudovali nezaměnitelný rukopis v podobě rozsáhlých a komplexních map, ve kterých se dalo velice snadno zabloudit, zejména pokud jste přehlédli zapomenutý spínač. Evilution jakožto prvotina tyto typické prvky zatím jen naznačuje. Design levelů mísí hojnost akce jen s občasnými puzzly, které mě příliš nezdržovaly a sloužily spíše jako zpestření. Nová grafika přinesla vizuální oživení a pestrá prostředí a poměrně slušný design levelů mě připoutal ke hře.

Obtížnost je nastavena poněkud výše než v druhém Doomu, avšak žádné podstatné záseky mě nezdržovaly. Námitky některých komentátorů o špatném level designu nesdílím. Hra skvěle a plynule odsýpala a dobře jsem se bavil, bohužel megawad nepřináší designově dobře zapamatovatelné nebo architektonicky převratné lokace. Když tak ex post po dohrání vzpomínám, žádný z levelů se mi pevně nevryl do paměti. Snad s výjimkou staroegyptsky stylizovaného 31. tajného levelu, který naneštěstí trpí bugem, znemožňujícím jeho regulérní dohrání. Evilution je zábavným a dobře hratelným projektem, který ale na absolutní špičku zcela nedosahuje a hodnotím jej pouze jako kolekci map solidní úrovně.

Plutonia Experiment je trošku jiná káva. Druhý megawad přibalený v balení Final Doomu je zaměřen na trýznění hráče a stupněm obtížností hravě převyšuje doposud vydané oficiální Doomy. Nejde o to, že by nepřátel byl nadměrný počet, ale bratrům Casaliovým se podařil husarský kousek v podobě geniálního rozmístění nepřátel tak, aby co nejvíce znepříjemnilo hráčův úděl. Při hraní Plutonie si tak doomer nikdy není jistý, co jej čeká a časté ukládání pozice je nezbytností.

Z Plutonie jsem měl doposud respekt na základě zkušeností z předchozího dohrání, ale v rámci Herní výzvy jsem neohroženě zvolil tradiční Ultra Violence. A nebylo to zase takové utrpení, jak jsem očekával. V porovnání se současnou moderní produkcí add-onů pro Doom se dá Plutonia zvládnout. Umíral jsem sice často a mnohdy jsem si připadal, jako bych nehrál Doom, ale nějaký logický rychlík. Ale neluštil jsem puzzle, ale snažil se přijít na kloub záhadě, jak se dostat na kobylku a pozabíjet strategicky pečlivě rozmístěné mutanty. Levely jsou kompaktní a spíše menší, hledání secretů ustupuje do pozadí a prim hraje tuhá akce.

Final Doom nedosahuje absolutních kvalit originálních her z dílny id Software. Nicméně hráč dostává pod své ovladače dva megawady profesionální kvality, nabízející pořádnou porci Doomu. Pro doomery, hledající nové levely k pokoření, je Final Doom jasnou volbou.

Pro: Bohatá kolekce levelů profesionální úrovně

Proti: Mapy nedosahují kvalit originálních Doomů. Bug v 31. mapě.

+32+32 / 0
  • PC 70
Final Doom je takový větší “double-datadisk” k Doom II, který nepřináší ani nová monstra, ani nové zbraně. Vlastně přináší jen nových 64 map… Počkat - teď mi došlo, že Final Doom měl tuším takový spouštěcí launcher na začátku, kde se dalo nastavit vyšší rozlišení a spoustu dalších blbostí. O tom bohužel moc nevím, protože jsem Final Dooma hrál přes úplně jiný port (zandronum), ale matně si ten launcher vybavuju z dětství :)

No… Radši jdu rozpitvat těch 64 map. Takže - mapy jsou výrazně těžší oproti Doom II, což je hlavně způsobeno výhodným postavením několika monster. První z nich je chlápek v červené uniformě, co nosí kulomet. Tvůrci map často těží z toho, že dovede způsobovat těžká zranění i z velké dálky, případně ho často strkají na velký prostor, kde se před jeho ratatata nedá moc ukrýt. Chlápci s kulometem jsou prostě symbolem Final Doomu a jsou v každé mapě. Jen oni dovedou 200% zdraví zredukovat třeba na 32%...
Další potvora, která tu má často výhodu, je revenant. Opět se často nachází na velkých prostorech, kde se dost špatně utíká před jeho řízenýma firebally, a aby toho nebylo málo, útočí často ve velkých počtech.
Tvůrci si taky řekli, že bude určitě legrace, když do každé mapy nacpou spoustu pain-elementalu a že budou útočit např. 3 kusy naráz. Bohužel, není to legrace.
A poslední s*ině je arch-vile. Tento zmetek se žlountekou má stejnou výhodu jako výše jmenovaní. Často se objevuje na velkých prostorech, kde se před ním moc nedá ukrýt. Aby toho nebylo málo - tvůrci ho sem tam využili k takové fintě. Prostě ho nacpou někam ze zeď, ke zdi dají sloupky s kulometčíky, a jakmile jednoho zabijete, arch-vile je přes zeď obživí. Bohužel se arch-vile nedá zabít, protože je právě schovaný za tou zdí. Prostě ultimate trolling.

