Evil West je akční hack'n'slash z pohledu třetí osoby. Na Americkém divokém západě se rozmohla temnota a všude se to hemží upíry. Hlavní hrdina Jesse Rentier se jako jeden z posledních tajných agentů instituce pro lov upírů vydává na tento západ, aby sprovodil temnou hrozbu z povrchu zemského a zachránil tak lidstvo.
Zabíjet hordu nemrtvých upírů i jiných příšer můžete za pomocí střelných zbraní, speciálních rukavic poháněných blesky a dalšími zařízeními. Zběsilá akce je zajištěná kombinováním různých chvatů soubojového systému. Pro zpestření akce je tu také strom dovedností, kde lze získávat nové schopnosti nebo si vylepšovat zbraně a nástroje pro ještě krvavější lázeň. Procházíte různá městečka, divočinu a další scenérie divokého západu, kde ožívají staré mýty a legendy. Hru je možné dohrát sólo nebo s jedním online kamarádem v kooperaci.
Hra byla v době vydání opatřena českými titulky.
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Poslední diskuzní příspěvek
veselykralicek
Nejlépe hodnocené komentáře
HolyMeatballLétající divočák mě už letos jednou fest dožral s hrou, kterou někteří oslavovali jako boží návrat k oldschool designu, zatímco já viděl čistou regresivní zbytečnost plivající na své vlastní dědictví. Tady Kovbojové vs. Upíři možná na žádné dědictví neplivou, ale jistá zbytečnost z toho opět páchne, a opět si mnozí kolegové všude po internetech zbůhdarma honí brčka mácháním nálepky staré školy nad hrou, která svým pojetím reálně tak nějak nezapadá do žádné generace. Evil West prostě je, existujíc tak nějak mimo časoprostor, a byť jsem se těch celých pompézních 7 hodin - což se opět se svou nulovou znovuhratelností či sebemenší motivací to kdykoliv zkoušet znovu opravdu krásně překládá do 50éčkové cenovky - bavil relativně obstojně takřka celou dobu, opět kroutím hlavou už jen nad tím, pro koho že to vlastně bylo vytvořeno.
Nalejme si čistého pohárku krve, Zlej Západ má poměrně úctyhodný koule. Svým nesmyslným příběhem nikterak závažně nezdržuje od akce, která je sice mechanicky jen prostoduchým pokusem imitovat moderního Kratose, ale ve své svižnosti a jednoduchosti se jí daří najít chytlavý rytmus a zároveň se svou absencí enemy locku zprostředkovat byť poměrně chaotickou, ale stále férovou výzvu. Zdaleka nejvíc však nechává své klenoty vykouknout z boxerek hned na začátku, kdy používá slovo 'SECRET' k označení na 10km viditelných blikajících truhliček s mincemi, které zpravidla bývají schované se vší důmyslností tříletého dítěte při hře na schovku. Aby taky ne, když je to striktně lineární tunelovka obklopená neviditelnými zdmi, jejíž úrovně zas a opět slouží především ku spojení kidlících arén. Tentokrát se ovšem vepřodruzi rozhodli hratelnost opepřit naprosto přebytečnými hádankami, ale to možná jen proto, aby opět nevydávali hru jen pětihodinovou.
A přestože tím výčet lichotek končí, vesměs tím končí i výčet výčitek. Víc toho v té hře prostě není. Jako řežba na vypnutí a odreagování více než adekvátní, ale stejně hrubě zazděna nesrovnatelně kvalitnější konkurencí, a to i na poli indie blbostí za cenu jedné kávy. A když už nějaká hra existuje jen a výhradně k tak krátkodobému bezmyšlenkovitému vyblbnutí, obvykle si za to nežádá cenu levnějšího kávovaru. Takže jo, prasátka se nám letos činila a pustila do světa během jednoho roku hned tři hry. A každá z nich tomu i odpovídá.
A mě to fakt strašně mrzí. Se stínáčem ukázali vizi, snahu, a schopnost do své hry dát i nějaké to srdíčko, výsledkem čehož byl pamětihodný produkt. Letos ukázali, že zřejmě potřebovali především hafo vydělat, a chuj s jejich reputací. Tak jo no, chuj s Vámi, další předražený lattéčko z automatu od Vás už nekoupím.
