Parádní rozšíření již skvělé hry. Za obří plus oproti originálu považuju hlášky, které váš uklízeč (narozdíl od původní hry, kde nikdy nemluví) najednou vydává.

Ve dvou lidech jsme úklid zvládli na 100% pod 40 minut, takže se jedná o kratší DLC oproti některým původním mapám. Celkově bylo dohrání mnohem jednodušší, protože se zde na rozdíl od původních levelů vyskytují v každé místnosti pece a generátory kbelíků s vodou.

Příjemná snaha o restart série, která ovšem většinově pořád trpí na nedostatcích předchozích dílů. To je Assassin's Creed Origins. Nejvíce mě z celé série bavili první 2 díly a z dalších jsem hrál již jen Assassin's Creed: Brotherhood a Assassin's Creed IV: Black Flag. Byl jsem tedy zvědavý, jak moc pauza značce AC pomohla.

V první chvíli mě hra naprosto uchvátila - Egypt a jeho zpracování je na špičkové úrovni. Jsou zde krásně zpracované vesnice, větší města a hlavně nádherná krajina. Tohle mě baví mnohem víc než pouze velké město jako tomu bylo v minulých dílech. To je ovšem jedno z malá pozitiv.

Jak již zmínili ostatní, úkoly jsou prostě stereotypní a nudné. Je zde vidět inspirace třetím zaklínačem. Otazníky ve světě považuji za velké plus - rozhodně jsou lepší než sbírat vlaječky, bedny apod.. Ovšem když odehrajete nějakých 6 hodin, všechny úkoly se začnou opakovat a jediné co se v nich liší jsou úvodní řeči/popř. délka než se dostanete k tomu, že máte někoho zabít. Čili to co mě právě u Zaklínače bavilo - poslouchat příběhy k úkolům a zjišťovat kolem nich všechny podrobnosti, mě zde nudí a nezajímá.

Líbí se mi změna bojového systému, kdy jsou boje konečně těžší a není to jen o tom stát a mačkat včas protiútok, kterým přijde knockout soupeře. Souboje jsou nyní více variabilní, občas je potřeba si je víc promyslet a celkově jsou zábavné až do konce hry. Bohužel jsem v nich stále narážel na bugy, kde Bayek zničehonic začal sekat úplně jinam, vypínalo se mi zaměření soupeře nebo jsem se zasekl a dostal kritický zásah od soupeře.

Ke hře vyšli také dvě DLC - Assassin's Creed Origins - The Hidden Ones a Assassin's Creed Origins - The Curse of the Pharaohs. První z nich mě ani příběhově ani prostředím nijak extra nenadchlo. Bylo to pouze to samé, čeho jsme dostali dost v samotné základní hře.
Naopak DLC Curse of the Pharaons považuji za velmi povedené. Úkoly jsou sice stále nudné, ale souboje s "bossy" jsou nyní zajímavější a hlavně zpracování posmrtného světa je dle mě naprosto dokonalé.

Celkem vzato mám na steamu odehráno 65 hodin se splněnými všemi achievmenty (Herní výzva 2019 :D). Z toho mě prvních 40 hodin upřímně bavilo a zajímalo jak to dopadne. Za to může hlavně nádherně zpracovaný svět, charismatický hlavní hrdina (Bayek je fakt boží!) a zábavný soubojový systém. Ke konci už jsem bohužel hrál pouze ze stereotypu a chtění dodělat všechny achievmenty.

Ubisoft se má pořád co učit (zatím nevím, zda budu pokračovat s Assassin's Creed: Odyssey) a hlavně by potřebovali zapracovat na příběhu a variabilitě úkolů.

PS. Assassin's Creed Origins - Discovery Tour je úžasná věc - zabudovat do hry i naučné stezky považuji za velké plus a sám jsem si jich několik prošel.

Takhle přesně si představuju datadisk pro nějakou hru. Mraky nového obsahu, vylepšení stávajících nedokonalostí a oprava bugů. Gothic II: NotR považuji za jedno z nejlepších rozšíření ve videoherním průmyslu. K tomu jsou 3 hlavní důvody.

Za 1. doplňuje příběh původního G1 a G2 - vrací se spoustu starých známých a vysvětluje spoustu věcí, které v původním G2 nebyly vyřčeny.

Za 2. vytváří zcela nový příběh - ten je velmi kvalitní, nové úkoly jsou promyšlené a skvěle pasují do původních lokací a k původním postavám. Nic nepůsobí násilně a vše je přirozené, jakoby to jinak ani nikdy nebylo.

Za 3. přidává krásný nový svět. Ten je velmi detailní a kvalitně zpracovaný, objevují se v něm nové frakce a nestvůry. Ty sice většinou nejsou větším problémem (i když takový strážci dokázaly na začátku hry pěkně zatopit, ale přesně pasují do nového světa.

