Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Inversion

05.06.2012
27.07.2012
70
38 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Inversion je third-person akce, která se odehrává v blízké budoucnosti, kdy mezi lidmi vládne relativní mír. I ten je však najednou přerušen nečekanou invazí neznámého nepřítele z vesmíru. Tento nepřítel je později znám jako rasa Lutadore. Tito mimozemšťané bez problémů překonají obranu každého města a začnou tam přetvářet prostředí k obrazu svému. Tím způsobí v napadeném městě řadu gravitačních anomálií, v důsledku čehož všude zavládne chaos. Hlavní hrdina této hry se jmenuje Davis Russel, kterému je 28 let a pracuje jako policista. Krátce po vypuknutí invaze se vrací domů, svoji ženu nalézá mrtvou a jeho malá dcera je pryč. Nerozlučným parťákem se mu stane jeho soused Leo Delgado. Oba se budou snažit zastavit invazi a hlavně najít Davisovu dcerku v dezintegrující se metropoli.

V této 3rd person akci ve stylu Gears of War jsou nebývale propracovány hrátky s anomální gravitací. Nikdy si nemůžete být jisti, jak bude bojiště vypadat za minutu. Nedá se ani přesvědčivě říci, kde je vlastně "dole" a kde "nahoře", protože prostředí je velmi nestabilní. Do rukou se vám dostane řada zbraní, využívající fyziku hry, například Grav-lift, který vypálí antigravitační impulzy. Ty vytáhnou protivníky z jejich skrýší a nechají je jen bezmocně poletovat vzduchem. Takto paralyzovaného protivníka můžete následně přitáhnout a dorazit, nebo ho prostě vystřelit až někam na oběžnou dráhu. Inversion je však možné dohrát i za pomoci klasického krytí a střelby z normálních zbraní. Do rukou také dostanete těžký arzenál, kterým počechráte částečně zničitelné prostředí. Díky těžkým zbraním lze některé úseky úrovní zdemolovat až úplně do základů.


Poslední diskuzní příspěvek

Po první půl hodině jsem to chtěl vypnout, ale díky komentářům jsem u toho vydržel :) Sabeři málo využili celý potenciál změny gravitace a zase (TimeShift) se vykašlali na level design. V tom mě utvrdili místa, která měnila přitažlivost a bylo možné běhat po stropě či stěně - bylo jich bohužel jen pár. Kryt nefunguje úplně dobře. Menší elevace nepřátel a v žádném krytu nejste v bezpečí a to, že se dá střílet jen přes pravé rameno, vůbec nepomáhá při vykukování z něj. Celá ta inspirace v Gearsech je na můj vkus až moc do očí bijící. Přesto, že jsem zase spíš krytickej, tak jsem si to vlastně dost užil. Větší zásluhu na tom bude mít rozuzlení příběhu a jestli je to podle knihy (jak zmiňuje Phoenix ), vysvětlovalo by to, proč je takový rozdíl mezi fajn příběhem a průměrnými dialogy. A taky díky tomu zpátečně docením třeba ten Spec Ops :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 40
Od autorů velmi povedené hry TimeShift jsem čekal akci v podobné kvalitě, bohužel jsem se nedočkal. Příběh je velmi slušný, ačkoli to tak na počátku nevypadá. Jedná se o vykrádačku knihy Nonstop, zkušeně zavede hráče někam úplně jinak, aby pak předvedl kvalitní zvrat, který vysvětlí do té doby dost nepochopitelné a zdánlivě nesmyslné mechanismy, točící se kolem gravitace.

Nicméně u akční hry mě příběh nijak zvlášť nezajímá, důležitější jsou herní principy a tady už Inversion značně pokulhává. Herní doba (naměřená Steamem) činí na Normal (dva boss fighty jsem kvůli jejich extrémní blbosti dělal na easy, ale to je vedlejší) celých šest hodin, z čehož asi hodinu navíc zabírají animace. Až na výjimky, které se bezprostředně týkají příběhu, animace naprosto zbytečné.