Nalejme si čistého pohárku krve, Zlej Západ má poměrně úctyhodný koule. Svým nesmyslným příběhem nikterak závažně nezdržuje od akce, která je sice mechanicky jen prostoduchým pokusem imitovat moderního Kratose, ale ve své svižnosti a jednoduchosti se jí daří najít chytlavý rytmus a zároveň se svou absencí enemy locku zprostředkovat byť poměrně chaotickou, ale stále férovou výzvu. Zdaleka nejvíc však nechává své klenoty vykouknout z boxerek hned na začátku, kdy používá slovo 'SECRET' k označení na 10km viditelných blikajících truhliček s mincemi, které zpravidla bývají schované se vší důmyslností tříletého dítěte při hře na schovku. Aby taky ne, když je to striktně lineární tunelovka obklopená neviditelnými zdmi, jejíž úrovně zas a opět slouží především ku spojení kidlících arén. Tentokrát se ovšem vepřodruzi rozhodli hratelnost opepřit naprosto přebytečnými hádankami, ale to možná jen proto, aby opět nevydávali hru jen pětihodinovou.
A přestože tím výčet lichotek končí, vesměs tím končí i výčet výčitek. Víc toho v té hře prostě není. Jako řežba na vypnutí a odreagování více než adekvátní, ale stejně hrubě zazděna nesrovnatelně kvalitnější konkurencí, a to i na poli indie blbostí za cenu jedné kávy. A když už nějaká hra existuje jen a výhradně k tak krátkodobému bezmyšlenkovitému vyblbnutí, obvykle si za to nežádá cenu levnějšího kávovaru. Takže jo, prasátka se nám letos činila a pustila do světa během jednoho roku hned tři hry. A každá z nich tomu i odpovídá.
A mě to fakt strašně mrzí. Se stínáčem ukázali vizi, snahu, a schopnost do své hry dát i nějaké to srdíčko, výsledkem čehož byl pamětihodný produkt. Letos ukázali, že zřejmě potřebovali především hafo vydělat, a chuj s jejich reputací. Tak jo no, chuj s Vámi, další předražený lattéčko z automatu od Vás už nekoupím.
Vivaldi Herní výzva 2025 - 2. Tenkrát Na Západě
Nakoľko je Herná výzva vždy priestor na to, aby človek vyskúšal hry, ktorým sa chcel venovať už nejaký čas dozadu, no vždy to z nejakého dôvodu odložil, tak Evil West bolo priam predurčené k tomu, aby som si ho vyskúšal naplno. Alternatívna história pôsobila zaujímavo a koniec koncov sa nikdy nebránim tomu ísť loviť upírov, alebo iné zmutované kreatúry, ktoré očividne chcú zlikvidovať ľudstvo a stať sa najsilnejšou rasou, aká obývala túto planétu.
Férovo poviem, že spočiatku som si hranie tohto titulu užíval. Malo to spád, schopnú atmosféru, solídneho hlavného hrdinu a súbojový systém, ktorý bol možno trochu všednejší, no postupne ma začalo baviť mlátiť príšery svojimi päsťami. Dáva to pocit, že každého jedného tvora v podstate likvidujeme vlastnými rukami a robí to z Jesseho celkom "badass" týpka. Avšak to trvá len do určitej dobe. Postupne som si uvedomoval, že hra síce ponúka celkom solídne možnosti ako bojovať s protivníkmi, no v podstate som využíval len jednu, ktorá sa mi ukázala ako najefektívnejšia.
Na normálnej úrovni som takto dokázal zvládnuť asi prvých 7 kapitol bez jediného zaváhania a reálne som začal umierať až pri stretnutí s druhým väčším bossom. Hra totiž spočiatku funguje ako aréna, kde bojujete proti malým protivníkom, pričom na konci sa budete musieť vysporiadať s niekým väčším. To síce naznačuje, že ide o bossa, no títo menší bossovia sa postupne budú v hre objavovať znovu a niekedy aj v kombinácii s ďalšími, kedy sa už zo súbojov začal stávať celkom neprehľadný bordel. Vždy existujú cesty ako sa s nimi síce vysporiadať no postupne sa takto začala hra stávať v súboji dosť únavnou a repetetívnou.
Tiež ma dosť zamrzelo, že hra nedáva moc možností na to skúmať prostredie okolo vás a v podstate vás skôr ťahá v lineárnych koridoroch za ručičku, aby ste presne vedeli kadiaľ máte ísť. Istá forma explorácie tu síce je, no v zásade veľmi málokedy vybočíte z nejakej oblasti. Horšie ale je, že sú tu miesta, kde sa späť už nemôžete vrátiť. Sú tu prekážky, ktoré dokážete z jednej strany preskočiť, no späť sa už vrátiť nedokážete, aby ste sa vrátili pre nejaké zlato alebo truhlicu, ktorú ste si všimli príliš neskoro.