Teď trochu více podrobně.

tnt.wad (Evilution)

První megawad mě popravdě spíše zklamal. Hlavně, co se týče designu misí, tak hrůza a děs. Třeba hned mapa 3 je naprosto pitomá. Jen chodba… chodba… další chodba… dveře… další chodba. Vypadalo to jako mapa od někoho, kdo si poprvé nainstaloval editor a zkoušel, co umí. Pak mapa 4 je totálně odfláklá. Mapa 25 je taky příšerná. Chaos, nepřehlednost, nuda… Mapy jsou podle mě většinou bez nápadu. Některé mapy jsou však designově docela dobré (třeba ty první dvě, pak třeba dvacítka a dvacet jednička jsou fajn), ovšem i ty lepší mapy postrádají někdy výrazná a zajímavá místa.

Pamatujete si mapu 11 z původního Dooma II “Kruh smrti” ? Jistěže ano - ta mapa je totiž zajímavá, osobitá a má nápad. V TNT takové mapy prostě téměř nejsou.

plutonia.wad (Plutonia Experiment)

Plutonia je těžká. I když… Hrál jsem i těžší megawady. Třeba Hell Revealed, nebo i česká Kama-Sutra jsou mnohem větší peklo… Ale Plutonia není jen těžká - ona je hlavně… Zákeřná. Jo, to je to slovo. Často jsou tu prostě ošklivé pasti. Např. 1) seberete klíč, otevřou se zdi okolo a za nimi jen hromada kulometčíků a dva arch-vilové a východ se zavře, abyste nemohli utéct. 2) Jdete si pro klíč, než ho seberete, teleportujete se někam, kde je hromada potvor. Někdy mi to přišlo skoro až neférové…
Tvůci jsou ale naprosto geniální - umí rozmístit potvory tak, aby byly co nejotravnější. Někdy se třeba otevřelo okno a v něm dvacet kulometčíků. Tak jsem tam našil rakety a žil v přesvědčení, že jsou všichni mrtví. Kouknu pozorně a vidím, že už tam nikdo není. Otočím se a ratatata… Otočím se zpátky a vidím, že tam ještě jeden je. “Kde se tam do** vzal??” křičím. Zabiju ho, otočím se… a samozřejmě, že je tam ještě jeden. Trhám si vlasy a vymýšlím nová sprostá slova. Když pak vidím, že v okně už opravdu OPRAVDU není žádný kulometčík, vydám se jinam a později se k oknu ještě vrátím a vidím, že je tam další… “Oni se tam snad množí!!?” vykřiknu… V celém duchu se nese celá Plutonia.

Design je však oproti TNT výrazně lepší, nápaditější a vůbec… Tohle se bratrům Casalium povedlo. Někdy nechyběly i nějaké ty lepší nápady (bludiště plné Arch-vilu v mapě 11). Skvelé je také na tom to, že vůbec není poznat, že to dělali pouze dve lidi. Mapy jsou prostě rozmanité a dost odlišné. Za nejlepší mapu považuji asi 28 - Sewers.

Jinak v mapě 30 je potřeba vlíst do teleportu, co připomíná dámské přirození. Už vím, kde se inspirovali tvůrci Kama-Sútry :D

Hm, Final Doom ovšem kromě 64 nových map přinesl do světa Doomu i pár nových fíglů, hlavně pro mappery. Ty jsou založené na využívání bugů v Doom engine… Např. ve Final Doomu se několikrát objevuje “neviditelná jáma” - tj, že monstrum někdy nečekaně vyskočilo z podlahy. Tady se to objevilo úplné poprvé a dělá se to snadno. Do země se vyvrtá nový sector, sníží se jeho výška a nové textury, které se obnaží po stranách se ponechají prázdné. Ve výsledku je tam pak díra, která není vidět. Má dvojí využití - dá se přes to také vytvořit efekt “potopení do vody”, který se objevuje v Plutonii v mapě 28 Sewers. V některých mapách (Např. 31 a 32 v TNT) se nachází “neaktivní” potvory, které obživnou později. Tento efekt se zase dělá tak, že se potvora obestaví zdí, na kterou se nedají textury, takže je zeď ve výsledku průhledná. Podobně se také dělá takový ten efekt, že některé předměty “visí ve vzduchu”

Tohle všechno jsou věci, které si určitě zaslouží uznání, takže bych kvůli tomu mohl odpustit i designově strašné TNT Evilution :) Viděl bych to na takových 70%
+16+16 / 0
  • PC 95
Doom, díl třetí. K Final Doomovi jsem se dostal vlastně náhodou, když jsem na internetu zahlédl prodávat ultimátní edici, která se skládá z původního Dooma, Dooma II + Final Dooma. Všechno tohle ve stylový DVD krabici, který dominuje velké klasické Doom logo.