Hlavním tahákem Inversion jsou hrátky s gravitací. Gravitaci můžete snižovat (tím nepřátele vymrštíte do vzduchu) či snižovat (tím je srazíte na zem). U řadových nepřátel maximálně zbytečná věc, postřílet je musíte tak jako tak, protože dokud je nezastřelíte, tak gravitace negravitace palbu opětují vesele dál. Ani kvůli likvidaci krytů nemá smysl nic podobného využívat, protože nepřátelé se sice kryjí, ale většinou (s výjimkou situací, kdy jsou opravdu daleko) vždy tak, aby se stejně dali zasáhnout (včetně sniperů, sniperku jsem použil na jediném místě ve hře). Rozumných hádanek, založených na gravitaci, je zejména oproti TimeShift a jeho hrátkám s časem opravdu málo.

Další vychytávkou měly být oblasti s nulovou gravitací, ve kterých se musíte přemístit z jednoho místa na další sérií několika přesunů. Místa, na která se lze přesouvat, se ovšem zaměřují značně nešikovně. Díky špatně fungující detekci se občas stane, že se pokusíte "přeletět" na další místo bez jeho zaměření a zůstanete trčet ve vzduchu, což v nepřátelské palbě začně potěší. Případně dvě minuty ručkujete kolem ostrůvku, abyste konečně našli místo, že kterého se pět metrů vzdálený východ konečně zaměří.

Poslední legrace jsou boss fighty. Jelikož autorům po pár hodinách hry došly nápady, tak si jeden střihnete v průběhu hry dvakrát a další dokonce čtyřikrát. Osobně mi boje s bossy, založené na jejich občasné nezranitelnosti a nekončném přívalu nepřátel, přišly vždy nesmírně tupé, nejinak je tomu zde. Blbost posledního boje, kdy si hlavní záporák odbíhá neustále regenerovat štíty a kde Vám náboje prostě nemůžou nedojít, už byla opravdu výrazně mimo.

Našlo by pár dalších drobností v momentech, kdy chcete udělat cokoli jakkoli odlišně od jednoho jediného způsobu, který měli autoři na mysli. Ačkoli je možné nepřátele ve střílnách trefit střelbou vedle kovového štítu, tak jim to nic nedělá, prostě máte za úkol flankovat, tak se bude flankovat. Na jednom místě je možné nepřátele nejdříve postřílet a pak se před neexistující střelbou krýt pomocí pojízdných vozíků (přejít těch deset metrů po vystřílení nepřátel běžným způsobem opravdu nejde).

Nápady autoři měli, ovšem jejich provedení je na čtverku. Inversion prohrává rozdílem třídy i s tak průměrným kusem, jako je velmi podobný Dark Void.

Pro: příběh, nápady

Proti: málo reálného využití gravitace, špatné řešení "zero G" oblastí, boje s bossy

+13
  • PC 65
Béčkových stříleček mám zasebou už pěknou řadu a Inversion se k nim může směle zařadit, jelikož je to dost zapadlý kousek bez ambicí a originální hratelnosti, ač se díky hrátkám s gravitací může zdát, že zrovna originalita není to, co by chybělo. Ovšem i přes nedostatky je to pro mě spíš překvapení než zklamání.

Davis Russel je polda kterému končí šichta, těší se domů za manželkou a dcerkou a v tom Zemi napadnou neznámí vetřelci. Manželka je mrtvá a příběh se mimo jiné točí kolem hledání jeho dcerky. Jeho motivace postřílet všechny vetřelce je tedy dost ubohá a odfláklá řekl bych. Zabíjí to pak i poněkud hollywoodské rádoby-cool hlášky kterých mám plné zuby. Na pozadí toho všeho se vytváří mnohem zajímavější příběh neboť celou dobu nevíte vlastně kdo vaši nepřátelé jsou, co chtějí nebo odkud přišli. Příběh mě tak dokázal hnát kupředu a obsahuje i dost dobré zvraty. Na obyčejnou střílečku opravdu solidní, i když konec je dle mého příliš unáhlený a neuspokojující.

