Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

X-Men Origins: Wolverine

X-Men Origins: Wolverine - Uncaged Edition

01.05.2009
76
96 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Bojová akce z pohledu třetí osoby na motivy stejnojmenného filmu s Hughem Jackmanem. S Loganem, jako Wolverinem v hlavní roli, budete procházet lineárními úrovněmi a svými extra ostrými drápy trhat nepřátele na kousky. Příběh se odehrává několik let před tím, než se Wolverine připojil k X-Menům a zavede vás do džungle, na městské staveniště či na tajnou základnu. Objeví se také řada logických hádanek.

Hra obsahuje primitivní RPG prvky, kdy Logan za likvidaci nepřátel získává zkušenosti a po dosažení nového levelu lze přerozdělit dovednostní body. Postupně také dochází k odemykání nových komb a fatalit a bojem s konkrétním druhem nepřátel se zvyšuje poškození udělované dané skupině. Celkem se ve hře nachází pět kapitol, které jsou rozděleny do jedenatřiceti částí.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Po Wanted je Wolverine jedna z mála povedených her podle filmu, která stojí za to. Je vidět, že byla dělaná s určitou pečlivostí a ne jen za účelem výdělku díky dobré značce jako třeba Avatar nebo Transformers a mnoho dalších.

Nejlepší je na celé hře skvělý akční spád, který vám dá vydechnout jen na pár místech a na krátkou dobu. Hra nabízí celkem dost možností jak se zbavit nepřátel, takže jsem stereotyp po celou dobu nepocítil (i když je hra celkem dost dlouhá). Vylepšování postavy celou akci ještě více zrychluje a zvyšuje tak požitek ze hry a dává pocit neporazitelnosti což se mi velice zamlouvalo.

Hlavně jsem se tu, ale chtěl zmínit o pár záporech, co tu ještě nezazněly:
O kameře a ovládání tu už řeč byla (já hrál hru na klávesnici a myši), takže přejdu rovnou dál.
Jeden z problémů jsou hádankové pasáže, které jsou dost nešťastně řešené a do akční hry tohoto typu mi vůbec nesedly, většinou šlo třeba o otočení kola a přeskákání po plošinkách někam dál, hodněkrát jsem musel tyto pasáže opakovat a na jednom místě jsem dokonce strávil asi půl hodiny. A otáčet tím kolem po padesáté už mě pěkně štvalo, zvlášť když mu to tak dlouho trvalo.
Na pár místech hra využívá i stejné prostředí, ne jednou jsem měl pocit, že už jsem tudy jednou šel, dokonce se ve hře vyskytuje jedna a ta samá mise, což jsem moc nepochopil.
Ještě bych vytknul to, že ve hře nebyla možnost zapnout titulky do cut-scén, tak k čemu mi potom byla ta čeština?

Závěrem už jen dodám, že takovou dobrou akční rubačku jsem už dlouho nehrál a těch pár záporů mi zážitek ze hry skoro nezkazilo. Takže všem co mají rádi hodně akce, hru doporučuji.

Pro: Akční spád, délka, vylepšování postavy, pocit neporazitelnosti

Proti: Kamera a ovládání, hádankové pasáže, stejné prostředí, není možnost zapnout titulky

+22
  • PC 85
Čiré brutální peklo. Myslím si, že i nejnovější Mortal Kombat 11 se může jít se svými fatalitami zahrabat. V X-Men Origins: Wolverine jsem tomu syrovo-krutému usekávání, odtrhávání a lámání částí těl prostě věřil, zatímco (nejen) poslední MK mě krmí neustále dokola šaškárnami typu: "utrhnu mu ruku, tu ruku mu narvu do nohy, tu ruku s nohou mu narvu do pusy a celé to pak nechám explodovat..".

K mému úžasu tedy velice povedený kousek, kterého jsem si všiml teprve před pár dny úplnou náhodou zde na databázi. Původní snímek se mi sice před jedenácti lety moc líbil a byl jsem na něj v kině dokonce třikrát během jednoho týdne, ale hrám podle filmů obecně moc nevěřím a již několikrát jsem se takto nechutně spálil. V tomto případě ale z mé strany panuje naprostá spokojenost.

Po grafické stránce nemám absolutně co vytknout, in-game videa jsou velice povedená a mnohdy i vtipná (např. selfie), jednotlivé lokality působí uvěřitelně a dokonce mi ani nevadilo, že jich vlastně ve výsledku moc není. Nejvíce mě asi bavila džungle. Především ta část, kde Rosomák šplhá na vysokou věž a v jednotlivých mezipatrech místo samotného boje protivníky spíše vyhazuje. Nepřátelé jsou originální, nejradši jsem samozřejmě porcoval obyčejné vojáčky, kterých bylo v celém příběhu mraky. Různí minibossové nebo speciální jednotky pak už vyžadovali opatrnější a promyšlenější přístup.

