Trine 2: Goblin Menace je DLC k Trine 2. Opět se setkáváme s trojicí hrdinů Amadeusem, Pontiusem a Zoyou. DLC má svůj vlastní děj, zlý Goblini unesou ráznou manželku Amadeuse a snaží se tím vydírat hrdinskou trojici. Ta se nedá a jde jí zachránit.

Je pravda, že jsem někde četl, že toto DLC se opravdu povedlo ale nečekal jsem jak moc... Řekl bych, že level design je o třídu dál, než v samostatná hře. Mnohem více prokreslené a lépe podsvícené prostředí, s lepší výběrem celkové stylizace levelu, no prostě Paráda!!! Ale je potřeba podotknou, že jich je pouze 6 o proti plné hře, kde jich je 13. Další novinkou jsou nový nepřátele a bossové, kteří se méně opakují než to bylo v původní hře. Kde mě to neskutečně štvalo. Rozšíření dostali i hrdinové, kde každý dostal nové schopnosti, které můžete využít i plné hře. Nové schopnosti jsou velmi pomocné při překonávání pastí či sbíraní lahviček.

Verdikt: Je dobré vidět, že DLC mají cenu, když se nejedná o pitomý obleček pro hlavní postavu. Vyrovnat se plné hře či jí překonat, tak tomu říkám: Ano, Trine 2: Goblin Menace je pro mě jedno z nejlepší DLC, které jsem zatím hrál. Proto dávám víc než plné hře 85%!!!

Původně jsem nechtěl psát komentář k Fortix 2 ale myslím si, že by každá hra na DH měla mít alespoň jeden komentář. A je jedno či dobrý nebo špatný :-)

Fortix 2 je hra ze staré školy. Kdy spojujete okraje obrazu, tak aby jste postupem času zabrali celý obraz. Hra nijak nevybočuje z několika jiných předchůdců. Není to ho moc co by šlo u hry vyzdvihnout. Proto zmíním nejvíc zajímavý prvek hry Zombie mód, který se mi opravdu líbil a ještě k tomu je pekelně těžký.

Verdikt: Jako samostatnou hru bych si Fortix 2 nekoupil ale jako součást nějakého indii bundlu, se jedná o hru u které si člověk krásně odreaguje i na pár hodin a u konce se trochu taky potrápí. 60%

U Hotline Miami jsem byl VELKÝM nevěřícím Matějem, možná stále jsem. Přečetl jsem si recenzi a autorův popis byl následovný: 2D retro akční řežba z ptačí perspektivy jako první GTA a pokračoval, že hra se skvěle hraje atd. Prý není vyhnutí a dává hodnocení 9/10. Řekl jsem hmmm asi panáček trochu ujíždí na starých hrách a prostě mu to padlo do noty. Počkal jsem si na videorecenzi abych se jen ujistil, že to byl úlet pána redaktora. Videorecenze obsahovala, že Hotline Miami se hraje přímo božsky až závislácky. Prý nebudete stíhá počet restartu za jednu misi, bude umírat, umírat a umírat. Hotline Miami není jen řežba, má i dobrý děj, který zaujme. Na konci videorecenze bylo shrnutí a bodové ohodnocení, které bylo absolutní 10/10!!! Hlavou mi proběhlo to je asi magor, vždyť ta grafika je strašná není poznat jestli má v ruce pistoli nebo pánvičku. Chodí stejnými místnostmi, dělá pořád to samé jenom vraždí a vraždí, opravdu originální... Jak recenzi tak videorecenzi jsem nepochopil a nepobral. Neviděl jsem to bájné kouzlo Hotline Miami. Jednoduše nevěřící Matěj.

Hotline Miami byl v akci, tak jsem se ještě zde ujistil jestli se ta hra vyplatí za cenu dvou piv. Odpověď byla Určitě!! Děkovat prý budu později! Pche to určitě...