Hrátky s gravitací, s čímž se hra prezentuje už přímo na obalu, jsou asi hlavním lákadlem. Střílet nepřátele nad vámi, vedle vás, ve vzduchu i na zemi je vcelku pěkná změna. Problém je, že nemůžete vymýšlet nic nového. Sami můžete změnit gravitaci jen na malém místě a lze tak zvedat nepřátele z krytů nebo třeba házet s auty a dalšíma věcma, ale nic víc vás autoři nenechají udělat. Na myšlenky že změníte gravitaci a budete běhat po zdech domů nebo po stropech interierů tedy zapomeňte, tyhle momenty má hra pevně dané. Vesměs tedy ne moc kulervoucí fičura.

Pocit ze střelby a vůbec zabíjení je docela uspokojující. Nepřátelům lze odtrhat končetiny, rozstřelit hlavy a místy to působí jako slabší Bulletstorm, ale jinak je v nich nízká variabilita a začínají nudit. Boss fighty hra vůbec nemusela mít, jelikož jsou občas chaotické, váš parťák tam jenom zavazí a nechává se zabít, respektive shodit na zem a vy ho musíte zvednout než umře, a vůbec nejhorší je, že se třeba třikrát opakují s tím stejným typem nepřítele. Zoufalé, nemyslíte?

Pěkné je zpočátku i prostředí a jeho proměnlivost. Z městských ulic a domů se postupně dostáváte do vyprahlé pustiny s nádechem westernu a pak do té horší části, tedy nudné tunely a nepřátelská doupata plné železných konstrukcí. Ač světlá chvilka se objeví díky dobrému zvratu i v pozdější fázi hry.

Zcela upřímně můžu říct, že jsem od Inversion dostal víc, než jsem původně čekal, ač jsem si tady spíše jen postěžoval. Problém je, že tu vše funguje na tak akorát hratelné úrovni a nahoru to dost táhne pouze příběh. Přesto je to docela solidní zábava a když přežijete první hodinku obyčejnosti, tak vás hra odmění.
+12
  • PC 90
Původně jsem k této hře napsat nic nechtěl, ale jelikož tu zatím moc komentářů, natož těch pozitivních, není, tak mi to bylo trochu líto a zkrátka mi to nedalo. Mám totiž tak trochu pocit, že tahle hra celkem zapadla. A přitom zcela neprávem. Jestli vás zajímá, jaký názor mám na tuto hru po dohrání, čtěte dále. Věřím, že se tak k této zajímavé hře dostane více lidí a třeba vás zaujme stejně jako mě.

Hned na začátku se tu musím přiznat, že nemám moc rád third-person akce. Nikdy jsem totiž nebyl schopen si takovou hru pořádně užít, neboť děj nesledujete z pohledu očí hlavní postavy, ale v těsném závěsu za ní. A to mi vždycky vadilo. Nicméně vzhledem k tomu, že už mě delší dobu žádná z nových FPS nezaujala natolik, abych si ji zahrál, zkusil jsem si tentokrát pořídit něco trochu jiného – Inversion. A nejen proto, že nebylo aktuálně co hrát, ale také z toho důvodu, že se tato hra objevila v akci na Steamu a neznámo proč mi tak nějak padla do oka.

Abych se přiznal, moc jsem od této hry nečekal. Vlastně jsem spíše měl obavy, že mě to po chvíli hraní omrzí, protože přeci jen upřednostňuji pohled z první osoby. Hned po pár prvních odehraných minutách mi ale bylo jasné, že právě tahle hra je naopak něco, co jsem už delší dobu hledal. Něco zkrátka jiného a zábavného. Inversion se totiž ukázalo jako akcí nabitá, filmová střílečka, s pěknou grafikou a plná velmi zajímavých nápadů, která navíc vypráví příběh s dnes velmi populárním tématem o invazi "mimozemšťanů". A to samo o sobě už pro mě bylo příslibem, že mě hra chytne a jen tak nepustí. K čemuž ostatně nakonec také došlo.

