Commandos 3: Destination Berlin

Čtvrté pokračování (počítám-li i datadisk k prvnímu dílu) legendární herní série v čele se členy elitní jednotky Commandos již v některých aspektech trochu pokulhává za svými předchůdci, přesto se však jedná o povedený kousek se spoustou možností, jenž řada dnešních titulů již bohužel postrádá.

Oproti dvojce se zde nenachází Driver, který mi ale rozhodně nechyběl, protože jsem ho považoval za zbytečnou postavu už v díle prvním (samozřejmě za předpokladu, že by vozidla uměl řídit někdo jiný), dále zmizela Nataša, jenž mi přeci jen trochu scházela, ale vzhledem k charakteru misí by asi její potenciál stejně využit nebyl a posledním chybějícím členem je pes Whiskey, který by se v některých misích jistě uplatnil.

Rozdělení misí do tří kampaní (Stalingrad, Střední Evropa a Normandie) mi přišlo jako vcelku zajímavý nápad, ale i tak se později ukázalo, že třetímu dílu něco chybí. Přesto se však některé mise opravdu velmi povedly a i když při plnění té poslední máte pro vylodění v Normandii k dispozici jen pár vojáků, přičemž vy sami ovládáte pouze Greena Bareta (což na mé tváři vykouzlilo nejeden úsměv), považuji ji za vůbec nejlepší ve hře.

Musím vyjmenovat i pár nedostatků přičemž tím prvním, kterého jsem si všiml již na úplném začátku hraní, bylo jakési 3D zobrazení, jenž podle mě do tohoto žánru nepatří, protože mu nejvíce sluší staré dobré zobrazení ve 2D. Dále mě zklamala obtížnost, která, i když je vyšší než u většiny stejně starých her, byla nastavena zase o stupínek níže, než v předchozím díle a tím se dostávám k hlavnímu záporu této hry, kterým je krátká herní doba. Na tu má vliv jak již zmíněná nižší obtížnost, tak také počet misí, jenž se při celkovém součtu v jednotlivých kampaních zastaví na čísle jedenáct.

Mrzí mě také, že tředí díl Commandos je zatím posledním pokračovatelem celé série, patřícím do herního žánru real-time strategií a doufám, že členové vývojářského týmu Pyro Studios pracují nebo v brzké době začnou pracovat na důstojném pokračování.