Hru jsem na instaloval, že jí zkusím na půl hodiny. Prošel jsem první level a jen kroutil hlavou. No nic zkusím další level. Hele to je vtipný jak mu dáš dveřmi a pak ho umlátíš na zemi. Najednou jsem v pátém level a umírám, umírám, zase umírám a ještě několikrát ale vůbec mi to nevadí to je divný, ne? Dobře, tohle bude chtít načasovat. Takže vlítnu do předsíně prvnímu dám pěst a hned ho umlátím na zemi vezmu jeho páčidlo, pak hned na záchod tam je ten kretén s brokovnicí než cokoliv stihne tak mu jí loupnu do šišky. Hlavně rychle na chodbě je ten prašivý pes, který je ultra rychlý. Jojo to by šlo, takhle si je dám!! Level dokončen, začíná další. Vybírám si masku a najednou taktizuji vezmu si králičí ať jsem rychlý nebo ne vezmu psa pak nebudou na mě moc psi, ještě líp dám žabáka ať mám víc času comba. Ano, tady přichází můj zlom, hra mě pohlcuje a nenechává mě odejít o Pc. Místo půl hodiny jsem hrál přes dvě hodiny a jen kvůli vstávání druhý den, jsem se dokázal se odtrhnout. Dohráno ve dvou dnech.

Verdikt: Recenze opravdu nelhaly, jedná se o drogu, která se podává v menším než větším množství hratelnosti, zajímavého děje, s velkým množství krve a správním načasováním i taktiky. Sice nedám plné hodnocení ale i tak si myslím, že 80% od věčně nevěřícího Matěje až do nebe volající.
Děkuji uživateli USER47 za ujištění o koupi.

Shatter byl součástí The Humble Indie Bundle 6 a i když jsem ho koupil kvůli jiným hrám, nerad dělám, že si hru ani nezkusím když indie scéna má plno zajímavých her. Možná i Shatter patří mezi ně?

Dalo by se říct, že Shatter je remake velké klasiky Arkanoid. Kde svojí plošinkou odrážíte kuličku, tak aby rozbila cihličky nahoře. Jenže Shatter má i to a i něco navíc. Vaše plošinka (raketka) umí skvělou věc, buď nasávat nebo vyfukovat vzduch tím můžete ovlivnit dráhu kuličky nebo lépe sbírat bodíky. Tím se ztrácí nekonečné nahánění poslední cihličky. I úrovně už nejsou jen horizontální ale i vertikální či obloukovité. Ve hře je i několik Bossů ale spíše pro zpestření na zakončení úrovně. Skvělou kulisou Vám bude našlapaný electrohouse soundtrack, sice nebude pro všechny ale já si v něm liboval.

Verdikt: Další ukázka, že indie hry mají co nabídnou hráčům. Shatter staví na efektech, hratelnosti, hudbě a zábavnosti kterou Arkanoid byl. Pro mě je Shatter dobře udělaný remake se vším. 70%

Tu to hru jsem vůbec neznal až do přečtení velmi pěkné ho komentáře od uživatele Najlvina. Nevěřil jsem, že by hra měla takovou kvalitu jako Spec Ops: The Line ale i tak jsem pořídil.

Nebudu se dlouze rozepisovat jen napíši věci které mě na hře zaujali. Především je to děj hry který jsem opravdu nečekal od začátku to vypadalo na nic extra a pořád jsem čekal kdy bude ten zlom, který jsem četl v komentáři. Přijde v druhé polovině hry a vygraduje na konci. Hra oplývá výbornými nápady. Změna gravitace kdy je možnost nepřítele srazit na zem nebo si ho zvednou do vzduchu a nebo ještě líp zvednout si barikádu za kterou se nepřítel zkovává. Dál je tu možnost rozstřílet barikády a vůbec ve hře je docela slušná destrukce plus dobré efekty, které jsou doplněni dobrým zvukem. V první části hry se mi grafika moc nelíbila, prostředí města bylo takové fádní ale po přesunu ven z města a hlavně u konce hry se mi líbila.

Verdikt: Hra má super nápady i děj ale bohužel nedokázali dát do hry tu pravou hratelnost, která by hru uzavřela. Není to ani takticky boj ani zběsilá řežba, Inversion
je někde uprostřed a tím trpí celá hra (kostrbatost). I tak děkuji Najlvinovi že mi hru ukázal. No a pro ostatní bych doporučil už zmíněný Spec Ops: The Line.
70%

Sleeping Dogs měl být původně další díl True Crime s podtitulem Hong Kong. Na Activision to bylo spoustu peněz tak po půl roce odkoupily práva Square Enix a na světě je Sleeping Dogs. Díky bohu!!