Už dlouho se mi u žádné hry nestalo, že bych nad prožitými zážitky nebo všemi těmi neuvěřitelnými věcmi, které jsem měl možnost během hraní spatřit, přemýšlel i dlouho do noci v posteli před spaním. Inversion se to ovšem povedlo. Na začátku totiž vůbec netušíte, co se kolem děje, takže máte hlavu plnou nejrůznějších otázek. Například odkud se útočníci vzali? A teprve postupem času poodkrýváte neuvěřitelnou pravdu i jednotlivé souvislosti o vašem světě a mimozemské invazi. Neustále jsem spekuloval a utvářel si závěry, kdo jsou mí nepřátelé, co chtějí a proč vlastně přišli. Nebo jak se v podzemí města octlo tak obrovské zařízení, které tam rozhodně nepostavil nikdo z lidí. A věřte, že některé mé teorie byly opravdu nevídané. Samozřejmě všechny domněnky vzaly brzy za své, aby se vzápětí ukázalo, že je všechno úplně jinak. A když říkám jinak, tak věřte, že vás čeká pořádný šok. Musím přiznat, že až tak neuvěřitelný zvrat jsem já, jinak oddaný fanoušek sci-fi, vážně nečekal a ani v nejmenším by mě nic podobného nenapadlo. Jestli mě něco na hře bavilo nejvíc, tak to byl jednoznačně příběh, který je právě díky napjaté atmosféře, spoustě zvratů a nečekaných odhalení neskutečně poutavý.

I když je herní náplň veskrze klasická a většinou spočívá ve vystřílení všech nepřátel v daném místě, hbitém krytí za překážkami a občas v souboji s nějakým tím bossem (kterých je tu mimochodem na můj vkus možná až trochu moc), přestřelky rozhodně nenudí. Částečně za to mohou i hrátky z gravitací, na kterých hra doslova staví. Nejen že si občas zalítáte v místech s nulovou přitažlivostí a zažijete souboje v beztížném stavu, ale taktéž můžete gravitaci ovlivňovat díky svému vybavení. To se pak hodí zejména při boji s přesilou, kdy není nic snazšího, než nepřátelům pod nohama narušit gravitaci, aby se ocitli bezmocně ve vzduchu, nebo naopak gravitaci zesílit, aby jste je srazili k zemi a zneškodnili. Osvěžující jsou ale i situace, kde se prostředí mění v závislosti na směru gravitace. Není žádnou výjimkou, že se v některých lokacích proběhnete po stěnách mrakodrapů, jako kdyby to byla pevná zem. Hra tak dostává zcela jiný rozměr, než je u ostatních podobných titulů zvykem.

Za velký klad hry považuji také fakt, že nikdy nejste sami. Po celou dobu vám totiž dělá společnost váš parťák. Můžete tak hrát v kooperaci se svým kamarádem, nebo přenechat svého parťáka počítači a hru si tak jako já užít v klidu sám. Většinou dávám přednost ryze osamělým hrdinům, ale tady jsem popravdě pomoc celkem často uvítal. Navíc druhý hrdina má v příběhu docela významnou roli a s hlavní postavou se vzájemně dobře doplňují. Oceňuji i to, že inteligence vašeho spolubojovníka je na celkem slušné úrovni a že dokáže opravdu pomoci. I když mu čas od času budete muset pomoct z nesnází, většinou pomáhá on vám.

