Lesson of Physics: Gravity is a bitch

Z portfolia Saber Interactive je Inversion mou první hrou a to i přes fakt, že se mi jejich zajímavé náměty líbí (viz. TimeShift). Přesto jsem od Inversion nic neočekával a pustil jsem se do něj především kvůli zajímavé myšlence s gravitací, která je slušně zkombinovaná – s již zmíněným – zajímavým námětem. První krůčky ve hře mi i lehce připoměli Freedom Fighters, kdy je město zmítané invazí, civilisté strachy utíkají, všechno se bortí a vy se snažíte jen přežít. Celkově vzato bych hru ale popsal jako kombinaci Gears of War (systém krytí a grafika) a Mass Effect (sci-fi námět a pozdější fáze hry).

Příběh nemá prakticky žádný potenciál hollywoodského blockbusteru, ale i tak má hodně zajímavou myšlenku, ze které se snaží vytěžit co nejvíce. Občas jsem se i přes jednoduchý příběh cítil poměrně zmatený. Může za to především retrospektivní vyprávění příběhu a pak samotný závěr (myslím ten "vysvětlující"). Oba faktory jsou sice kvalitním článkem, ale jejich vynechání by mi ani trošku nevadilo. Stejně tak je to s úkoly, které ve většině případů postrádají jakéhokoliv zajímavého významu. Hra totiž jede ve stylu "Vystřílet koridor, doběhnout k bodu, odstřelovat nepřátele z dálky, doběhnout k bodu, kde postava otevře dveře, video, souboj s bossem, video, ...".

Systém krytí zakomponovaný do hratelnosti hru poměrně zjednodušuje a z hry se tam stává "Hra na čekanou, aneb, kdo ji vystrčí dříve"! ... teda standartně by tomu tak bylo, ale v Inversion hlavní postava disponuje poměrně zajímavým zařízením a to uvádět danou oblast do stavu beztíže, takže pokud se stane, že je nepřítel schovaný, stačí ho "vyslat do vzduchu" a libově odkrádlovat. Případně pokud dojdou náboje, tak je možno pomocí zařízení "sebrat" kus zdi, barel, či dokonce auto a mrsknout jím po nepříteli – efekt je stejný, ne-li lepší než u střelných zbraní. Možná i z toho důvodu není k dispozici tolik střelných zbraní, jak jsem si původně myslel. Originálně zpracované zbraně v čele se samopalem, brokovnicí, těžkým kulometem a raketometem v pozdější fázi vystřídá pár libových future kvérů, samozřejmě nesmím opomenout smrtonosnou odstřelovačku, na kterou jsem náhodou narazil :)

Inversion i přes fakt, že obsahuje spoustu kvalitních nápadů, zajímavý námět a zažitou hratelnost se snaží obohatit o hrátky s gravitací, je prostě NUDA. Motivace pro postup příběhem je minimální a jak se hra přehoupla do "druhé části", motivace opadla snad úplně. I tak jsem se ale snažil hrou prokousat až k závěru, který je dost fantasmagorický! Hra se totiž v poslední části snaží nahazovat tolik různorodých lokací, až jsem z toho měl hlavu kolem a skoro jsem ani netušil, kde se zrovna nacházím!

V kostce: Inversion je po grafické stránce slušnou hrou, má zajímavý námět a obsahuje originální hrátky s gravitací. Bohužel hra postrádá jakýkoliv vyšší význam a ani nedokáže motivovat k postupem příběhem. Oceňuji snahu o neotřelý přístup a snahu se vymanit ze zarytých standartů. Fungovalo by to, jen by to nesměla být taková nuda!