Každý bude hru srovnávat s GTA ale já hned vidím rukopis True Crime, který má svůj styl. Jedna se o otevřený svět v městě Hong Kong, graficky tak parádně zpracovaný, že jsem nemohl pochopit, že to ještě utáhnou současné konzole. Různé čtvrtě mají svá kouzla ale není nad noční projížďku na motorce v dešti centrem, kde na Vás bliká nekonečný počet neonu a reklam.

Ve hře hrajete za detektiva Wei Shen, který má za úkol proniknout do místní mafiánského kartelu. Samozřejmě Wei ovládá bojové umění a využívá ho naplno. Od krásných kopů až po brutální lámání rukou nebo prokopávání kolen (moje oblíbené). Systém bojů je podobný Batmanovi, kde pár tlačítek stačí. Weiovi nejsou ani cizí zbraně, to by ani nešlo aby akční hra byla bez zbraní.
Plníte úkoly jak od mafie tak i od police aby jste si otevřeli nové schopnosti. Plus X dalších vedlejší úkolu a sběratelských věciček. Hong Kong nabízí i zábavu karaoke, kohoutí zápasy a podivný poker.

Další kapitolu hry je dabing jednotlivých postav, dabingu se zhostili známi herci. Postavám to dává ještě větší hloubku a reálnost (živost). Do toho občas ta jejich hatmatilka, že jsem si několikrát vzpomněl na film Ong-bak.

Verdikt: U her s otevřených městem se mi stává, že po delší době je cestování po městě otrava u Sleeping dogs se mi to nestalo. Přitom město je velké ale pohyb prostě dokonalý.
K tomu karate, zbraně, dobrý děj, hloubka postav, plno úkolu a nezapomenutelné karaoke!!
Škoda, že jsem to už dohrál ale pokud vyjde čeština tak si cestu do Hong Kongu rád zopakuji. 90%

Edit:
Do Hong Kongu jsem se vrátil podruhé a tentokrát s i českými titulky a byla to parádní jízda, ještě lepší než v roce 2012. Ve hře má vše své místo, Wei Shan exceluje v jakékoliv roli, město je skvělé, boj o moc graduje co si přát víc.
Člověk by řekl, že v Sleeping Dogs se zastavil čas, hra sice stárne ale přitom zraje jako víno. Výborně se hraje jednoduché a chytré mechanizmy fungují dobře. Boj na blízko je taková jahůdka a když pak přijde čas zbraně je potřeba udělat co největší bordel aby akce nějak vypadala.
Díky český titulků, za které mnohokrát děkuji, jsem hlavní dějovou linku doslova vychutnal. Ne že bych jí předtím nepochopil ale člověka to tak nevtáhne, když všemu nerozumí. Jelikož se jednalo Definitive Edition, tak zde byly zastoupeny všechny tři hlavní DLC, které mají každé své kouzlo. Zodiac Tournament alá Krvavý sport / Ong-Bak tomu se prostě nedá říct nic špatného. DLC Nightmare in North Point jsem z předešlého hraní z nějakého důvodu vůbec nemusel. Stále mi nepřirostlo k srdci ale jak se promění město, které se ponoří do mlhy a tmy a vše působí studeně, mě moc baví. No a poslední DLC Year of Snake jen dohrává roli posledního.
Co říct závěrem.... chci dvojku!! 95%

Samostatné DLC k Alanu Wakovi, které by mělo být víc akčnější než původní hra. Opravdu tomu tak je?

Oproti původní hře si tady scénáristé vzali volno a povolali akční komando. Nebo je možné, že se scénáristé nechali inspirovat filmovou klasikou "Na Hromnice o den více", když dokáží vytvořit časovou smyčku která se dokáže škrtit sama...

Alan dostal nový arzenál zbraní a k nim i nové nepřátele. Konečně!! To je přesně věc co jsem vytýkal základní hře. Nejde až tak moc o zbraně jako spíše nepřátele, kterých bylo jenom pár druhů. Zde jich je dostatek a i dobře propracovaných. Styl hry i grafické zpracování je stále stejné - prvotřídní. Jenom je více nepřátel, tím sice trochu utrpěla atmosféra hry ale ne tak, že by se Alan stal akčním hrdinou.

Ani si nevzpomínám, v jaké hře jsem naposledy viděl cut scény s herci snad Comand & Conquer. Neříkám, že je to špatně spíš na opak, je to zpestření. Které mile překvapilo.