Vizuální i zvuková stránka hry je rovněž na velmi dobré úrovni a všechny lokace vypadají uvěřitelně, a to i když se dostanete do prostor ryze futuristických. V některých částech, hlavně pak v poslední třetině hry, jsem si prostředí doslova užíval. Zbraně se také povely nad očekávání dobře. Není jich sice mnoho, ale od každého typu je tu alespoň jedno zastoupení. Střelba z nich je pak pohodová a účinná. Co se týče nepřátel, tak těm by možná trochu prospěla větší rozmanitost. Ovšem i tak se mi to zdálo celkem dostatečné a určitě nemohu říci, že bych s protivníky nebyl spokojen. Inteligenci však mají spíše průměrnou. Rozhodně ne takovou, aby vás něčím extra oslnila. Na druhou stranu vám však občas dokáže dát i pěkně zabrat.

Pokud hledáte nějakou hru s otevřeným světem, pak na rovinu říkám, ať jdete hledat jinam. Inversion je čistě koridorová záležitost. Ovšem to u hry tohoto typu ani nelze považovat za vadu. Je jasné, že se autoři spíše snažili o filmový zážitek, čehož se jim také podařilo dosáhnout. Díky tomu má hra svižné tempo a děj příjemně odsýpá. Když už mluvíme o ději, tak ten je zde vyprávěn za pomoci četných filmových předělů, které, na rozdíl od mnoha jiných her, jsem tu sledoval s velkou chutí. Jejich zpracování je dobře zvládnuté a díky častým emocionálním podtextům i postupně se prohlubujícího vztahu obou hlavních hrdinů má člověk občas dojem, že sleduje opravdový film.

No, co bych tak asi řekl na závěr? Možná, že právě díky této hře nakonec přece jen změním postoj k žánru third-person akcí. Inversion mě rozhodně velmi mile překvapil. Ať už jde o detailní design, svižnou hratelnost, dech beroucí příběh či filmovou atmosféru. Skvěle jsem se u toho bavil, což je u her to hlavní. Teď mě tu čeká k rozehrání hra Afterfall a ta vypadá velmi podobně, alespoň co se stylu týče. Takže uvidíme, jestli mě bude bavit i ta. Nicméně Inversion si mě už rozhodně na svou stranu získal. A pokud i vy hledáte příjemný herní zážitek ve filmovém duchu, tak vám tuto hru mohu jen vřele doporučit. Za mě 90 ze sta.

Pro: Filmový příběh, nečekané zvraty, poutavé téma, hrátky s gravitací, celkové zpracování

Proti: Občas docela obtížné, pár drobných chyb

+10
  • PC 70
Tu to hru jsem vůbec neznal až do přečtení velmi pěkné ho komentáře od uživatele Najlvina. Nevěřil jsem, že by hra měla takovou kvalitu jako Spec Ops: The Line ale i tak jsem pořídil.

Nebudu se dlouze rozepisovat jen napíši věci které mě na hře zaujali. Především je to děj hry který jsem opravdu nečekal od začátku to vypadalo na nic extra a pořád jsem čekal kdy bude ten zlom, který jsem četl v komentáři. Přijde v druhé polovině hry a vygraduje na konci. Hra oplývá výbornými nápady. Změna gravitace kdy je možnost nepřítele srazit na zem nebo si ho zvednou do vzduchu a nebo ještě líp zvednout si barikádu za kterou se nepřítel zkovává. Dál je tu možnost rozstřílet barikády a vůbec ve hře je docela slušná destrukce plus dobré efekty, které jsou doplněni dobrým zvukem. V první části hry se mi grafika moc nelíbila, prostředí města bylo takové fádní ale po přesunu ven z města a hlavně u konce hry se mi líbila.

Verdikt: Hra má super nápady i děj ale bohužel nedokázali dát do hry tu pravou hratelnost, která by hru uzavřela. Není to ani takticky boj ani zběsilá řežba, Inversion
je někde uprostřed a tím trpí celá hra (kostrbatost). I tak děkuji Najlvinovi že mi hru ukázal. No a pro ostatní bych doporučil už zmíněný Spec Ops: The Line.
70%

Pro: Gravitace, děj, destrukce, efekty.