Jedinou menší výtkou tak může být zvýšená obtížnost. Nelze uplatnit postupy z původní hry a je třeba se ke spoustě věcí postavit jinak a jak jsem psal u původního G2, je nyní ještě důležitější zaměřit na nějaký styl postavy a ten rozvíjet. Potvory (a hlavně skřeti) totiž zesílily a G2 Vám tak nic nedá zadarmo.

PS. Pro věrné fanoušky a hráče, kterým ani tento G2:NotR nepřijde náročný doporučuji najít mód Návraty 2.0. (pokud je již neznáte).

Gothic II přímo navazuje na první díl, který nasadil laťku velmi vysoko a ač jsou jeho kvality nesporné, v mých očích nedosahuje kvalit původního dílu - to mění až datadisk Noc Havrana, s kterým již považuji druhý díl za lehce lepší než Gothic I.

Druhý díl je pro mě horší zejména z jediného důvodu (jak již zmínili někteří kolegové :) ) - a tím je příběh. První díl zdobila velmi ponurá a surová atmosféra, kvalitně vyprávěný příběh, který neměl slabé místo. Nemůžu říct, že by druhý díl neměl atmosféru.. v některých lokacích bych postupoval i nyní velmi obezřetně a např. návrat do hornického údolí považuji za velmi silný a temný zážitek..
Nicméně celé je to dost předvídatelné a kromě finálového outra, nemám pocit, že by v celé hře nastal nějaký velký zvrat. Co ovšem hra ztrácí na příběhu to dohání ve všem ostatním.

Velkou změnou si prošel systém schopností. Ty se nyní levelují a po určité době Vás učení stojí dvojnásobek/trojnásobek bodů. V prvním díle se mi při opakovaném průchodu stávalo, že jsem již přesně věděl do čeho investovat body a nakonci hry jsem uměl prakticky všechno co se dalo naučit. V druhém díle je tato cesta o mnoho těžší, protože je potřeba se zaměřit na danou vlastnost adekvátní pro vaši postavu (frakci) a tu co nejvíce cvičit.. nebo přijdou v pozdějších fázích hry problémy.

Co se mi také hodně líbí je narůstající obtížnost v každé kapitole. Vždy přibudou silnější nepřátelé a úkoly s nimi spojené tak, aby nebylo chození po světě pouze nudnou procházkou, kdy už slabé potvory řežete na jednu ránu mečem/kouzlem.

Celkem vzato je Gothic II vydařené pokračování, které ale dokázalo předčit první díl až s vydaným datadiskem.

Jedna z nejlepších Tower defense her, které jsem hrál a několikrát dohrál. Po zjištění, že Windows verze obsahuje o 3 levely více (o 6 pokud počítáme i noční režim), jsem neváhal a zakoupil si Cursed Treasure 2 i na Steamu.

Co tuhle hru dle mého vyzdvihuje je pěkná grafika, jednoduchá hratelnost a výborná variabilita levelů. V každém musíte rozmyslet počáteční taktiku a dle schopnosti správně rozmístit své věže.

Vyvážená je i narůstající obtížnost společně s množstvím schopností a bonusy, které si postupně odemknete.

Jedinou kaňkou tak podle mě jsou poslední 3 levely, které jsou dostupné v desktopové verzi. V nich je obtížnost i přes maximální schopnosti a level temného pána vcelku vysoká a je nutné hrat několikrát lehčí levely pro získání bonusových lebek, které následně umožní použít jedno z "ultimátních" kouzel.

Moje první a dosud jedna z nejoblíbenějších RPG her. Zároveň je to také hra, kterou jsem dohrál pravděpodobně nejvíckrát a s chutí bych se do ní pustil znovu.

Svět je zde na první pohled menší, ale jak již zmíněno dříve, je celý originální a skoro všechny lokace mají svůj smysl. Co oceňuji nejvíc je ohromující atmosféra nejen světa jako takového, ale hlavně temnějších lokací, jeskyní a lesů. Doteď si vzpomínám na místa, která mi naháněla husí kůži.

Velmi silnou stránkou hry je také její příběh, ve kterém je hned několik zvratů u kterých jsem zůstal sedět a nevěřil, ze se skutečně staly. Úkoly jsou také originální a hlavně se neopakují.

Jedinou problematickou částí hry je pochopení soubojového systému a naučení se s ním pracovat. Pri prvním hraní jsem hrou postupoval stylem sekání do protivníka a doufání, že padne dřív než já.

Gothic série je prostě srdcovka a každý hráč rpg her by si ho měl někdy zahrát.