Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Witcher

Zaklínač, Wiedźmin, The Witcher: Enhanced Edition, Zaklínač: Rozšířená Edice

26.10.2007
87
849 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Zaklínač je fantasy RPG vytvořené podle románů Andrzeje Sapkowského a je volným pokračováním jeho ságy. Zhostíte se v něm role Geralta z Rivie, zaklínače - geneticky mutovaného lovce příšer. Geralta se ztrátou paměti naleznou staří kolegové zaklínači v lesích a je přiveden do jejich pevnosti Kaer Morhen. Za nedlouho je však pevnost napadena neznámým mágem a největší zaklínačská tajemství jsou ukradena. Zaklínači, včetně hráče, se proto vydávají po stopách zloděje.

Necelý rok po vydání původní hry vyšla Rozšířená Edice, která se pohybuje na pomezí patche a datadisku. Jeden z důvodů vydání byl fakt, že v některých zemích chyběla většina bonusového materiálu, který známe z české verze distribuce. Tato edice obsahuje: původní hru s patchem 1.4, Making of Video, editor D'jinni, dvě nová dobrodružství Cena neutrality a Vedlejší účinky (česky nadabované), 2 CD s hudbou, Průvodce hrou, papírovou mapu, povídku (převzatá první povídka z knihy Poslední přání) a manuál.

Co se týče samotné hry, byl vylepšen inventář, přidány nové modely NPC a gestikulace postav, vylepšená mimika obličejů, přepsány dialogy, výrazně sníženy nahrávací doby (údajně o 80%) a další drobnosti. Lze si také vybrat jazykový balíček, hru tedy jde hrát v češtině, angličtině, polštině, atd. Pro majitele původní hry je veškerý obsah z Rozšířené Edice ke stažení zdarma.

Po rozšířené edici se fanoušci o 3 roky později dočkali i druhého dílu.


Poslední diskuzní příspěvek

Já bych jedničku rozhodně nevynechával, doteď je to můj nejoblíbenější díl..

A na rozdíl od Vurhora mi ty kostky sedly víc než gwent a doteď mám Zaklínače 1 nainstalovanýho, protože si v něm dám občas kostky..

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Hodnocení a komentář platí pro The Witcher: Enhanced Edition, původní verzi jsem nehrál, takže nemůžu porovnávat.

Zaklínač je rozhodně nejlepší RPG za posledních pár let. Popravdě jsem se nejdřív bál hry za samotného Geralta, jehož charakter prakticky znemožňuje nějaké rozhodování ve smyslu dobro/zlo, klíčové to prvky ostatních RPG. Naštěstí to nebylo tak hrozné. Neutrálně Geralt odehrát jde, nicméně je třeba hnidopišsky nehledat rozdíly mezi jeho chováním v knihách a hře. A to samé platí o příběhu, který v souvislosti s koncem knih samozřejmě skřípe.

Ona by to byla škoda, protože sám o sobě je příběh velmi dobrý, gradující s výborně napsanými dialogy (což platí o všech textech ve hře). Vedlejší questy jsou chytlavé, stejně jako questíky s kostkama a boxem (který byl ale směšně jednoduchý).
Vývoj postavy by mohl být propracovanější, což ovšem neznamená, že není dostačující. Stejně tak soubojový systém, který jsem docenil až v pozdější fázi hry. Potěší neokoukané potvory, na které jsem při hraní narazil. Taková polednice, půlnočnice, kikimora nebo i obyčejný utopenec byl osvěžením.
Živost herního světa je úžasná. Při dešti se lidé v ulicích schovají pod okap a nadávají nad počasím, potloukají se po měste, pomlouvají, nadávají, chodí do práce a večer zalehají do postele (což neplatí o té hnusné babizně, která mě nechtěla pustit za Shani ani o půlnoci :-)). Ono najít kde se zrovna nachází takový Zoltan byl občas problém.