Gameplay ma teda po chvíli trochu začal unavovať, no čo hru posúvalo najviac celú dobu vpred sú jej zbrane. Budete ich síce odblokovávať postupne, a ako som povedal, najúčinnejšia zbraň sú jednoznačne vaše päste (lepšie by to nespravil ani Joe Baker), ale zase je super využiť veci ako je brokovnica, puška, plameňomet, dynamity či dokonca aj guľomet. Okrem toho každú zbraň môžete za dostatok zlata a bodov skúseností ešte aj nejakým spôsobom vylepšovať a dosiahnuť tak skutočne parádne výsledky.
Príbehovo ma hra tiež celkom dokázala držať v pozornosti a jednotlivé lokality mali aspoň v niečom svoje čaro. V mnohom som sa ale často cítil v podobne ako minulý rok kritizovanom Unknown 9: Awakening. Je však treba priznať, že tu aspoň hra dobre vie čo chce od vás dosiahnuť a nepridáva elementy, ktoré tomu nejakým spôsobom škodia. Sú tu dobre spracované hlavolamy, silní protivníci a je potrebné ich všetkých zlikvidovať. A okrem toho ešte 4 bossfighty, pričom prvé 3 by som označil za kvalitné a dobre spracované. Finálny je však úplne iná story a mal som pocit, že bol na normálnej úrovni miestami dosť neférový. Postupne som si síce všimol určité veci, ktoré ho uľahčili, no trvalo to hodnú chvíľu, než som bol schopný zladiť rýchlosť s Felicity.
Vo výsledku si myslím, že hra je dobrá, no rozhodne nie tak dobrá, ako som od nej očakával. Nevidím dôvod, aby som sa k tomu ešte vrátil. Príbeh a zbrane sú dobré a aj akcia a gameplay je fajn, no je blbé ak si postupne začnem uvedomovať ako s hrou neustále bojujem a presviedčam sa, aby som pokračoval. To by malo ísť nejako samé od seba.
Nakoľko je Herná výzva vždy priestor na to, aby človek vyskúšal hry, ktorým sa chcel venovať už nejaký čas dozadu, no vždy to z nejakého dôvodu odložil, tak Evil West bolo priam predurčené k tomu, aby som si ho vyskúšal naplno. Alternatívna história pôsobila zaujímavo a koniec koncov sa nikdy nebránim tomu ísť loviť upírov, alebo iné zmutované kreatúry, ktoré očividne chcú zlikvidovať ľudstvo a stať sa najsilnejšou rasou, aká obývala túto planétu.
Férovo poviem, že spočiatku som si hranie tohto titulu užíval. Malo to spád, schopnú atmosféru, solídneho hlavného hrdinu a súbojový systém, ktorý bol možno trochu všednejší, no postupne ma začalo baviť mlátiť príšery svojimi päsťami. Dáva to pocit, že každého jedného tvora v podstate likvidujeme vlastnými rukami a robí to z Jesseho celkom "badass" týpka. Avšak to trvá len do určitej dobe. Postupne som si uvedomoval, že hra síce ponúka celkom solídne možnosti ako bojovať s protivníkmi, no v podstate som využíval len jednu, ktorá sa mi ukázala ako najefektívnejšia.
Na normálnej úrovni som takto dokázal zvládnuť asi prvých 7 kapitol bez jediného zaváhania a reálne som začal umierať až pri stretnutí s druhým väčším bossom. Hra totiž spočiatku funguje ako aréna, kde bojujete proti malým protivníkom, pričom na konci sa budete musieť vysporiadať s niekým väčším. To síce naznačuje, že ide o bossa, no títo menší bossovia sa postupne budú v hre objavovať znovu a niekedy aj v kombinácii s ďalšími, kedy sa už zo súbojov začal stávať celkom neprehľadný bordel. Vždy existujú cesty ako sa s nimi síce vysporiadať no postupne sa takto začala hra stávať v súboji dosť únavnou a repetetívnou.
Tiež ma dosť zamrzelo, že hra nedáva moc možností na to skúmať prostredie okolo vás a v podstate vás skôr ťahá v lineárnych koridoroch za ručičku, aby ste presne vedeli kadiaľ máte ísť. Istá forma explorácie tu síce je, no v zásade veľmi málokedy vybočíte z nejakej oblasti. Horšie ale je, že sú tu miesta, kde sa späť už nemôžete vrátiť. Sú tu prekážky, ktoré dokážete z jednej strany preskočiť, no späť sa už vrátiť nedokážete, aby ste sa vrátili pre nejaké zlato alebo truhlicu, ktorú ste si všimli príliš neskoro.