Verdikt: Ano, Alan se posunul směrem k akční složce ale ne tak aby dělal ostudu hororu. Jediné co nemohu odpustit Alan Wake's American Nightmare je to totální opakování lokací, to pánové nezvládli. Nejlepší by bylo kdyby šlo importovat nepřátele do základní hry. 65%

O Spec Ops: The Line jsem viděl jenom krátké gameplay video a okamžitě mě zaujalo. Pak vyšli první recenze a hra sklidila obrovský úspěch, díky skvělému příběhu. Nechtěl jsem se ochudit o nějaké překvapení, tak jsem ani recenze nedočetl. Bál jsem se že se do vím příliš. Proto je možné, že se budu psát to co už je tady několikrát omýváno v jiných komentářích. Přečtu si je až po dopsání svého ať nejsem ovlivněn.

Spec Ops: The Line hrajete za vojáka jménem Walker váš cíl je najít 33 jednotku v písku zasypaném Dubaji. V partě máte dva další vojáky (Adams, Lugo). Děj se vyvíjí a svojí váhou doléhá na všechny tři aktéry. Zde se ukazuje jak má každá osoba jinou osobnost a že voják není jenom guma. Adams a Lugo mají rozdílná vidění situaci v kterých se nacházíte a je jen na Vás co se stane.
Každý je strůjce svého osudu a u této hry to platí dvojnásob.

Grafické zpracování je až neskutečné, pískem zasypaný Dubaj vypadá krásně. Do toho skvěle propracované světelné efekty odraz světel či slunce dává městu reálnost až s toho mrazí. Ani postavy nezaostávají dobře prokreslená mimika obličeje, dává vědět, že hlavní hrdina je už pěkně na s..ný.

Hratelnost si osaháte během první kapitoly a pak už není nic problém. Jenom ta AI jak nepřátel tak i Vaší jednotky. Kdy dáte rozkaz zabít a oni to pochopí jako nechat se zabít. Nebo když přiběhnete ke svému parťákovi do krytu, tak to znamená, že ho vyháníte. Vstane a běží jinam, což je smrt. Tuto malou chybu zase napravuje hudba. Která má výborný rádius. Když je vypjatá situace dokáže z ní dostat vše nebo jí odlehčit jako když vstoupíte do místnosti a začne Vám hrát hudba ze 60-70 let z dob Vietnamské války a Vy střílíte vojáky ostošest. Za zmínku stojí i zvuk zbraní a jejich rozdílnost.

Hra dále nabízí i multiplayer. Zkusil jsem pár her ale nic mi to neřeklo. Proto zatím nebudu hodnotit. Popřípadě ještě doplním.

Verdikt: Jak se říká: Válka je svinstvo! Ale tohle svinstvo je parádní kousek, který by neměl minout hráče, kteří mají rádi silný děj s akcí a s krásnou podívanou.
90%

Po Portalu a Q.U.B.E jsem narazil na další logickou hru jménem Quantum Conundrum. Od dvou zmiňovaných se Quantum Conundrum přece jen odlišuje.
Hru začínáte jako vnuk bláznivého vědce pro kterého není problém vymýšlet šílené věcičky. Jednu z nich hned na začátku ukořistíte. Je to rukavice která umí přepínat dimenze. Díky ní se pak snažíte překonávat překážky, kombinací 4 dimenzí (obláčková - vše je lehoučké jako pírko, železná - vše je pokryto železem, časová - zpomalení času a poslední změna gravitace).

Jako jeho předchůdci Portal a Q.U.B.E je i Quantum Conundrum je s pohledu první osoby ale s úplně jiným grafickým pojetím, kresleným. Jako Team Fortress 2.
Obtížnost puzzlů se postupem času zvyšuje ale ne za hranici hratelnosti. Myslím, že u konce mohli ještě trochu přitvrdit. Ale zase na druhou stranu některé achievementy jsou opravdu dost velká výzva, která vám zabere nějaký čas.

Oproti Q.U.B.E musí pochválit, že se tvůrci snažili o nějaký děj hry. Samozřejmě Portal od toho nečekejte. I tak se tam najdou docela dobré vtipy a k tomu směšná chlupatá obluda jménem Ike.