Vždycky jsem si přál, aby existovalo něco víc než jen Doom a Doom II, nějaké to pokračování, co do obtížnosti adekvátně nastavené konci dvojky, zároveň aby se nejednalo čistě o fan mapy, kterých už existovaly mraky. Světe div se, sen se mi vyplnil a tak mnoho let po prvotním setkání s Doomem opět nastal čas zatáhnout žaluzie, připravit si plato balených vod ke stolu a teď už jen objevovat neobjevené.

Máme tedy před sebou jako součást Final Dooma 2 nové kampaně: "TNT: Evilution" a "The Plutonia Experiment" přičemž každá má řádných 32 levelů.

Pocity, poznatky a celkový dojem: Tuším, že jsem začínal kampaní Plutonia a automaticky veškerou obtížnost si nastavil na ultraviolence a první level (Congo) mně podle očekávání obtížností napálil přesně tam, kde Doom II skončil. Těžko říct, automaticky nehraju pod ultraviolence, nicméně tady to byl příjemný, i když asi 45 minut trvající rozjezd.

Na srdíčku určitě zahřálo, že mapy jsou originální, není to jenom bludiště kde máte z bodu A dojít do bodu B. Spousta map má originální myšlenku (např. mapa 2 "Well of Souls") nebo moje velice oblíbená mapa 29 s názvem "Odyssey of Noises", kde celá mapa je vlastně město s baráky, uličkami, náměstím.... Tahle mapa je natolik propracovaná, že mi jako skalnímu Doomerovi zůstaval rozum stát, jakým způsobem do poslední kapky tady použili snad všechno, co Doom engine sám o sobě dokáže. Downtown z dvojky se s tím absolutně nedá srovnávat. Zmínil bych mapu pro hráče fajnšmekry, kterým žadná obtížnost není dost dobrá - pro ty je mapa 32 s názvem "Nightmare!", která je co do počtu Cyberdémonů, SpiderMastermindů a Arch-Vilů a dalších snad nejextrémnější/nejobtížnější mapou v celém tohle kompletu. Třešničkou na dortu byla zajímavá mapa, která je tvořena úzkým a propleteným bludištěm a při vstupu do něj se na x jeho míst teleportuje tuším asi 12 Arch-Vilů a člověk musí tak nějak, přežít.. :)

Trochu mě zamrzelo, že pár map ve hře nejde splnit na 3x 100%. V jedné misi oživuje zazděný arch-ville kamaráda, který stojí na sloupu, jinde technicky nejde zabít všechny.

Final Doom svou obtížností začíná tam, kde skončil Doom 2. Kampaně jsou pěkně propracované, neodfláknuté, mapy jsou originální a je tu i nová hudba. Byť se mnou někdo nebude souhlasit, pro mně osobně tohle je třetí pokračování Dooma, které rozhodně stojí za to a kde jsou vlastní technické možnosti Doom enginu vyčerpané na maximum.

Pro: Propracovanost, originalita, obtížnost, v žádné části hra nenudí

Proti: Není reálné vše dohrát na 3x 100%

+12+12 / 0
  • PC --
Hráno s modifikací Brutal Doom 1.19, obtížnost Full Ultra Violence

Evilution TNT:
Solidní nášup map, který jsem nakonec dokopal do zdárného konce i přes vysokou obtížnost některých kousků a hlavně pak nastávající rutině likvidace monster, a to i s parádním Brutal Doom modem. Výborné byly tajné levely, ačkoli Pharaoh byl trochu zmatený a hlavně zabugovaný (neobjevuje se v něm žlutý klíč, je potřeba použít noclip), Caribbean byl také výborný s velkolepým finále. Oba levely pak představují jistou odchylku od klasického důmovského level-designu ve smyslu orientace na Egypt a na karibik.

Plutonia Experiment:
Kurevsky obtížný pak. Problém tvoří malé prostory v kombinaci s velkými monstry a minigunčíky, kteří jsou na každém kroku, vyjíždějí za zády na výsuvných plošinách a jsou nastrčení snad do každého koutu, jen aby trochu ubrali zdraví. Minigunčík k minigunčíku a mariňák je na šrot.

V sedmé mapě jsem musel přejít na obtížnost Wuzzy, UV začínala být s Brutal Doomem dost frustrující. A dobře jsem udělal, protože super-secret mapa Go 2 It byla takový overkill, že bych to snad nikdy nedohrál. 342 těch nejtěžších nepřátel, megaspherama se tady nešetří, stejně tak rakety se válejí na zemi po stovkách. Po téhle mapě už není žádná jiná tak těžká...
+7+8 / -1
  • PC 90
Nové levely se mi líbily o dost méně, než v původní hře, ale i tak to byl prostě nářez. Navíc obtížnost byla chvílemi skutečně pekelná.

Pro: Doom + něco navíc.

Proti: Občas pekelná obtížnost v nových levelech.

+6+7 / -1