Gameplay ma teda po chvíli trochu začal unavovať, no čo hru posúvalo najviac celú dobu vpred sú jej zbrane. Budete ich síce odblokovávať postupne, a ako som povedal, najúčinnejšia zbraň sú jednoznačne vaše päste (lepšie by to nespravil ani Joe Baker), ale zase je super využiť veci ako je brokovnica, puška, plameňomet, dynamity či dokonca aj guľomet. Okrem toho každú zbraň môžete za dostatok zlata a bodov skúseností ešte aj nejakým spôsobom vylepšovať a dosiahnuť tak skutočne parádne výsledky.
Príbehovo ma hra tiež celkom dokázala držať v pozornosti a jednotlivé lokality mali aspoň v niečom svoje čaro. V mnohom som sa ale často cítil v podobne ako minulý rok kritizovanom Unknown 9: Awakening. Je však treba priznať, že tu aspoň hra dobre vie čo chce od vás dosiahnuť a nepridáva elementy, ktoré tomu nejakým spôsobom škodia. Sú tu dobre spracované hlavolamy, silní protivníci a je potrebné ich všetkých zlikvidovať. A okrem toho ešte 4 bossfighty, pričom prvé 3 by som označil za kvalitné a dobre spracované. Finálny je však úplne iná story a mal som pocit, že bol na normálnej úrovni miestami dosť neférový. Postupne som si síce všimol určité veci, ktoré ho uľahčili, no trvalo to hodnú chvíľu, než som bol schopný zladiť rýchlosť s Felicity.
Vo výsledku si myslím, že hra je dobrá, no rozhodne nie tak dobrá, ako som od nej očakával. Nevidím dôvod, aby som sa k tomu ešte vrátil. Príbeh a zbrane sú dobré a aj akcia a gameplay je fajn, no je blbé ak si postupne začnem uvedomovať ako s hrou neustále bojujem a presviedčam sa, aby som pokračoval. To by malo ísť nejako samé od seba.
adam.kulhanekJak by to asi mohlo vypadat na divokém západě, pokud by na světě existovali upíři a další děsivá monstra a mezi lidmi se pohybovali badass lovci upírů? Přesně tohle můžeme vidět ve hře Evil West.
Příběh se točí kolem klasického klišé, kdy si upíři chtějí zotročit lidstvo a převzít kontrolu nad světem a my tomu musíme zabránit. Rozvíjení příběhu pak probíhá především mezi misemi a jediný příběhový zvrat v podobě přeměny otce Jesseho v mocného upíra je od začátku značně čitelný, takže nijak nepřekvapí. Nicméně příběh zde prim nehraje, bude to především o akci.
A ta je skutečně povedená. Hlavně se mi líbí celkem slušná variabilita, čím vším je možné nepřátelské stvůry zabíjet. Je tu pistole, puška, brokovnice, boxování rukavicí, plamenomet, elektřina, atd. To vše se dá kombinovat a postupně zapojovat do bojového stylu. Osobně se mi nejvíce zamlouvalo pomocí rukavice přitáhnout nepřítele, dát mu sadu pěstmi a nakonec ho odhodit uppercutem. Nicméně jen tohle na hru pochopitelně nestačí, pokud se zrovna nehraje na nejlehčí obtížnost, je potřeba útoky vhodně kombinovat se silnějšími zbraněmi, které ale zase není možné používat kdykoliv se hráči zlíbí kvůli jejich cooldownu.
Větší zábava pak přijde při boji s mini bossy, obzvláště když jich je později v aréně více najednou. Osobně jsem měl nejraději ty s obřími štíty a vyšší upíry. No, nejraději. Později mi doslova pili krev, zvláště na začátku poslední mise při hraní na nejtěžší obtížnost, kde jsem musel nejprve porazit 4 monstra se štítem a následně bez checkpointu jít na 3 upíry. Zabralo mi to celou řadu pokusů a ve výsledku několik hodin opakovaného bojování. Ve hře pak dojde i na velké bossy, kteří mohou i na nižší obtížnosti slušně zatopit. Nicméně mají mezi svými fázemi checkpointy, díky kterým se souboj s nimi dá v pohodě zvládnout i na nejtěžší obtížnost, kdy se prostě jen stačí naučit jejich typy útoků.
Level design je naprosto intuitivní, ve výsledku je to čistě lineární koridorovka, kde jsou úrovně zaplněny bojovými arénami a přechody mezi nimi. V nich je často i nějaká slepá odbočka, kde je možné najít různé bonusy či peníze, za které si lze koupit vylepšení vybavení. Jen škoda, že když se nejprve vydám tou hlavní cestou, příběh postoupí dál a k předchozí odbočce se už nedá vrátit. Občas také působí divně, když cesta vede třeba do dolu, který má zatarasený vchod, přes který jsou vidět obrovské díry, kudy by se v pohodě protáhl i třikrát tlustší člověk. Nicméně já musím místo toho hledat do dolu jinou cestu. Nebo jindy musím složitě spouštět padací mosty, přitom stačí u prvního spínače doslova přelézt několik krabic.
