Assassin’s Creed III - The Tyranny of King Washington: The Betrayal

První část nám skončila v momentě, kdy zlotřilý Putnam uvěznil Connora. Opět nezbylo, než se podivovat nad tupostí záporáků, ale tak už to v AC sérii chodí. Závěr dílu dal jasně tušit, že příště se přesuneme do Bostonu. Na novinky a změny jsem se těšil, na Boston, jakožto na mou nejméně oblíbenou destinaci jsem se těšil už podstatně méně…

Předně je třeba říct, že Zrada se nese v duchu prvního dílu – tedy Connor má stále magické schopnosti, vedlejší questy jsou dost laciné, mapa je přístupná jen zčásti, no a hráč opět získává výbavu z truhel, jenomže… Boston je od hlavy k patě napěchován takovým počtem vojáků, že prakticky neexistuje nic jako bezpečná oblast. Otevřít jakoukoli truhlu znamená probít se přes cca 10-20 vojáků a to opravdu není zábavné. Veškeré volné aktivity, veškeré zkoumání města i plnění questů je našlapáno nezáživnými souboji, neboť co ulice, to skupina modrokabátníků, kteří se na Connora vrhají téměř okamžitě (žádná míra známosti tu nehraje roli).

To špatné…
- 1/3 sekvence je opět souvislý sled misí bez možnosti svobodného pohybu.
- soubojů je hrozné množství. Málokdy je možné se jim vyhnout a přesto dosáhnout svého cíle.
- Boston, obzvláště přístavní půlka města je nudná a ta venkovská část je uzamčená… škoda.

A to dobré…
- příběh je nadále poutavý, plný nápaditých misí a starých postav v nových rolích.
- nová magická schopnost umožňující omezené létání je velmi zajímavá a zase mění styl hraní
- v Bostonu až neobvykle často prší, což je ale docela příjemné zpestření.

Zrada, jakožto druhá část Tyranské trilogie je v mnoha ohledech stejná jako Hanba a přesto jiná vinou množství akce, která ničí atmosféru i jakýkoli klidný průzkum města. Škoda té přeplácanosti nepřátel a truhel. Vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo DLC o 2 hodiny kratší, ale zato bez té neutuchající vlny soubojů.