Zaklínač je vynikající a dokázal mě připoutat k PC jako málo her. Ale úplně splněný sen to není. Byl bych raději, kdyby byla hra zasazena před románový cyklus a mohli bychom se tak setkat s Yennefer, Ciri nebo Yarpenem. Aspoň že ten Marigold tu nechybí... Ale co, třeba někdy ve druhém díle :)

Pro: Příběh, questy, grafika, hratelnost, povedené přídavky Cena neutrality a Vedlejší účinky

Proti: Opakující se obličeje obyvatel a grafika jeskyní a krypt, někdy negeraltovské rozhodování

+108 +111 −3
  • PC 100
Na DH mám ohodnoceno přes 80 her. Dvě z nich dosáhly na 100%, 8 na 95%. Nejmladší z nich je z roku 2004.
A nyní, na začátku roku 2011, po roce průměrných her, nevyužitých potenciálů a nedotažených nápadů, se mi pod pracky dostala opravdová pecka. Pecka, která by na stovku patrně nedosáhla, kdyby neexistovalo několik vedlejších okolností. Ale ty okolnosti existují.

Zaklínač je poctivá hra. Poctivá hra, se kterou si tvůrci dali opravdovou práci a nesnažili se jen vypotit další bezduchou slátaninu využívající slavné (aspoň ve střední Evropě) značky. Dobře totiž věděli, že fanoušci Geralta by je ukamenovali, kdyby ve hře bylo cokoliv, co by se nehodilo do zaklínačova světa.

Smysl pro detail je cítit v celé hře. Ať už to je výběr mezi válkou a neutralitou, ať už to jsou vedlejší postavy, potvory, které zaklínač rube či "lokální" problémy jednotlivých vesnic, spolků, intrikářů. Nevěřil jsem těm heslům, která jsou napsaná na krabici, ale pro jednou jsou pravdivá. Opravdu se ponoříme do světa plných intrik a skvělého děje, kdy vedlejší linky souvisejí s hlavními a do toho všeho se můžeme rozhodnout, jak je dořešíme a naše činy MAJÍ následky.

Příběh patří mezi to nejlepší, co jsem kdy ve hrách zažil. K tomu všemu je překládán záživnou formou a doplněn příjemným, leč nedokonalým gameplayem. Zaklínač má několik menších chyb. Sem tam bug, někdy člověk quest vyřeší dřív, než to hra zamýšlí a pak je zmatek, sem tam hra nereaguje při bojích s mnoha příšerkami. Ale čert to vem. "Uk uk"

Takhle má vypadat poctivé řemeslo. Takhle se mají dělat hry, s vášní, s myšlenkou hráči předat něco víc než pár hodin ucházející zábavy.

Je mi jasné, že pro zarytého fandu starých rpg jako Baldurs Gate, je hra možná jednoduchá, snadná apod., ale já se bavil, protože přesně tyhle rpg mám rád. Vedlejší postavy využité do mrtě, logika v jejich chování, dialogy, které nenudí a není jich tuna a tak dále a tak dále.

Vím, nenapsal jsem nic konstruktivního, ale to je tím, že jsem nečekal, že se tohle ještě někdy stane. Zaklínač mě dostal do kolen, bavil mě po celou dobu, jen škoda poslední kapitoly a tradičního závěru, ale jinak smekám. A poslední animačka byla skvělá!

A na závěr se musím přiznat - nedovršil jsem poslední úrovně a ani jsem se nedostal k petardám... takže opravdu záleží jen na vás, jak hrou projdete...

P.S.: Pokud se nestane zázrak (v podobě Deus Ex: Human Revolution nebo Zaklínač 2), tak Zaklínač bude mou hrou tohoto roku.

Pro: PŘÍBĚH (nejen, že tam nějaký je, ale je skvělý), vedlejší linky, vedlejší postavy, svět odpovídá knihám...

Proti: em... moc často prší? :) ... a nejde si pojmenovat savy

+80
  • PC 95
O jednom z mála hodnotných RPG za poslední roky...