Ovládání hlavní postavy mi připadalo naprosto v pohodě, konečně mi nějaká hra nabídla i více akčních pohybů/útoků než jen dva - primární a sekundární. Zde je navíc ještě možnost nepřátelské jednotky zvednout, hodit, skočit na ně nebo se k nim třeba přískokem rychle přiblížit. Ta pravá vyvražďovačka ale začíná teprve kombinací všech těchto akčních tlačítek dohromady. V tom lepším případě zakončená efektní in-game animací s unikátním smrtelným úderem. Často zmiňovaná herní kamera mě sice občas trochu pozlobila, ale nejednalo se o nic vyloženě strašného.

Velké plus si u mě hra vysloužila za vložené RPG prvky ve formě levelování hlavního hrdiny a následující rozdělování dovednostních bodů k jednotlivým schopnostem plus posilující mutageny a reflexy. Třešničkou na dortu je poté dobrovolné hledání akčních figurek Wolverina samotného nebo trhání psích známek polomrtvým vojákům. Po prvním dohrání na základní obtížnost se ihned pouštím do dalšího kola, poté své hodnocení případně ještě upravím. Nyní uděluji krásných 80%.

Pro: rpg prvky, grafika, dabing, boj, nepřátelé, příběh, délka hry

Proti: opakující se prostředí, sem tam kamera, nízká obtížnost

+19
  • PC 80
Na začátku roku jsem hrál Conana a celkem mě na bojovky navnadil. Těší mě, že můj nejoblíbenější X-Men má takhle kvalitní herní zpracování, protože přece jenom ve mně u her podle filmů hlodá malý červíček, že to zase bude průšvih. Wolverine ale patří k těm nejlepším adaptacím, co jsem kdy hrál a předčí film, z něhož vychází.

O čem jiném může příběh Rosomáka být, než o porcování všeho, co se hýbe, na malé kousky. Skákání, drcení, a především pak sekání adamantiovými drápy je hlavní náplní hry. Některé situace se na můj vkus opakují až příliš často, ale s tím, že půjde o neustálou řežbu od začátku až do konce, jsem do toho šel, takže si vlastně nemám na co stěžovat. Občas je tento masakr proložen logickými hádankami, které jsou jak vystřižené ze série Tomb Raider a krásně rozbíjejí stereotyp.

Protože se jedná o bojovku a ne o střílečku, vůbec mi nevadila nižší obtížnost a téměř úplná nesmrtelnost Wolverina. Nepřátelé jsou postupem času odolnější, ale i Loganovi dovednosti jsou díky jednoduchým RPG prvkům vylepšovány, zvyšuje se působené zranění a odemykají se všelijaká komba. Po dosažení 39. levelu jsem měl vše vylepšeno na maximum včetně kompletního naplnění veškerých statistických ukazatelů, které vyžadovaly zabití určitého počtu nepřátel různými způsoby nebo posbírání psích známek.

Líbily se mi i odkazy na Lost, Warcraft a Portal ve formě Easter Eggů, které u konzolových verzí, jak jsem zjistil, byly oceněny achievementy s trefnými názvy (Found!, WoW! a The Cake). Špatné nebyly ani bonusové výzvy se třemi Wolveriny (Legendární, Klasický a X-Force), za něž jsem získal původní komiksové (a dnes už trochu směšné) oblečky.

Po dokončení celé hry se mi zpřístupnila nejtěžší obtížnost, což považuji za stupidní systém, když navíc Wolverine není moc znovuhratelný. Jednotlivé úrovně se totiž dají donekonečna opakovat, takže co jsem nesplnil během hraní, jsem dohnal dodatečně a určitě bych se nechtěl znovu pouštět do zdrhacích pasáží s neposednou kamerou, které jsou stavěny na gamepad a i na něm se musí ovládat špatně. Souboje s některými bossy (především s Gambitem a Deadpoolem) bych si už také odpustil.

Pro: krvavá rubačka, logické hádanky, RPG prvky, Easter Egy, bonusové výzvy

Proti: opakující se situace, zdrhací pasáže, souboj s Gambitem a Deadpoolem

+17
  • PC 80
X-Men Origins: Wolverine je další z řady her, které bych nejspíše nikdy nespustil nebýt toho, že jsem ji nalezl na DVD příloze k časopisu. Obrázky mě zaujaly dokonce tak, že mě donutily zhlédnout i filmovou sérii, která se mi nečekaně hodně líbila, ačkoli komiksárny moc nemusím. Stejně tak dopadla i hra, jež se řadí mezi špičku mezi herními doplňky podle filmové předlohy.

X-Men Origins je ve své podstatě klasická rubačka z třetí osoby. Již po prvních krocích je patrno, že hra byla dělána primárně na konzole a tedy ovládání na klávesnici nedopadlo nijak slavně. Připojil jsem tedy gamepad, který výsledný dojem z ovládání maximálně pozvedl. Až na drobné glitche kamery bych jinak celé hraní považoval za bezproblémové. Ovládání je zpočátku sice trochu netypické, je potřeba se naučit docela velké množství tlačítek, které v menu nejsou pořádně popsány. Avšak po pár minutách zkoušení přejde ovládání do krve a až dokonce hry je oddělování údů nepřátel od těla jedna báseň. Potěšila mě vcelku nízká obtížnost, která nahoru poskočila pouze v samotném závěru, který mi přišel tak trochu nešťastně řešený. Ne, že by byl nějak extra těžkej. Ale pokořit ho mi chvíli trvalo, protože jsem neustále chcípal docela dementními způsoby a díky situacím, ze kterých nebylo úniku.