Verdikt: Od Quantum Conundrum jsem nic moc nečekal a to bylo dobře, protože hra mě chytla, bavila i pobavila. Hratelnost je výborná, puzzly sice lehčí ale tahle hra má navodit pohodu a relax. A to zvládla!! 70%

Dirt Showdown se vydal úplně jiným směrem než zbytek série. Rallye mu odzvonil konec, nastupuje kombinace Destruction Derby s party jízdou.

První zapnutí dema mě hned ujistilo, že tento Dirt bude víc pro mě než starší díly. Jelikož na PS1 jsem miloval Destruction Derby s kterých si Dirt Showdown půjčuje pár podobností.
Po přečtení pár recenzi, které nemohou odpustit Dirtu odstup od rallye jsem trochu váhal s koupí. Ale pro člověka co nemá co do činění se zbytkem série, jsem pořídil.

Hra dává důraz na destrukci jak v aréně tak na oválech. Dále jsou tu klasické závody, časovky a party mód, kdy je Vaším úkole dělat s autem triky (drifty, skoky atd). Samozřejmě že jízdní model je ve stylu arkáda a pravě to dělá hru jednoduší ale za to zábavnější.
Single kampaň je dost krátká a lehká. To co nezvládá singl, tak to dohání multiplayer kde Vám nikdo nic nedaruje. I v poslední zatáčce před cílem se může neskutečně zamíchat pořadím. (Kolikrát jsem si myslel, že si jedu pro vítěství a ono ejhle :-) ).

Grafika hry je dost nemastná neslaná. Důraz na barvy a turbo efekt alá rozmazání není nic extra. Destruktivní model ujde ale mohl by být lepší, když hra na to staví.
Co mě potěšilo je soundtrack který je nabitý 47 peckami od rocku přes hip hop až po drum bass či beak beat. (Stanton Warriors, Freestylers). Takhle by mě vypadat soundtrack!!
Co s týče zvuku motoru či zvuků okolí jsou trochu pozadu s pestrostí oproti soundtracku.

Verdikt: Asi tato hra bude mít mnoho odpůrců, já mezi ně nepatřím. Hra baví, hodně herních módu, drcení proti hráčů v aréně, pohodové ovládání, soundtrack, splitscreen (to je vzácnost), hodně aut.
Rád uvítám i další díl. 80%

První dohrání Batman: Arkham Asylum bylo hned po vydání v roce 2009. Ale díky panu Christopheru Nolanovi a je ho filmům, jsem musel nově pořídit!! Abych si pořádně užil spletitosti batmanova světa za pomoci češtiny od Zhiliana.

Děj začíná příjezdem do věznice Arkham kam Batman odváží chyceného Jokera. Který se dal moc jednoduše chytit a to smrdí průšvihem. Jak je známo Joker nedělá něco jen tak.
Vzápětí Joker utíká, přesně podle svého plánu a přichystá Batmanovi ve věznici Arkham nejedno překvapení.

Hra střída akční složku s se stealth akci. Kde je hlavní roli Batmanovo umění boje a jeho malé hračky. V boji na blízko byl použit neskutečně návykový soubojový systém, který si nemohu vynachválit, v jednoduchosti je síla. Ve stealth akci převažuje využití Batmanových chytrých věciček. (kotva, bumerang, trhavina atd). Ve hře je to krásně namixované, tak že není možné aby to přešlo do stereotypu.

Grafický (kabát) plášť Batmana je krásný. Z celé věznice je cítit temnota a ponurost, každý pavilón věznice je jiný. Hlavní postavy jsou dokonale prokreslené obzvlášť Croc a Joker.
Jen některé pohyby Batmana se mi zdály trošku prkennější ale to už může být srovnáním s Batman: Arkham City.

Zvukový doprovod jenom uzavírá, jak je tato hra dobrá. Dabing postav je tak přirozený, že člověk jenom žasne. A opět tomu vévodí Joker s Harley Quinn, záporák někdy musí být víc než hlavní hrdina.
Zde musím poděkovat Zhilianovi za češtinu, jelikož díky němu jsem si přehrál veškerou dokumentaci jak psanou tak i mluvenou. Kde se člověk do ví nemálo zajímavostí. Moje angličtina na tohle nestačí. Děkuji

Verdikt: Pamatuji si jak v roce 2009 jsem se u Batman: Arkham Asylum skvěle bavil a nikdy bych nečekal, že když se k Batmanovi vrátím po 3 letech, že ho budu takhle hltat.
95%