• Witcher je maratón na dlouhou trať, při které hráč přežvýkává dobře využitý potenciál originálního námětu (pane Sapkowski, díky) s funkčními herními mechanismy a celým virtuálním světem.
• Grafická a vizuální stránka hry. Je vidět, že se na tvorbě podílel někdo, kdo zná slovanské kořeny (4. akt považuji za vrchol), grafické cítění (celý herní svět působí uceleně) a smysl pro barevnost.
• Lokace jsou dobře designované a taky z nich vyždímali co se dalo. Hráč po skončení hry bude znát některé lokace jak své boty. Dungeony ale nejsou ani dlouhé, ani krátké.
• Denní režim se odráží jak po stránce grafické (osvětlení jak interiérů, tak exteriérů a načítajících obrazovek), tak po stránce dějové. NPC ve městě žijí, mají své domy a postele, místa na práci přes den, na popíjení po večerech... Ze všech RPG co mi pod rukama prošly, má právě Witcher nejblíže k fungujícímu sociálnímu systému.
• S tím také souvisí nutnost hledat úkoly v různou denní dobu. Nepozorní hráči můžou přijít a docela zajímavé questy.
• Počasí se mění a dokonce ovlivňuje chování NPC!
• NPC obchodníci. Každý prodává/kupuje/specializuje se na něco jiného a opět to funguje. Každý ví, co kam jít, když najde runu, nebo nějakou ingredienci či šperk.
• Svět se taky snaží být co nejméně idealizovaný (je, já vím), tzn. o vulgarismy není nouze. Stejně tak jako sex v podobě kartiček s obrázky polonahých žen.
• Dabing je syrový. Při prvním hraní ze začátku jsem nechal český dabing. Protože mi ale (nečekaně) nesedl, sáhnul jsem po originále - polský. A protože je to můj mateřský jazyk, neméně jsem byl překvapen. Geralt dostal nový, autentičtější hlas, jeho sarkastické odpovědi a poznámky měšťanů mě nesčetněkrát rozesmály a některé věci mi najednou začaly dávat smysl.
• Geralt z Rivie, hlavní postava má charakter. A to dnes o moc herních hrdinech říct nejde. Odpovědi jsou originální, vtipné, žádné černo-bílé rádoby "epic" hlášky typu ,,Zabil jsem největšího draka, poklekni přede mnou" ale spíš něco na způsob ,,Kdyby ve Wyzimě vedle špitálu byla léčebna, ochotně bych tě tam doprovodil." což se v některých situacích tak trefně hodilo, že jsem padal ze židle.
• Dialogy jsou velice slušně napsané. Teď nemyslím množství nadávek, které mimochodem vůbec nepřekáží, ale vztahy a vývoj podle toho, co se rozhodnu odpověďět má následky, které nelze hned poznat. A to nabízí znovuhratlenost. Nutno dodat, že ne vždy, když se něco zdá růžově, tak to tak je. Odmítnutí může mít své výhody. (* rozhodní lze také importovat do pokračování příběhu).
• Zápletky jsou originální, minimálně opakující se, promyšlené a záživné... Důležitý hnací motor RPG zpracovaný na jedničku.
• Opilost. V kolika hrách se můžeš pobavit u dialogů a počínání motajícího se hrdiny? Moc jich není.
• Zaklínač, jehož povoláním je zabíjení příšer. Zřejmě heslo vývojářů. Protože variabilita monster je obrovská. A to dnes mnoha RPG chybí. Jejich výskyt, chování, slabosti a přednosti... To všechno tu je a bestiář nabízí po sebrání informací takový návod, jak je nejjednodušeji udolat. A ono to opravdu funguje.
• Na to navazuje nutnost přípravy. A to v podobě asi nejlépe zpracovaného alchymistického systému jaký v hrách znám.
• Hudba. Dodává neskutečnou atmosféru. Ačkoliv není živě dělaná, zní výborně. V bitvě dokáže rozproudit krev, při procházkách za měsíčku zase nabízí neohrávající se doprovod. Zvuky lze také zařadit mezi přednosti.
• Minihry. Popravdě kostky tu jsou jedinou minihrou, kterou mě bavilo hrát, až jsem obehrál samotného krále a oškubal jeho pokladnici o 3200 zlatých!
• Animace. Ty bych zde chtěl vyzdvihnout. A to zejména v soubojích. Není se také čemu divit, když jim k tomu pomáhal mistr světa ve středověkém šermu.