Hratelnostně je to na velmi slušné úrovni. Hra je relativně dlouhá a přesto jsem za celou dobu hraní nepociťoval stereotyp. Úrovně jsou docela monotónní, menší krizovku jsem měl zejména v jakýchsi hightech laboratořích, které mi přišly nehorázně nezáživné. Po jejich opuštění ale hra nabrala grády, které jí vydržely až do konce. Líbil se mi postupný vývoj postavy, kde zpočátku není lehké udolat skupinku nepřátel, aby je v závěru kropil Logan po stovkách. Je to sice trochu umělé navyšování „obtížnosti“, nicméně jsem měl pocit, že se zlepšuju a zlepšuju.

Grafika, běžící na Unreal enginu je super. Moc hezky se na ní kouká, zejména na systém poškození hlavní postavy. U filmů mě totiž dost vadila jedna věc – absence krve. Ona totiž filmová série měla nejspíš nižší rating, což způsobilo minimum krve. To nám ovšem herní adaptace plně vynahrazuje. Létají tu hlavy, ruce, nohy. Na Loganově těle se zobrazují díry po kulkách, při výbuchu granátu z něj třeba téměř nic nezbyde. Působí to v rámci hry realisticky a pozitivně to též působí na hratelnost, protože je to jednoduše sranda. Z designu prostředí jsem měl pocit, že je tak trochu natahována herní doba a tak úrovně často vypadají ne zrovna reálně. Avšak pro potřeby hry to myslím stačí, vyřádil jsem se až až, a zároveň jsem neměl pocit, že mě tvůrci honí stále dokola.

Verdikt: X-Men Origins je po všech směrech zvládnutá rubačka a takřka perfektní hra podle výborného filmu. Rozhodně jsem při hraní neměl pocit, že hraju tupou rychlokvašku, která byla splácána za účelem vytáhnout z lidí další prachy. Hra má styl, je zábavná a hezky se na ní kouká. 80%

Pro: hratelnost, bossové, pěkná grafika a super nápad poškození Wolverinova těla, cutscény a povedený dabing

Proti: občas trochu monotónní prostředí - zejména pasáž v laboratořích

+16
  • PS3 70
Zpracování není nijak obzvlášť kvalitní. Kvůli nedostatečné diverzitě nepřátel a prostředí začíná hra docela brzy působit ohraně. Souboje s neznačkovými Hulky jsou strašně nezáživné. Design úrovní a rozmístění nepřátel není sesumírované se špetkou logiky. Natahování herní doby a více fázové souboje jsou dominantou her podle filmu, takže to nechybí ani zde.

Při znovurozehrání jde vidět, že lehké RPG prvky (zvyšování poškození útoků) jsou jen na oko. Nějakým způsobem jsem vytěsnil i scrip momenty jako běh po mostě s nepřítel na rameni. Nebo snaha o zpestření hratelnosti jako byla střelba z LMG. Bohužel to je vše součástí jen první mise. Po jejím dohrání zůstane jen u sekání nepřátel.

Když mě hra nenutila ručkovat po římsách nebo mě nenutila řešit „puzzle“ posouváním čehosi někam, bavil jsem se ale náramně. X-Men Origins dobře funguje tam, kde by se čekalo – v akci. Kombíček není sice přehršel, ale díky možné interakci s předměty v prostředí a „lunge“ útoku je o rychlou a šílenou akci postaráno. Stále platí, že to není extra hitparáda, ale má to i své velmi povedené momenty.

Slabší nepřátelé se objevují i po desítkách a díky ne úplně blbému soubojovému systému je poměrně jednoduché se jich zbavit. A právě to se mi na Origins Wolverine líbí nejvíc – můžu se opravdu cítit jako sekáček na maso jménem Wolverine. Žádné velká omezení nebo házení „anti-wolverine“ nepřátel pod nohy. Prostě procházím hrou (většinu času) jako nůž máslem a cítím, že ovládám ultimátní zbraň. Plus se sem tam objeví takové situace jako je třeba souboj se Sentinelem ve vzduchu a jeho efektní a efektivní zakončení.

Kvality v porovnání s jinými hack and slash záležitostmi určitě pokulhává, ale jedná se o hru podle filmu a nad takovými rád přimhouřím oči. A to v tomhle případě filmovou předlohu ani nemám tolik rád! Nadšení z X Men Origins Wolverine pramení i z toho, že je přesně taková, jakou si ji pamatuji z dob Xboxu 360. Není bezproblémová, není dokonalá, ale je zábavná a má své "wow" momenty. Nehledě na to, že jsem si předešlou generaci konzole pořídil právě kvůli těmto jejím "exluzivitkám" a polomrtvému žánru hack and slash.
+15