Hra nabízí spoustu akce a zábavy, avšak po čase dojde na stereotyp, který jsem začal pociťovat zhruba v polovině hry. Potěší drobné odreagovačky jako jízda ve vozíku ala Indiana Jones nebo řešení drobných puzzlů. Za mě tedy celkem spokojenost. Hru jsem dříve vůbec neznal, ale narazil jsem na ni náhodou v rámci Humble Choice, takže ve výsledku je pro mě příjemným překvapením.
Příběh se točí kolem klasického klišé, kdy si upíři chtějí zotročit lidstvo a převzít kontrolu nad světem a my tomu musíme zabránit. Rozvíjení příběhu pak probíhá především mezi misemi a jediný příběhový zvrat v podobě přeměny otce Jesseho v mocného upíra je od začátku značně čitelný, takže nijak nepřekvapí. Nicméně příběh zde prim nehraje, bude to především o akci.
A ta je skutečně povedená. Hlavně se mi líbí celkem slušná variabilita, čím vším je možné nepřátelské stvůry zabíjet. Je tu pistole, puška, brokovnice, boxování rukavicí, plamenomet, elektřina, atd. To vše se dá kombinovat a postupně zapojovat do bojového stylu. Osobně se mi nejvíce zamlouvalo pomocí rukavice přitáhnout nepřítele, dát mu sadu pěstmi a nakonec ho odhodit uppercutem. Nicméně jen tohle na hru pochopitelně nestačí, pokud se zrovna nehraje na nejlehčí obtížnost, je potřeba útoky vhodně kombinovat se silnějšími zbraněmi, které ale zase není možné používat kdykoliv se hráči zlíbí kvůli jejich cooldownu.
Větší zábava pak přijde při boji s mini bossy, obzvláště když jich je později v aréně více najednou. Osobně jsem měl nejraději ty s obřími štíty a vyšší upíry. No, nejraději. Později mi doslova pili krev, zvláště na začátku poslední mise při hraní na nejtěžší obtížnost, kde jsem musel nejprve porazit 4 monstra se štítem a následně bez checkpointu jít na 3 upíry. Zabralo mi to celou řadu pokusů a ve výsledku několik hodin opakovaného bojování. Ve hře pak dojde i na velké bossy, kteří mohou i na nižší obtížnosti slušně zatopit. Nicméně mají mezi svými fázemi checkpointy, díky kterým se souboj s nimi dá v pohodě zvládnout i na nejtěžší obtížnost, kdy se prostě jen stačí naučit jejich typy útoků.
Level design je naprosto intuitivní, ve výsledku je to čistě lineární koridorovka, kde jsou úrovně zaplněny bojovými arénami a přechody mezi nimi. V nich je často i nějaká slepá odbočka, kde je možné najít různé bonusy či peníze, za které si lze koupit vylepšení vybavení. Jen škoda, že když se nejprve vydám tou hlavní cestou, příběh postoupí dál a k předchozí odbočce se už nedá vrátit. Občas také působí divně, když cesta vede třeba do dolu, který má zatarasený vchod, přes který jsou vidět obrovské díry, kudy by se v pohodě protáhl i třikrát tlustší člověk. Nicméně já musím místo toho hledat do dolu jinou cestu. Nebo jindy musím složitě spouštět padací mosty, přitom stačí u prvního spínače doslova přelézt několik krabic.
Hra nabízí spoustu akce a zábavy, avšak po čase dojde na stereotyp, který jsem začal pociťovat zhruba v polovině hry. Potěší drobné odreagovačky jako jízda ve vozíku ala Indiana Jones nebo řešení drobných puzzlů. Za mě tedy celkem spokojenost. Hru jsem dříve vůbec neznal, ale narazil jsem na ni náhodou v rámci Humble Choice, takže ve výsledku je pro mě příjemným překvapením.
YokolobunaDokonalá hra? Ani náhodou. Jsem však naprosto spokojený. Evil West je velmi lineární akční zážitek s velmi dobrým soubojovým systémem, která v kontextu současných open-world her působí paradoxně svěže.