∙ Kamera. Tento engine tím trpí už od narození. Buď je to nepohodlné klikání myší, nebo celkem krkolomné točení a štelování obrazu při pohledu pře rameno.
∙ Souboje. Ano, jsou originální, záživné (mě bavily velice) a přesto žádný hack'n'slash, ale občas nastaly situace, kde to bylo o štěstí. Zejména při přechodech cut-scéna - nová lokace - hromada monster. Někdy se také stalo, že se combo z ničeho nic přerušilo, nebo prostě nešlo udělat, nebo se našla místa, kde monstra vůbec neútočila... Někdy hráč prostě hledal či zneužíval nedostatky v AI.
∙ Hru jsem dohrál dvakrát. Poprvé na normální obtížnost, kde jsem zdaleka nebyl nucen využívat veškerý potenciál ukrytý v alchymii a napodruhé hned s módem Full Combat Rebalance na nejtěžší obtížnost, kde se hra stala opravdu výzvou - DOPORUČUJI! Nutno dodat, že autor (Flash) se díky tomuto módu dostal do CD Projekt RED a spolupracoval na Enhanced Edition Witchera 2. (zde).
∙ Volně visící meče jsem raději nechal Scabbard Mod schovat do povedených pochev (zde).
∙ Geralta jsem oblékl do tmavšího a detailnějšího brnění (zde).
∙ Některá hlavní NPC graficky vylepšuje hi-res texture mód (zde).
∙ Hi-res textury objektů (zde).
∙ V kameře přes rameno jde přiblížit až do FPS pohledu (zde).
∙ Fix mód pro vykreslování textur ve vysokém rozlišení (zde).
∙ Hi-res textura měsíce (zde).

◦ Jedná se především o technické stránky. Načítající obrazovky se objevovaly tak nějak nepředvídatelně (QS/QL, mezi lokacemi), někdy se prostě zastavilo načítání v půlce. A že toho načítání je.
◦ Meč Geralt vracel na záda v naprosto nejméně vhodných chvílích.
◦ Jestli některé souboje s mečem byly o štěstí, tak pěstní souboje ovládal sám počítač. Děsné. Ale ke zbušení Zdeňka jsem se nakonec nějak dopracoval.
◦ Stabilita hry pofidérní. Byly situace, kdy jsem hře vůbec nevěřil, že mě přenese dál. Např. stará Wyzima.
◦ Nutnost mazat staré savy, protože jinak se seznam uložených pozic načítal nehorázně dlouho a ještě nehorázněji zabíraly savy místo na HDD (v konečných fázích hry zabíral jeden save 20MB).

Galerie screenshotů (1800p, FPS camera, custom FoV, panorama, SweetFX)

Statistiky druhého dohrání: 43 level, nejtěžší obtížnost s FCR, okolo 90 hodin, splněny (snad) všechny nekrycí se questy, (Abigail zachráněna, Triss jako životní láska, Berengar ušetřen, Adda odčarována, zachoval jsem podruhé a úmyslně Geraltovu neutrálnost), legenda kostek a pěstních soubojů a posbírány veškeré kartičky vyjma jedné.

Hodnocení:
[chybný odkaz na hru] (1.4) | 85%
The Witcher (v1.5) | 95%
The Witcher: EE (v1.5) - Full Combat Rebalance Mod (v1.3) | 100%

Pro: Ucelený svět s fungujícími mechanismy | Alchymie | Příběh | Atmosféra

Proti: Technické stránky | Vracení taseného meče na záda v nejméně potřebných situacích

+67 +68 −1
  • PC 95
Tento komentář jsem pojal trochu netradičně, a zaměřuji se na přiblížení světa vynikajícího spisovatele z Polska Andrzeje Sapkowského.

Sapkowského svět je fantasy žánru takovým nejbližším zrcadlem toho našeho. Díky vykašlání se na korektnost a jít přes tabu témata, je zde vše co hýbe a ovlivňuje dění mizerného života ve fantasy středověku. Přes existenční problémy většiny obyvatelstva postihnuté morem, válkou a bídou, alkoholismus kdy většina lidí se jde ráda opít a na chvíli hodit za hlavu své trable, prostituce, znásilnění a sex to je zde taktéž velkým hybatelem životů ostatních. A samozřejmě nesmí chybět drogy a jejich distribuce přes zločinecké organizace. Kromě toho zde nechybí fanatické náboženství které vesele tahá za nitky běžných lidí a ovlivňuje značně dění okolo, podpořeno autoritativní mocí vojenského řádu Plamenné růže která značně propaguje rasovou nenávist vůči nelidem, kteří jsou nuceni žít v ghettech, jsou terčem šikany a útoků a je proti nim vytvářena značná nenávist. Díky tomu vznikají oddíly Sco´iatel které ve své podstatě mají blízko svým jednáním a prostředky k teroristickým organizacím. A do tohoto hnusného světa vstupuje náš Zaklínač Geralt z Rivie.