Co říct k Sideway?
Je to hopsačka jak se patří. I kydž je ve 2D tak krásně využívá 3D prostoru, ve kterém je dělaná. Stylizace hry je pouliční, tagy, grafity, soundtrack (hip-hop). A to je přesně směs věcí, která děla Sideway zajímavou hrou.
I obtížnost není úplně dětinská, stačí dvě rány od nepřátel a je tu zase záchytný bod.
Děj hry je dán lehce a přece, zachránit přítelkyni. Jako Mario svojí princeznu :-)

Verdikt: Skvělý nápad na hru, kdy 2D je 3D a naopak. 75%
Pokud si chcete zkusit netradiční hopsačku a nevadí Vám hip hop, směle do toho!

První Tonda vyšel v roce 1999, druhý 2000 a to je přesně v době kdy jsem sebou tahal své prkno se čtyřmi kolečky. V té době pro mě neexistovala lepší hra. Uplynulo pár světelných let a Tonda se vrátil v HD. Sice moje prkýnko už není ale i tak jsem Tony Hawk's Pro Skater HD z nostalgie pořídil.

Hra dostala nový grafický kabát, kde slovo HD může znamenat uspokojivý nebo také odfláknutý a tragický. Herní principy zůstaly zachovány z ostatních dílů. Jenom moje prsty nejsou to co bývalo, udělat trik přes 200.000 bodů byla hračka, teď neskutečná fuška a odříkání.
Soundtrack byl trochu pozměněn ale stále jsou tam některé staré pecky např Public Enemy, Powerman 5000 atd.

Verdikt: Tony HD je dělaný pro předešlé hráče. Pokud jste neměli co do činění s původními díly tak i tento Vám nic neřekne. Tony Hawk's Pro Skater HD hraje na nostalgii a u mě se mu to povedlo!! 65%

O hře Rochard jsem se dočetl naGames.cz, kde byla vychvalována až do nebe. Proto jsem si počkal až bude někde k mání za pěkný peníz. A k mání byla (a zatím je) v the Humble Indie Bundle 6, tak jsem neváhal a koupil.

Johna Rochard je oplácaný důlní vrtač ve vesmíru s pořádný kňourem pod nosem. Když řeknu, že začátek hry začíná velkým objevem v dole asi tím nikoho nepřekvapím. Děj hry se pak odehrává podle předpokladu. Psát něco dál už nemá cenu, jinak vše prozradím.

Hra je dělaná jako plošinovka s logickými úkoly. Úkoly řešíte s pomocí vesmírné zbraně (která umí přenášet věci a samozřejmě střílet) a snížením gravitace, kterou využijete nejen při skoku. Obtížnost úkolu je nulová, spíše bylo těžší najít všechny zlaté pásky.
Herní doba je 5 hodin, co mě opravdu překvapilo. Čekal jsem tak 3 hodinky a bude po všem. Pravda je, že jeden achievement je dohrát celou hru do 3 hodin.

Verdikt: Mám rád plošinovky tak i logické hry - Rochard není špatná hra je dobrá (na relax) jenom nesdílím takové nadšení lidí kolem a ani autora recenze na Games.cz.
Proto dávám 65%

Před pár minutami dohráno. Byl jsem tak zvědavý jak to vše dopadne, že jsem to musel sfouknout za 10 hodin ve dvou dnech.

Původně jsem si Alan Wake nechtěl koupit ale ta cena v akci na Steamu říkala kup jednou to zahraješ, možná. Po první zapnutí bylo jasno, hra mě pohltila a nepustila. Nejdříve si mě získala grafika s impozantními hrátky se světlem. Na to se přilepil zajímavý soubojový systém s tepající atmosférou. V konečné fázi i hodně slibný a zajímavý příběh. No a právě příběh mne hnal poslední 2 kapitolami dopředu.

Hra je v celku docela dost koridorová ale nějak jí to neubírá spíš naopak pomáhá hernímu tempu. Dál by mělo pomoc hernímu tempu checkpointy, kterých je opravdu moc až příliš (jeden při vstupu do výtahu druhý z výstupu výtahu, přitom se mezi patry nic nestalo atd).
Další nehezký bod Alana jsou stále se opakující nepřátele. Chtělo by to víc nápaditosti. Když se děj odehrává na venkově, v lese a není tam žádný pes nebo jakékoliv jiné zvíře. Myslím, že by to hře pomohlo zvýšit atmosféru. (ještě teď vzpomínám na první díl Resident Evil, kde byli zmutovaní psi)

To co jsem kritizoval v předchozím odstavci jsou jen takové malé neduhy. Protože Alan Wake je mnohem víc. Perfektní grafické zpracování, neotrlou zvukovou atmosféru hororu s dokonalým herním požitkem a dějem který Vás nenechá hru odložit dokud jí nedohrajete.
To je Alan Wake!!

