Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Bomberman

  • NGage 70
Zatím bezkonkurenčně nejlepší hra, jakou jsem na N-Gage spustil. Má svoje mouchy, to ano, ale není jich tolik, abych se nemohl setsakra bavit. Z této série jsem hrál jen Dyna Blaster, což je spolu s Atomic Bombermanem asi nejznámější díl a N-Gage Bomberman se Dyně svou hratelností bez problému vyrovná.

Zpočátku jsou levely malé a vcelku jednoduché, ale časem začne hodně přituhovat a kdybych musel celou hru absolvovat jen se třemi životy, které jsem na začátku dostal do vínku, určitě bych nepochodil. Naštěstí však lze pokračovat dále a jediné, co ztráta tří životů za sebou znamená, je vynulování celkového skóre, které pro mě v tomto případě nehraje téměř žádnou roli.

Jednou z mála věcí, která mi na tomto Bombermanovi vadila, byl sedmý a zčásti i osmý svět. V tom sedmém byla po stranách levelů děla, která střílela bomby s největší účinností, což by ještě samo o sobě nevadilo. Když však výbuch bomby zasáhne dveře do další úrovně, vyleze z nich čtveřice penízků, která může procházet zničitelnými překážkami a je po srandě. Jelikož jsem bomby vystřelené z děl nemohl nijak korigovat, docházelo k tomuto jevu až příliš často a jedinou možností, jak levely v sedmém světě dokončit, bylo dobré umístění dveří buď u stěny nebo až ke konci levelu. V osmém světě zase jezdily tři motorky, které se mohly volně pohybovat a sesypaly se na mě hned po startu úrovně, takže přežití bylo dílem náhody.

Odbouchávat cihly, kanály či kaktusy ve formě překážek a masožravé květiny, aligátory nebo štíry ve formě nepřátel byla jinak opravdu skvělá zábava a je jen škoda, že mi nevydržela déle. Vůbec bych se nezlobil za dvojnásobný počet levelů, ale nic s tím nenadělám. Již teď se těším na další skvělé hry, které vyšly na tuto nepříliš populární platformu.

Pro: hratelnost, měnící se prostředí, neomezené množství životů, bomby, hudba

Proti: sedmý a osmý svět, krátké

+13

MotoCross FreeStyle

  • NGage 65
Má první dohraná hra na N-Gage, kterou jsem hrál ještě v době, kdy jsem tento herní mobil používal i jako telefon. To není zase tak dávno, jak by se mohlo zdát (asi tři nebo čtyři roky), protože za těch necelých deset tisíc, kolik stála N- Gage v době vydání, bych si jí asi stěží mohl pořídit.

Využíval jsem volných chvilek, abych mohl pokořit další a další skoky, až jsem se dostal k tomu patnáctému a i ten se mi nakonec podařilo skočit. Zpočátku to šlo samo, jakmile jsem si osvojil ovládání, nebyl problém danou kombinaci tlačítek zvládnout, ale později bylo třeba těch tlačítek stisknout opravdu spoustu a za tak krátký okamžik, který skok trval, to byl opravdu oříšek.

Můj jezdec Jumas v zelené kombinéze na modré motorce obsadil celou tabulku v čele se skóre 25 375, což je podle mě úctyhodný výkon. Škoda, že skoků je jen patnáct, rád bych skákal dál, ale co už, bavil jsem se dost a připomněl si časy Motocross Madness 2.

Pro: skvělé na zkrácení dlouhé chvíle, skoky na motorce, úprava vzhledu jezdce

Proti: málo skoků

+13

Puyo Pop

  • NGage 50
Původně jsem při pobytu na chatě chtěl hrát RPG Barakel: Fallen Angel, které jsem před několika lety rozehrál, ale nikdy nedohrál. Když mi však hra s obnovujícími se nepřáteli nechá unést prodavačku léčivých lektvarů, kterých si můžu do zásoby koupit jen devět a já jí musím jít zachránit a dostat se zpět pouze s těmi devíti lektvary, hned jsem si vzpomněl, proč jsem Barakela odložil na neurčito. Puyo Pop sice není úplně tou adekvátní náhradou, jakou bych si představoval, ale lepší, než nic.

Jde v podstatě o mix Tetrisu a spoj tři her (v tomto případě spoj čtyři), což by mohlo vést k domněnce, že přemýšlení zde nebude hrát nějakou zásadní roli. Opak je však pravdou. Spojování čtyř stejně barevných kuliček sice nic složitého není, ale docílit toho, aby zmizelo více kuliček nejlépe v několika vlnách a soupeři se zaplnila celá herní plocha, to už chce opravdu pečlivé plánování.

Zpočátku to jde lehce, kuličky padají pomalu a soupeři nejsou tak šikovní, ale poslední asi tři kola mi dala fakt zabrat. Zdolat všech dvanáct kol v rámci scénáře i všech čtrnáct nepovinných puzzlů se mi však podařilo a mohl jsem opustit ostrov Puyo Land. Puyo Pop mě pobavilo nejen svým názvem, ale i vzezřením a hudbou. Bohužel i za tak krátkou herní dobu, kterou jsem u hry strávil, se dostavil stereotyp. Určitě vyzkouším i další N-Gage hry a doufám, že se budu bavit více.

Pro: název, hudba, hratelnost

Proti: po čase stereotyp

+10

Puzzle Bobble VS

  • NGage 30
Tak tohle se opravdu nepovedlo. Chtěl jsem si na N-Gage vyzkoušet něco lepšího, než Puyo Pop a při výběru sáhl po Puzzle Bobble VS. Hůře jsem si snad ale vybrat nemohl. Už Puyo Pop byl krátký a zvládl jsem ho dohrát asi za tři hodiny, ale že Puzzle Bobble VS bude ještě kratší a za hodinu bude hotovo jsem opravdu nečekal.

Střílení a následné spojování různě barevných bublin mě vcelku bavilo, horší bylo, že některé barvy, a zvláště pak tmavší odstíny, bylo těžké od sebe rozeznat. Zpočátku jsem tak dělal spoustu zbytečných chyb, ale po čase jsem použité barevné paletě přivykl a už se hrálo mnohem lépe.

Hrál jsem na nejtěžší obtížnost, protože jsem se dočetl, že po jejím zdolání uvidím nějaké speciální zakončení. Nečekal jsem však, že i na Hard bude hra tak jednoduchá. Když máte štěstí na bubliny, a to jsem já měl až podezřele často, je dokončení kola otázkou pár minut. Pokud jsem nějaké kolo musel opakovat, bylo to maximálně třikrát. To by nevadilo, kdyby hra nabízela alespoň dvacet kol. Bohužel jich však je jen šest a to je sakra málo.

Příště musím z N-Gage titulů lépe vybírat a snad se mi podaří narazit na něco opravdu kvalitního, co půjde dokončit. Koukám na tebe Barakele. Láká mě třeba první Tony Hawk, ale bojím se, že budu mít potíže s ovládáním. Uvidíme, něco z té necelé stovky her musí stát za to.

Pro: střílení a spojování bublin

Proti: krátké, špatně rozeznatelné barvy bublin, jednoduché

+9