První seznámení se hrou se u mě opět neslo v duchu nelibosti, kdy jsem si zvykal na ovládání a seznamoval se s novým světem a hrdinou. Neznal jsem knihy Sapkowského, a začátek v zaklínačské pevnosti mě moc nezaujal, naštěstí se to hned v první aktu v Podhradí změnilo. Seznámil sem se s novými postavami které mi značně utkvěli v paměti díky jejich odlišnostem a zajímavým charakterům, dostal jsem zakázky a úkoly které ve své podstatě díky blízkosti slovanského stylu mi jsou více bližší než typické provařené questy. I hloupé vybíjení potvor je vždy nějak rozumně vysvětleno jako že zadavatel potřebuje jejich kůže aby vyhrál soutěž, pro alchymistické ingredience, pro výrobu vynikajícího pokrmu atd…

Jak jsem již zmínil slovanský styl hra prostě nezapře, až už jde o architekturu, prostředí a stylizaci příšer která nám je známá díky pohádkám, pověrám a legendám. Lze hře vyloženě zatleskat že se vyhnula fantasy klišé a dosadila do role protivníků samé zajímavé kousky potvor které byste jinde těžko našli. I na samostatném stylu boje je vidět, že autoři zúročili poznatky ze šermířství a veškeré seky, úskoky a držení meče. Stejně tak zbroje a zbraně vypadá parádně, zvláště rytíři vypadají reálně. Zamrzí ale fakt že Geralt má co se týče výzbroje bohužel velmi omezené možnosti.

Jinak rozhodnutí které hráč udělá jsou značně diskutabilní. Je rozhodně fajn že zde není typické dobro a zlo, jen je škoda že tomu autoři nedali větší potenciál a rozmanitost. Přiklonění k jedné či druhé frakci jsem po dohraní za obě strany i neutrálního konce, došel k faktu že veškeré rozhodnutí které mění události je poskrovnu a nemění je zas do tak velké míry. Ale to je jen jedna z mála výtek vůči jinak výborné hře.

Grafika dokáže vykouzlit parádní scenérie, kdy se stane zážitkem objevování nových lokací a díky opravdu skvělému soundtracku který poslouchám i často mimo hraní, které fantasticky podkresluje atmosféru toho co se právě děje na obrazovce. Co se týče českého dabingu, tam hlavní postava mi přišla příliš prkenná a říkala vše jaksi bez zájmu, jinak ale ostatní celkem ušli a zněli mnohem lépe, a použité vulgarismy v mateřštině jsem rozhodně docenil a pobavili mě. Přesto že většinou upřednostňuji originální, zde mi český nevadil až na zmíněného Geralta.

Osobně je pro mě Zaklínač jedno z nejlepších dospělých RPG a her vůbec, díky tomu že autoři dokázali dát hře duši, a stvořili dílo které dokáže hráče přimět aby sáhnul po knižní předloze, což opravdu mnoho her nedokáže. Tento kousek si prostě nenechte ujít za žádnou cenu.
+50 +51 −1
  • PC 95
Nebudem chodiť okolo horúcej kaše a vyklopím to hneď na začiatku – v živote som nedohral ani nehral žiadne RPG. Nech už to boli akokoľvek kvalitné hry, táto trojpísmenová skratka ma vždy spoľahlivo odradila. RPG hry pre mňa totiž vždy predstavovali niečo zdĺhavé, zbytočne naťahované, ukecané a hlavne nudné. A keď k tomu prirátam fantasy prostredie, ktorým som donedávna tiež opovrhoval, je jasné prečo som sa s Geraltom zoznámil až teraz.
Ale chute sa menia (a náhodou som dostal od M.a.t.t.a kód na GOG verziu Zaklínača), rozhodol som sa prelomiť ľady a dať hre z tohto mnou opovrhovaného žánru šancu. A urobil som dobre, alebo... ?