Verdikt: 85% Trochu jsem si představoval jiný konec...

S (Z) této hry jsem v celku na vážkách. Hra má hodně plusu ale i dost mínusu a co víc některé plusy se po delším hraním stávají mínusy....

Just Cause 2 je akční hra s otevřeným světem, jak je napsáno v popisu a opravdu s velkým světem!! Hlavní náplní hry je revoluce ukončení diktatury. Vaše postava je takový zakrslí ošklivý Rambo co má hlas jako Batman při nemoci hlasivek. Nějak jsem si ho moc neoblíbil. To zase vynahrazuje padák a přidělaný hák na ruce kterým se můžete přitáhnout kam chcete, alfa omega hry.
Základní kampaň je v celku dobrá, zajímavé mise ale jenom 7... Vedlejší úkoly jsou s počátku docela zábavné ale po 15h nic nového - jdi a zabij tohohle, znič tohle a pak zase zabij tamtoho znič tamto.... Furt dokola. To samé platí o sbírání boxů s vylepšením (zbraní, zdravý, aut), na začátku fajn alespoň bude co sbírat, dobrý ale těch boxů je 4000. Proto je nejlepší vylepšit nejpoužívanějších věci, zbytek nemá smysl.
Co mne opravdu potěšilo je grafika při cestování po velkém světě. Kdy sluníčko zapadá či vychází a vy cestujete od ostrova k ostrovu. (v letadle či na lodi nebo pomalu a jistě na padáku) Je to fantazie!! To jsem se neudržel a dělal jeden screenshot za druhým. Myslím, že právě to mne udrželo u hry a i kvůli tomu si jí rád ještě zapnu.

Verdikt je pro mě opravdu těžký. Hra je jako den a noc. Hra má skvělé nápady a pak je ničí neustálým opakováním.... Dávám 75%!! chtěl bych dát víc ale těch nocí je až moc...
Možná kdyby hru hrál v 2010 kdy vyšla asi by to hodnocení bylo o dost vyšší.

Edit: Končím na 50% celkové hry a na 70% achievementu. Poslední 10% bylo neskutečně dlouhých. Herní doba 31h.
PS: Ano hned první písmeno je hrubka jako blázen!! Nebudu to opravovat protože to se jen tak nevidí :-)

Konečně! Řekl jsem si, že napíši komentář až vyhraji titul. Po 82 zápasech v základní části a po přetahované v playoff. Jsem ve finále v posledním sedmém zápase vyhrál vysněný titul NBA. Juhu!!
Tak a teď to vezmeme hezky od začátku. Jsem baskeťák každým kouskem těla, takže je možné že budu přikreslovat ale zase mám za sebou pěknou řádku basketbalových her. Už to začalo na Saga Mega Drive a legendární Michal Jordan Vs Larry Bird a na to hned šli další NBA JAM, NBA live, Hyper Dunk atd. ale NBA 2K12 je úplně o ničem jiném.

První zapnutí NBA 2K12 Vás hned přivítá Michael Jordan a k němu pohodová hudba. V Menu na Vás čekají poslední finalisté NBA na připadnou rychlou hru. Menu nabízí několik herních módu (sezona, playoff, legend a další). Byl jsem tak natěšený na tuto hru, že jsem hned dal quick game abych viděl jak ta hra vypadá. Po první čtvrtině jsem musel skončit jelikož jsem jenom pobíhal sem a tam totálně k ničemu. Tak tedy přišel na řadu trénink. Po hodině tréninku jsem koukal kolik je vlastně možností dát koš, jak se uvolnit s míče, jak se uvolnit bez míče atd. Člověk co hraje v reálu basketbal, tak mu to přijde automatické ale ve hře? To mi hlava nebrala :-)
Grafické zpracování je perfektní, postavy jsou propracované a samozřejmě co nejvíc podobné živým hráčům. Zvlášť se mi líbí některá gesta, které jsou u známých hráčů. V další řadě hlediště žije alespoň půlka druhá půlka je placka jako Pro Evolution Soccer.
Hudební doprovod je převážně Hip Hop a takový Old school. Samostatné zvuky jsou povedené a co je naprostá špička, tak to jsou komentátoři i komentátorky. Neustále na vás chrlí nějaké statistiky, dojmy, reagují na hru, prostě paráda!!