Protagonista Jesse Rentier je macho borec ověšený kvéry, který jakožto elitní "supervoják" (supercowboy ?) v USA koncem 19. století musí odvrátit upíří apokalypsu. Jde tak o béčko jako řemen, které si ale na nic nehraje a svá předsevzetí si plní náramně. Scénář občas trochu zaskřípe a hra je místy nechtěně trošinku trapná, jinak je s ultimátním netopýřím deratizátorem Jessiem náramná sranda. Lore hry je i přes přiznanou béčkovou vlastně dost fajn a zdejší verze arogantních krvesajů baví. V Evil West jsou upíři správně hnusní, nechutní a sebestřední. Se zdejší sebrankou by bylo Stmívání úplně jiná podívaná.
Evil West je však převážně o přehnané akci a v tomto ohledu hra jednoznačně boduje. Soubojový systém i vzhledem k umístění kamery asi nejvíce připomene novodobé God of War. K úspěchu vede zručné kombinování jednotlivých možností boje, přičemž útoky na blízko doplňuje po celou hru se rozrůstající arzenál kvérů a udělátek. Souboják je výborný a možností přehršel. Velmi kvituji vyváženost, na obtížnost "EVIL", jsem byl nucen využívat všechny možnosti hry a u kosení zástupů po krvi lačnících nepřátel si náramně užíval.
Osobně jsem si hru užil i kvůli vážně tuhé obtížnosti EVIL, kterou jsem odvážně zvolil hned při prvním průchodu (a s vypnutým aim assistem). Výzva to byla místy vážně až frustrující, odměněn jsem však byl skvělým pocitem zadostiučinění. Za sebe rozhodně doporučuji, i když zejména střety s velmi dobře zpracovanými bossy hlavně při prvních pokusech vypadají skoro až nereálně. O to víc mne však zamrzela, že po zdolání hry jsem nedostal k obtížnosti adekvátní trofej (!).
V souvislosti se hrou bývá zmiňována nevalná délka, subjektivně mám však kratší hry rád a Evil West byl za mne dlouhý vlastně tak akorát. Vzhledem k četným opakováním některých tuhých pasáží jsem se dostal až někam ke 24 hodinám.
Na hře jsou přes všechnu chválu cítit jisté rezervy. Předně je vše až bizarně lineární a připravte se na fůru neviditelných zdí. Občas také nesmyslně přeskočíte překážku a najednou již není návratu. Prostředí je poté absolutně neinteraktivní a leveldesign je již dost překonaný. Osobně mi to však takřka vůbec nevadilo. Hra mi vlastně dala zavzpomínat na v jistých kruzích až nenáviděný The Order: 1886, a to jak zpracováním, tak vlastně i námětem (i zde se ostatně objevují kromě upírů i monstra podobná vlkodlakům). V tomto srovnání však vychází vítězně právě Evil West, byť má spokojenost pramení nejspíše i z toho, že jsem obě hry kupoval s jistým odstupem od vydání za již rozumnější ceny.
Málokdy mohu říci, že hra do puntíku splnila má očekávání. Evil West je přesně takový, jaký jsem doufal a po takřka "nekonečném" eposu v podobě třetího Zaklínače jde o ideální odreagování. Vůbec bych se nezlobil za vznik série a další díl s o něco větším rozpočtem bych si moc rád zahrál. Hra má ve světě relativně úspěch, tak snad nejde jen o zbožné prání.
Hodnocení na DH v době dohrání: 71 %; 14. hodnotící; fyzická kopie na disku
Protagonista Jesse Rentier je macho borec ověšený kvéry, který jakožto elitní "supervoják" (supercowboy ?) v USA koncem 19. století musí odvrátit upíří apokalypsu. Jde tak o béčko jako řemen, které si ale na nic nehraje a svá předsevzetí si plní náramně. Scénář občas trochu zaskřípe a hra je místy nechtěně trošinku trapná, jinak je s ultimátním netopýřím deratizátorem Jessiem náramná sranda. Lore hry je i přes přiznanou béčkovou vlastně dost fajn a zdejší verze arogantních krvesajů baví. V Evil West jsou upíři správně hnusní, nechutní a sebestřední. Se zdejší sebrankou by bylo Stmívání úplně jiná podívaná.
Evil West je však převážně o přehnané akci a v tomto ohledu hra jednoznačně boduje. Soubojový systém i vzhledem k umístění kamery asi nejvíce připomene novodobé God of War. K úspěchu vede zručné kombinování jednotlivých možností boje, přičemž útoky na blízko doplňuje po celou hru se rozrůstající arzenál kvérů a udělátek. Souboják je výborný a možností přehršel. Velmi kvituji vyváženost, na obtížnost "EVIL", jsem byl nucen využívat všechny možnosti hry a u kosení zástupů po krvi lačnících nepřátel si náramně užíval.
