Inversion je third-person akce, která se odehrává v blízké budoucnosti, kdy mezi lidmi vládne relativní mír. I ten je však najednou přerušen nečekanou invazí neznámého nepřítele z vesmíru. Tento nepřítel je později znám jako rasa Lutadore. Tito mimozemšťané bez problémů překonají obranu každého města a začnou tam přetvářet prostředí k obrazu svému. Tím způsobí v napadeném městě řadu gravitačních anomálií, v důsledku čehož všude zavládne chaos. Hlavní hrdina této hry se jmenuje Davis Russel, kterému je 28 let a pracuje jako policista. Krátce po vypuknutí invaze se vrací domů, svoji ženu nalézá mrtvou a jeho malá dcera je pryč. Nerozlučným parťákem se mu stane jeho soused Leo Delgado. Oba se budou snažit zastavit invazi a hlavně najít Davisovu dcerku v dezintegrující se metropoli.
V této 3rd person akci ve stylu Gears of War jsou nebývale propracovány hrátky s anomální gravitací. Nikdy si nemůžete být jisti, jak bude bojiště vypadat za minutu. Nedá se ani přesvědčivě říci, kde je vlastně "dole" a kde "nahoře", protože prostředí je velmi nestabilní. Do rukou se vám dostane řada zbraní, využívající fyziku hry, například Grav-lift, který vypálí antigravitační impulzy. Ty vytáhnou protivníky z jejich skrýší a nechají je jen bezmocně poletovat vzduchem. Takto paralyzovaného protivníka můžete následně přitáhnout a dorazit, nebo ho prostě vystřelit až někam na oběžnou dráhu. Inversion je však možné dohrát i za pomoci klasického krytí a střelby z normálních zbraní. Do rukou také dostanete těžký arzenál, kterým počechráte částečně zničitelné prostředí. Díky těžkým zbraním lze některé úseky úrovní zdemolovat až úplně do základů.
Po první půl hodině jsem to chtěl vypnout, ale díky komentářům jsem u toho vydržel :) Sabeři málo využili celý potenciál změny gravitace a zase (TimeShift) se vykašlali na level design. V tom mě utvrdili místa, která měnila přitažlivost a bylo možné běhat po stropě či stěně - bylo jich bohužel jen pár. Kryt nefunguje úplně dobře. Menší elevace nepřátel a v žádném krytu nejste v bezpečí a to, že se dá střílet jen přes pravé rameno, vůbec nepomáhá při vykukování z něj. Celá ta inspirace v Gearsech je na můj vkus až moc do očí bijící. Přesto, že jsem zase spíš krytickej, tak jsem si to vlastně dost užil. Větší zásluhu na tom bude mít rozuzlení příběhu a jestli je to podle knihy (jak zmiňuje Phoenix ), vysvětlovalo by to, proč je takový rozdíl mezi fajn příběhem a průměrnými dialogy. A taky díky tomu zpátečně docením třeba ten Spec Ops :)
Pro: příběh, nápady
Proti: málo reálného využití gravitace, špatné řešení "zero G" oblastí, boje s bossy