Jediný co bych vytknul hře je absence národních týmu plus bych si rád zahrál evropskou ligu. Když to má každý hokej i fotbal, tak mi to tady trochu chybí.
Ps: Národní týmy by měly být v NBA 2K13. Tak uvidíme :-)

Verdikt je jasný 100% jinak to ani nejde. Všechny ostatní basketbalové hry byly opravdu jenom hry. NBA 2K12 to už je skutečný basketbal.

Trine 2 je ještě více kreslenější a ještě více barevnější než první díl. Tím pádem je i více pohádkovější!! Opět se setkáváme se třemi hrdiny Amadeusem (čaroděj), Pontiusem (rytíř) a Zoyou (zlodějka). Zápletka připomíná první díl ale to se dalo čekat od pohádky.
Herní mechanismus zůstal stejný, každý ze tří hrdinů má svoje vlastnosti kterými pomáhá přejít překážky v cestě. Např. kouzelní si umí přičarovat bednu či lávku, rytíř si nejlépe poradí s nepřáteli atd.
Jak již jsem psal tak grafické zpracování je ještě pohádkovější (kreslenější, barevnější). Pro někoho až kýčovité, i já našel místa kde toho bylo až příliš ale pak přišly místa kde jsem se naopak kochal barevností a pestrostí krajiny.
Hratelnost je jednoduchá, takže po dvou odehraných levelech Vás už nic nepřekvapí. Na tož Bossové kteří jsou stejný jako vejce vejci (pardon každý má jinou barvu). Jedna taktika na všechny. V tomto ohledu mě hra dost zklamala...
Doba dohraní je 8h což je na skákačku s prvky puzzlu + mini prvky rpg je Parádní!! Samozřejmě jsou zde i achievementy kterých je požehnaně a také se nabízí co-op. Bohužel jsem hru ve více hráčích nevyzkoušel, takže nemohu posoudit.
Pokud přistoupíte k Trine 2 jako k odpočinkové hře jako jsem to udělal já, budete se dobře bavit. 80%

O Bastionu by se dalo napsat, že je to pohádkové RPG ale byla by to lež. Tato rádoby pohádka je dost ponurá až se mi to nechtělo věřit. Hlavní věc která to mu hodně přispívá je hlas vyprávěče děje. Který je hrubý jak struhadlo a hodně temný... Samozřejmě i daný děj pomáhá odskočit pryč od šťastné pohádky.
Grafické zpracování je hodně barevné a velmi pěkně nápadité, které by právě sedělo pohádce ale tady to vůbec nevadí.
Hratelnost je dobrá a obtížnost se dá říct, že si jí určujete sami. Zapínáním Idolů ve svatyni, čím zdokonalujete protivníky.
Jinak je zde několik zbraní a výzev. Zatím jsem splnil pouze dvě a musím říct, že jsem měl co dělat.
Mé hodnocení je 85%. Jelikož mne absolutně okouzlil hlas vypravěče! Ostatní si mohou tak odečíst 10% ale i tak je to pořád nadprůměrná hra, která má co říct.

Q.U.B.E jsem čekal poměrně dlouho, až summer camp na STEAMu mi ho nabídnul za 2,74 EUR. A to se neodmítá :-)
Q.U.B.E je logická hra na způsob Portalu. Zde ale používáte barevné kostky k překonání překáže a hádanek. Každá barva kostky má svoje schopnosti. (modrá pružina, červena sloup atd) Grafika hry není nic extra ale na indii hru nezahanbí. Ale co se určitě povedlo je soundtrack, který je parádní. Velmi příjemná hudba k řešení hádanek.
Bohužel hra nemá žádný děj, oproti už zmiňovaném Portálu. To je asi jediná vada na kráse.
Možná i pro někoho bude herní doba, která činí 4 hodiny. Mě vyhovovala.
Myslím, že čekání se vyplatilo. 80% mluví za své.