Zoberme to pekne od začiatku. Existujú hry, ktoré Vás pohltia hneď od začiatku a nepustia až kým nevidíte záverečné titulky. A potom je typ hier, ktoré majú absolútne hrozný začiatok, cez ktorý sa musí človek preniesť. Zaklínač u mňa patrí do druhej kategórie, pretože horšie to už celé začať ani nemohlo.
Úplný začiatok, teda prológ bol ešte vcelku dobrý. Lineárny postup a vednie za ruku mi malo pomôcť osvojiť si základné herné mechaniky. Potiaľto dobré, aj keď som nemohol prísť na chuť súbojáku. Potom však nasledoval odchod z Kaer Morhen a začiatok prvej kapitoly.Bol som vhodený do sveta, o ktorého fungovaní som nemal ani potuchy. Nejasné inštrukcie, mnoho postáv a dlhé dialógy v kombinácií so skutočnosťou, že som vôbec netušil čo mám robiť, mali za následok absolútne znechutenie z hry a blúdenie od jedného ukazovateľa mapy k druhému. Keď sa k tomu pridal zvláštny súbojový systém, mal som pocit, že to celé zabalím a už sa do sveta Zaklínača nikdy nevrátim.
Ale potom prišiel zlom! Po pár odohraných hodinách som konečne naplno pochopil o čom to celé je. Už mi nevadila hromada dialógov, ani zdĺhavé cestovanie, dokonca som osvojil aj súboje. Začal som si to jednoducho užívať, čo mi vydržalo až do samého konca.

Tam, kde bola prvá kapitola ešte celkom uzavretá, druhá a tretia mi už naplno ukázali potenciál hry. Teda nielen lineárny postup vpred, ale už aj tie všade spomínané morálne voľby. Keďže som veľmi nerozhodný, občas mi to robilo seriózne ťažkosti, pretože správne riešenie v hre neexistuje. Každým rozhodnutím niekto získa a niekto stratí. Alebo stratia všetci. Pre RPG harcovníkov asi známa vec, ale pre mňa niečo nevídané. Párkrát som bol dokonca tak nespokojný s mojim rozhodnutím, že som sa vrátil ku staršej uloženej pozícii a zmenil to. Až tak silno ma to zasiahlo.
Po náročnej tretej kapitole prišla štvrtá, ktorá priniesla vítanú zmenu prostredia. Už žiadne túlanie sa ulicami mesta (s občasnými výletmi do bažín), ale malebný, skoro až rozprávkový vidiek. Za mňa ide o najlepšiu časť hry. Síce sa herná plocha zmenšila, vôbec to hre neuškodilo. Navyše som sa mohol kochať pohľadom východ a západ slnka nad pobrežím.
No a nakoniec musela prísť posledná kapitola, kde sa všetko vyhrotilo a po nej epilóg, ktorým celé toto moje prázdninové putovanie skončilo.

Ak by som mal vypichnúť veci, ktoré mi na hre vadili, tak by to bol denný režim postáv. Neraz sa mi stalo, že som naháňal NPC po rôznych miestach a v rôznych časoch, aby som vôbec dokončil quest.
Ako som už spomínal, spočiatku mi problém robil aj súbojový systém. Našťastie nie je moc zložitý ani prísny, takže človeku prejde rýchlo do krvi. Hoci som si ho časom obľúbil, aj tak by som však radšej uvítal klasické súboje v reálnom čase známe z akčných hier.

A čo ma naopak potešilo? Príbeh, ktorý som hltal od začiatku až do konca so všetkými jeho odbočkami a zákutiami.
Zábavné questy, ktoré posúvali príbeh ďalej. No, možno zopár ich až tak zábavných nebolo, ale aspoň vynikli tie dobré.
A samotné postavy, ktoré boli podľa mňa dobre napísané a mali za sebou svoju vlastnú minulosť. Ako hlavné, tak aj vedľajšie.

Skrátka a dobre, až na ten spomínaný začiatok som sa pri hraní náramne bavil a bola by obrovská škoda, keby som po to počiatočnom znechutení zabalil. S radosťou sa do tohto sveta vrátim v pokračovaniach. Ale o tom niekedy inokedy.

Pro: Príbeh, postavy

Proti: Denný režim NPC, súboje

+50