Osobně jsem si hru užil i kvůli vážně tuhé obtížnosti EVIL, kterou jsem odvážně zvolil hned při prvním průchodu (a s vypnutým aim assistem). Výzva to byla místy vážně až frustrující, odměněn jsem však byl skvělým pocitem zadostiučinění. Za sebe rozhodně doporučuji, i když zejména střety s velmi dobře zpracovanými bossy hlavně při prvních pokusech vypadají skoro až nereálně. O to víc mne však zamrzela, že po zdolání hry jsem nedostal k obtížnosti adekvátní trofej (!).
V souvislosti se hrou bývá zmiňována nevalná délka, subjektivně mám však kratší hry rád a Evil West byl za mne dlouhý vlastně tak akorát. Vzhledem k četným opakováním některých tuhých pasáží jsem se dostal až někam ke 24 hodinám.
Na hře jsou přes všechnu chválu cítit jisté rezervy. Předně je vše až bizarně lineární a připravte se na fůru neviditelných zdí. Občas také nesmyslně přeskočíte překážku a najednou již není návratu. Prostředí je poté absolutně neinteraktivní a leveldesign je již dost překonaný. Osobně mi to však takřka vůbec nevadilo. Hra mi vlastně dala zavzpomínat na v jistých kruzích až nenáviděný The Order: 1886, a to jak zpracováním, tak vlastně i námětem (i zde se ostatně objevují kromě upírů i monstra podobná vlkodlakům). V tomto srovnání však vychází vítězně právě Evil West, byť má spokojenost pramení nejspíše i z toho, že jsem obě hry kupoval s jistým odstupem od vydání za již rozumnější ceny.
Málokdy mohu říci, že hra do puntíku splnila má očekávání. Evil West je přesně takový, jaký jsem doufal a po takřka "nekonečném" eposu v podobě třetího Zaklínače jde o ideální odreagování. Vůbec bych se nezlobil za vznik série a další díl s o něco větším rozpočtem bych si moc rád zahrál. Hra má ve světě relativně úspěch, tak snad nejde jen o zbožné prání.
Hodnocení na DH v době dohrání: 71 %; 14. hodnotící; fyzická kopie na disku
Pro: Výborný soubojový systém; fajn lore a svět; zpracování nepřátel; souboje s bossy; na nejvyšší obtížnost příjemná a odměňující výzva; dávkování nových zbraní a schopností; lineární
Proti: Opravdu hodně lineární; scénář je občas trochu trapný; velmi striktní leveldesign; "rozbitá" trofej
ActualPigeon5Při launchi jsem četl, že je Evil West jako hra z X360 generace, kdy vývojáři ještě dokázali dělat hry co nemají 150 hodin a kdy vycházelo kratších akčních řezaček asi nejvíc. Já teď po 100 hodinách v KCD 2 (a nevím kolika ještě před sebou) jsem hledal hru na odpočinek od Jindřicha a volba padla na tuhle ne zase tak moc westernovou střílečku.
Evil West se sice odehrává v období divokého západu, ale jsou tam vzducholodě, elektrické zbraně a hlavně upíří epidemie. Náš hrdina Jesse Rentier je členem Rentierovi agentury (protiupírské FBI), které vede jeho otec. Nečekal jsem, že hlavní Jesseho zbraní bude elektrická rukavice a střelné zbraně budou spíš méně používaným doplňkem k meelee combatu. Střelných zbraní je velké množství (od revolveru, pušky, brokovice, plamenometu, kuše až ke gatling gunu) a stejně jako rukavice jde každou upgradovat o několik nových skillů. Takže napřed rukavicí jenom boxujeme, pak se přidává zvednutí soupeře do vzduchu, přitažení a udělení elektrického šoku a podobné. Většina střelných zbraní má cooldowny, takže typicky silné soupeře boxujeme, pak střelíme brokovnicí do ksichtu, pak do něho vyprázdníme nádrž plamenometu, dáme elektrošok a opět boxujeme.
Všechny tyto akce na sebe krásně navazují plus k tomu lze ještě přidávat plošné útoky na slabší soupeře nebo jejich házení do silných. Souboj jsem si vážně užíval, jednak kvůli poměrně širokému arzenálu, ale i kvůli slušné rozdílnosti soupeřů (od silných štítařů po otravné létající potvory). Fantastické byly i skoro všechny bossfighty. Na normální obtížnost jsem se občas dostal do problémů, ale jinak při správné kombinaci schopností jsem rychle postupoval misemi v pouštních skalách, lesech, ropných polích, westernových městečkách a dalších lokacích občas proložených krátkými, hezkými cutscénami, posunující ne úplně zajímavý příběh až k finální záchraně USA před upíry.