Proti: Hratelnost.

+10
  • PC 60
Lesson of Physics: Gravity is a bitch

Z portfolia Saber Interactive je Inversion mou první hrou a to i přes fakt, že se mi jejich zajímavé náměty líbí (viz. TimeShift). Přesto jsem od Inversion nic neočekával a pustil jsem se do něj především kvůli zajímavé myšlence s gravitací, která je slušně zkombinovaná – s již zmíněným – zajímavým námětem. První krůčky ve hře mi i lehce připoměli Freedom Fighters, kdy je město zmítané invazí, civilisté strachy utíkají, všechno se bortí a vy se snažíte jen přežít. Celkově vzato bych hru ale popsal jako kombinaci Gears of War (systém krytí a grafika) a Mass Effect (sci-fi námět a pozdější fáze hry).

Příběh nemá prakticky žádný potenciál hollywoodského blockbusteru, ale i tak má hodně zajímavou myšlenku, ze které se snaží vytěžit co nejvíce. Občas jsem se i přes jednoduchý příběh cítil poměrně zmatený. Může za to především retrospektivní vyprávění příběhu a pak samotný závěr (myslím ten "vysvětlující"). Oba faktory jsou sice kvalitním článkem, ale jejich vynechání by mi ani trošku nevadilo. Stejně tak je to s úkoly, které ve většině případů postrádají jakéhokoliv zajímavého významu. Hra totiž jede ve stylu "Vystřílet koridor, doběhnout k bodu, odstřelovat nepřátele z dálky, doběhnout k bodu, kde postava otevře dveře, video, souboj s bossem, video, ...".

Systém krytí zakomponovaný do hratelnosti hru poměrně zjednodušuje a z hry se tam stává "Hra na čekanou, aneb, kdo ji vystrčí dříve"! ... teda standartně by tomu tak bylo, ale v Inversion hlavní postava disponuje poměrně zajímavým zařízením a to uvádět danou oblast do stavu beztíže, takže pokud se stane, že je nepřítel schovaný, stačí ho "vyslat do vzduchu" a libově odkrádlovat. Případně pokud dojdou náboje, tak je možno pomocí zařízení "sebrat" kus zdi, barel, či dokonce auto a mrsknout jím po nepříteli – efekt je stejný, ne-li lepší než u střelných zbraní. Možná i z toho důvodu není k dispozici tolik střelných zbraní, jak jsem si původně myslel. Originálně zpracované zbraně v čele se samopalem, brokovnicí, těžkým kulometem a raketometem v pozdější fázi vystřídá pár libových future kvérů, samozřejmě nesmím opomenout smrtonosnou odstřelovačku, na kterou jsem náhodou narazil :)

Inversion i přes fakt, že obsahuje spoustu kvalitních nápadů, zajímavý námět a zažitou hratelnost se snaží obohatit o hrátky s gravitací, je prostě NUDA. Motivace pro postup příběhem je minimální a jak se hra přehoupla do "druhé části", motivace opadla snad úplně. I tak jsem se ale snažil hrou prokousat až k závěru, který je dost fantasmagorický! Hra se totiž v poslední části snaží nahazovat tolik různorodých lokací, až jsem z toho měl hlavu kolem a skoro jsem ani netušil, kde se zrovna nacházím!

V kostce: Inversion je po grafické stránce slušnou hrou, má zajímavý námět a obsahuje originální hrátky s gravitací. Bohužel hra postrádá jakýkoliv vyšší význam a ani nedokáže motivovat k postupem příběhem. Oceňuji snahu o neotřelý přístup a snahu se vymanit ze zarytých standartů. Fungovalo by to, jen by to nesměla být taková nuda!

Pro: grafická stránka hry, ozvučení, vizuálně originální zbraně, gravitační hrátky,

Proti: nulová motivace pro postup ve hře, nezajímavá hratelnost, druhá část hry, některé souboje s bossy, nevyužité lokace,

+7