Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jan Hergesel • 25 let • student Technické univerzity v Liberci • ČR - kraj Liberecký

Komentář

Přejít na komentáře

Mafia: The City of Lost Heaven

  • PC 95
Mafia je téměř perfektní hra na svou dobu.

To uslyšíte od každého, kdo ji v době vydání hrál. Proto bych svůj komentář ke hře chtěl pojmout trochu jinak. Po vydání remaku této legendární hry jsem totiž zjistil, že vlastně existuje poměrně velké množství lidí, kteří hru nehráli. Je to přeci jen skoro 19 let od jejího vydání a za tu dobu se nám narodila úplně nová generace hráčů. Chtěl bych tedy součástí komentáře porovnat to, zda vám Mafii mohu doporučit, i když jste zvyklí na mechaniky moderních her, případně vám poradit, na co máte být připraveni, abyste si ji i vy mohli užít.

To hlavní, co jsem si já osobně na Mafii oblíbil, je příběh a celková atmosféra hry doplněná skvělým soundtrackem. To jsou prvky, které nezestárnuli a budou se vám líbit i po těch mnoha letech. Mafianská tématika je zde opravdu cítit a hra je pro mě společně s filmem Kmotr to nejlepší z tohoto žánru. Tomu napomáhají i skvěle napsané a nadabované postavy, které si opravdu oblíbíte (nebo naopak) a jejich rozhodnutí budete vždy robře chápat. Konec hry je navíc opravdu dokonalost sama, kvůli kterému, i kdyby vás hra do té doby nebavila, se to vyplatí dohrát.

V té době hra vynikala i skvělou grafikou, která v porovnání třeba s Grand Theft Auto: Vice City byla opravdu něco nevídaného. V dnešní době ovšem už trochu zestárla, i když pořád nevypadá vůbec špatně. Pokud vám ale je ale grafika starých her zkrátka proti srsti, mohu vám doporučit například tento mód, který ji udělají o něco hezčí. Kde ale hra ani po letech nezaostává, je cit pro detail. I když textury nejsou ve vysokém rozlišení, jsou velmi detailní. To platí i pro město samotné. V kolika hrách můžete při zatáčení zapnout blinkr? Pokud se na chvíli zastavíte a rozhlédnete, najdete toho hodně. Design města je velmi chytrý. Není tu žádná navigace, město je ale vymšleno tak, že si jednotlivé lokace opravdu zapatujete a časem už budete vědět kudy jet, když se na nějaké místo vracíte. Je to vlastně podobné reálnému životu, kde si nebudete zapínat navigaci, když jedete třeba natankovat. Což mě mimochodem dovádí k dalšímu detailu. Věděli jste, že vašemu autu v Mafii může dojít benzín? Další z mnoha detailů se pak týká policie, která vás pokutuje za překročení rychlosti nebo za projetí křižovatky na červenou. To může být možná pro někoho otravné, celé hře to ale přidává na realističnosti, o kterou se snaží. Myslím si, že v tomhle ohledu budete zkátka dost překvapeni.

Pomalu se ale dostáváme asi k nejpalčivější otázce, tj. jak se hra po těch letech hraje? Pokusím se tady většinu z vás neodradit. Zálěží totiž na tom, na co jste z dnešních her zvyklí. Mafia je střílečka z pohledu třetí osoby. V dnešní době u tohoto žánru (vlastně i u dalších dílů série) funguje v drtivé většině her systém krytí, kde se pak vaše postava automaticky vykloní, pokdu zamíříte. To tady opravdu nečekejte. Můžete se krčit, můžete se schovávat za objekty. Pokud jste ale schování za bednou, musíte se postavit nebo se posunout do strany, pokud chcete střílet. S tím je pojeno i to, že musíte být opatrní, protože vás takto někdo jednoduše může zasáhnout. Zdraví se vám navíc dá obnocit pouze pomocí lékárniček, které nemůžete sbírat, ale musíte se vyléčit přímo u nich. K tomu ještě připojím poměrně realistickou obtížnost, kdy se vás hra nebude bát prostě zabít a nechat vás projít určitou část znovu. Vše se to ale hraje hezky a je to vlastně fér. Nepřátelé můžou umřít úplně stejně jednoduše. A to platí i pro vaše společníky. Ve výsledku to není zase tak přehnaně těžké, jak to může znít. Navíc pocit z toho, že to nakonec zvládnete, vám to opravdu všechno vynahradí. Čím déle budete hrát, tím více si navíc zvyknete, takže někde v polovině hry vám už žadný systém krytí nebude chybět.

Ještě na závěr bych se rád vrátil ke společníkům V několika misích máte parťáky, kteří vám mohou pomoct. Zároveň ale na svou hloupost často mohou umřít a vy kvůli tomu musíte jít odznovu. Neberte to špatně, mně nevadí, když musím část hry opakovat kvůli své hlouposti. Ale opakovat ji kvůli umělé inteligenci, která mi zkrátka podrazí nohy, mě docela vytočit dokáže. To je ale asi jediná věc, kterou hře mohu vytknout.

Když to tak shrnu, Mafia v porovnání s jinými hrami díky tehdejší péči vývojářů překvapivě nezestárnula tolik. Pokud jste ji nikdy dřív nehráli, chvilku si budete zvykat, takže tomu dejte čas. Veškeré kvality včetně příběhu vám vaší trpělivost nakonec vynahradí.

Pro: příběh, atmosféra, hudba, postavy, dabing, grafika, cit pro detail, pokus o realističnost

Proti: umírající parťáci

+28