Mise jsou naprosto lineární, nejde zabloudit, viditelné i neviditelné zdi vás nikam nepustí, maximálně občas za roh pro collectible nebo peníze na vylepšování. Nijak mě to nevadilo a jednoduchý "tunel" mi vyhovoval.
Hru hodnotím výš než zdejší komunita, zčásti to může být i kvůli už pociťované únavě z Kingdom Come a potřebě u něčeho vypnout a jenom kosit. Hru jsem si opravdu nečekaně užil a můžu doporučit všem milovníkům her typu Darksiders, staré God of War a podobných. Je to má první letošní hra z Herní výzvy a už je zase březen, tak doufám, že si zbytek výzvy nenechám klasicky na poslední dva měsíce. Hrál jsem v gamepassu kde za pár dní končí, ale až to bude za dvě kila ve slevě, tak to dám a zkusím případně dokompletovat na Evil obtížnost.
Herní výzva HC varianta 2.kategorie Tenkrát na západě
Evil West se sice odehrává v období divokého západu, ale jsou tam vzducholodě, elektrické zbraně a hlavně upíří epidemie. Náš hrdina Jesse Rentier je členem Rentierovi agentury (protiupírské FBI), které vede jeho otec. Nečekal jsem, že hlavní Jesseho zbraní bude elektrická rukavice a střelné zbraně budou spíš méně používaným doplňkem k meelee combatu. Střelných zbraní je velké množství (od revolveru, pušky, brokovice, plamenometu, kuše až ke gatling gunu) a stejně jako rukavice jde každou upgradovat o několik nových skillů. Takže napřed rukavicí jenom boxujeme, pak se přidává zvednutí soupeře do vzduchu, přitažení a udělení elektrického šoku a podobné. Většina střelných zbraní má cooldowny, takže typicky silné soupeře boxujeme, pak střelíme brokovnicí do ksichtu, pak do něho vyprázdníme nádrž plamenometu, dáme elektrošok a opět boxujeme.
Všechny tyto akce na sebe krásně navazují plus k tomu lze ještě přidávat plošné útoky na slabší soupeře nebo jejich házení do silných. Souboj jsem si vážně užíval, jednak kvůli poměrně širokému arzenálu, ale i kvůli slušné rozdílnosti soupeřů (od silných štítařů po otravné létající potvory). Fantastické byly i skoro všechny bossfighty. Na normální obtížnost jsem se občas dostal do problémů, ale jinak při správné kombinaci schopností jsem rychle postupoval misemi v pouštních skalách, lesech, ropných polích, westernových městečkách a dalších lokacích občas proložených krátkými, hezkými cutscénami, posunující ne úplně zajímavý příběh až k finální záchraně USA před upíry.
Mise jsou naprosto lineární, nejde zabloudit, viditelné i neviditelné zdi vás nikam nepustí, maximálně občas za roh pro collectible nebo peníze na vylepšování. Nijak mě to nevadilo a jednoduchý "tunel" mi vyhovoval.
Hru hodnotím výš než zdejší komunita, zčásti to může být i kvůli už pociťované únavě z Kingdom Come a potřebě u něčeho vypnout a jenom kosit. Hru jsem si opravdu nečekaně užil a můžu doporučit všem milovníkům her typu Darksiders, staré God of War a podobných. Je to má první letošní hra z Herní výzvy a už je zase březen, tak doufám, že si zbytek výzvy nenechám klasicky na poslední dva měsíce. Hrál jsem v gamepassu kde za pár dní končí, ale až to bude za dvě kila ve slevě, tak to dám a zkusím případně dokompletovat na Evil obtížnost.
Herní výzva HC varianta 2.kategorie Tenkrát na západě
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
Snix
PC
45
41 dní -
danny21
PC
75
45 dní -
Bartcore86
PC
70
47 dní -
DuDu008
PS5
80
62 dní -
Keith T. Maxwell
PC 7078 dní
Statistiky
- Id hry:
- 22682
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h22682
- Přidána:
- 29.08.2022
3 roky a 175 dní
- Hodnocení:
- 35 (40-80 %)
- Komentářů:
- 9
- Oblíbenost:
-
6
16
-
2
31
- Návštěvnost:
- 6140× (celkem)
- 173× (poslední měsíc)
- 51× (poslední týden)
- 0× (dnes)
Pro: Solidní souboje v čele se slušnou variabilitou nepřátel a dávkováním nových zbraní a schopností
Proti: Nepochopím člověka, kterej to koupí za plnou a bude s tím spokojen; sic zábavný, ale pořád dosti laciný prťavý derivát snažící se svézt na vlně aktuálně populárních, větších a lepších her...což je ozaj oldschool jaxviňa